Včelařská konference

Aleši je mi líto, ale nijak ti neporadím. U naší ZO to funguje přesně opačně, již přes tři roky nutím členy do léčení a výsledek je žalostný a přitom jsme jim schopni naservírovat léčiva včas. Nedávno mě dostal jeden Ing s velkým I, který mi sděloval jeko velkou novinu, že známá nevčelařka mu povídala, že prý jsou u včel nějaké virozy, jestli o tom nic nevím. To mě tedy dostal. Je středního věku, žádný senila. Takže s tímhle mančavtem nás žádné skvělé vítězství nečeká a bude se každý muset starat hlavně sám o sebe, alespoň já to tak vidfím. Zdraví R. Stonjek

Již vánoční čištění podložek mne vystrašilo a včerejší prohlídka to potvrdila. Oblast Liberecko.
Sice zatím bez úhynu, ale všechna loňská produkční včelstva, která jsem zazimoval tak jak byla mi sedí na cca 3-4 uličkách (a to jsem si v srpnu myslel jak se mi daří, že jsou silná). Pouze loňské oddělky a všelstva koncem září posílená o oddělek jsou na 6-8 uličkách. Už teď to vidím na spojování 3 - 4 včelstev dohromady, aby s toho něco bylo a zahájení roku s cca 50% stavem.
A to jsem kyselinou začal léčit již 20.července a u produkčních jsem ji použil 2x + klasické podzimní léčení.
Pokusím se na schůzi přesvědčit ostatní o nutnosti jarního léčení (bez ohledu jak dopadne vyšetření měli) - když né natítání tak aspoň o 2x fumigaci a na doražení kyselinou, aby se ještě zachránilo co se dá (s velkou snůškou s těmi mrzáčky již počítat nelze). Škoda nemohu se zbavit pocitu, že se tu něco prošvihlo (a to jsem loni na jaře na schůzi apeloval, že se doporučuje jarní léčení i při méně než 3 roztoče - nikoho to nezajímalo - a to máme předsedu veterináře).
Všem přeji ať jsou na tom lépe.
P.S. přítel mi minulý týden vykládal, že kolega, jež jede na kšeft a v srpnu pořád čekal zda se něco neobjeví (když měl v červenci prázdné medníky) a kyselinu nasadil až začátkem září šel čistit podložky na sběr měli a ze 120 včelstev jich má jen 16 jinak prázdné úly se 2 tunami cukerných zásob!!

Všechny metody boje musí také být proveditelné na odlehlých stanovištích a bez složitého zařízení aby to mělo nějaký plošný význam .Ono samo zjištění , že je to funkční nestačí, on už ten kompresor je někdy problém když jak už to tady někdo psal , že se tomu pracovníkovi ho tam kvůli dvoum včestvů nechtělo táhnout. Aby to mělo plošný význam musí to být tak jednoduché jako když polkneš aspirin proti chřipce

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: varoa
> Datum: 17.1.2008 10:26:31
> ----------------------------------------
> Proto si myslím , že hledání ve starých málo osvědčených metodách nemá
> velký význam.
>
> Mám na tuto u konferenci zásadní dotaz.
>
> Je Termoterapie proti VD, tj. ohřev zavíčkovaného plodu na teplotu 40°C po
> dobu 3 hod., kdy dojde k 100% úhynu VD a jen max. 3% poškození včelího
> plodu, principiálně správná?
> Děkuji. H.
>
>
>

Gusta:
Měl bych otázku. Jak se tam došlo na tu rámkovou výšku 27,5? Podle těch fotek v galerii jde o kvadráty a už u výšky 24 mám sám co dělat. Ptám se coby Vy prý jako jeho učitel.(kategorie fotografie)

No, je to mladý kluk a tak podleh mámení "výhod" vysokého rámku (okukoval to u Kolomého). Zatím má ještě plno sil! Můj názor na nízké rámky je obecně znám, ale přesto je heslovitě vyjmenuji:

- snesou hrubější provozní zacházení,
- umožňují rychlejší dozrávání v průměru na celé ploše, rovnoměrné dozrávání medu – rámek obsahuje buď řídký nebo zralý zavíčkovaný med, umožňuje postupné odebírání zásob medu během snůšky,
- jednodušší a rychlejší manipulace i jednou rukou při vyjímání rámků z nástavku,
- rychlé odvíčkování bez nutnosti odkládání nástrojů při otáčení rámku, tuhá plocha pro odvíčkování i panenských souší umožňuje odvíčkování dvěma tahy vidličkou,
- plynulejší rozšiřování a zužování prostoru pro včelstvo,
- jsou-li zavíčkované, je na nich poměrně málo včel při jejich ometání,
- rychlejší vyhledávání matky, matka nestíhá přeběhnout na druhou stranu,
- nízká hmotnost plného rámku i celého nástavku,
- rychlé odstranění včel trhnutím, úderem jedné ruky do druhé s rámkem nebo ometením dvěma tahy smetáčkem, jsou vhodné pro použití vyfukovačů,
- lehký rámek pro manipulaci v medometu – jednou rukou,
- při použití užší horní loučky jsou vhodné pro odvíčkování nožem, ať teplým či chladným zubatým,
- snadněji se s nimi získávají druhové (jednodruhové) medy,
- včelaři na stabilních stanovištích u nich využívají nedrátkování mezistěn, pouze je zavěsí zatavením do horní loučky,
- omezení plodu v medníkových nástavcích – matky dávají většinou přednost větší plástové ploše, atp.
Honza

Mně ve Včelařství docela dostal ten návod na nátěr medometu. Ani slovo o
tom, že před nátěrem Bisilem by se měl povrch odmastit. Na takovém povrchu
bude ten Bisil držet tak dva roky, potom nátěr začne stárnout, křehnout a
začne padat. Každé tři roky se bude muset ten medomet natírat znova.

R. Polášek

No, na nerezový medomet bych doporučil na spodek klasické axiální ložisko s
určitým zachytáváním radiálních sil. Třeba ložisko se šikmými válečky. Na
pocínovaný bude asi nejjednodušší obnovit původní konstrukční řešení.
Axiální síly tam zachytávala ocelová kulička z ložiska průměr 1 - 2 cm v
prohlubni hřídele a spodku, radiální sily přídavné třecí ložisko kolem
hřídele. To bych doporučil obnovit z nějakého kluzného plastu, třeba silonu.
Třeba v pražském Řempu je velký výběr a dá se poměrně levně zakoupit i přes
internetové stránky. V nejjednodušším případě by mělo stačit kousek silonové
tyče provrtat na přesný průměr hřídele, navlíct na ni a upevnit do medometu.
Nebo udělat do silonu trochu větší díru, rozříznout silon podélně a potom
přitahovat šrouby, aby ložisko bylo vždy těsné. Hřídel musí být na silon
aspoň trochu hladká, pokud bude dole vykousaná třeba rzí, bude silon ničit.
Potom by tam musela být kovová nejlépe vysoustružená vložka a stejně by to
nebylo ono. Pokud medomet má pohon shora a koš vibruje, je to způsobeno i
vyběhaným ložiskem nahoře, to by se muselo taky spravit. Tam bude nejspíš
taky třecí ložisko - kluzná vložka z mosazi. Pokud je vyběhaná, bude asi
nejlepší dát udělat novou. Pokud by se to mělo nahradit plastem, muselo by
být ta vložka nejméně dvakrát delší, protože při tlaku, při kterém mosaz
spolehlivě klouže po namazané hladké ocelové hřídeli, se plastová vložka už
vymačkává a povoluje. Na druhé straně, pokud by se povedlo dát hřídel koše
dole i nahoře do plastových ložisek, plast na rozdíl od mosazi tlumí hluk i
vibrace, takže medomet by byl znatelně tišší. Navíc se běžně dají získat i
samomazné plasty vhodné pro styk s potravinami, pokud by byl takový plast
hlavně na horním ložisku, nemuselo by se mazat a hlídat, jestli vazelína z
ložiska nekape do medometu. Jak se to povede, hodně záleží na tom, jak je
kvalitní povrch hřídele koše v místech ložisek. Pokud tam je vyběhaná, nikdy
se úplně nepovede ty kluzné vložky udržet natěsno, vždycky se velice rychle
objeví vůle a nemá cenu s tím dělat nějaké složité a drahé věci. Totéž je s
povrchovou úpravou koše medometu, ta je velmi problematická. Už se o tom
tady diskutovalo. Třeba bude nejlepší řešení ty ložiska na 2 - 4 roky nějak
zflikovat, aby se s tím dalo vytáčet, za ty 2 - 4 roky se projeví, jak vůbec
je povrchová úprava koše kvalitní a pokud bude ten koš reznout a opadávat
barva, bude asi nejlepší dlouhodobé řešení koš medometu dát udělat z nerezu
včetně nové hřídele - hřídel je v podstatě obyčejná ocelová tyč s trochu
kvalitnějším hladším povrchem. A potom se zabývat i nějakým důkladnějším
řešením těch ložisek. Buben medometu, co se týká povrchové úpravy, není
problém, protože to je souvislá přístupná plocha, která se dobře čistí od
starých nátěrů i od povlaku včelího vosku, na rozdíl od koše, což je
důležitá podmínka na to, aby tam barva držela desítky let a ne jen 2 roky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra P." <pupek73/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 17, 2008 8:34 AM
Subject: loisko na starý medomet


> Zdravím všechny a chtěl bych se vás zeptat,jestli jste někdo nezkoušel
> vybavit starý medomet na spodní části hřídele ložiskem proti oděru a pro
> snažší práci.Zbytečně se to tam vydírá a vzniká tam vůle pro
vibrace.Koupil
> jsem starší pocínovaný a rád bych to tam udělal.Poradí mi někdo jak?Dík
> Míra

Gravitace se do odstředivýchsil zapojí nevýznamně, protože aby med
vystříkával z buněk, musí být odstředivá síla odhadem 2 - 4 - 6 x větší než
gravitační. Kdysi jsem to uměl i vypočítat.

R. Polášek

K tomuto příspěvku mohu pouze sdělit, že by měl autor psát své příspěvky tak, aby byly alespoň částečně srozumitelné. Já se podepisuji pouze svým jménem a snažím se, abych se za svoje příspěvky nemusel stydět a svému jménu nedělal ostudu. Kvalitu Včelařství vidím jako dobrou a určitě vyhovující 80 % včelařů. Musíme si uvědomit, že cca 50% včelařů je na tom z vědomostmi žalostně. Mimochodem zveřejněním metody LPW příjemně překvapilo a dost zvedlo laťku. Ono v MV se též nedějí žádné zázraky a Včelár to už je dost velký žalozpěv. Jestli jsem se spletl, tak rychle dodejte názvy člénků z posledních tří čísel, které můj názor vyvrátí. Již několikrát jsem psal o tom že modernizace medometu chce dělat zgruntu, tzn. nový spodní pohon, samozřejmě elektromotorem s plynulou regulací a nový koš z anticora. Jinak to ani nemá cenu a nestojí to za tu práci. Takhle se to vyřeší navždy, špičkově a nepřijde to zas tak draho. Samozřejmě za předpokladu, že stav včelstev je již konečný. Kdo si nedá poradit a chce udělat pouze spodní ložisko: Změřit si spodní hřídelku a pak měřit průměry vnitřních děr ložiska. Bude velké štěstí když to vyjde a lehce suvně do sebe zapadat. Když ne, je problém. Pak se musí zvolit díra v ložisku větší, a buď použít nějakou vhodnou trubičku, nebo si nechat udělat na soustruhu, redukci. Pak doporučuji vyrobit ji i s odkapáváním tzn. stočit jí z daleko většího průměru rozhodně o dost víc než je vnější průměr ložiska a tak aby med po ní stékal, tzn. šikmo. Jakmile se med dostane na ložisko, byť zakryté, ložisko se přestane otáčet, zadře se/vlastní několikrát se opakující zkušenosti/. Na a pak redukci, samozřejmě se zápichem pro ložisko jemně heftnout svárem k hřídelce. Na ložisko se udělá domeček zespodu trochu do jehlanu a podmaže se epoxydem s nějakým zahušťovadlem, stačí i jemné piliny. Vše se sesadí a když a když tmel se trochu vytlačí otře se prstem. Zapoměl jsem, vše se svrtá na dva - tři šrouby a lehce ztáhne Ten tmel je tam kvůli automatickému vymezení souososti. Vše se musí před zatuhnutím tmelu lehce otáčet a když ne tak se musí upravit poloha domečku. Dost práce co a výsledek je medomet nic moc. Takže přeji dobrou volbu. Zdraví R. Stonjek

Proto si myslím , že hledání ve starých málo osvědčených metodách nemá velký význam.

Mám na tuto u konferenci zásadní dotaz.

Je Termoterapie proti VD, tj. ohřev zavíčkovaného plodu na teplotu 40°C po dobu 3 hod., kdy dojde k 100% úhynu VD a jen max. 3% poškození včelího plodu, principiálně správná?
Děkuji. H.

Buď zdráv.Tebe se chci zeptat na ten plast.Ty jsi nahradil tělo medometu plastovým(sudem)?

Zdravím všechny a chtěl bych se vás zeptat,jestli jste někdo nezkoušel vybavit starý medomet na spodní části hřídele ložiskem proti oděru a pro snažší práci.Zbytečně se to tam vydírá a vzniká tam vůle pro vibrace.Koupil jsem starší pocínovaný a rád bych to tam udělal.Poradí mi někdo jak?Dík Míra

Kolik to přibližně stojí? Právě jsem se dozvěděl o negativních vyšetřením na MVP u mě i okolí (i když vím, že to znamená jen to co to znamená) takže asi začnu uvažovat o obnově vybavení.
……

cca 60 000 Kč. Po dotaci polovic. Záleží jak si budete vymýšlet a na elektronice. Co jsem tak slyšel tak např. pan Vodička má elektroniku vychytanější. Já osobně si u zvratného vystačím s pravým a levým chodem. A u radiálu jedu na frekvenční měnič, který umí reagovat na setiny herce.

Jak se zapojí vektor gravitace k dostředivému zrychlení se dá spočítat. Podle mého výpočtu dost významně, ale když jsem se tady minule blamoval výpočtem účinnosti léčiva :-), nebudu už raději nic počítat.
Malý medomet s vodorovnou osou provozuje přítel Jindra, takže ten by nám mohl říci, kde stříká med nejvíc.
……
Na výpočet bych si neveřejně taky troufl. Ale chybí mi jeden údaj. A to co snese rámek s medem. U mě jde o trochu větší průměr než u pana Jindry, on se vejde do přepravky a u mě jde o průměr 120 cm. Asi se nechám překvapit, snad to měnič zvládne a řemenice se přece nechá předělat.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
Žůrek Josef Ing.
Sent: Thursday, January 17, 2008 8:02 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: 1 Včelařství 2008


Pro mé včelaření časopis maximálně vhovuje, jsou tam věci, které jsou pro mě zajímavé. Pro včelaře jsou tam základní informace jak pro začátečníky, a taky pro zkušenější. Časopis se nemůže zavděčit všem. Kdo chce včelařit intenzivněji má možnost si sehnat informace i z jiných zdrojů. Mnohdy mám z příspěvků dojem ten, že než aby je včelařství spojovalo, tak se jej snaží rozklížit.
Omlouvám se zapoměl jsem se podepsat
Josef

---------------------------------------
-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
M. Václavek
Sent: Wednesday, January 16, 2008 6:43 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: 1 Včelařství 2008


Myslel jsem to tak, že členové ČSV ho kupují povinně, ne jako za komoušů,
kdy se běžně prodával ve včelařských potřebách.

Pro mé včelaření časopis maximálně vhovuje, jsou tam věci, které jsou pro mě zajímavé. Pro včelaře jsou tam základní informace jak pro začátečníky, a taky pro zkušenější. Časopis se nemůže zavděčit všem. Kdo chce včelařit intenzivněji má možnost si sehnat informace i z jiných zdrojů. Mnohdy mám z příspěvků dojem ten, že než aby je včelařství spojovalo, tak se jej snaží rozklížit.
---------------------------------------
-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
M. Václavek
Sent: Wednesday, January 16, 2008 6:43 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: 1 Včelařství 2008


Myslel jsem to tak, že členové ČSV ho kupují povinně, ne jako za komoušů,
kdy se běžně prodával ve včelařských potřebách.

"Kde se něco točí je otěr a lak se může taky odloupnout atd….Vyřešil jsem tento problém plastem za 450 Kč."

Vojtěchu prosím povídej. To může být zajímavé.

Pepča

Zase jsem byl poučen ve Včelaři jak natírat rez v medometu. Kde se něco točí je otěr a lak se může taky odloupnout atd….Vyřešil jsem tento problém plastem za 450 Kč.
Zase jsem se dozvěděl od odborníků, že úl medu nepotí.Dodávám k tomu a zdůrazňuji to mladým i s výpočtem , že pěkně potí včelaře. Pokud jsem včelařil jako velkovčelář, dokonce s polorámky, byly roje a polovina medu. Nelépe mi vyhovuje, jako Farmě u Cihlářů, taky rámková míra 27,5.Pracnost minimální.
B.V.

a zjistíš že tam (Moderní včelař /jk/)také není nic převratného.
já jej kupuji

Pepan

Jestli to není tím, že je to odborný časopis o včelách a ne o převratech.
O převratech jsou jiné časopisy, nevím jestli ještě vycházejí takové Otázky míru a socialismu. A možná někde jinde je nějaký specializovaný, třebi z druhé strany v angličtině. Něco jako Osa zla, Teroristické státy, Kdo všechno už nechce dolar atd. :-)

KaJi

GuPa:
Myslím, že jsi pod jménem Stonjek docela slušnej diskutér tady na konferenci, ale když začneš publikovat po jmény jako: Povídej, Nedivse, PepanII, pepan,(viz: ip 87.197.103.170 za posledních 1000příspěvků) ...
-----
Není to IP Křemencové :-)) Že by taky chtěli potlachat :-)

KaJi

Na Mělnicku u Cihlářů je podle fotek pěkně. Díky za odkaz.

Měl bych otázku. Jak se tam došlo na tu rámkovou výšku 27,5? Podle těch fotek v galerii jde o kvadráty a už u výšky 24 mám sám co dělat. Ptám se coby Vy prý jako jeho učitel.(kategorie fotografie)

Fandím mu, ale musí to být asi podle jeho vybavení v některých bodech zbytečná otročina a velký chaos.

........
Honza Jindra:>Dovoluji si Vás pozvat na nový WEB mladého komerčního včelaře.
www.vcelykopec.wbs.cz <

Myslím, že jsi pod jménem Stonjek docela slušnej diskutér tady na konferenci, ale když začneš publikovat po jmény jako: Povídej, Nedivse, PepanII, pepan,(viz: ip 87.197.103.170 za posledních 1000příspěvků) tak jakoby jsi tím sděloval, že Ti o žádnou diskuzi nejde.

Nazdar.
.........
>Řekl bych to trochu jinak. Myslím si, že konference je unavená, vše bylo řečeno nejméně 1000x. Doporučuji notorickým diskutérům, jako GuPa, M.V.,RaPo, případně i některým dalším, aby si udělali dovolenou a odpočinuli si, aspoň měsíc, pro většinu ostatních účastníků konference to bude určitě úleva. Zatněte se a neraďte, už jste všechno 1000x okomentovali, nic nového se od Vás nelze dovědět.<

Prosím o hodnocení 6 rám. zvratných medometů
Myslím si že nejlépe mohou všechny medomety posoudit současní žáci SOUV v Nasavrkách. Mají tam všechny typy od p. Vodičky, přes Havlíčkovou Borovou, Chorvaty atd.Pokud vím tak s nimi pracují. Ať se tedy vyjádří. Pokud mohu mluvit za sebe tak si myslím že medomety p. Vodičky jsou o parník před ostatními.

Bohužel ne, jen samé špatné zkušenosti. Při každé náštěvě včelína se děsím co mne zase čeká. Bohužel nic neobstojí naposledy to byly tři petrolejky, ošlapané polobotky, dvě deky, všechy příbory, šroubky hřebíky, dokonce skkleněný vychytávač matek. Na včelstva zatím nedošlo.

kdo si myslíš že si koupí pár různých medometů aby pak mohl říct ten je nejlepší To dělali komunisti a je ten správný šel do výroby ale to je přec nedemokratické.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Lud?n <LUDIN.PAVEL/=/eeznam.cz>
> Předmět: Re: Racionalizace ve v?ela?en? 4
> Datum: 16.1.2008 21:09:23
> ----------------------------------------
> Prosím o hodnocení 6 rám. zvratných medometů.
>
>
>

Už jsem se bál ,že tady tentokrát nikdo zase nezaútočí na časopis Ale nezklamali jste.
Ale takové téma jak zajistit včelstva ve včelnici proti takovým lumpům by nebylo marné. Máte nějaké dobré nápady?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 1 V?ela?stv? 2008
> Datum: 16.1.2008 20:32:48
> ----------------------------------------
> Redakce jich má údajně mnoho na několik let.Takže zájem je jen o
> zajímavé,jak jedna paní udělala farmu za pomoci p.Kolomého, ale už né jak
> jedna paní má 3x větší farmu a maká jako šroub.Z posledního
> čísla.Potřebujete pomoci se znovuzavčelením?Bučovické kurzy
> pokračují.prosíme o pomoc.Nedovolme dál řádit zlodějům! Mohl bych jmenovat
> dále,ale zatím to stačí.Nemyslíte si ,že tyto rádoby články patří do
> placených inzerátů.
>
>
>

Řekl bych to trochu jinak. Myslím si, že konference je unavená, vše bylo řečeno nejméně 1000x. Doporučuji notorickým diskutérům, jako GuPa, M.V.,RaPo, případně i některým dalším, aby si udělali dovolenou a odpočinuli si, aspoň měsíc, pro většinu ostatních účastníků konference to bude určitě úleva. Zatněte se a neraďte, už jste všechno 1000x okomentovali, nic nového se od Vás nelze dovědět.

Tomáš Jaša:
Mám k užívání 6 košový zvratný medomet z Oudoleně (Havlíčkova Borová) průměr 90 cm. Vyrobený 2005...
-----
Kolik to přibližně stojí? Právě jsem se dozvěděl o negativních vyšetřením na MVP u mě i okolí (i když vím, že to znamená jen to co to znamená) takže asi začnu uvažovat o obnově vybavení.

Jak se zapojí vektor gravitace k dostředivému zrychlení se dá spočítat. Podle mého výpočtu dost významně, ale když jsem se tady minule blamoval výpočtem účinnosti léčiva :-), nebudu už raději nic počítat.
Malý medomet s vodorovnou osou provozuje přítel Jindra, takže ten by nám mohl říci, kde stříká med nejvíc.

Karel

Abych se doplnil. Zítra si jedu pro další zvratný do Oudoleně a už se těším jak malý kluk. Už aby bylo léto a hlavně bylo co vytáčet.

Mám k užívání 6 košový zvratný medomet z Oudoleně (Havlíčkova Borová) průměr 90 cm. Vyrobený 2005. Do koše se vejdou 2 nízké rámky (159mm). Po odstranění jednoho ze tří ložisek funguje perfektně, asi záleží na konkrétním kusu, za sezonu se i 2x někde nějaké zadřelo. Výkon solidní kvalita vytočení dostačující. Na jeden medomet stačí jedna vidlička. Na vytáčení 150 včelstev naprosto postačující ve všech směrech. Při současných dotacích dobrá investice. Jen bych neváhal s objednáním, aby ho ještě někdo dodal do sezóny.

Tomáš Jaša

Páření není špatné téma. Ale co třeba, tedy krom toho sexu ještě alkohol? Medovina? Medovec? Zkažený med? Vysoký obsah vody v medu? Vysoký obsah vody v medu pod víčky? Třeba medomety se zde už dlouho neprobíraly. Odvíčkování? Neříkejte, že všichni zneužíváte manželky.
Tak co třeba vliv dna – očel – víka, čas a způsob odebírání plástů (nástavků) vzhledem obsahu vody.
Když jsme u toho, stavím si radiální medomet s vodorovnou osou otáčení na celé nástavky. Nemáte někdo zkušenosti s otáčkami a průměrem koše. Jsem zvědavý jak s odstředivou sílou zahýbá gravitace. Nemáte někdo zkušenost?
Čím odvíčkováváte krom vidliček, nožů a kartáčů. Automaty z nerezu jsou relativně dost drahé a kartáč se mi nelíbí.

Dík za příspěvky, alespoň ohledně medometu.
Tomáš Jaša

PS: jestli se do toho někdo pustíte, prosím změňte nadpis.

Prosím o hodnocení 6 rám. zvratných medometů.

Co bys tam chtěl převratného? Nemáš myšlenku jako někteří včelaři.Něco nového kdyby nám řekl, a co? Třeba jak to udělat aby tam bylo hodně medu a možná ten med by šel vynechat a vytáčet rovnou peníze! To by bylo převratné panečku!

Redakce jich má údajně mnoho na několik let.Takže zájem je jen o zajímavé,jak jedna paní udělala farmu za pomoci p.Kolomého, ale už né jak jedna paní má 3x větší farmu a maká jako šroub.Z posledního čísla.Potřebujete pomoci se znovuzavčelením?Bučovické kurzy pokračují.prosíme o pomoc.Nedovolme dál řádit zlodějům! Mohl bych jmenovat dále,ale zatím to stačí.Nemyslíte si ,že tyto rádoby články patří do placených inzerátů.

Mám pocit, že se zde diskutuje převážně jen o varroáze a věcí s ní spojené.
Rozebírá se to tak dlouho, že se v podstatě diskutuje o ničem ......... S pozdravem...M. Václavek

V tom dlouhém výčtu témat mi ještě chybí sex ve výšce 30 m nad krajinou...........

Čau Pepča

Ono to všechno se co pan Václavek navrhuje k diskusi se tady diskutuje vě včelařské veřejnosti již 100let Kdy pan Adamec navrhl úly hospodář vytvořené podle Amerikánů Jak se tehdy říkalo Langsrotům Jen ta varoaa je tady od 70 let Ale v tom je ten půvab . Noví zájemci o tento obor se budou ptát na ty 100leté pravdy stále dokola .To ani jinak nejde . staří křeni budou zase odpovídat jedno a to samé protože nové pravdy se objevují poskrovnu a pomalu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: St?le jen varoa, dokola a do zbrnut?
> Datum: 16.1.2008 18:41:11
> ----------------------------------------
> Mám pocit, že se zde diskutuje převážně jen o varroáze a věcí s ní spojené.
> Rozebírá se to tak dlouho, že se v podstatě diskutuje o ničem než o něčem a
> zbytečně se plní paměť konference nekonečným velmi častým opakováním v
> celku toho samého. Tyto diskuze vedou do ztracena a nic neřeší. Mě osobně
> dost nudí.
> Tak tomu stále nebylo, kdysi zde byla daleko větší tématová pestrost.
>
>
> Co prolety, byly u Vás? Spotřeba zásob přes zimu? Dlouhověkost včel? Zimní
> plodování? Zimování na melicitóze? Chov matek? Vigorky? Používáte výkluzy?
> Používáte mřížky? Podněcování - ano/ne? Uteplení ano/ne? Mezinástavková
> mezera? Síla stěn? Tvorba oddělků? Krmení? Zužování? Rozšiřování? Stavba
> díla? Přelétáky? Klíckování matek? Výměna matek? Souvčelstevné včelaření?
> Hledání matek? Úlová otázka? Dosahování snůškových včelstev? Vliv uteplení?
> Komorování? Jarní rozvoj? Odběr pylu? Odběr propolisu? Počet nástavků?
> Velikost plodiště? Skladování zásob? Předcházení loupeži? Mezisnůškové
> období? Potřeba zásob? Síla včelstev? Lanstroth? Farrar? Brenner?
> Dvoumatečné včelaření? Kvalita matek? Smetence? Sádky? Stáří matek? Tichá
> výměny? Komínový efekt? Potřeba souší pro snůšku? Poloha plodiště? Sluneční
> záření? Předcházení rojových nálad? Záložní matky? Manipulační včelstva?
> Melicitóza? Urychlení rozvoje? Nicot? Plemenáče? Vyšší výnos? Vyšší
> produktivita práce? Vyšší užitkovost? Zimování? Zimní chumáč? Vyzimování?
> Plod? Medná komora?...................................
> prostě něco jiného než varroa
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

a zjistíš že tam také není nic převratného.
já jej kupuji

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 1 V?ela?stv? 2008
> Datum: 16.1.2008 17:58:44
> ----------------------------------------
> Konečně se jim podařilo vystrnadit Řeháčka z Minima. Když už články o
> Euro-dadantech tak v článku s názvem ,, Včelaření v Euro-dadantu aneb
> Výtahy z ,,levné přeslavné,, Řeháčkovy učebnice ,, nebo něco podobného.
> Včelaření v Euro-dadantech není žádné minimum znalostí pro začátečníky!
>
> Jinak musím souhlasit s názoren většiny, že časopis po obsahové stránce je
> velmi nezajímavý a nekvalitní. Udělali dobře, že časopis dávají jako
> členský. Určitě bych nebyl výjímečný tím, že by si ho nekoupil, pokud by se
> za něj platilo jako za minulého režimu.
>
> Pro všechny, kdo si chtějí přečíst kvalitní včelařské články, doporučuji
> časopis Moderní včelař.
>
>
>

Myslel jsem to tak, že členové ČSV ho kupují povinně, ne jako za komoušů, kdy se běžně prodával ve včelařských potřebách.

Mám pocit, že se zde diskutuje převážně jen o varroáze a věcí s ní spojené.
Rozebírá se to tak dlouho, že se v podstatě diskutuje o ničem než o něčem a zbytečně se plní paměť konference nekonečným velmi častým opakováním v celku toho samého. Tyto diskuze vedou do ztracena a nic neřeší. Mě osobně dost nudí.
Tak tomu stále nebylo, kdysi zde byla daleko větší tématová pestrost.


Co prolety, byly u Vás? Spotřeba zásob přes zimu? Dlouhověkost včel? Zimní plodování? Zimování na melicitóze? Chov matek? Vigorky? Používáte výkluzy? Používáte mřížky? Podněcování - ano/ne? Uteplení ano/ne? Mezinástavková mezera? Síla stěn? Tvorba oddělků? Krmení? Zužování? Rozšiřování? Stavba díla? Přelétáky? Klíckování matek? Výměna matek? Souvčelstevné včelaření? Hledání matek? Úlová otázka? Dosahování snůškových včelstev? Vliv uteplení? Komorování? Jarní rozvoj? Odběr pylu? Odběr propolisu? Počet nástavků? Velikost plodiště? Skladování zásob? Předcházení loupeži? Mezisnůškové období? Potřeba zásob? Síla včelstev? Lanstroth? Farrar? Brenner? Dvoumatečné včelaření? Kvalita matek? Smetence? Sádky? Stáří matek? Tichá výměny? Komínový efekt? Potřeba souší pro snůšku? Poloha plodiště? Sluneční záření? Předcházení rojových nálad? Záložní matky? Manipulační včelstva? Melicitóza? Urychlení rozvoje? Nicot? Plemenáče? Vyšší výnos? Vyšší produktivita práce? Vyšší užitkovost? Zimování? Zimní chumáč? Vyzimování? Plod? Medná komora?...................................
prostě něco jiného než varroa

S pozdravem...M. Václavek

. . . že časopis dávají jako členský. Určitě bych nebyl výjímečný tím, že by si ho nekoupil, pokud by se za něj platilo jako za minulého režimu,
--------------------------------

Pokud jste členem ČSV, tak si tento časopis KUPUJETE. Nevím nic o tom, že bychom ho dostávali zadarmo.

Leoš

Můžeš konkrétně uvést co se Ti na tom Včelařství č. 1 nezdá a hlavně uveď kolik si ty sám nabídl redakci časopisu Včelařství odborných článku !!!

Konečně se jim podařilo vystrnadit Řeháčka z Minima. Když už články o Euro-dadantech tak v článku s názvem ,, Včelaření v Euro-dadantu aneb Výtahy z ,,levné přeslavné,, Řeháčkovy učebnice ,, nebo něco podobného. Včelaření v Euro-dadantech není žádné minimum znalostí pro začátečníky!

Jinak musím souhlasit s názoren většiny, že časopis po obsahové stránce je velmi nezajímavý a nekvalitní. Udělali dobře, že časopis dávají jako členský. Určitě bych nebyl výjímečný tím, že by si ho nekoupil, pokud by se za něj platilo jako za minulého režimu.

Pro všechny, kdo si chtějí přečíst kvalitní včelařské články, doporučuji časopis Moderní včelař.

To je paráda co říkáte? Ještě ,že to dostáváme "zadarmo"! Na stánku bych si to nekoupil ani náhodou.

Vlastne ano, ale za jinych podminek a nemusi jit jen Afriku. Pokud je to teoreticky mozne a prakticky proveditelne (jak?) a potlaci nebo lepe vylouci se negativni vlivy ktere unas zkratka zvitezi pri selekci, tak je to furt lepsi nez tady psat o nejakem unas zapomenutem vcelstvu nejakeho vcelare nebo divokeho roje.
.......
gupa napsal:
>...Co tak otevrit konzervu z Afriky a doplnit co chybi? (zjednodusene receno) Tedy jestli se tak v Evrope uz nedeje.
..............

Myslíš zafrikanizovat naše včely, aby si poradily s varroa destuktor, podobně jako to udělali v Jižní Americe kvůli něčemu jinému? :)
To raději snad ne, myslím.

Pokud se včelař vykašle na opatření proti rojení a kontrolu, vyrojí se mu z
jednoho úlu jeden roj a několik porojů. Matka před rojením omezuje kladení,
v době prvního roje je v úlu malé množství- jednotky dm2 obvykle jen
zavíčkovaného plodu, během dalších odhaduji 14 dnů, kdy se vyrojí poroje, se
ten plod vylíhne, v úlu zůstane jen jedna neoplozená nebo právě se
oplodňující matka a poměrně malé množství včel. První zavíčkovaný plod se
objeví tak za 7 - 14 dní potom. Přestávka v plodování je potom 14 dní až
měsíc. Totéž je u divokých rojů.
V srpnu, i pokud mají dostatek zásob, když není snůška, hodně včelstev nemá
plod nebo ho má jen málo. Je to další omezení roztočů. To bylo tady v
konferenci probíráno.
Intenzívní včelař nedopustí to rojení, snaží se, aby v zájmu vysokého výnosu
matka plodovalal pořád. Pokud v té době mění matku, snaží se to dělat tak,
aby byla přestávka v plodování co nejkratší. V srpnu pere do včelstev cukr
jako zimní zásoby, tím vlastně prodlouží období intenzívního plodování, kdy
má roztoč ty nejlepší podmínky k množení. včelstva potom zazimuje, nahlásí
a ony mu odejdou třeba v listopadu. Včelař lajdák v srpnu nechá včely, aby
si donesly, tím mají tu plodovou přestávku a v ní včelstva hodně napadené
roztočem uhynou. Zbylé potom nahlásí a nakrmí na zimu a ty mu zimu třeba
přežijou. na jaře udělá o to více oddělků... A má opticky menší úhyn.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 16, 2008 8:14 AM
Subject: Re: varoa


> Včelstva špatně ošetřujících včelařů mají pouze jednu přestávku v
> plodování. To když včelstvo uhyne. Po té počkají až se jim do takto
> uvolněného úlu nastěhuje jiné včelstvo pokud jej dříve neosadí jiným
"někde
> sebraným" rojem. Nebudeme si tedy dělat naděje, že zde bychom měli zdroj
> chovného materiálu pro odchov včel odolných proti varroáze.
> Pepča

gupa napsal:
>...Co tak otevrit konzervu z Afriky a doplnit co chybi? (zjednodusene receno) Tedy jestli se tak v Evrope uz nedeje.
..............

Myslíš zafrikanizovat naše včely, aby si poradily s varroa destuktor, podobně jako to udělali v Jižní Americe kvůli něčemu jinému? :)
To raději snad ne, myslím.

To preci podobne funguje i u Amcarnica. (ze streddomorske skupiny) Akorát jinak provadi ten unik. Jako by nevedely jak se vyrojit.(chybejici genom?) Proste zmizi a nikdo pry nevi kam. :-o

Pro p. Cermaka. Co tak otevrit konzervu z Afriky a doplnit co chybi? (zjednodusene receno) Tedy jestli se tak v Evrope uz nedeje.
......
J.Cervenka:>dobra, jen aby se nevytvoril mechanizmus jako u puvodniho hostitele - apis
cerane - tedy opusteni zamoreneho plodu a odlet pryc :)<

Tato informace o VJ aVD mne nějak minula. Je však jisté 4ím jednoduší a menší organismus tím l´épe a rychleji získává odolnost a snadněji se přizpůsobuje okolí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: varoa
> Datum: 16.1.2008 08:24:59
> ----------------------------------------
> S bojem proti této nákaze však také docházelo k vývoji tohoto škůdce který
> se již svými vlastnosti začal lišit od původního druhu a byl pak označen
> jako Varoa Jakobsoni var. destruktor a když se plně adaptoval na včelu
> medonosnou byl pak uznán jako samostatný druh Varoa Destruktor.
>
> Ešte jednu pripomienku k tomutu komentáru si neodpustím, i keď viem, že ním
> túto dilemu nevyriešim.
>
> Táto interpretácia biologickej zmeny prispôsobenia V.J na V.D. je mylná.
> Varroa jacobsony ostal aj teraz ako V.J., pretože pri jeho príchode do
> Európy došlo pri jeho určení k omylu. Tento acarid žil a žije na Jáve na
> miestnej včele a na včele Apis mellifera sa nedokáže rozmnožovať.
>
> Len v posledných rokoch 2000-2002 sa zistilo (Andrsen), že náš dobre známy
> V.J. nie je V.J., ale Varroa destruktor, ktorý žije od Jávy trochu
> severneješie, v Kórei, Thajsku, Japonsku a dokonca v na ďalekom východe v
> Rusku, označený aj ako ruský typ. K dokonalému rozlíšeniu pomohla DNA a
> typológia, V.D. má iné rozmerové parametre.
>
> Ćasto sa spomínajú včely chované na ďalekom východe v Primorsku, ktoré sú
> vraj telerantné na V.D. Pokusy s týmito včelami boli nie tak dávno robené v
> USA, ktoré doviezli práve z tohoto regiónu označené za tolerantné. V OVP sú
> uvedené výsledky z týchto pokusov (asi 1992-95), ktoré nepotvrdili v plnej
> miere to, čo sa od nich očakávalo.
>
> Zatiaľ nám všetkým neostáva nič iné, len ako do bodky plniť technologiské
> postupy, ktoré nám odborníci ponúkajú, ale vždy na 100 % a nie zvaľovať
> vinu na každého, len nie na pravého vinníka, teda seba.
>
>
>

Stejně naivní je si myslet že léčiva nesnižují odolnost léčených organismů. Pomocí nich právě přežijí i ti méně odolní třeba s větším zběratelkým pudem . Které pak ty budeš dále rozchovávat???

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: varoa
> Datum: 16.1.2008 08:14:41
> ----------------------------------------
> Včelstva špatně ošetřujících včelařů mají pouze jednu přestávku v
> plodování. To když včelstvo uhyne. Po té počkají až se jim do takto
> uvolněného úlu nastěhuje jiné včelstvo pokud jej dříve neosadí jiným "někde
> sebraným" rojem. Nebudeme si tedy dělat naděje, že zde bychom měli zdroj
> chovného materiálu pro odchov včel odolných proti varroáze.
> Pepča
>
>
>

S bojem proti této nákaze však také docházelo k vývoji tohoto škůdce který se již svými vlastnosti začal lišit od původního druhu a byl pak označen jako Varoa Jakobsoni var. destruktor a když se plně adaptoval na včelu medonosnou byl pak uznán jako samostatný druh Varoa Destruktor.

Ešte jednu pripomienku k tomutu komentáru si neodpustím, i keď viem, že ním túto dilemu nevyriešim.

Táto interpretácia biologickej zmeny prispôsobenia V.J na V.D. je mylná. Varroa jacobsony ostal aj teraz ako V.J., pretože pri jeho príchode do Európy došlo pri jeho určení k omylu. Tento acarid žil a žije na Jáve na miestnej včele a na včele Apis mellifera sa nedokáže rozmnožovať.

Len v posledných rokoch 2000-2002 sa zistilo (Andrsen), že náš dobre známy V.J. nie je V.J., ale Varroa destruktor, ktorý žije od Jávy trochu severneješie, v Kórei, Thajsku, Japonsku a dokonca v na ďalekom východe v Rusku, označený aj ako ruský typ. K dokonalému rozlíšeniu pomohla DNA a typológia, V.D. má iné rozmerové parametre.

Ćasto sa spomínajú včely chované na ďalekom východe v Primorsku, ktoré sú vraj telerantné na V.D. Pokusy s týmito včelami boli nie tak dávno robené v USA, ktoré doviezli práve z tohoto regiónu označené za tolerantné. V OVP sú uvedené výsledky z týchto pokusov (asi 1992-95), ktoré nepotvrdili v plnej miere to, čo sa od nich očakávalo.

Zatiaľ nám všetkým neostáva nič iné, len ako do bodky plniť technologiské postupy, ktoré nám odborníci ponúkajú, ale vždy na 100 % a nie zvaľovať vinu na každého, len nie na pravého vinníka, teda seba.

Včelstva špatně ošetřujících včelařů mají pouze jednu přestávku v plodování. To když včelstvo uhyne. Po té počkají až se jim do takto uvolněného úlu nastěhuje jiné včelstvo pokud jej dříve neosadí jiným "někde sebraným" rojem. Nebudeme si tedy dělat naděje, že zde bychom měli zdroj chovného materiálu pro odchov včel odolných proti varroáze.
Pepča

Jsem o tom přesvědčený a netvrdím že to bude zítra je to práce na desítky let a musí se začít u těch které přežijí o půl roku déle nehonit se za kilogramy medu a všímat si jaké včelstva kolaps postihuje a proč to některá byť oslabená přežijí a i když nedají výnos mohou se stát základem k úspěchu V tomto boji pný úl včel a medu nutné nemusí být úspěch

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: varoa
> Datum: 15.1.2008 21:03:34
> ----------------------------------------
> linií tam kde včely přežívají u špatně léčících včelařů nebo volně žijících
> rojů.(26 785)
>
> Naozaj si myslíte, že evulúcia je taká jednoduchá, aby pár zanedbaných
> včelstiev, (ktoré do troch rokov uhynú), dokážu svoju milióny rokov
> zaužívanú biológiu za niekoľko desaťročí zmeniť? Mám to považovať za
> naivitu alebo Ste o tom presvedčený?
> Myslíte si, že to napadlo len Vás? Veď niekoľko desiatok včelárskych
> výskumných tímov hľadá také kmene včiel, ktoré by boli tolerantné kV.D.,
> ale kde nič, tu nič.Pokiaľ tejto "výuke" podrobíme včelu Apis mellifera
> melifera, to za našej generácie a ani tie ďalšie nedosiahneme. Určite sa to
> vyrieši, ale nie jej učením, to sa včely mohli naučiť už pri chorobe moru
> včelieho plodu, no ony nie a nie.
>
>
>

Hlavně ty včelstva u špatně ošetřujících včelařů budou mít oproti intenzívně
chovaným včelstvům tak 2 přestávky v plodování. První v době, kdy se ty
včely vyrojí, druhou v podletí v srpnu. To už automaticky dává menší šanci
roztočům. Navíc není žádná záruka, že včelař třeba s 5 včelstvy neodchová
každý rok nejméně 3 oddělky, aby mu vůbec zůstal plný počet těch 5 včelstev,
klidně mu může každý rok podstatná část včelstev hynout a on to může tajit.
U divokých rojů taky může dojít v létě k úhynu přezimovaného roje na varaózu
a po třeba 14 denní přestávce, kterou včelař vůbec nezaznamená, se do té
dutiny nastěhuje jiný roj.

R. Polášek

On Tuesday 15 of January 2008 21:29:17 vsusicky wrote:
> Občas sleduji na některé pořady na National geografik. Cca pře půl rokem
> tam bylo docela zajímavý ořad myslím o ptácích, kde k určitým evolučním
> změnám vlivem změny prostředí došlo poměrně v krátké době. Nejsem biolog,
> ale případnou možnost vytvoření určitého obranného mechanismu včel,
> respektive včelstva jako celku vůči VD během několika desítel let bych
> zcela jednoznačně nevylučoval.

dobra, jen aby se nevytvoril mechanizmus jako u puvodniho hostitele - apis
cerane - tedy opusteni zamoreneho plodu a odlet pryc :) .

Honza

Jestli bude už se těšim :-)))))

madra

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Ducháč Václav
Sent: Tuesday, January 15, 2008 10:17 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: dokument o včelách

Jestli by jsi mi mohl ten film poslat, byl bych moc rád, jako součást vyuky
studentů ve škole v Nasavrkách. Děkuji Ducháč Václav, Vrchoviny 126, 549
01 Nové Město nad Metují, veškeré náklady samozřejmě uhradím dík Vašek.

Jestli by jsi mi mohl ten film poslat, byl bych moc rád, jako součást vyuky studentů ve škole v Nasavrkách. Děkuji Ducháč Václav, Vrchoviny 126, 549 01 Nové Město nad Metují, veškeré náklady samozřejmě uhradím dík Vašek.

Občas sleduji na některé pořady na National geografik. Cca pře půl rokem tam bylo docela zajímavý ořad myslím o ptácích, kde k určitým evolučním změnám vlivem změny prostředí došlo poměrně v krátké době. Nejsem biolog, ale případnou možnost vytvoření určitého obranného mechanismu včel, respektive včelstva jako celku vůči VD během několika desítel let bych zcela jednoznačně nevylučoval.

linií tam kde včely přežívají u špatně léčících včelařů nebo volně žijících rojů.(26 785)

Naozaj si myslíte, že evulúcia je taká jednoduchá, aby pár zanedbaných včelstiev, (ktoré do troch rokov uhynú), dokážu svoju milióny rokov zaužívanú biológiu za niekoľko desaťročí zmeniť? Mám to považovať za naivitu alebo Ste o tom presvedčený?
Myslíte si, že to napadlo len Vás? Veď niekoľko desiatok včelárskych výskumných tímov hľadá také kmene včiel, ktoré by boli tolerantné kV.D., ale kde nič, tu nič.Pokiaľ tejto "výuke" podrobíme včelu Apis mellifera melifera, to za našej generácie a ani tie ďalšie nedosiahneme. Určite sa to vyrieši, ale nie jej učením, to sa včely mohli naučiť už pri chorobe moru včelieho plodu, no ony nie a nie.

Mám ten francouzský film na DVD.

Zatím se mi daří včelstva udržet bez jediného roztoče na podložce do podzimu,a pak je začnou nosit a padat na podložku. Už 3 včelaři budeme zkoušet toto zlepšit integrovaným dnem, které má mimo jiného, taky vliv na teplotu v úle a porovnáme výsledky. Můžeme doufat, že si včely vytvoří odolnost? Pokud ne, je to pořád lepší, než pro to nic nedělat.Složité řešení je k ničemu.
B.V.

On Tuesday 15 of January 2008 19:25:36 Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
>
> Destruktor. Proto si myslím , že hledání ve starých málo osvědčených
> metodách nemá velký význam. Jedinou cestou pak tedy může být hledání nových
> kmenů a linií tam kde včely přežívají u špatně léčících včelařů nebo volně
> žijících rojů.


toto je napriklad plemeno vcely z Primorskeho kraje (Rusko), z oblasti, kde se
prolina vyskyt apis cerana a melifera.

Honza

Dovoluji si Vás pozvat na nový WEB mladého komerčního včelaře.
www.vcelykopec.wbs.cz

Všechny tyto metody které se tady uvádějí byly zkoušeny v počátcích výskytu varoázy, tehdy, Varoa Jakobsoni Tehdy se zkoušely různé metody které se ukazovaly málo účinné S bojem proti této nákaze však také docházelo k vývoji tohoto škůdce který se již svými vlastnosti začal lišit od původního druhu a byl pak označen jako Varoa Jakobsoni var. destruktor a když se plně adaptoval na včelu medonosnou byl pak uznán jako samostatný druh Varoa Destruktor. Proto si myslím , že hledání ve starých málo osvědčených metodách nemá velký význam. Jedinou cestou pak tedy může být hledání nových kmenů a linií tam kde včely přežívají u špatně léčících včelařů nebo volně žijících rojů. S tímto novým škůdcem který se již plně adaptoval v naších podmínkách musíme počítat a vývoj šlechtění včelstev se nutně musí ubírat směrem k jejich odolnosti nebo alespoň ˇk toleranci vůči tomuto škůdci.. Což vlastně by znamenalo hledat u těch proklínaných dědulů a přežívajících zalétlých rojů. A tam hledat nový vhodný materiál k novému šlechtění nových odolnějších kmenů

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?
> Datum: 15.1.2008 17:41:01
> ----------------------------------------
> DD,
> pokud jste clenem CSV , mate moznost si je pujcit z knihovny CSV.
> Mimoprazskym
> zasilaji postou. (pokud nejste clenem take, ale musite tam osobne).
>
> Děkuji za informaci. Jsem členem a proto tam napíšu. Našel jsem na této
> konferenci i další zdroje infornací o léčení teplem:
>
> Odborné včelařské překlady č. 4/1979, str. 48. (zařízení pro tepelné
> ošetření včelstev při varroáze) a č. 2/1996, str. 159.(ošetření teplem),
> Včelařství 5/1983, str. 105.
> Včelár 1983, str. 136.
> Včelár 1995, str. 173.
>
>
>
>