78081

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



M. Václavek (213.29.160.5) --- 4. 1. 2008
Re: Re:Racionalizace a uteplení (26472) (26473)

Co se týče problematiky uteplování, je to velmi relativní záležitost. Nejde zde vznášet nějaké obecné, všude platné, závěry. Záleží na mnoha faktorech: jaká včelstva chováme, v čem je chováme, jak je zimujeme, kde včelaříme... Jistí si můžeme být jenom tím, že přesílená včelstva ve snůškové síle ( nad 50 000 zimních včel ) uteplení vůbec nepotřebují. Těm stačí pomalý jarní rozvoj, protože jsou v síle. Rychlým rozvojem plodování by se u nich zbytečně opotřebovávali zimní včely využitelné ke sběru nektaru a podporovala rojová nálada. Jedinou činností včelaře, která je u nich v předjaří ( v půlce předjaří...rozkvět jívy ) potřebná udělat, je nasazení medníkových nástavků. Ale veškeré uteplování, podávání vody, rotace nástavků, podsazování medné komory, přikrmovaní je u přesílených včelstev ztráta času.

O zvýšené spotřebě zásob v zimně vlivem nízkého uteplení není třeba nějak dlouze diskutovat. Silnější včelstva mají v zimně nižší spotřebu na jednotlivou včelu, protože chumáč složen s více včel si lépe udržuje teplo ( souvisí to s větší izolační vrstvou chumáče ). Podobně je tomu i na jaře.
V zimním období jsou neuteplená včelstva dvakrát ve výhodě. Za prvé nemají tam brzký nástup plodování, pokud se neobjeví delší perioda teplého počasí. Za druhé velmi dobře reagují na tepelné změny zvenčí. Tyto včelstva, pokud potřebují, využívají k proletu krátkou dobu pár hodin v některých dnech, kdy slunce prohřeje úlovou stěnu, třebaže je venku jen 8°C, což se u uteplených včelstev nestává.

Uteplení nabírá významu u slabších včelstev. Slabší včelstva mají daleko větší nárůst síly porovnáním s počtem zimních včel, a proto jsou na ně kladeny větší nároky, než na včelstva silnější, která mají relativně méně plodu ( poměr plodu ku včelám ) a taky nezvětšují tolik svoji sílu. Slabá včelstva mívají v určité fázi plodového cyklu více plodu něž včel. U nich je cenná každá včela, která nemusí tvořit izolační obal chumáče včel a může se starat o plod. Pokud se uteplení provede správně, podpoří se tím jejich rozvoj.

Nesmíme však zapomínat na to, co uteplujeme! Vnější uteplení ( uteplení stěn ) velkoprostorově vedených včelstev je v zimně a v předjaří kontraproduktivní. Udržujeme tím chlad v neobsazených částech úlu, které by jinak mohly být prohřívány slunečním zářením, a přicházíme tím o efekt uteplení. Zužování v předjaří, jak se praktikuje v klasických úlech, je sice řešením, ale s rizikem propuknutí rojové nálady, pokud se včas nerozšíří. Pokud se rozšíří příliš brzy, podtrhneme včelstva v rozvoji.

Jako nejracionálnější způsob uteplení se mi jeví tzv. vnitřní uteplení. Princip vnitřního uteplení je v tom, že se z nástavků plodiště, které se v předjaří nachází v horních partiích úlu, odeberou krajní rámky a ponechá se pouze 5-8 rámků ( podle síly včelstva ) hlavního sezení včel. Na kraje plástového jádra je nejvhodnější přiložit uteplující přepážky ( které se jinak používají při chovu matek v nástavcích nebo zazimování slabých včelstev se záložními matkami ). Uteplují se horní 2-4 nástavky podle síly včelstva a výšky nástavku.

Kostru uteplující přepážky tvoří dřevěný rám tak, aby dosedal ke stěnám nástavku a na drážku pro ucha rámků. Je vyplněna polystyrénem ( stačí 3 cm, ale může být i tlustší ) a z obou stran je kryta sololitem, aby polystyrén nebyl včelami vykusován.

Z odebraných plástů se dá sestavit medná komora ( pokud ji nemáte ), kterou je vhodné podsadit pod uteplené nástavky plodiště. Přenášení zásob v období chladného počasí z medné komory do hornějších nástavků působí příznivě na plodování včelstev, navíc mají včelstva stále dostatek zásob. Včelstvo není prakticky zúženo, pod mednou komorou je vhodné nechat další 1-2 začátkem předjaří ještě neobsednuté nástavky ( nástavky se soušemi, rozšiřovací nástavky s mezistěnami ). Včelstvo tedy nezažije moment tísnění. Signál pro rozšíření je obsednutí spodního nástavku, nikoliv vyvěšování včel v podmetu, které podporuje rojovou náladu. První uteplivky ( ze spodnějších nástavcích plodiště ) se oddělávají začátkem jara při rozkvětu třešní. Ostatní se oddělávají v půlce jara při rozkvětu řepky.

Jak jste si mohli všimnout, uteplení není dokonalé v tom smyslu, že včelstvo není utepleno ze všech stran. Utepleny jsou jen boční stěny plodového tělesa. Přední a zadní stěna je neuteplená. Není to na závadu, protože tím nenarušujeme efekt slunečního záření. Tento systém uteplení kombinuje blahodárný vliv slunečního záření s přímým uteplení plodového tělesa. V chladných předjarních období se včelstvo stahuje do utepleného plodiště, kde se mu snadno udržuje teplota pro plod, tedy více včel se může věnovat výchově plodu, a tak jdou slabá včelstva rychleji do síly. Na podobným principu je založeno i komorování v Euro-dadantu. Vedlejším účinkem komorování je i tepelná léčba nosemózy. Dodávám, že v plodových nástavcích by měla být očka zavřena a drátěné dno by mělo být zúžené kvůli narušení komínového efektu. Dále je vhodné pro jistotu dodávat vodu přímo do úlu utepleným strůpkovým krmítkem, ale není to pro úspěch metody bezpodmínečně nutné. V období chladného počasí zpravidla vystačí voda vyrážená v úle.

S pozdravem...M. Václavek
Klub racionálních včelařů

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:M. Václavek - Re: Racionalizace z jedne i druhe strany
Předchozí:kozlík - Re: Kvarteto


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu