78400
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- (e-mailem) --- 11. 2. 2008
Re: kyselina mraven?? - zav?je? (27292) (27293) (27298)
Já to v těch komínech mám mec let a nikdy mě to zavíječ nezničil jedině když se tam dostal rámek s pylem tak myš. ale ta vzdálenost je nejdůležitější
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: kyselina mraven?? - zav?je? > Datum: 11.2.2008 16:07:53 > ---------------------------------------- > Vím že v tuto dobu a na jaře komín z nástavků stačí, ale už si nejsem tak > jistý jestli by souše vydržely před zavíječem když začnou teploty víc > stoupat a potom v létě. Také mi jeden včelař radil dát do nástavků ořechové > nebo rajčatové listí. Raději bych použil tento "bio" prostředek, vím ale co > zavíječ dokáže a že se voňavého vosku jen tak nevzdá. > Pavel K > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27300
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal (82.208.33.254) --- 11. 2. 2008
Re: kyselina mraven?? - zav?je? (27292) (27293) (27298)
Dobry den,
Já jsem minulý rok poprvé zkousel pouzit kyselinu mravenci jako ochranu proti zavijeci.
Byly to plasty po vytoceni, spise svetlejsi, ale i castecne zakladene a nekdy i s trochou pylu. Dal jsem je po osmi, asi do 10 nastavku nad sebe.
Pouzil jsem postupne asi 8 desek formidolu. Od vrchu jsem vkladal v tydennich intervalech nejdrive dve desky, potom jiz jen jednu. Desky jsem postupne posunoval mezi nastavky smerem dolu, tak aby nahore byla ta nejcerstvejsi (snazil jsem se to udelat co nejrychleji abych moc kyselinu nevetral, ale take jsem kontroloval zda ramky jsou neposkozene)
Zavijec se mi do ramku nepustil a tezko rict jestli to bylo opravdu kyselinou mravenci, nebo tim ze vajicka zavijece v plastech nebyla. (nastavky pasovaly dobre na sebe, takze mezery mezi nimi, kudy by se mohl zavijec protahnout, byly minimalni.
Provadel jsem toto po medobrani a po vycisteni zamedovanych ramku vcelami, asi v obdobi: srpen, zari, rijen.
Kdyz jsem mival ramky 39x24 jeste ve skrinich, bezne jsem pouzival sirne knoty, na ktere bylo velke spolehnuti. Pruvan do nastavku jsem jeste nezkousel, i kdyz to pry funguje.
s pozdravem
Michal
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27299
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (88.102.176.241) --- 11. 2. 2008
Re: kyselina mraven?? - zav?je? (27292) (27293)
Vím že v tuto dobu a na jaře komín z nástavků stačí, ale už si nejsem tak jistý jestli by souše vydržely před zavíječem když začnou teploty víc stoupat a potom v létě. Také mi jeden včelař radil dát do nástavků ořechové nebo rajčatové listí. Raději bych použil tento "bio" prostředek, vím ale co zavíječ dokáže a že se voňavého vosku jen tak nevzdá.
Pavel K
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27298
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor Jarolím (194.213.35.186) --- 11. 2. 2008
pozvánka na seminář
Český svaz včelařů o.s., okresní výbor Ostrava
zve členy a funkcionáře organizačních složek Českého svazu včelařů z okresů Ostrava, Frýdek-Místek, Nový Jičín a Opava na
ODBORNÝ SEMINÁŘ
který se uskuteční v sobotu 1.2.2008 v 9:00 v Domě techniky v Ostravě - Mariánských horách, Mariánské náměstí 480/5
Program semináře:
1. Organizační zabezpečení léčení včelstev v souvislosti s varroázou, morem včelího plodu a virovými nemocemi včel
2. Novelizované znění nařízení vlády č.197/2005 Sb. - změna č.285/2007 Sb. o stanovení podmínek poskytnutí dotací
Lektoři semináře:
Mgr. Luděk Sojka - předseda ÚV ČSV Praha
MVDr. Petr Hrdý - předseda OV ČSV Opava
Ing. Čestmír Gazda - předseda OV ČSV Ostrava
Předpokládaný konec semináře ve 14:00 hod
Vzhledem k důležitosti programu očekáváme Vaši účast na tomto semináři
podepsáni:
Ing. Čestmír Gazda v.r. - předseda OV ČSV Ostrava
Pavel Machala v.r. - jednatel OV ČSV Ostrava
Václav Krejčíček v.r. - osvětový prac. OV ČSV Ostrava
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27295
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264) (27265) (27267) (27284) (27291)
Přesně tak. Bioznačka je většinou jen formální obchodní značení, které umožní zvýšit podstatně cenu takového produktu. Když nemluvíme o medu, ale třeba o zelenině, tam lepší chuť a vzhled je způsobena tím, že ta zelenina má větší životní prostor než intenzívně pěstovaná zelenina. Já myslím, že pod značkou bio se skrývá hodně podvodů. Totiž kdo dodržuje strikně veškerá biopravidla, má tak 5 - 10 x menší výnos než kdo pěstuje intenzívně s použitím chemikálií a všeho ostatního. Kdo ale používá stejné metody jako při intenzívním pěstování nebo chovu, jen prostě zmenšením počtu jedinců na ploše, sníží výnos na polovinu proti intenzívnímu chovu, tak pokud není přistižen přímo při činu, jeho produkty obvykle nejsou odlišitelné od produktů pěstovaných podle všech biozásad, přitom jeho výnosy jsou několikrát větší. Výjimky přirozeně jsou, ale pro většinu produktů to platí. Co z toho plyne při existenci volné konkurence na trhu s bioprodukty, je jasné.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, February 11, 2008 10:19 AM Subject: Re: Poumavsk? bio-med
> Zdravíčko sluníčko > Když se poství v prodejně dvě sklenice medu s podobným množstvím i > cenou,Jedna bude mít na etiketě bio, a druhý med bude taky kvalitní a třeba > ještě v nové svazové sklenici,tak podle mého bude vydělávat bio včelař a tá > druhá pravděpodobně zkrystalizuje.(je to pouze názor,ale určitě dost > reálný)Taky svým dětem radši koupím"""lepší""" potraviny když je možnost > volby,i když vetšinou nevím co se skrývá v zákulisí výroby a šidí se kde se > dá jen aby se vydělalo. > Pepíno > > > napsal Sedli > Biomed je prostě jen a jen podvod resp. hraní si s papíry a auditory. Každý > z nás má v podstatě biomed resp. vysoce hodnotný přírodní produkt. Je to > podobné jako třeba u kapra. V rybníce žere jen co tam najde a pomáhá se mu > jen obílím hnojem, příp. vápnem tj. celý. Ale Bio z něj nejde udělat. > Stejně jako z medu. Vždyť unikátnost medu je i v tom i při větším výskytu > příp. škodlivin dokážou včely snížit jejich koncentraci min. 10x ve > srovnání s vlastním tělem. Navíc i kdyby někdo měl stanoviště uprostřed > Národního parku tak biocidy se tam v lese používají, sice na výjimku ale > LČR ji běžně mají. V obcích každý stříká jak chce, takže biomed ve smyslu > ultra čistého produktu v našich podmínkách nejde vyprodukovat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27294
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 11. 2. 2008
Re:kyselina mraven?? - zav?je? (27292)
Na to stačí jen komín z nástavků a průvan v něm proti navíječi také stačí vzdálenost 2 cm mezi rámky NA CO CHEMII také je iluzorní si myslet , že kyselina mravenčí je bioprodukt . Není ! Vyrábí se v chemických závodech a její výrobou je zatíženo prostředí někde jinde O bio by se mohlo jednat jen kdyby jste přesvědčily mravence aby ji v úlu vystřikovali jak o závod . Zrovna tak je to z THYMOLEM ten je sice obsažen v mateřídoušce ale to by jste jí tam museli nasypat koš To že se látka vyskytuje v přírodě ještě to neznamená , že jejím použitím nezatěžujete přírodu a potravinový řetězec Zvláště ne když to chcete použít preventivně. Ta doba kdy se to dělalo je snad již za námi Bio znamená , že při své činnost použijete všechny dostupné znalosti jak zabránit škodám přirozenými prostředky s využitím slabosti nepřítele
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pavel K <e-mail/=/nezadan> > Předmět: kyselina mraven?? - zav?je? > Datum: 11.2.2008 11:56:41 > ---------------------------------------- > Dala by se kyselina mravenčí(nemyslím formidol) použít při skladování souší > v nástavcích proti zavíječi? A kde by se dala kyselina mravenčí koupit? > Pavel K > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27293
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepíno (82.202.44.205) --- 11. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264) (27265) (27267) (27284)
Zdravíčko sluníčko
Když se poství v prodejně dvě sklenice medu s podobným množstvím i cenou,Jedna bude mít na etiketě bio, a druhý med bude taky kvalitní a třeba ještě v nové svazové sklenici,tak podle mého bude vydělávat bio včelař a tá druhá pravděpodobně zkrystalizuje.(je to pouze názor,ale určitě dost reálný)Taky svým dětem radši koupím"""lepší""" potraviny když je možnost volby,i když vetšinou nevím co se skrývá v zákulisí výroby a šidí se kde se dá jen aby se vydělalo.
Pepíno
napsal Sedli
Biomed je prostě jen a jen podvod resp. hraní si s papíry a auditory. Každý z nás má v podstatě biomed resp. vysoce hodnotný přírodní produkt. Je to podobné jako třeba u kapra. V rybníce žere jen co tam najde a pomáhá se mu jen obílím hnojem, příp. vápnem tj. celý. Ale Bio z něj nejde udělat. Stejně jako z medu. Vždyť unikátnost medu je i v tom i při větším výskytu příp. škodlivin dokážou včely snížit jejich koncentraci min. 10x ve srovnání s vlastním tělem. Navíc i kdyby někdo měl stanoviště uprostřed Národního parku tak biocidy se tam v lese používají, sice na výjimku ale LČR ji běžně mají. V obcích každý stříká jak chce, takže biomed ve smyslu ultra čistého produktu v našich podmínkách nejde vyprodukovat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27291
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (80.188.34.243) --- 11. 2. 2008
bio-med (27126) (27157) (27263) (27264) (27265) (27267) (27284)
Asi před 14-ti dny probíhala v televizi debata na téma biopotraviny. Řeč byla mimojiné i o vyšší ceně oproti "normálním" potravinám. Biomed je prý vyjímkou - jeho cena byla nižší než cena "běžného" medu.
Pak trošku ztrácí význam snažit se z ekonomického hlediska tento biomed produkovat.
Ale na druhou stranu . . . - uvedu příklad :
V lednu mě navštívili známí z Rakouska, mimojiné jsme si byli prohlédnout včelnici. Chtěl jsem je podarovat sklenicí medu, ale těžce jsem narazil. Prý na etiketě nemám uvedeno, že se jedná o biopotravinu. Trošku jsem znejistěl a snažil se jim vysvětlit, že se v podstatě o čistý bioprodukt jedná. Bylo mi vysvětleno, že i malé dítě ve Vídni ví, že u nás "cpeme" včely ( a zvířata obecně)různými léčivy a hormony a že otravu svého zdravého životního stylu nehodlají riskovat.
Takže možná se jednou všichni budeme divit na téma bio.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27289
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 11. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246)
To je proč se mi moc nechce do kyseliny mravenčí. Mám strach o síťovaná dna. Není tak jednoduché je často měnit.
Tonda
>Stejně tak kyselina mravenčí rozkládá zinek a vzniklá zinečnatá sůl, mravenčnan zinečnatý je pro včely jedovatý. Železo zdánlivě drží lépe, ale zase kyselina na železe vytváří časem vrstvu rzi, kde železo už koroduje automaticky samo bez dalšího přísunu kyseliny, zatímco u zinku a hliníku se koroze po přerušení přísunu kyseliny zastaví.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27287
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Sedli (193.165.74.84) --- 10. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264) (27265) (27267)
Biomed je prostě jen a jen podvod resp. hraní si s papíry a auditory. Každý z nás má v podstatě biomed resp. vysoce hodnotný přírodní produkt. Je to podobné jako třeba u kapra. V rybníce žere jen co tam najde a pomáhá se mu jen obílím hnojem, příp. vápnem tj. celý. Ale Bio z něj nejde udělat. Stejně jako z medu. Vždyť unikátnost medu je i v tom i při větším výskytu příp. škodlivin dokážou včely snížit jejich koncentraci min. 10x ve srovnání s vlastním tělem. Navíc i kdyby někdo měl stanoviště uprostřed Národního parku tak biocidy se tam v lese používají, sice na výjimku ale LČR ji běžně mají. V obcích každý stříká jak chce, takže biomed ve smyslu ultra čistého produktu v našich podmínkách nejde vyprodukovat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27284
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.69) --- 10. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253) (27254) (27257) (27259) (27262) (27269)
"Kde by se dala sehnat celulozová hmota, podobná nebo stejná, jako u Formidolu??"
Květinoví aranžéži používají hmotu s vysokou nasákavostí, která se nechá velmi dobře dělit nožem. Protože v této hmotě vydrží i živé květy, mohla by být vhodná i pro naše účely. Nechá se zakoupit v některých květinářstvích a zahradnictvích.
Čau Pepča
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27283
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JD (62.24.71.204) --- 10. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med - POZVANKA NA PREDNASKU (27126) (27157) (27263) (27264) (27265) (27278) (27279)
Převzato z http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=akce
12. února:
BESEDA PRAŽSKÝCH VČELAŘŮ
Praha 5-Smíchov, zasedačka úřadu městské části, Štefánikova 13/15 (naproti kostelu), metro Anděl;
čas: 17.00 h;
přednášející: RNDr. Václav Švamberk, specialista;
téma: Ekologické včelaření;
info: 603 316 843, valek.voznice/at/centrum.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27281
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdeněk (79.127.160.5) --- 10. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264) (27265)
>Jenže pro biomed jsou podstatné jiné věci. Způsob vedení včelstva , krmení, léčení, a v prvé řadě oblast kde se nehospodaří intenzivně za pomocí um, hnojiv a chemikálií V podstatě to jde jen v národních parcích a podobných oblastech
Pepan
Ne, na to jsou v EU zavazne predpisy, ktere mimo jine rikaji, ze uly lze natirat pouze barvami bez skodlivin, coz splnuje tak akorat lneny olej, ktery se u biovcelaru s oblibou pouziva. Rovnez je narizeno pouzivat na stavbu ulu jen prirodni materialy jako jsou drevo, hlina a slama.
Tyto predpisy vznikly uz v roce 1984 ve Francii a v roce 2000 byly prevzaty predpisy EU, cimz vznikla zavazna definice pojmu biomed.
Ten pan doktor inzenyr je ale spokojeny, on tam ma nejake ceske certifikaty a ostatni je mu fuk.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27278
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- vsusicky (89.102.166.117) --- 10. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264) (27265) (27267) (27271)
Mám stanoviště poblíž Chomutova. Sice v blízkém okolí jen smíšené lesy a louky (bývalé ovocné sady již 15 nikdo neobhospodařuje), ale s výhledem ze stanoviště na Chomutovské doly a elektrány Tušimice a Prunéřov.O biomedu tedy neuvažuji. Vzhledem k tomu že včelařím víkendově, je tvorba oddělků krokem vedoucím k omezení rojení. Navíc je Chomutov okres s vyšším zamoření VD, takže Gabon a Varidol to jistí. Letos na jaře očekávám, že přibude i nátěr plodu.Plástečkový med zkouším v rozdělených polorámcích bez mezistěn spíše jako pozornost stálým odběratelům.
Vše hezké.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27276
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- 88.100.95.205 (88.100.95.205) --- 10. 2. 2008
jak to dnes lítá
Myslím si,že ani moc ne,počkejme na poledne a odpoledne.Většinou v této době se počasí zkazí,zatahne se obloha ,přidá se vítr a je po ptákách.V tomto čase-v únoru
by měly včely tak jako v dobách minulých sedět klidně na zásobách které jim vnívavý včelař dodal a teprve až přijde ten čas - březen,tak se proletí a vypráší.Doba v posledním
čase co se týče počasí je nestandartní ale věřte,že se s ní i včely vyrovnají.Ale bez léčení to nezvládnou...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27275
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264) (27265) (27267)
Pravidla pro biomed jsou někde na webu a pokud se pamatuji léčiva se nepoužívají před a během snůšky , matkám se nesmějí zastřihovat křídla, rozmnožování jen roji, v doletu 2 km nesmějí zemědělci používat postřiky v zimních zásobách musí být 1/3 medu nesmějí se používat pylové náhražky Med se smí získávat jen vytáčení nebo vykapáním, nesmí se lisovat ani z víček. Pro výrobu plástečkového medu se smějí použít jen mezistěny z vlastního vosku nebo vůbec se nepoužívají a je spoustu dalších pravidel které se kontrolují . Neznám to všechno je to jen to co si pamatuji Já se tím nezabývám protože mám včelstva na Hané kde se stříká a chemicky hnojí jak o závod..) CO Nás však může potěšit nabude se již postřik provádět letecky .))
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: vsusicky <vsusicky/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Poumavsk? bio-med > Datum: 09.2.2008 22:55:15 > ---------------------------------------- > Nu pokud vím, tak okolí Švihova u Klatov žádný národní park není, řekl bych > že ani CHKO, ale žádný rozsáhlý průmysl také ne. Takže by to za určitých > podmínek mohlo jít i jinde. Máte pravdu, že podstatnější je způsob > ošetřování. Bohužel o vlastním chovu se na jeho webu toho moc nepíše. > Zajímalo by mne zejména léčení VD zvláště pak výsledky loňského roku a a > letošní zimy. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27271
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.138.39.54) --- 10. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253) (27254) (27257) (27259) (27262)
Kde by se dala sehnat celulozová hmota, podobná nebo stejná, jako u Formidolu??
-----
Vyzkoušel bych hobru.
Papírky pro fumigaci a jiné filtrační a další speciály (m.j. pro ČSLA) se vyráběly na pokusném stroji ve Štětí - patřil tehdy IRAPA. Pak se nějak privatizoval a jak se jmenuje firma teď, tak nevím. (Ono mediální ROTO to není:-)
Pokud by se nehodila HOBRA, tak čistší nasákavý materiál je právě ve filtračním materiálu. V galvanovnách a.j. se používají filtry, kde je filtr halda mezikroužků z papíru podobného pivním táckům. Ale z principu to musí být "čistší" než nějaké pivní tácky.
A co netkané textilie?
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27269
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.138.39.54) --- 10. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264) (27265) (27267)
Zajímavější je, že dělá jednodruhové jarní medy a na normální výšce rámku(?). Někde jsem četl dopis "podepsaný" oním včelařem, kde se přiznávalo, že je to vše jeden velký podvod, ale když to lidi chtějí, takže se jim to řekne :-)
Proto jsem se ptal, jestli to někdo viděl na vlastní oči, nebo jen "ekologický auditor". Na fotkách jsou jen jedny staré úly a jinak samé ekologické medy.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27268
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- vsusicky (89.102.166.117) --- 9. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264) (27265)
Nu pokud vím, tak okolí Švihova u Klatov žádný národní park není, řekl bych že ani CHKO, ale žádný rozsáhlý průmysl také ne. Takže by to za určitých podmínek mohlo jít i jinde. Máte pravdu, že podstatnější je způsob ošetřování. Bohužel o vlastním chovu se na jeho webu toho moc nepíše. Zajímalo by mne zejména léčení VD zvláště pak výsledky loňského roku a a letošní zimy.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27267
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264)
Jenže pro biomed jsou podstatné jiné věci. Způsob vedení včelstva , krmení, léčení, a v prvé řadě oblast kde se nehospodaří intenzivně za pomocí um, hnojiv a chemikálií V podstatě to jde jen v národních parcích a podobných oblastech
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: vsusicky <vsusicky/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Poumavsk? bio-med > Datum: 09.2.2008 21:42:41 > ---------------------------------------- > A na některých nástavcích bych řekl také sololit. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27265
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdeněk (79.127.160.5) --- 9. 2. 2008
Re: Pošumavský bio-med (27126) (27157)
>A přímo vlastní stránky i s několika foto www.sweb.cz/sumavskymed
>Filosofií chovu je poznávání života včeliček a jejich přirozeného vedení v souladu s přírodními zákony s cílem bezzásahovosti a získávání plnohodnotných, čistých včelích produktů plných včelí, resp. přírodní pozitivní energie.
autor stránek, Dr. Ing. Pintíř, PhD.
Přijde mi to jako vystřižené z doby minulého režimu. Tehdy se s oblibou psaly takové slátaniny bez hlavy a paty. Jako biomed také blábol, protože dle tamní fotogalerie používá například nátěr barvou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27263
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- stonjek (213.151.87.64) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253) (27254) (27257) (27259)
Jsem rád, že se kyselině mrav. věnuje větší pozornost, určitě si to zaslouží a nemůže za to, že se používá tím nejhloupějším způsobem, co existuje. Nejhůře je to zespoda, o něco lepší je to z boku a určitě nejlepší zezhora přes plodiště.ˇZezhora to ale moc Formidolem dobře nejde, protože je to hodně pracné a krátkodobé a u většího počtu včelstev nepoužitelné. Vyvíjím tedy svůj způsob s doplňováním bez otevírání úlu a určitě ho zveřejním alespoň po sezoním odzkoušení. Mám tedy prosbu pro "naše chemiky" což je obor v kterám mám pouze základní vědomosti. Co udělá kys mravenčí s molitanem , neuvolňuje se něco jedovatého?? Jaké by připadaly do úvahy neškodné a měkké materiály?? Kde by se dala sehnat celulozová hmota, podobná nebo stejná, jako u Formidolu?? Výrobce se zasekl na Formidolových deskách a zřejmě ničím jiným nepřekvapí a tak si musíme pomoct sami. Děkuji za odpověď. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27262
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253) (27254) (27257) (27259)
Něco by šlo najít v prodejnách Řempa, ...
Radim.
........
Viděl jsem pravděpodobně tohle:
http://plasticke-hmoty.rempo.net/plachty-pytle-plotoviny-site-sitoviny-zastineni/lesenarske-site-zastinujici-sitova-tkanina-plotex-s-oky/
Ale rozměr ok neuvádějí. Na dno bude ale asi třeba o číslo řidší. Padesát Kč za m2, pozink je asi trochu dražší. Problém je, že tohle by chtělo vidět na vlastní oči. Takže až budu v důchodu a budu mít dost času :-))
Ale na ochranu před ptáky a nebo natáhnout na plot před česna aby včely létaly výš nad sousedy či kolemjdoucími asi dobrý.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27261
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.1.251) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253) (27254) (27257)
Něco by šlo najít v prodejnách Řempa, z bývalého jednoho socialistického řempa vzniklo několik soukromých prodejen, ale pořád se dají pod heslem řempo najít na internetu. Největší výběr je asi v pražském řempu, www.rempo.net, kde je i kvalitní internetová prodejna s množstvím doplňkových informací. To zelené síto, kterým se "omotávají" stavby, tam myslím je taky. Potom plastová síta s vhodnými otvory na dno jsem viděl prodávat v Bauhausu jako ochranu stromků proti okousání zvěří, bylo ale dost tvrdé, takže je otázka, za jak dlouho by popraskalo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27259
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vladimír Ptáček (81.19.4.77) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno - Podložky (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253) (27254)
"Podložky na měl mám samozřejmě bílé plastové což asi všichni."
Já již léta pužívám noviny. Jsou prodyšné, jednorázově hygienické, pomáhají odstranit vlhkost, pokud na dno nakape, nemusím nic skladovat.
Vše dobré,
Vladimír Ptáček
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27258
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253) (27254)
.... a po použití formidolu oxidovalo značně.Matný zoxidovaný povch zůstal ...
-------
Když vypadalo nadějně, že do dotací půjdou i varoadna, tak jsem se tady poptával zda někdo nezná ceny vhodného nerez síta. To bych si zainvestoval (když to jiní platí :-) .
Kdysi když nebylo varoa síto běžně v sortimentu včel.prodejen, tak jsem znouze dával dolů hrubé kovové síto proti myším, na to fasádní perlinku do zateplených fasád. Včely to trochu ohoblovaly, ale ještě teď po několika letech drží. Ale vypadá to, že nebude věčná.
Ale kolem staveništ se používají zelené sítě. Jednu jsem okukoval když jí natahovali (bohužel na roli nebyl napsaný dodavatel) a byla z takové "věčné" pevné umělé hmoty. Z podobné se dělají umělohmotné zipy když je vyrábějí jako zmáčknutou spirálu. Ta síť co jsem okukoval byla docela hustá, spíše na strop a propolis, či větrání, ale kdyby byla o číslo řidší, na varoa dno by docela šla.
Bohužel nemám čas bloudit po stavebninách, ale pokud někdo by někde zjistil výrobce-dodavatele a kouklo by se, jestli by od něj bylo něco vhodného, tak by se asi dost ušetřilo.
Jen kolem té stavby co jsem okukoval omotaly několik set metrů. Nemohlo to být tedy asi zas tak drahé.
Bohužel, když to sundávali, tak jsme nebyl v dosahu, abych se dohodl:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27257
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- vsusicky (89.102.166.117) --- 9. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227) (27230) (27245)
Jiří:
http://www.honey-well.com/cz/www22.htm dle úvodní stránky se jedná o maloobchod, takže cena 29,-za 1 desku MiteGone by měla být včetně DPH, tedy konečná. Včera jsem tam byl, ale nenapadlo mne se zeptat na cenu MiteGone v kameném obchodě.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27255
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepíno (82.202.44.205) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253)
Ve svých úlech používám pouze pozink podmetové síto po kterém včelky pochodují celé léto a po použití formidolu oxidovalo značně.Matný zoxidovaný povch zůstal do teť,ale asi už je slabší.(Nevim,protože jsem tomu nevěnoval pozornost,ale do budoucna to budu sledovat,protože s kyselinou mravenčí mám velké plány.)Podložky na měl mám samozřejmě bílé plastové což asi všichni.Co se týká mateří mřížky tak ta je taky plast,jen hřebíky v rámcích jsou pozink,ale to bude asi opravdu zanedbatelné.Drátky jsou už naštěstí nerez.Je to každopádně k zamyšlení do budoucna při volbě materialu,zvláště když budoucnost velmi pomalu ale jistě směřuje k bio medu a použití hlavně přírodních léčiv.Vaše je informace jsou přínos,protože jsem o včelaření něco přečetl i o léčení KM se píše že je agresivní kyselina,ale nikde se neuvádí že reakcí vznikají jedovaté látky,což mi teť zní logicky i když nejsem chemik.(((asi jsem špatně četl)))
Zdraví Vám všem i včelkám přeje Pepíno
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27254
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.1.251) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252)
Pokud se bude hodně používat kyselina mravenčí a v úlu bude toho kovu hodně, mohlo by dojít k nějakému nárazovému vzniku většího množství těch solí, potom by bylo třeba dávat pozor, jestli se to nějak neprojevuje na včelách. Určitá možnost, ne jistota tady je. Asi takhle.
Co se týká nátěru, viděl bych jako potřebné natřít pozinkovaný plech, pokud se používá jako podložka na měl a včely k němu mají přístup. Jinde v úlu natřít tu stranu pozinkovaného plechu, ke které včely nemají přístup a tudíž ho nemohou potáhnout propolisem. Vůbec by se asi neměla natírat mateří mřížka, barvou by se zúžily mezery mezi dráty. U úlů vylepených hliníkovou fólií nevím, to musí ukázat praxe.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27253
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.1.251) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251)
Asi ale i toto platí v extrémním případě, třeba když to krmítko se zbytky cukru zůstane v úlu a cukr kvasí přes zimu. Jednou se mi takové krmítko zatoulalo do úlu a že je ze zinkového plechu jsem si všiml až když jsem ho po krmení vytahoval díky větší hmotnosti a podezřelému vzhledu, včelstvu se tehdy nestalo nic.
Každopádně zinek a hliník jsou kovy velice citlivé ke kyselinám, snadno vznikají soli a zinečnaté a zřejmě i hlinité soli ve sladině jsou pro včely jedovaté. Ale při běžném použití v úlu - pozinkovaná mateří mřížka, kovové mezerníky nebo jiné kousky plechu se soli těch kovů do sladiny nedostávají.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27252
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.1.251) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250)
Navíc kovové části v dosahu včel včely potahují vrstvou propolisu a ten je před kyselinou do určité míry chrání. V minulosti bylo v literatuře varováno před korýtkovými krmítky do zadováku na obrácenou láhev vyrobenými z zinkového plechu, dobře se ohýbal a snadno pájel, místo pocínovaného. Uvádělo se, že při pozdnějším krmení, kdy včely odebírají roztok cukru už pomalu, tam cukr zůstane, potom roztok kvasí a rozpouští zinek a vzniklé zinkové soli mohou včelstvo otrávit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27251
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.1.251) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249)
Zinkové soli jsou pro včelstvo jedovaté, ale v takovém množství, v jakém je zinek na pozinkované mateří mřížce, v podstatě včelstvu neškodí. Zinkové soli včely nijak nelákají ke konzumaci, pokud se s nimi jednotlivé včely setkají jako s pevnou látkou, vynesou je z úlu jako každou jinou nečistotu a nijak je to neohrozí. Aspoň si to myslím. Mohly by se otrávit jednotlivé včely, kdyby kapky sladiny na něčem pozinkovaném zkvasily nebo by se v nich srazila kyselina mravenčí z léčení tak, že by se v nich objevilo větší množství kyseliny, která by reagovala se zinkem. Hromadný úhyn nebo oslabení včelstva při běžném použití pozinkovaných věcí uvnitř úlu nehrozí, ale je dobré o tom vědět.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27250
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepíno (82.202.44.205) --- 8. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247)
Dobrý večer
Pane Polášek tak teť jste mi vyrazil dech.To že zoxidovaná pozink mřížka včelkám škodí (jedovatá) by mě ani ve snu nenapadlo.To nikdo neví ani včelařské prodejny když se vesele prodávají? Přece KM chce léčit skoro každý a včely jsou s zoxidovaným pozink sítem v kontaktu stále.Nedostává se ten bordel i do medu? Nevim jakou povrchovou úpravu mají kovové mateří mřížky?(používám plast).Jestli je to opravdu tak škodlivé (((nepochybuji o vašem příspěvku,ale je to pro mě dost drsná novina,protože předtím jsem měl darované vysloužené moravské univerzály a s radostí jsem je spálil))) tak je než včelky vyletí okamžitě natírám.Jen nevím co je na pozink vhodné,trvanlivé,potravinářské a hlavně odolné KM protože tohodle léčiva se nechci vzdát.Jestli má někdo prověřený nátěr tak bych uvítal radu,abych nemuset složitě řešit s prodavači v barvy laky kteří chcou vetšinou jen prodat ať je to cokoliv.Řešení by byla nerez síta,jenže ta astrooonooomickááááá cena je nereálná hlavně při více úlech a jettli se požadovaná zrnitost (oka) vůbec vyrábí.Nebo nějaká podobná odolná nezávaná slitina,ale to už bych chtěl asi moc.
Přeji všem zdravé včelky
Pepíno
R. Polášek (85.71.1.251) --- 8. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237)
Pokud to je chemický hliník, kyselina mravenčí ho poměrně spolehlivě rozkládá. Dokonce bych měl určitou obavu z příslušné soli, mravenčnanu hlinitého, který při tom vzniká, jestli není toxický pro včely. rychlost rozkladu je taky závislá na množství vlhkosti. Pokud to je nějaká slitina hliníku s něčím jiným, může to vydržet. Stejně tak kyselina mravenčí rozkládá zinek a vzniklá zinečnatá sůl, mravenčnan zinečnatý je pro včely jedovatý. Železo zdánlivě drží lépe, ale zase kyselina na železe vytváří časem vrstvu rzi, kde železo už koroduje automaticky samo bez dalšího přísunu kyseliny, zatímco u zinku a hliníku se koroze po přerušení přísunu kyseliny zastaví.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27249
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek HUBAČ (e-mailem) --- 8. 2. 2008
RE: Pred?asn? jaro (27163) (27164) (27222)
Na příjezdu vlakem do Pardubic kvetou lísky...
MUDr. Radek Hubač drh/=/seznam.cz mobil: 774 028 601
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Pol??ek Sent: Wednesday, February 06, 2008 5:18 PM To: vcely/=/v.or.cz Subject: Re: Pred?asn? jaro
Tady na severní Moravě výška asi 330 m by to plodování zas tak moc nevadilo. Píšou, že v únoru nebudou nějaké velké mrazy, vypadá to tedy na denní teploty nad nulou, noční do -5 st C a pokud bude pár dnů jižní vítr a bez mraků, určitě už i leccos rozkvete, takže včely budou mít jakýsi pyl. Letos je velice zajímavé, že dávno slezl sníh, roztála půda a první jarní květy, sněženky, sotva začaly vylézat ze země. Taky lýkovec už půl měsíce sotva začal kvést. Letos jsou větší vyrůstající tulipány než ty sněženky. Zřejmě potřebují k jarnímu rašení větší zimu a sníh, než byla letos a myslí si, že je ještě podzim.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Míra Hladík" <hladik.miroslav/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, February 06, 2008 3:03 PM Subject: Re: Predčasné jaro
> V Podkrkonoší je 7 stupňů častý déšť silnější vítr.Průšvih je,že některá > včelstva začala nosit vodu.Začnou více plodovat a to v našich podmínkách > n.v.480m.není dobré.Už kvete olše a líska ale včely na ně nemohou > létat.Přijde li mráz 10st.mínus,tak toto květenství spálí.M.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27248
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.1.251) --- 8. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237)
Pokud to je chemický hliník, kyselina mravenčí ho poměrně spolehlivě rozkládá. Dokonce bych měl určitou obavu z příslušné soli, mravenčnanu hlinitého, který při tom vzniká, jestli není toxický pro včely. rychlost rozkladu je taky závislá na množství vlhkosti. Pokud to je nějaká slitina hliníku s něčím jiným, může to vydržet. Stejně tak kyselina mravenčí rozkládá zinek a vzniklá zinečnatá sůl, mravenčnan zinečnatý je pro včely jedovatý. Železo zdánlivě drží lépe, ale zase kyselina na železe vytváří časem vrstvu rzi, kde železo už koroduje automaticky samo bez dalšího přísunu kyseliny, zatímco u zinku a hliníku se koroze po přerušení přísunu kyseliny zastaví.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27246
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří (213.168.167.124) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227) (27230)
Pane Václavek, najděte si na internetu adresu "honey-well.com". V ceníku je nabídka odpařovacích desek MiteGone. Smůla je v tom, že tento ceník je pro velkoodběratele a není zde uvedeno, jestli MG prodávají i maloodběratelům. Snad se cesta najde. 50 ks balení, 1 ks za 23,- Kč včetně DPH.
Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27245
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.69) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227) (27230) (27234) (27240)
Dnes jsem obdržel poštou zásilku z VÚVč z Dolu. Koncem minulého roku jsem si objednal publikaci "Celý rok proti varroáze" stojí 45,- Kč. Shrnuje nové poznatky v léčení včelstev proti varroáze u nás. Poukazuje a vysvětluje důsledky nuceného soužití včel s varroázou. Poukazuje na chyby v postupech léčení, která provádějí včelaři a ukazuje cestu jak dál proti varroáze. Je to nové vydání 2008. Vřele doporučuji všem diskutujícím. Bohužel poštovné nemohu doporučit, je vyšší než požadovaná cena publikace. Zaplakal jsem 68,50 Kč.
Čau Pepča
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27244
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- vorja (195.47.26.219) --- 8. 2. 2008
Re: Re[2]: Termicke osetreni vcel (26940) (27015) (27040) (27043) (27086) (27139) (27141) (27144) (27166) (27239)
Výhodou je, že se nevyskytne rezistence a usmrtí se 100 procent roztočů.
Pokud je tato věta pravdivá, pak máme způsob ošetřování včel, kerý nás může zbavit VD. Je zapotřebí se tímto tématem zabývat a najít optimální způsob ošetřování. Měli by se zapojít především ti, co milují včely, jsou mladí duchem a mají kreativní myšlení.
Zdravím, H.
P.S. Fén na baterii jsem zatím nesehnal, ale na 220 V (za 149 Kč). Na pokus u baráku mi to zatím stačí :-).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27243
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (195.39.121.166) --- 8. 2. 2008
Re: Oet?en? aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227) (27230) (27234) (27240) (27241)
Tomáš Heřman napsal:
Muzete prosim popsat podrobnosti, kde jste je koupil, cenu apod. Tusim, ze uz jste to mozna psal, jestli ano tak se omlouvam a dohledam si to.
.............
Už jsem to tu asi psal, ale to nevadí.
Prodává je pan Burian v Brně na Kolišti za 129,-Kč/kus.
Na plnění prodává plastové lahve za tuším kolem 80,- Kč.
http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/
Vlastní zkušenosti budu mít až po sezóně, teď by to byly jen spekulace.
Kyselina se bude muset ředit, v návodech píšou na 60%, z různých dotazů jsem vydedukoval, že včelaři do odpařovačů běžně používají 65% (při podzimním léčení někteří i 85%).
Myslím, že ve včelařských novinách je to pěkně popsané, ale jak už jsem psal, zatím vlastní zkušenosti nemám.
Radek Krušina
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27242
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 8. 2. 2008
Re: Oet?en? aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227) (27230) (27234) (27240)
> > Ne že bych chtěl opětovně napouštět formidoly, už mám koupené nějaké > odpařovače nassenhaider na otestování. MAní deklarovanou větší účinnost a > plnění je vymyšleno a v německu schváleno. >
Muzete prosim popsat podrobnosti, kde jste je koupil, cenu apod. Tusim, ze uz jste to mozna psal, jestli ano tak se omlouvam a dohledam si to. U desek Mitegone se mi nelibi ta moznost lehce se poleptat kyselinou, je tam dle mne moc nebezpecnich kroku pri aplikaci ale znam je jen z toho co je dostupneho na netu.
Funguje plneni odparovacu tak jak je popsano a na obr. na http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2006080802 ??? To se jevi jako bezpecne. A jestli ze se 65procentni kys. se nesezene, tak kriticke je jen redeni - co myslite??
Diky
p.s. u znovunapousteni formidolu se mi nezda to, ze ho obvykle rozkousou a vynosi, nevim jak zjara ale v lete stacilo 2-4 dny a desky byly venku pred ulem nebo na situ. To jen muj postreh.
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27241
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (195.39.121.166) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227) (27230) (27234)
vsusicky napsal:
>U Formidolu bych se zamysel nad ekonomikou opětovného napouštění, kdy cena jedné desky po dotaci je tak nízká, že to nestojí za to pokoušet se o napouštění.
>Také uvažuji o použití Formidolu vždy těsně po vytáčení, ale neuvažuji o opakovaném použití. Na podzim jsem kupoval jedno velké balení Formidou v naší ZO za 180,- nebo 200,-Kč. >V balíku je myslím 10 balení po dvou deskách. Pro 10 korun za desku nemám chuť se zabývat ředěním KM a následným plněním desek.
..................
Ne že bych chtěl opětovně napouštět formidoly, už mám koupené nějaké odpařovače nassenhaider na otestování. MAní deklarovanou větší účinnost a plnění je vymyšleno a v německu schváleno.
Jen pár poznámek:
- při znovuplnění formidolu by zřejmě odpadlo ředění, protože kyselina mravenčí se běžně prodává 85%. Ve formidolu je 40ml 85% kyseliny mravenčí.
- 40 ml 85% kyseliny mravenči by mohlo přijít i bez dotace řádově na cca 2,-Kč, pokud by se kyselina kupovala ve větším balení (20 litrů)
Radek Krušina
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27240
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78400 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 27240 do č. 27300)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu