78438

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Stonjek (213.151.87.64) --- 12. 2. 2008
Re: síto (27290) (27297) (27304) (27305) (27306) (27307) (27308)

Teď jsem se vrátil z Včenexu z Počernic, kde jsem měl mezistěny a 1 m pletiva na dno 330 Kč což mi připadá dost husté, mezerníky a drátek také citelně podražil.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27310


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 12. 2. 2008
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1883

Spolek v Chrudimi valna hromada,predseda kanovnik Srutek v ten cas onemocnel.Uradili se tri clenove kdoz ma pro spolek bytijmenovan-volen.Volba vykonana aklamaci.

ZU Cechy Po srdecmem uvitani predstavuje predseda vladniho komisare.Jos.Mikulas a spol.vydavatel-Ceskeho Vcelare-je v likvidaci.Jelikoz jednatel Sykora uradu se vzdal a J.Mikulas sve vystoupeni z vyboru oznamil,za jednatele zvolen Vojtech Novotny a do vyboru Vambera.

ZU Morava Predseda sdelil ze vcelari ze Zabovresk a Komina pozvali vsechny vcelare ku slavnosti na oslavu patrona sv.Ondreje. Radostnou zvesti prekvapil naducitel Zavadil z Rajhradu,sdeliv ze nejdustojnejsi p.prelat Korcian timtez zpusobem a tou merou chce podporovati nas spolek,jak to cinil slechetny zesnuly prelat Kalvoda.Schuze vyslovila nejverelejsi diky sve a vyslovila,aby k spolku nasemu pril nul s laskou a ochotou nejvetsi.
Valna hromada Zahajena predsedou Bachmanem : Pres 250 clenu prispevky sve ,za minuly rok a snad jeste za r.1882 dluzi.K temto vrela vznasi se prosba,aby prispevek v brzku poslati si neobtezovali.Tez litovati ze zemska subvence o 200zl. zmensenaa statni jiz nekolik roku zcela.Tuto zpravu prednesl,vzdal se dosavadniho uradu..I clenove spravni rady slozili urad svuj,kdyz jim val hromada s lichotivymi slovy a jednohlasne absolutorium.Prehled uctu nemohl potechy cerpati.K návrhu prof.Novotneho zvolen jednohlasne aklamaci nejdustojnejsi p.prelat Benedikt Korcian,jemuz volba tato ihned telegraficky sdelena.
Spravni rada nove zvolena za predsidnictvi predsedy Korciana,v niz se pilne radilo o reorganisaci spolku,financniho stavu,soucasne reorganisovati nezrizene pomery stolarny a upravu stanov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 12. 2. 2008
Re: síto (27290) (27297) (27304) (27305) (27306) (27307)

Přírodní pojiva založená na bázi lněného oleje - olejové a fermežové barvy, když zaschnou, tak i zaschlé jsou částečně citlivé k vodě. Zaschlá fermež nebo olej na oceli, pokud je v prostředí obsahujícím vzdušnou vlhkost a to je skoro vždy, uvoňuje v tom pojivu látky, které se dostanou na rozhraní kov barva a tam působí slabě ochranně na kov. Jsou to jakési přírodní inhibitory koroze. Podobně působí i propolis na kovu. Vosky typu Resistin obsahují uměle vyrobené inhibitory koroze, které působí podobně a účinněji. Podobný mechanismus měly kdysi používané olovnaté pigmenty v antikorozních barvách, jen byly ještě účinnější. Syntetiky bývají často modifikovány příměsí lněného oleje, takže tam je určitý antikorozní účinek taky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 12. 2. 2008
Re: síto (27290) (27297) (27304) (27305) (27306)

"Barvy nebo Resistin a podobné konzervační vosky by se na síta měly natírat zředěné, aby se dosáhlo jen tenké vrstvy, jinak při průhybu síta odprýskávají. Nevhodné jsou vodouředitelné barvy, hlavně akrylátové."

Jeden z mých známých, zámečník, používá na nátěry svých konstrukcí syntetické barvy ředěné luxolem. Před třemi roky jsem zhotovil nová drátěnná síta do úlových den, ocelová, a tato jsem opatřil nátěrem luxolu mírně zahuštěného syntetickou barvou požadovaného odstínu. Dosud jsem nezjistil korozi.(Léčím pravidelně Formidolem).

Čau Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 12. 2. 2008
Re: síto (27290) (27297) (27304) (27305)

Barvy nebo Resistin a podobné konzervační vosky by se na síta měly natírat zředěné, aby se dosáhlo jen tenké vrstvy, jinak při průhybu síta odprýskávají. Nevhodné jsou vodouředitelné barvy, hlavně akrylátové.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 12. 2. 2008
Re: síto (27290) (27297) (27304)

Závěr pro síta ve dnech úlu - moc se ochránit nedají, musí se natřít antikorozní barvou ještě dříve, než slabá vrstva zinku na sítu zkoroduje v rez. Barva - aspoň lněná fermež nebo fermežová či olejová barva - fermež a lněný olej působí slabě protikorozně nebo antikorozní základy nebo antikorozní vosky - třeba Resistin ( Resistin hodně smrdí, musí se nechat hodně dlouho odvětrávat, ale na sítu by měl dlouho držet a neodprýskávat)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 12. 2. 2008
Re: síto (27290) (27297)

Korozi třeba ocelových sít nedělá jen kyselina mravenčí. Vrstva rzi na oceli je poměrně složitý systém, který v sobě obsahuje nečistoty, které se dostaly na povrch oceli během doby životnosti toho výrobku a vzdušnou vlhkost. Ty nečistoty tam fungují už jen jako katalyzátor a jediné, co se spotřebovává je ta vzdušná vlhkost, které je ovšem všude dostatek. Jinak řečeno, jak už je na sítu nebo plechu vrstva rzi, tak ocel koroduje pořád dál bez ohledu na to, jestli je zvenku kyselina mravenčí nebo ne, stačí k tomu jen vlhkost obsažená ve vzduchu a to i ta vlhkost, co se dostává k rzi přes vrstvu nátěru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 12. 2. 2008
Zhodnotenie I. februárovej - únorovej dekády

Možno vás zaujme aký priebeh má zima na mojej včelnici. Zdá a mi, že sa len málo líši od teplôt u nás, december-prosinec a január-leden priemer denných teplôt bol nižší oproti minuloročným o 3˚C.

V závislosti od priebehu počasia predkladám správu ako sa chovajú včelstvá v prvej februárovej dekáde, možno Vás to zaujme.

Moja včelnica sa nachádza na juhu Stredoslovenského kraja, nad. výška 270 m. Je veľká podobnosť čo do denných teplôt, nočné sú v priemere mínusové, Celkový priemer je oproti vlaňajšku o 1˚C nižší.
Vyskytli sa dva dni v priebehu 10-tich dní, kedy na včelnici teploty vystúpili teploty na 10 a 9˚C, keď sa včely pri plnom osvite čiastočne preleteli.
Včely stačili vyhľadať blízke krechty s uloženou drvenou kukuricou v mliečnej zrelosti a začali prinášať obnôžky kukupeľu. Drvina je konzervovaná kyselinou mravčou a propionovou.
Liesky , aj keď sú v značnom vývine, ešte nepeľujú, no je to len otázka primeranej teploty a slnečného dňa. Na pukoch pri podrobnom hľadaní som našiel samičie purporovo červené kvietky, čakajúce na opelenie. Ak samčie kvety tzv. bárky prinášajúce peľ zamrznú (zatiaľ sú nerozkvitnuté), lieskovce iste nebudú.

Zatiaľ všetky včelstvá žijú a tie, ktoré som kontroloval sú v dobrej kondícii, je ich viacej ako na začiatku zimy. Aj keď určité množstvo zo zimného chumáča vypadlo, no novoliahnuce ich nahrádzajú. Matky začali v niektorých včelstvá plodovať 15.1.

Teplotné pomery

Priemerná teplota za I. dekádu 2008: +2,1˚C
Priemerná teplota za I. dekádu 2007: +3,1˚C
--------------------------------------------------------

Tohoto roku je chladnejšie o 1˚C, teraz boli o niečo chladnejšie noci, ktoré ovplyvnili priemernú teplotu.

Suma plusových denných teplôt je v r. 2008 55˚C v r. 2007 62˚C, pričom matka mohla naklásť 4200 ks vajíčok, čo je dôsledok plusových denných teplôt. Tento fakt potvrdili aj krátke prehliadky niekoľkých včelstiev. No nie vždy to tak musí byť, lebo nie každé včelstvo bude reagovať na teplo.

Ak sa tak zamyslíme nad plodovaním v zime (a deje sa to mimo nás), môže byť tento jav prínosom na zvýšení počtu včiel, čo v konečnom dôsledku včelstvo oveľa rýchlejšie reaguje výchovou nových včiel na včasné zosilnenie do skorých znášok. Týmto faktom sa ešte nikto nezaoberal, skôr sa to zdôvodňuje npr., šikovný včelár, dobrá matka, dostatok zásob, čo je aj pravda, nízkonadstavkové včelárenie, čo zas nie je celkom pravda, lebo aj v tradičných úľoch sa včely rýchlo na jar vzmáhajú. Skôr je prevda, že rýchlejší rozvoj je v tenkostenných úľoch a je jedno aká je miera, lebo sa rýchlo prehrievajú a teplo ovplyvňuje život zimujúceho včelstva.
Kto sleduje počasie a zapisuje si nielen teplotu, ale i slnečné dni vie, že steny tenkostenných úľov sú pri slnku a teplote npr. +6-8˚C doslova horúce až 30-40˚C hlavne tmavé farby, potom je isté, že hrubostenné úle sa dovnútra prehrievajú menej.

Na druhej strane, takýto predčasný zimný rozvoj, včely využívajú aj na svoje rozmnožovanie, myslím tým delenie - rojenie včelstiev. Všetci dobre poznáme abnormálne rojenie (posledných 15-20 rokov) v čase keď by mali včely znášať med.

Váhové úbytky:

I. dekáda 2008: -0,6 kg, 60g/deň, 6dag/deň
I. dekáda 2007: -O,5 kg, 50g/deň, 5dag/deň
----------------------------------------------------------
Rozdiel: +0,7 kg.

Je to máličko viac, ako v minulom roku, ale je to stále v norme (včelstvo je stále v poriadku), no dá sa tovysvetliť tým, že včelstvo ošetruje plod, ktorý včely pri nočných mínusových teplotách (až do -7˚C) musia intenzívniť chrániť a to môžu len spotrebúvaním glycidov.

Nárast spotreby môže vyvolať obavy včelárov (doteraz u mňa -3,0kg, vlani len 2,2kg), je to viac ako vlani, ale nič hrozné to nie je. Kto doplnil v jeseň primerane zásoby, určite do ovocnej znášky im vydržia. Meteorologovia síce upozorňujú na znižovanie teplôt , dokanca mínusových aj cez deň, takže spotreba môže narastať, ale určite nie tak, aby to včely ohrozovalo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 11. 2. 2008
Zimní plodování (27275) (27301)

V tuto dobu je velmi nepravděpodobné, že včelstva neplodují. Je to pro ně naprosto přirozené. Souvisí to jak s zvětšující délkou dne ( což má vliv na plodování nejmenší ), ale i s příchodem oblev. V důsledku teplejší zimy se dá očekávat vyšší míra plodování. Po vypuknutí snůšky a příchodem trvale teplejšího období ( březen ) se rozvoj definitivně rozjede.

V sobotu 9.2 jsem spojoval slabší produkční včelstvo ( ve 4 NN, sedělo přes 2 NN...asi 15 000 ( 1,5 kg ) včel ) s oddělkem, kterého jsem původně hodlal k tomuto včelstvu připojit přes mateří mřížku na jaře a využít tím kladení obou matek k urychlení rozvoje a vytvoření plodových plástů pro nové oddělky. Jelikož byla ve včelstvu zřejmě trubcokladná matka ( nalezl jsem trubce z hrboplodu vyhozeného z úlu ), rozhodl jsem se v sobotu ( protože bylo slunečno, včely létaly, i když venku bylo necelých 7°C ) připojit oddělek již tehdy, abych udělil přítrž zbytečnému plýtvání zásobami na výchovu trubců v hrboplodu. Moji předpověď potvrdila prohlídka, hrboplod byl zřetelný. Trubcokladnou matku jsem odebral a po zhruba hodinovém osiření jsem místo medné komory vložil oddělek ve 2 NN. Spojení proběhlo bez problému. Probíhalo na ostro ( bez novinového papíru ). Co se týče plodu očekával jsem ho více ( kvůli relativně teplému lednu a začátku únoru ), ale zřejmě díky zimování v chladu plodová plocha nepřesahovala 2 000 buněk ( 5 dm2 po jedné straně ) plodu ( hrboplodu ). Je to sice do jisté míry neobjektivní hodnotit vliv ,,komínového efektu,, na včelstvu s trubcokladnou matkou, ale předpokládám, že podobné by to bylo i v ostatních včelstev.

Nicméně zimnímu plodování se nedá zabránit úplně ( pokud matka není zaklíckovaná ). Je opravdu zimní plodování nevhodné pro včelstvo, jak někteří tvrdí? Postupem času měním původně jednoznačný názor na tuto otázku. V případě dostatku pylu v zimních zásobách, které u některých včelařů v dostatečném množství chybí, mají včelstva v období teplejšího počasí možnost konzumovat pyl a tím si obnovit svoje tukobílkovinné zásoby v těle. Přečdejdou tak smrti, která by je jinak v případě vyčerpání tukobílkovinného tělíska čekala. Kolik vajíček matka klade, když je pod nulou? Zřejmě neklade vůbec. Tedy není třeba se obávat, že za mrazu po delší době intenzivnějšího kladení budou hladovět po pylu. Včely semknuté do chumáče pyl instinktivně nejedí, protože by si tím příliš zaplňovaly výkalové váčky a taky instinktivně nekladou. Kladení přichází s prvními prolety. Do té doby je zanenbaletlné.

Myslím si, že v případě dostatečného zásobení pylem přes zimu ( Farrar udával vhodnou zimní zásobu přes 30 dm2 pylového plástu ) a zimy bez prudkých změn počasí, zimní plodování ( lednové, únorové ) neškodí. Zimní plod se vyplatí zvláště u slabších včelstev, kde je pak rychlejší rozvoj, protože mají náskok. U silných včelstev není tak brzké započetí rozvoje zapotřebí, protože ty by zbytečně brzo dosáhli vrcholu rozvoje, tedy by se museli dříve nasadit protirojové opatření ( omezení plochy zavíčkovaného plodu, rozvolnění plodiště ). Každopádně je zimní plodování energeticky náročnější a souvisí se zvýšenou spotřebou zásob, ale nicméně nemusí vždy znamenat oslabení dlouhověké generace, naopak může způsobit vyzimování silnějšího včelstva, než jakého jsme zazimovali. Jaký máte na to názor Vy?

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 11. 2. 2008
Re: jak to dnes lítá (27275)

Dnes jsem se byl odpoledne podívat na včelnici v lese a vypadá to jako z jara. Lísky jsou v plném květu a včelky létají obalené pylem.
Není to špatně? Neměl bych jim to zakázat?
zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 2. 2008
Re: kyselina mraven?? - zav?je? (27292) (27293) (27298)

Já to v těch komínech mám mec let a nikdy mě to zavíječ nezničil jedině když se tam dostal rámek s pylem tak myš. ale ta vzdálenost je nejdůležitější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kyselina mraven?? - zav?je?
> Datum: 11.2.2008 16:07:53
> ----------------------------------------
> Vím že v tuto dobu a na jaře komín z nástavků stačí, ale už si nejsem tak
> jistý jestli by souše vydržely před zavíječem když začnou teploty víc
> stoupat a potom v létě. Také mi jeden včelař radil dát do nástavků ořechové
> nebo rajčatové listí. Raději bych použil tento "bio" prostředek, vím ale co
> zavíječ dokáže a že se voňavého vosku jen tak nevzdá.
> Pavel K
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (82.208.33.254) --- 11. 2. 2008
Re: kyselina mraven?? - zav?je? (27292) (27293) (27298)

Dobry den,
Já jsem minulý rok poprvé zkousel pouzit kyselinu mravenci jako ochranu proti zavijeci.
Byly to plasty po vytoceni, spise svetlejsi, ale i castecne zakladene a nekdy i s trochou pylu. Dal jsem je po osmi, asi do 10 nastavku nad sebe.
Pouzil jsem postupne asi 8 desek formidolu. Od vrchu jsem vkladal v tydennich intervalech nejdrive dve desky, potom jiz jen jednu. Desky jsem postupne posunoval mezi nastavky smerem dolu, tak aby nahore byla ta nejcerstvejsi (snazil jsem se to udelat co nejrychleji abych moc kyselinu nevetral, ale take jsem kontroloval zda ramky jsou neposkozene)
Zavijec se mi do ramku nepustil a tezko rict jestli to bylo opravdu kyselinou mravenci, nebo tim ze vajicka zavijece v plastech nebyla. (nastavky pasovaly dobre na sebe, takze mezery mezi nimi, kudy by se mohl zavijec protahnout, byly minimalni.
Provadel jsem toto po medobrani a po vycisteni zamedovanych ramku vcelami, asi v obdobi: srpen, zari, rijen.

Kdyz jsem mival ramky 39x24 jeste ve skrinich, bezne jsem pouzival sirne knoty, na ktere bylo velke spolehnuti. Pruvan do nastavku jsem jeste nezkousel, i kdyz to pry funguje.
s pozdravem
Michal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.102.176.241) --- 11. 2. 2008
Re: kyselina mraven?? - zav?je? (27292) (27293)

Vím že v tuto dobu a na jaře komín z nástavků stačí, ale už si nejsem tak jistý jestli by souše vydržely před zavíječem když začnou teploty víc stoupat a potom v létě. Také mi jeden včelař radil dát do nástavků ořechové nebo rajčatové listí. Raději bych použil tento "bio" prostředek, vím ale co zavíječ dokáže a že se voňavého vosku jen tak nevzdá.
Pavel K

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 11. 2. 2008
Re: síto (27290)

Použítí platu už se to zde probíralo. Včely OK, ale hodavci si s ním umí hravě poradit. Proto se to moc neujalo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím (194.213.35.186) --- 11. 2. 2008
Re: pozvánka na seminář (27295)

samozřejmě se chybička vloudila
datum je 1.3.2008

ostatní jsem opsal správně
omlouvám se
Libor Jarolím

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím (194.213.35.186) --- 11. 2. 2008
pozvánka na seminář

Český svaz včelařů o.s., okresní výbor Ostrava

zve členy a funkcionáře organizačních složek Českého svazu včelařů z okresů Ostrava, Frýdek-Místek, Nový Jičín a Opava na
ODBORNÝ SEMINÁŘ
který se uskuteční v sobotu 1.2.2008 v 9:00 v Domě techniky v Ostravě - Mariánských horách, Mariánské náměstí 480/5

Program semináře:
1. Organizační zabezpečení léčení včelstev v souvislosti s varroázou, morem včelího plodu a virovými nemocemi včel
2. Novelizované znění nařízení vlády č.197/2005 Sb. - změna č.285/2007 Sb. o stanovení podmínek poskytnutí dotací

Lektoři semináře:
Mgr. Luděk Sojka - předseda ÚV ČSV Praha
MVDr. Petr Hrdý - předseda OV ČSV Opava
Ing. Čestmír Gazda - předseda OV ČSV Ostrava

Předpokládaný konec semináře ve 14:00 hod

Vzhledem k důležitosti programu očekáváme Vaši účast na tomto semináři

podepsáni:
Ing. Čestmír Gazda v.r. - předseda OV ČSV Ostrava
Pavel Machala v.r. - jednatel OV ČSV Ostrava
Václav Krejčíček v.r. - osvětový prac. OV ČSV Ostrava

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264) (27265) (27267) (27284) (27291)

Přesně tak. Bioznačka je většinou jen formální obchodní značení, které
umožní zvýšit podstatně cenu takového produktu. Když nemluvíme o medu, ale
třeba o zelenině, tam lepší chuť a vzhled je způsobena tím, že ta zelenina
má větší životní prostor než intenzívně pěstovaná zelenina. Já myslím, že
pod značkou bio se skrývá hodně podvodů. Totiž kdo dodržuje strikně veškerá
biopravidla, má tak 5 - 10 x menší výnos než kdo pěstuje intenzívně s
použitím chemikálií a všeho ostatního. Kdo ale používá stejné metody jako
při intenzívním pěstování nebo chovu, jen prostě zmenšením počtu jedinců na
ploše, sníží výnos na polovinu proti intenzívnímu chovu, tak pokud není
přistižen přímo při činu, jeho produkty obvykle nejsou odlišitelné od
produktů pěstovaných podle všech biozásad, přitom jeho výnosy jsou
několikrát větší. Výjimky přirozeně jsou, ale pro většinu produktů to platí.
Co z toho plyne při existenci volné konkurence na trhu s bioprodukty, je
jasné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 11, 2008 10:19 AM
Subject: Re: Poumavsk? bio-med


> Zdravíčko sluníčko
> Když se poství v prodejně dvě sklenice medu s podobným množstvím i
> cenou,Jedna bude mít na etiketě bio, a druhý med bude taky kvalitní a
třeba
> ještě v nové svazové sklenici,tak podle mého bude vydělávat bio včelař a

> druhá pravděpodobně zkrystalizuje.(je to pouze názor,ale určitě dost
> reálný)Taky svým dětem radši koupím"""lepší""" potraviny když je možnost
> volby,i když vetšinou nevím co se skrývá v zákulisí výroby a šidí se kde
se
> dá jen aby se vydělalo.
> Pepíno
>
>
> napsal Sedli
> Biomed je prostě jen a jen podvod resp. hraní si s papíry a auditory.
Každý
> z nás má v podstatě biomed resp. vysoce hodnotný přírodní produkt. Je to
> podobné jako třeba u kapra. V rybníce žere jen co tam najde a pomáhá se mu
> jen obílím hnojem, příp. vápnem tj. celý. Ale Bio z něj nejde udělat.
> Stejně jako z medu. Vždyť unikátnost medu je i v tom i při větším výskytu
> příp. škodlivin dokážou včely snížit jejich koncentraci min. 10x ve
> srovnání s vlastním tělem. Navíc i kdyby někdo měl stanoviště uprostřed
> Národního parku tak biocidy se tam v lese používají, sice na výjimku ale
> LČR ji běžně mají. V obcích každý stříká jak chce, takže biomed ve smyslu
> ultra čistého produktu v našich podmínkách nejde vyprodukovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 2. 2008
Re:kyselina mraven?? - zav?je? (27292)

Na to stačí jen komín z nástavků a průvan v něm proti navíječi také stačí vzdálenost 2 cm mezi rámky NA CO CHEMII
také je iluzorní si myslet , že kyselina mravenčí je bioprodukt . Není ! Vyrábí se v chemických závodech a její výrobou je zatíženo prostředí někde jinde O bio by se mohlo jednat jen kdyby jste přesvědčily mravence aby ji v úlu vystřikovali jak o závod . Zrovna tak je to z THYMOLEM ten je sice obsažen v mateřídoušce ale to by jste jí tam museli nasypat koš To že se látka vyskytuje v přírodě ještě to neznamená , že jejím použitím nezatěžujete přírodu a potravinový řetězec Zvláště ne když to chcete použít preventivně. Ta doba kdy se to dělalo je snad již za námi Bio znamená , že při své činnost použijete všechny dostupné znalosti jak zabránit škodám přirozenými prostředky s využitím slabosti nepřítele

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: kyselina mraven?? - zav?je?
> Datum: 11.2.2008 11:56:41
> ----------------------------------------
> Dala by se kyselina mravenčí(nemyslím formidol) použít při skladování souší
> v nástavcích proti zavíječi? A kde by se dala kyselina mravenčí koupit?
> Pavel K
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel K (88.102.176.241) --- 11. 2. 2008
kyselina mravenčí - zavíječ

Dala by se kyselina mravenčí(nemyslím formidol) použít při skladování souší v nástavcích proti zavíječi? A kde by se dala kyselina mravenčí koupit?
Pavel K

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 11. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264) (27265) (27267) (27284)

Zdravíčko sluníčko
Když se poství v prodejně dvě sklenice medu s podobným množstvím i cenou,Jedna bude mít na etiketě bio, a druhý med bude taky kvalitní a třeba ještě v nové svazové sklenici,tak podle mého bude vydělávat bio včelař a tá druhá pravděpodobně zkrystalizuje.(je to pouze názor,ale určitě dost reálný)Taky svým dětem radši koupím"""lepší""" potraviny když je možnost volby,i když vetšinou nevím co se skrývá v zákulisí výroby a šidí se kde se dá jen aby se vydělalo.
Pepíno


napsal Sedli
Biomed je prostě jen a jen podvod resp. hraní si s papíry a auditory. Každý z nás má v podstatě biomed resp. vysoce hodnotný přírodní produkt. Je to podobné jako třeba u kapra. V rybníce žere jen co tam najde a pomáhá se mu jen obílím hnojem, příp. vápnem tj. celý. Ale Bio z něj nejde udělat. Stejně jako z medu. Vždyť unikátnost medu je i v tom i při větším výskytu příp. škodlivin dokážou včely snížit jejich koncentraci min. 10x ve srovnání s vlastním tělem. Navíc i kdyby někdo měl stanoviště uprostřed Národního parku tak biocidy se tam v lese používají, sice na výjimku ale LČR ji běžně mají. V obcích každý stříká jak chce, takže biomed ve smyslu ultra čistého produktu v našich podmínkách nejde vyprodukovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 11. 2. 2008
síto

A co takhle zkusit síto z plastu do dna?Nemáte to někdo prubnutý?Několik let tam jistě vydrží.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(80.188.34.243) --- 11. 2. 2008
bio-med (27126) (27157) (27263) (27264) (27265) (27267) (27284)


Asi před 14-ti dny probíhala v televizi debata na téma biopotraviny. Řeč byla mimojiné i o vyšší ceně oproti "normálním" potravinám. Biomed je prý vyjímkou - jeho cena byla nižší než cena "běžného" medu.

Pak trošku ztrácí význam snažit se z ekonomického hlediska tento biomed produkovat.

Ale na druhou stranu . . . - uvedu příklad :
V lednu mě navštívili známí z Rakouska, mimojiné jsme si byli prohlédnout včelnici. Chtěl jsem je podarovat sklenicí medu, ale těžce jsem narazil. Prý na etiketě nemám uvedeno, že se jedná o biopotravinu. Trošku jsem znejistěl a snažil se jim vysvětlit, že se v podstatě o čistý bioprodukt jedná. Bylo mi vysvětleno, že i malé dítě ve Vídni ví, že u nás "cpeme" včely ( a zvířata obecně)různými léčivy a hormony a že otravu svého zdravého životního stylu nehodlají riskovat.

Takže možná se jednou všichni budeme divit na téma bio.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (194.213.44.10) --- 11. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27287)

Já mám pozinkovaná sít používám formidol již nejméně 6 let a nic se neděje

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 11. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246)

To je proč se mi moc nechce do kyseliny mravenčí. Mám strach o síťovaná dna. Není tak jednoduché je často měnit.
Tonda

>Stejně tak kyselina mravenčí rozkládá zinek a vzniklá zinečnatá sůl, mravenčnan zinečnatý je pro včely jedovatý. Železo zdánlivě drží lépe, ale zase kyselina na železe vytváří časem vrstvu rzi, kde železo už koroduje automaticky samo bez dalšího přísunu kyseliny, zatímco u zinku a hliníku se koroze po přerušení přísunu kyseliny zastaví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 11. 2. 2008
Re: Cukr krupice (27277) (27280)

Obdobná akce v Kauflkandu byla před 14 dny a bez problémů jsem se dohodl(2x70kg.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

MichalHc22 (77.236.209.145) --- 10. 2. 2008

vychodni Cechy -> Hořice -> prodejna Plus -> 8.-14.2.2008 -> cukr krupice za 14.90 Kc

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sedli (193.165.74.84) --- 10. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264) (27265) (27267)

Biomed je prostě jen a jen podvod resp. hraní si s papíry a auditory. Každý z nás má v podstatě biomed resp. vysoce hodnotný přírodní produkt. Je to podobné jako třeba u kapra. V rybníce žere jen co tam najde a pomáhá se mu jen obílím hnojem, příp. vápnem tj. celý. Ale Bio z něj nejde udělat. Stejně jako z medu. Vždyť unikátnost medu je i v tom i při větším výskytu příp. škodlivin dokážou včely snížit jejich koncentraci min. 10x ve srovnání s vlastním tělem. Navíc i kdyby někdo měl stanoviště uprostřed Národního parku tak biocidy se tam v lese používají, sice na výjimku ale LČR ji běžně mají. V obcích každý stříká jak chce, takže biomed ve smyslu ultra čistého produktu v našich podmínkách nejde vyprodukovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 10. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253) (27254) (27257) (27259) (27262) (27269)

"Kde by se dala sehnat celulozová hmota, podobná nebo stejná, jako u Formidolu??"

Květinoví aranžéži používají hmotu s vysokou nasákavostí, která se nechá velmi dobře dělit nožem. Protože v této hmotě vydrží i živé květy, mohla by být vhodná i pro naše účely. Nechá se zakoupit v některých květinářstvích a zahradnictvích.
Čau Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

LB (90.176.54.176) --- 10. 2. 2008
Re: Cukr krupice (27277) (27280)

Penny včera 14,90 bez omezení.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (62.24.71.204) --- 10. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med - POZVANKA NA PREDNASKU (27126) (27157) (27263) (27264) (27265) (27278) (27279)

Převzato z http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=akce

12. února:

BESEDA PRAŽSKÝCH VČELAŘŮ
Praha 5-Smíchov, zasedačka úřadu městské části, Štefánikova 13/15 (naproti kostelu), metro Anděl;
čas: 17.00 h;
přednášející: RNDr. Václav Švamberk, specialista;
téma: Ekologické včelaření;
info: 603 316 843, valek.voznice/at/centrum.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 10. 2. 2008
Cukr krupice (27277)

Kaufland Praha - Michle , krupice bílá a polobílá, á 14.90. U balíků je cedule omezení 10 kg na zákazníka , ale na letáku jsem si ničeho takového nevšiml. Takže kdo se chce hádat má prostor. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (79.127.160.5) --- 10. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264) (27265) (27278)

Konkrétně se jedná o nařízení EU č.2092/91. kde se praví:

8. Charakteristiky úlů a materiály používané ve včelařství
8.1. Úly musí být v zásadě vyrobeny z přírodních materiálů, nezávadných z hlediska životního prostředí a z hlediska včelařských produktů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (79.127.160.5) --- 10. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264) (27265)

>Jenže pro biomed jsou podstatné jiné věci. Způsob vedení včelstva , krmení, léčení, a v prvé řadě oblast kde se nehospodaří intenzivně za pomocí um, hnojiv a chemikálií V podstatě to jde jen v národních parcích a podobných oblastech
Pepan

Ne, na to jsou v EU zavazne predpisy, ktere mimo jine rikaji, ze uly lze natirat pouze barvami bez skodlivin, coz splnuje tak akorat lneny olej, ktery se u biovcelaru s oblibou pouziva. Rovnez je narizeno pouzivat na stavbu ulu jen prirodni materialy jako jsou drevo, hlina a slama.

Tyto predpisy vznikly uz v roce 1984 ve Francii a v roce 2000 byly prevzaty predpisy EU, cimz vznikla zavazna definice pojmu biomed.
Ten pan doktor inzenyr je ale spokojeny, on tam ma nejake ceske certifikaty a ostatni je mu fuk.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (62.24.71.204) --- 10. 2. 2008
cukr moucka za 19,90 Kc

V Globusu 8.2. 2008 - 17.2. 2008

JD

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.117) --- 10. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264) (27265) (27267) (27271)

Mám stanoviště poblíž Chomutova. Sice v blízkém okolí jen smíšené lesy a louky (bývalé ovocné sady již 15 nikdo neobhospodařuje), ale s výhledem ze stanoviště na Chomutovské doly a elektrány Tušimice a Prunéřov.O biomedu tedy neuvažuji. Vzhledem k tomu že včelařím víkendově, je tvorba oddělků krokem vedoucím k omezení rojení. Navíc je Chomutov okres s vyšším zamoření VD, takže Gabon a Varidol to jistí. Letos na jaře očekávám, že přibude i nátěr plodu.Plástečkový med zkouším v rozdělených polorámcích bez mezistěn spíše jako pozornost stálým odběratelům.
Vše hezké.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

88.100.95.205 (88.100.95.205) --- 10. 2. 2008
jak to dnes lítá

Myslím si,že ani moc ne,počkejme na poledne a odpoledne.Většinou v této době se počasí zkazí,zatahne se obloha ,přidá se vítr a je po ptákách.V tomto čase-v únoru
by měly včely tak jako v dobách minulých sedět klidně na zásobách které jim vnívavý včelař dodal a teprve až přijde ten čas - březen,tak se proletí a vypráší.Doba v posledním
čase co se týče počasí je nestandartní ale věřte,že se s ní i včely vyrovnají.Ale bez léčení to nezvládnou...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 10. 2. 2008
Prolet

Tak dneska nevím ale včera včely co jsou na sluníčku lítali jako by byl červen.Dokonce nosili i trošku pylu.Ty co mám ve stínu pod smrkem těch bylo venku jenom pár.Jsem 580m.n.m.a teplota ve stínu byla asi pět stupňů.Zdraví Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.18.133) --- 10. 2. 2008
včela

jak to dnes lítá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.18.133) --- 10. 2. 2008

jak to dnes lítá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264) (27265) (27267)

Pravidla pro biomed jsou někde na webu a pokud se pamatuji léčiva se nepoužívají před a během snůšky , matkám se nesmějí zastřihovat křídla, rozmnožování jen roji, v doletu 2 km nesmějí zemědělci používat postřiky v zimních zásobách musí být 1/3 medu nesmějí se používat pylové náhražky Med se smí získávat jen vytáčení nebo vykapáním, nesmí se lisovat ani z víček. Pro výrobu plástečkového medu se smějí použít jen mezistěny z vlastního vosku nebo vůbec se nepoužívají a je spoustu dalších pravidel které se kontrolují . Neznám to všechno je to jen to co si pamatuji Já se tím nezabývám protože mám včelstva na Hané kde se stříká a chemicky hnojí jak o závod..) CO Nás však může potěšit nabude se již postřik provádět letecky .))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <vsusicky/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Poumavsk? bio-med
> Datum: 09.2.2008 22:55:15
> ----------------------------------------
> Nu pokud vím, tak okolí Švihova u Klatov žádný národní park není, řekl bych
> že ani CHKO, ale žádný rozsáhlý průmysl také ne. Takže by to za určitých
> podmínek mohlo jít i jinde. Máte pravdu, že podstatnější je způsob
> ošetřování. Bohužel o vlastním chovu se na jeho webu toho moc nepíše.
> Zajímalo by mne zejména léčení VD zvláště pak výsledky loňského roku a a
> letošní zimy.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 10. 2. 2008
Re: Otevřené dno - Podložky (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253) (27254) (27258)

noviny nedoporučuji, kondenzovaná vlhkost je přilepí ke dnu a roztrhnete si je. Měl se včelkami se rozsype. Musí se jich dát více na sebe a pak to z toho vyklepávat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 10. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253) (27254) (27257) (27259) (27262)

Kde by se dala sehnat celulozová hmota, podobná nebo stejná, jako u Formidolu??

-----

Vyzkoušel bych hobru.
Papírky pro fumigaci a jiné filtrační a další speciály (m.j. pro ČSLA) se vyráběly na pokusném stroji ve Štětí - patřil tehdy IRAPA. Pak se nějak privatizoval a jak se jmenuje firma teď, tak nevím. (Ono mediální ROTO to není:-)

Pokud by se nehodila HOBRA, tak čistší nasákavý materiál je právě ve filtračním materiálu. V galvanovnách a.j. se používají filtry, kde je filtr halda mezikroužků z papíru podobného pivním táckům. Ale z principu to musí být "čistší" než nějaké pivní tácky.

A co netkané textilie?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 10. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264) (27265) (27267)

Zajímavější je, že dělá jednodruhové jarní medy a na normální výšce rámku(?). Někde jsem četl dopis "podepsaný" oním včelařem, kde se přiznávalo, že je to vše jeden velký podvod, ale když to lidi chtějí, takže se jim to řekne :-)

Proto jsem se ptal, jestli to někdo viděl na vlastní oči, nebo jen "ekologický auditor". Na fotkách jsou jen jedny staré úly a jinak samé ekologické medy.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.117) --- 9. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264) (27265)

Nu pokud vím, tak okolí Švihova u Klatov žádný národní park není, řekl bych že ani CHKO, ale žádný rozsáhlý průmysl také ne. Takže by to za určitých podmínek mohlo jít i jinde. Máte pravdu, že podstatnější je způsob ošetřování. Bohužel o vlastním chovu se na jeho webu toho moc nepíše. Zajímalo by mne zejména léčení VD zvláště pak výsledky loňského roku a a letošní zimy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 2. 2008
nové stránky

http://www.vcelari.eu/

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264)

Jenže pro biomed jsou podstatné jiné věci. Způsob vedení včelstva , krmení, léčení, a v prvé řadě oblast kde se nehospodaří intenzivně za pomocí um, hnojiv a chemikálií V podstatě to jde jen v národních parcích a podobných oblastech

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <vsusicky/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Poumavsk? bio-med
> Datum: 09.2.2008 21:42:41
> ----------------------------------------
> A na některých nástavcích bych řekl také sololit.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.117) --- 9. 2. 2008
Re: Pošumavský bio-med (27126) (27157) (27263)

A na některých nástavcích bych řekl také sololit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (79.127.160.5) --- 9. 2. 2008
Re: Pošumavský bio-med (27126) (27157)

>A přímo vlastní stránky i s několika foto www.sweb.cz/sumavskymed

>Filosofií chovu je poznávání života včeliček a jejich přirozeného vedení v souladu s přírodními zákony s cílem bezzásahovosti a získávání plnohodnotných, čistých včelích produktů plných včelí, resp. přírodní pozitivní energie.
autor stránek, Dr. Ing. Pintíř, PhD.


Přijde mi to jako vystřižené z doby minulého režimu. Tehdy se s oblibou psaly takové slátaniny bez hlavy a paty. Jako biomed také blábol, protože dle tamní fotogalerie používá například nátěr barvou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (213.151.87.64) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253) (27254) (27257) (27259)

Jsem rád, že se kyselině mrav. věnuje větší pozornost, určitě si to zaslouží a nemůže za to, že se používá tím nejhloupějším způsobem, co existuje. Nejhůře je to zespoda, o něco lepší je to z boku a určitě nejlepší zezhora přes plodiště.ˇZezhora to ale moc Formidolem dobře nejde, protože je to hodně pracné a krátkodobé a u většího počtu včelstev nepoužitelné. Vyvíjím tedy svůj způsob s doplňováním bez otevírání úlu a určitě ho zveřejním alespoň po sezoním odzkoušení. Mám tedy prosbu pro "naše chemiky" což je obor v kterám mám pouze základní vědomosti. Co udělá kys mravenčí s molitanem , neuvolňuje se něco jedovatého?? Jaké by připadaly do úvahy neškodné a měkké materiály?? Kde by se dala sehnat celulozová hmota, podobná nebo stejná, jako u Formidolu?? Výrobce se zasekl na Formidolových deskách a zřejmě ničím jiným nepřekvapí a tak si musíme pomoct sami. Děkuji za odpověď. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253) (27254) (27257) (27259)

Něco by šlo najít v prodejnách Řempa, ...
Radim.
........
Viděl jsem pravděpodobně tohle:

http://plasticke-hmoty.rempo.net/plachty-pytle-plotoviny-site-sitoviny-zastineni/lesenarske-site-zastinujici-sitova-tkanina-plotex-s-oky/

Ale rozměr ok neuvádějí. Na dno bude ale asi třeba o číslo řidší. Padesát Kč za m2, pozink je asi trochu dražší. Problém je, že tohle by chtělo vidět na vlastní oči. Takže až budu v důchodu a budu mít dost času :-))

Ale na ochranu před ptáky a nebo natáhnout na plot před česna aby včely létaly výš nad sousedy či kolemjdoucími asi dobrý.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 9. 2. 2008
Re: kovov? mezern?k (27055) (27171) (27192)

http://www.sapak.eu
K.Čermák

tokoko napsal(a):
> bylo by možné sem hodit kontakt na pana Sapáka, výrobce distančních hřebenů?
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253) (27254) (27257)

Něco by šlo najít v prodejnách Řempa, z bývalého jednoho socialistického řempa vzniklo několik soukromých prodejen, ale pořád se dají pod heslem řempo najít na internetu. Největší výběr je asi v pražském řempu, www.rempo.net, kde je i kvalitní internetová prodejna s množstvím doplňkových informací. To zelené síto, kterým se "omotávají" stavby, tam myslím je taky. Potom plastová síta s vhodnými otvory na dno jsem viděl prodávat v Bauhausu jako ochranu stromků proti okousání zvěří, bylo ale dost tvrdé, takže je otázka, za jak dlouho by popraskalo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Ptáček (81.19.4.77) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno - Podložky (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253) (27254)

"Podložky na měl mám samozřejmě bílé plastové což asi všichni."
Já již léta pužívám noviny. Jsou prodyšné, jednorázově hygienické, pomáhají odstranit vlhkost, pokud na dno nakape, nemusím nic skladovat.
Vše dobré,
Vladimír Ptáček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253) (27254)

.... a po použití formidolu oxidovalo značně.Matný zoxidovaný povch zůstal ...
-------
Když vypadalo nadějně, že do dotací půjdou i varoadna, tak jsem se tady poptával zda někdo nezná ceny vhodného nerez síta. To bych si zainvestoval (když to jiní platí :-) .

Kdysi když nebylo varoa síto běžně v sortimentu včel.prodejen, tak jsem znouze dával dolů hrubé kovové síto proti myším, na to fasádní perlinku do zateplených fasád. Včely to trochu ohoblovaly, ale ještě teď po několika letech drží. Ale vypadá to, že nebude věčná.

Ale kolem staveništ se používají zelené sítě. Jednu jsem okukoval když jí natahovali (bohužel na roli nebyl napsaný dodavatel) a byla z takové "věčné" pevné umělé hmoty. Z podobné se dělají umělohmotné zipy když je vyrábějí jako zmáčknutou spirálu. Ta síť co jsem okukoval byla docela hustá, spíše na strop a propolis, či větrání, ale kdyby byla o číslo řidší, na varoa dno by docela šla.

Bohužel nemám čas bloudit po stavebninách, ale pokud někdo by někde zjistil výrobce-dodavatele a kouklo by se, jestli by od něj bylo něco vhodného, tak by se asi dost ušetřilo.

Jen kolem té stavby co jsem okukoval omotaly několik set metrů. Nemohlo to být tedy asi zas tak drahé.
Bohužel, když to sundávali, tak jsme nebyl v dosahu, abych se dohodl:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.117) --- 9. 2. 2008
Mite Gone a Nassenhaider

Ještě malé doplnění. Dle diskuze v Optimal klubu upozorňuji na jednu maličkost. Ani MiteGone ani Nassenhaider nejsou v ČR registrovány jako veterinární léivo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.117) --- 9. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227) (27230) (27245)

Jiří:
http://www.honey-well.com/cz/www22.htm dle úvodní stránky se jedná o maloobchod, takže cena 29,-za 1 desku MiteGone by měla být včetně DPH, tedy konečná. Včera jsem tam byl, ale nenapadlo mne se zeptat na cenu MiteGone v kameném obchodě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253)

Ve svých úlech používám pouze pozink podmetové síto po kterém včelky pochodují celé léto a po použití formidolu oxidovalo značně.Matný zoxidovaný povch zůstal do teť,ale asi už je slabší.(Nevim,protože jsem tomu nevěnoval pozornost,ale do budoucna to budu sledovat,protože s kyselinou mravenčí mám velké plány.)Podložky na měl mám samozřejmě bílé plastové což asi všichni.Co se týká mateří mřížky tak ta je taky plast,jen hřebíky v rámcích jsou pozink,ale to bude asi opravdu zanedbatelné.Drátky jsou už naštěstí nerez.Je to každopádně k zamyšlení do budoucna při volbě materialu,zvláště když budoucnost velmi pomalu ale jistě směřuje k bio medu a použití hlavně přírodních léčiv.Vaše je informace jsou přínos,protože jsem o včelaření něco přečetl i o léčení KM se píše že je agresivní kyselina,ale nikde se neuvádí že reakcí vznikají jedovaté látky,což mi teť zní logicky i když nejsem chemik.(((asi jsem špatně četl)))


Zdraví Vám všem i včelkám přeje Pepíno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252)

Pokud se bude hodně používat kyselina mravenčí a v úlu bude toho kovu hodně, mohlo by dojít k nějakému nárazovému vzniku většího množství těch solí, potom by bylo třeba dávat pozor, jestli se to nějak neprojevuje na včelách. Určitá možnost, ne jistota tady je. Asi takhle.
Co se týká nátěru, viděl bych jako potřebné natřít pozinkovaný plech, pokud se používá jako podložka na měl a včely k němu mají přístup. Jinde v úlu natřít tu stranu pozinkovaného plechu, ke které včely nemají přístup a tudíž ho nemohou potáhnout propolisem. Vůbec by se asi neměla natírat mateří mřížka, barvou by se zúžily mezery mezi dráty. U úlů vylepených hliníkovou fólií nevím, to musí ukázat praxe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251)

Asi ale i toto platí v extrémním případě, třeba když to krmítko se zbytky cukru zůstane v úlu a cukr kvasí přes zimu. Jednou se mi takové krmítko zatoulalo do úlu a že je ze zinkového plechu jsem si všiml až když jsem ho po krmení vytahoval díky větší hmotnosti a podezřelému vzhledu, včelstvu se tehdy nestalo nic.
Každopádně zinek a hliník jsou kovy velice citlivé ke kyselinám, snadno vznikají soli a zinečnaté a zřejmě i hlinité soli ve sladině jsou pro včely jedovaté. Ale při běžném použití v úlu - pozinkovaná mateří mřížka, kovové mezerníky nebo jiné kousky plechu se soli těch kovů do sladiny nedostávají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250)

Navíc kovové části v dosahu včel včely potahují vrstvou propolisu a ten je před kyselinou do určité míry chrání. V minulosti bylo v literatuře varováno před korýtkovými krmítky do zadováku na obrácenou láhev vyrobenými z zinkového plechu, dobře se ohýbal a snadno pájel, místo pocínovaného. Uvádělo se, že při pozdnějším krmení, kdy včely odebírají roztok cukru už pomalu, tam cukr zůstane, potom roztok kvasí a rozpouští zinek a vzniklé zinkové soli mohou včelstvo otrávit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249)

Zinkové soli jsou pro včelstvo jedovaté, ale v takovém množství, v jakém je zinek na pozinkované mateří mřížce, v podstatě včelstvu neškodí. Zinkové soli včely nijak nelákají ke konzumaci, pokud se s nimi jednotlivé včely setkají jako s pevnou látkou, vynesou je z úlu jako každou jinou nečistotu a nijak je to neohrozí. Aspoň si to myslím. Mohly by se otrávit jednotlivé včely, kdyby kapky sladiny na něčem pozinkovaném zkvasily nebo by se v nich srazila kyselina mravenčí z léčení tak, že by se v nich objevilo větší množství kyseliny, která by reagovala se zinkem. Hromadný úhyn nebo oslabení včelstva při běžném použití pozinkovaných věcí uvnitř úlu nehrozí, ale je dobré o tom vědět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78438 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 27250 do č. 27310)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu