Včelařská konference

Pepan II. (87.197.103.170) --- 25. 11. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 3 (25796) (25799) (25900)

Kraňka je poměrně dost citlivá na zužování a pozdní krmení, na to němečtí výzkumníci doplatili ( zužují začátkem srpna na polovinu prostoru, krmí ke konci srpna = chyby zásadního charakteru! ).
Prosím tuto větu objasnit,jak se nedopustit "chyby zásadního charakteru!" Co je chybné?

______________________________________________________________

Při výzkumech se vědci někdy soustředí na určitou věc tak důkladně, že přehlížejí některé podmínky, jež narušují objektivnost výzkumu při řešení jiných problémů.
A přesně takový případ je i výzkum Němců v Hohenheimu a Liebelfeldu.
V žádným případě netvrdím, že celý výzkum je špatný. Naopak jde ( s vyjímkou studia dynamiky včelí populace ) o kvalitní výzkum, který potvrzuje, že podněcování a uteplování úlů je zpravidla zbytečné.
Při studiu populační dynamiky včelstva ( jeho biologicky potenciální dynamiky ) je nepřípustné podletní zužování, které vede ke vzniku slabších včelstev, a také pozdní krmení, jež se rovněž podepíše na zmenšení zimní generace.
Kraňka je velmi citlivá na nedostatek prostoru či zásob. To je hlavní důvod proč většina včelařů velmi-silná včelstva nemají, neboť jejich provozní metody tomu zabraňují.
Včelstva se po celý rok přizpůsobují stavu zásob a prostoru.
Jakmile včely visí v podmetu, či před česnem, včelstvo zpomaluje rozvoj. Pokud není snůška a zásoby klesnou pod cca 10 kg medu, či cca 30 dm2 pylové desky ( závisí také na individuálních potřebách daných včelstev ), včely omezují rozvoj ( plod musí být v kontaktu se zásobami ). Omezení vede ke vzniku slabších včelstev.
Na omezení síly včelstva má vliv řada faktorů:
1/ Kvalita matky a zdravotní stav včelstva
2/ Prostornost úlu
3/ Zásoby
4/ Velikost zimní síly
5/ Velikost vrcholu
6/ Rojová nálada
7/ Vývoj populace během roku
8/ Půdorys nástavku
9/ Uspořádání díla v úle
10/ Větrání úlu
11/ Izolace stěn úlu
Jednotlivá plemena včel se liší mírou reakce na daný omezující faktor.
Včelstva se svojí silou přizpůsobí životním podmínkám, které jim včelař poskytuje.
Včelstva, pokud je nic neomezuje, se rozvinou sama do kategorie velmi-silných včelstev.
Pro zajímavost uvádím, že zimní síla ( Z ) není polovina vrcholu, ale spíše aritmetický průměr velikosti zimní síly ( z ) v minulém včelařském roce, poloviny vrcholu (V/2 ) v daném produkčním roce a poloviny relativní síly podletní (R/2 ) ( za předpokladu nulového omezení včelstva v daném roce ).
Z = ( z+V/2+R/2 )/3
( pozn. Hodnotu relativní podletní síly získáme, když hodnotu plástové plochy v úle v podletí vynásobíme 160, přičemž její maximální hodnota může odpovídat vrcholu . )
Samozřejmě nesmíme opomenout vliv silo-tvorných faktorů. Tato rovnice platí v případě nulového omezení včelstva.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!