Včelařská konference

jsou na
http://sroll.net/vcely/2008/ples/index.html

Pepa

Kdysi se jako jedna z možností ochrany proti zavíječům doporučovala kyselina
octová. Ne ocet, ale koncentrovaná kyseliny octová. Dávkování asi litr na
kubík utěsněného prostoru s rámky. Asi to fungovalo, dávkování bylo zřejmě
ověřeno nějakými výzkumy, ale vedle problémů s získáváním koncentrované
kyseliny to asi bylo i moc drahé, myslím, že se to nijak moc nerozšířilo. Ta
kyselina mravenčí by se asi musela dávkovat podobně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 11, 2008 4:59 PM
Subject: Re: kyselina mraven?? - zav?je?


> Dobry den,
> Já jsem minulý rok poprvé zkousel pouzit kyselinu mravenci jako ochranu
> proti zavijeci.
> Byly to plasty po vytoceni, spise svetlejsi, ale i castecne zakladene a
> nekdy i s trochou pylu. Dal jsem je po osmi, asi do 10 nastavku nad sebe.
> Pouzil jsem postupne asi 8 desek formidolu. Od vrchu jsem vkladal v
> tydennich intervalech nejdrive dve desky, potom jiz jen jednu. Desky jsem
> postupne posunoval mezi nastavky smerem dolu, tak aby nahore byla ta
> nejcerstvejsi (snazil jsem se to udelat co nejrychleji abych moc kyselinu
> nevetral, ale take jsem kontroloval zda ramky jsou neposkozene)
> Zavijec se mi do ramku nepustil a tezko rict jestli to bylo opravdu
> kyselinou mravenci, nebo tim ze vajicka zavijece v plastech nebyla.
> (nastavky pasovaly dobre na sebe, takze mezery mezi nimi, kudy by se mohl
> zavijec protahnout, byly minimalni.
> Provadel jsem toto po medobrani a po vycisteni zamedovanych ramku vcelami,
> asi v obdobi: srpen, zari, rijen.
>
> Kdyz jsem mival ramky 39x24 jeste ve skrinich, bezne jsem pouzival sirne
> knoty, na ktere bylo velke spolehnuti. Pruvan do nastavku jsem jeste
> nezkousel, i kdyz to pry funguje.
> s pozdravem
> Michal

4/ Je naprosto vyloučeno, že by se matka stala trubcokladnou běheme zimy? KaJi

Osobne som zaznamenal trúdokladné matky v zimujúcom chumáči. Je to bežný biologický proces- osud každej matky, ktorá sa pre rôzne príčiny nedokáže včas oplodniť. Po zime je jej osud zpäčatený a ak sú na to podmienky (plusové denné teploty), matka začne klásť neoplodnené vajíčka. Každá mladá matka je rujná asi 30-40 dní od jej vyliahnutia, ak sa tento čas nenaplní, matka ostane "panna".
Prítomnosť neoplodnenej matky v zimujúcom chumáči nedokážete zistiť odposluchom pomocou hadičky ani fonendoskopu. Včely nepociťujú bezmatkovosť, matka včelám odovzdáva po celý čas materský feromón.
Pri takejto zime ako bola teraz keď matky plodujú, ploduje aj neoplodnená, môžeme postrehnúť na podložke trúdiu larvu, či mŕtveho trúda. Vtedy otvorenie včelstva má vždy zmysel a zmysel má aj pridanie oplodnenej matky.

Môže sa to stať aj "dobrému" včelárovi? Áno! Pri posledných kontrolách včelstva, liečenia a iných príčin, sa môže stratiť matka, na čo včely reagujú v pude sebazáchovy stavbou náhradných buniek, na poslednom plode. V tomto čase sa matka oplodní len zázrakom a včelár o tomto všetkom nemusí vedieť, pritom nemusí byť ani pavčelár.

Pán Václavek uvádza: trúdokladná matka, ktorú zo včelstva odstránil, bola neobyčajne robustná. Áno môžem to potvrdiť! Môj názor: Nebohý Hejtmánek pokusmi dokázal, že robustnosť metiek je v priamej súvisloti od váhy položených vajíčok (váha od O,12 do 0,18 mg), pri výchove matiek. Hejtmánek zistil, že hmotnosť vajíčka je závislá od počtu nakladených vajíčok za 24 hod. Čím menej položených vajíčok, tým úmerne narastá ich hmotnosť. V tomto čase napr. aj u Václavka to tak bolo a takto to je aj v mojom prípade. Už som to tu písal.
Tútu dobrú vlastnosť matky využívam pri chove matiek, preto matku vkladám na 36 hod do izolátora, kde môže položiť max. 130-150 vaj. a prelarvúvam larvičky.

Důvody proč začít chovat včelstva jsou tedy v podstatě u každého člověka stejný. Proto jsou i společně zajímavé otázky typu "cena medu", "typ úlu", "rozměr rámku" atd.

A jestli by prodle Vás p. Václavku "pavčelař" neměl mít nejraději včelstva, dávám Vám zapravdu a ať raději ty včely obdivuje a podporuje koupí medu od "nepavčelaře".
.......... (od "GUPA")

Nevím jestli jsme se správně pochopili . . . Napíšu to jednoduše -

Podle mně včelař + - s 10-ti včelstvy těžko bude dělat nějaké srovnávací studie s přepočty produkce medu /čas na ošetření včelstva. Vycházím z praktických zkušeností. Přivedl jsem za posledních 15 let ke včelařině 4 nové včelaře v různém věku. S každým z nich jsem si v začátcích sedl s tužkou v ruce a udělal mu jednoduchou ekonomickou rozvahu. Výsledkem každé takové rozvahy bylo a troufám si říct i bude, že se mu "vyplatí" raději nevčelařit a koupit si hotový produkt (med) od někoho jiného. Přesto všichni tito lidé včelaří - je to jejich koníček. Nikdy jsem je neviděl spekulovat o tom, kolik jim které činnost ve včelstvu zabere času - chodí si tam odpočinout od běžných starostí. Ještě dodám, že nikdo z nich nemá více než 10 včelstev.

Včely řádně ošetřují a mě by nikdy nenapadlo jim nadávat do pavčelařů jen proto, že nebádají nad rozměrem rámku, nebo úlu.

Zakončil bych slovy klasika - "můžeme se o tom dlouze přít, ale to je asi tak vše, co s tím můžeme dělat".

Leoš

Já bych to ještě rozšířil o termín "pačlověk" :-).

Možná mám halucinace, ale stále mě vrtá hlavou kde a proč se tady bere ten tón některých příspěvků vejtahů (neříkám všech nebo většiny) ve smyslu "já si myslím to a to a dělám to tak a tak a kdo to neuznává a dělá to jinak, je packal, moula a škůdce lidstva". Proč to nezměnit na tón: "Já to dělám takhle proto a proto, ale vy si to dělejte jak chcete, když vám to vyhovuje, anebo mě prosím vysvětlete proč si myslíte, že to dělám blbě a já se nad sebou zamyslím."

Možná by tu byla příjemnější atmosféra :-).

Jinak osobně mě už vůbec nevzrušuje kdokoli a cokoli provádí včelám, pokud to přímo neškodí mě. Stejně to nezměním a musím se starat hlavně o své včely. A je mi jedno jestli mě někdo za to pochválí nebo vynadá.

___________________________________
Radim Polá?ek (e-mailem):
....Srovnej čmelák - pačmelák . Čmelák - užitečný hmyz, co opyluje květiny, pačmelák - hmyz, co paraziticky napadá čmeláčí hnízda a ničí je.

Pavčelař může být i včelař, co bez bez rozmýšlení přejímá nejnovější
postupy, co je ochotný každých 5 let vyrábět nové nejnovější úly a ty staré
nejlépe zničit, protože už jsou zastaralé a co svými poznámkami dokáže
znechucovat včelaření všem včelařům, co s ním nesouhlasí a tím je od
včelaření odrazovat.
Srovnej čmelák - pačmelák . Čmelák - užitečný hmyz, co opyluje květiny,
pačmelák - hmyz, co paraziticky napadá čmeláčí hnízda a ničí je.

R. Polášek

Hospodářským zvířetem pro státní aparát by se stala třeba i obyčejná moucha domácí nebo masařka, kdyby se případnému chovateli taková činnost podařila dobře směnit. GUPA

Gusto, klinec si v tomto prípade presne trafil po hlavičke. Niekde u nás je "výrobňa" na larvy muchy (Dduh nepoznám), v ktorej získavejú od múch lervičky, ktoré používajú na čistenie nehojacich sa rán. Je to oficionálna liečebná metóda.

Štátna správa to dokáže oceniť zdanením.

Příteli ANONYME, mám pár dotazů k tvému příspěvku:
---------------------------------------------------
Tedy příteli,nejlépe by bylo,kdybyste tuto konferenci opustil a tím byste velmi prospěl těm začínajícím včelařům,kteří chytají rozumy a nejsou členy ČSV.

1/ Začínající členy ČSV mást nemůže?

Bohužel jsou i tací včelaři,kteří včelaří po západu slunce

2/ co je na včelaření po západu slunce špatného? Včely snad spí a netřeba je budit?

i takoví,kteří včelaří v zimním čase a k těm patříte i Vy.

3/ Našel bych knihy včelařů určitě hodně zkušenějších než já, kteří doporučují v případě problémů zasáhnout kdykoli, i v zimě.
Většinou ale doporučují, že když se jde do včel, má se vědět proč. Takže můj totožný názor na věc není zcela osamocen.
V čem se mýlíme?


Nabádáte nováčky / staří se jenom smějí / aby se nebáli
jít do včel kdykoliv,pokud si nejsou jisti o osudu těch jejich 3 - 5 včelstev které zazimovali." možná trubcokladná matka,nakonec jsem ji našel" atd.Jenže to jste měl vědět již před dodávanými zásobami v srpnu či u někoho až v září.

4/ Je naprosto vyloučeno, že by se matka stala trubcokladnou běheme zimy?

Jste u mnohých diletant i když vzdělaný.

5/A kdo z nás by mohl spát klidně, kdyby si dělal hlavu s každým nedoloženým a nepodepsaným tvrzením?

Vaše sáhodlouhé příspěvky stejně ti mladí nečtou protože pro ně platí rada výstižná a hlavně krátká.

6/ Problémem včelařství jsou většinou včelaři, kteří nic nečtou, vše již vědí a nic nového by se stejně nedozvěděli. Myslíte, že je z nich většina mladých nebo starých?

Sbohem...


/ Nashledanou :-))


Karel Jiruš

To co říkáte je opravdu nesmysl. Při malém počtu včelstev se Vám nákup a vlastní rozchov matek ekonomicky nevyplatí.

také důvodem proč je kupují je to , že jsou právě chovateli matek masírováni , že jen matky z jejich chovu jsou ty pravé a jediné a ten kdo je nekupuje a odchovává doma je hamižník který sedí na koruně a,že ty jeho doma odchované matky stejně budou jen brak

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pav?ela?i
> Datum: 14.2.2008 06:38:02
> ----------------------------------------
> Proč je lenost kupovat si matky ? Odkud berete kvalitní matky Vy ?
> Posledních pár let utrácím ročně několik tisíc korun za inseminované matky
> dvou nejmenovaných liniií. Dělám to v podstatě jen proto, že mne baví
> rozchovávat si matky pro sebe. Z hlediska efektivity (finanční) čirá
> hloupost.
>
> _____________________________________________________________
>
> To samozřejmě žádná lenost není, pokud si někdo kupuje matku na rozchov. U
> malovčelařů je to velmi výhodné, protože se u nich vlastní výběr prování
> velmi nesnadno ( malá výběrová základna ). Ale leností je, když si včelař
> kupuje několik matek pro sebe bez úmyslu je rozchovat, protože si žádnou
> matku vychovat neumí.
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Pokud pracujete s více než 100 včelstvy , znáte, co to je tahat 100 kusů 20 kilových nástavků plných medu...

______________________________________________________________

V takovém případě bych si rozhodně pořídil nějaký důmyslný zvedák. Samozřejmě že by se člověk sedřel, kdy by musel za den zvedat několik desítek plných ( byť i nízkých ) nástavků.

S pozdravem...M. Václavek

Proč je lenost kupovat si matky ? Odkud berete kvalitní matky Vy ? Posledních pár let utrácím ročně několik tisíc korun za inseminované matky dvou nejmenovaných liniií. Dělám to v podstatě jen proto, že mne baví rozchovávat si matky pro sebe. Z hlediska efektivity (finanční) čirá hloupost.

_____________________________________________________________

To samozřejmě žádná lenost není, pokud si někdo kupuje matku na rozchov. U malovčelařů je to velmi výhodné, protože se u nich vlastní výběr prování velmi nesnadno ( malá výběrová základna ). Ale leností je, když si včelař kupuje několik matek pro sebe bez úmyslu je rozchovat, protože si žádnou matku vychovat neumí.

S pozdravem...M. Václavek

Pokud jsme pavčelaři, kteří opouštíme staré metody, tak nám to nevadí.Zrovna připravuji dva diplomy, které rámuji včelařským rámkem našeho typu, pro nové včelaře,aby měli památku na začátek včelaření.Po roce si včely odstěhují.Tito mladí už vědí, kdy a jak sáhnout v zimě šetrně do včel a pokud to udělají, tak další zásah je vytáčení medu. Dvojmatečné včelaření atd. Přinos těchto metod budou hodnotit sami, porovnáváním s běžnými včelaři, kteří se zbytečné dřině nevyhýbají /musí např.chytat roje atd./a nevědí, že dřina /třeba zvedání/patří strojům.
B.V.

No vidím to asi takto. Jak včelaři amatéři tak také profesní, (nemám rád výraz profesionální) začali jako lidé včelařit proto, aby plody jejich práce byly přímým užitkem. Lhářem (a je jich hodně) by byl každý včelař, kdyby prohlašoval nebo se schovával, že včelaří pouze pro takový přímý užitek - tj. chová své včely jen kvůli svým okvěteným stromům, kvůli svému oslazenému čaji nebo kávě, své tinktuře nebo mastičkou proti vráskám se svou mateří kašičkou.

Společným prvkem - nepřímá užitečnost je pro každého včelaře (včelař - aspirant) tím motorem a vidinou směnitelnosti produktů pocházejících od včel nebo při práci s něma.

Hospodářským zvířetem pro státní aparát by se stala třeba i obyčejná moucha domácí nebo masařka, kdyby se případnému chovateli taková činnost podařila dobře směnit.

Důvody proč začít chovat včelstva jsou tedy v podstatě u každého člověka stejný. Proto jsou i společně zajímavé otázky typu "cena medu", "typ úlu", "rozměr rámku" atd.

A jestli by prodle Vás p. Václavku "pavčelař" neměl mít nejraději včelstva, dávám Vám zapravdu a ať raději ty včely obdivuje a podporuje koupí medu od "nepavčelaře".
..........
Leoš:>Starší typy úlů jsou náročnější na čas - ale to jsem napsal. A při počtu
deset, patnáct včelstev těžko bude většina včelařů přepočítávat svůj čas na
peníze . . .

Efektivitou se mohou zaklínat ty necelá 3% českých profi včelařů. My
ostatní . . . .<

Pane Václavku, razantně tady prosazujete tzv. racionální včelaření, ale uvědumujete si, co to vlastně zamená "racionální"? Ono je to dost relativní. Pro každého včelaře znamená raionální něco jiného.
Vaše, tak trochu zaslepené, prosazovaní nových úlů, nářadí a metod, mě někdy dost zaráží. Káždá metoda má své výhody i nevýhody. Pokud pracujete s více než 100 včelstvy , znáte, co to je tahat 100 kusů 20 kilových nástavků plných medu...

Starší typy úlů jsou náročnější na čas - ale to jsem napsal. A při počtu deset, patnáct včelstev těžko bude většina včelařů přepočítávat svůj čas na peníze . . .

Efektivitou se mohou zaklínat ty necelá 3% českých profi včelařů. My ostatní . . . .

Proč je lenost kupovat si matky ? Odkud berete kvalitní matky Vy ? Posledních pár let utrácím ročně několik tisíc korun za inseminované matky dvou nejmenovaných liniií. Dělám to v podstatě jen proto, že mne baví rozchovávat si matky pro sebe. Z hlediska efektivity (finanční) čirá hloupost.

Rojení je rojení. Pokud mne přesvědčíte, že zvládnete uhlídat 100 včelstev a ani jedno se Vám nevyrojí, odvolám výše uvedené.


Leoš

Plně souhlasím s Leošem. Dobře včelařit a se slušnými výnosy se dá i v budečáku (i když s ním nemám osobní zkušenosti) když to má včelař zmáknuté. Opradu si myslím, že není namístě se navážet do včelařů, kteří nevčelaří v langtsrotech s využitím metodiky "20" minut na včelstvo. Při pěti včelstvech si s tím mohu klidně hrát a co se znalostí, zkušeností a často i výnosů na včelstvo týká, tak kam se na takového včelaře mnozí nástavkáři hrabou. Já jsem k nástavkovému včelaření přešel před 6 lety ze dvou důvodů:
1. protože vyjímání podložek pro rozbory měli je v nástavkových úlech výrazně jednodušší než ve Standartu 2 s 11 rámky a okénkem pod rámem úlu.
2. protože tomu mohu věnovat stále méně času(poté co jsem se oženil)
A nebýt těchto důvodů, včelařím spokojeně ve Standartech dosud.Řadu nástavkových grifů zde totiž mohu uplatnit (krmnou komoru, krmení kbelíkem, protirojová opatření a pod.. A díky této konferenci se stále novým učím. Bohužel to není o Vašich citátech z příruček "malého sviště", ale spíše o praktickcýh poznatcích.

V klasických racionální včelaři nevčelaří, protože se v nich dosahuje nízká produktivita práce. Medu se sice oběma způsoby dá získat stejné množství, ale s rozdílnou časovou nákladností...práci se silnými včelstvy a celými nástavky se v produktivitě práce nic nevyrovná. A s produktivitou práce souvisí celá efektivnost včelařského provozu.
Bez chovu matek se obejdou jen včelaři a opravdu malým počtem včelstev. Ale je to lenost kupovat několik matek pro svůj chov. Kdyby to tak dělat každý, matky by se staly velmi velkým nedostatkovým zbožím. Kvalitní matka je základ úspěchu.
Rojení se při správné metodice dá úplně vymýtit a to i u velkovčelařů. Je třeba rojení předcházet a ne mu čelit.

Včelaři často zapomínají na to, že když už si pořizovat racionální technologie je třeba vědět jak s nimi zacházet, jak s nimi pracovat.


S pozdravem...M. Václavek

U jednoho takového včelaře jsem se učil včelařit a troufám si říci, že mne naučil vše důležité týkající se včelařství. Nevím jestli jsem mu kdy zato stačil dostatečně poděkovat.

ad 1. Klasické úly - v čem jsou nevyhovující ? Ano, jsou náročnější z hlediska pracnosti a času . . . Medný výnos stejný.

ad 2. Nekontrolované rojení - u mě se vždy včely rojí nekontrolovaně, při určitém počtu chovaných včelstev se prostě určité procento včelstev vyrojí.

ad 3. Chov matek - prvních 10 let svého včelaření jsem neodchoval jedinou matku - k čemu ? Choval jsem 7 včelstev, ty dvě, tři matky jsem si vždy každoročně koupil od nějakého většího včelaře znalého věci.

ad 4. Efektivita - téma na dlouho. Jeden příklad. Až když se tu nedávno rozběhla debata na téma medných komor a zkrmování medu, uvědomil jsem si jak se může lišit "pravda a efektivita" z pohledu množství chovaných včelstev. Pro mě bylo nemyslitelné zkrmit byť jediné kilo medu, ovšem z pohledu např. 300 včelstev obrovská je to úspora času.


Zdraví Leoš

,,Pavčelař,, je zjednodušené označení pro iracionálního včelaře ( klasické úly, nekontrolovatelné rojení, neovládání dovedností chovu matek, neefektivní včelaření ).

Nerad bych touto otázkou vyvolal nějakou drsnou reakci, ale co zanamená termín pavčelař ?

Leoš

No nicméně si myslím že pokud se zásahů do včelstva týká, tak platí, že méně znamená více. Tedy včelstva prohlížet jen je-li k tom,u racionální důvod. A neplatí to jen pro zimní období.

Zase se ozval ignorant pomlouvač neschopný argumentace. Když už někoho kritizuji, uvádím argumenty. Je primitivní někoho pomlouvat ( zvláště drzým způsobem ) a nezdůvodnit svoje stanovisko. A taky je slušností se podepsat, nebo se snad za své jméno stydíte?

Nikomu neradím, aby chodil do včel v zimě nebo po západu slunce, kdy se mu zachce. Jen upozorňuji, že jsou situace, kdy je vhodné včelstvo napravit lépe dříve než-li později ( trubcokladná matka, bezmatečnost, hladovění ). Pokud včely létají ( což u nás v sobotu létaly, dokonce i opylovali talovíny ) není problém včelstva v zimě při závažném důvodu otevřít. V žádném případě nedělám prohlídky typu ,, rozebrání včelstva a prohlížení jednotlivých rámků ,,. Racionální včelaři prohlížejí svá včelstva zvednutím víka a pohledem do uliček, kontrolou činnosti u česna, prohlídkou spadu. Zkušenému včelaři to řekne vše potřebné. Zvláště u nízkonástavkových úlů je to usnadněné. V produkčním období nízkonástavkovému včelaři stačí pouhý pohled na spodní loučky rámků bez rozebírání nástavků a ví, zda je v nástavku plod, nebo zda je včelstvo v rojové náladě ( což by mělo být u racionálního včelaře vyjímkou ).

Umění včelaření je vystihnout situaci a podle toho provést nejvhodnější zásah. Minulý rok 10. září došlo v tomto včelstvu k osiření a následné stavbě nouzových matečnníků. Jelikož ještě v některých včelstev byli trubci ( u včas nakrmených včelstev je to naprosto normální!!! ), dal jsem matce ještě šanci na oplodnění. I když byla nouzová ( mimochodem byla poměrně velká ) stále by se hodila jako matka náhradní, kterou teď postrádám.

Přesto pravděpodobnost oplodnění v tuto dobu není vysoká. Proto jsem zde očekával trubcokladnou matku. Čekal jsem na nález mrtvolky trubce z hrboplodu, aby můj zásah byl odůvodnitelný. Samozřejmě by šlo včelstva spojit až v březnu, ale tím bych si zbytečně dělal starost s hrboplodem, pokud bych natíral plod. Nevidím důvod, proč bych včasnějším spojením včelstvu uškodil. Obavy pavčelařů včelařících v budečácích či v něčem podobném, kteří by jaktěživ nezasáhli do včelstva v zimě, jsou pohádky, kterým věří jen nevzdělanci ve včelařské problematice. Často se mluví o porušení jakéhosi ,,propolisového těsnění,,. To není žádný argument! Včelaři bojící se vzdušně zimovat by se měli podívat, jak to chodí ve velkochovech a jak zimují včelstva nad drátěnými dny....lépe něž včelstva v ,,utěsněných termoboxech,,!

Svým zásahem provedeným v příhodném dni jsem včelstvu nijak neuškodil a ušetřil jsem si starosti v březnu. Zásah byl poměrně rychlý. Určil jsem ten správný nástavek a hned na 4 vytáhnutém rámku byla matka nalezena. Byla to jen otázka orientace podle plodu, protože se u něj matka drží. Vlastní spojení proběhlo za necelé 4 minuty. Kdybych včelařil v klasických úlech, tak bych rozhodně tento zásah prováděl až v březnu, kvůli nutnosti rozebrání celého včelstva po rámků ( nestihl bych to provést v čas ( slunce přestane svítit na úly a pak je každé delší rušení riskantní ), což se mi nikdy v nástavkových úlech nestane ). Díky tomu, že včelařím v nízkonástavkových úlech, mohu bez újmy a bez problému spojovat i v zimě ( hledání trubcokladných matek není potřeba ale jistota ). Svým zásahem jsem ušetřil zásobami nejen zamezením výchovy hrboplodu ale taky tím, že jsem docílil silnějšího včelstva, které má nižší spotřebu zásob na jednotlivou včelu.

A upozorňuji, nikdy bych včelstva zbytečně v zimě nerozebíral! Nález trubce z hrboplodu po předchozím osiření mluví za vše! V tom případě nevidím důvod, proč bych nemohl využít příznivý zimní den ke spojení.

S pozdravem...M. Václavek

Pánové, promiňte, jsem trochu zmaten.
Proč by se do včelstva v zimě a v noci chodit nemělo? Víme to, nebo si to jenom myslíme, protože se to říká a píše v knihách?
Zkoušel to někdo z nás opravdovým pokusem nebo ví o takových datech?
Možná, že pečlivým pozorováním aktivity včelstva v zimě bychom dospěli k něčemu zajímavému.

Já u svých včel alespoň nic negativního ze zimního otzevírání nepozoruji.

Díky za názory.
Ahoj Ivan

Ještě jeden ceník
http://www.legaitaly.com/eng/cat_1_9.html

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan <leska3/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sv?tov? ceny
> Datum: 13.2.2008 14:48:58
> ----------------------------------------
> Dobrý den scháním stroj na výrobu mezistěn
>
>
>

Velmi si vážím příspěvků typu př. Antona T. - včelaře s dlouholetou praxí, který své poznatky opírá o dalekosáhlé praktické zkušenosti. Neříkám, že s jeho postupy, či návody vždy 100% souhlasím, ale v každém případě jsou pro mne přínosem.

Je trošku škoda, že se odmlčel př. "Gupa", jeho pohled na včelařinu ( z pohledu jeho 400 včelstev) byl pro mě velmi zajímavý. Nikdy jsem tolik včelstev nechoval a jeho pohled mě vedl k řadě zamyšlení.

Tak a teď k př. Václavkovi - jsem přesvědčen, že pokud mu mladistvý zápal vydrží bude z něj bezesporu úspěšný včelař. Neodpustím si však následujících pár vět. A nemíním to jako kritiku. Celá řada jeho obsáhlých příspěvků často opravdu mate začínající včelaře. Ona teorie je hezká, ale bylo by dobré, pokud je tedy veřejně prezentována, aby byla podpořena praktickými zkušenostmi.

Je dost velký rozdíl včelařit se dvěma včelstvy nebo s padesáti. Je rozdíl včelařit 3 roky nebo deset let.

Leoš

Podívej se sem a až uvidíš tu cenu tak tě to přejde
www.holtermann-shop.de/index.php/cPath/56_54/category/mittelwandherstellung.html

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan <leska3/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sv?tov? ceny
> Datum: 13.2.2008 14:48:58
> ----------------------------------------
> Dobrý den scháním stroj na výrobu mezistěn
>
>
>

V prvé řadě je pro 95% včelařů zbytečné sledovat zimní plodování. Je to zbytečná práce a zimní plodování zásisí na tolika faktorech, že se stejně k ničemu nedojde. Některé faktory jsou člověkem ovlivnitelné a jiné jsou přírodní vlivy a okolnosti. Mezi faktory patří stáří matky (výrazný faktor), venkovní teplota, typ úlu, ...

Zbylých 5% včelařů jsou ti, co nemají co dělat a nebo z včelaření dělají velkou vědu. V létě každý druhý den zapisují váhu nástavků, medují 3x týdně a v zimě, kdy není co dělat, tak do včelstva lezou. Nic se nestane, ale zvědavá dušička se trochu nasytí. I spojování včelstev v tuto dobu racionální včelař nedělá. ´Včely to nezahubí, ale je to zbytečný stres.

Obecně nelze odvodit jednoznačný závěr na zimní plodování, protože záleží na časnosti jara. V případě brzkého jara je zvýšené zimní plodování výhodou. Pokud se jaro opozdí, tak zimní plodování může být na překážku.

PS Stejné je to s králíkáři. 95% jich chová králíky a jen očkuje. A 5% z chovu králíků dělá hroznou vědu.

Ufff.... To jsem se zase rozpálil.
...........................................................
Vážený příteli,děkuji za ohlas z Vaší strany na minulý příspěvek ohledně včelaření v zimě.Nebo také v noci.
Je třeba podotknout,že asi máte pravdu.Vaše lońské ocenění stříbrnou medailí za med květový pastovaný zajisté nebyl
Vámi získán jen tak v soutěži Český med,a zajisté jste v tomto oboru opravdu dobrý a v Bečově asi nemáte konkurenci.
Přeji Vám aby i nadále se Vám dařilo ve Vašem konání a nezlobte se na přispívající,kteří taktéž jako Vy občas se rozpálí.Také by ale ti dotyční kteří svými častými rádoby vědeckými poznatky zahlcují tuto konferenci mohli být trochu zdrženlivější a více číst a méně psát a neuvádět ty začínající včelaře do nejistoty,té mají tak jako tak dost.

Dobrý den scháním stroj na výrobu mezistěn

Na přednášce jsem byl a mohu říci, že přišlo hodně lidí, přednáška se mi líbyla - nové přístupy léčení varroázy ap.,Další téma BIO včelaření.





> ----------------------------------------
> Byl jste někdo na včerejší pražské přednášce? Zajímavosti etc. ?
>
>
>

Narozdíl od Tebe příteli, si nemyslím, že přítel Václavek by měl tuto diskusi opustit. Jistě je mladý chtivý poznatků a také v oboru včelařství i sečtělý. Určitě prostudoval již mnoho literatury, je odvážný, když se nebojí jít v tomto období (poněkud předčasně) provádět zásahy (rušení zimního klidu)ve včelstvech bez ohledu co to s nimi udělá. Abych to zkrátil. Myslím si, že je mladý zapálený a dosud nezkušený včelař, ze kterého s velkou pravděpodobností vyroste do budoucna dobrý odborník na chov včelstev. Na nás, kteří jsme k chovu včelstev přičichli již dříve a se získanými zkušenostmi nás již dávno opustily "průkopnické zápaly" je, abychom s přítelem Václavkem, a též i jinými, diskutovali o nastolených názorech. Abychom se zkušeností starších praktiků poukázali na nebezpečí která hrozí. Je velmi snadné sedět za bukem a ukazovat prstem na někoho i když nám se jeho názory nezdají a říkat mlč, zvláště, když ten dotyčný má jméno. Pokud se budeme pouze okřikovat, potom "Včelařská konference otevírající prostor pro komunikaci včelařů" bude postrádat svůj smysl. Pokud tedy vážený příteli, máš nějaké připomínky k příspěvku př. Václavka, použij prosím tyto stránky a rozviň diskusi na toto téma. Prosím, nezapomeň se také podepsat.
Ufff.... To jsem se zase rozpálil.

Čau Pepča

Byl jste někdo na včerejší pražské přednášce? Zajímavosti etc. ?

V sobotu 9.2 jsem spojoval slabší produkční včelstvo ( ve 4 NN, sedělo přes 2 NN...asi 15 000 ( 1,5 kg ) včel ) s oddělkem, kterého jsem původně hodlal k tomuto včelstvu připojit přes mateří mřížku na jaře a využít tím kladení obou matek k urychlení rozvoje a vytvoření plodových plástů pro nové oddělky. Jelikož byla ve včelstvu zřejmě trubcokladná matka ( nalezl jsem trubce z hrboplodu vyhozeného z úlu ), rozhodl jsem se v sobotu ( protože bylo slunečno, včely létaly, i když venku bylo necelých 7°C ) připojit oddělek již tehdy, abych udělil přítrž zbytečnému plýtvání zásobami na výchovu trubců v hrboplodu. Moji předpověď potvrdila prohlídka, hrboplod byl zřetelný. Trubcokladnou matku jsem odebral a po zhruba hodinovém osiření jsem místo medné komory vložil oddělek ve 2 NN. Spojení proběhlo bez problému. Probíhalo na ostro ( bez novinového papíru ). Co se týče plodu očekával jsem ho více ( kvůli relativně teplému lednu a začátku únoru ), ale zřejmě díky zimování v chladu plodová plocha nepřesahovala 2 000 buněk ( 5 dm2 po jedné straně ) plodu ( hrboplodu ). Je to sice do jisté míry neobjektivní hodnotit.
----------------------------------------------------------
Tedy příteli,nejlépe by bylo,kdybyste tuto konferenci opustil a tím byste velmi prospěl těm začínajícím včelařům,kteří chytají rozumy a nejsou členy ČSV.
Bohužel jsou i tací včelaři,kteří včelaří po západu slunce
i takoví,kteří včelaří v zimním čase a k těm patříte i Vy.
Nabádáte nováčky / staří se jenom smějí / aby se nebáli
jít do včel kdykoliv,pokud si nejsou jisti o osudu těch jejich 3 - 5 včelstev které zazimovali." možná trubcokladná matka,nakonec jsem ji našel" atd.Jenže to jste měl vědět již před dodávanými zásobami v srpnu či u někoho až v září.Jste u mnohých diletant i když vzdělaný.
Vaše sáhodlouhé příspěvky stejně ti mladí nečtou protože pro ně platí rada výstižná a hlavně krátká. Sbohem...

http://www.holtermann-shop.de/index.php/cPath/56_54/category/mittelwandherstellung.html

Kde by se dal koupit ten stroj na výrobu mezistěn

Teď jsem se vrátil z Včenexu z Počernic, kde jsem měl mezistěny a 1 m pletiva na dno 330 Kč což mi připadá dost husté, mezerníky a drátek také citelně podražil.
Zdraví R. Stonjek

Spolek v Chrudimi valna hromada,predseda kanovnik Srutek v ten cas onemocnel.Uradili se tri clenove kdoz ma pro spolek bytijmenovan-volen.Volba vykonana aklamaci.

ZU Cechy Po srdecmem uvitani predstavuje predseda vladniho komisare.Jos.Mikulas a spol.vydavatel-Ceskeho Vcelare-je v likvidaci.Jelikoz jednatel Sykora uradu se vzdal a J.Mikulas sve vystoupeni z vyboru oznamil,za jednatele zvolen Vojtech Novotny a do vyboru Vambera.

ZU Morava Predseda sdelil ze vcelari ze Zabovresk a Komina pozvali vsechny vcelare ku slavnosti na oslavu patrona sv.Ondreje. Radostnou zvesti prekvapil naducitel Zavadil z Rajhradu,sdeliv ze nejdustojnejsi p.prelat Korcian timtez zpusobem a tou merou chce podporovati nas spolek,jak to cinil slechetny zesnuly prelat Kalvoda.Schuze vyslovila nejverelejsi diky sve a vyslovila,aby k spolku nasemu pril nul s laskou a ochotou nejvetsi.
Valna hromada Zahajena predsedou Bachmanem : Pres 250 clenu prispevky sve ,za minuly rok a snad jeste za r.1882 dluzi.K temto vrela vznasi se prosba,aby prispevek v brzku poslati si neobtezovali.Tez litovati ze zemska subvence o 200zl. zmensenaa statni jiz nekolik roku zcela.Tuto zpravu prednesl,vzdal se dosavadniho uradu..I clenove spravni rady slozili urad svuj,kdyz jim val hromada s lichotivymi slovy a jednohlasne absolutorium.Prehled uctu nemohl potechy cerpati.K návrhu prof.Novotneho zvolen jednohlasne aklamaci nejdustojnejsi p.prelat Benedikt Korcian,jemuz volba tato ihned telegraficky sdelena.
Spravni rada nove zvolena za predsidnictvi predsedy Korciana,v niz se pilne radilo o reorganisaci spolku,financniho stavu,soucasne reorganisovati nezrizene pomery stolarny a upravu stanov.

Přírodní pojiva založená na bázi lněného oleje - olejové a fermežové barvy, když zaschnou, tak i zaschlé jsou částečně citlivé k vodě. Zaschlá fermež nebo olej na oceli, pokud je v prostředí obsahujícím vzdušnou vlhkost a to je skoro vždy, uvoňuje v tom pojivu látky, které se dostanou na rozhraní kov barva a tam působí slabě ochranně na kov. Jsou to jakési přírodní inhibitory koroze. Podobně působí i propolis na kovu. Vosky typu Resistin obsahují uměle vyrobené inhibitory koroze, které působí podobně a účinněji. Podobný mechanismus měly kdysi používané olovnaté pigmenty v antikorozních barvách, jen byly ještě účinnější. Syntetiky bývají často modifikovány příměsí lněného oleje, takže tam je určitý antikorozní účinek taky.

"Barvy nebo Resistin a podobné konzervační vosky by se na síta měly natírat zředěné, aby se dosáhlo jen tenké vrstvy, jinak při průhybu síta odprýskávají. Nevhodné jsou vodouředitelné barvy, hlavně akrylátové."

Jeden z mých známých, zámečník, používá na nátěry svých konstrukcí syntetické barvy ředěné luxolem. Před třemi roky jsem zhotovil nová drátěnná síta do úlových den, ocelová, a tato jsem opatřil nátěrem luxolu mírně zahuštěného syntetickou barvou požadovaného odstínu. Dosud jsem nezjistil korozi.(Léčím pravidelně Formidolem).

Čau Pepča

Barvy nebo Resistin a podobné konzervační vosky by se na síta měly natírat zředěné, aby se dosáhlo jen tenké vrstvy, jinak při průhybu síta odprýskávají. Nevhodné jsou vodouředitelné barvy, hlavně akrylátové.

Závěr pro síta ve dnech úlu - moc se ochránit nedají, musí se natřít antikorozní barvou ještě dříve, než slabá vrstva zinku na sítu zkoroduje v rez. Barva - aspoň lněná fermež nebo fermežová či olejová barva - fermež a lněný olej působí slabě protikorozně nebo antikorozní základy nebo antikorozní vosky - třeba Resistin ( Resistin hodně smrdí, musí se nechat hodně dlouho odvětrávat, ale na sítu by měl dlouho držet a neodprýskávat)

Korozi třeba ocelových sít nedělá jen kyselina mravenčí. Vrstva rzi na oceli je poměrně složitý systém, který v sobě obsahuje nečistoty, které se dostaly na povrch oceli během doby životnosti toho výrobku a vzdušnou vlhkost. Ty nečistoty tam fungují už jen jako katalyzátor a jediné, co se spotřebovává je ta vzdušná vlhkost, které je ovšem všude dostatek. Jinak řečeno, jak už je na sítu nebo plechu vrstva rzi, tak ocel koroduje pořád dál bez ohledu na to, jestli je zvenku kyselina mravenčí nebo ne, stačí k tomu jen vlhkost obsažená ve vzduchu a to i ta vlhkost, co se dostává k rzi přes vrstvu nátěru.

Možno vás zaujme aký priebeh má zima na mojej včelnici. Zdá a mi, že sa len málo líši od teplôt u nás, december-prosinec a január-leden priemer denných teplôt bol nižší oproti minuloročným o 3˚C.

V závislosti od priebehu počasia predkladám správu ako sa chovajú včelstvá v prvej februárovej dekáde, možno Vás to zaujme.

Moja včelnica sa nachádza na juhu Stredoslovenského kraja, nad. výška 270 m. Je veľká podobnosť čo do denných teplôt, nočné sú v priemere mínusové, Celkový priemer je oproti vlaňajšku o 1˚C nižší.
Vyskytli sa dva dni v priebehu 10-tich dní, kedy na včelnici teploty vystúpili teploty na 10 a 9˚C, keď sa včely pri plnom osvite čiastočne preleteli.
Včely stačili vyhľadať blízke krechty s uloženou drvenou kukuricou v mliečnej zrelosti a začali prinášať obnôžky kukupeľu. Drvina je konzervovaná kyselinou mravčou a propionovou.
Liesky , aj keď sú v značnom vývine, ešte nepeľujú, no je to len otázka primeranej teploty a slnečného dňa. Na pukoch pri podrobnom hľadaní som našiel samičie purporovo červené kvietky, čakajúce na opelenie. Ak samčie kvety tzv. bárky prinášajúce peľ zamrznú (zatiaľ sú nerozkvitnuté), lieskovce iste nebudú.

Zatiaľ všetky včelstvá žijú a tie, ktoré som kontroloval sú v dobrej kondícii, je ich viacej ako na začiatku zimy. Aj keď určité množstvo zo zimného chumáča vypadlo, no novoliahnuce ich nahrádzajú. Matky začali v niektorých včelstvá plodovať 15.1.

Teplotné pomery

Priemerná teplota za I. dekádu 2008: +2,1˚C
Priemerná teplota za I. dekádu 2007: +3,1˚C
--------------------------------------------------------

Tohoto roku je chladnejšie o 1˚C, teraz boli o niečo chladnejšie noci, ktoré ovplyvnili priemernú teplotu.

Suma plusových denných teplôt je v r. 2008 55˚C v r. 2007 62˚C, pričom matka mohla naklásť 4200 ks vajíčok, čo je dôsledok plusových denných teplôt. Tento fakt potvrdili aj krátke prehliadky niekoľkých včelstiev. No nie vždy to tak musí byť, lebo nie každé včelstvo bude reagovať na teplo.

Ak sa tak zamyslíme nad plodovaním v zime (a deje sa to mimo nás), môže byť tento jav prínosom na zvýšení počtu včiel, čo v konečnom dôsledku včelstvo oveľa rýchlejšie reaguje výchovou nových včiel na včasné zosilnenie do skorých znášok. Týmto faktom sa ešte nikto nezaoberal, skôr sa to zdôvodňuje npr., šikovný včelár, dobrá matka, dostatok zásob, čo je aj pravda, nízkonadstavkové včelárenie, čo zas nie je celkom pravda, lebo aj v tradičných úľoch sa včely rýchlo na jar vzmáhajú. Skôr je prevda, že rýchlejší rozvoj je v tenkostenných úľoch a je jedno aká je miera, lebo sa rýchlo prehrievajú a teplo ovplyvňuje život zimujúceho včelstva.
Kto sleduje počasie a zapisuje si nielen teplotu, ale i slnečné dni vie, že steny tenkostenných úľov sú pri slnku a teplote npr. +6-8˚C doslova horúce až 30-40˚C hlavne tmavé farby, potom je isté, že hrubostenné úle sa dovnútra prehrievajú menej.

Na druhej strane, takýto predčasný zimný rozvoj, včely využívajú aj na svoje rozmnožovanie, myslím tým delenie - rojenie včelstiev. Všetci dobre poznáme abnormálne rojenie (posledných 15-20 rokov) v čase keď by mali včely znášať med.

Váhové úbytky:

I. dekáda 2008: -0,6 kg, 60g/deň, 6dag/deň
I. dekáda 2007: -O,5 kg, 50g/deň, 5dag/deň
----------------------------------------------------------
Rozdiel: +0,7 kg.

Je to máličko viac, ako v minulom roku, ale je to stále v norme (včelstvo je stále v poriadku), no dá sa tovysvetliť tým, že včelstvo ošetruje plod, ktorý včely pri nočných mínusových teplotách (až do -7˚C) musia intenzívniť chrániť a to môžu len spotrebúvaním glycidov.

Nárast spotreby môže vyvolať obavy včelárov (doteraz u mňa -3,0kg, vlani len 2,2kg), je to viac ako vlani, ale nič hrozné to nie je. Kto doplnil v jeseň primerane zásoby, určite do ovocnej znášky im vydržia. Meteorologovia síce upozorňujú na znižovanie teplôt , dokanca mínusových aj cez deň, takže spotreba môže narastať, ale určite nie tak, aby to včely ohrozovalo.

V tuto dobu je velmi nepravděpodobné, že včelstva neplodují. Je to pro ně naprosto přirozené. Souvisí to jak s zvětšující délkou dne ( což má vliv na plodování nejmenší ), ale i s příchodem oblev. V důsledku teplejší zimy se dá očekávat vyšší míra plodování. Po vypuknutí snůšky a příchodem trvale teplejšího období ( březen ) se rozvoj definitivně rozjede.

V sobotu 9.2 jsem spojoval slabší produkční včelstvo ( ve 4 NN, sedělo přes 2 NN...asi 15 000 ( 1,5 kg ) včel ) s oddělkem, kterého jsem původně hodlal k tomuto včelstvu připojit přes mateří mřížku na jaře a využít tím kladení obou matek k urychlení rozvoje a vytvoření plodových plástů pro nové oddělky. Jelikož byla ve včelstvu zřejmě trubcokladná matka ( nalezl jsem trubce z hrboplodu vyhozeného z úlu ), rozhodl jsem se v sobotu ( protože bylo slunečno, včely létaly, i když venku bylo necelých 7°C ) připojit oddělek již tehdy, abych udělil přítrž zbytečnému plýtvání zásobami na výchovu trubců v hrboplodu. Moji předpověď potvrdila prohlídka, hrboplod byl zřetelný. Trubcokladnou matku jsem odebral a po zhruba hodinovém osiření jsem místo medné komory vložil oddělek ve 2 NN. Spojení proběhlo bez problému. Probíhalo na ostro ( bez novinového papíru ). Co se týče plodu očekával jsem ho více ( kvůli relativně teplému lednu a začátku únoru ), ale zřejmě díky zimování v chladu plodová plocha nepřesahovala 2 000 buněk ( 5 dm2 po jedné straně ) plodu ( hrboplodu ). Je to sice do jisté míry neobjektivní hodnotit vliv ,,komínového efektu,, na včelstvu s trubcokladnou matkou, ale předpokládám, že podobné by to bylo i v ostatních včelstev.

Nicméně zimnímu plodování se nedá zabránit úplně ( pokud matka není zaklíckovaná ). Je opravdu zimní plodování nevhodné pro včelstvo, jak někteří tvrdí? Postupem času měním původně jednoznačný názor na tuto otázku. V případě dostatku pylu v zimních zásobách, které u některých včelařů v dostatečném množství chybí, mají včelstva v období teplejšího počasí možnost konzumovat pyl a tím si obnovit svoje tukobílkovinné zásoby v těle. Přečdejdou tak smrti, která by je jinak v případě vyčerpání tukobílkovinného tělíska čekala. Kolik vajíček matka klade, když je pod nulou? Zřejmě neklade vůbec. Tedy není třeba se obávat, že za mrazu po delší době intenzivnějšího kladení budou hladovět po pylu. Včely semknuté do chumáče pyl instinktivně nejedí, protože by si tím příliš zaplňovaly výkalové váčky a taky instinktivně nekladou. Kladení přichází s prvními prolety. Do té doby je zanenbaletlné.

Myslím si, že v případě dostatečného zásobení pylem přes zimu ( Farrar udával vhodnou zimní zásobu přes 30 dm2 pylového plástu ) a zimy bez prudkých změn počasí, zimní plodování ( lednové, únorové ) neškodí. Zimní plod se vyplatí zvláště u slabších včelstev, kde je pak rychlejší rozvoj, protože mají náskok. U silných včelstev není tak brzké započetí rozvoje zapotřebí, protože ty by zbytečně brzo dosáhli vrcholu rozvoje, tedy by se museli dříve nasadit protirojové opatření ( omezení plochy zavíčkovaného plodu, rozvolnění plodiště ). Každopádně je zimní plodování energeticky náročnější a souvisí se zvýšenou spotřebou zásob, ale nicméně nemusí vždy znamenat oslabení dlouhověké generace, naopak může způsobit vyzimování silnějšího včelstva, než jakého jsme zazimovali. Jaký máte na to názor Vy?

S pozdravem...M. Václavek

Dnes jsem se byl odpoledne podívat na včelnici v lese a vypadá to jako z jara. Lísky jsou v plném květu a včelky létají obalené pylem.
Není to špatně? Neměl bych jim to zakázat?
zdenek

Já to v těch komínech mám mec let a nikdy mě to zavíječ nezničil jedině když se tam dostal rámek s pylem tak myš. ale ta vzdálenost je nejdůležitější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kyselina mraven?? - zav?je?
> Datum: 11.2.2008 16:07:53
> ----------------------------------------
> Vím že v tuto dobu a na jaře komín z nástavků stačí, ale už si nejsem tak
> jistý jestli by souše vydržely před zavíječem když začnou teploty víc
> stoupat a potom v létě. Také mi jeden včelař radil dát do nástavků ořechové
> nebo rajčatové listí. Raději bych použil tento "bio" prostředek, vím ale co
> zavíječ dokáže a že se voňavého vosku jen tak nevzdá.
> Pavel K
>
>
>

Dobry den,
Já jsem minulý rok poprvé zkousel pouzit kyselinu mravenci jako ochranu proti zavijeci.
Byly to plasty po vytoceni, spise svetlejsi, ale i castecne zakladene a nekdy i s trochou pylu. Dal jsem je po osmi, asi do 10 nastavku nad sebe.
Pouzil jsem postupne asi 8 desek formidolu. Od vrchu jsem vkladal v tydennich intervalech nejdrive dve desky, potom jiz jen jednu. Desky jsem postupne posunoval mezi nastavky smerem dolu, tak aby nahore byla ta nejcerstvejsi (snazil jsem se to udelat co nejrychleji abych moc kyselinu nevetral, ale take jsem kontroloval zda ramky jsou neposkozene)
Zavijec se mi do ramku nepustil a tezko rict jestli to bylo opravdu kyselinou mravenci, nebo tim ze vajicka zavijece v plastech nebyla. (nastavky pasovaly dobre na sebe, takze mezery mezi nimi, kudy by se mohl zavijec protahnout, byly minimalni.
Provadel jsem toto po medobrani a po vycisteni zamedovanych ramku vcelami, asi v obdobi: srpen, zari, rijen.

Kdyz jsem mival ramky 39x24 jeste ve skrinich, bezne jsem pouzival sirne knoty, na ktere bylo velke spolehnuti. Pruvan do nastavku jsem jeste nezkousel, i kdyz to pry funguje.
s pozdravem
Michal

Vím že v tuto dobu a na jaře komín z nástavků stačí, ale už si nejsem tak jistý jestli by souše vydržely před zavíječem když začnou teploty víc stoupat a potom v létě. Také mi jeden včelař radil dát do nástavků ořechové nebo rajčatové listí. Raději bych použil tento "bio" prostředek, vím ale co zavíječ dokáže a že se voňavého vosku jen tak nevzdá.
Pavel K

Použítí platu už se to zde probíralo. Včely OK, ale hodavci si s ním umí hravě poradit. Proto se to moc neujalo.

samozřejmě se chybička vloudila
datum je 1.3.2008

ostatní jsem opsal správně
omlouvám se
Libor Jarolím

Český svaz včelařů o.s., okresní výbor Ostrava

zve členy a funkcionáře organizačních složek Českého svazu včelařů z okresů Ostrava, Frýdek-Místek, Nový Jičín a Opava na
ODBORNÝ SEMINÁŘ
který se uskuteční v sobotu 1.2.2008 v 9:00 v Domě techniky v Ostravě - Mariánských horách, Mariánské náměstí 480/5

Program semináře:
1. Organizační zabezpečení léčení včelstev v souvislosti s varroázou, morem včelího plodu a virovými nemocemi včel
2. Novelizované znění nařízení vlády č.197/2005 Sb. - změna č.285/2007 Sb. o stanovení podmínek poskytnutí dotací

Lektoři semináře:
Mgr. Luděk Sojka - předseda ÚV ČSV Praha
MVDr. Petr Hrdý - předseda OV ČSV Opava
Ing. Čestmír Gazda - předseda OV ČSV Ostrava

Předpokládaný konec semináře ve 14:00 hod

Vzhledem k důležitosti programu očekáváme Vaši účast na tomto semináři

podepsáni:
Ing. Čestmír Gazda v.r. - předseda OV ČSV Ostrava
Pavel Machala v.r. - jednatel OV ČSV Ostrava
Václav Krejčíček v.r. - osvětový prac. OV ČSV Ostrava

Přesně tak. Bioznačka je většinou jen formální obchodní značení, které
umožní zvýšit podstatně cenu takového produktu. Když nemluvíme o medu, ale
třeba o zelenině, tam lepší chuť a vzhled je způsobena tím, že ta zelenina
má větší životní prostor než intenzívně pěstovaná zelenina. Já myslím, že
pod značkou bio se skrývá hodně podvodů. Totiž kdo dodržuje strikně veškerá
biopravidla, má tak 5 - 10 x menší výnos než kdo pěstuje intenzívně s
použitím chemikálií a všeho ostatního. Kdo ale používá stejné metody jako
při intenzívním pěstování nebo chovu, jen prostě zmenšením počtu jedinců na
ploše, sníží výnos na polovinu proti intenzívnímu chovu, tak pokud není
přistižen přímo při činu, jeho produkty obvykle nejsou odlišitelné od
produktů pěstovaných podle všech biozásad, přitom jeho výnosy jsou
několikrát větší. Výjimky přirozeně jsou, ale pro většinu produktů to platí.
Co z toho plyne při existenci volné konkurence na trhu s bioprodukty, je
jasné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 11, 2008 10:19 AM
Subject: Re: Poumavsk? bio-med


> Zdravíčko sluníčko
> Když se poství v prodejně dvě sklenice medu s podobným množstvím i
> cenou,Jedna bude mít na etiketě bio, a druhý med bude taky kvalitní a
třeba
> ještě v nové svazové sklenici,tak podle mého bude vydělávat bio včelař a
tá
> druhá pravděpodobně zkrystalizuje.(je to pouze názor,ale určitě dost
> reálný)Taky svým dětem radši koupím"""lepší""" potraviny když je možnost
> volby,i když vetšinou nevím co se skrývá v zákulisí výroby a šidí se kde
se
> dá jen aby se vydělalo.
> Pepíno
>
>
> napsal Sedli
> Biomed je prostě jen a jen podvod resp. hraní si s papíry a auditory.
Každý
> z nás má v podstatě biomed resp. vysoce hodnotný přírodní produkt. Je to
> podobné jako třeba u kapra. V rybníce žere jen co tam najde a pomáhá se mu
> jen obílím hnojem, příp. vápnem tj. celý. Ale Bio z něj nejde udělat.
> Stejně jako z medu. Vždyť unikátnost medu je i v tom i při větším výskytu
> příp. škodlivin dokážou včely snížit jejich koncentraci min. 10x ve
> srovnání s vlastním tělem. Navíc i kdyby někdo měl stanoviště uprostřed
> Národního parku tak biocidy se tam v lese používají, sice na výjimku ale
> LČR ji běžně mají. V obcích každý stříká jak chce, takže biomed ve smyslu
> ultra čistého produktu v našich podmínkách nejde vyprodukovat.

Na to stačí jen komín z nástavků a průvan v něm proti navíječi také stačí vzdálenost 2 cm mezi rámky NA CO CHEMII
také je iluzorní si myslet , že kyselina mravenčí je bioprodukt . Není ! Vyrábí se v chemických závodech a její výrobou je zatíženo prostředí někde jinde O bio by se mohlo jednat jen kdyby jste přesvědčily mravence aby ji v úlu vystřikovali jak o závod . Zrovna tak je to z THYMOLEM ten je sice obsažen v mateřídoušce ale to by jste jí tam museli nasypat koš To že se látka vyskytuje v přírodě ještě to neznamená , že jejím použitím nezatěžujete přírodu a potravinový řetězec Zvláště ne když to chcete použít preventivně. Ta doba kdy se to dělalo je snad již za námi Bio znamená , že při své činnost použijete všechny dostupné znalosti jak zabránit škodám přirozenými prostředky s využitím slabosti nepřítele

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: kyselina mraven?? - zav?je?
> Datum: 11.2.2008 11:56:41
> ----------------------------------------
> Dala by se kyselina mravenčí(nemyslím formidol) použít při skladování souší
> v nástavcích proti zavíječi? A kde by se dala kyselina mravenčí koupit?
> Pavel K
>
>
>

Dala by se kyselina mravenčí(nemyslím formidol) použít při skladování souší v nástavcích proti zavíječi? A kde by se dala kyselina mravenčí koupit?
Pavel K

Zdravíčko sluníčko
Když se poství v prodejně dvě sklenice medu s podobným množstvím i cenou,Jedna bude mít na etiketě bio, a druhý med bude taky kvalitní a třeba ještě v nové svazové sklenici,tak podle mého bude vydělávat bio včelař a tá druhá pravděpodobně zkrystalizuje.(je to pouze názor,ale určitě dost reálný)Taky svým dětem radši koupím"""lepší""" potraviny když je možnost volby,i když vetšinou nevím co se skrývá v zákulisí výroby a šidí se kde se dá jen aby se vydělalo.
Pepíno


napsal Sedli
Biomed je prostě jen a jen podvod resp. hraní si s papíry a auditory. Každý z nás má v podstatě biomed resp. vysoce hodnotný přírodní produkt. Je to podobné jako třeba u kapra. V rybníce žere jen co tam najde a pomáhá se mu jen obílím hnojem, příp. vápnem tj. celý. Ale Bio z něj nejde udělat. Stejně jako z medu. Vždyť unikátnost medu je i v tom i při větším výskytu příp. škodlivin dokážou včely snížit jejich koncentraci min. 10x ve srovnání s vlastním tělem. Navíc i kdyby někdo měl stanoviště uprostřed Národního parku tak biocidy se tam v lese používají, sice na výjimku ale LČR ji běžně mají. V obcích každý stříká jak chce, takže biomed ve smyslu ultra čistého produktu v našich podmínkách nejde vyprodukovat.

A co takhle zkusit síto z plastu do dna?Nemáte to někdo prubnutý?Několik let tam jistě vydrží.Míra

Asi před 14-ti dny probíhala v televizi debata na téma biopotraviny. Řeč byla mimojiné i o vyšší ceně oproti "normálním" potravinám. Biomed je prý vyjímkou - jeho cena byla nižší než cena "běžného" medu.

Pak trošku ztrácí význam snažit se z ekonomického hlediska tento biomed produkovat.

Ale na druhou stranu . . . - uvedu příklad :
V lednu mě navštívili známí z Rakouska, mimojiné jsme si byli prohlédnout včelnici. Chtěl jsem je podarovat sklenicí medu, ale těžce jsem narazil. Prý na etiketě nemám uvedeno, že se jedná o biopotravinu. Trošku jsem znejistěl a snažil se jim vysvětlit, že se v podstatě o čistý bioprodukt jedná. Bylo mi vysvětleno, že i malé dítě ve Vídni ví, že u nás "cpeme" včely ( a zvířata obecně)různými léčivy a hormony a že otravu svého zdravého životního stylu nehodlají riskovat.

Takže možná se jednou všichni budeme divit na téma bio.

Já mám pozinkovaná sít používám formidol již nejméně 6 let a nic se neděje

Pepan

To je proč se mi moc nechce do kyseliny mravenčí. Mám strach o síťovaná dna. Není tak jednoduché je často měnit.
Tonda

>Stejně tak kyselina mravenčí rozkládá zinek a vzniklá zinečnatá sůl, mravenčnan zinečnatý je pro včely jedovatý. Železo zdánlivě drží lépe, ale zase kyselina na železe vytváří časem vrstvu rzi, kde železo už koroduje automaticky samo bez dalšího přísunu kyseliny, zatímco u zinku a hliníku se koroze po přerušení přísunu kyseliny zastaví.

Obdobná akce v Kauflkandu byla před 14 dny a bez problémů jsem se dohodl(2x70kg.