Včelařská konference

Jelikož máš zadem přístupný úl tak bych to řešil následovně Včely do jara vydrží i bez matky Prvně se podívej není li tam myš nebo rejsek Po myši tam bude mnoho drtí z plástů. Po rejskovi rozkousaná tělíčka včel. Myš chytíš na na kůrku chleba a rejska na škvarek Pokud to bude uhynulá matka tak při teplotě alespoň 10°C spojit a Hned jakmile budeš nasazovat medníky tak zpětně z nich vytvořit odělek

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: MichalHc22 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: bzuci vcely + neklidne zimovani
> Datum: 04.2.2008 21:25:59
> ----------------------------------------
> Mnohokrat dekuji za rady. Ve stredu se na to jedu podivat. Zitra bohuzel
> nemuzu :-( Problem je ze nastavkove (zatim) nevcelarim a zalozni matku
> nemam, tak doufam, ze tou bezmatecnosti to neni..
>
>
>

V tomto počasí by nejspíš nouzové přikrmení bylo možné s použitím již invertovaného cukru(maxinvert). Roztok se nalije rovnou do plástů. Postup i další informace se dají najít ve Včelařských novinách. Maxinvert ale není nejlevnější.V některé starší liteřatuře se dajít i další postupy pro zízkání invertázy sacharózy (např. Brenner-podněcování cukernou cihlou, kde se používá KM).

Také jsem se podíval na vámi citovaný zdroj a našel trojku místo dvojky. Ale také tištěný návod a ten je v pořádku s dvojkou.
Pokusím se upozornit tu správnou osobu která to umí na webu dát do pořádku.

Máte pravdu těžko se dospělým lidem vysvětluje učivo čtvrté třídy ZŠ. Každý je chytrý a nechce si přiznat, že neumí převádět jednotky.

Myslím, že letos bude SVS nařízeno plošné ošetření nátěrem plodu+fumigací(aerosol, takže jako doplněk např. k potlačení vápenatěné plodu nebo nosemosy Formidol stačí. Víc bych se ošetřením na jaře nezabýval. Po loňských zkušenostech si myslím, že kritické bude podletí, respektive období od konce června do konce září. Je třeba se soustředit na překonání tohoto období, kdy jednak dochází ke kulminaci zamoření VD a současně k vývoji generace dlouhověkých včel. Jinak zase nebude na podzim co fumigovat.Zde hodně pomůže gabon, ale doba nasazení 24-30 dnů je vzhledem k možné reinvazi krátká. Je otázkou zda by nebylo vhodné použít oba gabony, tj. nejdíve 24 dnů Gabon 90, pak 92 a tak prodloužit dobu ošetření. Efektivnosti vyřezávání trubčího plodu příliš nevěřím. Takže ačkoliv se mi nechce manipulovat s KM, zvažuji MITEGONE nebo německé odpařovače. Formidol má poměrně krátkodobý účinek a používání v delším období je pracnější a tím také dražší.
Jinak to zatím u mne na stanovišti vypadá beze ztrát. No ještě uvidíme.

Od rijna do prosince lze mit na ule jeden prazdny nastavek.
Plodovani tou dobou stejne nepodporujeme, tak at maj holky
studeny odchov. Ockem horniho prazdneho nastavku lze vhanet
aerosol.

Martin

> -----Původní zpráva-----
> Nejsem si jist, jestli aplikace aerosolu do očka je to pravé.
> Při aplikaci se má aerosol vhánět do volného prostoru

Internal Virus Database is out-of-date.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.516 / Virus Database: 269.19.11/1242 - Release Date: 24.1.2008
20:32

No jen chci trochu rozvířit stojaté vody této konference. Nejlépe horkým vzduchem...:-)
To mi připomnělo, že jsem ještě viděl na webu nějaký fén na ohřívání stanu, maličký a kompaktní, který fungoval na 12V ze zapalovače v autě. Taky možná dobrý do podmetu...
Už ho ale nemohu najít.
Stejně, kdyby se zúžilo česno tak nevěřím, že by to uvětraly. Ale nakrklo by je to asi to ano.

Nejsem si jist, jestli aplikace aerosolu do očka je to pravé. Při aplikaci se má aerosol vhánět do volného prostoru, tedy např. do podmetu, kde potom aerosol postupně zaplňuje celý úl. Když budete vhánět aerosol očkem, bude při studené stavbě narážet do bočních loček rámku. Při teplé stavbě je to úplný nesmysl to dělat očkem. Řekl bych, že při nárazu proudu aerosolu na blízkou překážku bude aerosol kondenzovat a nebude mít takovou účinnost, jako když se vhání pod rámky. Možná se mýlím, ale provádím ošetření aerosolem již asi 8 let a vždy se snažím, abych aerosol vháněl do volného prostoru.
Přeji hezký den.
Petr Zdráhala

Dvě kapky na obsednutý nástavek. Zimuju ve třech až čtyřech nástavcích, tak počítám, že obsedají vždy minimálně o jeden nástavek méně. To je 4 až 6 kapek. Aerosol dávkuju podle počtu nástavků. Používám aceton a pokud si pamatuju, je 30 vteřin na nástavek a pak na každý další 10 vteřin.

>Kolik jste dával kavek na včelstvo resp. kolik minut jste a kam jste vháněl aerosol?
Děkuji za odpověď

Známý léčí kyselinou mravenčí, kterou napouští hobrové desky v igelitu, ve kterém jsou otvory. Nemá problémy se ztrátami. Takto jsme kdysi léčili. ZO nakoupila kyselinu v sudu a každý si přijel napustit desky.

>Letos vyhlašuji varroáze válku kyselinou mravenčí ( žádný FORMIDOL, ale vlastní napodobeninu ( náklady na jedno ošetření včelstva klesnou k 10 Kč ( 1 litr kyseliny mravenčí se dá sehnat za 80-100 Kč, na jedno ošetření u 3 NN plodiště se spotřebuje kolem 100 ml kyseliny ), což je znatelně levnější něž dvě desky Formidolu celkem s 80 ml kyseliny za 40-60 Kč ), v podletí plánuji nasadit odpařovače a gabony )
Mám takové neblahé tušení, že situace z minulého roku se bude letos opakovat a to v daleko větší míře, pokud včas nezasáhneme. Jarní ošetření nátěrem je pro mě trest, a tak se modlím, abych neměl vysoký zimní spad. Tak či onak chci jak nejdříve to půjde 2x ošetřit kyselinou a pak léčit po každém medobraní.


onda

Tuhle jsem dostal propagační předmět kapesní ohřívač.....
-------
Na termoboj s VD to má asi málo šancí, ale na rozvolnění chomáče před podzimní fumigací by to bylo do podmetu asi dobré.
K ohřevu včelstva si vybavuji povídání Ing. Veselého když o tomto tématu mluvil, že ".... termoregulační schopnosti včelstva, pokud má k dispozici 'plásty' je obdivuhodná." A je prý v podstatě nemožné zvýšit rovnoměrně teplotu v celém plodišti.

Karel

Zde si dovolím citovat z návodu k léčivu M1:
.
.
.
Technologický postup
ošetření včelstev proti varroáze přípravkem M-1 nátěrem plodu

Rozsah provedení
Z hygienických důvodů u jednoho včelstva natíráme plochu nejvýše 10 dm3. Pokud má včelstvo více plodu, musíme plod nad tuto hranici odstranit. Natíráme opatrně jen víčka plodových buněk tak, abychom nepotřísnili další plástovou plochu, rámky plástů ani části úlů.

Tolik citace.
A současně upozorňuji na ( domnívám se ) zásadně chybný údaj v návodu - plocha je uvedena v decimetrech krychlových!

Správně by asi mělo být 10dm2 ( tedy deset decimetrů čtverečních, což je čtverec o stranách 32 x32 cm, nebo jinak a po včelařsku řečeno: 5 plástů, na každém z nich je po obou stranách 10x10cm tedy 1dm x 1dm zavíčkovaného plodu, tedy 5x2x1x1=10dm2).

Nemějte mi za zlé, že to tak podrobně popisuji, ale z vlastní "přesvědčovací" kampaně vím, že i takto podrobně vysvětlené je pro řadu i mladých včelařů složité. Mnozí trvali na tom, že 10dm2 = 10dmx10dm a těžko jsem jim vysvětloval, že to by bylo 1m2 tedy 100 dm2.

Popravdě musím přiznat, že si nejsem svým zjištěním jist. Je to přecejen návod k léčivu, tak by tam neměly být nesrozumitelnosti, nebo dokonce chyby! Návod je stažen ze stránek beedol.cz - návody k lékům.
Pokud je můj výklad mylný, pak prosím aby mi to někdo vysvětlil.
Předesílám, že mám ukončené VŠ vzdělání s pěti úspěšně ukončenými semestry z matematiky.
Josef Kala
PS. přes mailové rozhraní můj příspěvek zase nedorazil, proto posílám znovu pře sweb

Zdravím všechny. Toto je můj první příspěvek do této konference. Rád bych oživil téma tepelného ošetření. To mě zajímá a tak bych rád přispěl určitým námětem.
Tuhle jsem dostal propagační předmět kapesní ohřívač. Aktivoval jsem ho a poté, co jsem se pobavil nad tím, jak se dokázal ohřát, jsem ho vyhodil a řekl si taková kravina...
Nicméně jsem narazil na stránky www.amaroun.cz a tam mě uvedený graf navedl na myšlenku zalomit u pár takových amarounů plíškem a bouchnout to podmetu, nebo mezi nástavky a trochu v tom úle zatopit bezpečnou teplotou po bezpečnou dobu a potrápit v.d.
Teplota amarounu má být max. 60 st., víc nevyleze určitě, čili požár nehrozí jako u vařičů a hořáků. Ve vzdálenosti centimetru a víc už bude tak sotva 50 st.
Čili určitým bádáním by se mohlo ověřit, zda by to zafungovalo. Věřím tomu, že by mohlo, pokud by se vykoumalo kolik amarounů a kam vrazit:
Do podmetu na polystyren. desku, nebo rovnou do ploché PS vaničky?
Aby se teplo neztrácelo dospod a teplý vzduch šel nahoru...?
Včelám zabránit moc větrat...?
Za tepla před večerem, aby nebylo moc včel venku a když tak se mohly vrátit i když do výhně?
Jsou to placaté polštářky, které by šly i mezi nástavky na rámky. V jakém množství?
Bylo by možno nechat si vyrobit i jiný rozměr amarounu, jedná se o českého výrobce...
Jak dlouho aplikovat?
Kombinace s bylinama - vratič, tymián, ořech. listí,...?
Spousta otázek. Možná by se mohl najít nějaký borec, co by obětoval včelstvo na takové pokusy a tisícovku na nějaké amarouny.
Jinak amaroun je mnohonásobně použitelný, regenerace se provede povařením ve vodě na dobu asi 10 min. V malém množství třeba v rychlovar. konvici, ve větším množství v kotli apod. Nějaký koumák vynalezl, že v mikrovlnce se zregeneruje prej za minutu ...
Výrobce píše, že se používá také v medicíně, čili by se to hodilo aplikovat na léčení včel. I když upřímně, kdyby včely mluvili naší řečí, asi by fumigování nazývaly ne léčením ale holocaustem a takové termoterapii zase řádění inkvizice.
Možná by se tím mohl zabývat Dol. V každém případě cesta tepelného ošetření určitě nevede přes monstrózní aparáty.

je?ek.obecný:

Na mys moc nesazim. Vcely mam na venkove u babicky a ta ma 9 kocek, ktery zijou celorocne venku.. Navic sem letos udal novy podstavec a pomerne dost vysoko od zeme (cca 0,7 metru).

Uly mam takovou moji home vyrobu, plodiste a na leto pridavam mednik.. V zadu okenko, ale pristup i zhora. Takovy nejaky moravsky univerzal, jestli se nepletu.. Letos bych si rad zkusil udelat nastavkovy ul a treba u nich zustanu. Minuly tyden jsem navstivil zajimavou prednasku pana Miroslava Zeleneho a ziskal modernejsi pohled na vyrobu ulu :-)

Začal bych kontrolou dna úlu (vytažení podložky pokud máte). Bude-li v
úle myš, najdete na podložce rozkousané včely, myší hovínka a možná i
zbytky z rozkousaných plástů. Myš se nemusí zdržovat v úle pořád, třeba
se tam jen naučila chodit "na večeři" - tomu je třeba zamezit, nejlépe
použít některou ze starých drátěných mateřích mřížek.

Jaké máte úly?

petr j.


MichalHc22 napsal(a):
> Mnohokrat dekuji za rady. Ve stredu se na to jedu podivat. Zitra bohuzel
> nemuzu :-( Problem je ze nastavkove (zatim) nevcelarim a zalozni matku
> nemam, tak doufam, ze tou bezmatecnosti to neni..
>
>

Vážení přátelé včelaři.Můžete ve svých příspěvcích o úhynech včelstev uvádět oblast případně okres ? Díky.Víťa

Mnohokrat dekuji za rady. Ve stredu se na to jedu podivat. Zitra bohuzel nemuzu :-( Problem je ze nastavkove (zatim) nevcelarim a zalozni matku nemam, tak doufam, ze tou bezmatecnosti to neni..

Zatím mi žádné včelstvo na varroázu neodešlo a natírat plod v předjaří samozřejmě budu, pokud-li mi to bude nařízeno, i když velmi nerad. Nedivte se, rozebírat několika nástavkový Optimal na jaře, kde se plod začátkem předjaří nachází zpravidla ve dvou nástavcích, později ve třech, nikdy ne v jednom, je nevděčná činnost, která včelstvo znatelně rozruší. Ale nepochybuji o vysoké účinnost tohoto léčení ( samozřejmě, pokud-li je prováděno správně a doplněno fumigací nebo aerosolem ).


S pozdravem...M. Václavek

PS.
Díky své lenosti jsem si v loni nestihl opatřit novodurovou trubku upravenou tak, aby jeden konec se dal vsunout do očka a druhý napojit na hrdlo vyvíječe aerosolu. Aerosol se vhodným očkem pak vpravuje přímo do chumáče.
Výsledek mé lenosti bylo z mého pohledu docela groteskní třetí ošetření ( aerosolem ). Aerosol důvěrníci vpouštěli dnem, což je trošku nepraktické, když máte naskládaných nad sebou několik nástavků. Chumáč je stáhnutý v horních partiích úlu. Pochybuji o tom, že ten trošek aerosolu, který mi do včelstev naši spěchající důvěrníci vpravili dnem, pronikne v dostatečném koncentraci do chumáče. Navíc část aerosolu se dostalo nedokonale utěsněným drátěným dnem ven. ,,Skrblíci,, , určitě by tam trochu aerosolu navíc pro mě měli :-)))

Silné hučení, jež je znatelně silnější než u o ostatních včelstev, nenaznačuje, že je včelstvo hladové. V takovém případě by prokazatelně méně hučelo něž ostatní včelstva. Zřejmě je včelstvo nějak rušeno ( např. myš, ptáci,..... ) nebo jde projev nedostatku vzduchu. V případě kvílení ( nerovnoměrný bzukot ) se jedná pravděpodobně o situaci nejhorší...bezmatečnost.

Doporučuji včelstvo prohlédnout, zda není něčím rušeno. Rozšiřte česno. Pokud neklid v dalších dnech přetrvá a vyloučilo se rušení včelstva vnějšími vlivy, pravděpodobnost bezmatečnosti je vysoká. V takovém případě doporučuji ( pokud včelstvo je slabé ) spojit s jiným včelstvem nebo ( pokud je včelstvo silné ) přidat záložní matku s celým záložním včelstvem. Bezmatečné včelstvo je stále neklidné, což vede ke zvýšené spotřebě zásob, která se v případě delší periody chladného počasí bez proletu projeví úplavicí a v horším případě i nosemózou. Proto ponechání bezmatečného včelstva do předjaří by bylo velmi nemoudré. Není třeba v zimě používat při spojování novinový papír. V tomto období se včelstva spojí bez problému i na ostro.

Přikrmovat včelstva v zimě prakticky nejde. Ono nestačí jen, aby zásoby včely odebraly, ale musí je ještě zpracovat. Tím se včelstva vystavují zátěži, která je v zimě neúnosná ( jednak kvůli omezeného přísunu bílkovin ( pylu ) potřebného k vytváření enzymů ke štěpení složitějších cukrů, jednak kvůli nízkým teplotám nevyhovujícím ke zpracování a zahuštění krmiva, jedná-li se o roztok ( krátké slunečné proletové hodiny nestačí )). Ve výsledku by se zimní krmení pozitivně neprojevilo, pokud by se nejednalo o potravu již zpracovanou...med... a to nejlépe ve formě medových plástů umístěných nad chumáč.


S pozdravem...M. Václavek

Podíval bych se zda v úlu není myš. A za druhé je li tam matka. Matku samozřejmě nehledat. Nejprve se opatrně podívat do včelstva které vypadá, že je v pořádku, zdali a kolik má plodu. Poté se podívat do rozrušeného. Bude-li vypadat stejně – je to něčím jiným. Nenajdete-li žádné vajíčko ani larvičku, jsou bez matky. Poté je nejvhodnější je spojit s jiným včelstvem. To znamená položit dva nástavky s chumáči na sebe tak aby se dotýkali.
Je možné přikrmit, ale jedině tak, že vezmete plást se zásobami z jiného včelstva a vložíte ho do chumáče. Nemáte-li plást, tak vyrobit těsto z medu a moučkového cukru a položit na chumáč – přímo do včel. Roztok bych nedoporučoval.

PS: pokud máte zadováky a jste začátečník, vřele doporučuji poohlédnout se po něčem modernějším

Pane Vácvavek, nepřipadá vám, že si tak trochu protiřečíte. Nenatřete plod, aby jste měl přes léto „co dělat“ s kyselinou?

Proč máme nyní ve včelstvech roztoče?
Léčení které má účinnost okolo 90% nám v podstatě sníží počet roztočů o jeden řád (matematicky vzato). Pokud byl obvyklé mít v podletí ve včelstvu roztočů v počtu čtyřmístném, tak jsme se dostali na desítky a vše bylo v pořádku. Pokud dal někdo v červenci šanci roztoči dostat se v početnosti o řád výše, tak se není čemu divit, že i teď jsou na podložkách vidět i bez brýlí.
Sám za sebe. Dám si práci s nátěrem plodu a budu sledovat v létě přirozený spad. A dál se uvidí.

Tomáš Jaša

Dobry den, mam jeden zacatecnicky dotaz. Dneska navecer , skoro uz vecer sem byl na vceline a v jednom ulu mi strasne bzuci vcely. Netusite nekdo ceho to muze byt pricina? Ten bzukot je slyset na metr daleko od ulu.. V jinych je klid, jen v tomhle jednom. Jedna se o oddelek, ketry nebyl pred zimou nejak extra silny. Je mozny ze by vely takhle bzucely, kdyby treba meli male zasoby?? Nepokazim neco, kdyz se do nich podivam a par zadnich plastu vyndam a prohlednu??

Dekuji za rady..

PS: je mozne je pripadne ted prikrmit?? Pres den kdyz sviti slunicko?? Nehrozi pak nosema?

U mne je to stejné. Dělal jsem 2x fumigaci a 2x aerosol. Jednou Varidolem a jednou M-1 AER. Přesto jsem našel ve vzorkách opět roztoče. Víc už jsem udělat nemohl. Chci ještě na jaře natřít plod a fumigovat. Zbylo mně z 54 včelstev pouze 12.
Tonda
_______________________________________________________________


Kolik jste dával kavek na včelstvo resp. kolik minut jste a kam jste vháněl aerosol?
Děkuji za odpověď
-....


Letos vyhlašuji varroáze válku kyselinou mravenčí ( žádný FORMIDOL, ale vlastní napodobeninu ( náklady na jedno ošetření včelstva klesnou k 10 Kč ( 1 litr kyseliny mravenčí se dá sehnat za 80-100 Kč, na jedno ošetření u 3 NN plodiště se spotřebuje kolem 100 ml kyseliny ), což je znatelně levnější něž dvě desky Formidolu celkem s 80 ml kyseliny za 40-60 Kč ), v podletí plánuji nasadit odpařovače a gabony )
Mám takové neblahé tušení, že situace z minulého roku se bude letos opakovat a to v daleko větší míře, pokud včas nezasáhneme. Jarní ošetření nátěrem je pro mě trest, a tak se modlím, abych neměl vysoký zimní spad. Tak či onak chci jak nejdříve to půjde 2x ošetřit kyselinou a pak léčit po každém medobraní.

S pozdravem...M. Václavek

Má chybná tvrzení mě přinutila prohrabávat se literaturou abych se vyvedl z omylu a toto je výsledek mého snažení

Důležitost pylu pro vývoj plodu nikdo nepopírá Ta byla prokázána již v roce 1919 a med byl tehdy považován jen jako zdroj energie Dalšími výzkumy bylo zjišťováno složení pylu a medu na obsahy minerálních látek a stopových prvků a byly pak prohlášeny za rovnocenné v roce 1956 byl prováděn pokus s výživou včel tak , že byly vytvořeny včelstvíčka Která byla krmena pylem a cukernými roztoky , další pak pylem a medem y Včely kde se ke krmení používal cukr vykazovaly až o 3 dny kratší život byly menší a hůře stavěly a i matky vychované tímto způsobem hůře kladly. jejich produkce vosku byla něco přes 8 g oproti včelám živených medem jejichž produkce přesáhla 28 g. Podle výzkumné stanice v Prostějově je spotřeba na výživu jedné larvy 114 mg medu a 89, 4 mg pylu Z tohoto poměru pak vyplývá i deficit stopových prvků ve výživě při krmení cukrem
sběratelský pud je včelám dán jejich biologickými hodinami včely které sbírají pyl jsou jiné než které nosí nektar Rostliny také roní nektar v různou dobu a u větrosnubných rostlin nejde dokonce o stejnou dobu Pyl se totiž uvolňuje za slunečného počasí kolem poledních hodin a nektar podle druhů asi o hodinu dříve a proto se to při zběžném prohlížení ani nezjistí
K těm jívám jsem se dočetl zajímavou věc.
Semenáče jívy kvetu 3 až 10 dní a tady doporučují právy ty s dlouhou dobou kvetení Roubovat na pruty vrby košíkářské která snadno koření a tyto pak naroubování sázet hned na místo Kvetou pak již třetím rokem Jinak bylo v roce 1980 včelařsky významných druhů vrb popsáno 20 druhů přibližně v 60 odrůdách a svojí vydatností nektaru patří mezi nejlepší producenty spolu javorem mléčem akátem
Také jsem narazil na jednu zajímavost Prof. von Frisch se vyjádřil v roce 1954, že třaslavý tanec včel nemá nic společného ze zpravodajstvím , ale že se tak včely zbavují cizopasníků . Dokazuje to tím, že na inkriminovaných včelách včelách nebyl žádný nalezen. B-), ;-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vrba trojty?inkova
> Datum: 31.1.2008 22:11:45
> ----------------------------------------
> Musím uvést na pravou míru některá Pepanova chybná tvrzení. Sběratelský pud
> včel se v průběhu roku silně mění.Jak jsem již dříve uvedl,počátkem jara
> včelám chybí zejména pyl. Pyl má v životě včel větší úlohu, než si většina
> včelařů myslí. Staří praktikové podle množství pylových rousků odhadnou
> plodování a tudíž i přítomnost matky v úle. Pokud je současně i teplé
> počasí, dostavuje se stavební pud. V časném jaře však včely začínají
> plodovat bez ohledu na snůšku, většinou již v únoru, ještě před prvním
> proletem. Pro plodování pyl nezbytně potřebují, tuková tělíska zimních včel
> na vytvoření celé další generace nestačí. Po proletu začíná plodování
> samozřejmě gradovat.
> Po doplnění pylových zásob na jaře se situace mění, včelstvo se snaží
> nahromadit zásoby a pyl již netvoří problém. Odebráním pylových zásob lze
> např. utlumit rojovou náladu. Přísun nektaru v průběhu roku ovlivňuje řadu
> činností ve včelstvu, včetně plodování. Zejména kraňka na snůšku reaguje
> plodováním velice citlivě. Proto jsou na místě varování před náhlým
> odebráním veškerých zásob při vytáčení. Sběratelský pud vrcholí koncem
> léta formou slídilství, které dokáže připravit perné chvilky.
> Mám také samčí a samičí jívy (samičí má cca 45 let) a včely výrazně
> preferují samčí květy.
> Pepa
>
>
>

Viděl to někdo na vlastní oči. Nemyslím med na výstavě ale včely atd?
Med má už několik let docela slušný PíáR :-)

Karel

http://www.agris.cz/detail.php?id=157480&iSub=518

Wikipedista diskuse:212.65.211.58
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tato IP adresa, 212.65.211.58, odpovídá routeru Galance.NET. Díky NAT pod ní vystupují všechny počítače této sítě. Zprávy zanechané na této stránce mohou obdržet jiní uživatelé sítě, pro které nejsou relevantní. Při blokování této adresy či revertování z ní provedených změn je třeba dbát zvýšené opatrnosti. V případě vandalismu páchaného z této adresy budou správci Wikipedie toto nevhodné chování hlásit správcům Galance.NET.

........................................................

Ano,to je projev vandalismu v té lehčí formě a je asi menší postavy,trpí méněcenností,třeba blokovat.

bla bla bla blabli blabli bla blok je super

De taatka se fčelama tak zatim za fteřinkujsem tu ahoj stranky

jo jak to tu snasis mikinko

Je to tu mooooooooooooooooooooooc dobrý a dobré naučky pozdravuji tě linko

Jsme na techto strankach chvilku a je to tu fakt super

potkala babička dedu a řekla ahoj

fakt to je dobrý ale jakto žr tam není toto babička šla na zachot pokakala se vyšla,prdla,spadla a řekla žemá smrtka obět v lednici tak at si to ohřeje

Mate moc hezke stranky

U nás čtvrté ošetření aerosolem doporučil okresní zdravotní referent s tím, že je to doporučení VÚ DOL. Měla se ale požít látka M-1 AER.
>Nesouhlasil jsem s tím, jak někteří používají vícekrát tj. 4x a někdy i vícekrát.
----------
Bylo mi divné, že mezi prvním a druhým léčením nebyl rozdíl ve spadu. Padalo to stále dost. Tak jsem tedy přešel na M1 a padalo to opět. M1 jsem to dělal taky dvakrát. Neměl jsem čas to počítat, ale postupně to ubývalo. Ale podle stop už na Vánoce některá včelstva asi plodovala.

Kamarádovi, který léčil 3x podle předpisu říjen, listopad, druhá polovina prosince aerosloem s varidolem jsem na Vánoce přivezl vyvíječ se zbytkem M1. Ten měl čas to počítat i po 4.ošetření. V 11 ze dvanácti včelstev měl spad mezi 8 až 20 VD na včelstvo hned druhý den. Pak jich ještě pár popadalo. Pokud vím, tak měl tabulku a dokonce ji po Novém roce na schůzi ukazoval.

Já osobně jsme neměl vzorky možnost moc prohlížet (odebíral jsem to minulou neděli za vichřice a deště) ale co jsem viděl mě neuspokojilo. Tolik VD jsem dříve spíše viděl tak po 2. léčení. Po třetím jsem míval většinou nulu.
A podle toho, co tady čtu, tak nebudu asi jediný.


O doporučení nasadit aerosol s M1 jsem se z dálky doslechl. Takže o tom, že včelaři měli v loňském roce dost informací atd, jak tady zaznělo, by se dalo asi diskutovat. Někteří možná ano, ale jen ti "připuštění". Ve Včelařství, nebo na ofic. webech ČSV, či DOLU, či VETERINY jsme nic nezanamenal. Pokud jem něco přehlédl, tak mě opravte, ať jese příště IN :-)

Karel

Je to právě proti těm novátorům

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: leton? zima?aVD(27087,27090,27096,27097)
> Datum: 03.2.2008 23:47:53
> ----------------------------------------
> No, já bych se nebavil spíše o tom, jak se má léčir podle nějakého předpisu
> veteriny, ale o tom, jak se nejspíš u některých včelařů léčit bude. 20 let
> to bylo tak, že ať včelaři léčili lajdácky a víceméně "novátorsky" nebo
> přesně podle veteriny a dolských návodů, vždycky se podařilo varaózu udržet
> v mezích a nikdy žádná včelstva nikomu nepadla kromě těch, co se na to úplně
> vykašlali. Proto když se před rokem začali ozývat z Dolu a někteří včelaři,
> prakticky nikdo z široké včelařské veřejnosti jim nevěřil a léčení navíc
> nedělal. Zvláště když se tehdy ještě moc nevědělo o virech provázejících
> varoa. Dneska to je přesně naopak a nejspíš bude další mírná zima. Bavme se
> tedy spíše o takovém nebezpečí, že včelaři, co jim včelstva přežila, budou
> naopak léčit, co to dá, načerno shánět léky a aplikovat je bez ohledu na med
> ve včelstvech atd. Bavme se o tom, proč je na druhé straně třeba Gabon PA92
> předepsán jen pro období. kdy ve včelách není med pro lidi, když samotné
> zprávy z Dolu tvrdí, že ani po aplikaci Gabonu v předepsané dálce 3 - 4
> týdny nebyly objeveny rezidua nad nějakou měřitelnou hranicí.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

U nás čtvrté ošetření aerosolem doporučil okresní zdravotní referent s tím, že je to doporučení VÚ DOL. Měla se ale požít látka M-1 AER.
>Nesouhlasil jsem s tím, jak někteří používají vícekrát tj. 4x a někdy i vícekrát.

U mne je to stejné. Dělal jsem 2x fumigaci a 2x aerosol. Jednou Varidolem a jednou M-1 AER. Přesto jsem našel ve vzorkách opět roztoče. Víc už jsem udělat nemohl. Chci ještě na jaře natřít plod a fumigovat. Zbylo mně z 54 včelstev pouze 12.
Tonda
>Nechci tvrdit , že léčiva ztratila účinnost, ale ve spadu měli, který jsem odevzdával jsem napočítal nekméně 4 samice a to jsem dělal 3* fumigaci proužkem a jednou aerosolem přitom nejméně 1* byla včelstva před ošetřením bez plodu. Včelstva jsou po ataku virů s roztoči tak zesláblá, že těžko mají na to , aby někoho vyloupila.

No, já bych se nebavil spíše o tom, jak se má léčir podle nějakého předpisu
veteriny, ale o tom, jak se nejspíš u některých včelařů léčit bude. 20 let
to bylo tak, že ať včelaři léčili lajdácky a víceméně "novátorsky" nebo
přesně podle veteriny a dolských návodů, vždycky se podařilo varaózu udržet
v mezích a nikdy žádná včelstva nikomu nepadla kromě těch, co se na to úplně
vykašlali. Proto když se před rokem začali ozývat z Dolu a někteří včelaři,
prakticky nikdo z široké včelařské veřejnosti jim nevěřil a léčení navíc
nedělal. Zvláště když se tehdy ještě moc nevědělo o virech provázejících
varoa. Dneska to je přesně naopak a nejspíš bude další mírná zima. Bavme se
tedy spíše o takovém nebezpečí, že včelaři, co jim včelstva přežila, budou
naopak léčit, co to dá, načerno shánět léky a aplikovat je bez ohledu na med
ve včelstvech atd. Bavme se o tom, proč je na druhé straně třeba Gabon PA92
předepsán jen pro období. kdy ve včelách není med pro lidi, když samotné
zprávy z Dolu tvrdí, že ani po aplikaci Gabonu v předepsané dálce 3 - 4
týdny nebyly objeveny rezidua nad nějakou měřitelnou hranicí.

R. Polášek

http://www.carl-fritz.de/index.php?id=52

Gusto asi jste to špatně četl. Já jsem reagoval na ty příspěvky, že se nemá používat Varidol tj. fumigace + aerosol jinak než je určeno SVS. Nesouhlasil jsem s tím, jak někteří používají vícekrát tj. 4x a někdy i vícekrát.

Každý člověk se chová jak byl vychován v rodině ve společnosti. Ale jak můžete chtít po občanech této republiky slušné chování v jakéko-li lidské činnosti, když máme ve vládě a v parlamentu takové představitele jako je Topolánek a Rath viz vystoupení obou v parlamentu minulý týden

Vážení přátelé,
velmi pozorně sleduji "naše" diskuse na téma léčení včel proti roztoči VD. Docela mne fascinuje poněkud jednostranné zaměření na chemické prostředky léčení a touha některých přátel tyto do včelstev cpát hlava nehlava. To bychom na tom mohli být velmi brzy jako např. v některých jižních státech, kde údajně léčí i 52 x za rok. (Není-li tomu tak jižním státům se omlouvám za šíření poplašné zprávy). Je skutečností, že máme chemická léčiva volně dostupná (Formidol) a léčiva vázaná na lékařský předpis. Pro léčení léčivy na lékařský předpis byly vypracovány metodiky s ohledem na šetrnost použití vůči včelstvům, ohledem na zanechání reziduí těchto léčiv ve včelích produktech, ohledem na účinnost těchto léčiv i v budoucnu (rezistence roztočů) a s ohledem na ochranu zdraví osob, které tato léčiva aplikují. Tato regulace použití léčiv není samoúčelná. Je nutná vzhledem k řekneme-li to mírně, "tvůrčí aktivitě některých včelařů". Proto se nám obzory a možnosti v oblasti léčení vlastní iniciativou poněkud zužují pouze na formidol. Možnost léčení včelstev tepelnou metodou je poněkud diskutabilní protože je příliš náročná na pracnost aby se v nejbližší době rozšířila jako prostředek boje proti varroáze. Nebyla zde ale zmíněna možnost použití biologických prostředků, které má každý včelař k dispozici. Tím nemíním přirozené nepřátele roztočů VD. To mají nyní v pácu výzkumné ústavy na celém světě. Tím chci upozornit na prostředky, které nám skýtá přirozený chov včelstev. Chci upozornit na chov t r u b c ů a důsledného odstranění zavíčkovaného trubčího plodu v období letního slunovratu. Tím snížíme množství roztočů před tvorbou zimujících včel o minimálně 30 - 40%. Chce to pouze maličkost. Odstranit z myšlení včelařské veřejnosti názor o tom, že trubec je pouze darmožrout. Chce to naučit se dát včelám naopak možnost stavby trubčiny, odchovu trubců jako nezastupitelného partnera včel. Co tím získáme? Především se sníží rojivost včelstev (dle mých zkušeností 1985 - dosud cca na 95%) a dále možnost likvidace podstatného množství roztočů. Doplníme-li ještě Formidol z jara při zvýšení denních teplot ke 20-ti st.C a Formidol při odběru 2 - 4 plástů zavíčkované trubčiny (dle způsobu vedení včelstev na vysoké a nízké rámkové míře)v období slunovratu, zjistíme při srovnání výsledků spadu roztočů po prvé fumigaci docela zajímavé výsledky ve srovnání s minulým obdobím (pokud není naše měření ovlivněno aplikací léčiva Gabon v podletí). A to je pro dnešek vše přátelé.
Čau Pepča

PŘÍLOHA K METODICKÉMU NÁVODU Č. 3/2001
K PREVENCI A TLUMENÍ VARROÁZY VČEL
PRO OBDOBÍ LÉTO 2007 AŽ JARO 2008

II. Podzim a zima 2007
V období od 10. října do 31. prosince 2007 se
nařídí trojí ošetření všech včelstev přípravkem
VARIDOL (FUM, AER). Ošetření se provede
komisionálně fumigací nebo aerosolem. Ve včelstvech
nesmí být při druhém a třetím ošetření
zavíčkovaný včelí plod.


.....
Šefčík:>Gusto proč nepoužívat vícekrát /4x fumigaci a nebo aerosol/ je na to velíce jednoduchá odpověď. Jakým způsobem se má tlumit roztoč VD je metodicky pokyn SVS a je to celkem logické jeho dodržování.<

sháním lis na výrobu mezistěn prý se kupuje v Německu ale nevím kde

Gusto proč nepoužívat vícekrát /4x fumigaci a nebo aerosol/ je na to velíce jednoduchá odpověď. Jakým způsobem se má tlumit roztoč VD je metodicky pokyn SVS a je to celkem logické jeho dodržování. Pokud se nepletu sám jste se zmíňoval v minulosti, že je nutné doržovat nařízení SVS. Když vám lékař předepíše nějaký lék, také není vhodné tento lék předavkovávat. Jak se říká "vše se vším souvisí". Minulá zima byla velíce dobrá pro rozvoj včel a také roztočů. Žel včelaři to podcenili a byli v domění, že to nějak dopadne. Nějaká kontrola přírozeného spadu a okamžité opatření, to mnoho včelařům naprosto nic neříkalo. Jarní nátěr plodu MP 1 byl pro většinu včelařů naprosto zbytečný. Na vhodné opatření Výzkumný ústav upozorňoval, ale nelze to samozřejmě nikomu nařídit. Ať se to někomu líbí a nebo ne v celku česká včelařská veřejnost je silně konzervativní a rád bych se spletl, že za několik málo let bude stačit jedná ZO pro celý kraj a včely budou chovat jenom ti, kteří budou mít skutečně o to zájem.

čárlí karel.stajer:>Jistě s Vámi souhlasím,že fumigovat napodzim,ať pásky nebo aerosolem čtyřikrát,je špatné.<
.........
Tak to je zajímavé. Podle čeho je odvozeno, že je to špatné právě toto? Pokud vím, tak jistá rezistence je hlavně na jednu úč. látku při takových léčebných postupech, ale házet to jako takové celé do jednoho pytle?

Může to tu být rozvedeno? Rád si poslechnu takovou teorii o vzniku rezistence v podrobnostech celou.

Mám snahu a věřím, že jsem využil dobře chvíli - sdělit takový názor na pravém místě přímo aktérům takových nařízení a intervenovat postupy s povinnou několikanásobnou aplikací aerosolu a to v podobném rozsahu, jakým je pro letošní rok nařízeno.(povinnost 3násobné aplikace aer.) Je to jedna z mála věcí, se kterou jsem do jisté míry spokojen, že se tak děje.

Čekám zdůvodněné reakce nebo alespoň vysvětlení co je na takových indikacích nesprávně? Předem díky.

Česna jsou již zúžená. Letos poprvé za 5 let jsem je musel zúžit.

Fumigace nebo aerosol včelstev s plodem se děje už snad 20 let. Klíckování
matek nebo vyřezávání plodu většina včelařů už dávno nedělá. To není
záležitost letoška nebo loňska. To, že těmito léčivy se více než 20 let
dařilo likvidovat varaózu tak dobře, že úhyn včelstev na varaózu prakticky
neexistoval znamená, jenom, že to bylo 20 let náskoku před varaózou a ta
nyní loni a letos ten náskok dotáhla.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 02, 2008 1:12 PM
Subject: Re: letoní zima? a VD


> .... Myslím si,že aerosolovou fumigací jsem včelám neublížil,jestli jsem
> jim nepomohl.Rád si přečtu Váš názor.Pěkné chvíle u včel přeje Čárlí
>
> -------
> Asi to hlavně pomohlo těm VD co jsou pod víčky s vytvořením rezistence.
> Ani se nedivím, že tady letos Varidol moc nefungoval.
>
> Karel

Toto je internetová diskuze. Každý si sem napíše co chce a kdo se podle
těch rad řídí, činí to na vlastní nebezpečí, pisatelé příspěvků, pokud tady
píšou nesmysly, neriskují nic kromě reputace. Takže je třeba ty příspěvky
probírat a nějak se pokusit odlišit ty správné od těch řekněme chybných. Jak
ale, to nevím, nějakým selským rozumem a porovnáváním s jinými zdroji ????
Co se týká těch kupovaných včelstev od starého včelaře, pokud ta včelstva
vydržely v rozumné síle až doteď, budou tam už jen nepoškozené zimní včely,
a pokud aspoň jedno léčení na podzim a v zimě proběhlo úspěšně, je tam
roztočů tak málo, že jarní rozvoj je zaručen. Kvalitní ošetření na jaře -
nátěr plodu a fumigace by potom měla zaručit, že se roztoči nepřemnoží v
květnu, červnu až červenci. Zprávy, že fumigace nebo nátěr plodu na roztoče
už neúčinkuje, považuji zatím za neověřené. Každopádně, pokud to přemístění
není v rámci místního katastru, ale dál, se stavím za to vyšetřit včelstva i
na mor plodu. Množství ohnisek moru v poslední době vzrůstá, proto
vytáhnout si mezi bílými tu černou kuličku a dovézt s koupenými včelstvy na
nové stanoviště mor plodu je moc špatný vstup do místní včelařské komunity.
Pokud vím, na mor plodu se vyšetřuje měl, takže pokud se to nesveze s
zimními vzorky, dá se teď měl odebrat znova. Podrobnosti neznám, ale určitě
se to tu už probíralo.

R. Polášek

Ty hlášky posílá robot a s odpovědí se nepočítá, takže zmizí v nenávratnu.
Tyto problémy řeší buď stránka FAQ - nejčastěji pokládané otázky, to dneska
nahrazuje návod k použití nebo je třeba přímý dotaz na help stránek či
administrátora stránek Volný. Nejspíš to bude adresa help/=/volny.cz nebo
info/=/volny.cz , v krajním případě admin/=/volny.cz nebo tak nějak, bude to na
těch stránkách. Možná bude třeba ten dotaz udělat z jiné mailové adresy než
Vaše.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 02, 2008 10:47 AM
Subject: volny


> Nemůžete mi někdo poradit? Na volny.cz , se mi před každou doručenou
> zprávou objeví zpráva Upozorneni na novou zpravu Vam nemohlo byt doruceno,
> zkontrolujte si, prosim, Nastaveni Vaseho uctu Volny.cz . Bohužel se mi
> nepodařilo najít nastavení účtu a při pokusu o odpověď na tuhle hlášku
nic.
> Přitom ve schránce mám Volné: 232.6 z 250.0 MB .

Nedá mě to.Nechtěl jsem už reagovat,jsa poučen příslovím
"každý dobrý skutek má být vždy správně potrestán".Přesto
nebo právě proto reaguji.Nesnáším,když někdo káže vodu a sám pije víno.K příspěvku (27090)Kdyby lidé nepřemýšleli a
nehledali nová řešení problémů (i když někdy nebo spíš častěji bez úspěch)žilo by asi lidstvo ještě na stromech nebo v lepším případě v jeskyních.Metoda úspěchů a omylů se
už používá asi od pradávna.K příspěvku (27096)tak to mám
borce VD,protože i přesto,že jsou pod víčky,jak tvrdí KaJi,
Jsem zaznamenal spad roztočů.Je fakt ale,že pokud jsou roztoči pod víčky,aerosol se k ním nedostal.Pak ovšem se ne
může vytvářet rezistence na Varidol.Ten by měl působit jen na venkovní roztoče,nebo se mýlím.Rezistenci jistě vyprovo-
kuje podzimní,čtyřnásobná funigace jak jsem Vyrozuměl z různých aktivit.Myslím si i Vaši.K příspěvku(27097),mám ten
názor,že každá spadlá samice VD,je dobrá samice o to větší úspěch by to byl,kdyby se tento zákrok udělal včas v době,
kdy je ve včelstvu relativně nejméně plodu.Nezlobte se na mě.Kdo mohl předpokládat vrchol rozvoje VD červen-červenec
a hlavně použít formidol a Gabon,když v té době jěště probíhala snůška.Jistě s Vámi souhlasím,že fumigovat napod-
zim,ať pásky nebo aerosolem čtyřikrát,je špatné.Tam si myslím,že dochází k vytváření rezistence.Jistě také nesprávným dávkováním Varidolu.Fumigací po odběru směsných vzorků,kdy je ve včelách relativně málo plodu proti březnu-dubnu,jsem si chtěl udělat obrázek o síle napadení VD a přizná se ,pomoci tak trochu včelám.Jsem pro celoplošné provedení nátěru,bezohledu jak dopadnou vzorky,
prostředkem M-1 a následnou fumigací Varidolem v nejbližší možné termínu,jak to počasí dovolí a ne až se někdo rozhoupe a nařídí to.Myslím si,že pokud je nákazová situace ve státě taková jaká je a vývoj zimy stejný jako v loni,mělo toto opatření už dávno vyjít.Jistě by to bylo lepší a užitečnější,než kritika starých dědečků,zaco všech-
no oni mohou.Účinější než taková laciná kritika od"Júrů vče-
lařů"by byla nabídnutá pomoc těmto starším včelařům s pro-
hlídkami a léčením.Tito Jůrové by totiž zabili hned několik much jednou ranou.Měli by jistotu,že se včelstva prohlížela (i diagnostikovala),řada včelařů už v těchto letech i špatně vidí. Ale hlavně ,že se včas a dobře léči-
lo.Já vím ,mnohý z Vás si řekne,Budu Já se s dětkem dohadovat jestli bude chtít pomoc.Asi to vždy nebude lehké.
Ale za zdraví našich včel to jistě stojí za pokus.
Bohužel,lidé stárnou a jednou zestárnou i ti dnešní Jůro-
vé.Věřte že,kdo včelaří celý život,tak jen těžko se svého koníčka vzdává a loučení se včelami je dost smutné.Zažil
jsem to ve svém okolí.Jednou snad budou k sobě takoví,že
když včelař už nebude zvládat sám včelařit,že takového včelaře pozve ten aktivní k sobě na čumandu aby "stařík"
pookřál,Idealismus,ne.I takový případ znám.Ale to už je zase z jiného soudku,tak radši končím.
Přeji hodně pohody a dobré jaro Vás a vaše
včely. Zdraví čárlí

Včelstva Kozlíka samozřejmě nemají na to aby někde loupila,ale téměř na 100% budou vyloupena silnými včelstvy z okolí.Mohl bych to i specifikovat kterými,ale to není důležité.Je třeba to s jarem kontrolovat a zůžit česna jestli to zachytíte.

Neublížil, ale pomohl jen trochu - spíš vůbec. Zabil jste maximálně několik destítek roztočů a to by jste mohl dělat cca každých 14 dnů. Než opakováně aerosol, podle nařízení STV se má provádět ve vhodnou dobu nátěr zavíčkovaného plodu a ještě v ten den fumigaci Varidolem, případně erosolem. Někteří jste uváděli, že jste prováděli 3 x fumigaci a pak ještě erosol. Nemá se tak postupovat! Že byl výsledek špatný a nepomohl formidol a nebo gabon v srpnu, je to jenom proto, že vrchol rozvoje VD byl červen - červenec. Léčení v srpnu bylo skoro bez výsledku. Pokud tam jste měli ještě vírové onemocnění, nepomohlo tomu žádné léčení.

..... Myslím si,že aerosolovou fumigací jsem včelám neublížil,jestli jsem jim nepomohl.Rád si přečtu Váš názor.Pěkné chvíle u včel přeje Čárlí

-------
Asi to hlavně pomohlo těm VD co jsou pod víčky s vytvořením rezistence.
Ani se nedivím, že tady letos Varidol moc nefungoval.

Karel

Díky za radu, ve Feroně v Holešovicích mi obratem mailem potvrdili, že kulatinu mají a nákup na místě pak byla bleskovka. Doporučuji!

Nemůžete mi někdo poradit? Na volny.cz , se mi před každou doručenou zprávou objeví zpráva Upozorneni na novou zpravu Vam nemohlo byt doruceno, zkontrolujte si, prosim, Nastaveni Vaseho uctu Volny.cz . Bohužel se mi nepodařilo najít nastavení účtu a při pokusu o odpověď na tuhle hlášku nic. Přitom ve schránce mám Volné: 232.6 z 250.0 MB .

Nechci tvrdit , že léčiva ztratila účinnost, ale ve spadu měli, který jsem odevzdával jsem napočítal nekméně 4 samice a to jsem dělal 3* fumigaci proužkem a jednou aerosolem přitom nejméně 1* byla včelstva před ošetřením bez plodu. Včelstva jsou po ataku virů s roztoči tak zesláblá, že těžko mají na to , aby někoho vyloupila.

Máte pravdu. V porušování nařízení jsme opravdu světoví. Stačí se podívat na silnice. Proto je potřeba tohle nové nařízení často opakovat, upozorňovat na to na schůzích. Sice to zvedá cenu prodávaných včelstev, ale při větším množství se ta cena rozloží (vzorek může být až z 25 včelstev). Považuji toto vyšetření při přesunu za velmi dobrý nápad SVS. Možná když to vymýšleli, tak ani nepomysleli, jak velký pohyb včelstev letos nastane.
____________________________________________
Tomáš Jaša:
> Ještě k těm vyšetřením na mor. Je to nařízení. Ale nevěřím tomu, že ho
> všichni dodrží. Protože letos bude prodávat nebo i darovat včely kde kdo.
> Jistě se tato informace ke všem přesouvačům ani nedostane.
> Tak je dobré alespoň prověřovat a ne hned každému důvěřovat.
>

Možno vás bude zaujímať ako zimujú včlstvá v blízkosti maďarskej hranici (10 km) v nadm.výške 270 m, v mesiaci december- prosinec a január- leden.

Zazimoval som 72 včelstiev, žijú všetky (bez straty v 7. až 11. mes.), v úľoch B 10 420 x 270, bez zužovania. Ošetrenie včelstiev Takticom- amitraz, s trojnásobnou! fumigáciou 25.8, 12.10 a 1.11.

Meteo pozorovanie: december 2007 priemer teploty -1.8˚C
...................december 2006 priemer teploty +1,1˚C
--------------------------------------------------------
Rozdiel: -2.9˚C

...................január 2008 priemer teploty -O,1˚C
...................január 2007 priemer teploty +2,4˚C
--------------------------------------------------------
Rozdiel: -2,5˚C

Priemer teplôt medzi vlaňajšou zimou a tohoročnou je nižší skoro o 3˚C, a blíži sa k ideálnej teplote pre zimovanie včelstiev, pravdu povediac lepší by bol priemer tak okolo -3˚C aby matky zbytočne cez zimu neplodovali, zbytočne to včely predčasne vyčerpáva.
Aj túto zimu matky položili malé plodokruhy plodu, čo ovplyvnili plusové denné teploty, ktorých bolo v mesiaci až 21 dní s celkovou sumou +85˚C, s dvomi vrcholmi 20 a 21.1 +9˚C. V dňoch pri slnečnom svite matky začali plodovať už 20.1, čo som zistil 25. a 31.1 priamou kontrolou plodiska, včelstva na úľovej váhe.

Spotreba zásob: december - 0,7 kg
................január - 1,2 kg

Spotreba sa zvýšila v poslednej dekáde 0,5 kg, čo sa môže pripísať na vrub oštrovaniu plodu, všetkých štádií.

Anton

Počkejte až se začnete shánět po méně podstatných věcech a zjistíte, že co včelař to názor. Že rádi poradí i v dobré víře, ale zrovna u vás to tak nepůjde.
...................

Já bych si dovolil jen malé doplnění. Ono co český včelař, to názor. Jsme takoví neustálí zlepšovatelé. Český včelař který nevymyslí svoji rámkovou míru, vlastní konstrukci úlu nebo alespoň svoji originální metodiku jakoby snad ani včelařem nebyl.

Leoš

Máte štěstí, že nejsem urážlivý. Ta první věta nebyla pro vás, ale pro ty co tak rádi radí bludy.
Jestli začínáte, tak brzy zjistíte, že ne každému se dá věřit. A to jste teprve u léčení, které je jasně a srozumitelně popsáno v důvěryhodných zdrojích, jako např. SVS, ČSV a VÚVč.
Počkejte až se začnete shánět po méně podstatných věcech a zjistíte, že co včelař to názor. Že rádi poradí i v dobré víře, ale zrovna u vás to tak nepůjde.

Ještě k těm vyšetřením na mor. Je to nařízení. Ale nevěřím tomu, že ho všichni dodrží. Protože letos bude prodávat nebo i darovat včely kde kdo. Jistě se tato informace ke všem přesouvačům ani nedostane.
Tak je dobré alespoň prověřovat a ne hned každému důvěřovat.

Ať uspějete a dělají vám radost.

PS: Nesnáším, když mi někdo takto komolí jméno. U toho se možná umím i urazit.