77417

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



J. Šefčík (90.176.2.8) --- 7. 12. 2007
Re: Hromadné úhyny (26050) (26051) (26067) (26075) (26076) (26079)

Výzkumný ústav již má zpracovánou podrobnou anlýzu. Mám to písemně, ale nemohu zveřejňovat cizí materiál na těchto stránkách. Teď už se stejně nedá nic zachránit. Mělo by to vyjít v časopise včelařství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 7. 12. 2007
Re: Hromadné úhyny (26050) (26051) (26067) (26075) (26076)

Radek Krušina

>Ztráty asi nemají včelaři, kteří zimují v plodišti, kdy matka neměla tolik místa k plodování a většinou ani nemají přehled, jestli tam včely ještě jsou a jak jsou silné.
........................

Vypadá to, že nějaká závislost při úhynech na síle včelstev bude.
Ale spíš mi to přijde, že menší ztráty by mohli mít Ti, kteří usadili víc rojů.

U mě to je tak, že stanoviště, kde mi dosud z devíti včelstev uhynulo sedm, mám dva nástavkové úly a sedm dvouprostorových. Včely přežily jen v těch dvouprostorových.

K tomu dodám, že v podstatě nejmenší problém má zazimovaná náhradní matka, která zimuje v minioptimalu. Už při rozhodování, jestli ji nechám přezimovat, bylo toto včelstvíčko, zazimované na čtyřech rámcích trochu slabší, a je stále stejně trochu slabší, mrtvolky skoro žádné.
Ty dvě dosud přeživší včelstva jsou oproti září zřetelně slabší. Zimují na třech uličkách. Jedno z nich má myslím reálnou šanci se dožít jara, to druhé nevím, mají poměrně málo zásob kolem chumáče.

Uvidíme.
Pokud bude moci výzkumný ústav zpracovat informace o tomto roce, možná to bude zajímavé čtení o vývoji varroázy. Jsem zvědavý na závěry výzkumníků.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 7. 12. 2007
Re: článek Mgr. Linharta a prof. Bičíka (26056) (26057) (26058) (26062) (26073)

Ještě jednu zásadu bych dodal pro úplnost:

11) Roje ignorovat, nehledat a po rojích nepátrat

:-)

-------------------
Protirojové desatero:
1/ Kvalitní matky
2/ Maximálně 2 roky staré matky
3/ Nadbytek prostoru úlu - nedopustit tísnění včel
4/ Pravidelný odběr oddělku
5/ Pravidelné rozvolňování plodiště
6/ Včasné vytáčení medu a včasný odběr pylu
7/ Nedopustit omezení kladení matky
8/ Dostatek zásob - nedopustit hladovění včel
9/ Dostatečné uspokojení stavebního pudu
10/ Zbytečně neomezovat plochy trubčiny

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (62.77.99.37) --- 7. 12. 2007
Re: Hromadné úhyny (26050) (26051) (26067) (26075) (26076)

Osobně včelařím na východním okraji okresu Tábor a do současné doby jsem zhruba na polovičním stavu zazimovaných včelstev. Podle předběžných info se zdá, že množství úhynů je na jednotlivých stanovištích ZO značně odlišné. Nic podobného jsem zatím nezažil, kam se hrabe melecitóza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 7. 12. 2007
Re: Hromadné úhyny (26050) (26051) (26067) (26075)

Když jsem na schůzi ZO řekl, že mám ztráty asi 65%, všichni se strašně divili. Když jsem ale jezdil po ZO koncem listopadu s aerosolem, včelaři se přiznávali, že mají stejný problém. Hodně včelařů, kteří zimují ve dvou a více nástavcích jsou na tom úplně stejně. Ztráty asi nemají včelaři, kteří zimují v plodišti, kdy matka neměla tolik místa k plodování a většinou ani nemají přehled, jestli tam včely ještě jsou a jak jsou silné. Na okres jsme to ale nehlásili.
Tonta

>Nepsal jsem že jsou problémy na jednom stanovišti. Že vím o jednom s cca 50 včelstvi, neznamená, že je skutečně jedné. Mám zkušenost z naší ZO, že včelaři nepřiznají problémy. Na jaře všichni tvrdí, že jsou bez strát, zimují úplně perfektně. A pak shání roje, oddělky a na podzim zimují stejný počet včelstev jako loni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Šimko (195.22.38.201) --- 6. 12. 2007
Re: Hromadné úhyny (26050) (26051) (26067)

Nepsal jsem že jsou problémy na jednom stanovišti. Že vím o jednom s cca 50 včelstvi, neznamená, že je skutečně jedné. Mám zkušenost z naší ZO, že včelaři nepřiznají problémy. Na jaře všichni tvrdí, že jsou bez strát, zimují úplně perfektně. A pak shání roje, oddělky a na podzim zimují stejný počet včelstev jako loni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daniel (213.195.202.66) --- 6. 12. 2007
medomety

Máte někdo zkušenosti s tangenciálním medometem prodávaným výrobním podnikem Ještěd (nerez, průměr sudu 54cm, elektrický pohon 230V, výroba Německo). Je srovnatelný s medomety firmy Logar?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 6. 12. 2007
Re: článek Mgr. Linharta a prof. Bičíka (26056) (26057) (26058) (26062)

Je to jistě zajímavý pohled na otázku řešení rojové nálady.
Avšak chtělo by to více zkušeností s touto metodou.
Jsou tu problémy, o kterých se autoři zmiňují na můj vkus velmi málo, jako je přesný popis období, kdy se jednotlivé stavební rámky vkládají a kam se vkládají ( nástavek ). Údajné zvyšování výnosu je zavádějící věc, protože se neuvádí k čemu je vztahováno zvětšování výnosu. Určitě dojde ke zvýšení výnosu vůči vyrojeným včelstvům, ale pochybuji, že tyto včelstva tvořená ze čtvrtiny až třetiny trubci, jsou produktivnější než stejně silná včelstva s ,,normálním,, zastoupením trubců ( trubci med netvoří (!) , maximálně na jaře, když je chladno, uvolní část včel do snůšky, protože trubci zahřívají plod, na druhou stranu v létě jsou pouhými příživníky, tudíš se výnos o to zmenšuje...zvýšený výnos z první snůšky je narušen snížením výnosu s dalších snůšek ).
Tato metoda se mi zdá nevhodná pro velmi-silná včelstva, která mají větší potenciál k rojové náladě a to třeba i o měsíc či ještě dříve. Trubci by prostě nemuseli být vychováni v potřebném množství v potřebném čase. U nich bych raději volil klasický odběr oddělku ( ať oddělek vytvořím, či plásty se zavíčkovaným plodem zlikviduji ) spojeného s dodržování protirojového desatera..
Jak bylo zde už napsáno dříve, mezistěny používáme přes 100 let. Kdysi si včelstva mohla postavit trubčiny, co chtěly. A přesto se rojila ( jako i dnes divoká včelstva ). Zřejmě včelstva nemají tendence chovat tolik trubců, jako si pan prof. Bičík a pan Mgr. Linhart přejí. Z toho vyplývá i nechuť stavět tolik trubčiny. A z toho zas vyplývá problém tendence k zastavování ,,nadbytečných,, stavebních rámků dělničinou, což sníží účinek této metody. Samozřejmě se dají stavební rámek vyřezat a nechat znovu zastavět, avšak jsou s tím spojeny nadbytečné zásahy a tím se z této metody stane metoda časově náročná.
Opravdu to chce více vyzkoušet. Je to něco diametrálně odlišné od současných vývojových směrů problematiky řešení rojové nálady. Zatím je předčasné vznášet nějaké závěry. Není to zatím dostatečně prozkoumané výzkumné pole. To, že to v nějakých podmínkách funguje, ještě neznamená, že to bude fungovat všude.
Jsem zvědav na budoucnost této metody, zda se ukáže onou ,,nejlepší,, metodou.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Protirojové desatero:
1/ Kvalitní matky
2/ Maximálně 2 roky staré matky
3/ Nadbytek prostoru úlu - nedopustit tísnění včel
4/ Pravidelný odběr oddělku
5/ Pravidelné rozvolňování plodiště
6/ Včasné vytáčení medu a včasný odběr pylu
7/ Nedopustit omezení kladení matky
8/ Dostatek zásob - nedopustit hladovění včel
9/ Dostatečné uspokojení stavebního pudu
10/ Zbytečně neomezovat plochy trubčiny

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 6. 12. 2007
Re: (26056)

Přátelé,nikoho jsem se se svým konstatováním skutečnosti,...že to asi nikdo z diskutujících zatím nezkusil... nechtěl dotknout, ale závěry z uvedených zjištění se mi zdají na racionálním podkladě a velmi přínosné pro včelařskou praxi, proto jsem chtěl rozvířit diskusi na toto téma. Připojte se všichni, co s touto tématikou máte zkušenosti a nenechávejte si to pro sebe. Ono asi konstatovat to, že si to včely udělají stejně po svém je jednoduché, ale zjistit, že když jim dám nějaký podnět (vložím jim stavební rámek přímo do plodiště ať staví trubčí buňky a matka klade vajíčka trubců, ať je v populaci včelstava větší množství trubců) je podněcující pro rozvoj včelstva. Příteli Karle, koupil jsem si knížku "Víkendový včelař" (již jedenácté vydání) a tam je doporučeno vkládat stavební rámek jako předposlední před krycí rámek. Ano, je to již 11. vydání této knížky, proč nezkusit (ale je to již praxí ověřeno) něco jiného ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 6. 12. 2007
Re: Hromadné úhyny (26050) (26051) (26067)

Tak vidím,že je situace opravdu bez problémů. Pepík

Či je situácia bezprolémová ukáže až jar. Situácia u nás je všeobecne dobrá, ale sem tam prenikne správa, ktorá potvrdzuje, že niektorí včelári to nezvládli. Priateľovi (čo je na 100% pravdivé) zo 160 včelstiev doteraz vypadlo 50 včelstiev (ešte sa mu také niečo nestalo). Sám tvrdí, že to nezvládol, je čulý, šikovný a rozumie včelárčine, ale úpodľa vašej terminológie, patrí medzi dědulov (má 77 r.)

Mne osobne žijú všetky včelstvá (72 úľov) a doteraz som sa chválil, že do zimy idem s lepšími včelstvami, ako predchádzajúce roky. Platilo len do 5.12, keď som pre podozrenie návštevy piskorov vo včelstvách kontroloval či je to ozaj tak. Piskorov som nezistil, ale zistil som niekoľko včelstiev, ktoré som otvoril, že sú mimoriadne slabé. Ešte v 11.10 to boli včelstvá naozaj dobré a teraz som našiel niekoľko tisíc včelstiev v poloprázdnych uličkách.
Symtómy prečo je tomu tak som nezisti. Zistil som ale, že na podmetových podložkách nachádzam pravidelne nepoškodené mŕtvolky mladých včiel za určitý časový úsek, npr. 5, 10 alebo 20 dní, od 10 do 100 ks. To by však neznamenalo také prudké oslabenie, potom je dôvo na to, že včely hynú mimo úľ!
Pre optimistu v poslednom príspevku platí, "nekrič hop, kým latku nepreskočíš", lebo na jar môžeš mať smútok na duši.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 6. 12. 2007
Re: (26056) (26068)

Všem Vám děkuji za Váš příspěvek na téma chov trubců - zvládnutí rojové nálady včelstva. Nicméně žádný z Vás tuto metodu asi nezkusil, protože ani jeden příspěvek neuvedl,

Pán Jiŕí, diskutovať o niečom s čím nemám skúsenosti je nemožné. Tá doba preverovania metódy včelármi je ozaj krátka a považovať vyjadrenia včelárov npr. tento rok som to vyskúšal a včely sa mi nerojili ?... veď ani iným sa včely nerojili a nepohli ani prstom v boji proti RN, chcem tým len naznačiť, že až roky ukážu, či to je tak, ako to autori tvrdia.

Vrejnú konfrontáciu by som si predstavoval inak, za prvé, by som metódu predstavil návštevníkom stránky (súhlas autorov na publikáciu), atď, atď a len potom na základe skúseností a teoretických znalostí by mohla vzniknúť verejná konfrontácie, s názormi pre a proti.

Ja tento 15 stránkový dokument mám preštudovaný a môžem povedať, že mám svoje vlastné skúsenosti s potláčaním rojovej nálady a rojenia a dokument sa preto "červenie" mojimi výhradami a poznámkami. To však ale neznamená, že by to tak nemohlo byť, ako to autori popísali.

Jedna moja úposledná veta znie: príroda je príliš zložitá, aby sme ju mohli zakomponovať do jedného mtematického vzorca, aj keď je to percentuálne zdôvodnené.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 6. 12. 2007
Re: (26056) (26068)

..... z Vás tuto metodu asi nezkusil, protože ani jeden příspěvek neuvedl, ano zkusil jsem to, je to dobré ....,
--------
Pokud vím tak to bylo publikováno ani ne před rokem.
Letošní rok nebyl rojový. Až takový bude, tak pak takové informace budou mít význam.
Alespoň já měl letos minimum rojů. Ale žádnou metodiku nedám, neznám :-) Takže se nediv.

Ale docela dobrá informace by byla od autorů.
Zkoušeli jsme to, udělali jsme dvě skupiny a po dobu x let byly takoveto výsledky, prukazné, neprukazné,...
Mám dojem, že předloňský rok byl docela úrodný na roje. Takže by výsledky měly být známé.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 6. 12. 2007
Re: (26056)

Všem Vám děkuji za Váš příspěvek na téma chov trubců - zvládnutí rojové nálady včelstva. Nicméně žádný z Vás tuto metodu asi nezkusil, protože ani jeden příspěvek neuvedl, ano zkusil jsem to, je to dobré ...., ano zkusil jsem to, je to ta správná cesta...., nebo ano, ale chtělo by to ještě doladit.... nebo konstatování, škoda času, jiné metody jsou účinnější. Možná, že rojení včelstev přeceňuji, ale domnívám se, že každý včelař chce tento jev zvládnout ve svůj prospěch. Mne tato metoda zaujala a vyzkouším ji. O výsledku mého snažení dám vědět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 6. 12. 2007
Re: Hromadné úhyny (26050) (26051)

Tak vidím,že je situace opravdu bez problémů.Já všude slyšel o katastrofe a ono nic jen na písecku jedno stanoviště u nás také jedno a prý na vlašimsku padlo 80% a to bude jistě poplašná zpráva.Chtěl jsem se přidat k p.Kolomému (na stránky ČSV) abych také trochu pomohl,ale teď vidím,že to není potřeba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

nezapomínálek (88.100.95.205) --- 6. 12. 2007

Ne ne, pan Kolomý jen využívá reklamy pro svoje obchodování na stránkách ČSV. Z jeho strany to není žádná charita ani podpora - prostě jen prodává včely (viz. text jeho nabídky: "...Cena je snížena o dotaci poskytovanou Ministerstvem zemědělství ČR...").
A protože má dobré vazby na svaz a podnikatelského ducha, tlačí svoji nabídku velmi účinnou propagační cestou. Navíc na 99 % zdarma. Nedivil bych se, kdyby v časopisu Včelařství vyšel celostránkový článek na téma jeho nabídky "pomoci". Určitě se dočkáme...
Je to obchodník - rychlý, dravý, úspěšný. Vytváří kontakty a pak z nich těží. Máme hodně, co se od něj lze učit - nejen o včelařině... Taky v truhlařině a pomocných řemeslech okolo včelaření.Za vším vězí jeho ohromná pracovitost a hlavně nebát se jít do toho...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

seremedserious (82.208.2.221) --- 5. 12. 2007
Re: (26056)

jo, vetsinou to funguje dobre, alespon to s tou vystavbou trubciny..jinak s tim rojenim obcas neudelas nic ani kdyz podstavujes nastavky, davas prazdne ramky, lames matecniky... :))) proste chteji do sveta, tak jdou

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 5. 12. 2007
Re: (26056)

Včelařím velmi krátkou dobu, začal jsem letos v červnu a mám 4 včelstva. Ale již od počátku jsem pochopil, že destruktor je velmi závažný škůdce………Chci to příští rok zkusit. Vyzkoušel to již někdo z Vás ? a s jakým výsledkem ? lze to doporučit?

U starých způsobů včelaření se musí s rojením počítat.Proto složitá opatření, včetně léčení. Připravuji začínající včelaře. Používají integrované dna, kde vidí do úlů, proto nemusí do nich zbytečně zasahovat. Jak visí do podmetu, nebo staví, podstaví další díl a včely se jim vůbec nerojí.Jediný zásah je vytáčení medu s přidáváním mezistěn.
Za týden po 3. fumigaci vyčistili podložky a nyní po uplynutí měsíce od vyčistění podložek, odeberou mělí na usušení a nachystají vzorky.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 5. 12. 2007

Ahoj Karle,
děkuji za odpověď na můj dotaz. Zatím jsem moc praktických zkušeností nepobral, pouze čtu a teprve další roky ukáží, co bude pro včelky dobré, snad u mne přežijí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 5. 12. 2007
Re: článek Mgr. Linharta a prof. Bičíka (26056) (26057) (26058)

Ahoj Jirko,
vítej mezi včelaři. Jednu věc se nikde nedočteš, ale časem poznáš. Je mezi námi velké množství lidí, co šíří svoji jedinou absolutní pravdu, nebo mezi skutečné pravdy přidávají jiné. Již ne tak ověřené atd.

Na podzim vyndavám v horním nástavku krajní rámek, aby se lépe fumigovalo.
Na jaře včely ruším až když "jedou" a je důvod k zásahu. Na tom kraji je vystavěné a zakladené velké srdce trubčiny. To není v souladu s tou teorií, že :-)

Teď v prosincovém čísle Moderního včelaře bude zajímavý článek Ing.Čermáka o výzkumech vztahu Trubci - medný výnos. A pokud je nemáš, tak v minulých číslech je něco o rojovce.
Pěkný jednoduchý systém chovu je v Liebig - Včelaříme jednoduše - vydal to právě zde zmiňovaný "byznysmen" Kolomý.
V souladu s tou knihou dávám stavební rámek na pozici 2 a/nebo 9 (většinou), dříve jsem dával většinou na 1 nebo 10.
Nikdy jsem neměl u normálních včelstev problém se stavbou i zakladením.
Po loňské debatě o trubcích na konferenci optimal jsem letos měl přes zimu po 2 stavebních. Na jaře včely odchovaly i 4 rámky (23cm) trubčiny. Právě na pozicích 2 a 9.
Problém je, že včely nečtou :-))
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 5. 12. 2007
Re: Hromadné úhyny (26050) (26054)

Ano naprosto souhlasím od p.Kolomého se máme všichni opravdu hodně co učit! Nejenom ve včelaření.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 5. 12. 2007
Re: (26056)

vše ber s rezervou. Pochybuju, že budeš schopen neznačenou matku na povrchu roje najít i kdyby tam skutečně byla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 5. 12. 2007
Re: aerosol (26015) (26020) (26022) (26023) (26025) (26055)

skvělý, jestli je to možné , pošli mi je na pet.kozlik/=/volny.cz tisíceré díky Kozlík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 5. 12. 2007
Re: článek Mgr. Linharta a prof. Bičíka (26056) (26057)

Díky za názor Karla. Ještě ke stavebním rámkům. Zdá se mi trochu škoda mezistěn na vystavění trubčích buněk, ať včeličky radši staví trubčinu do volného stavebního rámku. Podle již zmíněného článku se tyto stavební rámky vkládají přímo do plodového tělesa, vždy dva na nástavek, ale ne vedle sebe, takže včelky je přednostně vystaví a matka přednostně zaklade, takže skutečně je tam trubců dost, ale tito kromě již zmíněného protirojového účinku krmení trubčích larev svou masou po vylíhnutí zahřívají dělničí plod, takže více létavek může sbírat nektar. Toto údajně není na úkor snůšky, ba naopak, ta je větší. Plně souhlasím s tím, že samy včelky si regulují potřebné množství trubců. Pokud vím, včelař tuto regulaci za ně převzal sám, když pravidelně vyřezával trubčinu z plástů. U výše uvedného způsobu tomu tak není, pouze se jim dá prostor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 5. 12. 2007
Re: článek Mgr. Linharta a prof. Bičíka (26056)

Včelstvo je velmi složitý systém, který je naštěstí značně nezávislý na včelařovi.
Sám mám dost trubčiny v úlech, ale spíše proto, že si myslím, že včely sami vědí, kdy mají dost :-))

Ta teorie nevysvětluje jednu věc. Mezistěny používáme cca 100 let. To se předtím včely nerojily, když si mohly postavit trubčiny co chtěly? A co divoká včelstva.
I rojení je poměrně složitý proces. DOporučuji si poslechnout třeba přednášky Ing. Přidala na téma rojení.

Hodně úspěchů i při sbírání rojů.
Karel
PS
Matka je na povrchu roje a stačí ji sebrat a dát do klícky a udělat třeba oddělek. Zbytek se vrátí do úlu. To je mnoho desetiletí vyzkoušená teorie. To kdyby jsi náhodou něaký roj měl. :-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 5. 12. 2007

Včelařím velmi krátkou dobu, začal jsem letos v červnu a mám 4 včelstva. Ale již od počátku jsem pochopil, že destruktor je velmi závažný škůdce, o čemž svědčí i Vaše příspěvky, které konstatují, že letošní úhyny včelstev způsobuje jeho přemnožení a jeho nedostatečná likvidace. Kamarád mi nosil časopis Včelařství, kde jsem asi v březnovém nebo dubnovém čísle narazil na článek Mgr. Linharta a prof. Bičíka o cíleném chovu trubců pomocí stavebních rámků, které se nevyřezávájí, pouze poprvé a naposled se vyřežou v první dekádě července, tak nestačí přelézt na dělničí plod, protože mu trubčí šmakuje víc. Další obsáhlý článek byl asi v zářiovém čísle. V těchto článcích se konstatuje, že jednak péčí o trubčí larvy mladuškami dochází v době,kdy jindy nastává rojová nálada, ke spotřebě mateří kašičky na krmení trubců, takže se nevyvíjejí trubčice a nelíhnou se rojové včely, k rojové náladě nedochází. Při použití tohoto způsobu rovněž dochází k tichým výměnám matek, o kterých jsem se dozvěděl, že jsou žádoucí. Je mi jasné že po čase je třeba takové matky vyměnit za matku z nějakého uznaného chovu pro obnovu genofondu včelstva. Chci to příští rok zkusit. Vyzkoušel to již někdo z Vás ? a s jakým výsledkem ? lze to doporučit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.58.195) --- 5. 12. 2007
Re: aerosol (26015) (26020) (26022) (26023) (26025)

kozlík (194.212.232.6) --- 4. 12. 2007

Jo a abych to pochopil, musím je mít obě vytisklé a s fixou v ruce škrtat a podtrhávat a šipčičkami směřovat a v podstatě si to celé přepsat. Nechápu proč to neudělali rovnou, když tu normu novelisovali. Takhle si totiž nejsem jist, že to chápu dobře. To byl ale asi také účel. :-) Proto by se mi formulář docela hodil.

------------------------------------
Nemusíš mít obě vytisklé, pokud zadáš např. do portálu veřejné správy (www.portal.gov.cz sekce zákony) Nařízení vlády č. 197/2005 Sb., tak se ti zobrazí v aktuálním znění, tedy s již zapracovanou novelou. Zaslechl jsem, že ve Včelařství č. 1/08 by měl vyjít článek týkající se tohoto nařízení předpokláfádm, že tam budou i formuláře. Jinak formuláře jsem shopen ti zaslat na e-mail.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.160.157.233) --- 5. 12. 2007
Re: Hromadné úhyny (26050)

Pepík:
>>>
Pak ale moc nechápu nabídku p.Kolomého k znovu zavčelení.(viz.stránky ČSV) Nebo že by to p.Kolomý myslel pro Rakousko a SRN? No jo to bude ono,že mě to hned nenapadlo,proto je to na stránkách ČSV.

------------------------

Ne ne, pan Kolomý jen využívá reklamy pro svoje obchodování na stránkách ČSV. Z jeho strany to není žádná charita ani podpora - prostě jen prodává včely (viz. text jeho nabídky: "...Cena je snížena o dotaci poskytovanou Ministerstvem zemědělství ČR...").
A protože má dobré vazby na svaz a podnikatelského ducha, tlačí svoji nabídku velmi účinnou propagační cestou. Navíc na 99 % zdarma. Nedivil bych, kdyby v časopisu Včelařství vyšel celostránkový článek na téma jeho nabídky "pomoci".
Je to obchodník - rychlý, dravý, úspěšný. Vytváří kontakty a pak z nich těží. Máme hodně, co se od něj lze učit - nejen o včelařině...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.160.157.233) --- 5. 12. 2007
Re: aerosol (26015) (26020) (26022) (26023) (26024)

kozlik:
>>>...Už z toho je zřejmé, že jestli budu moci v budoucnu požádat , tak to bude asi muset jít přes ČSV....

Ano, přes ČSV to bude muset jít. Tak to bylo i v předchozích 3 letech. Dotace podle uvedenych nařizení pro MZe administruje organizace, ktera sdružuje přes 50 % včelařů. Což je ČSV. Ale to neznamená, že musíš být jeho členem!!! ČSV to prostě jen papírově zpracovává. Stát si tak ulehčuje práci. Z pohledu ministerského úředníka to je logické (98 % včelařů je ve svazu a ten je z nějakého altruistického důvodu ochoten pro stát pracovat...)

----------------------

kozlik:
>>>...Jo a abych to pochopil, musím je mít obě vytisklé a s fixou v ruce škrtat a podtrhávat a šipčičkami směřovat a v podstatě si to celé přepsat. Nechápu proč to neudělali rovnou, když tu normu novelisovali. Takhle si totiž nejsem jist, že to chápu dobře. To byl ale asi také účel...

Bohužel, je to jen novela, tak to prostě chodívá... Můžeš někoho přesvědčit, aby to přepsal do původního znění a zveřejnil. A byl dostatečně důvěryhodný, abys to nemusel kontrolovat :-)
Těch oprav ale není tolik, aby to nešlo zvládnout samostatně...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

MichalHc22 (77.236.209.145) --- 5. 12. 2007
Hromadne uhyny

A kde myslite ze je chyba?? Loni spatna zima -> premnozeni varoazi, a nebo nedostatecne leceni??

Slysel sem, ze hodne postizeny jsou stredni Cechy, ale je to jen co sem sylsel a cetl na internetu. Ja sem z vychodnich Cech okres Jicin a zatim NASTESTI zadny uhyn nemam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Šimko (195.22.38.201) --- 5. 12. 2007
Re: Hromadné úhyny (26050)

Na okrese Písek jsou na některých stanovištích velké úhyny. Sám mám na jednom stanovišti ztráty cca 60 %. Na druhém vzdáleném 2 km jsou zatím ztráty pod 5 %. Vím o včelařích, kteří přišli o všechna včelstva. Jeden asi o 50 včelstev. Jiná stanoviště jsou v pořádku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 5. 12. 2007
Hromadné úhyny

Jak to vypadá u vás s úhyny včelstev? Zatím se mě zdá ,že skoro žádný problém nikde není! Všichni mlčí a mlčí.Nikde se nikomu nic nehlásí a pak se dočítám,že na zasedání ÚV v Nasavrkách jen 7 okresů ze 74 mělo nějaké problémy.Tak to je opravdu velmi dobrá situace.Pak ale moc nechápu nabídku p.Kolomého k znovu zavčelení.(viz.stránky ČSV) Nebo že by to p.Kolomý myslel pro Rakousko a SRN? No jo to bude ono,že mě to hned nenapadlo,proto je to na stránkách ČSV.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 5. 12. 2007
Re: Náhradní knoty do odpařovače nassenheider (26028) (26047)

A.Turčáni

>Knôty do Nassenheidera, je prevdepodobne možné nahradiť taknými textilovými knôtmi používanými do svetetelných lámp na petroolej, petroolejky.
.................

Do odpařovače firmy Nassenheider zřejmě textilní knoty moc vhodné nebudou.
Originál knoty jsou z dřevoviny, podobný materiál jako pivní tácky. Je to vlastně taková odparná destička uchycená tak, aby ve spodní části odpařovače byla ponořená do hladiny kyseliny.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 5. 12. 2007
Re: Odpařovače nassenheider (26045)

Míra P. napsal:

>Můžete mi dát někdo adresu stránek kde se takovej odpařovač prodává?
>Rád bych si ho prohlídnul neznám ho a zajímá mě.Děkuju všem
..............

Informace třeba tady:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2006080802

Prodávají to tady:
http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/leciva_pov_vet_lekare.html

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 5. 12. 2007
Re: Náhradní knoty do odpařovače nassenheider (26028)

Knôty do Nassenheidera, je prevdepodobne možné nahradiť taknými textilovými knôtmi používanými do svetetelných lámp na petroolej, petroolejky.

Na tento spôsob je možné použiť i ploché fľašky tzv. ťapky( pnia sa alkoholom),s obsahom 200ml, do ktorej sa vloží textilný knôt asi 35cm dlhý. ťapka aj s knôtom a KM -180ml sa po odobratí krajného plásta vloží na dno úľa, knôt sa povytiahne asi 20-25 cm a šikmo sa špendlíkom voľne pripne na stenu úľa, nemal by sa opierať o stenu. Obsah by mal vydržať asi 10-14 dní. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 5. 12. 2007
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1876

Ustredni spolek Praha
Pripisem oznamil dp.F.Liska ze se vzdava hodnosti starosty ustredniho spolku,protoze ze zdravotnich ohledu uloze sve vyhoveti nemuze.(redaktor Ceskeho Vcelare Gustav Zverina pouze propujcil sve jmeno aby vyhoveno zakonu).Prevzal prozatimne predsednictvi i praci redaktora Buchar.

Schuze zemskeho spolku Brno
Velecteny nas pan predseda Habernek jenz delsi nemoci navstiven,byl sdelil nam truchlivou zvest,chceli si zachovati zdravi,zdrzovati se kazde namahave cinnosti.Nastupcem zvolen dp.farar Ferd.Kment obou zemskych jazyku v reci i pisme jest znaly,coz jistotne pp.udum ceskeho jazyka uzivajicim vitano bude.Na navrh reditelstvi zvoleni jsou vseobecnym souhlasem clenove spravni rady. Kancelar spolkova neni vice na Nove ulici(dum Zivanskeho)ale na Veveri c.9 kde je umistnena take stolarna a sbirka ucebnin.Spolek vyslal k exele ministrovi orby deputaci s prosbou by vlada i nadale ho podporovala...byla vlidne prijata a s dobrymi nadejemi propustena.

Spolek vcelarsky v Praze Valna schuze v Rapicich
...byli prichazejici vcelarove privetive uvitani a na misto schuze doprovazeni.Sesel se tam znacny pocet vcelaru okolnich,i z krajin dosti odlehlich...zbyvajiciho casu pouzili ku prehlidce vzorne zarizenych vcelinu..ku spolecne hostine,pri ktere vytecna hudba horni kapely Rapicke nemalo prispela k rozjareni mysli pritomnych.Po 2hodine zahajil starosta spolku p.Vanicek sezeni,vitaje srdecnymi slovy shromazdeni...Co se tyka clenstva,podotknul jednatel,ze predesleho roku cital spolek nas pres 400 clenu,avsak zalozenim novych,vyskrtnutim ze seznamu za pricinou nezapravenim prispevku,ztratil dosti znacnou castku clenu svych,zak ze nynejsi stav opet ctvrtemu stu blizi.Na to ujal se slova mistopredseda a mluvil o tematu:Nepatrna vcelka dulezitych veci ucitelka,tak zajimavym spusobem,ze nevahame rec jeho zde uplne podati.

Ustredni spolek Praha Valna schuze
Predseda Buchar vylicil stav veci v redakci-Cesky Vcelar-I neclenum jasno ze zisk,na cem tak mnohym zalezelo,neni zadny.Dluzno podotknouti znamou vec,ze honorar nejaky komukoliv nevenovano ani grose a redakce vedena byla zadarmo..Kdyz jsem prevzal na mne vlozene predsednictvi a redakci obdrzel jsem list od Mikulase,kde sdeluje,ze jednatel i pokladnik spolku mu oznamili ze zaplaceni za tisk i papir si se mnou vyrovna.Za takovych pomeru tisickrat lepe ucinime,vratimeli C.Vc.firme Mikulas-Knapp. Ja redakci za techto okolnosti vesti nemohu a nechci.Tomu nasvedcovali vsichni pritomni mimo p.-Vanicka a Zveriny-
Pri volbe starosty zvolen Adolf Hajek.Jeste tehoz dne podepsana smlouva s firmou Mikulas-Knapp ktera od 1.1.1877 prejde do rukou p.Mikulase.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 5. 12. 2007

Můžete mi dát někdo adresu stránek kde se takovej odpařovač prodává?Rád bych si ho prohlídnul neznám ho a zajímá mě.Děkuju všem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 5. 12. 2007
Re: Náhradní knoty do odpařovače nassenheider (26028) (26036) (26037) (26039) (26041) (26043)

Plastové držáky to má zspodu a z jednoho boku. Asi by to mohlo stačit, pokud by to nevyklouzlo. Vytéct by to nemělo, protože knot je nad takovou vaničkou a je kolem něho mřížkový plastový kryt. Maximálně by se to mohlo uvnitř odpařovače nějak srolovat(pokud odpařovač neznáš, stojí 129,- Kč a prodávají ho v Brně na Kolišti)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 5. 12. 2007
Re: Náhradní knoty do odpařovače nassenheider (26028) (26036) (26037) (26039) (26041)

Radek:>Problém by byl, pokud by se to mělo tendenci bortit, až by to nasáklo kyselinou.<
.....

Tak to by byl vážný problém, protože by to mohlo fungovat jako s kapilární vzlínavostí jako přepoštění z jedné nádoby do druhé hadicí. Mohlo by to vytéct. Myslel jsem, že to má nějaké plastové držáky. Možná by pomohlo knt zpevnit nebo upevnit nerez drátkem do vertikální polohy nebo jej dát (oplést, obalit)do nerez síťoviny, která by dělala kostru a zvýšila i životnost samotného knotu. O tu životnost jde asi hlavně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 4. 12. 2007
Re: Náhradní knoty do odpařovače nassenheider (26028) (26036) (26037) (26038)

Jiří napsal:

>Ani toto není špatný nápad. Podle návodu 180 ml KM by se mělo odpařit za 10-14 dnů, podle použitého knotu (kratší, delší).
>Ten můj známý s pomocí jím používaných knotů, které si vyrobil sám, odpařuje 16 dnů, aby kyselina zasáhla celý výskyt destruktora.
>Podle návodu se mají dávat dva odpařovače po stranách plodového tělesa. On dává pouze jeden do medníku po vytočení medu, nad plodové těleso.
>Tvrdí, že i tento způsob má téměř 100 %-ní účinnost. Radku, podrobnosti o náhradních knotech zjistím a dám vědět
..........

Díky, budu se těšit.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 4. 12. 2007
Re: Náhradní knoty do odpařovače nassenheider (26028) (26036) (26037) (26039)

(Papír z formidolu jako knot k odpařovači nassenheider)

Taky mě to napadlo, ale originál knoty do odpařovače jsou jiný materiál než papír na formidol. Je to silnější a tvrdší. těžko říct, co to udělá s rychlostí odpařování. Ale protože je na odpařovači stupnice, zřejmě by to šlo vyzkoušet, po jednom dvou dnech mrknout, a rychlost odpařování upravit změnou plochy knotu.
Problém by byl, pokud by se to mělo tendenci bortit, až by to nasáklo kyselinou.
Stejně si ale myslím,že vymýšlíme vymyšlené.
Snad se někdo ozve.

radek.krusina(zavináč)atlas.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 4. 12. 2007
Re: Náhradní knoty do odpařovače nassenheider (26028) (26036) (26037) (26039)

Radku a co tak otestovat rozstříhaný odpařený nebo neodpařený Formidol? Dej sem potom vědět, jak to dopadlo.

...


Ještě k ploše. Asi bych použil přesně tu, která je při zahájení aplikace - první fázi odpařování u Formidolu. Víc návod a vlastní plocha "dír" v obalu.

Vypočítej tedy plochu otvorů při první fázi použití na obalu Formidolu a vyděl dvěma (knot je oboustranný) a přičti plochu, která je zasunuta a tudíž se neodpařuje, ale nasává acid.

Jestli by Formidol takto posloužil, bylo by to myslím dobré řešení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 4. 12. 2007
Re: Náhradní knoty do odpařovače nassenheider (26028) (26036) (26037)

Radku a co tak otestovat rozstříhaný odpařený nebo neodpařený Formidol? Dej sem potom vědět, jak to dopadlo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 4. 12. 2007
Re: Náhradní knoty do odpařovače nassenheider (26028) (26036) (26037)

Ani toto není špatný nápad. Podle návodu 180 ml KM by se mělo odpařit za 10-14 dnů, podle použitého knotu (kratší, delší). Ten můj známý s pomocí jím používaných knotů, které si vyrobil sám, odpařuje 16 dnů, aby kyselina zasáhla celý výskyt destruktora. Podle návodu se mají dávat dva odpařovače po stranách plodového tělesa. On dává pouze jeden do medníku po vytočení medu, nad plodové těleso. Tvrdí, že i tento způsob má téměř 100 %-ní účinnost. Radku, podrobnosti o náhradních knotech zjistím a dám vědět

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 4. 12. 2007
Re: Náhradní knoty do odpařovače nassenheider (26028) (26036)

Já jsem zase slyšel, že se na to dají použít pivní tácky. Jde o to, kde se dá takový "papír" koupit v lepším balení a jestli odpařování je stejné jako u originálu.
Odpařovače chci taky příští rok vyzkoušet, pár jsem si jich koupil.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 4. 12. 2007
Re: Náhradní knoty do odpařovače nassenheider (26028)

Již druhá otázka na používání odpařovačů na kyselinu mravenčí zůstává bez povšimnutí. První měl Honza asi před 10-ti dny (žádná reakce), asi se tento způsob ochrany včelstev proti destruktorovi zatím moc nepoužívá. Teprve teď na podzim jsem si jich několik koupil a v příští sezóně je zkusím. Jeden zkušený včelař mi na náhradní knoty řekl, že si je stříhá z papírových desek sešitů (asi z nějakých tlustších). Ještě toto zjistím a dám vědět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 4. 12. 2007
Medisteny z umelej hmoty.

Prosím včelárov, ktorí opustili zabehané staré chodníky a prešli na progresívny spôsob včelárenia na medzistenách z umelej hmoty. Súste sa premôcť a napísať svoje skúsenosti s používaním týchto Ms. Je lepšie a lacnejšie získať informácie o pre mňa neznáme skúsenosti, ako skočiť do neznáma. Zaujíma ma všetko čo ste získali v praxi,npr. kde sa dajú , cena, vkladanie do rámika, stavba Ms, stabilita v úli, plodovanie matky, obnova Ms, rozvoj včelstva, rojenie a pod.

Ďakujem Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 4. 12. 2007
Re: Jak získat pyl z panenského plástu??? (26004) (26005) (26027) (26029)

Na pergy jsem viděl používat mlýnek na jablka. (dva válce s hřebíky) Nestihl jsem je letos vyzkoušet. No a na separaci se určitě dá použít způsob mísem jak u maku. (gravitace + kruhovitý pohyb kulaté nádoby plus prosypat větrákem)


Plásty s plástovým pylem třídím u medometu a vyřezávám jen dané místa. Potom je je možné dátdo mražáku do PE pytle pro pozdější zpracování. Bohužel jsem nedosáhl domluvy pro prodej, takže ze zpracování sešlo.


A na propolis používám materiál z PP. Je levný.(cca 33 Kč/m2)

Také jestli jste někdy luštil luštěniny. Je pohodlné nacpat síta do PE pytle a vyluštit je. Potom používám velkou (na vysoko oblepenou) papírovou krabici, která slouží jen pro vysypání sít a nadrceného propolisu
z toho pytle a s kaučukovými rukavicemi ručně kus po kusu doluštím a srovnám na další použití. Rukavice na takovou práci jsem si nevzal jen jednou a dělat je to vhodné mimo dům na trávě. ;-)

Toto je vhodné pro nevelké množství sít a perg. Jedná se o vytěžené objemycca do 50 kg/rok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 4. 12. 2007
Re: Jak získat pyl z panenského plástu??? (26004) (26005) (26027) (26029)

Nevím čím to bylo, jest-li tím, že jsem to dělal špatně, nebo že sítě ( dvě ) se rychle prohřály, ale hodně propolisu v sítí zůstalo, což mě nepotěšilo, nehledě na to, že když jsem propolis vylamoval, lítal všude možně a zaneřádil jsem si ním oblečení

- technológia zodberu propolisu pomocou sieťoviny (z UH) je správna, ale mali by byť dve, prvá sieť s menšími a druhá s väčšími očkami. Sieť naprieč smeru uličiek musí byť užšia asi o 2,5cm, aby sa mohla presúvať do strán, aby po vybratí bol propolis na celej ploche. Ak je prínos propolisu silný, zanesenú sieťku, tú vyberieme a odložíme a vložíme čistú.

- propolis získavaný oškrabovaním z fólie a z latiek rámikov pod fóliou, je taktiež riešením, ale výkupcovia tento propolis zaraďujú do druhej a tretej triedy, pre obsah vosku! Jednoducho chcú čistý propolis.

- Pri zmrazení propolisu musíme postupovať rýchlo, lebo sa rýchlo prehrieva a vymrviť sa nedá. Na získavanie propolisu, treba mať hlbšiu a širšiu nádobu a ešte ju aj prikryť , aby ani jedno zrnko nabyšlo nazmar, v ktorej to bezpečne zvládneme.
Ideálne je získavanie propolisu zo sietí v zime, pri mínus 3˚C a vyššie a zásadne vonku! Ja dobré mať na rukách hrubé ale pohodlné rukovice, ktoré bránia prehrievaniu propolisua chránime si aj ruky.

Chtěl bych se zeptat, jak lze získat pyl z panenského plástu jinak něž vypichováním?

Vždy záleží koľko ošetreného peľu včelami potrebujete získať! Včely peľ do panenských plástov málokedy ukladajú.
Technolológia zmrazením je možná, ale vosk neodstránite. V podstate pergu takto získanú konzument by mohol užívať, ale mal by s tým problémy, lepenie na ústnu dutinu a zuby.

P.Václavek, prečo nepoužijete na odber obnôžok peľové dno a pergu si môžete pripraviť oveľa jednoduchšie a rýchlejšie, oko získavaním z plástov. Príprava: 1 kg mrazeného alebo sušeného peľu, zalejete medovou vodou , 0,3 kg medu+ 0,2-3 l voda (musí to byť polotuhá masa, takže množstvo vydy sa riadi obsahom vody v peli, do suchého peľu ide viac vody). preložíte do dvoch 720ml fliaš (naplniť len do 3/4- tín) a necháte 2-3 týždne kašu uzatvorenú viečkom, fermentovať.
S odberaní peľu nemajte starosti, včelstvám tým neublížite. Ja už 7 rokov odoberám peľ v množstve 3-4q za sezónu.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.58.195) --- 4. 12. 2007
Re: inzer?t - d?ev?n? a polystyr?nov? ?ly (18324) (18326) (18328) (18329)

Vypadá to, že se nám pan Trunda vrátil opět mezi nabídkové inzeráty do Včelařství. Tentokráte se asi raději neprezentuje jako Stolařství Přítel, ale telefonní číslo, které si nezměnil ho identifikuje. Kdo neví očem píši nechť se podívá na starší příspěvky v této konferenci, ať není nemile překvapen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 4. 12. 2007
tubus

Mě ho donesl zdravoní referent, tak nevim kde ho sehnal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 4. 12. 2007
Re: Jak získat pyl z panenského plástu??? (26004) (26005) (26027)

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 4. 12. 2007
Re: Jak získat pyl z panenského plástu??? (26004) (26005)

Pane Václavku. Jaké problémy Vás potkaly se síty na propolis? Já jsem s nimi spokojen.
_____________________________________________________________

Problémy nastaly, když jsem potřeboval propolis ze sítí dostat ven.
Sítě jsem vložil do mrazničky zmrazit. Po zmražení jsem je vyndal a sítě jsem sroloval, abych vylámal zmrzlí propolis ven.
Nevím čím to bylo, jest-li tím, že jsem to dělal špatně, nebo že sítě ( dvě ) se rychle prohřály, ale hodně propolisu v sítí zůstalo, což mě nepotěšilo, nehledě na to, že když jsem propolis vylamoval, lítal všude možně a zaneřádil jsem si ním oblečení, což mě vysloveně naštvalo.
Seškrabování propolisu ze spodku folie a z horních louček rámků u stropu se mi jeví pohodlnější a jednoduší.
Párkrát zakouřím, včely mě neotravují, pokud je nerozdráždím, potom jednoduše seškrabávám propolis. Žádné dřevo v něm při opatrném seškrabávání není.
Je to sice časově náročnější, ale mě se to zatím líbí více než ty sítě, které se mi letos neosvědčily.
.......


Chtěl bych se zeptat, jak lze získat pyl z panenského plástu jinak něž vypichováním?
Napadlo mě panenský plást vyřezat z rámku, nechat ho zmrazit a potom ho rozlámat a doufat, že se vosk oddělí od pylových perg, aby se mohl odstranit.....
Děkuji za odpověď!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 4. 12. 2007
Re: Jak získat pyl z panenského plástu??? (26004) (26005) (26027)

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 4. 12. 2007
Re: Jak získat pyl z panenského plástu??? (26004) (26005)

Pane Václavku. Jaké problémy Vás potkaly se síty na propolis? Já jsem s nimi spokojen.
_____________________________________________________________

Problémy nastaly, když jsem potřeboval propolis ze sítí dostat ven.
Sítě jsem vložil do mrazničky zmrazit. Po zmražení jsem je vyndal a sítě jsem sroloval, abych vylámal zmrzlí propolis ven.
Nevím čím to bylo, jest-li tím, že jsem to dělal špatně, nebo že sítě ( dvě ) se rychle prohřály, ale hodně propolisu v sítí zůstalo, což mě nepotěšilo, nehledě na to, že když jsem propolis vylamoval, lítal všude možně a zaneřádil jsem si ním oblečení, což mě vysloveně naštvalo.
Seškrabování propolisu ze spodku folie a z horních louček rámků u stropu se mi jeví pohodlnější a jednoduší.
Párkrát zakouřím, včely mě neotravují, pokud je nerozdráždím, potom jednoduše seškrabávám propolis. Žádné dřevo v něm při opatrném seškrabávání není.
Je to sice časově náročnější, ale mě se to zatím líbí více než ty sítě, které se mi letos neosvědčily.
.......


Chtěl bych se zeptat, jak lze získat pyl z panenského plástu jinak něž vypichováním?
Napadlo mě panenský plást vyřezat z rámku, nechat ho zmrazit a potom ho rozlámat a doufat, že se vosk oddělí od pylových perg, aby se mohl odstranit.....
Děkuji za odpověď!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 4. 12. 2007
Náhradní knoty do odpařovače nassenheider

Mám dotaz na ty, kdo používají odpařovače kyseliny mravenčí od firmy Nassenheider.
Jakým způsobem řešíte výměnu knotů do odpařovačů pro další použití. Originál z Německa je zřejmě dost drahý (tuším kolem 1 euro).
Díky za nápady.

radek.krusina(zavináč)atlas.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 4. 12. 2007
Re: Jak získat pyl z panenského plástu??? (26004) (26005)

Pane Václavku. Jaké problémy Vás potkaly se síty na propolis? Já jsem s nimi spokojen.

.....
M.Václavek:>nechci dopadnout jako letos s těma sítěmi na propolis: práce kvapná ale málo platná, více problémů než užitku.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 4. 12. 2007
Re: aerosol (26015)

Kozlík:>Jaké jsou podmínky, může získat dotaci i nečlen ČSV ? Už jste se někdo touto cestou vydal? Třeba GUPA ?<
.......

V případě přímo na aerosolové přístroje ne. Na kompresor také, protože je navíc jen od ČSV a pro ZO a OV ČSV. Nové podmínky teď prozatím neznám. Jediné, co jsem požadoval je 10,-/včelstvo za aplikaci. No a zaty peníze jsem si byl schopen ve spolupráci vyrobit dvě kopie prvního typu aerosolového přístroje který měl VÚ, za pomoci dalšího včelařícího nečlena ČSV.

Momentálně mám již všechny věci na kompresor zvládající vyvíječe dva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 4. 12. 2007
Re: aerosol (26015) (26020) (26022) (26023)

Jo a abych to pochopil, musím je mít obě vytisklé a s fixou v ruce škrtat a podtrhávat a šipčičkami směřovat a v podstatě si to celé přepsat. Nechápu proč to neudělali rovnou, když tu normu novelisovali. Takhle si totiž nejsem jist, že to chápu dobře. To byl ale asi také účel. :-) Proto by se mi formulář docela hodil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 4. 12. 2007
Re: aerosol (26015) (26020) (26022) (26023)

To jsem si myslel taky , ale naše počítače píšou při pokusu otevřít boj proti varoáze, nebo technická pomoc, AcroRd32.exe generoval chyby a bude systémem Windows uzavřen a tudíž si to nepřečtu , přitom vyplněný formulář podpory kočování je OK a na SZIF mají uvedeno, že všechny potřebné formuláře - vzory jsou na stránkách ČSV. Už z toho je zřejmé, že jestli budu moci v budoucnu požádat , tak to bude asi muset jít přes ČSV.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(195.113.14.2) --- 3. 12. 2007
Re: aerosol (26015) (26020) (26022)

Původní nařízení = 197/2005 (bylo na 3 roky, skončilo letos).

Jeho pokračování = 285/2007 (jsou to jen změny výše uvedeného - "up-grade" => musíš je mít obě, aby dávaly smysl). Pochopíš, až si je otevřeš.

Postup je v uvedených nařízeních, zkus do nich nejdřív kouknout a pak se kdyžtak ptej, čemu nebudeš rozumět - je blbost to tady převysvětlovat...

Najdeš je třeba na svazovém webu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 3. 12. 2007
Re: aerosol (26015) (26020)

které nařízení a jak se má postupovat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 3. 12. 2007
Re: kompresor (26017)

Jaký kompresor jde použít, většina je jich totiž nevhodná pro montáž řemenice a poté je připojení problematické.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 3. 12. 2007
Re: aerosol (26015)

kozlíku, pokud jde o vyvíječ aerosolu, ten lze dotovat podle citovaného nařízení. Ze členství v ČSV to nemá nic společného.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77417 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 26020 do č. 26080)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu