Včelařská konference

.................................
Přednáška 2.:
Racionální úl a jeho parametry


V průběhu staletí včelaření v mnoha oblastech světa se ukázalo, že jedině nástavkové úly umožňují ( některé více, některé méně ) efektivní včelaření. Racionálními úly můžeme považovat pouze nástavkové úly, avšak to neplatí pro všechny modifikace nástavkových úlů.

V kterémkoli typu úlu můžeme teoreticky získat stejné výtěžky medu. Rozdíl je však v pracnosti na 1 kg medu, tedy v nákladovost. V nástavkových úlech se dosahuje největší produktivity včelstev. Nástavkový včelař může chovat mnohem více včelstev jednoduchým způsobem a méně nákladným kočováním. Nástavkový úl je také jednodušší, výrobně lacinější, vhodný též k samovýrobě.

Podle toho, jak je prostor úlu dělen na nástavky, rozlišujeme tyto nástavkové systémy:
1/ Nízkonástavkové úly
2/ Kombinované nástavkové úly
3/ Vysokonástavkové úly
Nízkonástavkové úly:
Jedná se o velikost rámků výšky do 18 cm v plodištních i medníkových nástavcích. Výhodou je menší hmotnost nástavků i plástů. Záměna nástavků v třínástavkovém plodišti probíhá v rozsahu plodového hnízda a nezpůsobuje tak velký zásah do tepelného režimu včelstva. Stavba mezistěn probíhá v předem připravených nástavcích, s možností přípravy mimo sezónu, které pak mohou být jak pro med tak i pro plod. Manipulace s jednotlivými plásty pouze při vytáčení medu, případně při chovu matek či rozvolňovaní plodiště. Oddělky se mohou provádět v celém nízkém nástavku spolu s chovem matek, oplodňováním a selekcí, včetně jednoduché výměny matek spojováním oddělků s produkčním včelstvem ( zmlazováním ). Většina zásahů ve včelstvu se provádí manipulací s celými nástavky.
S nízkými nástavky jsme velice flexibilní. Prostor může být přizpůsoben na jakoukoliv sílu včelstva a snůškovou situaci. Nástavkové stěny se nemusí většinou slepovat. Nízké nástavky usnadnují včelaření starším a nemocným lidem. Je možné včelařit bez mateří mřížky.

Nedostatky nízkých nástavků pro plodiště:
Vyšší počet rámků a nástavků při zakládání včelnice. Více uložených plástů a nástavků, více mezistěn a jejich příprava do rámků a nástavků, která může být ale mimo sezónu.


Kombinované nástavkové úly (Dadant):
Velký plást plodištního nástavku podporuje rychlejší jarní rozvoj. Zásoby jsou rozděleny uceleněji. Rovněž plodové hnízdo je kompaktnější. Matka nemá snahu klást v nízkých medníkových nástavcích, má-li k dispozici velký plást a relativně vytlačí všechen med z plodiště k vytáčení, za předpokladu, že je dostatečně plodná. Lze pracovat bez mateří mřížky. Zbytky medu v případně zaplodovaných nízkých plástech jsou relativně malé.
V Dadant systému pochází zpravidla veškerý med z panenských plástů, jež má lepší chuťové vlastnosti, než-li med z bývalých plodových plástů.
Nedostatky plodiště s vysokým rámkem:
Dvě velikosti rámků. Stavba mezistěn v plodišti je ztížená. V létech s medovicovou snůškou může zůstat v plástech dosti tohoto medu pro přezimování včel nevhodného. Chov matek se musí provádět ve zvláštních chovných úlcích nebo v nástavku rozděleném přepážkami a speciálním dnem.


Vysokonástavkové úly:
Jedná se o velikost rámků výšky od 22 cm v plodištních i medníkových nástavcích.

( pozn: Středně vysoké nástavkové úly…výška rámků mezi 18 a 22 cm v plodištních i medníkových nástavcích )



Co by měl splňovat nástavkový úl?

1. Větší šířka rámku (s mezerníky), neboli rozteč středů mezistěn by měla oproti jiným úlům činit 38 mm, což přináší výhody:
•       kompenzuje silnější mezistěnu z výroby proti přírodní mezistěně vytvořené včelami volnou stavbou díla,
•       snižuje množství buněk nevyužitých pro plodování v případě prohnutí mezistěny,
•       buňky jsou v průměru hlubší, vytváří se větší meziplástové uličky a působí tak protirojově
•       do plástu s hlubšími buňkami se vejde více medu
•       plásty s hlubšími buňkami jsou pevnější.

2. Spojitost díla přes více nástavků
Mezi patry rámků v nástavcích (od dolní loučky po horní loučku v nástavku níže) by měla být minimalizována mezera na 8-10 mm.

Všechny loučky rámku stačí mít 10 mm tlusté a široké jako plást ( 28 mm ). Spodní loučku je výhodné mít kvůli zmenšení meziplástové mezery poloviční ( 14 mm širokou ), avšak umístěnou ke kraji rámku, nikoli k ose rámku, jak se dříve doporučovalo. Umístěním zúžené spodní loučky k ose rámku v lepším případě podporuje prostavování nástavků, v horším případě nemusejí včely přestavět dílo přes loučku, čímž dochází ke zvětšení meziplástové mezery, jež v zimním období může vést k oddělení včel od zásob. Zúžená horní loučka podporuje nežádoucí prostavování nástavků a nemá význam.

3. Prostornost úlu
Velikost - rozměry vnitřního prostoru úlu je rovněž významná. Včely se jí dovedou přizpůsobit. Malý úl brzdí růst včelstva, čímž se může stát, že nejsou využity jeho schopnosti v příznivých podmínkách, resp. napomáhá rojivosti. Jde o vertikální i horizontální rozměr úlového prostoru. Vertikální rozměr se dá v nástavkovém úlu měnit snadno přidáním celého nástavku. Horizontální velikost ale musí být "akorát" a pevně stanovená, protože od ní se odvozují rozměry dalších úlových částí (dna, krmítka, střechy), mezistěn, medometu, pomůcek a jiného vybavení provozu. Proto určení půdorysového tvaru nástavku je důležité i z technického hlediska.
Pro včelu je biologicky nejpřirozenější čtvercový vnitřní půdorys nástavků ( Farrar…465x465 mm, Optimal…435x435 mm ).Vnitřní půdorys Langstrothova nástavku ( 465x375 mm ) vyhovuje spíše pro chov silných včelstev ( letní síly cca 40 000 – 60 000 včel ), naproti tomu úl Optimal a Farrar vyhovují také velmi-silným i přesíleným včelstvům ( letní síla nad 60 000 včel ).
Kromě toho má čtvercový půdorys nástavku jednu velkou výhodu a to práci s rámky, kdy si můžeme nástavek dočasně otočit na teplou stavbu ( uspořádání rámků příčně ), při níž je práce v nástavku mnohem pohodlnější.

4. Rámková délka a počet rámků v nástavku
Pro plodové těleso by teoreticky stačil vnitřní půdorys nástavku cca 32x32 cm. Avšak pro vytvoření příznivých podmínek uvnitř plodového tělesa je potřeba izolační zóna souše a věnců zásob minimálně celkem asi 10 cm plástové plochy, kterou se včely sami snaží dodržet. Z toho vyplývá potřeba rámků délky minimálně 42 cm ( Optimal ). Langstrothovy rámky jsou z tohoto pohledu lepší ( délka 44,8 cm ).

5. Stěna úlu – nástavku
Změnou chovné technologie, tedy zazimováním snůškových včelstev, stačí všude na světě jednoduchá úlová stěna ze dřeva síly 20 - 25 mm. V USA k tomu dospěli obšírným výzkumem amerického ministerstva zemědělství již po roce 1932. Ve střední Evropě to potvrdili od šedesátých let zejména němečtí včelaři z povolání a některé výzkumné ústavy, což se také projevilo u výrobců úlů.Větší spotřeba krmiva ( o pár kg ) vyvážena časnějším rozvojem včelstva a vyšším výnosem silnějších včelstev.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

PS
Vysoký rámek 27 - 30 cm je používán v Dadantových systémech nástavkových úlů v plodišti. Je na něm kompaktnější plodové hnízdo, které vede v 1. rozvojové fázi a lepší uspořádání zásob. Dochází zde obyčejně k dřívějšímu maximu populace a také rozmnožení roztoče Varroa. Posunutí maxima do letní snůšky je u tohoto systému komplikovanější. Nevýhodou takovéhoto plodiště je práce s jednotlivými plásty, které jsou těžké a zdlouhavá výměna plástového díla. Chov matek a výměna matek je komplikovanější jakož i dvoumatkový způsob. Vše vyžaduje více pomůcek. V USA je tento způsob zastoupen maximálně deseti procenty a ani firma Dadant jej nemá už ve svém výrobním programu.
Již nežijeme v době, kdy se uvažovalo, že výnos z jarní snůšky je závislý na rychlejším jarním rozvoji. Přezimováním "snůškových" včelstev ztratil se význam i takových vlivů, jako je výška plástů, protože jarní, resp. předjarní rozvoj je závislý především na vyzimované síle a jakosti včelstva (výzkum Liebig 95). Chceme-li přesto kompenzovat pomalejší předjarní rozvoj na nízkém plástu, provedeme prvé přehození vrchních 2 NN ihned po odkvětu jívy (výzkum Bretschko 77). Výrazná tendence včelstva plodovat vzhůru vyrovná i tento "údajný" nedostatek nízkého plástu. Předčasné maximum má naopak vliv na využití letní snůšky a zde je pak v nevýhodě vysoký plást při zeslabování. Potřebuje oddělkový úl, neintegrovaný chov matek atd.

Nevýhody Dadant systému:
Nezaplodované dílo v medníkových nízkých nástavků (pokud to vůbec považujeme za nevýhodu) a naopak rychlé stárnutí vysokých plástů v plodišti. Tyto se velmi těžce vyměňují, vzhledem k stálé zaplodovanosti a to zejména u typu Jumbo, t. j. 10 a méně plástů v nástavku.
Dvě velikosti rámků. Stavba mezistěn v plodišti je ztížená. V létech s medovicovou snůškou může zůstat v plástech dosti tohoto medu pro přezimování včel nevhodného. Chov matek se musí provádět ve zvláštních chovných úlcích nebo v nástavku rozděleném přepážkami a speciálním dnem.
Jde o úl nevhodná pro velmi-silná včelstva a nedá se vněm dosáhnout takových výnosů jako z nízkonástavkových úlů.