78433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Josef Křapka (77.237.138.69) --- 5. 1. 2008
Racionalizace a uteplení

Př. Václavku,
prosím omluvte moji neznalost. Samostatně včelařím teprve 37 roků. Nástavkově teprve 34 roků. Věřte, v době kdy jsem měl z toho spíše jen sílu jsem dělal také různé ptákoviny. Ale nevím, zda jsem správně pochopil Váš příspěvek.
Termín "přesílená včelstva", 50 000 včel, jestli dobře rozumím tak jsou to včely které skutečně zimujete a které v této síle zajišťují jarní rozvoj. Jak se jich dosahuje? Já
vím. Postaru se žít nedá. Prosím, poučte mne.

Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Inzerce (193.165.74.84) --- 5. 1. 2008
Re: Víčka (26463)

Zajímavá cena za víčka vyšla v minulém včelařství. Tuším že to bylo za 1,80 Kč. V Obalu Rozkoš mají za 2,10 Kč. Tomáš B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany (26472) (26475) (26479)

Pane Václavku, máte skutečně racionalizace dar? Jaké máte preference a jak máte vypracovány normohodiny k tomu kterému úkonu jak tu popisujete, abych mohl skutečně důvěřovat a vsadit nato co říkáte Vy a Vámi podepsaném klubu?

Jestli chcete být racionální, nezáleží natom jestli radíte velkému chovateli s 5000 včelstvy nebo začátečníkovi s jedním dvěma včelstvy. Důležité je, kolik času zabere jaký který Vámi navrhovaný úkon - způsob ošetřování, tj. čas/jeden úkon. To je doufám řeč o racionalizaci. Jestli se nemýlím. Máte takové podrobné poznatky?

Ještě mne napadá v souvislosti s racionalizací jeden vážný problém, kdy se popisují dalekosáhlé úkony při ošetřování, ale není nikdy rozebrán rozpis času na určitou jednotku. Pro vysvětlení. Prý stačí podle jistých výzkumů pár minut na včelstvo za rok při určité nástavkové technologii. Nikde jsem se nedočetl jak přesně k těm pár minutám se dospělo a nikdy jsem ještě se nedočetl jaký který úkon na kolik včelstev, př. stanovišť stálo času jednoho pracovníka a jaký díl je to z toho celkového času. Něco tu umí teoreticky rozebrat samozřejmě Radim Polášek, ale to je, se obávám, jen nepotvrzená teorie.

K tomuto a v souvislosti s tímto - k dostupným informacím na webu Cechu: ...
nikdy z žádného Nového Zélandu si kromě fotek takový normohodiny včelařské farmy nikdo jen tak do České Republiky nedonese, protože jednoduší je nafotit pár strojů z výstavky a dalekosáhle přednášet a těžit unás z popisu věci jménem znalců. Já považuji takové informace za základní školu každého normálního chovatele včel. A to tu chybí. A považuji za hodnotnější než nějakou přednášku dokonce informace takové, které jsou přímo od dělníka, který na takové farmě něco dělá.

Proto je většina informací kolem racionalizace ve včelařství u nás pravděpodobně k ničemu a ku škodě popsané datové oblasti nějakého počítačového disku nebo papíru, protože nic nemůže momentálně individuálně řešit, ale většinou jen komplikovat u zájemce o problematiku racionalizace včelařství jeho nadhled nad věcí. U nás farmy pro tisícové stavy neexistují, protože tu máme takto mizerný stav racionálního myšlení v oboru. U nás existuje jen desetitisíce chovatelů včelstev, kteří chcou prý racionálně včelařit. Podle koho? Podle fotek nebo videa?


Děkuji a omlouvám se předem, jestli jsem si moc rýpnul. Mám ale občas takové výpady, které si ovšem neodpustím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 4. 1. 2008
Re: Časopis včelařství. (26450) (26465)

Děkuji za odpověďi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 4. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany (26472) (26475)

Co se týče tvrzení, že včelstvo síly alespoň 10 000 včel ( jeden Optimalový nástavek středně obsazen včelami ) umře následkem komínového efektu je nemožné. Musel tam být i jiný faktor ( kvalita zásob, zdravotní stav, meziplástová mezera, rušení v období zimního klidu... ). Zkušenosti valné většiny včelařů mluví jasně…včely v zimně mrazem nehynou!!!

Byl zde vznesen názor, že v zimně včely potřebují vodu. Kolik vody v zimně spotřebuje neplodující včelstvo? Já si myslím, že spotřebuje skoro nic. Vždyť je hlavní účel ,, komínování,, minimalizovat zimní plodování. A právě omezený přísun vody by to mohl způsobit spíše než mráz, který je v zimně i v sebevíce utepleném úle.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 4. 1. 2008
Re: Re:Racionalizace a uteplení (26472) (26473)

Co se týče problematiky uteplování, je to velmi relativní záležitost. Nejde zde vznášet nějaké obecné, všude platné, závěry. Záleží na mnoha faktorech: jaká včelstva chováme, v čem je chováme, jak je zimujeme, kde včelaříme... Jistí si můžeme být jenom tím, že přesílená včelstva ve snůškové síle ( nad 50 000 zimních včel ) uteplení vůbec nepotřebují. Těm stačí pomalý jarní rozvoj, protože jsou v síle. Rychlým rozvojem plodování by se u nich zbytečně opotřebovávali zimní včely využitelné ke sběru nektaru a podporovala rojová nálada. Jedinou činností včelaře, která je u nich v předjaří ( v půlce předjaří...rozkvět jívy ) potřebná udělat, je nasazení medníkových nástavků. Ale veškeré uteplování, podávání vody, rotace nástavků, podsazování medné komory, přikrmovaní je u přesílených včelstev ztráta času.

O zvýšené spotřebě zásob v zimně vlivem nízkého uteplení není třeba nějak dlouze diskutovat. Silnější včelstva mají v zimně nižší spotřebu na jednotlivou včelu, protože chumáč složen s více včel si lépe udržuje teplo ( souvisí to s větší izolační vrstvou chumáče ). Podobně je tomu i na jaře.
V zimním období jsou neuteplená včelstva dvakrát ve výhodě. Za prvé nemají tam brzký nástup plodování, pokud se neobjeví delší perioda teplého počasí. Za druhé velmi dobře reagují na tepelné změny zvenčí. Tyto včelstva, pokud potřebují, využívají k proletu krátkou dobu pár hodin v některých dnech, kdy slunce prohřeje úlovou stěnu, třebaže je venku jen 8°C, což se u uteplených včelstev nestává.

Uteplení nabírá významu u slabších včelstev. Slabší včelstva mají daleko větší nárůst síly porovnáním s počtem zimních včel, a proto jsou na ně kladeny větší nároky, než na včelstva silnější, která mají relativně méně plodu ( poměr plodu ku včelám ) a taky nezvětšují tolik svoji sílu. Slabá včelstva mívají v určité fázi plodového cyklu více plodu něž včel. U nich je cenná každá včela, která nemusí tvořit izolační obal chumáče včel a může se starat o plod. Pokud se uteplení provede správně, podpoří se tím jejich rozvoj.

Nesmíme však zapomínat na to, co uteplujeme! Vnější uteplení ( uteplení stěn ) velkoprostorově vedených včelstev je v zimně a v předjaří kontraproduktivní. Udržujeme tím chlad v neobsazených částech úlu, které by jinak mohly být prohřívány slunečním zářením, a přicházíme tím o efekt uteplení. Zužování v předjaří, jak se praktikuje v klasických úlech, je sice řešením, ale s rizikem propuknutí rojové nálady, pokud se včas nerozšíří. Pokud se rozšíří příliš brzy, podtrhneme včelstva v rozvoji.

Jako nejracionálnější způsob uteplení se mi jeví tzv. vnitřní uteplení. Princip vnitřního uteplení je v tom, že se z nástavků plodiště, které se v předjaří nachází v horních partiích úlu, odeberou krajní rámky a ponechá se pouze 5-8 rámků ( podle síly včelstva ) hlavního sezení včel. Na kraje plástového jádra je nejvhodnější přiložit uteplující přepážky ( které se jinak používají při chovu matek v nástavcích nebo zazimování slabých včelstev se záložními matkami ). Uteplují se horní 2-4 nástavky podle síly včelstva a výšky nástavku.

Kostru uteplující přepážky tvoří dřevěný rám tak, aby dosedal ke stěnám nástavku a na drážku pro ucha rámků. Je vyplněna polystyrénem ( stačí 3 cm, ale může být i tlustší ) a z obou stran je kryta sololitem, aby polystyrén nebyl včelami vykusován.

Z odebraných plástů se dá sestavit medná komora ( pokud ji nemáte ), kterou je vhodné podsadit pod uteplené nástavky plodiště. Přenášení zásob v období chladného počasí z medné komory do hornějších nástavků působí příznivě na plodování včelstev, navíc mají včelstva stále dostatek zásob. Včelstvo není prakticky zúženo, pod mednou komorou je vhodné nechat další 1-2 začátkem předjaří ještě neobsednuté nástavky ( nástavky se soušemi, rozšiřovací nástavky s mezistěnami ). Včelstvo tedy nezažije moment tísnění. Signál pro rozšíření je obsednutí spodního nástavku, nikoliv vyvěšování včel v podmetu, které podporuje rojovou náladu. První uteplivky ( ze spodnějších nástavcích plodiště ) se oddělávají začátkem jara při rozkvětu třešní. Ostatní se oddělávají v půlce jara při rozkvětu řepky.

Jak jste si mohli všimnout, uteplení není dokonalé v tom smyslu, že včelstvo není utepleno ze všech stran. Utepleny jsou jen boční stěny plodového tělesa. Přední a zadní stěna je neuteplená. Není to na závadu, protože tím nenarušujeme efekt slunečního záření. Tento systém uteplení kombinuje blahodárný vliv slunečního záření s přímým uteplení plodového tělesa. V chladných předjarních období se včelstvo stahuje do utepleného plodiště, kde se mu snadno udržuje teplota pro plod, tedy více včel se může věnovat výchově plodu, a tak jdou slabá včelstva rychleji do síly. Na podobným principu je založeno i komorování v Euro-dadantu. Vedlejším účinkem komorování je i tepelná léčba nosemózy. Dodávám, že v plodových nástavcích by měla být očka zavřena a drátěné dno by mělo být zúžené kvůli narušení komínového efektu. Dále je vhodné pro jistotu dodávat vodu přímo do úlu utepleným strůpkovým krmítkem, ale není to pro úspěch metody bezpodmínečně nutné. V období chladného počasí zpravidla vystačí voda vyrážená v úle.

S pozdravem...M. Václavek
Klub racionálních včelařů

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 4. 1. 2008
Re: Kvarteto (26466) (26470)

Jmenuje se to takhle, akorát, že pilnost má na konci ostré s. Já tyhle věci zkrátka sbírám. Mince, známky, odznaky, medaile, vkladní knížky, manžetové knoflíčky prostě věci s úlem nebo včelou a ty karty jsou opravdu zdařilé. Když říkáš staré víš ze kdy jsou?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 4. 1. 2008
Re: Re:Racionalizace z jedne i druhe strany (26472) (26473)

Radime tentokrát s tebou souhlasím a asi by to ani nešlo napsat lépe. Daleko snadnější je objevovat nové věci a postupy mezi dávno zapomenutými, než objevovat žhavé novinky, což jsou v podstatě jiné výrazy pro nefunkční nesmysly. A jestli někdo ví o nějakých zázracích v poslední době, sem s nimi, rád se nechám poučit.Nejsem si úplně jist u metody LBV, je ve zkoušení a na hodnocení je dost času. Zdraví R, Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 4. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany (26472)

Jde ve včelařství o racionalizaci (zefektivnění), nebo o acionalizaci (zjednodušení)?

Racionalizace je řešení spirálovité acionalizace je konečné.

Jestli chcete někdo konečně diskutovat o úlu, mluvte o konečném řešení, protože v různých úlových podmínkách jsou taková řešení možná.

Nějaká diskuze o uteplení stěny není o ničem, protože potom by nebyly potřeba ani komínové systémy pro spalování metanu.

Nějaká řešení sít tu nebyla, a včela byla.

Nějaká vlhkost je také potřeba - to ví testeři s "jarním vytápěním". A opravdu škodlivá úlová vlhkost je otázkou polohy stanoviště a ne úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 4. 1. 2008
Re: Re:Racionalizace z jedne i druhe strany (26472) (26473)

S Radimom sa dá skoro vo všetkom súhlasiť, hlavne, že všetko bolo neiekedy už vyriešené. Ale keďže človek má krátku pamäť, často na veci známe zabúda, pretp je tieto pravdy neustále treba pripomínať.

Radim: Co se týká třeba komínového efektu, před hodně lety se zkoušel taky. Takovým systémem, že se někde ve strůpku udělal otvor, kterým měla potřebná vlhkost odcházet z úlu. Vyzkoušení dopadlo katastrofálně,protože včely vesměs hynuly.

Zdůvodnilo se to tím, že komínový efekt odtáhl
z úlu teplý vzduch a včely uhynuly na zimu a vysokou spotřebu zásob danou nutností nahražovat teplo odváděné komínovým efektem. Z tohoto důvodu bylo tehdy striktně doporučováno v horní části úlu nenechávat žádný otevřený
otvor.

Trochu si zaspomínam: pred 20 timi rokmi som používal na nadstavkových úľoch povalové kŕmidlá (5 litrov), ktoré slúžili aj ako vrchnák uzatvárajúci úľ, rovnako v lete ako v zime.
Keďže vlhkosť bola každú zimu vyššia, ako bolo žiadúce, prispôsobil som kŕmidlo na odvod prebytočných pár. Otvor priemeru 28 mm som urobil na prednej strane kŕmidla z priestoru, kadiaľ včely vchádzali na kŕmne miesto, teda nad hlavou zimujúceho chumáča.

Hneď po prvej zime boli výsledky kladné, úľový prietor suchý, všetky včely prežili bez ujmy, spotreba zásob minimálna, rozvoj dobrý, výnosy vynikajúce.
Tento systém má jednu dobrú vlastnosť, pri teplote pod -3˚C sa postupne zatvára prirodzenou cestou a to na princípe autotermostatu, aj ten sa nízkej teplote uzatvára a keď stúpne teplota, sa otvára, čím si úľ sám regukuje odchod a vstup teplého vzduch nasiaknutého vodnými parami.
Tento vetrací otvor ešte pred prvým jarným preletom sa musel uzatvoriť, aby včely lietali len cez hlavný letáč.

Nekonala sa žiadna katastrofa, včely mi ani doteraz na komínový efekt neuhynuli. Tento systém prebral včelár, ktorý choval 160 včelstiev, nikdy nezaznamenal žiaden úhyn.

Ja prakticky tento systém odvetrania úľovej zostavy prektizujem doteraz, le s malým doplnkom k vôli sýkorkám, do otvoru vkladám dýchajúcu vložku z trávy tzv. Afrik, ktorý je dobre porézny a ten je chránený kovovou sieťou, aby sýkorky nevytiahli Afrik z otvorov.
Ak chcete vidieť moju zimnú spotrebu zásob z pohľadu priameho odvetrávaniu úľového priestoru, môžete si nájsť zaznamenané výsledky po dekádoch, mesiacoch počas celej zimy na www.vcely.sk od r. 2005

Aj preto je dobre písať a pripomínať o tých istých veciach častejšie, aby sa včelárili utvrdili v tom, že vlastne včelám neškodia.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 1. 2008
Re: Re:Racionalizace z jedne i druhe strany (26472)

Uteplení, prostup tepla, prostup vlhkosti, větrání, srážení vody nebo
dokonce ledu v kondenzační zóně, to jsou všechno věci v úlu vzájemně spjaté
a poměrně složité. Na druhé straně principy a teorie, podle kterých tyto
jevy probíhají, jsou už dávno jednoznačně zjištěné a příslušné vzorce jsou
dávno známé. Není problém, pokud je známa detailní konstrukce úlů a
příslušné technické parametry týkající se materiálu a taky příslušné
technické parametry týkající se včelího chumáče, tyhle věci detailně
namodelovat a spočítat. Tím chci říct, že problém je v přístupu jednotlivých
včelařů, ne v uteplení či provedení úlů. Co pomůže prohlášení, že musí být
otevřené očko, když není popsána třeba tloušťka steny úlu, když není popsán
strůpek, když není popsáno umístění a síla chumáče vzhledem k očku a určitě
ještě další věci. Co se týká třeba komínového efektu, před hodně lety se
zkoušel taky. Takovým systémem, že se někde ve strůpku udělal otvor, kterým
měla potřebná vlhkost odcházet z úlu. Vyzkoušení dopadlo katastrofálně,
protože včely vesměs hynuly. Zdůvodnilo se to tím, že komínový efekt odtáhl
z úlu teplý vzduch a včely uhynuly na zimu a vysokou spotřebu zásob danou
nutností nahražovat teplo odváděné komínovým efektem. Z tohoto důvodu bylo
tehdy striktně doporučováno v horní části úlu nenechávat žádný otevřený
otvor. Jako kdyby se za těch 30 let od základu převrátily fyzikální zákony!
Ve skutečnosti to je problém nedostatečného popisu těchto metod, jejich
přebírání jinými včelaři, kteří se v problematice šíření tepla, vlhkosti a
kondenzace nevyznají a proto ani netuší, že přebírají neúplné informace.
Důsledkem je potom neustálá diskuze a neustálé zkoušení pořád v kruhu o
věcech, které jsou ve skutečnosti dávno vyřešené, jen je třeba prostě v tom
oboru buď jít do hloubky nebo nic nezkoušet a neupravovat, jen převzít
nějaké úspěšné řešení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 04, 2008 11:57 AM
Subject: Re:Racionalizace z jedne i druhe strany


> Prostor pro zimovani
> 10.12.R.Polasek Co se tyka strupku je nad vcelami silonove sito a nad nem
> uteplivka prostupna pro vodni pary...ve dvou nastavcich je spodni
> nast.narazovou zonou chranici proniknutim chladu ze zasitovaneho
> dna,umoznuje chumaci roztahnout- zredit a tim nezacit plodovat.
> 26.12. M.Vaclavek V drtive vetsine se ukazuje lepsi
> neuteplene,uly,dratene dno a horni ocko.Vytvori se tim kominovy efekt k
> odvadeni vodnich par,je efektivne podchlazeno.Pri -6 stupnu mozno
pozorovat
> vcely v ocku.
> Predjari se zuzi dratene dno-necha pruh 1cm,horni nastavek se podlozi pod
> plodiste aby bylo plodiste v kontaktu s vodou u stropu,zadela se horni
> ocko.
> Utepleni sten je spise skodlive-zabranuje prohrivani uloveho prostoru
> sluncem,coz neni zanedbatelny tepelny prinos.Jedina nevyhoda je v lete na
> primem slunci -prehrivani,Zimovani ve vetsim prostoru je bez drateneho dna
> a ocek problematicke.
>
> K.Cermak M.V. vylepseni zohlednujici biologii vcely.Pokud jde o vlhkost a
> plisen,za to muze predevsim vetrani ulu,cimz vyssi je prostor ulu,tim
lepsi
> musi byt jeho vetrani,nejlepe pres otevrene zasitovane dno...reseni ulove
> steny nema temer zadny vyznam z hlediska tepelneho hospodareni.
>
> Plati tohle vsechno za vsech okolnosti na 100% ?? v kritickych
> souvislostech ??
>
> 10116 konference Vetsi pitomost jsem uz dlouho necetl.Nenakrmit vcely a
> pak pozorovat jestli preziji.Neni na to zakon ?
> Hledani bez nastaveni rizika v ninravych krocich vedou k nic nerikajicim
> vysledkum,ktere si vykladajici vzdy dolozii na svojim oblibenym kopytu.
>
> Na kavkaze 19stol.zimuji vcelstva v podzemi tak,ze (kosnici) obrati dnem
> vzhuru pri odkrytem dnu.
>
> Milovnici chovu vcel se nebudou zabyvat pitomostmi ktere normalniho
cleveka
> ani nenapadnou.
>
> franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 4. 1. 2008
Re:Racionalizace z jedne i druhe strany

Prostor pro zimovani
10.12.R.Polasek Co se tyka strupku je nad vcelami silonove sito a nad nem uteplivka prostupna pro vodni pary...ve dvou nastavcich je spodni nast.narazovou zonou chranici proniknutim chladu ze zasitovaneho dna,umoznuje chumaci roztahnout- zredit a tim nezacit plodovat.
26.12. M.Vaclavek V drtive vetsine se ukazuje lepsi neuteplene,uly,dratene dno a horni ocko.Vytvori se tim kominovy efekt k odvadeni vodnich par,je efektivne podchlazeno.Pri -6 stupnu mozno pozorovat vcely v ocku.
Predjari se zuzi dratene dno-necha pruh 1cm,horni nastavek se podlozi pod plodiste aby bylo plodiste v kontaktu s vodou u stropu,zadela se horni ocko.
Utepleni sten je spise skodlive-zabranuje prohrivani uloveho prostoru sluncem,coz neni zanedbatelny tepelny prinos.Jedina nevyhoda je v lete na primem slunci -prehrivani,Zimovani ve vetsim prostoru je bez drateneho dna a ocek problematicke.

K.Cermak M.V. vylepseni zohlednujici biologii vcely.Pokud jde o vlhkost a plisen,za to muze predevsim vetrani ulu,cimz vyssi je prostor ulu,tim lepsi musi byt jeho vetrani,nejlepe pres otevrene zasitovane dno...reseni ulove steny nema temer zadny vyznam z hlediska tepelneho hospodareni.

Plati tohle vsechno za vsech okolnosti na 100% ?? v kritickych souvislostech ??

10116 konference Vetsi pitomost jsem uz dlouho necetl.Nenakrmit vcely a pak pozorovat jestli preziji.Neni na to zakon ?
Hledani bez nastaveni rizika v ninravych krocich vedou k nic nerikajicim vysledkum,ktere si vykladajici vzdy dolozii na svojim oblibenym kopytu.

Na kavkaze 19stol.zimuji vcelstva v podzemi tak,ze (kosnici) obrati dnem vzhuru pri odkrytem dnu.

Milovnici chovu vcel se nebudou zabyvat pitomostmi ktere normalniho cleveka ani nenapadnou.

franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 1. 2008
Re: vyska polonastavku 39x24 (26457) (26467) (26468) (26469)

Nízké polonástavky třeba jen 12 cm vysoké se ideálně hodí pro prodyšné
uteplení strůpků na zimu. Dá se síto na rámky, na to pár novinových papírů,
aby kousky z uteplení nepadaly do úlu a na to libovolné prodyšné uteplení v
tloušťce do výšky polonástavku. Filce, hadry, vatelín, staré koberce nebo
třeba "bio obnovitelné" uteplení - seno, sláma či prostě jenom suché spadané
listí z podzimu v látkovém pytlíku. Takové uteplení se na jaře, až je teplo
a není ho potřeba, vysype do přírody, pytlík se vypere a během léta a
podzimu se zase nabere nové. Jen se musí takový prostor chránit před
vniknutím myší třeba mateří mřížkou, je to pro ně ideální místo k přežití
zimy.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 4. 1. 2008
Re: Kvarteto (26466)

Nejmenuje se to náhodou trochu jinak? A na co to potřebuješ, vždyť jsou to staré věci.

Přátelé sháním včelařské kvarteto Bienenleben Bienen
fleis nemáte to někdo navíc v polici? Případně nevíte někdo kdy to asi vyšlo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 4. 1. 2008
Re: vyska polonastavku 39x24 (26457) (26467) (26468)

Zdědil jsem 4 doma dělané tachováky s kombinovanými nástavky. Úle je složen: 2 nástavky 29x24 a 2 nástavky 39x17. Včelaření v nich nevidím také jako problém. Zimování 1*39x24+1*39x17 jako krmná komora. V sezóně plodiště 2*39x24, medník 2*39x17. V této kombinace je medníkový prostor malý, takže vyrábím ke každému úlu další nástavek 39x17. Jsou samozřejmě možné i další kombinace jak uvádí předchozí příspěvěk. Pokud se nepoužívá mřížka bývá plod téměř ve všech nástavcích. Ale uvažuji o tom, že se jich časem zbavím, protože zbytek mám DS 39x30+39x15.

S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re: vyska polonastavku 39x24 (26457) (26467)

Na kombinovaném úlu s 2 vysokými a dvěma nízkým nástavky o délce rámku 39 včelařím již asi 10 roků . Je to jen tvoje přesvědčení ale tento systém poskytuje mnoho kombinací Když máš jako já 30 stejných úlů a jde použít jak jen nízké nebo vysoké nástavky ale i jejich kombinace a pak zimuji jen na 1 a 1/2 nástavku a plně to včelám i mně vyhovuje . Stražisko tyto míry běžné má na skladě A pro Tachováky jsem nízké nástavky viděl i obchodě

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vyska polonastavku 39x24
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Pepo!Dík za číslo. Hned zítra volám. Co se týče polonástavků k 24, celé to
> postrádá nějaký smysl. Význam má pouze jeden na úl např při zimování, nebo
> složeném plodišti, ale i tak se jedná spíš o komplikaci. Prostě u 24 se
> polonástavky nepoužívají. Kdo chce nízkonástavkově včelařit, musí 24
> zlikvidovat, kdo chce zkusit Dadant systém, musí nejprve zvýšit plodiště a
> pak vyrábět polonástavky a nejlepší je se naučit s 24 včelařit a nevymýšlet
> si komplikace, které mají k vylepšení stávajícího způsobu hodně daleko.
> Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 3. 1. 2008
Re: vyska polonastavku 39x24 (26457)

Pepo!Dík za číslo. Hned zítra volám. Co se týče polonástavků k 24, celé to postrádá nějaký smysl. Význam má pouze jeden na úl např při zimování, nebo složeném plodišti, ale i tak se jedná spíš o komplikaci. Prostě u 24 se polonástavky nepoužívají. Kdo chce nízkonástavkově včelařit, musí 24 zlikvidovat, kdo chce zkusit Dadant systém, musí nejprve zvýšit plodiště a pak vyrábět polonástavky a nejlepší je se naučit s 24 včelařit a nevymýšlet si komplikace, které mají k vylepšení stávajícího způsobu hodně daleko. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (194.212.232.6) --- 3. 1. 2008
Kvarteto

Přátelé sháním včelařské kvarteto Bienenleben Bienen
fleis nemáte to někdo navíc v polici? Případně nevíte někdo kdy to asi vyšlo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.58.195) --- 3. 1. 2008
Re: Časopis včelařství. (26450)

Časopis Včelařství vychází 8.1.08, pokud jsi členem ČSV musíš ho obdržet. Pokud se tal k nestane, obrať se na jednatele ZO a ten by měl zjednat nápravu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 3. 1. 2008
Re: Víčka (26463)

Zavolej ústřednu číslo 384373111

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 3. 1. 2008
Víčka

Marně volám do Obalu Rozkoš na č. 384373180, a nikdo to už delší dobu nebere. Nevíte, nedošlo náhodou ke změně čísla?? Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re: vyska polonastavku 39x24 (26457)

Normálně se polonástavek k 24 nepoužívá. Výška nastavku 24 je 24 cm rámky
plus včelí mezera 8 milimetrů, ale dává se, aspoň já dávám o pár milimetrů
výš, nastavek, jak stárne, tak trochu sesedá. Takže výška nastavku pro rámky
24 je 25-25,5 cm. Výška polonastavku tedy bude 12,5 - 12,7 cm, včelí mezera
8 mm - s rezervou 10, možná i víc mm, takže výška polorámku bude 11 - 11,5
cm. Z toho 6 - 8 mm je horní loučka, 4 - 6 mm je spodní loučka, takže
mezistěna do polorámku bude nějak 9,5 - 10 cm vysoká, což je dost málo. Ale
nevidím důvod, proč takové rámky nepoužívat, jenom jich bude v úlu strašně
moc. Místo řekněme 3x10 rámků 39x24 bude takových 8x10 rámků 39x12. Z
hlediska možnosti nepoužívat mřížku je rámek 39x16 prakticky totéž jako
rámek 39x12 (11), ale těch rámků 36x16 je v úlu méně, místo 8x10 39x11 bude
takových 5-6 x 10 39x16. Ale já tyto polorámky taky zkouším.. Pak byly ještě
polorámky 39x14, ty vycházely z toho, že někteří včelaři zvýšili míru 39x24
na míru 39x28 a z toho ty polorámky. Pak se ještě vyskytly na šířce 39 rámky
udělané podle standartizovaných výšek langstrotích rámků, to je 137, 159 ,
185 a 232 milimetrů, langstrotí rámky ale mají šířku 44,8 cm, takže ta výška
byla dělaná celkem bezdůvodně. Jedině že by někdo potřeboval nastavky, kde
by mohl dávat langstrotí rámky nebo po přidání nějaké vložky i rámky 39,
pokud chtěl využít staré rámky 39, u kterých jen snížil výšku..

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "tomas" <herman.t/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 03, 2008 12:10 PM
Subject: vyska polonastavku 39x24


> Krasny a uspesny Novy rok Vam vsem.
>
> Chtel bych se zeptat jakou zvolit vyska ramku pro polonastavky 39x24?
> Zbyde-li cas hodlam si nejaky ten nastavek vyrobit.
> Zatim jsem objevil vzdy jen strohou zminku o ramku 39x16. Ptal jsem se v
> prodejne na mensi rozmer mezisten 39x??, ale tam maj jen 39x24 z cehoz mi
> vychazi 12cm mezisteny pro polonastavek. Takze 12 + 2,5cm dreva loucek
> (max 3cm) je zhruba 15cm + vceli mezera by mohlo byt tech 16cm. Pocitam
> spravne nebo se bezne pouziva jina vyska poloramku?
>
> Diky
> T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re: cena medu (26309) (26458)

Taky jsem desítku přirazil a je ticho prodej je normální

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: cena medu
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> > V letošním roce, tedy 2007 jsem byl po mnoha letech na dovolené v
> > salzburském kraji v oblasti pohoří Dachstein. ... Zajímal jsem se i o ceny
> medu
> > v obchodech. V marketech se ceny dovozových medů pohybovaly mezi 4,50 - 6
> > EUR a ceny medu od místních včelařů byly požadovány ve výši 8 - 12 EUR.
>
> U nás se zatím platí jen světové ceny za benzín, elektrickou energii a plyn.
> Za potraviny se platí ceny nízké, a když se má máslo zdražit o 5 či 10 Kč či
> rohlík o desetník, je z toho národní událost. Ceny medu jdou nahoru už nyní.
> Je zajímavé, že jsem asi před dvěma měsíci zdražil med o 10 Kč/kg a všimli
> si toho jen 2 zákazníci, které to však od nákupu neodradilo. Jen to
> komentovali slovy: "Zdražil jste, že?" Nyní je prostor pro překročení
> psychologické hranice 100 Kč/kg. Je třeba toho využít. Mně se to už podařilo
> u nepastovaných medů. Chopí se této příležitosti i další?
>
> Antonín Přidal
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re:vyska polonastavku 39x24 (26457)

Běžně se používají u nízkých rámků míry 39 × 15; 16; 17. JÁ POUŽÍVÁM ty 17náctky a mezistěny beru na Stražisku a zasílají i poštou.
Též vyrobí jakoukoli míru.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: vyska polonastavku 39x24
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Krasny a uspesny Novy rok Vam vsem.
>
> Chtel bych se zeptat jakou zvolit vyska ramku pro polonastavky 39x24?
> Zbyde-li cas hodlam si nejaky ten nastavek vyrobit.
> Zatim jsem objevil vzdy jen strohou zminku o ramku 39x16. Ptal jsem se v
> prodejne na mensi rozmer mezisten 39x??, ale tam maj jen 39x24 z cehoz mi
> vychazi 12cm mezisteny pro polonastavek. Takze 12 + 2,5cm dreva loucek
> (max 3cm) je zhruba 15cm + vceli mezera by mohlo byt tech 16cm. Pocitam
> spravne nebo se bezne pouziva jina vyska poloramku?
>
> Diky
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 3. 1. 2008
RE: cena medu (26309) (26458)

Já jsem již letos při prodeji upozorňoval, že příští rok to bude "kilo za kilo"
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Antonin PRIDAL
Sent: Thursday, January 03, 2008 12:13 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: cena medu

> V letošním roce, tedy 2007 jsem byl po mnoha letech na dovolené v
> salzburském kraji v oblasti pohoří Dachstein. ... Zajímal jsem se i o
> ceny
medu
> v obchodech. V marketech se ceny dovozových medů pohybovaly mezi 4,50
> - 6 EUR a ceny medu od místních včelařů byly požadovány ve výši 8 - 12 EUR.

U nás se zatím platí jen světové ceny za benzín, elektrickou energii a plyn.
Za potraviny se platí ceny nízké, a když se má máslo zdražit o 5 či 10 Kč či rohlík o desetník, je z toho národní událost. Ceny medu jdou nahoru už nyní.
Je zajímavé, že jsem asi před dvěma měsíci zdražil med o 10 Kč/kg a všimli si toho jen 2 zákazníci, které to však od nákupu neodradilo. Jen to komentovali slovy: "Zdražil jste, že?" Nyní je prostor pro překročení psychologické hranice 100 Kč/kg. Je třeba toho využít. Mně se to už podařilo u nepastovaných medů. Chopí se této příležitosti i další?

Antonín Přidal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re: cena medu (26309)

> V letošním roce, tedy 2007 jsem byl po mnoha letech na dovolené v
> salzburském kraji v oblasti pohoří Dachstein. ... Zajímal jsem se i o ceny
medu
> v obchodech. V marketech se ceny dovozových medů pohybovaly mezi 4,50 - 6
> EUR a ceny medu od místních včelařů byly požadovány ve výši 8 - 12 EUR.

U nás se zatím platí jen světové ceny za benzín, elektrickou energii a plyn.
Za potraviny se platí ceny nízké, a když se má máslo zdražit o 5 či 10 Kč či
rohlík o desetník, je z toho národní událost. Ceny medu jdou nahoru už nyní.
Je zajímavé, že jsem asi před dvěma měsíci zdražil med o 10 Kč/kg a všimli
si toho jen 2 zákazníci, které to však od nákupu neodradilo. Jen to
komentovali slovy: "Zdražil jste, že?" Nyní je prostor pro překročení
psychologické hranice 100 Kč/kg. Je třeba toho využít. Mně se to už podařilo
u nepastovaných medů. Chopí se této příležitosti i další?

Antonín Přidal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomas (141.113.85.22) --- 3. 1. 2008
vyska polonastavku 39x24

Krasny a uspesny Novy rok Vam vsem.

Chtel bych se zeptat jakou zvolit vyska ramku pro polonastavky 39x24? Zbyde-li cas hodlam si nejaky ten nastavek vyrobit.
Zatim jsem objevil vzdy jen strohou zminku o ramku 39x16. Ptal jsem se v prodejne na mensi rozmer mezisten 39x??, ale tam maj jen 39x24 z cehoz mi vychazi 12cm mezisteny pro polonastavek. Takze 12 + 2,5cm dreva loucek (max 3cm) je zhruba 15cm + vceli mezera by mohlo byt tech 16cm. Pocitam spravne nebo se bezne pouziva jina vyska poloramku?

Diky
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re:?asopis v?ela?stv?. (26450)

Máš zaplacených všech 12 čísel

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?asopis v?ela?stv?.
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> V prosinci jsem zaplatil členský příspěvek a můj dotaz je ten, jestli budu
> mít nárok na časopis včelařství a od kdy bych mohl očekávat dodání prvního
> čísla.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 3. 1. 2008
Re: Časopis včelařství. (26450) (26451)

No kolikrát se zde řeší věci co nesouvisí se včelařením, tak proč ne časopis včelařství. Ale asi máš recht.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (77.48.74.254) --- 3. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26435) (26437) (26439) (26449)

včely se nenechají kyselinou vyrušit od snůšky,větrání se začínají věnovat málokdy,TĚŽŠÍ páry stlačí včely do podmetu k sítu, kde maj dost vzduchu,očka mám i nemám ,každopádně s nima nešachuju..fotky i info vám pošlu na email,leccos najdete v archivu,není třeba se tolikrát opakovat, dík za zájem.........

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (77.48.74.254) --- 3. 1. 2008
Re: pomoc (26448)

máš email...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re: pomoc (26448)

http://ipoint.financninoviny.cz/cesky-svaz-vcelaru-o-s-zakladni-organizace-o
lomouc.1950553.html

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "petr" <vejmolapetr/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 02, 2008 9:56 PM
Subject: pomoc


> Dobrý večer chtel bych začít včelařit a zajímalo by mě, kde se nachází v
> Olomouci sdružení včelařů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re: Časopis včelařství. (26450)

Já nechci nijak odrazovat od konference, ale neměli by to říct spíše lidi v
příslušné základní ZO?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 03, 2008 12:55 AM
Subject: Časopis včelařství.


> V prosinci jsem zaplatil členský příspěvek a můj dotaz je ten, jestli budu
> mít nárok na časopis včelařství a od kdy bych mohl očekávat dodání prvního
> čísla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 3. 1. 2008
Časopis včelařství.

V prosinci jsem zaplatil členský příspěvek a můj dotaz je ten, jestli budu mít nárok na časopis včelařství a od kdy bych mohl očekávat dodání prvního čísla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26435) (26437) (26439)


P.K. napsal(a):
> tak teda pokud je síto s kyselinou na vrchu,které dává fakt solidní
> koncentraci,tak se dá říct, že se to nedá ,pokud je pod včelstvem otevřené
> varoadno, PŘEHNAT,protože včely začínají větrat koncetrace ,při kterých
> brouk už neví o světě.....nahoře síto,včely ,dole síto a proudem(cirkulací
> zajištěnou včelama) prohnat kyselinu přes úl...
letos chci přejít na zasíťovaná dna a s nimi jak píšete nemusím mít
strach ze ztráty včelstva(matky) při překročení koncentrace KM ve
včelstvu, protože včely když už se jim to přestane líbit, tak KM prostě
přes zasíťované dno vyvětrají .... chci se zeptat jak to děláte s očky
na jednotlivých nástavcích? zavíráte je, aby to šlo všechno ven jen přes
dno a nebo je necháte otevřené?

a ještě to horní síto s kyselinou mravenčí, co si pod tím představit?
napadá mě síto na horním nástavku a na něm "hadr" namočený v KM, pak by
v úle byla jistě solidní koncentrace :)


díky za odpovědi

P.J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

petr (194.212.22.2) --- 2. 1. 2008
pomoc

Dobrý večer chtel bych začít včelařit a zajímalo by mě, kde se nachází v Olomouci sdružení včelařů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26434) (26436) (26441) (26446)

a nebude li pršet tak nezmoknem .........



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <karel.stajer/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Karel!Bude pršet.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (89.235.30.9) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26434) (26436) (26441)

Karel!Bude pršet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 2. 1. 2008
Re: Dotaz - Apiguard (26443)

Odkaz z Vita:

http://www.vita-europe.com/en/distributors/czech.htm


Medocentrum

Tel / Fax: +420 222 563 589
Email info/=/honey-well.com
Address: Belehradska 15
Praha 4 140 00
Czech Republic
Website www.honey-well.com/cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 2. 1. 2008
Cena medu Lidl

Honey floral
Včelí med luční Chira leták na 3.1.-9.1.2008
-900g 54,90 Kč
(1kg 61,- Kč)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Roman (90.176.126.180) --- 2. 1. 2008
Dotaz - Apiguard

Nevíte prosím kde se dá na internetových stránkách nebo telefonicky objednat léčivo APIGUARD? Popř i v kamanné prodejně? - Jsem z okolí Ostravy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26434) (26436) (26441)

No já to tak nevidím . Těm dědulům jsem to vyložil velmi snadno , ale horší to bylo s těmi mladíky ale ten kdo to jednou zvoral přišel o včely. Již napodruhé si dal pozor A je to ten nejlepší a nejúčinnější způsob přesvědčování

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider
> Datum: 02.1.2008 13:58:26
> ----------------------------------------
> Musíte si uvědomit kdo všechno s těmi léčivy bude experimentovat Ono něco
> odsoudit je jednoduché ale domyslet to do konce to je pane jiná
>
> Pepan
> -----------------
> V diskuzi jsem nezaznamenal žádný pokus o odsouzení Formidolu.
> Pokud nějaké odsouzení cítím (a stotožňuji se s ním) tak proti informačnímu
> embargu a jednostrannému protěžování.
> Jestli za tím nejsou prachy a dotace? :-))
>
> Vypadám jako závistivý a nepřející rejpal.
> Ale kdo zažil odpor včelařů např. při plošném nasazení Gabonu, Formidolu,
> aerosolu atd. setkal se i s argumentem, že si to Dol nařizuje aby měl
> kšefty.
>
> A s tímhle argumentem nelze polemizovat, když jedna ruka vyrábí, prodává,
> porovnává a taky vytváří metodiky a doporučení. A těm "dědulům" se to dost
> blbě vysvětluje.
> Takže to podle mě škodí všem.
>
> Nebo to vidím blbě ze severovýchodu?
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26434) (26436)

Musíte si uvědomit kdo všechno s těmi léčivy bude experimentovat Ono něco odsoudit je jednoduché ale domyslet to do konce to je pane jiná

Pepan
-----------------
V diskuzi jsem nezaznamenal žádný pokus o odsouzení Formidolu.
Pokud nějaké odsouzení cítím (a stotožňuji se s ním) tak proti informačnímu embargu a jednostrannému protěžování.
Jestli za tím nejsou prachy a dotace? :-))

Vypadám jako závistivý a nepřející rejpal.
Ale kdo zažil odpor včelařů např. při plošném nasazení Gabonu, Formidolu, aerosolu atd. setkal se i s argumentem, že si to Dol nařizuje aby měl kšefty.

A s tímhle argumentem nelze polemizovat, když jedna ruka vyrábí, prodává, porovnává a taky vytváří metodiky a doporučení. A těm "dědulům" se to dost blbě vysvětluje.
Takže to podle mě škodí všem.

Nebo to vidím blbě ze severovýchodu?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (77.48.74.254) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26435) (26437) (26438)

Chápu tu taky tak.
Když použiju formidol mezi medobraním, je vyzkoušeno a v návodu napsáno, že to nebude mít vliv na kvalitu medu.
Z návodu na odpařovače Nassenheider vyplývá, že jejich použití se předpokládá hlavně až po posledním medobraní. Používá se větší množství (méně koncentrované) kyseliny mravenčí, která se však odpařuje rovnoměrně a delší dobu, a tím pádem celková účinnost je mnohem větší než u formidolu.
Jen jsem zatím nenarazil na žádné údaje o tom, jaké množství kyseliny a s jakou pčinností je možné do odpařovačů Nassenheider použít mezi medobraními, aby to nemělo vliv na kvatitu medu.


pánové ,vytočíte ,s medníky nasadíte síta na odpaření,a za pár dnů je kyselina pryč i s broukama,můžou to být s jistotou 3,ale max 7 dní podle počasí,kdo má za tuto dobu medníky znovu na vytáčení?každopádně stačí ochutnat to ,co vytáčíte....já po dvou dnech nenajdu senzoricky stopu po kyselině,ale zase mám otevřené varoadno,léčím kys.max týden před medobraním jen pro svůj klid,vím že na totální odpaření je to doba skoro dvojnásobná...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (77.48.74.254) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26435) (26437)

nejlepších výsledků dosahuji na otevřeném sítě varoadna-



včely kyselina nedusí,naopak jak se snaží o přirozenou cirkulaci vzduchu tak se dostane všude
,při pokusech(je jedno jak se odpařila) tato včelstva snášela několikanásobnou koncetraci,která by při pevném dnu,zůženém česnu-rozuměj ucpaném úlu byla smrtící...
vynikajícího výsledku se dá dosáhnout už za 6 hod solidní aplikace...

princip aplikace kyseliny mravenčí spočívá na přesycení párou za možnosti samoregulace včelstvem únosné koncetrace

tak trochu mi to připomíná chlazení trafo svářečky-trafo umístěné v proudovém tunelu,a formidol je trafo bez větráku....

propaguji síta , protože jsou pro všechny dostupné,pro českého včelaře kutila nenáročné na výrobu...

tak teda pokud je síto s kyselinou na vrchu,které dává fakt solidní koncentraci,tak se dá říct, že se to nedá ,pokud je pod včelstvem otevřené varoadno, PŘEHNAT,protože včely začínají větrat koncetrace ,při kterých brouk už neví o světě.....nahoře síto,včely ,dole síto a proudem(cirkulací zajištěnou včelama) prohnat kyselinu přes úl....

stejně jako se chladí trafo ,samotnej vzduch nestačí, musí proudit........

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26435) (26437)

Radim Polášek napsal:
>...Jinak srovnávání formidolu a odpařovačů je podle mně momentálně srovnávání nesrovnatelného.
>Formidol byl navržen jako podpůrná léčba k hlavní léčbě
fumigací, aerosolem a gabony, to znamená, že měl počet roztočů jen snižovat....

>Odpařovače dovezené ze "západu" jsou navrženy jako instrument k hlavnímu
léčení,...
......................

Chápu tu taky tak.
Když použiju formidol mezi medobraním, je vyzkoušeno a v návodu napsáno, že to nebude mít vliv na kvalitu medu.
Z návodu na odpařovače Nassenheider vyplývá, že jejich použití se předpokládá hlavně až po posledním medobraní. Používá se větší množství (méně koncentrované) kyseliny mravenčí, která se však odpařuje rovnoměrně a delší dobu, a tím pádem celková účinnost je mnohem větší než u formidolu.
Jen jsem zatím nenarazil na žádné údaje o tom, jaké množství kyseliny a s jakou pčinností je možné do odpařovačů Nassenheider použít mezi medobraními, aby to nemělo vliv na kvatitu medu.

Radek Krušina
Tu by byla každá informace velmi cenná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26438


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26435)

Tady jde jen o to, jak technicky zajistit tu správnou koncentraci par
kyseliny mravenčí bez ohledu na konkrétní podmínky - rozumné rozmezí
teploty, různá vlhkost a různé umístění odpařovače, to znamená, že někdy ho
včely vyfoukají ven více, někdy méně. Přece už dávno bylo zjištěno, že
správná koncentrace je zhruba plus minus 50 % na hraně mezi poškozením
včelstva a neúčinností na roztoče. Odpařovače oproti formidolu mají tu
výhodu, že se do nich dá nalít více kyseliny a tudíž při správné konstrukci
mohou tu správnou koncentraci udržovat déle, zase tím, že se ty knoty
upravují, v případě necitlivé manipulace může dojít k tomu poškození.
Formidol má zase tu nevýhodu, že v případě horších podmínek koncentrace bude
pod účinnou koncentrací a formidol bude aplikován víceméně zbytečně. Jinak
srovnávání formidolu a odpařovačů je podle mně momentálně srovnávání
nesrovnatelného. Formidol byl navržen jako podpůrná léčba k hlavní léčbě
fumigací, aerosolem a gabony, to znamená, že měl počet roztočů jen snižovat.
Spoléhalo se na to, že formidol zpomalí nástup rezidence na hlavní léčiva,
protože v té části roztočů, co zlikviduje, budou i rezistentní roztoči.
Proto byl navržen tak, aby se nemuselo přímo manipulovat s žíravinou -
kyselinou a taky na jistotu, aby koncentrace kyseliny mravenčí hlavně
nepoškodila včelstva, takže aby byla spíše na spodní hranici účinnosti.
Odpařovače dovezené ze "západu" jsou navrženy jako instrument k hlavnímu
léčení, tudíž jsou nadstaveny tak, aby koncentrace dosahovala po většinu
času spíše k horní hranici účinnosti, případně ji i málo přesáhla za cenu
menšího poškození včelstva, prioritou je tady likvidace co největšího
procenta roztočů. Protože nějaká čidla a měřáky na koncentraci par kyseliny
v úlu nejsou běžně dostupné, všechno nadstavení odpařování se děje natvrdo
prakticky bez zpětné vazby a v tom jsou podle mně ty rozdíly v účinnosti.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 02, 2008 9:09 AM
Subject: Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider


> Tomáš Jaša napsal:
> >Pokud mě je známo tak „srovnatelný“ pokus proběhl letos v létě na Dole.
> >Výsledky jsou známy asi dosud jen neveřejně. Snad budou někdy brzy třeba
> ve včelařství.
> ............
>
> Může být zajímavé vidět výsledky pokusu z Dolu.
> Ale názor na porovnání účinnosti formidolu a odpařovačů Nassenheider si
jde
> udělat i z informací výrobců.
>
> U formidolu je, pokud si pamatuji z návodu Dolem deklarováno, že počet
> roztočů klesne cca na polovinu.
>
> U odpařovače Nassenheider u podletního ošetření je to tuším cca 90%. U
> podzimního ošetření při ukončení plodování, pokud si to dobře poamatuji,
> 96% roztočů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26434)

Odpařovače mohou bez problému používat zběhlí praktici ale není to nic pro ty děduly ti by snadno mohly přijít o včelstvo. Sám jsem něco podobného viděl doma ještě když se používal BEF Otec měl v posledním rámku okénko na odpařovač a hned za ním v okénku krmítko. A stačilo do něj nalít teplý cukr a bylo vymalováno z dvanácti včelstev zbylo jedno. Musíte si uvědomit kdo všechno s těmi léčivy bude experimentovat Ono něco odsoudit je jednoduché ale domyslet to do konce to je pane jiná

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider
> Datum: 02.1.2008 08:07:00
> ----------------------------------------
> Pokud takový pokus proběhl, nechápu proč už výsledky nevisí na webu. Proč
> čekat na Včelařství? Bylo by to seriozní k zákazníkům, kteří nečtou
> Včelařství. Nebo je možno se dohadovat, že není čím se chlubit? V Mite Away
> II je 250 ml KM 65%, přepočteno 5x více účinné látky a působení je na
> rozdíl od Formidolu dlouhodobé. Podrobnosti jsou na webu výrobce.
>
> --------------------------
> Tomáš Jaša:
> Pokud mě je známo tak „srovnatelný“ pokus proběhl letos v létě na Dole.
> Výsledky jsou známy asi dosud jen neveřejně. Snad budou někdy brzy třeba ve
> včelařství.
> ....Snad budou někdy brzy třeba ve včelařství.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432)

Tomáš Jaša napsal:
>Pokud mě je známo tak „srovnatelný“ pokus proběhl letos v létě na Dole.
>Výsledky jsou známy asi dosud jen neveřejně. Snad budou někdy brzy třeba ve včelařství.
.............

Může být zajímavé vidět výsledky pokusu z Dolu.
Ale názor na porovnání účinnosti formidolu a odpařovačů Nassenheider si jde udělat i z informací výrobců.

U formidolu je, pokud si pamatuji z návodu Dolem deklarováno, že počet roztočů klesne cca na polovinu.

U odpařovače Nassenheider u podletního ošetření je to tuším cca 90%. U podzimního ošetření při ukončení plodování, pokud si to dobře poamatuji, 96% roztočů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (77.236.212.66) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432)

Pokud takový pokus proběhl, nechápu proč už výsledky nevisí na webu. Proč čekat na Včelařství? Bylo by to seriozní k zákazníkům, kteří nečtou Včelařství. Nebo je možno se dohadovat, že není čím se chlubit? V Mite Away II je 250 ml KM 65%, přepočteno 5x více účinné látky a působení je na rozdíl od Formidolu dlouhodobé. Podrobnosti jsou na webu výrobce.

--------------------------
Tomáš Jaša:
Pokud mě je známo tak „srovnatelný“ pokus proběhl letos v létě na Dole. Výsledky jsou známy asi dosud jen neveřejně. Snad budou někdy brzy třeba ve včelařství.
.....Snad budou někdy brzy třeba ve včelařství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26434


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432)

Pokud mě je známo tak „srovnatelný“ pokus proběhl letos v létě na Dole. Výsledky jsou známy asi dosud jen neveřejně. Snad budou někdy brzy třeba ve včelařství.
-------------------
V této souvislosti (ve článku je popsána metodika porovnáváním s léčivem o známé účinosti) mě napadá, jestli je sledována a známá účinnost Varidolu a M1 na současnou populaci VD. Docela by mě to zajímalo. Nemyslím jen porovnávání na rezistenci.

Eman článek překládal z webu výrobce. (předpokládám)
To je docela dobré místo pro informování zákazníků. Nebo je třeba čekat až se najde místo ve Včelařství?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26433


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 1. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431)

Pokud mě je známo tak „srovnatelný“ pokus proběhl letos v létě na Dole. Výsledky jsou známy asi dosud jen neveřejně. Snad budou někdy brzy třeba ve včelařství.

K článku od Emana. Je vyšší koncentrace a kratší čas na závadu? Nebo ne? Nebo je to pouze konstatování.

V čem pan Žůrek nemá pravdu? Že bu kuli tomu měl běhat proti zdi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 1. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405)

Formidol byl vyvinut aby nebylo k léčení potřeba další zařízení k aplikaci kyseliny mravenčí jinak účinná látka je stejné
a odpařovače jsou lepší jen proto, protože je používají na západě. ;-). :-)))
Pepan

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/testovani-odparovacu-kyseliny-mravenci-mite-away-ii

On se zřejmě používá na západě i "formidol".
Viz výše popsaný přípravek.

Ale je třeba se na věc podívat správně politicky :-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (77.48.74.254) --- 1. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405)

Formidol byl vyvinut aby nebylo k léčení potřeba další zařízení k aplikaci kyseliny mravenčí jinak účinná látka je stejné
a odpařovače jsou lepší jen proto, protože je používají na západě. ;-). :-)))Žůrek Josef Ing

tak toto je nehorázná pitomost,doporučuju na vzpamatování ze dva skoky do zdi,pokud k ní vůbec doběhnete...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26430


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 1. 1. 2008
Re: Spad po léčení (26417) (26422) (26427)

Chcípáci jsou to ve srovnání s minulými roky. Kdyby jich bylo jen třeba na 3 rámkách, tak bych je sesypal dokupy, to jen pro upřesnění. Vzorek měli - respektive množství roztočů má samozřejmě jen informační hodnotu. U někoho budou 2 roztoči prostě příliš a u jiného ani 5 a více ks nemusí znamenat pohromu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 1. 2008
Re: Spad po léčení (26417) (26418)

Pepík (81.0.194.126) --- 31. 12. 2007
Re: Spad po léčení (26417)

Včera jsem se krátce zastavil u včel,našel jsem mrtvou matku. Protože se stmívalo řešení jsem nechal na dnešek.Po obědě slunečno +3 a tak jsem vyrazil.Připravil jsem si kmenové včelstvo a jdu na tachováky kde mám oddělky.Jeden z nich se mi zdát problematický (byl to slepenec ze zbytků 3 oddělků)a tak jsem si říkal,že do jara by nemusel vydržet a to je škoda tak ho přidám s matkou do kmenového.Když jsem ho otevřel nevěřil jsem vlastním očím.Byl tam na 4 plástech plod,ale žáné kolečko.Jako mužská dlaň zavíčkovaného a okolo skoro jako v sezoně larvičky a u kraje vajíčka.Takové tam byly 4 plásty s plodem oboustranně.Pro zajímavost jsem kouknul do dvou dalších oddělků a tam to vypadalo asi na 6 možná 7 takových plástů.Tak ,že ani aerosol by to nezachránil.Tak taď babo raď.

____________________________________________________________

Nedělal bych hned ukvapené závěry. Mohlo se totiž jednat o tichou výměnu. Pak byste spojením kmenového včelstva s oddělkem sice dosáhl silnějšího včelstva, ale mohl byste ztratit také kvalitní matku.
Pokud včely ,,kvílejí,, ( hučí střídavě vysokým a nízkým tónem ), což naznačuje bezmatečnost, pak by bylo spojení vhodné. Výsledkem zimování bezmatečného včelstva je propuknutí úplavice ( vlivem zvýšené spotřeby zásob způsobené neklidem včelstva ), v horším případě se může projevit nosemóza.

Farrar považoval únorové plodování za výhodné, protože se tím docílí více létavek v období jarní snůšky. Mě se zdá, že zimní plodování je spíše na škodu. Opotřebovávají se tím zimní včely, které by se mohly uplatnit jako létavky v jarní snůšce, vychovávají se tím včely, které se jarní snůšky nedožijí a tím pádem se plýtvá zásobami na jejich výchovu.
Asi Farrar věřil zákonu 40 dnů, ale ten se je neplatný. Ze zákona 40 dnů prospěšnost únorového plodování přímo vyplývá.
Zimnímu plodování se nevyhneme, je to projev rozmnožovacího pudu včelstva, ale dá se omezít tzv ,, komínovým efektem ,, ( nezúžené drátěné dno + otevřená očka v horních nástavcích ).
Zimní plodování dokazuje dokonalost včelího zimního chumáče jako takového.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 1. 2008
Re: Spad po léčení (26417) (26422)

Mrtvolky i měl rovnoměrně po celé ploše, ani málo ani moc, prostě "přiměřeně....

...Nesmí se ale zapomínat, že letos to co zbylo jsou opravdu "chcípáci" včelstva co byla silná bohužel odešla. Kozlík

Citujem len dve vety vytrhnuté z kontexu komentára, aby som mohol poukázať rozporuplnosť na obsah kometára.

Na jednej strane autor hovorí o slabých- (chcípáci)- zdecimovaných včelstvách, na druhej strane "mrtvolky a a melivo- měl rovnomerne po celej ploche!
Včelstvo v takomto stave nemôže mať melivo po celej ploche dna, mŕtvolky to áno (odpadnuté ešte žijúce včely sa mohli rozísť, ale melivo môže byť len pod včelami v uličkách kde je včelstvíčko- slaboch v zimujúcom chumáči.

Už sme raz písali o tom, že včelstvo zimujúce v debničke nad debničkou s plástami, môže byť obraz počtu V.D. skreslený, pretože zachytení jedinci na plástoch môžu postupne včely (pri oteplení) zhodiť na podmetovú podložku. Preto odpad VD hodnotiť vždy s rezervou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26427


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (90.176.2.8) --- 1. 1. 2008
Medomet

Nemáte někdo medomet šestí rámkový zvratný od firmy Reinberk. Jakou máte s tím medometem zkušenost. Díky za informace.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26426


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 1. 1. 2008
Re: Spad po léčení (26417) (26418) (26423)

Do kmenových jsem nekoukal.Moc se mi nechtělo a hlavně jsou ve 3 nástavkách 39 x 24 a nahoře medná komora do které zatím nedošly a tak je hodně těžká.Psal jsem o oddělkách,ale to jsou vlastně včelstva a i do jednoho z těch dvou co jsem koukal je matka z roku 2005 modrá.Plod který jsem tam viděl byl ve stejném množství i u matky z 23.8.2007. Všechny tyto oddělky jsem dělal 6.5.2006 a mám je na 18 plástech. Zima byla teplá a kmenová včelstva silná jako nikdy před tím nemohl jsem je spojit v listopadu 2006 zůstaly do roku 2007 s tím ,že u některých jsem vyměnil nevyhovující matky(výnos nedosáhl 25 kg) za vigorky.Ještě doplním ,že ani v roce 2007 jsem je nespojoval.Co napsat k Vigor-kám Kdo nevěří ať si je vyzkouší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 1. 2008
Re: Spad po l??en? (26417) (26419) (26420)

při ometání po posledním aerosolu po 14 dnech
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po l??en?
> Datum: 01.1.2008 09:55:36
> ----------------------------------------
> JIŽ MÁM OMETENO A ZATÍM VE 30 ÚLECH 4 BROUCI
> Pepan
> -------
> To jako na již ometených podložkách?
> Nebo při ometávání?
> Za jak dlouho to je?
>
> Díky
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 1. 1. 2008
Re: Spad po léčení (26417) (26418)

Pepíku a je to mladou matkou? Nebo je to i v kmenových?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 26423 do č. 26483)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu