78287

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Sroll Josef (e-mailem) --- 21. 1. 2008
RE: Včelařské vrby. (26846) (26874) (26878) (26884) (26897)

Klasická vrba jíva zakořeňuje o dost hůře, než ostatní vrby. Doporučuje se použití přípravků na zakořeňování (jsou jak práškové, já sám mám dobré zkušenosti s želé). K dostání v různých semenářstvích a zahrádkářských prodejnách.

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Poláek
Sent: Monday, January 21, 2008 9:10 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Včelařské vrby.

Na to je už dávno postup. Řízky, asi 20 cm dlouhé klacky se zapíchnou do záhonu, aby vyčuhovaly tak 2 cm. Záhon se zalévá a pleje od plevelu. Za rok vyrostou šlahouny 0,4 až 1,20 m vysoké, ty se potom v zimě sází na trvalá stanoviště. Rovnou to nejde, protože tak malé řízky jsou při přímém vysázení zahlušeny plevelem.
U dobře zakořeňujícícch vrb se mohou řezat tyče, které se zapíchnou na trvalé stanoviště tak, aby čouhaly tak asi metr. Pokud není příliš suchý rok, tak potom vyrostou. Tak jsem množil do pobřežních bažin místní klony samčích vrb a v minulosti se takovým způsobem zalesňovaly topolovými řízky nevyužívané vlhčí loučky. Pak je u vrb ještě možnost, že se prakticky nesekané vícemetrové pruty a větve z keřových porostů prostě zaryjí nebo na ležato zahážou 5 - 15 cm vrstvou zeminy, tak se občas dříve dělaly břehové porosty vrb u potoků a větších říček, kde měly bránit erozi břehů, tam se ty větve ještě mechanicky přitloukaly do toho břehu nebo se takhle i osazovaly ty vlhčí louky nebo mokřiny. Přirozeně všechny tyto způsoby potřebují aspoň prvních půl roku dostatek vláhy, jinak rostlinky zaschnou. Relativně dost kritická je taky doba, kdy se ty řízky a větve řežou, u vrby a asi obecně u všech snadno zakořeňujících dřevin je nejlepší doba těsně před začátkem rašení, to je nyní, u vrby je pak kratší období během plného rašení a květu, kdy vrbové řízky nekoření téměř vůbec, v létě a na podzim koření proti nejvýhodnější době méně nebo taky někdy vůbec. Souvisí to s chemismem uvnitř rostliny, kterým rostlina ovládá růst pupenů a kořenů.
Hůže zakoňujicí vrby a tenčí větévky se mohou dát prostě do vody jako do vázy, obvykle s rozvojem listů začnou rašit i kořeny, pak se musí ty větévky opatrně zasadit do nějakého většíhi květináče a po nějakém měsíci v něm rostoucí přesadit do záhonů.
Jinak obecně čím tenčí a mladší větévky, tím ochotněji raší, ale čím silnější klacky, tím obsahují více živin a stihnou z nich vyrůst delší výhony s listy, než začne rostlinka čerpat kořeny živiny z půdy. U vrby je proto vhodné používat klacky od půl cm síly výše a stačí obvykle zapíchání do vlhké půdy, u jiných dřevin, co koření podstatně hůře se musí třeba používat zelené výhonky plus třeba případně stimulátor, aby vůbec zakořenily, a je to spíše laboratorní věc než záhon v přírodě, třeba množení některých jabloní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomtom" <tom.es/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 20, 2008 6:46 PM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> Měl bych zájem o nějaké řízky vrb...pokoušel jsem se jednou řízkovat
> vrbu
o
> které ví, že je obsypana včelami, ale ani jeden řízek se mi neuchytil
> :-( Můžete mi napsat odkud jste? Já z Opavy...celkem pravidelně
> jezdívám do Zlína. vy jste tuším NJ?
> Tom

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:Vítězslav Vrána - Re: 1 Včelařství 2008
Předchozí:Radim Polášek - Re: 1 Včelařství 2008


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu