Včelařská konference

přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z jedné strany dopůl (...)

_____________________________________________________________

S příchodem propagace NN úlů se rozšířilo používání zúžených spodních i horních louček ( k prostředku ) rámků kvůli údajnému lepšímu propojení nástavků. Zkušenosti ukázaly, že takto řešené rámky sice poskytují vyšší propojení nástavků ale na úkor značně zvýšeného prostavování.

Podle výzkumu se toto prostavování významně sníží při ponechání horní loučky široké. Bezkonkurenčně nejnižší tendence včel k propojování nástavků dílem je při používání širokých spodních i horních louček rámků. Ani tak nezávisí na tloušťce horní loučky. Myslím si, že originální Langstrothovské rámky mají zbytečně moc tlusté horní loučky. Je to plýtvání dřevem zvláště pak, když jsou všechny loučky široké. V tomto případě úplně postačí, když jsou všechny loučky +/- 1 cm tlusté.

Podle mého názoru je otázka MEZIPLÁSTOVÉ mezery zbytečně nadhodnocována. Pro zimní chumáč je podstatně lepší, když se pohybuje po dřevě, než když visí ve vzduchu. U některých včelstev se může stát, že nepřestaví spodní loučku, a tím pádem se znatelně zhorší v zimě pohyblivost včelstva přes patra. V tomto případě jistě by byla spodní loučka lepší široká než zúžená. Prostě tak či onak poloviční spodní loučka uprostřed přináší zlo ( buď prostavování, nebo komplikace pohybu chumáče v zimě ).

Podstatně důležitější je MEZINÁSTAVKOVÁ mezera. Neměla by být vyšší než 10 mm ( prostavování nebo špatné přecházení chumáče přes patra ) a nižší než 6 mm ( tmelení ). Optimální je zhruba ,,zlatý střed,, tj. 8 mm. Velmi nebezpečné může být nedostavování plástu ke spodní loučce. U NN úlů se s tímto problémem nesetkávám.

V současnosti osobně nepoužívám zúžené loučky ( včelařím v NN Optimálech ). Letos vyzkouším pár nástavků se zúženými spodními loučkami rámků přibitými ke straně, u kterých včely přistaví z jedné strany k loučce buňky využitelné pro plod a tím se docílí lepšího propojení mezi nástavky něž u první varianty. Navíc se tím usnadňuje vkládání mezistěny do drážky, pokud nechci mezistěny zatavovat, a také se ulehčuje případná naklápěcí kontrola. Četl jsem, že při tomto způsobu za předpokladu širokých horních louček nejsou nástavky včelami tolik prostavovány jako u původního řešení zúžených spodních louček.

Ale jinak si na široké loučky nestěžuji. U slabších včelstev sice v kombinaci s nízkým nástavkem způsobují pomalejší rozvoj ( který se však dá se urychlit komorováním a rotací nástavků. Při dostatku zásob jak glicidových tak pylových ( taky je třeba dbát na vodu ) se docílí uspokojivého rozvoje srovnatelného nebo rychlejšího než na vysokém rámku. Je to sice nemalá časová investice, která se ve výsledku nemusí projevit na zvýšení produktivity práce, ale pro malovčelaře, kterým jde hlavně o vyšší výnos, se to vyplatí ). U silných a velmi-silných včelstev mají nízké nástavky vliv zcela zanedbatelný a pokud už, tak působí pozitivně, protože zpomalení rozvoje je u velmi-silných včelstev žádoucí. Nízkonástavkové úly nejsou vhodné pro slabá včelstva.

S pozdravem...M. Václavek