78432
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- kozlík (194.212.232.6) --- 25. 1. 2008
Re: spad roztočů (26894) (26931) (26932) (26933)
Vážený příteli. Několik roků tomu nazad , jsem se právě pro "nedorozumění" s odběrem měli na této konferenci trochu zlobil. Jak šel čas, tak mne zlobení opustilo a po letošku se Vám musím dokonce omluvit. Počty roztočů - při vyšetření skutečně nejsou rozhodující. Důležité je jenom to, jak si to vyhodnotí včelař a jaké sám učiní rozhodnutí . Důležité je poznat kdy nasadit opatření, kde sehnat léčivo a případně i jak ho vymámit v té době kdy ho včelař potřebuje.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26965
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojtěch (85.13.78.2) --- 25. 1. 2008
Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka (26929) (26935) (26936) (26953) (26954) (26955) (26961)
To že klasicky sbíjené spoje vydrží 25 a více let tak určitě to moc ekonomické nebude řešit lepší kvalitu spoje
Neřeším trvanlivost na 25 let. Rámečky jsou pro mě spotřební materiál, který je z hygienických důvodů vhodně poměrně často měnit. Řešíme tady pevnost spoje při manipulaci s nástavky a při vyjímání "slepených" rámků. Hlavním aspektem je však rychlost a tedy produktivita práce.
Honza
Problémy je třeba řešit a ne si jich pěstovat. Když kluci měli každý 3. hřebík mimo, tak jsem je zrušil.Vyrábíme si vlastní rámky . Nepotřebujeme sponkovačky ani hřebíky ani dráty.Pokud se včelaří tak, že místo stavění nového díla zalepují staré, pak se nemůže nikdo divit, že rámek nevytáhne.
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26964
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Daniel Prokes, Ing. (e-mailem) --- 25. 1. 2008
Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka (26929) (26935) (26936) (26953) (26954) (26955)
rád bych se zeptal,na označení těchto lakovaných spon,popřípadě prodejce a cenu. Děkuji Daniel Prokeš
>>a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku - zboku) Není to pravda Vzhledem k prostoru je nutné použít kratší a tenší hřebíčky a rámky se pak v kratší době spolehlivě rozpadají rozpadají Mám to odskoušeno .Hůř se to sbíjí a špatně drží
No já mám za to, že přítel Ptáček měl na mysli hřebíčky křížem, tedy zatlučené jak svisle tak vodorovně pod uškem. Tento způsob se používá i při sponkování rámků se silnou horní loučkou. Osobně používám jen svislé sponkování dvěma úzkými sponkami, které střílím mírně šikmo proti sobě. a navíc od té doby co používám místo zinkovaných spony lakované adhezní pryskyřicí nemám problém s vytahováním. Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26961
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.138.39.60) --- 25. 1. 2008
Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka (26929) (26935) (26936) (26953) (26954) (26955)
No já mám za to, že přítel Ptáček měl na mysli hřebíčky křížem, tedy zatlučené jak svisle tak vodorovně pod uškem. Tento způsob se používá i při sponkování rámků se silnou horní loučkou. Osobně používám jen svislé sponkování dvěma úzkými sponkami, které střílím mírně šikmo proti sobě. a navíc od té doby co používám místo zinkovaných spony lakované adhezní pryskyřicí nemám problém s vytahováním.
Honza
-------
Langstrothy co nakupuji (asi víc jak 5 let ve větším množství) měly občas problém. Když jsem se snažil vyndat první rámek z pořádně zatmeleého nástavku, tak jsem vytáhl jen horní laťku. Od té doby jsme každou zásilku preventivně probil z boku. Nejdříve ručně jedním hřebíkem (u Langstrotha jsme mohl použít standardní velikost na rámky), později, když jsem se vzmohl na "lacinější" hřebíkovačku, tak jsem preventivně každou dodávku prošil z boku. Pár hodin práce navíc mi stojí za to i kdyby ten původní spoj byl sebepevnější. Než někde na včelnici řešit problém, co s bortícím plným plástem bez horní loučky a kolem halda slídících včel. :-))
Ale protože mě to celkem zajímalo, tak v podtstatě vím o velkovčelařích ( a je to hodně přes tisíc včelstev celkem) co používají jen svislé sponky na rámcích bez čepování.
Takže to asi jde.
Tento týden mi přivezli sponkovačku za dotace. Ale u vyšších rámků nevím, jestli tam nebudu ty boční hřebíky/sponky dál dávat. V podstatě se jedná o pár sekund na rámek, když už budou naskládány ve formě. To naskládání, to je největší časový záhul.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26960
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 25. 1. 2008
Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka (26929) (26935) (26936) (26953) (26954) (26955) (26956) (26957)
Se zvýšenou rychlostí se sníží zase pevnost a 0 od 0 pojde Ale zkoušet se musí jinak bychom se nepohnuli kupředu Já taky to tak dělám a některé návody jsou opravdu bláznoviny A někdy zjistíme . jak dale jsme v zajetí zvyklostí
Pepan
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka > Datum: 25.1.2008 07:55:35 > ---------------------------------------- > Pepan > To že klasicky sbíjené spoje vydrží 25 a více let tak určitě to moc > ekonomické nebude řešit lepší kvalitu spoje > > Neřeším trvanlivost na 25 let. Rámečky jsou pro mě spotřební materiál, > který je z hygienických důvodů vhodně poměrně často měnit. Řešíme tady > pevnost spoje při manipulaci s nástavky a při vyjímání "slepených" rámků. > Hlavním aspektem je však rychlost a tedy produktivita práce. > Honza > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26958
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Honza Jindra (84.244.103.226) --- 25. 1. 2008
Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka (26929) (26935) (26936) (26953) (26954) (26955) (26956)
Pepan
To že klasicky sbíjené spoje vydrží 25 a více let tak určitě to moc ekonomické nebude řešit lepší kvalitu spoje
Neřeším trvanlivost na 25 let. Rámečky jsou pro mě spotřební materiál, který je z hygienických důvodů vhodně poměrně často měnit. Řešíme tady pevnost spoje při manipulaci s nástavky a při vyjímání "slepených" rámků. Hlavním aspektem je však rychlost a tedy produktivita práce.
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26957
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 24. 1. 2008
Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka (26929) (26935) (26936) (26953) (26954) (26955)
To že klasicky sbíjené spoje vydrží 25 a více let tak určitě to moc ekonomické nebude řešit lepší kvalitu spoje
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka > Datum: 24.1.2008 21:37:41 > ---------------------------------------- > >>a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku - > zboku) Není to pravda Vzhledem k prostoru je nutné použít kratší a tenší > hřebíčky a rámky se pak v kratší době spolehlivě rozpadají rozpadají Mám to > odskoušeno .Hůř se to sbíjí a špatně drží > > No já mám za to, že přítel Ptáček měl na mysli hřebíčky křížem, tedy > zatlučené jak svisle tak vodorovně pod uškem. Tento způsob se používá i při > sponkování rámků se silnou horní loučkou. Osobně používám jen svislé > sponkování dvěma úzkými sponkami, které střílím mírně šikmo proti sobě. a > navíc od té doby co používám místo zinkovaných spony lakované adhezní > pryskyřicí nemám problém s vytahováním. > Honza > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26956
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Honza Jindra (89.203.134.130) --- 24. 1. 2008
Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka (26929) (26935) (26936) (26953) (26954)
>>a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku -
zboku) <<
> Není to pravda Vzhledem k prostoru je nutné použít kratší a tenší hřebíčky a rámky se pak v kratší době spolehlivě rozpadají rozpadají Mám to odskoušeno .Hůř se to sbíjí a špatně drží
No já mám za to, že přítel Ptáček měl na mysli hřebíčky křížem, tedy zatlučené jak svisle tak vodorovně pod uškem. Tento způsob se používá i při sponkování rámků se silnou horní loučkou. Osobně používám jen svislé sponkování dvěma úzkými sponkami, které střílím mírně šikmo proti sobě. a navíc od té doby co používám místo zinkovaných spony lakované adhezní pryskyřicí nemám problém s vytahováním.
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26955
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 24. 1. 2008
Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka (26929) (26935) (26936) (26953)
>>a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku - zboku) << Není to pravda Vzhledem k prostoru je nutné použít kratší a tenší hřebíčky a rámky se pak v kratší době spolehlivě rozpadají rozpadají Mám to odskoušeno .Hůř se to sbíjí a špatně drží
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Vladim?r Pt??ek <ptacek/=/sci.muni.cz> > Předmět: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka > Datum: 24.1.2008 20:09:14 > ---------------------------------------- > Vazeni, sponkovačka je vítezství pouze docasne. U komercne vyrabenych ulu > se mi pri zaplneni nastavku medem a spojeni dvou pater medniku voskem > (39X24) trhal horni mednik i s hornimi louckami spodniho medniku. To pri > medobrani neni nic prijemneho. Podobne zmenami objemu a tvaru sololitu po > nekolika letech venku se postupne sponky sololitem prorezaly a spoje se > uvolnuji. Podle zkusenosti starych zpatecnickych vcelaru jsou ramky nejlepe > sbite dlouhymi hrebicky (a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku - > zboku) Takove dilo je pak pevne a trvanlive. Stejne tak jsou hrebiky lepsi > take na sbijeni nastavku (sololit, palubovky atp.)Na specialne namahana > mista jsou nejvhodnejši šrouby se zapustenou hlavixckou. > Vse dobre, > Vladimir Ptacek > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26954
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vladimír Ptáček (81.19.4.77) --- 24. 1. 2008
Re: vrta?ka r?mk? Sponkovačka (26929) (26935) (26936)
Vazeni, sponkovačka je vítezství pouze docasne. U komercne vyrabenych ulu se mi pri zaplneni nastavku medem a spojeni dvou pater medniku voskem (39X24) trhal horni mednik i s hornimi louckami spodniho medniku. To pri medobrani neni nic prijemneho. Podobne zmenami objemu a tvaru sololitu po nekolika letech venku se postupne sponky sololitem prorezaly a spoje se uvolnuji. Podle zkusenosti starych zpatecnickych vcelaru jsou ramky nejlepe sbite dlouhymi hrebicky (a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku - zboku) Takove dilo je pak pevne a trvanlive. Stejne tak jsou hrebiky lepsi take na sbijeni nastavku (sololit, palubovky atp.)Na specialne namahana mista jsou nejvhodnejši šrouby se zapustenou hlavixckou.
Vse dobre,
Vladimir Ptacek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26953
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vladimír Ptáček (81.19.4.77) --- 24. 1. 2008
Re: prelet 2008 (26902) (26916) (26924)
V D:
K uhynu vcelstiev:
zimoval som na dvoch stanovistiach. Na prvom boli vedla seba dva ule po 4 NN. Matky mali minulorocne. Liecil som v auguste Formidolom, potom podla instrukcii 2x Avartinom. Vcelstva boli rovnako krmene. V jednom som nasiel vrchny nastavok plny zav. zasob a hrstku uhynutych vciel v nizsom nastavku tiez so zasobami. Vedlajsi ul bol zrejme este na jesen vyrabovany bez zasob a vciel.
Názor VP: 4 nástavky Optimalu a jedna plotna Formidolu s kys. mravenci nejde dohromady. Tak nizka koncentrace jen mozna zlepsi hygienicke chovani vcelstva (vhodne pri vapenateni) ale na likvidaci klestikov nema vliv. Proto zde doslo k premnozeni kliestikov Varroa, podlomeni vitality zimnich generaci vcel a jejich vyprazdneni z ulu zacatkem podzimu. 2 x Avartin pozdeji jiz nemel co zachranit.
VD:
Na druhom stanovisti je situacia lepsia, rovnaky postup osetrovania a krmenia. Zo 6 vcelstiev padlo len jedno - bol to minulorocny roj v 3 NN. Po otvoreni bol dostatok zav. zasob, medzi plastami hrstka uhynutych vciel.
VP: Rovnez uhyn na varoazu, asi stejna pricina jako nahore, v okoli mensi tlak roztocu, proto ostatni vcelstva prezila to jedno uhunule si mohlo donest roztoce z některeho napadeneho vcelstva v okoli. U nas je v cervenci az srpnu nutno dat do vcelstev Gabon, ktery klestika likviduje prave v obdobi vzniku podletni generace vcel. (Problem - zda se ze vznika rezistence.) Mozna budeme casem nuceni delit vcelsta a tvorit z jednoho dve, krmit hodne vcas nebo ponechavat med, aby vcelstva prestavala plodovat jeste v dobe, kdy maji v podmetu zavickovanou trubcinu (kde se da predpokladat vice roztocu naz na delnicich).
VD:
Po okoli je rozsireny mor vcelieho plodu. Zatial som nedostal instrukcie o sposobe vysetrenia vcelstiev na tuto nemoc.
VP:
Postup bude zalezet na vasich veterinaroch.
Osetrujte vcelstva s pravidelnymi prohlidkami plodu alespon jednou za 6 tydnu (vsimat si opustenych zavickovynych bunek.
Rozdelte si stanoviste tak, aby se plásty a včelstva z oblasti s morem nevozila do oblasti bez moru.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26952
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.146.248) --- 24. 1. 2008
Re: Cena medu, pocet včelstev a mnozstvi zasob (26286) (26287)
Inzertní a reklamní sdělení pro zájemce o oddělky:
Oddělky nejsou, kupte si med!!
Medu je u mne dostatek. Cena je bez ohledu na snůšku a při minimálním osobním odběru jednoho sudu a pouze za hotové za 55,-/kg. Více na mailu gupa(zavin)seznam.cz
S takovou výhodnou cenou totiž ušetříte mnoho námahy s oddělky, které jsou finančně nevýhodné a s velkou pravděpodobností znovu u Vás nedožijí letošních Vánoc! Je to potvrzováno studiemi o profylaxi ve spojitosti s problémovými viry ve Vašich úlech.
Kupte si raději místo ztrátového chovu včel hotový med. Takové nákupování je přeci také zábava a koníček!!
Stonjek:
>Med nebude, protože v podstatě žádný už není teď. Mohl bych svoje tenčící se zásoby rozprodat během týdne, kdybych je nabídl včelařům ve svém okolí a to rozhodně nemluvím o kg!<
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26944
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Kala (e-mailem) --- 23. 1. 2008
RE: spad roztočů a jejich počítání (26894) (26931) (26941)
Už jsem do toho nechtěl vstupovat, ale aby nedošlo k chybné interpretaci:
tuto svépomocnou flotaci používám pouze pro spad měli po podzimních ošetřeních ( tedy měl, kterou bych jinak bez užitku ometl z podložek).
Veškerou měl po posledním ošetření ( obvykle aerosolem kolem Vánoc )posíláme za celou ZO ČSV koncem ledna k oficiálnímu vyšetření do VÚVč Dol. Dokáží (na žádost) provést i diagnostiku na mor včelího plodu ( z části zaslané měli ). J.Kala
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Moluka Sent: Wednesday, January 23, 2008 9:17 PM To: Včelařský mailing list Subject: Re: spad roztočů a jejich počítání
Souhlasím s posstupem zjišťpvámí roztočů v oleji nabo v lihu je to stejné. Pro lepší počítání doporučuji zdrojem světla svítit na hladinu a počítat z boku. Roztoči růžově světélkují, ostatní příměsi jsou v půsvodní barvě a počítání je přesnější. Toto je třeba provést hlavně za měsíc po odběru vzorků a zjistit skutečné zamoření a přijmout k tomu opatření v jarním ošetření. Při dalších spadech nátěr plodu s fumigací a nenechat přežít ani jednu samičku z minulého roku. Jinak nás potká to co bylo v roce 2007. Je mírná zima a toje pro včelaře neštěstí. Zachrání nás tuhá zima. Zdrvím všechny moluka/=/seznam.cz
__________ Informace od NOD32 2807 (20080119) __________
Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32. http://www.nod32.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26942
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Moluka (83.208.196.187) --- 23. 1. 2008
Re: spad roztočů a jejich počítání (26894) (26931)
Souhlasím s posstupem zjišťpvámí roztočů v oleji nabo v lihu je to stejné. Pro lepší počítání doporučuji zdrojem světla svítit na hladinu a počítat z boku. Roztoči růžově světélkují, ostatní příměsi jsou v půsvodní barvě a počítání je přesnější. Toto je třeba provést hlavně za měsíc po odběru vzorků a zjistit skutečné zamoření a přijmout k tomu opatření v jarním ošetření. Při dalších spadech nátěr plodu s fumigací a nenechat přežít ani jednu samičku z minulého roku. Jinak nás potká to co bylo v roce 2007. Je mírná zima a toje pro včelaře neštěstí. Zachrání nás tuhá zima. Zdrvím všechny moluka/=/seznam.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26941
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Sroll Josef (e-mailem) --- 23. 1. 2008
RE: vrtačka rámků (26929) (26934)
Dej to někam na web, ať se mohou podívat všichni. Pepa
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef Křapka Sent: Wednesday, January 23, 2008 6:48 AM To: Včelařský mailing list Subject: Re: vrtačka rámků
Již několik let používám velkou sešívačku na kancelářské sponky. Rámky již nevrtám a drátek neprotahuji. V případě zájmu Vám zašlu několik snímků na mailovou adresu.
Čau Pepča
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26939
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 23. 1. 2008
Re: vrta?ka r?mk? (26929) (26935)
Zkoušel jsem to sponkovačkou ale moc mě to nenadchlo Zašli mi to také ať vidím jestlo to nedělám blbě
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz> > Předmět: Re: vrta?ka r?mk? > Datum: 23.1.2008 06:47:46 > ---------------------------------------- > Již několik let používám velkou sešívačku na kancelářské sponky. Rámky již > nevrtám a drátek neprotahuji. V případě zájmu Vám zašlu několik snímků na > mailovou adresu. > > Čau Pepča > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26936
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Kala (e-mailem) --- 23. 1. 2008
RE: spad roztočů (26894) (26931) (26932)
Naprostý souhlas. Litrovka stolního oleje za cca 20Kč mi vystačí na několik roků. V té souvislosti si dovoluji pro některé účastníky konference podrobně popsat, jak to dělám. Do nádoby (sklenice) o cca dvojnásobném obsahu než je objem měli naleju olej, nasypu měl, zamíchám špejlí a počkám, až měl sedne na dno a na hladinu vyplavou roztoči. Ale i křidélka, hlavičky a nožičky z uhynulých včel. Po spočtení roztočů olej nechám zpátky překapat přes papírový kávový filtr, který následně spálím. Olej je tak použitelný i pro další flotace a po několik následujících roků ( než se zkazí ). Flotaci je dobré provádět při pokojové teplotě. Flotace je cenná informace skoro zadarmo. (Flotaci v líhu jsem nezkoušel). Josef Kala
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Honza Jindra Sent: Tuesday, January 22, 2008 10:08 PM To: Včelařský mailing list Subject: Re: spad roztočů
Podobnou zkušenost jsem měl před několika lety, kdy jsem vybíral měl v týdnu velkého oteplení během ledna. Tenkrát to dělalo průměr 20 roztočů na včelstvo. Po 4 týdnech od prvního odběru měli jsem během února odebral druhý vzorek, zaslal ho znovu na vyšetření a výsledek byl pod 0,5 ks na včelstvo. V podstatě bylo chybou odebírat měl během oteplení, ale to nikdo nemohl čekat. Takže doporučuji vzorek zopakovat a vyšetření si udělat flotací v oleji nebo lihu sám. Na druhou stranu počet roztočů ve vzorku je informací jenom pro Vás. Je na Vás jak se k léčení svých včelstev postavíte. Převezměte konečně zodpovědnost na sebe a účelně se rozhodněte. Nečekejte, že to za Vás někdo vyřeší. Nebo že naleznete někoho, na koho chybu způsobující úhyn včelstev, hodíte. Míč je celou dobu hry na naší straně! Honza
__________ Informace od NOD32 2807 (20080119) __________
Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32. http://www.nod32.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26933
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Honza Jindra (89.203.134.130) --- 22. 1. 2008
Re: spad roztočů (26894) (26931)
Podobnou zkušenost jsem měl před několika lety, kdy jsem vybíral měl v týdnu velkého oteplení během ledna. Tenkrát to dělalo průměr 20 roztočů na včelstvo. Po 4 týdnech od prvního odběru měli jsem během února odebral druhý vzorek, zaslal ho znovu na vyšetření a výsledek byl pod 0,5 ks na včelstvo. V podstatě bylo chybou odebírat měl během oteplení, ale to nikdo nemohl čekat. Takže doporučuji vzorek zopakovat a vyšetření si udělat flotací v oleji nebo lihu sám. Na druhou stranu počet roztočů ve vzorku je informací jenom pro Vás. Je na Vás jak se k léčení svých včelstev postavíte. Převezměte konečně zodpovědnost na sebe a účelně se rozhodněte. Nečekejte, že to za Vás někdo vyřeší. Nebo že naleznete někoho, na koho chybu způsobující úhyn včelstev, hodíte. Míč je celou dobu hry na naší straně!
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26932
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Richard Šimko (195.22.38.201) --- 22. 1. 2008
Re: 1 Včelařství 2008 (26805) (26807) (26851) (26882) (26892)
Když probíráte č.1/2008 tak jsem zalistoval několika posledními ročníky. V okamžiku, kdy začal vycházet Moderní Včelař se přechodně podle mého mínění odborná kvalita začala přechodně zlepšovat. Bohužel jen přechodně. Myslím si, že například vázli informace o možnosti čerpání dotací z EU. Zato jsem půl roku po sjezdu četl o tom jak "jsme to zvládli". A schválně si zpočítejte co nebo kdo je nějčastěji na fotografiích v časopise.
Zatím
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26927
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jano B. (212.55.241.19) --- 22. 1. 2008
Re: prelet 2008 (26902) (26916)
K uhynu vcelstiev:
zimoval som na dvoch stanovistiach. Na prvom boli vedla seba dva ule po 4 NN. Matky mali minulorocne. Liecil som v auguste Formidolom, potom podla instrukcii 2x Avartinom. Vcelstva boli rovnako krmene. V jednom som nasiel vrchny nastavok plny zav. zasob a hrstku uhynutych vciel v nizsom nastavku tiez so zasobami. Vedlajsi ul bol zrejme este na jesen vyrabovany bez zasob a vciel.
Na druhom stanovisti je situacia lepsia, rovnaky postup osetrovania a krmenia. Zo 6 vcelstiev padlo len jedno - bol to minulorocny roj v 3 NN. Po otvoreni bol dostatok zav. zasob, medzi plastami hrstka uhynutych vciel. Po okoli je rozsireny mor vcelieho plodu. Zatial som nedostal instrukcie o sposobe vysetrenia vcelstiev na tuto nemoc. V minulosti sa odovzdavalo melivo alebo vzorky medu na rozbor. Podla mojich pozorovani (stav zav. plodu)sa klinicke priznaky moru neobjavili, potvrdene vysetrenim to vsak nemam. Inak som nestihol vyrezat jeden cyklus zavickovaneho trudieho plodu - to len na margo kliestika V.D.
Jano B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26924
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 1. 2008
Re: Včelařské vrby. (26846) (26874) (26878) (26884) (26897) (26899) (26908) (26914) (26919) (26921)
Dříve se mi včelařské vrby zdály nejlepší volbou všude, protože vhodně zvolenými klony se dá za prvé od stolu pokrýt produkci pylu ihned od roztání sněhu po rozkvět jiných zdrojů pylu v druhé polovině dubna - olše, osika, javor mléč, smuteční vrba atd. Za druhé dají se nalézt včelařské vrby pro mokrá stanoviště i pro suchá stanoviště. Za třetí všechny včelařské vrby jsou nebo by měly být snadno rozmnožitelné řízky bez nějakého složitého laborování s stimulátory, teplotou, ochranou proti plísni atd. Nyní se mně zdá, v nějaké méně porušené přírodě, že vhodnější bude rozmnožit nebo naroubovat nějaké místní vrby jívy nebo se i koukat v březnu a dubnu a rozmnožit už rozšířené místní samčí vrby než včelařskými vrbami, což jsou kříženci i různých cizokrajných vrb zanášet do prostředí další cizokrajné odrůdy a geny. Vrby jsou větrosprašné a ochotně se mezi sebou kříží, jejich pyl se může větrem šířit na dost velkou vzdálenost. Někde u města, kde je leccos už vysázeno, tam se včelařskými vrbami podle mně není problém, někde v chráněné krajině daleko od parků a plantáží biomasy jsem pro místní zdroje.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, January 22, 2008 6:47 AM Subject: Re: Včelařské vrby.
> Prosím o radu, jaké vrby by bylo nejlepší vysadit a kdy. Nikdy jsem se tím > nezabýval a rád bych svoje včelky letos nějak podpořil. Díky za rady. Pavel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26923
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gabriel Kominek (e-mailem) --- 22. 1. 2008
Re: Včelařské vrby. (26846) (26874) (26878) (26884) (26896) (26913)
Bezne ich kupujeme na Slovensko z VÚ- Kunovice u Uherskeho Hradiste, Ing. Čižková tel: 6025696. Vrba trojmužná "trojtyčinková " Salix triandra L. tzv. S- 430 sa predáva v řizkach, na jar sa vysadí na záhon , zapustí korene, vyženie aj meter vysoké výhony a na jeseň sa može presadiť na trvalé stanovište. Distribuje sa v marci a cena je 4.-Kč- 1 ks. Velmi dobrý sposob rozmnozovania popisuje pán Túrčani vo svojom prispevku. ----- Original Message ----- From: "Pavel Chlup" <pavchlup/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, January 21, 2008 7:28 PM Subject: Re: Včelařské vrby.
> Nevíte prosím Vás někdo,kde se dají sehnat sazenice nebo řízky vrby > trojmužné?Jde vůbec tato vrba řízkovat? > > > __________ Informacia od NOD32 2813 (20080122) __________ > > Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32. > http://www.eset.sk > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26922
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaroslav Vodička (85.71.158.44) --- 22. 1. 2008
Re: loisko pod ko do medometu (26885) (26888) (26910) (26915)
Pohon zvláště u zvratných medometů nahoře je často chybou, protože zavazí při vkládání plástů. Proto je výhodnější jej mít dole pod medometem. Aby se nestalo to, že med nateče do ložisek, dává se mezi koš a ložisko odstřikovací kroužek, v podstatě talíř otočený dnem vzhůru. Voda po něm steče, pryč- dolů na řemenici. Normálně se to nestává, včelaře si to má hlídat, ale pokud se to náhodou stane, žádné nebezpečí poruchy - zničení ložiska nehrozí.
Tak to děláme v podstatě 28 let beze změny, od roku 1980.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26920
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- pepan (194.213.44.10) --- 21. 1. 2008
Re: Včelařské vrby. (26846) (26874) (26878) (26884) (26897) (26899) (26908) (26914)
Ještě jeden poznatek Jak je příroda moudrá Jelikož mají vrby a topoly velmi krátkou klíčivost Tak matka příroda zařídila , že tyto stromy začínají uvolňovat semena obvykle pár hodin před děštěm Jakmile začnou poletova můžete s vejvětší pravděpodobností očekávat déšť
Pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26919
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2008
Re: loisko pod ko do medometu (26885) (26888) (26910)
Přesně tak. Co se týká zatékání medu, je asi třeba odlišit medomety se svislým košem, tam se toho na hřídel skutečně moc nedostane a medomety s vodorovným košem, tam může med z rámků kapat na hřídel běžně.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "pepan" <josef.mensik/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, January 21, 2008 4:03 PM Subject: Re: loisko pod ko do medometu
> Ptám se, je to racionální, nebo jen snaha být perfektní za každou cenu. > Vezmu-li v úvahu počet otáček, délku jednoho vytáčení, zatížení koše a > průměr hřídele nemůže dojít i s tím nejjednoduším kluzným uložením k jeho > vydírání a nadměrnému opotřebení než se vydře to uložení tak se zatím > rozpadne celý medomet A pokud se týká zatékání medu do spodního ložiska > tak není možné aby se tam med vůbec dostal Pokud se nejedná o příkladnou > nedbalost. Odstředivá síla to nedovolí. Dále se za účelné považuje: > 3rámkový medomet do 10 včelstev 4rámkový do 40, 6rámkový do sto a pak jsou > již medomety s horizontálním uložení koše na 24 až 100 rámků
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26915
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2008
Re: Včelařské vrby. (26846) (26874) (26878) (26884) (26897) (26899) (26908)
Doporučovalo se těsně předtím, než jíva začne uvolňovat semena - chmýří, nalámat větvičky s samičími jehnědami a zapíchat je do toho mokřadu. Je to někdy tuším ke konci května. Obírat chmýří z větviček se mně zdá takové dost málo produktivní. Kdysi, když jsem pracoval v hale ve fabrice, stačilo vylézt na střechu haly a tam bylo v nafoukaných závějích zeminy v kanálech odvádějících srážky stromečků vrby jívy dost. Dneska už tam nedělám a asi soukromý majitel se i stará a střechu nechává čistit.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "pepan" <josef.mensik/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, January 21, 2008 3:34 PM Subject: Re: Včelařské vrby.
> nejlepší je použít výsev a jelikož jíva je dvoudomý strom tak semeno se > sklízí jen ze samičích stromů a musí se během pár hodin po sběru zasít a to > nejlépe do substrátu ze stavební suti a zeminy 1 : 1. kde bude trvalý > mokřad
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26914
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (213.151.87.64) --- 21. 1. 2008
Re: ložisko pod koš do medometu (26885) (26888) (26910)
Jestliže je si někdo jist, že se nemůže stát, aby mu po hřídelce steklo několik kapek medu, dobře mu tak. Já musím za den se otočit 2 x s vlekem nástavků a ty prohnat rad. medometem a med mě po hřídelce občas steče, protože z odvíčkovaných plástů to prostě kape. Pak je s ložiskem ámen v dohledné době. Jinak nejjednodušší zábrana je vystřihnout z gumy, nebo plastu kolečko, vyseknout o něco menší díru než je hřídel a navléknout. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26912
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepík (81.0.194.126) --- 21. 1. 2008
Re: 1 Včelařství 2008 (26805) (26807) (26851) (26882) (26883) (26887) (26900)
Vzhledem k tomu ,že je včelařství zadarmo a povinně tak je výborné.Je pravda ,že jako informační medium pro včelaře to jde. Má to však vadu,ještě by mělo nutit včelaře aby to přečetli také povinně.Kdyby však v tomto stavu bylo na stáncích mezi podobnými časopisy asi bych si ho málo kdo koupil.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26911
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- pepan (194.213.44.10) --- 21. 1. 2008
Re: ložisko pod koš do medometu (26885) (26888)
Ptám se, je to racionální, nebo jen snaha být perfektní za každou cenu. Vezmu-li v úvahu počet otáček, délku jednoho vytáčení, zatížení koše a průměr hřídele nemůže dojít i s tím nejjednoduším kluzným uložením k jeho vydírání a nadměrnému opotřebení než se vydře to uložení tak se zatím rozpadne celý medomet A pokud se týká zatékání medu do spodního ložiska tak není možné aby se tam med vůbec dostal Pokud se nejedná o příkladnou nedbalost. Odstředivá síla to nedovolí. Dále se za účelné považuje: 3rámkový medomet do 10 včelstev 4rámkový do 40, 6rámkový do sto a pak jsou již medomety s horizontálním uložení koše na 24 až 100 rámků
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26910
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 26908 do č. 26968)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu