Včelařská konference

Medák nemysly. S rámkem ztrácí čas každej, kdo moc myslí.

Loučky a jejich síla mezi 8-9 mm
Materiál - stavební jednopalcové (cca 26mm) řezivo (jehličnaté)
První série je řezání na pokosové a druhé na jednoduché cirkulárce s kvalitním kotoučem. (tenším)

Boční loučky musí mít délku odpovídající součtu vlastní délky plus dvakrát síla loučky. V podstatě stačí vzít metr a prakticky to ověřit při řezání kontrolou sestavením rámku nasucho.

Normy jsou přibližně okolo 1m3 zpracovaného řeziva při zpracování takového řeziva na rámky za den. např.Výnosnost jedné desky o délce cca 130 cm a šířce cca 14 cm je deset párů přířezů.(2x boky vrch spodek)

Čím tvrdší je materiál, tím tenší může být šíře. Jako nevhodný materiál na rámky považuji lípu. Jde o řezbářský materiál na ozdoby a ne na konstrukční řešení.

Vhodný jsou jehličnany. Mám sérii i modřínových rámků a ty jsou prořezány na 8mm a tato světlost je při tomto druhu dřeva výborná.

K prohýbání, jak jsem napsal, není vhodný materiál lípa právě kvůli takovému prohýbání (při 9mm síly) pod vlivem dlouhodobé vlhkosti. Také topol, vrba atp. papírové řezivo. (testoval jsem i balzu a cedr - měl jsem tu kdysi zdroje odpadu)

Při samotným napínání tady mezi včelaři existuje mýtus a tím je, že si včelař myslí, že rámek je hudební nástroj, kterému se musí pořádně naladit struna. Omyl - jde jen o vypnutí a mnoho včelařů proto dělá chybu při napínání drátku. Nejde o sílu ale o rovnost drátku před zatavením Tím myšleno, že drátek jako takový nemusí vyvíjet na horní a spodní loučku prakticky po sestavení rámku žádný tah. Ten vzniká až po zatížení včelí stavby hlavně medem, ale i plodem.

Další mýtus je, že spona je nevhodná. Ano. I hřebíčky jsou nevhodné a snad se dovtípíte ostatní proč - když jsou krátké a nepojištěny výpletem drátkování. To lepidlo na sponích je opravdu lepší, ale ne nezbytné.


medák:>přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit mezistěna<