Včelařská konference

Nejak moc dobre se vyznas. Asi mas prakticke skusenosti. Mne by to ani nenapadlo!

Zimováním ve větším úlovém prostoru včelstvům silnějších než 5 000 včel v podmínkách ČR nijak neuškodíte.
V zimně je třeba dbát především na dostatečný odvod vodních par.
Při zimování ve vysoko-prostorových úlech ( 3 nízké nástavky a více ) je vhodné nechat horní očko otevřené ( zasíťované ). Otevřené horní očko kombinované s drátěným dnem vytváří v úlu tzv. komínový efekt, který má nejen dle mého názoru blahodárný vliv na zimovaní především silných a velmi-silný včelstev.
Včelstvo se dá obrazně přirovnat k potravině. Pokud ho chcete do jara zachovat ,, čerstvé ,, , nejlépe uděláte, když ho přes zimu necháte ,, zmražené ,,.
Včelstvo podchlazené komínovým efektem minimálně v zimě ploduje, čímž se šetří zásobami a vitalitou zimních včel, jež se plně využije v prvních snůškách v předjaří a na jaře. Takováto včelstva mají lepší rozvoj něž včelstva, která přes zimu plodovala vinou uteplení úlu. Jsou sice o nějaký ten měsíc pozadu, ale přesto to bez problému doženou. Mají nižší rojivost. Neplesniví jim přes zimu plásty.
Pro urychlení rozvoje je dobré začátkem předjaří ( rozkvět lísky ) uzavřít horní očka a zúžit drátěné dno. Tím docílíme zrušení komínového efektu. V horním nástavku se bude srážet voda, jež je v předjaří včelstvem využívána pro plod. Pokud má včelstvo mednou komoru ( nástavek plný medu ), je dobré ji umístit pod plodiště, aby bylo plodové těleso v kontaktu s vodou u stropu.
Zimováním ve větším prostoru docílíte zpravidla silnějších včelstev, která dají více medu ( samozřejmě pokud se nedostanou do rojové nálady ).

Zimování ve větším prostoru je u úlů bez drátěného dna a oček problematické, avšak řešitelné.
Česno je nejlepší nechat přes zimu nezúžené. V období slídění v červenci až v září je vhodné česno zúžit kvůli možné loupeži spojené s nebezpečím přenosu včelích nákaz. V měsíci říjen nebo listopad ho pak bez problémů můžete plně rozšířit a opatřit pletivem nebo mateří mřížkou kvůli ochraně před vniknutím drobných hlodavců do úlu.
V případě absence oček je nejlepší mít strop prodyšný. Na strop je vhodné položit propolisovou síť, na kterou dáte pár-centimetrovou vrstvu prodyšného materiálu ( koberec, filc,... ).

Zajímavé články pojednávající na toto téma lze najít na slovenských stránkách www.vcely.sk
Pro zájemce o toto téma uvádím odkaz na jeden z těchto článků ( Horný letáč, Milan Bencúr ):
http://vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=282
( dole jsou zajímavé postřehy od pan Turčániho )

Zajímavá je i jedna diskuze na fóru:
http://vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&t=487

Prostě uteplení úlu v zimě více škodí něž prospívá!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Podívej se na www.sweb.cz/jjvcela kapitola Včelařské filmy.
Honza

> Když jsem četl vloni o úhynech v Německu, tak jsem v tomto směru zavětřil. Ale momentálně mám docela dobrou práci a MVP za plotem. Ale prodej včelstev, včel, nebo jejich opylovací činnosti je zřejmě podstatným příjmem vč.farem ve světě. Proč o tom nepřemýšlet.

Tak tak, přemýšlet, prodávat a vytvářet cenu včelstev na trhu. Jeden nepříjemný efekt: včelstev všude kolem hodně, stačí jen vzít co moje není a prodat (s úly do kotle). Obrana?

Honzo, domnívám se, že pokud bude solidní počasí (nebude mrznout) a pokud je na nástavku trochu propolisu, aby se folie přilepila, vyměnit neprůhlednou za průhlednou folii můžeš. Pokud vyčkáš do jara, taky se nic nestane, ale v každém případě to chce průhlednou folii, vidíš co se ve včelách děje. Měj se.

Ahoj Honzo,

neboj se experimentovat i když to co děláš je poměrně ověřená cesta.
Folii tam klidně vyměň za průhlednou, když včely zrovna nebudou rozlezlé po celém úle, tak se nic nestane - to znamená že to bude lepší dělat za chladu než za tepla.
Dej tam buď tu zahradnickou, nebo si kup takovou tvrdou co je "průhledná jako sklo", budeš přes ní lépe koukat na včely :-) Ta se dá koupit ve včelařských prodejnách, nebo pokud zabloudíš k Národnímu divadlu, tak na opačném břehu na pravé straně je Řempo a tam jí mívali v metráži na kila. Trochu ušetříš. :-))

A pokud chceš včely v zimě pozorovat, a sledovat, tak neváhej a hoď jim do prostřed chomáče do uličky ten teploměr jak tady někdo radil.
A pokud jsi fanda do techniky a nedělá ti problém, dnes jsou i levné mikrofony, které můžeš někam strčit a včely poslouchat, nebo si je na nějakou mp3 nahrát :-))

Myslím, že to co o zimování včel zjistíš bude pro tebe velmi zajímavé.

Karel

Ahoj Jiří a díky za radu.
Zasíťované mám dna u dvou úlů (ty jsem koupil nové a udělal oddělky), tři ne (ty jsem koupil už tak). Mám tendenci chodit se tam dívat, ale krotím se, abych je moc nerušil.
Přídavná česínka a očka mám jen na nástavcích, které přidávám při snůšce (třetí).
Nevím, jestli mohu teď, když je teplo folii odstranit a vyměnit za průhlednou, ta moje je neprůhledná a to je na nic.
Díky za radu a ať Ti všechny včelky přezimují...

Ahoj Honzo, jsem na tom stejně,jako ty, začal jsem se včelkami letos, mám nástavkové úly, 39 x 24, ale zimuji pouze v jednom nástavku. Nepíšeš, zda máš zasíťované dno a přídavné česínka na nástavcích. Taktéž mám včelky zakryty průhlednou fólií. Od kolegů včelařů a z dostupné literatury vím, že včelky v zimě nevyhřívají prostor v úlu jako pokojíček, ale pouze udržují teplotu v zimním chumáči, proto není až tak důležité uteplení úlu, spíš je důležitý odvod vlhkosti. Domnívám se, že zimování ve dvou nástavcích není zásadní chyba, včelky to přežijí, ale jak jsem se do včel dnes díval (přes folii) chumáč je asi na třech - čtyřech uličkách.Pokud máš dva nástavky, včelky jsou ve spodním a ty asi nebudeš mít moc přehled o tom, v jakém je stavu zimní chumáč (ono to asi teď v zimě není příliš třeba, ale přehled je přehled). Asi záleží i na tom, jaké mají včelky zásoby a kde jsou umístěny. To, že máš strůpkovou fólii nevadí, ale důležitý je přístup vzduchu a jeho proudění (odvod vlhokosti - zasíťované dno a přídavné česínka v nástavcích). Určitě příští rok po zesílení včelstev budu zimovat ve dvou nástavcích, ne v jednom. Určitě zkušenější kolegové ti dají k dispozici svoje zkušenosti a rady, ze kterých se poučím i já, Měj se.

Dobrý den, rád bych požádal o radu (včelařím první rok) ohledně velikosti prostoru k zimování.
Používám nástavkové úly 39x24-11r. a zazimoval jsem ve dvou nástavcích. V naší ZO mi řekli, že dopadnu špatně, že všichni to zkoušeli a pak brečeli. Takže ostatní zimují jen v jednom nástavku (plodišti).
Nad druhý nástavek jsem dal folii a to mi opět řekli, že tím budu mít uvnitř moc vlhkosti a do jara mi vše zplesnivý.
Kamarád mi ale tento jím vyzkoušený způsob (má 50 včelstev) doporučil a jeho výsledky jsou perfektní.
Podotýkám, že včelařím na Praze - východ.
Děkuji za radu. Vím, že teď je pozdě a nic měnit již nebudu ani nemohu, ale zase je teď čas se něco dozvědět...
Ahoj

Přátelé jsou někde na internetu stránky o včelách(myslím tím filmy dokumenty chov včel atd)kdo ví poraďte mi prosím.www.vceluly.wz.cz děkuji caloň

nevíte někdo co za typ je kompresor Schneider v dolských kompresorech?

Ano tak to bylo a navíc jsem ještě vyvíjel aktivitu, která mi ve finále byla na houby.

Mirku, bližší informace k odpařovači na kyselinu mravenčí lze najít na www stránkách Včelařské noviny. Do vyhledavače v horním pravém rohu dáš hledat "odpařovače na kyselinu mravenčí"., po otevření okna asi třetí nebo čtvrtý článek shora je od Mgr. Vlastimila Protivínského, kde je přesně popsán jak sám odpařovač, tak jeho použití. Na www stránkách prodejny Burian, Brno, Koliště 25 je pouze tel. 545574965, ale mám i mobil 777574965. Pevná linka je do prodejny v Brně. Ceník na stránkách skutečně není, ale 1 ks odpařovače stojí 129,- Kč + dva knoty, lze si tam koupit i plničku - cca 80,-Kč, dá se sehnat i jinde a asi levněji a kyselinu mravenčí - asi 80,- Kč 1 l nebo 1 kg. Na tomto telefonu lze vše objednat na dobírku, jsou velice ochotní, za chvilku to máš doma, balné neplatíš, pouze poštovné. Kdyby byl nějaký problém, dej vědět.

A ještě jedna poznámka. Nebo úhel pohledu.
Prodat med je problém a člověk narazí na nějaký odbytový strop. Pokud pracuje s cenou a snaží se jí udržet nahoře, tak při této ceně narazí na určitý množstevní limit.
http://www.rokytnikvcely.cz/?page=produkty&lang=cs
zde je to třeba 90,-/kg
http://www.apis-kolomy.cz/med.php?ID_Podmenu=1
zde je to prumer cca 80
(a jak jsem koukal, prodává i vyzimovaná včelstva- a tady tu cenu nechápu ani já :-) )

Takže když z části včelstev udělám oddělky na úkor výnosu, kolik jich můžu z jednoho včelstva udělat do 30.6. ?
O jaký výnos v tom případě přijdu?

V případě př.Kolomého věřím, že to má spočítané. A když přidám pocit, že produkuji něco o co je zájem na úkor nečeho, na co fronta není.

Když jsem četl vloni o úhynech v Německu, tak jsem v tomto směru zavětřil. Ale momentálně mám docela dobrou práci a MVP za plotem. Ale prodej včelstev, včel, nebo jejich opylovací činnosti je zřejmě podstatným příjmem vč.farem ve světě. Proč o tom nepřemýšlet.

Med bude v krámech možná za chvíli i bez včel, ale na opylování budou včely asi stále potřebné:-)

A kolik včelstev je v Austrálii nebo na Novém Zélandě ve srovnání s ČR?

Karel

Karel:>Dokud se neví kolik je to, je zbytečné počítat a já jsem líný si to zjišťovat, Ví to někdo?
<
...

Mohu jen předvídat a v případě čachrů předpokládat. ...

Vystaví sse jeden doklad, (jestli vůbec) že někdo zaplatil za oddělky nějakou sumu, že to zkrátka kupující neukradl.

Vystaví se druhý doklad kvůli nárokům na dotace, oproti popisu kupujícího, který potvrzuje odběr x matek. Kolik je matek skutečných a kolik papírových?

:-)))

Dobrý kšeft, když se dva dohodnou a třetí sáhne a podá dotace.

Ale za 800,-? Minimálně to je 100%-ní prodělek! Nebo špatně skládám cenu za oddělek?
------
Ono je to asi jinak. jak jsem si v tom textu všiml, je tam něco o tom, že to je po započtení dotace.
Kolik to je ta dotace. Asi je tam dotace na matku? a možná nějaké další. Dokud se neví kolik je to, je zbytečné počítat a já jsem líný si to zjišťovat, Ví to někdo?

Karel

Zdravím Jirko.Prosím tě díval jsem se na adresu pana Buriana a našel jsem tam jenom hrubý popis produktů bez ceníku,zobrazení a možností objednání přes net.Je tam jenom telefonní číslo.Neměl by jsi nějakej lepší kontakt na toho člověka?Zajímají mě ty odpařovače a rád bych si nějakej koupil.Prosím tímto i ostatní účastníky konference o nějaký tip kde lze odpařovače objednat.Děkuji všem.

Zřejmě tady došlo k situaci, kdy rychlost psaní překonala rychlost myšlení! O Honzovi je známo, že je aktivní kočovník, což znamená, že využije li veškerou snůšku tak končí někdy v zač. možná polovině září a má ještě včelstva pěkně rozplodovaná. Za této situace by v zač. října fumigoval jen naprostý ....!!!!Naopak včelař na pevném stanovišti,kde končí snůška někdy v pol července a kéž by tomu tak vždy bylo, hned nakrmí a vloží souč Gabon, tak ke konci září žádný plod nemá a v uvedený termín má fumigace význam. To mám několikaletými pokusy ověřeno a už jsem o tom psal. Takže u léčení se musí hlavně myslet a myšlení napasovat přesně na svoje podmínky a kritizovat druhé až jsem si jist, že u mě je vše na 100%. Nezbývá než dodat, že převážná většina včelařů, kterým uhynula včelstva se vet. vyhláškou řídila do puntíku. Zdraví r. Stonjek

Eman:>Stejně pak na podzim většinou oddělky spojuji a na jaře se to nijak moc neprojeví - rozhodují jiné faktory. <
.....

Nejde o sílu, ale o medný výnos. A mít podzim (podzimní výnos) vyšší kvůli oddělkům je velmi podstatná cifra. Alespoň u mne, protože jestli na straně jedné bych si prodal podzimní sílu, která mi dá med a ještě dobře zazimuji na dobrém medu a na straně druhé bych musel dokrmovat a krmit a vrazit finance zpětně z oddělků do zazimovávání??

Nemluvím o mrtvolkách, kde je také jasná propojka na kvalitu zimujících dělnic při krmení cukrem. Nemluvím o zvýšeném "podhoubí" pro roztoče VD ve formě zvýšeného plodování.

Zkrátka ten, kdo prodává oddělky prodává velkou část svého výrobního prostředku. Proto to nedělám a doufám dělat ani nebudu.

To samozřejmě platí jen proty, kteří si pravou hodnotu oddělku uvědomí.

Eman:>Zkus nabídnout své oddělky, propočítej si to ...<
......

No právě. Já počítat doufám umím a vím, že 1+1 jsou dvě, tj. dvounásobná síla pro snůšku. A 1+0 je jen stále jedna a v případě včelstev s připočtením možných sezonních ztrát dokonce méně.

A jestli někdo prodává 5 rámků za 800,- Kč je to dost málo nato, aby to bylo skutečně dostatečné ocenění.

Nechápu právě na jedné straně v ČSV propagaci ceny za více než 100,-/kg medu. (to má cena 65,- včetně zabalení, bez obalu 55,- a jak jsem prý špatnej pro kolegy, že jsem levnej, ale balič mi dá mnohem méně, jestli vůbec)

A na straně druhé chtít prodávat oddělky na 5 rámcích, kde je eventuální cena mnohem víc, než 800,-.

Jak to? Protože průměrná cena je 100,- za rámek (a je jedno jestli v něm je pyl, med nebo plod) dále ušlý zisk za med v této hodnotě získaných ještě během sezony kdyby mi nosily a zisk za dobře vyzimované včelstvo, které můžu pro zimování v již létě po rojovce plodem posilovat.
(tedy 2x 500,- není 800,-)

Asi tedy je to tedy od cechařů jako charita, protože prodávat věc v reálné hodnotě 1000,- za 1500,- se mi zdá akorát. Jsou tam ještě vícenáklady event. za cizí pl. materiál a hlavně za ztracený čas při jednání, karton atd. ... .

Ale za 800,-? Minimálně to je 100%-ní prodělek! Nebo špatně skládám cenu za oddělek?

Já je asi chápu. Ale nechci tě poučovat, vidím to jen ze své perspektivy. Nabídka Kolomého je včetně paketů (obalů), rámečků, a to je taky kšeft. Sám už mám od několika přátel včelařů předběžnou poptávku na oddělky a ačkoli jsem to nikdy nedělal, budu-li moci, pomůžu a určitě mě to nesníží zisk z medu, naopak. Stejně pak na podzim většinou oddělky spojuji a na jaře se to nijak moc neprojeví - rozhodují jiné faktory.

Jestliže jsou závazné objednávky, tak je to příležitost k obchodu, tak jako to dělají australští včelaři dodávkami oddělků pro USA. (S obviněním ze zavlečení viru IAPV jako viníka CCD z Austrálie do USA se už vycouvalo).

Zkus nabídnout své oddělky, propočítej si to a možná na tom vyděláš - asi bude příští rok dobrá neopakovatelná příležitost. Kromě toho se více rozšíří geny odolnosti proti varroa a to je žádoucí.

---------------------------------------
G. Pazderka:
Nechápu cechaře, kteří místo produkce medu rádi rozprodávají svůj výrobní prostředek. Může mi ty nabídky oddělků někdo jako obchodní strategii vysvětlit?

Já je asi chápu. Ale nechci tě poučovat, vidím to jen ze své perspektivy. Nabídka Kolomého je včetně paketů (obalů), rámečků, a to je taky kšeft. Sám už mám od několika přátel včelařů předběžnou poptávku na oddělky a ačkoli jsem to nikdy nedělal, budu-li moci, pomůžu a určitě mě to nesníží zisk z medu, naopak. Stejně pak na podzim většinou oddělky spojuji a na jaře se to nijak moc neprojeví - rozhodují jiné faktory.

Jestliže jsou závazné objednávky, tak je to příležitost k obchodu, tak jako to dělají australští včelaři dodávkami oddělků pro USA. (S obviněním ze zavlečení viru IAPV jako viníka CCD z Austrálie do USA se už vycouvalo).

Zkus nabídnout své oddělky, propočítej si to a možná na tom vyděláš - asi bude příští rok dobrá neopakovatelná příležitost. Kromě toho se více rozšíří geny odolnosti proti varroa a to je žádoucí.

---------------------------------------
G. Pazderka:
Nechápu cechaře, kteří místo produkce medu rádi rozprodávají svůj výrobní prostředek. Může mi ty nabídky oddělků někdo jako obchodní strategii vysvětlit?

Ceny medu v Hypernově:
nejlevnější medy v přepočtu na kilo byly ve facete 720ml, 900g
Med lesní (směs medovic.a květ, včetně tropických ) 119Kč
Květový 89Kč
--------
Ve VN se diskutovalo když Ing.Dvorskému někdo ukradkl včely nad jeho oceněním škody - myslím 6000,-/včelstvo za komplet i podstavcem. Podle mě velmi nízký odhad a většině se to zdálo moc.

Pro mě ztracené/prodané včelstvo má hodnotu dvouletého výnosu, než takové vytvořím a náklady na jeho vytvoření, v případě oddělku jsou to náklady na jeho vytvoření a jeho výnos v příštím roce.

No a když bych od cen v hypernově odečetl 20 až třicet procent na distribuční náklady a pronásobil bych to, tak mám ve včelách docela slušný balík.
Když to přepočtu na nějakou ZO, tak když se bavíme o léčení a tak, tak rozhodujeme o mnohamilionových majetcích. :-))

Karel

Cena medu v Tescu dnes,
Golden - 900 g - 69,-Kč

K ceně včelstev... já sám ze zásady běžně neprodávám,ale pod 1500,- za pětirámkový oddělek a 2500,- produkční vyzimované včelstvo bych nešel.

Nechápu cechaře, kteří místo produkce medu rádi rozprodávají svůj výrobní prostředek. Může mi ty nabídky oddělků někdo jako obchodní strategii vysvětlit?

Dnes dopoledne byla přednáška RNDr.Švamberka v Hostomicích pod Brdy.Bylo to výborné.Došla řada i na situaci s varroazou v okolí a v celé ČR.Nikdo z nás neměl úplné zprávy,ale dal se tam dohromady obrázek.Je to dost nevecelé když to slyšíte. Mimochodem v této situaci byl schválen nový chovatelský řád a v něm navýšeny počty včelstev pro jednotlivé chovy.Docela úsměvné nebo se mýlím?Dokonce bych řekl,že se za tímto postupem dá lecos vysledovat.Kdo v této situaci bude dodávat oddělky včelařům co přišli o všechny včelstva.P.Kolomý a p.Adamcová asi ano a koordinovat dodávky bude jednatel cechu? V tuto chvíly se mi někam vytratila farma p.Provazníkové s více než 500 včelstvy.

- druhá fumigace ?! ta už snád měla být nepozdějí ve druhé polovině října, tj. 14 dnů od první. Kdy budeš dělat aerosol ?
----------
Dnes po ránu jsme jezdili aerosolovat. U mých včel jsme dokončili první aerosol. Žádné fumigace jsem dosud nedělal! U sousedů jsme s důvěrníkem léčili potřetí (jednou, dvakrát snad fumigovali). Jednak proto, že veterina jak opisuje (i s chybama) vyhlášky napsala k odběru měli na MVP že jí máme odebrat po posledním ošetření aerosolem a odevzdat do 15.12. Tak aby měli dušičky klid, a jednak si myslím, že po minulých mrazech by současné oteplení mohlo vyvolat začátek plodování.
Kolem poledního byl na většině stanovišť co jsme navštívili prolet. To znamená, že teď se dá normálně fumigovat. Stejně tak je pravděpodobné, že to půjde okolo vánoc.
Vyvíječ jsem si koupil abych nebyl zaskočen náhlým příchodem zimy, a teď ho používám protože je to rychlejší.
Ale normálně bych dělal teď druhou fumigaci, třetí okolo vánoc.
Zatím mi to vycházelo pefektně a domnívám se, že v zimě je třeba v metodice mít napaměti dvě hlavní věci:
- zničit VD do posledního a to je možné jen bez plodu (proto jsem fumigoval na státní svátky 28.října, 17.listopadu a Vánoce)
- fumigace funguje jen když včely nejsou v chomáči. Venkovní teplota je orientační údaj pro blbečky. Rozhodující je pohled do úlu. Například v poledne vykoukne slunce, včely se proletí a večer je k nule. Ideální čas na to vyrazit, když se člověk vrátí z práce. Včely jsou ještě rozlezlé a kouř je rozežene dokonale.

Dozvídal jsem se, že to dělám blbě, ale výsledky hovoří. A to si myslím, že za dost VD v měli u mě může spad VD z louček u mých NN.
Nedávno jsem slyšel projev, který mě zařadil mezi lajdáky, kteří ani v polovině listopadu nemají odléčeno. Jsem na to hrdý.

A k celoročnímu boji s VD si dovolím poznamenat, že v každém rozhodují informace. O tom jak to vypadá ve vašem úle, i ve vašem okolí. Protože jestli někde okolo vás v podletí padne včelín s patnácti a více včelstvy, tak vaše jediná nadějí je záložní stanoviště se slušnějším okolím. :-))
Karel

Eman mi mluví z duše. Opakuji, že veškeré "léčení" v zimních měsících je na draka, když máte včely zesláblé, poškozené a zavirované. Pepík tady psal, že včelstvo je nyní v chomáči a nemá cenu fumigovat. Opak je pravdou. Včera jsem kontroloval teploty a již pohledem skrz fólii bylo patrné, že včely jsou rozestoupené. Stejně tak kritizované léčení jinými postupy než podle metodiky je mimo mísu. Používám fumigaci zespodu do vysokého podmetu těsně za přední stěnou = pod hroznem včel. Pohledem přes folii je krásně vidět jak dým proniká vzhůru hroznem a včely jej vířením křídel rozšiřují do celého úlu. Ani prd neuniká kolem zalepené fólie, kterou bych musel odtrhnou při "správné" fumigaci zezhora. Metodika vznikala před 20-ti lety a nejen veterináři nám ji stále přepisují jako dogma. Možná právě zaslepené trvání na metodice nám přináší současnou varroa-rezistenci na metodiku. Na závěr - výsledky hovoří a ne přání otce myšlenky.
Mým cílem není dlouhodobě používat chemické zbraně hromadného ničení na chudáka kleškíka včelího. V létě je budu potřebovat na testování varroa senzitivity svých matek tak si jich pár musím ve včelách nechat.
Pro Gustu: dnes jsem zkontroloval spad ze včerejší fumigace a výsledek = 0 až 4 ks + 1 včelstvo cca 50 ks.

Radku,
v našem okrese je tiskárna a kartonážka, kde se vyrábí různé papírové kancelářské potřeby. Tak mě napadlo, že by tady mohli mít různé zbytky kartonů, které by se daly použít místo knotů do odpařovačů na kyselinu mravenčí. Příští týden se tam zkusím zeptat. Neptal jsi se u Buriana v Brně, zda prodává náhradní knoty ? Ozvu se, jak jsem dopadl.

Jiří

Já bych použil M-1AER, neopakovat. Teď můžete fumigovat jak chcete, není to nic platný, karty na jaro byly rozdány v červenci. Pokud nyní někdo něco vynechá, zachránit se to dá nátěrem plodu anebo další aplikací KM v květnu.

------------------
>A podle spadu bych se rozhodoval zda mezi 20 a 25 prosincem použít aerosol a jestli se opakovat s účinnou látkou, nebo použít třeba M 1 aer.

První fumigace by se měla dělat počátkem října. Druhá za 14 dnů /tj. doba kdy vylezl ještě nějaký plod a teplota by měla být vícve než + 10 st.

A tady je ta chyba. 14 dní je moc. (přečtěte si metodiku) Pokud v tu dobu včelstvo ploduje a roztoči pracují na zachování svého druhu. Tak se najde docela dost roztočů které první fumigace nezasáhne a do čtrnácti dnů jsou už zase pod víčky a mají na chvíli vyhráno.
Pokud Honza používal Gabony nebo zavčasu vhodně použil KM, tak je nyní i podle mě vhodná doba na druhou fumigaci. A podle spadu bych se rozhodoval zda mezi 20 a 25 prosincem použít aerosol a jestli se opakovat s účinnou látkou, nebo použít třeba M 1 aer.

Příteli Pepo. Myslím, že by žádnému z nás neškodilo si přečíst o varroáze trochu víc, než platné veterinární vyhlášky. Pak by se došlo k závěru, že Honza má svatou pravdu. Ono to s těmi roztoči není tak prosté, jak by se mohlo zdát z toho textu, co neustále veterináři bezduše opisují z roku na rok. Někde asi museli soudruzi letos udělat chybu, ....ale kde?
Nejde jen o to si dělat vlastní výzkum, i když proč ne, není to zas taková věda. Sledovat situaci s úrovní roztočů ve včelstvech by měl od dubna do srpna dělat každý a opravdu zapojit do boje větší kus mozku.

Příteli Honzo. Letošní rok je zcelá jiný než předešlé roky v situaci VD. Pokud si sledoval situaci po celý rok tak víš, že již v březnu VÚ upozorňoval na velké nebezpečí a doporučoval natírat plod MP 1 a tam kde bylo méně než tři roztoče. Pokud si sledoval přírozený spád v červenci, tak víš, že nějaký roztoč tam byl také. Vrchol rozvoje VD už byl v červenci a po jiné léte je to v srpnu.
Je přesně určen způsob ošetření VD. Bylo to již na těchto stránkách popsáno. První fumigace by se měla dělat počátkem října. Druhá za 14 dnů /tj. doba kdy vylezl ještě nějaký plod a teplota by měla být vícve než + 10 st. C. Tedy včely nemají být v chumáčí. Třetí ošetření je doporučeno aerosolem a to počátkem prosince a do teploty - 5 st.C. Po aerosolu se má cca za 30 dnů odebírat zimní měl./Druhá polovina ledna/. I když tam popisuješ jaká byla teplota, ale ty včely při té tvé druhé fumigaci už alespoň částečně byly v chumáčí. Nechci polemizovat o účinnosti tvé druhé fumigace.
Je to jenom tvá věc jakým způsobem ošetřuješ včely /i když tak celkem ne/, ale dělat vlastní výzkum se nevyplácí. Obávám se toho, že na takový výzkum žádný z nás nemá. Když tento vlastní výzkum nedopadně dobře, tak na vině není včelař, "ale prostředky které včelař používal".
Takže závěrem : Když už odmítáš plnit nařízení veterinářů, tak to alespoň nikde nepiš !!!

Kdosi napsal:
- druhá fumigace ?! ta už snád měla být nepozdějí ve druhé polovině října, tj. 14 dnů od první. Kdy budeš dělat aerosol ?

Kdosi je asi závodník, který musí zvítězit i v rychlosti léčení. Používejte mozek! Léčit je třeba podle aktuálních podmínek a ne podle toho jak je to napsáno (nebo nenapsáno) v "metodice". Nikde není psáno, že musí být hotovo v říjnu, je to jinak, má se dokončit do konce roku. Roztoč je už 20 let šlechtěn na to aby přežil náš způsob boje. Ten kdo léčí jen v říjnu vybírá z jeho populace jen ty, kteří se rozmnožují do poslední chvíle na posledním plodu. Sestřelí pouze roztoče na včelách. Zjevně nepochopil, že je potřeba zasáhnout co nejefektivnějším způsobem v době, kdy není ve včelstvu plod. Pravidelné předvánoční oteplení způsobuje rozvolnění chomáče a nástup zimní periody plodování. To je okamžik vhodný k zásahu. Kdyby měl teploměr umístěný v alespoň jednom včelstvu uvěřil by. (V OBI mají v oddělení pro automobilisty digitální teploměr za 90Kč s baterií AAA). Stačí spustit do uličky mezi včely čidlo a vlastní teploměr mít položený na fólii nebo až na uteplivce pod střechou.
Vlastní ošetřování v zimě je ale potřeba stále považovat jen za diagnostiku při které sledováním spadu na očištěnou podložku vidíme jak na tom jsme. Na veškeré záchranné akce je již dávno pozdě. Pouze připravujeme roztoče na startovní čáru příštího roku. Připravujeme = vybíráme z nich ty nejkvalitnější, nejodolnější = superjedince. Už si musíme uvědomit, že s nimi musíbe bojovat celý rok a nenechávat to období kdy se včelstva ztrácí před očima jako důsledek viróz a bakteriálních onemocnění. Jak tady Gusta hezky napsal, je nám mnohým pořeba projít si "údolím stínů".
Honza

odpověď pajdulánkovi:Každému se raub systém trubčího plodu
nehodí.ten,kdo pěstuje matky bude mít pravděpodobně málo trubců.Nebo ne?Přeji hodně zdraví.M.H.

Gusto děkuji Ti za přání. Jenom maličkost. V srpnu jsem měl 14 dnů dovolené a téměř celou tu dobu jsem proseděl před úly a sledoval jsem cvrkot na česnech. Včely jsou úžasným společenstvím. Asi jsem fakt jejich a těším se na jaro.
Tobě taky přeji mnoho radosti se včelkami.

- druhá fumigace ?! ta už snád měla být nepozdějí ve druhé polovině října, tj. 14 dnů od první. Kdy budeš dělat aerosol ?

Honza Jindra:>provedena 2. fumigace u 72 včelstev<
.............
Těším se na další zprávy o spadech roztoče VD po 2. fumigaci. Ty mne oslovují z takových informací nejvíce.

Jiříkovi bych popřál hodně výdrže. Přesně před 10-ti lety jsem byl v jeho kůži.

Jestli bude hodně oddán včelařství, dojde na "šifrování", kterým k Němu promlouvají jeho včelstva.

Jestli projde při získávání praxe při chovu svých včelstev "údolím stínu".

Jestli bude zkrátka mít zdraví a štěstí.

Může se po nějaké době kochat činností, která je pěkným nejen koníčkem, ale i koněm.

Radku mě to přijde jako nápad nezkušeného rojochytače, protože zvýšením oběhu krmiv ve včelstvu se dociluje vyšších potencionálních vyrojení.

Byl by to dobrý nápad v případě, kdyby dělnice nebyly kanibaly.

.......
R.Krušina:>Mě to přijde jako dobrý nápad.
Dík za zveřejnění. <

Dnešní kontrola 4 z 5 stanovišť na Podřipsku:
teplota vzduchu 11,2°C
provedena 2. fumigace u 72 včelstev
počet úhynů: 0
počet žihadel: 5
mírný prolet u 1/4 včelstev
počet mrvolek: cca 50/včelstvo

Moc bych nevěřil, že na úhyny má vliv technologie chovu. Tím myslím klasické úly a nástavkové. Jsou postiženi včelaři s klasikou i nástavky. Sám mám na obou stanovištích nástavkové úly, stejná tachnologie, na jednom je to podstatně horší. Myslím si, že se nejedná jen o varroázu. Tady bude ještě něco dalšího. I když varroáza měla letos "ideální" podmínky, například teplá mírná zima.

Richard

V pohodě jeden nástavek mezistěn postaví, při dobrých snůškových podmínkách a počasí postaví i 2 nástavky. Za zvážení stojí komorování v předjaří (postup lze najít ve Včelařských novinách nebo v literatuře) a pokud chcete mít i nějaký med, tak první rok použít klasikou technologiji, tj. plodiště-mřížka-medník s postupným převěšováním zaplodovaných rámků do medníku. Meziustěny dávat jen do plodiště. Je to sice pracnější, ale při 4 včelstvech se to dá v pohodě zvládnout a dosáhnete rychlého rozvoje včelstva a i slušný výnos medu. GUPA převěšování používá i při profesionálním včelaření, takže bych to nepovažoval za zastaralou technologiji a nebál se jí. Ostatně totéž doporučuje i př. Boháč ve svých článcích, které jsou sice o propagaci langstrothu, ale mají obecnejší platnost-zveřejněny jsou na stránká PNSV(Pracovní společnost nástavkových včelařů.
Ať se Vám daří.

Jak jsem již psal, začal jsem včelařit teprve letos v červnu. Koupil jsem nové nástavkové úly,celosíťované dno, rozměr rámků 39 x 24, 11 rámků s umístěním na studenou stavbu. Oddělky jsem koupil na čtyřech rámcích, kdy toho včelky do zimy nestihly moc vystavět. Od kamaráda,který mě v dobrém, smyslu slova "poučuje" mám radu : "nic starého si nepořizuj, ani souše, je to dobré pouze na přenos chorob." Jeho radou se řídím. Zimuji v jednom nástavku a teoreticky zvládám rozšiřování včelstva na jaře a později. Mám připraveny mezistěny pro tři nástavky na každé přezimované včelstvo. Máte zkušenosti, kolik mezistěn jsou včelky schopny za včelařský rok vystavět? Potok s vodou mám asi 100 m od stanoviště, kolem potoka javor, lípa, vrba, akáty jsou rovněž blízko, spousta trávy s pampeliškami a letos soukromý zemědělec asi 300m vzdušnou čarou zasel 5-7 ha ozimé řepky. Díky za zkušenost.

Jak se dalo čekat, když někdo vyrukuje s něčím novým tentokrát přímo revolučně, vyrukuje také mnoho pochybovačů a kritiků. Nejlépe se uvedl Ing. Řeháček, kterému tak trochu nedošlo, že se nedají sčítat jabka a hrušky a další na sebe nedali dlouho čekat. Na autorech je mi sympatické, že vyzvali včelaře k odzkoušení a tím již máme odezvu spokojených a překvapených kolegů. Sám jsem to nestihl, protože v květnu, kdy 1 článek vyšel, jsou již v mých Dadantech rozdány karty. Když vyšlo pokračování rozebral jsem 60 svých úlů a podstavené polonástavky pod plodištěm, kde mám 4 stavební rámky podrobil zkoumání. A vyšlo mi zcela přesvědčivě že existuje závislost mezi zabarvením stavebních rámků a kvalitou dostavění a výškou výnosů. Když jsem měl polovinu úlů za sebou, začal jsem podle uvedených úkazů odhadovat výši výnosů a pak náhled do poznámek a vždy jsem se strefil +- 7 kg. Navíc jak už jsem napsal před měsícem pohled do poznámek zpět: rojivý rok znamená také že v převážné většině včelky dole vůbec nestaví nebo jako jo a ne a nerojivý jako byl letos znamená, že včelky tam staví dobře a matka tak také klade. Nutno dodat, že nejhorší místo kam umístit stavební rámky v úle je těsně nad dnem a proto dost velké rozdíly ve stavbě. Doufám, že až je dám do plodiště, vše bude ještě přesvědčivější. Já jsem přesvědčen, že autoři mají pravdu alespoň na 80 %. Jak dalece se blíží 100% to si musí každý vyzkoušet u sebe a napasovat na svůj způsob včelaření. Já se už nemůžu dočkat jara až tento způsob plošně nasadím u všech svých včelstev a budu pozorovat. Otatně znovu připomínám, že nás k tomu autoři přímo vybízejí. Na druhou stranu nevím, jak bude jaro vypadat. Včelsta mi zatím žijí všechna, jsou slabší než bývá u mě zvykem. Přišel jsem pouze o 3 odělky kam jsem nedal Gabon, ale dovedu si představit, že může být na jaře vše úplně jinak. Takže přeji všem a hlavně sobě, aby tomu tak nebylo. Zdraví R. Stonjek

Jak už jsem tady jednou psal, nejlepší mám 4 udělané oddělky. Zimiju je ve třech nástavcích a jsou nejsilnější. Roztoč tam je ale taky. Začal ale se zpožděním.
Tonda

>Ale spíš mi to přijde, že menší ztráty by mohli mít Ti, kteří usadili víc rojů.

Pajdulánek napsal:
>(Raub metoda spočívá v tom,že se v období jara rozebere každých 14 dnů včelstvo a v každém nástavku se vidličkou poškrábe zavíčkovaný trubčí plod.
>Dá to sice trochu práce a
také musí mít včelař na to žaludek.
........................

Mě to přijde jako dobrý nápad.
Dík za zveřejnění.
Asi to příští roc vyzkouším.
Spojí to podle mě dohromady omezování rojení a zamezí to dokončení vývoje roztočů na trubčím plodu.
Časově to je jistě mnohem méně náročné, než trubčí plod vyřezávat.

Radek Krušina

A.Turčány:
Jedna moja úposledná veta znie: príroda je príliš zložitá, aby sme ju mohli zakomponovať do jedného mtematického vzorca, aj keď je to percentuálne zdôvodnené.

Anton

Nechci tuto větu zpochybňovat. Jen bych si dovolil připomenout jeden základní fyzikální zákon, kter se jmenuje:
princip nejmenšího účinku.
Zjednodušeně to znamená to, že všechny dějě v přírodě se ubírají cestou nejmenšího odporu, tj., tím v daných podmínkách nejednodušším způsobem.

Asi jsme to zatím u rojení neodhalili.

Vše hezké

Já něco podobného zkouším už několik let u včelstev v dvouprostorových úlech. Ale samozřejmě to nemám nějak vědecky podložené.

Dávám do plodiště cca 3 stavební rámky, které včely zastavují trubčinou. Mám takový laický názor, že se tím pomáhá řešit nedostatek prostoru u dvouprostorových úlů. Když včely vychovávají dělnice jen na 9 rámcích z 12, nemohutní včestvo tak rychle.
Ale kombinuji to s tím, že u včelstev, kde mám pocit, že by se včelstvo v úle tísnilo, hlavně při prvním vytáčení medu medníkové včely nevracím do původního úlu, ale přidávám tam, kde je dost místa (buď některé potřebují posílit, nebo přidám do nástavkových, kde se dá prostor libovolně zvětšit).
Taky v dvouprostorových úlech pro prevenci rojení dbám na to, aby nebyl úl delší dobu přeplněný medem (včasné odebírání zavíčkovaných medných plástů).
Když to všechno nepomůže a včely se chtějí rojit, rozdělím je.

Nemá smysl se o tom asi moc rozepisovat, protože to je už v dnešní době zpátečnický způsob chovu a je to časově náročnější než moderní způsoby s nástavky.

Ale mě to baví. :)
A včely se v podstatě nerojí.

Radek Krušina

Mnozí mi to budou mít za zlé,ale nedá mi to,abych přispěl
s troškou do mlýna a také mnozí,kteří neradi vidí trubce ve svých včelstvech to možná zkusí a jistě se nic nestane.
Raub metoda spočívá v tom,že se v období jara rozebere každých 14 dnů včelstvo a v každém nástavku se vidličkou poškrábe zavíčkovaný trubčí plod.Dá to sice trochu práce a
také musí mít včelař na to žaludek.Výsledek je takový,že
včelstvo které nemá vlastní říjné trubce se ze zásady nerojí. Navíc matka se snaží stále zakládat trubčí buňky kde je velký odbyt krmné šťávy mladých včel a po slunovratu rojová nálada ochabuje.Ta včelstva která mají starou matku kterou včelař nenahrazuje mladou mají sklon
k tiché výměně a je známo,že takovéto matky jsou jednak dlouhověké a zároveň méně rojivé.Přeji hezký den...

Já si nemyslím, že vkládáním v metodice uvedeného množství stavebních rámků dojde k tak zásadnímu zvýšení počtu trubců ve včelstvu, jak uvádí př. Václavek. Myslím, že i zde platí základní myšlenka autorů a to zachování jakéhosi "energeticky nevo jinak vyváženého stavu". Včely si dle mého názoru nenechají vnutit výchovu většího množství trubců, než samy uznají za vhodné. Cca před dvěma lety jsem něco podobného zkoušel i když z jiných důvodů. Protože jsem momentálně neměl připavených dost mezistěn, vkládal jsem do včelstev na 2x po dvou vyřezaný rámcích, kde jsem nechal cca 1cm starého díla u horní loučky. Ne všechny byly zastavěny trubčinou, na některých včely normálně odchovali dělničí plod. Jisté je, že pokud chci do plodiště vložit dva stavební rámky, musím jiné dva rámky vyjmout. V plné sezóně je plodiště téměř celé zaplodované, takže zpravidla vyjmu dva rámky s plodem. Takže efekt (ve vztahu k rojení) je podobný jako při tvorbě oddělků. Co vy na to?

Výzkumný ústav již má zpracovánou podrobnou anlýzu. Mám to písemně, ale nemohu zveřejňovat cizí materiál na těchto stránkách. Teď už se stejně nedá nic zachránit. Mělo by to vyjít v časopise včelařství.

Radek Krušina

>Ztráty asi nemají včelaři, kteří zimují v plodišti, kdy matka neměla tolik místa k plodování a většinou ani nemají přehled, jestli tam včely ještě jsou a jak jsou silné.
........................

Vypadá to, že nějaká závislost při úhynech na síle včelstev bude.
Ale spíš mi to přijde, že menší ztráty by mohli mít Ti, kteří usadili víc rojů.

U mě to je tak, že stanoviště, kde mi dosud z devíti včelstev uhynulo sedm, mám dva nástavkové úly a sedm dvouprostorových. Včely přežily jen v těch dvouprostorových.

K tomu dodám, že v podstatě nejmenší problém má zazimovaná náhradní matka, která zimuje v minioptimalu. Už při rozhodování, jestli ji nechám přezimovat, bylo toto včelstvíčko, zazimované na čtyřech rámcích trochu slabší, a je stále stejně trochu slabší, mrtvolky skoro žádné.
Ty dvě dosud přeživší včelstva jsou oproti září zřetelně slabší. Zimují na třech uličkách. Jedno z nich má myslím reálnou šanci se dožít jara, to druhé nevím, mají poměrně málo zásob kolem chumáče.

Uvidíme.
Pokud bude moci výzkumný ústav zpracovat informace o tomto roce, možná to bude zajímavé čtení o vývoji varroázy. Jsem zvědavý na závěry výzkumníků.

Radek Krušina

Ještě jednu zásadu bych dodal pro úplnost:

11) Roje ignorovat, nehledat a po rojích nepátrat

:-)

-------------------
Protirojové desatero:
1/ Kvalitní matky
2/ Maximálně 2 roky staré matky
3/ Nadbytek prostoru úlu - nedopustit tísnění včel
4/ Pravidelný odběr oddělku
5/ Pravidelné rozvolňování plodiště
6/ Včasné vytáčení medu a včasný odběr pylu
7/ Nedopustit omezení kladení matky
8/ Dostatek zásob - nedopustit hladovění včel
9/ Dostatečné uspokojení stavebního pudu
10/ Zbytečně neomezovat plochy trubčiny

Osobně včelařím na východním okraji okresu Tábor a do současné doby jsem zhruba na polovičním stavu zazimovaných včelstev. Podle předběžných info se zdá, že množství úhynů je na jednotlivých stanovištích ZO značně odlišné. Nic podobného jsem zatím nezažil, kam se hrabe melecitóza.

Když jsem na schůzi ZO řekl, že mám ztráty asi 65%, všichni se strašně divili. Když jsem ale jezdil po ZO koncem listopadu s aerosolem, včelaři se přiznávali, že mají stejný problém. Hodně včelařů, kteří zimují ve dvou a více nástavcích jsou na tom úplně stejně. Ztráty asi nemají včelaři, kteří zimují v plodišti, kdy matka neměla tolik místa k plodování a většinou ani nemají přehled, jestli tam včely ještě jsou a jak jsou silné. Na okres jsme to ale nehlásili.
Tonta

>Nepsal jsem že jsou problémy na jednom stanovišti. Že vím o jednom s cca 50 včelstvi, neznamená, že je skutečně jedné. Mám zkušenost z naší ZO, že včelaři nepřiznají problémy. Na jaře všichni tvrdí, že jsou bez strát, zimují úplně perfektně. A pak shání roje, oddělky a na podzim zimují stejný počet včelstev jako loni.

Nepsal jsem že jsou problémy na jednom stanovišti. Že vím o jednom s cca 50 včelstvi, neznamená, že je skutečně jedné. Mám zkušenost z naší ZO, že včelaři nepřiznají problémy. Na jaře všichni tvrdí, že jsou bez strát, zimují úplně perfektně. A pak shání roje, oddělky a na podzim zimují stejný počet včelstev jako loni.

Máte někdo zkušenosti s tangenciálním medometem prodávaným výrobním podnikem Ještěd (nerez, průměr sudu 54cm, elektrický pohon 230V, výroba Německo). Je srovnatelný s medomety firmy Logar?

Je to jistě zajímavý pohled na otázku řešení rojové nálady.
Avšak chtělo by to více zkušeností s touto metodou.
Jsou tu problémy, o kterých se autoři zmiňují na můj vkus velmi málo, jako je přesný popis období, kdy se jednotlivé stavební rámky vkládají a kam se vkládají ( nástavek ). Údajné zvyšování výnosu je zavádějící věc, protože se neuvádí k čemu je vztahováno zvětšování výnosu. Určitě dojde ke zvýšení výnosu vůči vyrojeným včelstvům, ale pochybuji, že tyto včelstva tvořená ze čtvrtiny až třetiny trubci, jsou produktivnější než stejně silná včelstva s ,,normálním,, zastoupením trubců ( trubci med netvoří (!) , maximálně na jaře, když je chladno, uvolní část včel do snůšky, protože trubci zahřívají plod, na druhou stranu v létě jsou pouhými příživníky, tudíš se výnos o to zmenšuje...zvýšený výnos z první snůšky je narušen snížením výnosu s dalších snůšek ).
Tato metoda se mi zdá nevhodná pro velmi-silná včelstva, která mají větší potenciál k rojové náladě a to třeba i o měsíc či ještě dříve. Trubci by prostě nemuseli být vychováni v potřebném množství v potřebném čase. U nich bych raději volil klasický odběr oddělku ( ať oddělek vytvořím, či plásty se zavíčkovaným plodem zlikviduji ) spojeného s dodržování protirojového desatera..
Jak bylo zde už napsáno dříve, mezistěny používáme přes 100 let. Kdysi si včelstva mohla postavit trubčiny, co chtěly. A přesto se rojila ( jako i dnes divoká včelstva ). Zřejmě včelstva nemají tendence chovat tolik trubců, jako si pan prof. Bičík a pan Mgr. Linhart přejí. Z toho vyplývá i nechuť stavět tolik trubčiny. A z toho zas vyplývá problém tendence k zastavování ,,nadbytečných,, stavebních rámků dělničinou, což sníží účinek této metody. Samozřejmě se dají stavební rámek vyřezat a nechat znovu zastavět, avšak jsou s tím spojeny nadbytečné zásahy a tím se z této metody stane metoda časově náročná.
Opravdu to chce více vyzkoušet. Je to něco diametrálně odlišné od současných vývojových směrů problematiky řešení rojové nálady. Zatím je předčasné vznášet nějaké závěry. Není to zatím dostatečně prozkoumané výzkumné pole. To, že to v nějakých podmínkách funguje, ještě neznamená, že to bude fungovat všude.
Jsem zvědav na budoucnost této metody, zda se ukáže onou ,,nejlepší,, metodou.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Protirojové desatero:
1/ Kvalitní matky
2/ Maximálně 2 roky staré matky
3/ Nadbytek prostoru úlu - nedopustit tísnění včel
4/ Pravidelný odběr oddělku
5/ Pravidelné rozvolňování plodiště
6/ Včasné vytáčení medu a včasný odběr pylu
7/ Nedopustit omezení kladení matky
8/ Dostatek zásob - nedopustit hladovění včel
9/ Dostatečné uspokojení stavebního pudu
10/ Zbytečně neomezovat plochy trubčiny

Přátelé,nikoho jsem se se svým konstatováním skutečnosti,...že to asi nikdo z diskutujících zatím nezkusil... nechtěl dotknout, ale závěry z uvedených zjištění se mi zdají na racionálním podkladě a velmi přínosné pro včelařskou praxi, proto jsem chtěl rozvířit diskusi na toto téma. Připojte se všichni, co s touto tématikou máte zkušenosti a nenechávejte si to pro sebe. Ono asi konstatovat to, že si to včely udělají stejně po svém je jednoduché, ale zjistit, že když jim dám nějaký podnět (vložím jim stavební rámek přímo do plodiště ať staví trubčí buňky a matka klade vajíčka trubců, ať je v populaci včelstava větší množství trubců) je podněcující pro rozvoj včelstva. Příteli Karle, koupil jsem si knížku "Víkendový včelař" (již jedenácté vydání) a tam je doporučeno vkládat stavební rámek jako předposlední před krycí rámek. Ano, je to již 11. vydání této knížky, proč nezkusit (ale je to již praxí ověřeno) něco jiného ?

Tak vidím,že je situace opravdu bez problémů. Pepík

Či je situácia bezprolémová ukáže až jar. Situácia u nás je všeobecne dobrá, ale sem tam prenikne správa, ktorá potvrdzuje, že niektorí včelári to nezvládli. Priateľovi (čo je na 100% pravdivé) zo 160 včelstiev doteraz vypadlo 50 včelstiev (ešte sa mu také niečo nestalo). Sám tvrdí, že to nezvládol, je čulý, šikovný a rozumie včelárčine, ale úpodľa vašej terminológie, patrí medzi dědulov (má 77 r.)

Mne osobne žijú všetky včelstvá (72 úľov) a doteraz som sa chválil, že do zimy idem s lepšími včelstvami, ako predchádzajúce roky. Platilo len do 5.12, keď som pre podozrenie návštevy piskorov vo včelstvách kontroloval či je to ozaj tak. Piskorov som nezistil, ale zistil som niekoľko včelstiev, ktoré som otvoril, že sú mimoriadne slabé. Ešte v 11.10 to boli včelstvá naozaj dobré a teraz som našiel niekoľko tisíc včelstiev v poloprázdnych uličkách.
Symtómy prečo je tomu tak som nezisti. Zistil som ale, že na podmetových podložkách nachádzam pravidelne nepoškodené mŕtvolky mladých včiel za určitý časový úsek, npr. 5, 10 alebo 20 dní, od 10 do 100 ks. To by však neznamenalo také prudké oslabenie, potom je dôvo na to, že včely hynú mimo úľ!
Pre optimistu v poslednom príspevku platí, "nekrič hop, kým latku nepreskočíš", lebo na jar môžeš mať smútok na duši.

Anton

Všem Vám děkuji za Váš příspěvek na téma chov trubců - zvládnutí rojové nálady včelstva. Nicméně žádný z Vás tuto metodu asi nezkusil, protože ani jeden příspěvek neuvedl,

Pán Jiŕí, diskutovať o niečom s čím nemám skúsenosti je nemožné. Tá doba preverovania metódy včelármi je ozaj krátka a považovať vyjadrenia včelárov npr. tento rok som to vyskúšal a včely sa mi nerojili ?... veď ani iným sa včely nerojili a nepohli ani prstom v boji proti RN, chcem tým len naznačiť, že až roky ukážu, či to je tak, ako to autori tvrdia.

Vrejnú konfrontáciu by som si predstavoval inak, za prvé, by som metódu predstavil návštevníkom stránky (súhlas autorov na publikáciu), atď, atď a len potom na základe skúseností a teoretických znalostí by mohla vzniknúť verejná konfrontácie, s názormi pre a proti.

Ja tento 15 stránkový dokument mám preštudovaný a môžem povedať, že mám svoje vlastné skúsenosti s potláčaním rojovej nálady a rojenia a dokument sa preto "červenie" mojimi výhradami a poznámkami. To však ale neznamená, že by to tak nemohlo byť, ako to autori popísali.

Jedna moja úposledná veta znie: príroda je príliš zložitá, aby sme ju mohli zakomponovať do jedného mtematického vzorca, aj keď je to percentuálne zdôvodnené.

Anton