Včelařská konference

Já myslím, že je li u někoho nejfrekventovanější slovo racionalizace, měl by se sám chovat racionálně, tzn tak, aby vynaložené úsilí bylo úměrné výsledku. Sepsání takového traktátu stálo mnoho úsilí a dopad na čtenáře nic moc. Životnost příspěvků v konferenci je tak den, možná dva, originalita nápadů žádná a rovněž přesvědčivost nic moc. Naprosto stejné články plné nadšení psal už před 20 lety př. Boháč o kterém bylo známo že když došlo na medobraní bylo vše jinak. Po jeho úmrtí převzal štafetu M. včelař kde se prakticky stejně psalo už nejm. 10 x a jistě přitom nezůstane. Není tedy racionálnější než opisovat věci mnohokrát popsané jít vyrábět nové úly, nebo stloukat rámky??? Proč pokusy a porovnání výnosů v zatepl. a nezatepl. úlech v drtivé většině vychází lépe pro zateplené úly, rovněž se spotř. cukru je to obdobné?? Proč stále se mluví o tom že zimní hrozen nic nevytápí? Proč nikdo nenapíše co se děje když se o několik týdnů později rozvolní. Proč nikdo nenapíše na kolik stupňů se rozpálí úlová stěna v létě /často víc než 50/ A těch dalších otázek je spousta. Např proč v posledním Včelárovi je porovnání výnosů při jednoprostorovém a dvouprostorovém zimování a světe div se bez rozdílů a to z pera jejich významného výzkumníka atd. atd. Mě je srdečně jedno v čem kdo včelaří a jsem ten poslední kdo by ho chtěl ovlivňovat, Ale vadí mě fanatický a příliš jednostraný pohled. Zdraví R. Stonjek