78252

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Vojtěch (82.208.3.74) --- 15. 12. 2007
Re: Plastové rámky a mezistěny (26199) (26201) (26226)

Poláci prodávali v Ostravě plastové rámky za 7 kč.Jsou skládací ze dvou částí, pro vložení mezistěny.Těžko lze konkurovat tomu, kdo už vyrábí.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (80.78.146.248) --- 15. 12. 2007
Re: zimování - velikost prostoru (26122) (26170) (26175)

Díky za rady. Mám tři starší úly a dva nové. Ty tři ale zasíťované dno nemají, myslítě, že mám příští rok do dna vyřezat díru se sítí???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (90.176.2.8) --- 15. 12. 2007
Re: Plastové rámky a mezistěny (26199) (26201)

J.Šefčík:>Pro včely je to naprosto cizí materiál a neradí na něm staví<
.....

To považuji za dílčí problém.

Co se týká zavádění umělých mezistěn. Pokud bude dostatečná finanční motivace je používat, tak nic tomu nezabrání.

Pokud se týká výroby plastové mezistěny s plastovým rámkem, měl jsem předběžné jednání s jedním výrobcem a není jednoduché najít výrobce, který má odpovídající technologii.

Rozpočet se mi zdál velmi výhodný a jestli by se dotoho chtěl někdo pustit, tak skupinově bych do takové zakázky šel. Jedná se o skupinové složení částky cca 500 000,- 1 mil korun.

Cena za ks vychází někde mezi 1-2€. Mluvím samozřejmě o ceně, ve které je forma a první série rámku 39x24
a možnost dalších již výhodnějších objednávek. Velikost série záleží na celkových nákladech a gramáži jednoho komplet rámku.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Šefčík (80.78.146.248) --- 15. 12. 2007
Re: Plastové rámky a mezistěny (26199) (26201) (26206) (26209) (26212) (26219) (26222)

Vážení přátelé. Se zájmem jsem si přečetl Vaše příspěvky za dnešní den ohledně stavby nového díla, tedy vylučování vosku včel z voskových žláz a přímou souvislost na medný výnos.
Nejdřív musím odpovědět na dotaz p. Zdenka, který zahájil tento problém, kdo jsem. Nerád to uvádím a zejména na těchto stránkách diskuze. Tedy Zdenku jsem opravdu učitel včelařství s dvacetí letou praxi a soudní znalec v oboru včelařství. Mám ještě další aktivity v oboru včelařství, ale to není předmětem této diskuze.
Nepřekvapuje mě stanovisko k této problematice p. Zdenka. Znám to z přednášek, kde zejména starší včelaři tento názor mají. Nastupem kraňské včely v sedmdesátých létech minulého století, došlo také ke změně způsobu včelaření. Přestaly se chovat včely cca 11 rámků plodiště a 11 rámku medník. Tradovalo se, že včelám se má dávat pouze 4 mezistěny, neboť větší množství by mělo dopad na výnos medu. Včely, které se v současné době v ČR chovají, mají zcelá jiné vlastnosti, ale to by bylo na celý článek na hlavní stránku. Chtěl bých tím výzvat vás včelaře o napsánní odborných článků do VN a zejména Vás požádat, aby jste někdo pokračoval v té mé serií článků, které jsem tam v průběhu letošního roku napsal. Bylo by vhodné pokračovat v úlové otázce, která bude určitě silně kontraverzní.
Pokud se nepletu Gusta uvedl, že slabé a špatné včelstvo neděla nic, žádný med, žádná stavba díla. Opravdu s tím lze naprosto souhlasit. Moderní způsob je založen na nástavkovým způsobu včelaření, kde se nepřidává jedená mezistěna a nebo jedná souš, ale celý celý nástavek. Zdravé silné včetvo dokáže postavit hodně mezistěn a nemá to žádnou přímou souvislost s medem, který pak včelám odebírame.
Je všeobecně známo, že včasnou výměnou díla se nechají tlumit nemoci včel a to zejména nosematóza, zvápenatění plodu atd. Včely, které se nám líhnou ze starých plástů jsou menší.
Chtěl bych Vás přátele upozornit ještě na jednou věc ohledně oceňování zejména úlů. Na stránkách www. vcelarstvi.cz najdete nějaký ceník, který uvádí, že pokud nepředložite žádný doklad o zakoupení úlu, cena úlu je maximálně 700.- Kč i když by se jednal o nový úl, který jste si a nebo Vám to někdo udělal. Dne 5.12.2007 na poradě soudních znalců bylo dohodnuto, že se to v takových případech bude řešit jednoduchým znaleckým posudkem. Tento jednoduchý posudek bude nahrazovat doklad o zakoupení úlu.
Chtěl bých nastolit další problém a to zdá uteplovat a nebo neuteplovat včely v době zimního klidu. Osobně se domnívám, že uteplení včelám nějak zvlášť nepomůže, spíš opačně a dokladem nám byla minulá zima.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (85.70.222.229) --- 15. 12. 2007
Re: Medomet (26208) (26211) (26221) (26223)

Jestli byla zásilka poškozena, měl jsi ji reklamovat a navíc jestli šlo o něco jiného.

Je trapné někoho takto hodnotit. Žádné podrobnosti totiž jinak nesděluješ, jen svůj dojem.


??????
Co jsi si objednal, co Ti poslali, jak byla zásilka poškozena, kým, jak probíhala konverzace s firmou Vast-Oil, co považuješ za neslušnost v této komunikaci.
??????
........

Pedro:>Bohužel s firmou Vast-Oil mám velmi špatné zkušenosti.Na objednávku mi poslali jiný výrobek a ještě byl poškozený.
Při telef. rozhovou byli neslušní. Je to již dva roky, ale s tuto firmu již nikdy neoslovím. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pedro (213.151.87.64) --- 15. 12. 2007
Re: Medomet (26208) (26211) (26221)

<
Všechny zdravím.
Bohužel s firmou Vast-Oil mám velmi špatné zkušenosti.Na objednávku mi poslali jiný výrobek a ještě byl poškozený.
Při telef. rozhovou byli neslušní. Je to již dva roky, ale s tuto firmu již nikdy neoslovím.

Jinak mám dobré zkušenosti s VP Jestěd.
Pedro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (85.207.248.244) --- 15. 12. 2007
Re: Plastové rámky a mezistěny (26199) (26201) (26206) (26209) (26212) (26219)

Plastové rámky s umělou mezistěnou se mi líbí.Poprvé jsem se s nimi setkal u Ing. Sejka, kde naše ZO měla kurz chovu matek. Kdybych věděl o firmě, která by mě vyrobila moje rozměry, hned byćh si je opatřil na zkoušku. Jsou neskutečně pevné a vydrží i velké teploty nad 100 stupňů, což by mělo velký význam pro všechny, kteří po moru začínají znovu. Mezi stavbou a výnosy existuje přímá závislost. Včelařím už přes 30 let a nikdy jsem se nesetkal s tím, aby mizerné včelstvo co se týče výnosů oslňovalo stavbou a naopak. Díky tomu jsem se už v poznámkách přestal zabývat nesmysly o stavbě, protože u špičkových včelstev je to zbytečné a ta mizerná se snažím bez milosti napravovat. Co říkáten slovu do pranice: Co místo racionalizačního běsnění a trochu slabomyslné rétorice našich disidentů a nečlenů ČSV se věnovat věcem daleko zajímavějším např: způsobům vedení záznamů o včelstvách apod?? Jak v příštím roce odzkoušíme metodu LBV / Linhart Bičík Vagera/ aj? Není to výrazněji zajímavější, než stále opakované srágory od uvedených autorů??? A to jsem nevyjmenoval rozhodně všechny, jistě jiní objeví také témata zajímavější. Co se týče produkce vosku, doporučuji také Zákonitosti života včelstev od O. Brennera, kde je to naprosto bezkonkurenčně popsáno a jakékoliv další traktáty na toto téma by bylo pouze nošením dříví do lesa. Odcházím teď do dílny svařovat z antikorových drátů odkapávače na sklenice a kýble a tak mě mezitím moc nekamenujte. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Václav (85.132.169.34) --- 15. 12. 2007
Re: Medomet (26208) (26211)

Dobrý den,
medomety firmy Lysoň znám 8 let a prošly velkým vývojem.
Dnes představují plnohodnotný výrobek a znám desítky včelařú, kteří s nimi pracují a jsou plně spokojeni.Velmi podstatnou roli sehrává jejich příznivá cena.
Dodavatel těchto medometů se velmi kvalitně stará o své klienty a za celou historii nenechal jediného včelaře bez pomoci i když potřeba byla velmi minimální ( za rok 2007 - 2x)
Firma Vast-Oil s.r.o. umí včelařům poradit jak získat prostředky na nákup investic z dotací.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 15. 12. 2007
Re: Plastové rámky a mezistěny (26199) (26201) (26206) (26210) (26218)

Cituje se často třeba experiment z roku 1946.
Badatel Whitcomb krmil čtyři včelstva hustým tmavým medem v době kdy prý nebyla snůška, včelstva ale létala. Na vyprodukování jedné libry (0,45 kg) vosku spotřebovaly včely v průměru 8,4 liber (3,8 kg) medu. To je přepočítáno 8,44 kilo medu potřebných na 1 kilo vosku.

____________________________________________________________

Tento výzkum je vysoce neobjektivní. Víte kolik včelstvo děnně v mezisnůškové přestávce spotřebuje zásob??? Řeknu Vám, že je to dost na to, aby se to nedalo zanedbat!!! Střední včelstvo ( 30 000 včel... běžná síla.... ) spotřebuje v mezisnůškové přestávce děnně přes 0,4 kg medu..... za 10 dní je to přes 4 kg medu, a to jen kvůli výchově plodu!!!
Tento výzkum nelze brát vážně!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (79.127.160.5) --- 15. 12. 2007
Re: Plastové rámky a mezistěny (26199) (26201) (26206) (26209) (26212)

Nevím, kde jste přišel k takovému zjištění, že na 1 kg vosku je potřeba 10 kg medu. Já jsem zas četl, že je spotřeba medu na 1 kg medu menší než 4 kg. Pro výrobu vosku je potřeba taky bílkovina ( pyl ).
Výzkumem se zjistilo, že jeden z hlavních surovin na tvorbu vosku je močovina, tedy odpadní látka metabolismu.
Za snůšky s přínosem pylu je pro starší úlové včely přirozené tvořit vosk. Pokud ho nemají kde uplatnit, tak ho prostě jen vynesou ven z úlu bez užitku jako smetí.
Viz učebnice Včelařství z roku 2003 Vladimír Veselý a kolektiv

Podle mého názoru se přiměřená stavba vosku neprojevuje na medný výnos ( samozřejmě, když ve snůšce přemetáte včelstvo na mezistěny, jak to dělá př. Sedláček, nemůžete od něj očekávat stajný výnos, jako od dalších včelstev ). Když včelstva nestíhají v medníku vystavět mezistěny pro uložení medu, můžeme očekávat snížení výnosu ( případně i rojovou náladu ), ale není to způsobeno stavbou, ale nedostakem místa pro uložení medu.
Pokud máte v medníku dostatek místa pro uložení medu tento jev nenastává ( například když dáte včelstvu nástavek s mezistenami a nástavek se soušemi, včely mají dostatek místa k uložení medu a čas vystevět mezistěny ).
Silné včelstvo bez problému za rok vystavý 3 nízké nástavky optimalu. Pochybuji, že tím ztrácím 30 kg medu.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (88.103.157.154) --- 15. 12. 2007
Re: Plastové rámky a mezistěny (26199) (26201) (26206) (26210)

>Váš názor mě nepřekvapuje, tyto dotazy na přednáškách dostávám velíce často. Je to přírozena vlastnost včel vylučovat vosk ze svých žláz. Ty zásoby ke svému přežití spotřebují stejně. Pokud nemají možnost stavět na mezistěnách, lepí vše co je možné. Podrobností naleznete v učebnici Včelařství z roku 2003 Vladimír Veselý a kolektiv strana 23.

p.Ševčík, kdo jste, učitel včelařství nebo odborník na fyziologii včel?
Zkuste najít k problému nějakou odbornou literaturu o biologii včelího organismu, a ne se jen opírat o praktické návody jak včelařit.

V otázce kolik energie stojí včely vyprodukovat kilo vosku byly v minulosti provedeny pokusy. Přesná hodnota přesto není známa, protože včely vždy spotřebují med i na jinou činnost.

Cituje se často třeba experiment z roku 1946.
Badatel Whitcomb krmil čtyři včelstva hustým tmavým medem v době kdy prý nebyla snůška, včelstva ale létala. Na vyprodukování jedné libry (0,45 kg) vosku spotřebovaly včely v průměru 8,4 liber (3,8 kg) medu. To je přepočítáno 8,44 kilo medu potřebných na 1 kilo vosku.

Na této anglické stránce dokonce tvrdí, že na libru vosku třeba 10 liber medu.
http://www.honeyshop.co.uk/wax.html


Pokud dáváte včelstvům klasické mezistěny (a předpokládám, že to tak děláte), tak včely skoro žádný vosk neprodukují. Dokonce jsem teď v síti našel, že i ta víčka často včely "vyrobí" tak, že prostě odeberou vosk z plástu tam, kde je ho moc. Tím se rovněž nabízí otázka jak moc "bio" takový vosk z víček opravdu je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (85.132.169.34) --- 15. 12. 2007
Re: Plastové rámky a mezistěny (26199) (26201) (26206) (26209) (26212)

Ale no tak, jaký pátek. Nic není zadarmo, aby včely vyprodukovaly VLASTNÍ vosk, spotřebují moře medu, jinak to nejde. Zkuste si tvrdě pracovat bez přísunu energie. Myslíte si, že vyrobit chemicky vosk z ničeho je jednoduché? Ani pro včelu ne.
--------
Pátek myslím Zelený pátek který je vázán na pohyblivý svátek Velikonoční. A to bylo datum, kdy se vyřezával med a vosk. Alespoň tak jsem to četl.
Toto téma je velice dobře zpracováno již třeba v knize Otakar Brenner Zákonitosti života včelstva, 1968(?).
Pokud by si polovina lidí co debatuje o některých (ne příliš podstatných) věcech (izolace, atd) přečetla, získala by velice systémový přehled o vztazích ve včelstvu. Neznám lepší popis těchto vztahů k fázím života včelstva a lepší návod na ošetřování Protože prvně musím vědět proč co dělám, co to se včelama má udělat.
A o zkušenostech autora knihy ať si někdo diskutuje po padesáti letech vlastního experimentování a bádání.

Biochemii jen s údivem sleduji a tak netvrdím, že tomu rozumím. Ale včelaře bych chtěl nasměrovat k jednomu tvrzení: MED JDE NA TLOUŠTKU. Často se stím při propagaci medu setkáte.

Nastudujte si kolik kilo medu asi tělo potřebuje aby z něho uložilo jedno kilo tuku.
Med je v podtstatě energie, moc stavebních látek neobsahuje. Na vosk i tuk jsou potřeba jiné prvky a chem látky. Tak to chápe laik. (já) :-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (80.78.146.248) --- 15. 12. 2007
Re: Plastové rámky a mezistěny (26199) (26201) (26206) (26210)

Už se nemohu dočkat plastových mezistěn!

Po natření plastových mezistěn vrstvičkou vosku prý na nich včely staví dobře.
Výhody plastových mezistěn:
- šetří práci s přípravou rámků ( odpadá drátkování rámků a zatavování mezistěn, plastová mezistěna se trvale zasune do drážky v rámku )
- plást s plastovou mezistěnou je podstatně pevnější než s mezistěnou voskovou ( panenské dílo se nemusí vytáčet nas etapy )
Plastové mezistěny by měli vydržet 150°C, takže problémy s dezinfekcí nejsou tak velké, jak se na první pohled může zdát ( při záskávání vosku párou z vyvýječe by se poškodit neměli ).

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (77.236.212.66) --- 15. 12. 2007
Re: Plastové rámky a mezistěny (26199) (26201) (26214)

Otázkou bývá co je tou "orbou" pro dělnice. Asi bych to určitě nespojoval s nějakým fyzickým vypětím savce, ale se základními pudy.

Bohužel výzkumníci v historii přepočítali energii vosku na množství medu a vznikly klamné dojmy otom, že je potřeba na vosk nějaká spotřeba medu.

Včelstvo, které nestaví je během medné sezony kničemu, protože se buď jedná o mrzáka (bez matky, velký slaboch, špatný zásah včelaře) nebo je v rojovce.

Co jest myšleno tou orbou u včel jako u té krávy Emane?


....
Eman:>Kráva, která tahá vozy a orá taky nadojí méně a naopak<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (90.176.2.8) --- 15. 12. 2007
Re: Plastové rámky a mezistěny (26199) (26201)

Plastové mezistěny určitě jistou výhodou pro včelaře jsou. 1 rámek s plastovou, včelím voskem potaženou mezistěnou, vychází v přepočtu dolarů asi na 36 Kč. Výhody jsou zřejmé.

Tvrzení, že produkce vosku vůbec neubere na medovém výnosu je iracionální. Kráva, která tahá vozy a orá taky nadojí méně a naopak. Vše má v úlu své proporce a nutnost rozsáhlejší voskové stavby na snůšce medu ubere.

Plastové mezistěny například:
http://www.golden-bee.com/cart.php?target=product&product_id=16256&category_id=269

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Šefčík (79.127.160.5) --- 15. 12. 2007
Re: Plastové rámky a mezistěny (26199) (26201) (26206) (26209) (26212)

Zdenku to není můj názor, ale přečtěte si učebníci Včelařství Veselý a kolektiv. Pokud by jste se domníval, že to je také názor p. ing. Veselého, tak bych s Vámi asi moc včelařů nesouhlasilo. P. ing. Veselý je světově uznávaný odborník ve včelařství. Včela je taková menší "továrna".Tak pěkný den všem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (85.160.100.181) --- 15. 12. 2007
Re: Plastové rámky a mezistěny (26199) (26201) (26206) (26209)

>Vývoj jde po spirále a možná věda stále úmyslně kličkuje, aby to bylo zajímavé.
Já četl pravý opak a autor výše uvedené názory datoval do 18. století. Do dyby kdy se med s voskem vyřezával na Zelený pátek.

Ale no tak, jaký pátek. Nic není zadarmo, aby včely vyprodukovaly VLASTNÍ vosk, spotřebují moře medu, jinak to nejde. Zkuste si tvrdě pracovat bez přísunu energie. Myslíte si, že vyrobit chemicky vosk z ničeho je jednoduché? Ani pro včelu ne.

Vy jim dáváte vosk svůj a včely vyrábí dílo z mezistěny, takže produkují jen minimum (na víčka) a z mezistěn vlastně jen přestavují. Pokud ale budou mít vosku málo (tenké mezistěny, nebo ty umělé natřené voskem), musí stavět z vlastního a to jde tvrdě do medných zásob. Proto nelze souhlasit s tvrzením p.ševčíka, že "stavba díla se na snůšce neprojeví". Musí-li produkovat vlastní vosk, sakra se to projeví!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš (90.176.2.8) --- 14. 12. 2007
Re: Medomet (26208)

Dobrý den,

také sleduji konferenci několik let. Příspěvky většinou
komentují dění a věci, které člověk neovlivní.
Pokud se objeví přímý dotaz na nějaké technické zařízení,
vypadá to tak, že účastníci konference toto zařízení nepoužívají,neznají nebo se záměrně vyhýbají odpovědi.

K věci: medomety firmy Lysoň jsem nikdy neviděl v akci
a bylo by dobré, aby se někdo ozval, kdo s nimi pracoval.

Osobně při koupi medometu bych se obrátil na domácí firmy,
které při výběru medometu poradí, zajišťují servis, popřípadě pomohou vyřídit dotaci nebo půjčku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Šefčík (90.176.186.153) --- 14. 12. 2007
Re: Plastové rámky a mezistěny (26199) (26201) (26206)

Zděnku. Včely vylučují vosk z voskových žláz ve svým věku 9. až 18 dne života, ale to určite také víte. Váš názor mě nepřekvapuje, tyto dotazy na přednáškách dostávám velíce často. Je to přírozena vlastnost včel vylučovat vosk ze svých žláz. Ty zásoby ke svému přežití spotřebují stejně. Pokud nemají možnost stavět na mezistěnách, lepí vše co je možné. Podrobností naleznete v učebnici Včelařství z roku 2003 Vladimír Veselý a kolektiv strana 23. Po přečtení této statě snad nebudete mít obavu o nějakých strátách medu při stavbě mezistěn. Co se týče zavíječe voskového, ten dokáže nejen likvidovat včelí vosk, ale také docela zvládá i přířezy. Domnívám se, že mezistěna z PVC asi by nám nějak nepomohla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (85.132.158.190) --- 14. 12. 2007
Re: Plastové rámky a mezistěny (26199) (26201) (26206)

Zdenek:
Včely si vosk samy ze sosadla nevycucají, jejich žlázy k tomu potřebují potravu. Já někde četl, že na 1 kg vosku spotřebují 10 kilo medu!
---------------------------------------
Vývoj jde po spirále a možná věda stále úmyslně kličkuje, aby to bylo zajímavé.
Já četl pravý opak a autor výše uvedené názory datoval do 18. století. Do dyby kdy se med s voskem vyřezával na Zelený pátek.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

RadoShorty (91.127.91.237) --- 14. 12. 2007
Medomet

Dobrý večer,
chtěl jsem se zeptat, zda-li má někdo zkušenosti s medomety dováženými z Polska do ČR firmou VAST - OIL spol.sr.o.. Předem děkuji za příspěvky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (79.127.160.5) --- 14. 12. 2007
Re: žlutý trojúhelník o délce 1m (11665) (11666) (11684) (26188) (26193) (26194) (26202) (26205)

>Teď me jen tak napadlo, zda takto aplikované látky (aplikuje se i před květem klasicky) povahy pyrethroidů nemohou ovlivnit díky podprahovému působení negativně populace V.d. z hlediska dalšího léčení?

Mě by ale zajímalo, zda to neovlivní kvalitu medu? Jak to tak čtu, přestávám mít chuť na řepkový med.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26207


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (79.127.160.5) --- 14. 12. 2007
Re: Plastové rámky a mezistěny (26199) (26201)

>Stavba díla nemá žádnou souvislost se snůškou medu.

Včely si vosk samy ze sosadla nevycucají, jejich žlázy k tomu potřebují potravu. Já někde četl, že na 1 kg vosku spotřebují 10 kilo medu!

Ale zpátky k mezistěnám, je škoda, že to nikdo u nás neprodává, v USA je to běžné a v německu to také prodávají. Prý to ušetří spoustu práce, čemuž věřím (odpadá stloukání, drátkování, napínání, zatavování).
Spočítejte si kolik strávíte v zimě dní touto prací a vynásobte to slušnou mzdou, pak cena těchto mezistěn nehraje velkou roli. Navíc plast se nezničí a nejspíš jde i dezinfikovat. Zavíječ také nemá v plastu šanci ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sedli (193.165.74.84) --- 14. 12. 2007
Re: žlutý trojúhelník o délce 1m (11665) (11666) (11684) (26188) (26193) (26194) (26202)

Vítěslav Vrána:>Ať mi tady někdo potvrdí,že se porosty u nás ošetřují letecky.<
Ano letecky se ošetřují zejména porosty řepky. V loňském roce jsme to dokonce řešili s rotlinolékařskou správou a přísl. odborem ŽP. Jeden velký zemědělský subjekt stříkal v polovině květu řepku všechny plochy tj. cca 800 ha proti blýskáčkovi. Žádný úhyn nebyl, protože se jednalo o zázračný přípravek Karate Zeon plus. Je to pyrethroid, včelám neublíží. Má to jen jeden problém působí to ( je to v mikrokapslích) cca 8 - 14 dní a odpuzuje to nejen blýskáčka ale i včely, takže došlo k významnému omezení snůšky. Teď me jen tak napadlo, zda takto aplikované látky (aplikuje se i před květem klasicky) povahy pyrethroidů nemohou ovlivnit díky podprahovému působení negativně populace V.d. z hlediska dalšího léčení?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 14. 12. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 4 (25796) (25799) (25900) (26195) (26198) (26203)

Ono při tvorbě zimní generace nerozhoduje jen prostor, ale i další faktory a to dokonce různou mírou v závisloti na plemenu včely.
1/ Kvalita matky a zdravotní stav včelstva
2/ Prostornost úlu
3/ Zásoby
4/ Velikost zimní síly
5/ Velikost vrcholu
6/ Rojová nálada
7/ Vývoj populace během roku
8/ Půdorys nástavku
9/ Uspořádání díla v úle
10/ Větrání úlu
11/ Teplotní poměry v úlu

Věřím Vám, pane Turčáni, že údaje o vaších včelstev odpovídají skutečnému stavu Vašich včelstev.
Ono třeba i takové dočasné omezení zásob v podletí může mít značný vliv na sílu včelstva, i když se nezužuje. I množství zásob určitě souvisí se sílou zimujícího včelstva. Včelstva, která mají 15 kg medu do zimy, jistě nemají takovou tendenci k vytvoření velmi-silné zimní generace ( 40 000 včel ) jako včelstva s více jak 30 kg zimních zásob, i když jich většinu nespotřebují. Kraňka je velmi spoživá a hodně reaguje na množství zásob a podle toho ( a samozřejmě i podle dalších faktorů ) reguluje plodování a v konečném důsledku i množství zimních včel.
Kraňka musí mít optimální podmínky, aby vytvořila velmi-silnou zimní generaci, ale je toho schopna. Je to jen otázka změny způsobu včelaření.
Ale silnější včelstva ( jak neustále upozorňuji ) potřebují větší odbornost při zvládání rojového pudu. Klasické metody zde selhávají, musí se volit zásahy radikálnější povahy a clekově musí být každý včelařský zásah v produkčním období i zásahem proti rojové náladě. Včelaři, kteří rojovou náladu nezvládnou, se pak diví, že silnější včelstva nedávají očekávaný výnos.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26204


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 14. 12. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 4 (25796) (25799) (25900) (26195) (26198)

Zajímalo by mne, kolik rámků zaujímá v zimě 10.000 včel

Môžem Vám podať informáciu pre nezužované včelstvá miery B 10 (10 rám.), pôdorysná plocha 380x436= 0,118 dm2.
Pre uvednú mieru je množstvo včiel pri rozpustenom chúmači (nad 12˚), obsadí 2 500 včiel jednu uličku, toto isté množstvo v zimnom chumači toto množstvo včiel obsadí pri zimnom koeficiente 1,6 zmenšenia chumáča obsadí 2 500 včiel, len 4,1 dm2, v propočte 38% z celkového pôdorysu úľa.

10 000 včiel= 1 kg v geometrickom priestore obsadí 4 uličky,4 plásty+ 2 plásty obsadené len z jednej strany.
Keďže zimný chumáč sa blíži k elipsiodu, môže obsadiť pri tej istej ploche 4,1 dm2, 6 uličiek. Ideálne včelstvo pre nezúžený úľový pristor by malo byť O 15 OOO+-3 000 jedincov.

Takto je to u mňa, včelstvá nezužujem už 25 rokov, pod včelami mám v 1 akebo 2 debničkách zásobné plásty, osobitný sklad nepoužívam, problémy nikdy nemám, spotreba zásob je skôr nižšia ako vyššia.

Stretol som i z nadsadenia počtu včiel v jednej uličke, ale tento prepočet je podľa mňa správny, ten určili vyžením včiel z uličiek.Koeficient 1,6 na obsadenie dĺžky a počtu uličiek zo zaznamenaného odpadu na podložke npr. dĺžka meliva je po prezimovaní 125 cmx1,6 = obsadí 200cm t.j. 8 uličiek. Dĺžka meliva 125cm:koef.100 = prezimované včelstvo maá váhu 1,25kg.

Neviem či moje vysvetlenie Vám postačí, ale snažil som sa podať správne údaje. Ak nebudete mať všetko jasné, obráťte sa na mňa. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 14. 12. 2007
Re: žlutý trojúhelník o délce 1m (11665) (11666) (11684) (26188) (26193) (26194)

Potvrzuji. Letecky se ošetřuje.
......
Vítěslav Vrána:>Ať mi tady někdo potvrdí,že se porosty u nás ošetřují letecky.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Šefčík (90.176.2.8) --- 14. 12. 2007
Re: Plastové rámky a mezistěny (26199)

Plastové rámky, nevím, neviděl jsem je. Před mnoha léty se zkušely plastové mezistěny, ale nějak to nešlo. Pro včely je to naprosto cizí materiál a neradí na něm staví. To jsem viděl i když to mělo být pro dělničí plod, více toho tam bylo trubčího.
Další problém spočíval v dezinfekci těchto plástů.
Nejlepší je teplota + 70 st. C. /ničí spory nosematózy/
Viděl jsem mnoho včelařských provozů v Evropě, ale nikde nebyl žádný rámek a mezistěna z plastu.
Osobně se domnívám, že není nutné vyhledávat takové materiály a to zejména mezistěny z plastu. Zdravé výkonné včelstvo dokáže za sezonu vyprodukovat cca 1 kg kvalitního vosku. Velká škoda je to, že mnozí včelaři to nevyužívají.
Stále u českých včelařů /některých/ se traduje, že pokud včely staví mezistěný, není pak med a vkládají do včelstva cca 4 mezistěny.Včasná obměna díla je nejlepší převence včelích nemoci.
Stavba díla nemá žádnou souvislost se snůškou medu. Včely které staví dílo, ještě nelítají za snůškou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26201


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 14. 12. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 4 (25796) (25799) (25900) (26195) (26198)

Martin (89.103.58.195) --- 14. 12. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 4 (25796) (25799) (25900) (26195)

Zajímalo by mne, kolik rámků zaujímá v zimě 10.000 včel
_____________________________________________________________

Teoreticky zaujímá jeden nízký nástavek optimalu ( +/- 11 rámků 42x17 cm )za střední hustoty obsednutí( 80 včel / dm2 plástu z jedné strany... vnější teplota kolem 15°C ), při teplotě kolem -5°C sedí desetitisícové včelstvo přes 5 uliček.
Je dobré mít ve včelstvu vždy o jeden nástavek více než plně obsedne při střední hustotě obsednutí.

Ps
Uváděná zimní síla 60 000 je uměle docílená síla spojením 40 000 ( 5 nástavků ) produkčního včelstva s oddělkem 20 000 síly ( 3 nástavky ). Takováto včelstva jsou vytvářena začátkem předjaří k plnému využití snůšky z vrb a třešní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (79.127.160.5) --- 14. 12. 2007
Pastové rámky a mezistěny

Prodává někdo u nás mezistěny a rámky z plastu, jsou s tím zkušenosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26199


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.58.195) --- 14. 12. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 4 (25796) (25799) (25900) (26195)

Zajímalo by mne, kolik rámků zaujímá v zimě 10.000 včel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.58.195) --- 14. 12. 2007
Re: žlutý trojúhelník o délce 1m (11665) (11666) (11684) (26188) (26193) (26194)

Chemické látky na ochranu rostlin nepoužívají jen zemědělci, ale i lesníci (občas je možno o tom slyšet v mediích např. v souvislosti s napadením jehličňanů nějakou housenkou (neznám název).
Hlášení stanovišť včetně umisťování trojúhelníku mimo zastavěné oblasti je nutno dodržovat a to za: 1. včelař muže být sám za nesplnění těchto povinností postihnut v přestupkovém řízení,
2. v případě, že dojde k otravě způsobené aplikací látek na ochranu rostlin a včelař nesplnil shora uvedené povinnosti nedostane žádnou finanční náhradu /pokud by povinnosti splnil, tak finanční náhradu má zajištěnou/.
Doporučuji si přečíst článek ze Včelařství č. 2/2007 - Ochrana včel při aplikací přípravků nebezpečných pro včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26197


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 14. 12. 2007
Re: rozloučení s touto konferencí 88.100.95.205 (26151) (26169) (26173) (26180) (26190)

Jak zde bylo psáno dříve:,, Kritizovat umí každý, dělat něco pro to je věc jiná!,,
Pro všechny, kdo kritizují stálice konference:
Za to, jaká je tato konference, si můžeme všichni. Poslední dobou je chvílemi docela nudná, diskutuje se tu podstatě jen o tom samém. Účastníků konference, kteří se aktivně zapojují, je málo. Konference v posledních měsících strádá, ale nemůžou za to stálice na konferenci. Ti jsou zde, protože je psaní s dalšími včelaři baví. Je pravda, že se tu vše omlívá stále dokola a přiznávám že i já se dost opakuji, sebekriticky tvrdím, že jsem jeden z účastníků konference, kteří se nejvíce opakují. Dělám to vědomě...opakování matka moudrosti.
Ale kritizovat a nic proto nedělat je snadné. Nekritizujte druhé za jejich snahu udržet tuto konferenci naživu! Když to většina ignoruje, není to snadné!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26196


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 14. 12. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 4 (25796) (25799) (25900)

Přednáška 4.:
Téma: Konec s pavčelařením

Pavčelaření, nebo-li iracionální ( neracionální ) včelaření by mělo být minulostí. I u některých jinak celkem pokrokových včelařů se stále vyskytují pavčelařské metody.

1. V nástavkových úlech zbytečně nezužujte!!!
Včelstvo se po celý rok řídí určitými vrozenými vlastnostmi.
V podletí dělá většina chybu, že zužuje. Zužováním v podletí docílíte vytvoření slabších včelstev, což je proti snahám o docílení co nejsilnějších včelstev do první snůšky, aby ji mohla včelstva maximálně využít.
Včelstva obvykle v podletí nevytváří populaci zimních včel, která by obsedala více jak cca 1/2 prostoru úlu (plástové plochy v úle). Bezpečně můžeme zužovat odběrem neobsazených nástavků až po vychování celé zimní generace, koncem září - v říjnu.
Hlavní ( jediný ) význam zužování je jen odběr starého díla, panenské dílo je dobré nechat přes zimu pod včelstvem.
Zužování v podletí je přežitek zdob včelaření v klasických úlech, kde naopak zúžení se vyplácí. V klasických úlech si nemůžeme dovolit chovat silná včelstva kvůli rojové náladě.

V ideálním případě ( omezující faktory jsou nastaveny na optimum ) platí následující pravidla:
1.Slabší včelstva mají větší tendenci k růstu , než-li silnější včelstva.

zimní síla (včel)        vrcholová síla (včel)       koeficient růstu
10 000............       cca 30 000       ........cca 3x
20 000............       cca 52 000       ........cca 2,6x
30 000............       cca 69 000       ........cca 2,3x
40 000............       cca 80 000       ........cca 2x



2. . Životnost letních včel je závislá na velikosti koeficientu růstu, větší koeficient růstu vede k menší životnosti. Maximální životnost letních včel se pohybuje kolem 6 týdnů.
zimní síla (včel)       průměrná délka života
10 000.................       21 dní
20 000.................       28 dní
30 000.................       36 dní
40 000.................       42 dní
50 000.................       42 dní
60 000................. 42 dní

3/ Maximální síla včelstev včely medonosné je kolem 80 000.

2. Rojaření = ztráta !
Rojení je ztrátová činnost, proto je lepší mu předcházet.

Přeléták = účinný likvidátor rojové nálady!
Účelem přelétaku je zbavit včelstvo anatomických trubčic ( = rojových včel ). Přeléták musíme doplnit rozvolněním plodiště a vytočením medu, pokud má být účinek přelétáku trvalí.,,,,,,,,,,,,,,,,,
Ze včelstva odebereme plodiště a dáme ho stranou. Do medníku převěsíme rámek s rojovými matečníky a položíme ho na dno. Plodiště umístíme buď na mezidno nebo na normární dno, nad medník nebo mimo medník a provedeme jeho rozvolnění ( bud vyřezáme 4 rámky s zavíčkovaným plodem či odebereme je na oddělek anebo rozvolníme plodiště o celý nástavek ). Do plodiště dáme souš s vodou ( ztratí všechny létavky ) a otrháme v něm rojové matečníky.Vytočíme med v medníku.
Létavky z plodiště přelétnou na původní místo, kam byly zalétané ( medník ) a v plodišti zmizí rojová nálada. Matka se rozklade a zaklade rozvolněnou část plodiště, vytvoří se nové létavky ... anatomické trubčice zaniknou.
V medníku chybí matka, medníkové včelstvo pomalu slábne ( staré včely ), plně se soustředí na snůšku ( medník byl vytočen ) a ztratí rojovou náladu ... anatomické trubčice zaniknou.
Během týdne rojová nálada odezní a části včelstva můžeme spojit a vytočit med ( zbylé rojové matečníky otrhat ).
Tato metoda, pokud se provádí správně, je jedna z nejúčinnější a s minimální ztrátou na výnosu a síle včelstva. Může posloužit i k výměně matky tak ,že do medníkové části nedáme plod ( hlavně tam nesmí být otevřený plod ), ale klícku s novou matkou a za týden původní matku zamáčkneme a nástavky seskupíme do původní sestavy.

Platí obecně: „Je lepší rojové náladě předcházet, než-li jí přímo čelit !“
Protirojové desatero:
1/ Kvalitní matky
2/ Maximálně 2 roky staré matky
3/ Nadbytek prostoru úlu - nedopustit tísnění včel
4/ Pravidelný odběr oddělku
5/ Pravidelné rozvolňování plodiště
6/ Včasné vytáčení medu a včasný odběr pylu
7/ Nedopustit omezení kladení matky
8/ Dostatek zásob - nedopustit hladovění včel
9/ Dostatečné uspokojení stavebního pudu
10/ Zbytečně neomezovat plochy trubčiny
( více se k jednotlivým bodům hodlám vyjádřit v příštím roce )

3. Proč je podněcování minulostí ?
Dlouholetá hypotéza o podněcování u středoevropských včelařů dostala první ránu výzkumem v roce 81 až 87 ve švýcarském Liebefeldu a výzkum doplnili v roce 92 v německém Hohenheimu. Podletní a jarní podněcování ( podávání pylových past, medocukrového těsta ) nepřineslo onen dlouho vysněný účinek. Včelstvo má svůj genetický program, který si nedá narušit! Podněcování ve srovnání s kontrolními včelstvy nemá průkazný ekonomický zisk. Po 60 létech jsme se vrátili k Demuthovi a jeho jednoduché komoře s krmivem jako recept pro silná včelstva. Poslední výzkumy Dr. Liebiga v Hohenheimu "Program 100 včelstev" potvrdily, že pro jarní rozvoj je rozhodující výchozí přezimovaná síla včelstev, což Dr.Farrar již v šedesátých létech vyjádřil výrokem: Není důležité JAK a KDE nýbrž JAKÁ VČELSTVA, v kapitole o zimování (Grout-Ruttner "Beute und Biene,,).


4. Konec s ryze extenzivním včelařením:
Extenzivní včelaření je jedním z hlavních rysů pavčelaření.
Gen, který by ovlivňoval výnosy medu neexistuje. Jsou jen včelstva v různých stupních rozvoje v určitých snůškách. Ten však může ovlivňovat včelař technologií chovu. Čím více může včelstvo ve snůšce uvolnit létavek ke sběru, tím může být větší výnos.
Pro zvýšení produktivity práce je nutno chovat silná včelstva racionálním způsobem. V případě potřeby urychlení rozvoje ( například, když chceme zvyšovat stavy včelstev beze ztráty výnosu ) je vhodné vytvořit dvoumatečné včelstvo, jež se rychleji rozvíjí a poskytne také silnější oddělky.
2x silnější včelstva mají spotřebu zásob ne více jak 1,5x vyšší a dávají více jak 2x vyšší medný výnos, přitom spotřeba času na provoz těchto včelstev není vyšší než spotřeba času na dvě 2x slabší včelstva( vše za předpokladu, že se včelstvo nedostane do rojové nálady ).

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

...........................................................

Na závěr bych shrnul znaky racionálního včelaření:

Racionalizaci zdar!!!

1/Racionální úly ( Optimal, Langstroth )
2/Souvčelstevné včelaření
3/Intenzivní včelaření
4/Chov matek
5/Neomezená včelstva po celý rok
6/Minimální rojivost
7/Rozmnožování včelstev výhradně oddělky
8/Včelaření s celými nástavky
9/Vysoká produktivita práce

Racionalizaci zdar!!!

Proč včelařit racionálně?
Je to pro dobro:
1/ naše ( efektivní včelaření )
2/ ostatních včelařů ( minimum rojů...minimální pravděpodobnost přenosu nákaz přes roje, geneticky kvalitní včelstva...pokud všichni včelaři v dané oblasti mají geneticky kvalitní včelstva, tak se jejich genetická kvalita dlouhodobě udržuje )
3/ celé společnosti ( mírná včelstva, minimum rojů, maximální užitkovost )


S pozdravem... M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26195


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 14. 12. 2007
Re: žlutý trojúhelník o délce 1m (11665) (11666) (11684) (26188) (26193)

Souhlasím.K čemu je nám trojúhelník k označení stanoviště?Ať mi tady někdo potvrdí,že se porosty u nás ošetřují letecky.Cena za ošetření by mnohonásobně převýšila cenu klasického postřiku.U nás ZOD provádí celoplošné postřiky pastvin proti zaplevelení a pampelišce.Je to "nádherný"pohled vidět zelené louky na jaře bez absence pampelišek.K vůli úspoře nafty za podmítku po sklizni obilí se plošně stříkají roundupem celé lány aby plevel nezaneřádilcelý lán po sklizni a poté se provede hluboká orba těsně před napadnutím sněhu.Na mé námitky je mi odpovězeno tím,že používají přípravky reletivně neškodné včelám,A teď babo raď.Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26194


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 14. 12. 2007
Re: žlutý trojúhelník o délce 1m (11665) (11666) (11684) (26188)

Mě by vyhovovalo lépe ze sololitu plný žlutý trojúhelník. Bylo by to i lépe z letadla vidět.

Prepáčte, ale aj tak by to bolo na prd, hospodársky podnik nemá čas zisťovať či sú v smere letu nejaké včely ma miestom obecnom úrade. Ale i tak je dobré každý rok na obecné úrady nahlasovať písomne do konca januára- února svoje stanovište či už v intra alebo extraviláne, aby pri porušení nariadenia mohol včelár požadovať náhradu za zničené včelstvá.(potrebná komisia)
Poľnohospodári budú stavať svoju obhajobu na tom, že použili prostriedok relatívne naškodný včelám. Včelárom ostanú len oči pre plač.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26193


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 14. 12. 2007
Re: NOVINKY.CZ : Med tiší kašel a pomáhá spát (26191)

http://www.novinky.cz/clanek/128887-med-tisi-kasel-a-pomaha-spat.html

= kvalitní propagace medu v ideální dobu!

Asi objevili kvalitní a aktuální Emanův web:

Eman for president/předseda:-))

Když tak porovnám jeho amatérský web a profesionální propagační web českého medu :-))

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/med-je-lepsi-proti-detskemu-kasli-nez-jine-prodavane-prostredky

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26192


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(195.113.14.2) --- 14. 12. 2007
NOVINKY.CZ : Med tiší kašel a pomáhá spát

http://www.novinky.cz/clanek/128887-med-tisi-kasel-a-pomaha-spat.html

= kvalitní propagace medu v ideální dobu!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26191


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(80.188.34.243) --- 14. 12. 2007
Re: rozloučení s touto konferencí 88.100.95.205 (26151) (26169) (26173) (26180)

Nedivse napsal:

>A ty se diviš? Já se nedivím.
>Číst stále dookola výlevy několika samolibých diskutérů, kteří uznávají jen svou pravdu, je unavující a zbytečná stráta času.
..................

Asi po půl roce jsem měl trošku času a otevřel jsem tyto stránky. Pročetl jsem příspěvky za poslední 2 měsíce a dál už v podstatě nemělo smysl pokračovat . . .

Tím se nechci pouštět do nemístné kritiky. Ono kritizovat je děsivě jednoduché. Ale opravdu sem v podstatě přispívají jedni a ti stejní lidé. A domnívám se, že je to jen na škodu. Jedni neustále útočí na ČSV, druzí pod pojmy racionalizace káží mnohdy nesmysly . . .

Pokud se objeví čas od času nějaký nový disidentský vítr, či vítr obdobný je v rámci demokracie utlučen a umlčen. Znechucen raději přestane psát vůbec. A z mého pohledu má pravdu. Proč plýtvat drahocenným časem a energií na něco, co stejně nemá význam.

Takže i já se tímto příspěvkem loučím.

Všem včelařům přeji, aby včelky dobře vyzimovaly a aby jim v nadcházejícím roce dělaly jen radost. A aby až budou zas plynout hovory nad cenami medu vzpomněli, že včelařství dělá 97% z nás jako koníček. A koníček se nepřepočítává na peníze¨, dělá se pro radost.

S pozdravem Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26190


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 14. 12. 2007
Re: žlutý trojúhelník o délce 1m (11665) (11666) (11684) (26188)

Je to značka, tedy jen obrys. Vnitřek může zůstat bílý.
Tonda

>Trochu starší diskuze, ale není zřejmé zda ten trojúhelník má být celý žlutě vyplněný nebo jen žlutý obrysový. Tak jak to radíte je to jen žlutý obrys z prken. Mě by vyhovovalo lépe ze sololitu plný žlutý trojúhelník. Bylo by to i lépe z letadla vidět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26189


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (79.127.160.5) --- 14. 12. 2007
Re: žlutý trojúhelník o délce 1m (11665) (11666) (11684)

A.Podhajecky: Platí to stále. Pokud je stanoviště mimo zastavěnou část obce, musí být označeno žlutým trojúhelníkem v horizontální poloze o délce strany 1 m. Je to z důvodu práškování letadly. Jde udělat třeba z prken o šířce 10 cm.

Trochu starší diskuze, ale není zřejmé zda ten trojúhelník má být celý žlutě vyplněný nebo jen žlutý obrysový. Tak jak to radíte je to jen žlutý obrys z prken. Mě by vyhovovalo lépe ze sololitu plný žlutý trojúhelník. Bylo by to i lépe z letadla vidět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26188


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 13. 12. 2007
Re: cena medu v korunach - sladké časy (26184)

Tak mi to nějak vychází,že výkupní cena medu musí v blízké budoucnosti logicky spadnout hluboko pod 30 korun kvůli extrémně silné koruně. Posuďte sami: cena se odvíjí od světové exportní ceny v USD nebo Euro. Nyní je dolar za skoro 16 korun (býval 28!!!), euro za 26 (bývalo i za 31).
---
Nedávno býval dolar i za 40, na výkupní ceně to nebylo poznat :-))
Na jedné straně bude kurz, na druhé straně je třeba vidět, že cukr trochu poleze nahoru. Jednak začíná být potravin trochu méně, jednak je to biopalivo. Myslím, že ceny medu a cukru ve světě přeci jen budou trochu v nějaké korelaci.
Další věcí je cena medu ve světě a taky trochu cena dopravy k nám - cena ropy. Takže se nechme překvapit.
Ale cena medu ve výkupu se odvíjí především od ochoty včelařů za nějakou cenu prodávat. Když se najde dost lidí co budou prodávat med za 25, tak může být světová cena klidně 80Kč :-).
Ale pro ty kdo chtějí prodávat do výkupu to bude stále boj s náklady a produktivitou práce. Protože jen ti, co udrží náklady pod průměrem jsou v zisku. (zjednodušeně řečeno).

Pro ty co prodávají za cenu na pultech je tady dobrá zpráva od agrární komory. Marže řetězců stále stoupají, takže ceny medu v malém neklesají.

Poslední cenová darda je v Makru. V akci je tam 720ml od 52Kč včetně DPH. Podle létáku. Ovšem Makro není supermarket.
Tam se mi ty ceny vesměs líbí.
Ovšem já jsem jen amatér, co vytočí jen tolik medu kolik prodá.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26187


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 13. 12. 2007
Re: cena medu v korunach - sladké časy (26184)

Mám jiné informace. Med se prý přestal v jistých cenových relacích světově nabízet a není už nějakou dobu tak dostupný, jak býval.

.....
Zdeněk:>Tak mi to nějak vychází,že výkupní cena medu musí v blízké budoucnosti logicky spadnout hluboko pod 30 korun kvůli extrémně silné koruně. >

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26186


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 12. 2007
Re: včelaření bez mateří mřížky (26148)

Včelaření bez mateří mřížky je sice pro včelstva přirozenější, ale je to spojené s komplikovaným vytáčením medu, zvláště u vysokých nástavků ( do jisté míry s výjimkou Dadantů, ale i tam to není stoprocentní a navíc vůbec se nedá hovořit o přirozeném umístění plodiště u dna úlu, přirozené umístění plodiště je spíše ke středu úlu nikoliv po celé produkční období u dna úlu, jak je to u Dadantů ).
Jsou samozřejmě výjimky, kdy se někde v některých snůškových podmínkách vytváří období intenzivního stlačování plodu snůškou, což může být natolik efektivní, že nějaký ten plást s medem zablokovaným plodem neuškodí, naopak bude sloužit jako rezerva zásob, což v oblastech s mezisnůškovou přestávkou je potřeba.
Na druhou stranu včelař, který potřebuje ( nebo chce ) obhospodařovat svá včelstva intenzivně a docílit vysoké produktivity práce ( podíl přímé práce se včelstvem a medného výnosu včelstva ), tohoto stavu dosáhne bez použití mateří mřížky velmi obtížně ( ve smyslu najití toho nejvhodnějšího způsobu ), v některých snůškových podmínkách či úlových soustavách je to dokonce i nemožné. Získávání jednodruhových medů vylučuje nepoužívání mateří mřížky.
Často se docílí metodiky ošetřování včelstev, která je úzce vázaná na dané podmínky, v níž včelař svá včelstva chová. Takové metody se těžko převádějí do jiných oblastech, nedají se považovat za racionální, protože racionální metody by měli být do jisté míry univerzální.

Můj postoj vůči používání mateřích mřížek je kladný, protože chci dosáhnout maximální produktivity práce. Jinak používání mateří mřížky u nízkonástavkových úlů nepovažuji za nutnost, ale určitě je práce s mateří mřížkou alespoň pro mě pohodlnější.
Mateří mřížka je často kritizována jako prvek v úlu, který podporuje rojovou náladu a snižuje medný výnos. To je sice pravda, ale jen za jistých podmínek!
Podstata vzniku rojové nálady je v omezení plodování matky ( v případě mateřích mřížek jde o omezení přeplněním plodiště zásobami ) vedoucí ke vzniku nepoměru mezi otevřeným a zavíčkovaným plodem doprovázejícím vznikem anatomických trubčic ( rojových včel ). K tomuto jevu často dochází v jednopatrových plodištích. Ve vícepatrových plodištích je to za včasného vytáčení medu z medníku a případného rozvolnění plodiště od přebytků zásob nepravděpodobné.
Rozvolňování plodiště se nejlépe provádí v nízkonástavkových úlech. V nízkonástavkových úlech se včelaří běžně s plodištěm ve třech nízkých nástavcích. V takovémto plodišti je spousta místa pro plod i těch nejplodnějších matek. Dále je tu i dostatek místa pro zásoby a souše ke krátkodobému uložení sladiny na vysušení. Pod plodištěm je dobré mít dva nízké nástavky, jež jsou včelami využity pro ukládání přebytků pylu a přinesené řídké sladiny v období nárazových snůšek. Dole u česna a drátěného dna v nástavcích s otevřenými očky jsou ideální podmínky k vysoušení sladiny, je připravena k uložení do buněk ( kde proběhne vlastní zraní medu působením enzymů ) za krátkou dobu, což je v období nárazové snůšky důležité, aby nedošlo k zablokování kladení včelstva, a navíc včelstva mohou zpracovávat více sladiny zároveň.
Toto všechno vytváří nadbytky prostoru a matka není při včasném vytáčení medu a rozvolnění plodiště omezována v kladení.
Rozvolnění v nízkonástavkových úlech se provádí při medobrání ( kromě posledního ). Spočívá v tom, že se horní plodový nástavek umístí nad mřížku a nahradí se vytočeným nástavkem ( případným bývalým plodovým nástavkem, aby se zbytečně nezvyšovalo zastoupení plodového díla na úkor panenského díla, některým lidem med z panenského díla více chutná ). Nástavek vybavený soušemi se vloží nad spodní plodový nástavek ( mezi střední a spodní ). Tím donutíme matku ke zakladení přidaného nástavku a udržujme stálé kladení, čímž bráníme vzniku rojových včel.
Zároveň do medníku natáhneme mladušky ( horním plodovým nástavkem ), které zde budou ukládat med nebo případně stavět dílo.
Z logiky věci vyplývá, že je potřeba zabránit případnému přenesení matky do medníku přes přeložený plodový nástavek.
Jsou tři možnosti jak tomu zabránit:
1/ Smetáním včel z plástů nástavku.
Jde o klasickou formu, jež se používá u klasického převěšování plodových rámků do medníku, s tím rozdílem, že se ,, převěšuje ,, celý plodový nástavek. Tato metoda je materiálně nenáročná, ale zabere mnoho času. Proto je tato metoda vhodná jen pro malovčelaře.
2/ Krátkodobým použitím druhé mřížky
Do prostřed přemístěného plodového nástavku se mezi plod vloží souš. Na přemístěný nástavek se dočasně vloží mateří mřížka ( stačí obyčejná plastová bez rámu ), aby se případně matka nedostala do medníku. Druhý den ( nebo i později ) se provede kontrola na přítomnost matky v přemístěném nástavku podle případného zakladení vložené souše. V případě pozitivního nálezu se převěšený nástavek zamění s horním ( bývalým středním ) plodovým nástavkem. Provizorní mřížka se odstraní.
3/ Vyfoukáním včel z nástavku
Při této metodě je nutné dbát na to, aby byly včely vyfukovány do plodiště, nikdy ne mimo úl, jinak by mohlo dojít ke ztrátě matky.

Med z plodiště není třeba při rozvolňování vytáčet, reguluje se rozvlňováním. Stále by mělo u silného včelstva zůstávat alespoň 10 kg medu v plodišti. Tento med se vytočí až při posledním vytáčení a pak se začne ihned s krmením. Tedy včely při tomto způsobu nemohou trpět hlady, což je opět proti rojové náladě.
Rozvolňování se dá provádět úspěšně jen při použití mateří mřížky.

Dále chci upozornit na špatné používání mateří mřížky.
Mřížka se má správně používat v rámu a s dráty umístěnými vodorovně s rámky, čímž se zvětšuje průchodnost mateří mřížky i o více jak 300%!
Mřížka k oddělení plodiště od medníku by měla být drátěná.
V rámu mateří mřížky je vhodné mít vyříznuté česno k odletu trubců a k vytvoření letového koridoru medníkových včel.
Používání mateří mřížky umožňuje používání výkluzů. Vlastní odebrání medu pak netrvá více jak 5 minut, což je pořádná úspora času.
Při veškeré manipulaci s nástavky je vhodné používat zvedáky, což šetří jak čas tak fyzickou námahu.

V letošním roce jsem došel k názoru, že mřížka je neprávem kritizována nesprávným používáním a včelaření v malo-plodištně vedených včelstev či celkově malých úlech.
Při mém způsobu včelaření nepozoruji, že by včelám nebo mě nějak mateří mřížky vadili. Naopak mi prospívají, neboť mi šetří spoustu času.

Nechci se nikomu svojí metodou včelaření vnucovat, navíc ji nemám ještě dostatečně prozkoušenou, ale zatím jsem s ní spokojen. Chtěl jsem jen sdělit svůj názor na danou problematiku.

S pozdravem…M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26185


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (79.127.160.5) --- 13. 12. 2007
cena medu v korunach - sladké časy

Tak mi to nějak vychází,že výkupní cena medu musí v blízké budoucnosti logicky spadnout hluboko pod 30 korun kvůli extrémně silné koruně. Posuďte sami: cena se odvíjí od světové exportní ceny v USD nebo Euro. Nyní je dolar za skoro 16 korun (býval 28!!!), euro za 26 (bývalo i za 31).
Tak nevím, nevím, cena 30 korun za kilo medu je přepočteno v dolarech v současnosti neudržitelná.
Cena nafty navíc stále roste a EU chce rázně odbourat dotace do zemědělství. Bude to pro včelaře v této zemi likvidační?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26184


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

TOMAŠ (90.177.13.188) --- 13. 12. 2007
Kočovny vuz

man dotaz z prestavbou K vozu chci tam dat nadstavkove uly takže baterije sly ven a problem je že stena je asi 12 cm široka tak nevim jak vyvest česna ven .dna jsou orginal tachovacke a ule musi stat par cm od steny aby šly dobre rozebirat -rozpačit-tak nevim jak to viřesit tak jsem uvažoval že vybouram steny a necham jen strechu kterou prodlonžim kvuli desti misto stěn navařim svisle Jekle aby ule nevypadly vuz ma mohutnou kovovou konstrukcy a muj dotaz je jestli udelat vzdušny K vuz nebo to řešit prodlouženim den aby prošly prej stenu vozu .A ješte k uhynum na rostoče se mi zda že v vozech bylo napadeni vetči neš ve volne stojicich ulech na tomtež stanovištic tak usuzuji ze 3 připadu za tento rok u okolnich vcelaru i z vlastni skusenosti ..........

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26183


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Seremed (82.208.2.221) --- 13. 12. 2007
Re: Dřevotříska (26136) (26143) (26156) (26181)

o OSB pisu o prispevek vyse....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (79.127.160.5) --- 13. 12. 2007
Re: Dřevotříska (26136) (26143) (26156)

>Dřevotříska nevydrží vysokou vlhkost.

Budete se divit, ale vydrží. Stavaři ji dnes běžně dávají do exteriérů (OSB). Tím nijak neznevažuji hodnotné vlastnosti dřeva, které je asi pořád nejlepší. Já zase nemám rád polystyren.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 13. 12. 2007
Re: rozloučení s touto konferencí 88.100.95.205 (26151) (26169) (26173)

Nedivse napsal:

>A ty se diviš? Já se nedivím.
>Číst stále dookola výlevy několika samolibých diskutérů, kteří uznávají jen svou pravdu, je unavující a zbytečná stráta času.
..................

Já se třeba divím.
1.Myslím si, že ač se mnoho věcí opakuje, občas jsou tu pro každého zajímavé a někdy i aktuální věci.
2.Myslím si, že stálí diskutéři nejsou samolibí, naopak jsou ochotní se podělit o své zkušenosti s druhými.
3.Je přirozené, že zkušenost každého z nás se včelami je pro nás důležitá a považujeme své vývody za pravdivé. Myslím, že ani u pravidelně tu diskutujících se nedá vydedukovat, že za jedíné pravdivé. Pokud diskutujeme, chceme snad své "pravdy" konfrontovat se zkušeností druhých.
4.Tato konference je otevřená a svobodná. Nemám důvod věřit opaku. Takže tu může diskutovat každý, záleží na každém, jak se zapojí. Samozřejmě pokud takováto diskuse o včelách někoho unavuje a je pro něho zbytečná, a se svou zkušeností se nechce podělit a konfrontovat ji se zkušeností druhých, zřejmě je logické, když tu diskutovat nebude. Ovšem nechápu, proč tuto konferenci shazuje v diskusi, v príspěvcíh jako je například tento. Pokud máš něco konkrétního, tak napiš co, ale neznevažuj tuto diskusi a neútoč na osoby stálých diskutérů. Pokud chceš vést slušnou diskusi, diskutuje se o názorech, neútočí se na osoby.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26180


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 13. 12. 2007
Re: Forma na sbíjení rámků (26150) (26155) (26160) (26165) (26166) (26171) (26172) (26174) (26177)

Není problémem nadělat rámků, protože je mnoho způsobů. Cílem bylo vyřešit technologii tak, aby zvládali i nejmladší včelaři složit rámek včetně mezistěny. Podařilo se to, a mají z toho radost, protože to dovedou rychleji než já. Potom byl problém rozpěrákem odervat přilepenou horní loučku z úlu.To taky rámek řeší.Nyní zkoušíme skleněný program.Výhody a nevýhody pro včely během celého roku... Snad něco vydají v časopisech.Zatím to všechno funguje, i když názory "odborníků" ve Včelařství jsou jiné.Mateří mřížky nepotřebuji,abych je nemusel vyhodit, tak je používám pod stropem.Snadno se víko i po zimě nadzvedne.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26179


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (88.102.193.235) --- 12. 12. 2007
test

Omlouvám se, zkouším proč nejsou mé příspěvky e-mailem na webu.
Josef Kala

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26178


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 12. 12. 2007
Re: Forma na sbíjení rámků (26150) (26155) (26160) (26165) (26166) (26171) (26172) (26174)

K té Prebene bych měl dotaz. Sponky vypadají bytelně. Na rámečky asi dostatečné. A co to použít na nástavky? Tedy jak to drží, když se stím spojují normální prkna. Dá se to rukou rozebrat? Kolik tak asi stojí ty sponky , třeba 30mm s lepidlem?

……………
Někdo mi kdysi říkal pravidlo pro volbu délky řebíku všeobecně. 1/3 do materiálu připevňovaného a 2/3 do podkladu. Jinými slovy 30 mm dlouhým řebíkem lze připevnit max. 10 mm silný materiál. To by u nástavku stejně znamenalo dělat nějakou polodrážku. Já osobně nemám rád nástavky, které když se i omylem chytnou přes úhlopříčku, tak se rozkládají. Což se stává když jsou lidi i včely zrovna nervózní. Vrut je vrut a muže být vše i na tupo a bez lepidla. Pořádná hřebikovačka je drahá. Nenašel jsem zrovna žádnou účtenku, ale sponka stojí cca 8 hal. (lepidlo? - spíš lak) Je otázka není- li to dost. Vzhledem k rychlosti – k nezaplacení. Pokud jde o nástavky 12 vrutů po 0,5-0,7 Kč není taky až tak hrozné. Jen to chce něco jako stojanovou na předvrtání. Na šroubování nástavků mám vyřazenu jednu Narexku bez sklíčidla, pod ním je 6ti hraný otvor na bity. Já osobně bych variantu sestřelování nástavků zavrhl. Přeci jenom je to páka a sebelepší spona bude mít problémy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 12. 12. 2007
Re: Vcelaření bez mřížky 26164 (26167)

To je včelaření v Dadantu a tam je to z mřížkou jasné. Dříve jsem zkoušel i 24 s těmito výsledky. Zvolí li se extenzivní způsob včelaření tzn. že když je plné plodiště, vrazí se pod něj další dva nástavky a někdy v srpnu se to vytočí, tak to jde a výsledky vůbec nejsou špatné. Ale řepka už vytočit prakticky nejde, lesní med jak kdy a o jednodruhových medech si můžete nechat jen zdát. Chcete li to provádět intenzivněji, tak dopadnete jako Anton a tak to bylo i u mě. Mřížka mě vždy štvala a tak si to teď s Dadanty užívám. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26176


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 12. 12. 2007
Re: zimování - velikost prostoru (26122) (26170)

seremedserious (82.208.2.221) --- 12. 12. 2007
Re: zimování - velikost prostoru (26122)

(...)...Jinak podle toho jak je silny vcelstvo nechavam 1 nebo 2 nastavky...zkousel sem to i na trech, ale to je blbost. (...)
_________________________________________________________________

Z hlediska léčení proti varroáze je to nevhodné. Mezi uličky nástavků může při léčení zapadnout i několik roztočů, kteří, pokud neproběhne prolet před vložením podložky, jsou vymeteni při proletu do zimní měly. Pár včelařů má s tím přímou zkušenost ( např. E. Veselí ).
Pak je tu i jistá možnost nadbytečného zatížení vosku rezidui léčiv.

Z hlediska racionálního včelaření to není žádný nesmysl, ale naopak velká smyslnost. Nejlépe se skladují souše pod včelstvem, než ve skříni či v nástavku někde ve skladě. Navíc velký prostor podporuje tvorbu silnějších včelstev a působí proti rojové náladě.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 12. 12. 2007
Re: Forma na sbíjení rámků (26150) (26155) (26160) (26165) (26166) (26171) (26172)

Tak jsem z rachoty doma a můžu nabídnout odkazy:

http://senco.com/con_rem/prod_finder.aspx
tady se v nailers a stepers vybere třída, To Finish znamená že to jsou tzv kolářské hřebíky, dokončovací práce.

prodává to u nás:
http://www.vanaerdengroup-fastening.com/default.asp?language=ts

--------------------
K té Prebene bych měl dotaz. Sponky vypadají bytelně. Na rámečky asi dostatečné. A co to použít na nástavky? Tedy jak to drží, když se stím spojují normální prkna. Dá se to rukou rozebrat? Kolik tak asi stojí ty sponky , třeba 30mm s lepidlem?

Docel by mě zajímaly zkušenosti uživatelů levných sponkovaček, co prodává třeba Hornbach, distributor je zn. Gude (přehlasované U). Je tanm zajímavá cena 1 až tři tisíce.

Díky
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nedivse (87.197.103.170) --- 12. 12. 2007
Re: rozloučení s touto konferencí 88.100.95.205 (26151) (26169)

A ty se diviš? Já se nedivím. Číst stále dookola výlevy několika samolibých diskutérů, kteří uznávají jen svou pravdu, je unavující a zbytečná stráta času.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 12. 12. 2007
Re: Forma na sbíjení rámků (26150) (26155) (26160) (26165) (26166) (26171)

Zase jednou zajímavé, nekonfliktní téma.
Mě se nejvíce osvědčila sponkovačka Prebena 2P - H30SD (třetí pokus)
http://www.ahorn.net/cz/cz.htm
Mám to blízko, spony dostnu na počkání a mívají akce.
Na rámky používám spony 30 mm šířka viz stránky.
Používáme nečepované rámky nejjednoduššího možného typu s profilem louček 25x10 mm. A s pevností nejsou problémy. Rukou sice rámek jde rozdělat, ale dá to celkem dost práce.
Co se forem týká. Vzhledem k tomu, že ouška nejsou zúžená, tak je forma celkem nutnost. V podstatě jde jen o podržení bočních louček – kolmo a správně daleko od sebe s přijatelnou tolerancí na nepřesnost síly bočních louček a snadné vyndávání z formy. Podle mě je rozumně velká tak na 8 nebo 10 rámků – podle délky prstů – vyndávání po 4 nebo 5 ks. Spodní loučky dáváme po 20 ks - sériích. Spodní loučky děláme už bez formy pomocí prstů. Pozor na bříška, při střílení nesmí být prsty z boku. Občas nějaká uhne, lítají suky a podobně.
Nechci se chlubit ani nikoho udivovat. Za hodinu se tak rozumně nechá udělat 100 rámků. Po 600 za den už trochu bolí ruka a bez chránění sluchu by to určitě nešlo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26172


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.60) --- 12. 12. 2007
Re: Forma na sbíjení rámků (26150) (26155) (26160) (26165) (26166)

Já jsem koupil hřebíkovačku SENCO (asi USA) typ Finishpro, číslo nevím, hřebíky až do 50mm. Po pár nákupech v železářství beru hřebíky SENCO od distributora, Nějací Holandani ("buhsen? či tak nějak). Najde se to Googlem je to jediný distributor u nás.

Pokukuji po nějaké sponkovačce, nebo hřebíkovačce (ale na normální hřeby, ne ty kolářské co mám). A tam pokukuji po profi se širokými sponami. Koukal jsem na titulní stranu MV co byly fotky z Nového Zélandu a tam jsou nástavky dělané širokými sponami. A na tohle pomýšlím.

V případě rámků to bouchám dvěma hřebíky 32mm zhora a tvrdím muziku dalšími z boku nebo z čela.
U nečepovaných Langstrotů ho dávám zkrz boční loučku do horní (19mm silné) a u čepovaných jsem pral jeden 25mm dlouhý z boku do čepů.
Takže na případnou výrobu rámků už mám hřebíkovačku, ale po několika letech vím, že jsme měl vzít sponkovačku. Na rámky stačí 32mm na 6(šíře) ale ty nástavky mě leží v hlavě a nejsme rozhodnutý. Ta sponkovačka bude asi dostačující a asi nebude tolik štípat dřevo.

Měl jsem v ruce rámky které má přítel Dinbus (s Hofmanovými loučkami), nečepované, šité jednou sponou shora a nešly rukou roztrhnout. Nemá málo včelstev a prý stím nemá problém.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

seremedserious (82.208.2.221) --- 12. 12. 2007
Re: zimování - velikost prostoru (26122)

to ti mozna radili stary paky co vcelarej v zadovacich a tak ne? Tam to plesnivelo pekne. S otevrenym dnem to neplesnivi. Strupkova folie srazi vodu jako zdroj aby nemeli zizu. Spis by me zajimala zkusenost s reflexni folii. /Ja zase nejsem takovej odbornik, vcelarim asi 8 let/...Jinak podle toho jak je silny vcelstvo nechavam 1 nebo 2 nastavky...zkousel sem to i na trech, ale to je blbost. Urcite ti poradi zdejsi ostrileni vcelmistri

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

seremedserious (82.208.2.221) --- 12. 12. 2007
Re: rozloučení s touto konferencí 88.100.95.205 (26151)

procpak se loucis?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Cerny (88.100.170.119) --- 12. 12. 2007
Re: Vcelaření bez mřížky 26164 (26167)

Mně u nízkých nástavků jako mřížka bezvadně funguje medná komora.
Co příspěvěk v tomhle tématu, to jiný názor - asi si každý musí najít způsob, který jeho stanovišti, konstrukci úlů, provozní metodě, jemu samotnému i včelám vyhovuje nejlépe.
Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78252 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 26168 do č. 26228)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu