Včelařská konference

No ona se u koček nějaká racionalizace využívá? Tam je dost patrný pevně daný chovný režim. Vysvětlit to včelařům, když neumíme nejen chovat včely ve velkém, (viz. novinky z webu Cechu na:

http://www.apiscech.cz/aktuality.aspx?idx=29 )

ale také v malém ze zájmu jako u kočkaře jsou hrušky a jablka.

Taková racionalizace u koček neprobíhá, pokud je tedy vše pro chov jasné a dostupné.

Kdyby mi někdo řekl, že je amatér - včelař, který pouze z náruživosti chová včely, první je pro mne zajímavá informace jaký úl a jaké postupy používá. To proto, protože jsem zatím nenarazil na včelaře, který by choval včely pro pocit z dokonalosti a krásy, ale pouze z hospodářkého užitku a kvůli přímé nebo nepřímé užitkovosti. (Přímá užitkovost je např. med v mé kávě, která je jen promne a nepřímá už. je např. med nebo jiné produkty včelařství, které slouží jako prostředek nebo předmět ke směně)


Mé představy jak by měl vypadat chovatel náruživec je v tom, že využívá a testuje např. úly osazené logicky řídícími jednotkami, které se dokážou samy rozšířit, zbavit podle svého programu přesně své hosty jejich škodlivých hostitelů (VD atp.), dávkujou vodu, odrojit, odseparovat med ... prostě udržují hodnoty životních potřeb včelstva na dokonalé chovatelské špičkové úrovni jak u kočky takové za 10 000,- Kč.

Takový úl může být třeba i od 30 000,-/ks. Pokud je konstrukčně ojedinělý, ale dokonalý.


.........
>Racionalizace....
Moje číča Annarietta Forleag Lestrix
http://annarietta.tripod.com/

za týden sežere cca 5 až 6 zahraničních konzerv á 20,-Kč. Pytel steliva stojí cca stovku a vydrží několik týdnů. Každoroční návštěva veterináře (očkování, prohlidka) je vždy přes tisícovku. kromě toho vyžaduje další péči (česání, obsluhu jejího WC...). Náklady tedy přes 5000,- Kč ročně.
Myši nežere.

Takže mi může nějaký odborník na racionalizaci a samozvaný udělovač titulů vypočítat nějaký koeficient?

Pepa

P.S. Kotě této rasy (samozřejmě s PP) stojí cca 10 000,-Kč<

Žádné soudy nedělám, jen se naposledy tážu jak jsi !sám! došel nato, že ty vajíčka jsou těžší

Ja som na to neprišiel, na to prišli iní a to aplikujem pri chove M, na váženie nemám spôsob. Musím sa spoľahnúť na pokusy, ktorí robili povolaní a mali na to i peniaze.

Mohol som sa o tom presvedčiť aj sprievodnými úkazmi (npr. rojové matky pred rojením prestávajú plodovať= málo vajíčok, sú ťažšie = výsledok je robustná matka) a výsledkami dosiahnutými pri chove matiek z lariev získaných v IZO a ich výsledkami v chove. Samozrejme, že mi chýbajú vhodné váhy na ich odváženie, ale robostnú matku poznáš aj voľným okom.
Prečo ale máme byť neveriacimi Tomášmi, keď na to máme verifikované odborné včelárske kapacity v renomovaných výskumných ústavoch, ktoré sa týmto zaoberali.

Gusti, ozvem sa Ti súkromnou poštou, prečo by sme mali otravovať účastníkov stránky, ktorí chcú možno počuť niečo iné.
Stále si ale myslím, že každá rozumná diskusia má význam, môže posunúť veci dopredu. veď ak by každý prijímal, čo raz niekto pred 100 rokmi napísal, nepohli by sme z miesta a veľa by sme o včelách nevedeli.
Možno na prvý pohľad neplodné veci, sa raz pustia skúmať a rozlúsknuť povolaní.
Anton

Na druhou stranu jsem zažil (a v knížkách je to popsané taky), že matka v oddělku kde bylo málo volných buněk kladla víc vajíček do buňky. Po rozšíření to přestalo a matka kladla normálně. KaJi

Kolega, je to jednoducé konštatovanie a k tomu neoverené, beriem to len vtedy, keď je keď každ ý takýto prípad je dôveryhodne zdokumentované,ďalšími pokusmi potvrdené. Inak mi to pripadá ako medzi ľuďmi známe JPP (nemám Ti to za zlé, ale človek má tendenciu veci nadhodnocovať, vydávať ju za pravdivú, aj vtedy keď si to neoveril).

Mám s tým vlastné skúsenosti, preto v rámci mojich skúseností som vždy znovu a znovu podroboval každú odchylku od normálu, preveroval aj 10 rokov, porovnával, ak to bolo možné aj s vedeckými poznatkami.

S týmto úkazom som sa stretol v mojej praxi, ale hlavne v kmeňových včelstvách, kde mali matky dostatok miesta na plodovanie, ale tieto chyby vždy korenili s výskytom nejakej vážnej poruchy matky (ale i mojej), npr. matke chýbal kontrolný orgán, tykadlo, a vtedy matka kládla aj 6 vajíčok, plodokruh bol na malej ploche, ale plod bol bez jedinej medzery. Totiž pred položením bajíčka, matka skontroluje bunku tykadlami, keď nezistí vajíčko či larvičku, položí vajíčko do bunky, ak zistí prejde ku prázdnej bunke atam vajíčko položí, pri chýbajúcom takadle alebo obidvoch to nedokáže, dása oklamať a vajíčko položí, pri ďalôšej návšteve znovu.

Ak by som to vztiahnuť na malé oplodňovacie jednotky, npr. sekciu, dvojplástový oplodniačik, lomený rámik alebo posledné roky používam na výchovu matky dva bežne plásty miery B (výhoda pri pridávaní matky do takých istých úľoch), som to pri zdravej matke nezaznamenal a matky v týchto obmedzených chovných jednotkách boli aj dlhú dobu, matky sa vždy prispôsobili situácii a zbytočne netrúsili vajíčka po dne CHJ, ako známy biblický Onan.

Aj moje vysvetlenie je "sebecké" a nemusí byť pravdivé. Je chhbou takejto volnej debaty ako je táto, nikdy nedôjdeme ku správnemu záveru, potom tom to vypadá ako mlátenie prázdnej slamy. Tieto neplodné diskusie by mali vždy byť uzatvorené konečným verdiktom uznávaného odborníka, ktorý by dal bodku, aspoň do času spochybnenia. Lenže, ktorý odborníkto bude robiť len tak pre pekné naše oči. Anton

Tak příště když se budu chtít tady na něco zeptat budu raději držet kravatu a už se ptát nebudu abych tu nebyl za soudce. Žádné soudy nedělám, jen se naposledy tážu jak jsi !sám! došel nato, že ty vajíčka jsou těžší. Když to tedy jak zmiňuješ - využíváš, měl by jsi to vědět a také jakým způsobem si tu gramáž vajíček tedy ověřuješ, jestli tomu tak je.

Málo co mne přesvědčí, jestli to postrádá základní hodnotící prvky, které potom logicky dokážou přesvědčit každého a i mne. Jestli tě tedy zajímá fyziologie matky mohl by jsi mne pochopit kam směřuji a co je nejasného na tvém pohledu.

Ani já, ani Ty nejsi asi apiembryolog a asi je zbytečné se tu tedy nad čímkoli pozastavovat, abych neurazil.



.......
Antoni:>Možno som Ťa Gusti presvedčil, možno nie, práve preto by si to mal vyskúšať a potom vynášať súdy, ale to platí pre všetkých nás. <

kecáš za rok 2004 ulovila 4myši
Petr
-----
A tudíž má nárok na dotaci.
Protože kdyby nebylo dotací, staří kočkáři by nechovali kočky, mladí se do toho nehrnou a za chvilku by tady byli samé myši.

Kočky jsou užitečnější jak včely a proto je třeba kočkářům také vyplácet dotace na obnovu koček. A vyšší dotace, protože kočky je na rozdíl od včel krmit celý rok.

Václav Kocour,
předseda Českého svazu pro Kočku

Sroll Josef napsal(a):
> Racionalizace....
> Moje číča Annarietta Forleag Lestrix
> http://annarietta.tripod.com/
>
> za týden sežere cca 5 až 6 zahraničních konzerv á 20,-Kč. Pytel steliva stojí cca stovku a vydrží několik týdnů. Každoroční návštěva veterináře (očkování, prohlidka) je vždy přes tisícovku. kromě toho vyžaduje další péči (česání, obsluhu jejího WC...). Náklady tedy přes 5000,- Kč ročně.
> Myši nežere.
>
> Takže mi může nějaký odborník na racionalizaci a samozvaný udělovač titulů vypočítat nějaký koeficient?
>
> Pepa
>
> P.S. Kotě této rasy (samozřejmě s PP) stojí cca 10 000,-Kč
>
>
>
>
kecáš za rok 2004 ulovila 4myši
Petr

Racionalizace....
Moje číča Annarietta Forleag Lestrix
http://annarietta.tripod.com/

za týden sežere cca 5 až 6 zahraničních konzerv á 20,-Kč. Pytel steliva stojí cca stovku a vydrží několik týdnů. Každoroční návštěva veterináře (očkování, prohlidka) je vždy přes tisícovku. kromě toho vyžaduje další péči (česání, obsluhu jejího WC...). Náklady tedy přes 5000,- Kč ročně.
Myši nežere.

Takže mi může nějaký odborník na racionalizaci a samozvaný udělovač titulů vypočítat nějaký koeficient?

Pepa

P.S. Kotě této rasy (samozřejmě s PP) stojí cca 10 000,-Kč

http://www.lidovky.cz/vcely-hromadne-vymiraji-0w7-/ln_noviny.asp?c=A080215_000027_ln_noviny_sko
------------
Vychovat matky by nebyl až takový problém, ale k nim se musí přidat určitý počet včel, který je bude schopen chránit. Tomu se odborně říká oddělky. Ty mohou poskytnout včelařům farmáři. V každém případě však není v našich silách vytvořit dvě stě tisíc nových včelstev za sezonu,“ varuje šéf svazu včelařů Sojka.

Podle něj bude nevyhnutelné, aby pomohl stát. Svaz včelařů už oslovil některé poslance, které o vážnosti situace informoval. Sojka si chce brzy promluvit i s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem (ODS).

Jak velkou částku budou včelaři požadovat, zatím nevědí. Tvrdí však, že bez dotací se včely do Česka nevrátí.

„Víte, průměrný věk našich členů je kolem 60 let. A pokud ti staří pánové o své chovy přijdou, nebudou ochotni sáhnout do kapsy a začít znovu,“ říká Sojka.

A.Turčáni:
Ešte sa vrátim k Tvojej poznámke, "matka v IZO plodovala naplno a ostatné vajíčka mladé včely požrali" prečo si myslíš, že je to tak, keď ja som nikdy niečo také nepozoroval. Pravdou je, že matka vložená bez prípravy plásta včelami, väčšinou hneď neploduje (a netrpí tým).
-------
Zní to dobře.
Na druhou stranu jsem zažil (a v knížkách je to popsané taky), že matka v oddělku kde bylo málo volných buněk kladla víc vajíček do buňky. Po rozšíření to přestalo a matka kladla normálně.
Takže taková matka měla zřejmě potřebu klást. Na druhou stranu nevím, jestli v takovém případě včely vajíčka "jednotili" - jedli.
Karel

jak řekneš matce, že má plodit méně a větší vajíčka? Jak by matka mohla ovlivnit při 3000/ denní produkci vajíček to, že by produkovala vajíček z ničeho nic méně a ještě tomu větší? Ty vajíčka co nejsou na dně buněk v izolátoru z velké pravděpodobnosti nebudou větší a asi se buď příležitostně přenesou dělnicí mimo izolátor, nebo častěji je dělnice požřou nebo skončí na dně.GUPA

Už tu raz múdry návštevník povedal, každý kto radí iným, alebo iných krituzuje, len preto, že sa s tým nestretol a ani to sám nerobil, mal by uviesť hodnoverný zdroj pre a proti, prípadne svoje osobné skúsenosti, aby tvrdenie malo svoju oporu.

Ja som svojím tvrdením v prvom komentári reagoval na Václavekove tvrdenie pozitívne na jeho skúsenosť s matkou vychovanej náhradným spôsobom, ktorá bola očividne robustná. Urobil som to preto, že zazneli na jeho tvrdenie pochybnosti, že by náhradným chovom v takom pôzdnom čase včelstvo to dokázalo. Ja to priamy dôkaz, že v tom čase je vo včelstvách sa nachádzalo (koniec září) od 50 do 100ks, ale ťažkých vajíčok. Ja naopak som ho podporil, lebo mám osobné skúsenosti pri odchovaní (asi 700 až 800 ks) cca 700-až 800, na báze obmedzenia matky v IZO, kde matka za 36 hodín môže položiť obmedzené množstvo vajíčok. Veď je to prirodzený spôsob, aj pri rojovej náleade. nik neodškriepi, že matka od položenia prvého vajíčka do MB,každý ďalší deň položí 3-4 vajíčka a niekoľko desiatok do robot. buniek, postupne ich počet znižuje a v dobe rojenia je to len pár desiatok vajíčok.
Práve posledné matky sú tie najťažšie a je to evidentný dôsledok ťažších vajíčok, čoho výsledkom sú robustné matky.
Padla tu aj takáto otázka, načo sú nám robustné matky, keď aj tie ľahšie to dokážu? Nuž je vedecky preukázané, že tieto matky sú obdarené aj vysokým počtom vaječných rúročiek v počte 220 až 260. Práve tieto matky ľahko zvládnu nároky na ne kladené, zvlášť posledné teplé roky, keď matky plodujú až 13 plodokruhov a práve takéto matky poľahky zvládnu aj tri produkčné roky za sebou.(tvrdí to aj Linhart a Bičík, autori hypotézy, ako odstrániť rojenie pomocou nadbytku trúdov vo včekňlstve)

Profesor Hejtmánek to skúmal dlhé roky a jednoznačne vyhlásil: izoláciou matky v čase plného rozvoja včelstva, donútime matku klásť optimálne ťažké vajíčka, samozrejme aj tu je hranica akú matku použijeme na odber ťažkých vajíčok a tým larvičiek. Ak náš (ale i váš) vedec nebol ten preslávený vo svete, istotne takou vedkyňou bola Ruska Triasková (uznávaná celým včelárskym svetom), tak ona dokázala, že je to tak.

Ešte sa vrátim k Tvojej poznámke, "matka v IZO plodovala naplno a ostatné vajíčka mladé včely požrali" prečo si myslíš, že je to tak, keď ja som nikdy niečo také nepozoroval. Pravdou je, že matka vložená bez prípravy plásta včelami, väčšinou hneď neploduje (a netrpí tým). Tvoje tvrdenie mi pripadá ako keby matka v čase 24 hodín, musela každý deň naplodovať 2000 vaj. a túto normu splniť aj v izolátore. Myslím, že to tak nie je, matka aj v plnom rozvoji včelstva je schopná bez ujmu na zdravý stlmiť svoje nadmerné produkovanie vajíčok, bez jej poškodenia.

Plodovať začne až vtedy, keď včely bunky vyčistia a potiahnu propolisovým filmom (po túto dobu si regeneruje vaječníky.. Pravdou je aj to, že včely do izolátora sa nehrnú, preto ja do plástika (1dm2) vkladám med, an prilákanie včiel.

Tí chovatelia matiek a nielen u nás, považujú Jenterov rámik za najlepší systém, nakoniec taký je i francúzky Nicot a tieto taktiež pracujú na princípe spomalenia kladenia vajíčok,čím matka začne produkovať ťažšie vajíčka.

Možno som Ťa Gusti presvedčil, možno nie, práve preto by si to mal vyskúšať a potom vynášať súdy, ale to platí pre všetkých nás.

Stonjek:
Mám li prověřit plemenou matku, její případnou náhradnici a inseminovanou, protože co kdyby se někde vyskytovalo něco lepšího, tak je mých 60 včelstev zoufale málo a dvojnásobek by byl o hodně lepší.
-------
Kdysi jsem kupoval matky a pak se začal zajímat kolik včelstev mají chovatelé, od kterých kupuji. Podle mého tehdejšího názoru překvapivě málo.
Dneska jsem svoji představu, kolik včelstev by bylo třeba k nějaké efektivní selekci a porovnávání posunul hodně nahoru.
I když to určitě není jediné kritérium. Nerad bych tady zaváděl debatu na ono omezení počtu včelstev u nových chovatelů. Spíše si myslím, že je zajímavá připomínka Ing.Dvorského v úvodníku MV, že nový řád nebere v úvahu možnost sdružování chovatelů. Myslím si, že pouhý počet včelstev nic neznamená. Jde o to, aby se snimi pracovalo, posuzovalo a včelař je "znal". Pak je může hodnotit.

A myslím, že takové kolektivmní ověřování matek/linií je daleko přínosnější a má v našich malých českých podmínkách budoucnost.

Karel

http://www.lidovky.cz/ln-vcely-hromadne-vymiraji-ddd-/ln_domov.asp?c=A080214
_210356_ln_domov_fho

R. Polášek

No mně se příčí z jedné plemenné matky vyměnit dcery do všech nebo většiny
včelstev. připadá mi, že potom nechovám svoje včelstva, ale jakási cizí.
Jenže já mám v současné době tak málo včelstev, že pokud od plemenné matky
neodchovám dcery do aspoň většiny včelstev, tak jsem ten včelař, co když
koupí plemennou matku, tak si ji "suší" v jednom včelstvu a další téměř
neodchovává, takže se mu kupovat plemennou matku nevyplatí. Takže plemenou
matku nebo matečníky atd kupuji jednou za několik hodně let a mezi tím
udržuji linie. To znamená, že z plodu každého včelstva odchovám v průměru
optimálně tak jednu novou matku ročně použitou do toho samého včelstva.
Takže v každém úlu držím linii s výjimkou úlů, kdy včelstvo s nejméně druhou
matkou v řadě se ocitá ve výnosech někde vzadu, tam dávám matečník z linie,
která je někde vpředu. V současné době "vpředu" mám linii, kterou jsem
získal z roje před 3 roky, ten roj jsem sebral od včelaře, který tehdy
začínal, nakoupil údajně několik chovných matek na svých cca 10 - 15
včelstev a jelikož bylo tehdy rojové počasí, neměl už bedničky na další
roje. Další chovnou matku nebo matečník atd budu kupovat odhaduji tak za
další 3 roky. Neberu to jako vytváření svých vlastních včel, je mně jasné,
že na to je mám málo, prostě takhle momentálně včelařím. Nevylučuji ani, že
třeba za nějakých pár let zvětším počet včelstev na pár desítek, potom mně
začne zajímat rentabilita a potom budu třeba kupovat chovné matky každý
druhý rok a osazovat jimi většinu včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 14, 2008 9:56 PM
Subject: Re: Václavové nevymřeli


> Bylo to myšleno všeobecně a pouze na ty, kteří tento nesmysl myslí vážně.
> Je to můj názor ověřený na jednoduchých a zcela přesvědčivých pokusech.
> Jinak svoje matky neprodávám a jak kdo chová nebo nechová je mi srdečně
> jedno. Oproti př. Václavkovi si myslím, že jakýkoliv začátek s cizí
> výkonější matkou je lepší než nic, protože pak už skutečně nezbývá nic
> jiného, než si namlouvat nějaké nesmysly.A výraznější úspěch i u jednoho
> včelstva může být inspirující. Co se týče přirozeného výběru, je to hodně
> zajímavé a poučné, ale těch včelstev musí být hodně. Literatura udává min.
> 40. Mám li prověřit plemenou matku, její případnou náhradnici a
> inseminovanou, protože co kdyby se někde vyskytovalo něco lepšího, tak je
> mých 60 včelstev zoufale málo a dvojnásobek by byl o hodně lepší. A aby to
> nebylo jednoduché, dcery plemenou hodnotu pouze naznačují,vnučky
> potvrzují.Takže probírání se výnosovými tabulkami a původy matek - moc
> zajímavé čtení pro zimní večery. Zdraví R. Stonjek
>

Včelaři a pavčelaři ...
Do téhle diskuse jsem se původně ani nechtěl zapojit, ale nakonec mi to
nedalo.
Napadlo mě totiž tak trochu pouvažovat o pojmech "včelař" a "racionalizace"
s hlediska doby jejich používání a také tak trochu o tom, co si představuji
pod pojmem včelař.
Jistě - vážím si práce současných "velkovčelařů" a obdivuji je pro jejich
houževnatou pracovitost a píli, a vím, že u nich je racionalizae provozu
nezbytnou nutností.
Někde v koutku srdce ale vidím včelaře - takového "s velkým V" -, jako
bělovlasého kantora, pana faráře nebo pana řídícího, jak láskyplně v horkém
letním dni ošetřují své bodavé milušky v době, kdy se ještě pojem
racionalizace jaksi nevyskytoval...
Nehledí při tom na práci ani čas, který jim věnují, protože je pro ně tato
činnost radostí, naplňující je pocitem souznění s přírodou a jejich duši
klidem a mírem...
Bude snad někdo popírat, že to byli včelaři a zařadí je mezi "pavčelaře" jen
proto, že se jejich činnost víc řídila intuivním porozumněním přírodě, než
nejmodernějšími (a někdy i dostatečně praxí neověřenými) trendy ? Popře
snad někdo jejich zásluhy, bez nichž by ani dnešní včelařství nebylo na té
úrovni, na jaké nyní je?
Nu a proč bychom se tedy měli domýšlet, že dnes již nejsou lidé, pro které
je včelaření skutečnou zálibou a alespoň částečným únikem před běžným shonem
všedních dní? Nepotřebují "racionalizaci". Vzala by jim ten úzký kontakt s
milovanými včeličkami. Ekonomika provozu je celkem nezajímá, protože včelaří
z jiného důvodu, než výdělečného.
Už za ten jejich vztah ke včelkám je mám rád, a nikdy bych si je nedovolil s
opovržením nazvat "pavčelařmi" ...
S přátelským pozdravem Petr.

Díky za informaci, dodnes jsem nevěděl, že jsem "pavčelař". Sice ne úplný, ale trochu ano. Mám i klasické úly, 10% včelstev se mi pravidelně "nekontrolovaně" vyrojí, ale hlavně neefektivně včelařím. Při drátkování rámků si dám kafíčko nebo vínečko, při kontrole úlů hledám v klidu matky. Žádné šup, šup, hotovo. Efektivní včelař nebo profík by nade mnou zaplakal.

V USA a Kanadě řada velkovčelařů kupuje oddělky nebo matky. Kupují to po stovkách a dovednosti chovu matek jim chybí. Taky s rojením si hlavu nelámou. Mám tam nějaké známé, můžu jim vyřídit, že jsou "pavčelaři"?

Shrnu to. Pane Václavku, vymyslete jinou definici "pavčalaře". Stávající definice velmi pokulhává.
_________________________

,,Pavčelař,, je zjednodušené označení pro iracionálního včelaře ( klasické úly, nekontrolovatelné rojení, neovládání dovedností chovu matek, neefektivní včelaření ).

já myslím že pravidelným sledováním konference si člověk postupně udělá
obrázek o jejích účastnících a dokáže oddělit zrno od plev i bez použití
GOOGLE


Škoda že jste se nepodepsal, zkusil bych se mrknout co mě o Vás prozradí
třeba SEZNAM....


petr j.



88.100.95.205 napsal(a):
> Kdo přispívá do této konference.Je to jednoduché,stačí do vyhledávače
> SEZNAM či do GOOGLE napsat příjmení a jméno toho dotyčného a je vše
> jasné,jaký má titul,čím se živí a odkud pochází,jaké má aktivity mimo
> včelaření,vřele Vám doporučuji.
>
>

Bylo to myšleno všeobecně a pouze na ty, kteří tento nesmysl myslí vážně. Je to můj názor ověřený na jednoduchých a zcela přesvědčivých pokusech. Jinak svoje matky neprodávám a jak kdo chová nebo nechová je mi srdečně jedno. Oproti př. Václavkovi si myslím, že jakýkoliv začátek s cizí výkonější matkou je lepší než nic, protože pak už skutečně nezbývá nic jiného, než si namlouvat nějaké nesmysly.A výraznější úspěch i u jednoho včelstva může být inspirující. Co se týče přirozeného výběru, je to hodně zajímavé a poučné, ale těch včelstev musí být hodně. Literatura udává min. 40. Mám li prověřit plemenou matku, její případnou náhradnici a inseminovanou, protože co kdyby se někde vyskytovalo něco lepšího, tak je mých 60 včelstev zoufale málo a dvojnásobek by byl o hodně lepší. A aby to nebylo jednoduché, dcery plemenou hodnotu pouze naznačují,vnučky potvrzují.Takže probírání se výnosovými tabulkami a původy matek - moc zajímavé čtení pro zimní večery. Zdraví R. Stonjek

A zas tady vznikla další fáma!!!!!!!!

Nikdo zde neřekl, že kupovat chovné matky na rozchov je zbytečné či pavčelařské!

Rozdíl je, když si někdo koupí plemenou ( chovnou matku ) a nevyužije ji na rozchov. Jednak se to ztratí ,,v davu,,, pokud včelař nemá vysloveně pár včelstev. Pokud má včelař například dvacet včelstev a koupí si chovnou matku, od které nebere plemenivo na chov matek, protože to neumí ( nebo spíš nechce umět ), pak celá tato akce ztrácí smysl a racionalitu. Mimo jiné jde o nevyužití účelu plemenných matek.
Vlastní výběr matek u malovčelařů, jak jsem již dříve psal, se zpravidla nevyplatí ( kvůli malé výběrové základně a omezeného vlivu na skladbu trubčích shromaždišť ). Proto se kupují chovné matky.

S pozdravem...M. Václavek

Formy na výrobu mezistěn lze také nalézt v Googlu po zadání
"mittelwandgiessform" nebo na adrese

http://swienty.com/?pid=5&ref=1047&root=1012
tam jsou i formy ze silikonu kolem 200 €,
ty nerez nabízí totiž za 700 - 1000€.
Zdravím.

O tom, že se nevyplatí kupovat plem. matky může napsat opravdu jen ....Naopak se jedná o velmi lukrativní záležitost.
...............

Mohu se zeptat zda to bylo myšleno na mou adresu ?

Leoš

Video o varroáze:
http://www.beedol.cz/beedolcz.html

S pozdravem...M. Václavek

Toto není nic nového. Začal s tím Prof. Hejtmánek, spousta včelařů včetně mě to vyzkoušela a zase se s tím přestala zabývat. Běžné pokusy již dokazují, že velikost a váha matky nemá na výnos vliv. Nakonec něco podobného zjistili i v Dole a existuje o tom nějaká práce, to samé v cizině. Největší nebezpečí je jednoplástový izolátor, v kterém je matka už cca po 12 hod v nebezpečí a to se s časem zvyšuje. Vztah včel není k matce nijak láskyplný, často spíše naopak. Něco o tom vím, neboť jsem tak přišel o dvě plem matky. Matka, aby vydržela v izolátoru několik dní, musí být chráněna alespoň jednou, nebo dvěma uličkama,takže víceplástový izolátor je vhodnější. Pak se dávají do něj zakladené plásty, aby matka neměla kam klást, a po několika dnech se vloží upravený plást jak napsal Anton. O tom, že se nevyplatí kupovat plem. matky může napsat opravdu jen ....Naopak se jedná o velmi lukrativní záležitost.Př: Choval jsem matky a myslel jsem si, že jsem King. Pak jsem čistě náhodou a z hecu přivezl otevřené matečníky od Lněničků a rázem výnosy v této skupině poskočily nad 10 Kg proti ostatním. Když to spočítám o 5 let zpátky a u všech včelstev tak nejsem King ale parádní blb. A od těch dob mám vždy nějakou ins. matku na pozorování. Poslední z Dolu nic moc a tak letos zase nějakou koupím. Dostal jsem hlášku, že někde u Mníšku nebo Nového Knína vznikla nějaká nová a špičková chov. stanice, která pracuje s dovezenými matkami z Slovinska. Nemáte adresu a jaké jsou zkušenosti??? Děkuji za odpověď. Zdraví R. Stonjek

Vážení přátelé včelaři,
tuto diskuzi rád navštěvuji proto, že se něco dozvím nového, něco z praxe, ze zkušeností těch, co mají včely rádi, že se o tyto zkušenosti podělí. Ale je mi zároveň z ní trochu smutno. Nereaguji na žádný konkrétní příspěvek, ale k věci. Začal jsem včelařit loni, a řeknu Vám přesně, 22.06.2007, kdy jsem si koupil čtyři oddělky. Nebyl jsem až tak velký amatér. Můj táta včelařil, strejda, synovec taky, ale já jsem stál vždy u kliky medometu a jejich koníčka jsem odedřel, s včelama jsem nechtěl mít nic společného. Po "X" letech mě včely chytly "u srdce", do kanceláře mi přišel kolega, který včelám rozuměl a našli jsme si společné téma. Začal jsem se o toto společenství více zajímat a zjistil jsem, že je to zázrak, který nelze slovy vylýčit, (básnicky řečeno). Když jsem se rozhodoval, jestli mám včely chovat, věděl jsem o tom vyjímečném společenství, které se dokáže obětovat, ale které dokáže být i smrtelně nebezpečné(lákalo mě to), ale říkal jsem si : "je to veliká zodpovědnost vůči živým tvorům, zajistím jim (věděl jsem o varoáze, nosemě, tumidóze atd.), že budou v dobrém prostředí ?. Když jsem se rozhodl k tomu, že začnu chovat včely, bylo to proto, že jsem chtěl být přímo u toho, abych byl svědkem, jak včely žijí, jak se chovají. To, že jejich chovem získám med, který prodám, bylo až to poslední, bylo to pro mne spíše přítěží, budu se někde doprošovat, aby si někdo koupil med ?". Už jsem trochu změnil názor", je třeba náklady na jejich chov vracet. Dnes již mám koupeny odpařovače kyseliny mravenčí, na podzim jsem aplikoval Gabon 72, fumigoval jsem 3 x a jsem přesvědčen, že kdybych pro včely mohl udělat další prospěšné věci, rád bych je pro ně udělal.
Proto mě překvapuje diskuse Vás včelařů s velkým "V", zda včelařit racionálně, zda 20 minut obětovat či ne, zda pro včely udělat to či ono, zda budečáky či nástavky. Myslím si, že všichni, co na této diskuzi se nějakým způsobem účastníte-me, včelám fandíte-me (a tím i sami sobě), že se pro Vás včely staly víc, jak koníčkem. Proto se nenapadejme za názor, jak s chovem včel, respektujme se, praktická zkušenost každého z nás je nenahraditelná.

Jiří

:-) Zrovna nedávno jsem se chtěl podívat, jestli vyhledavač najde moje
jméno jako autora jedněch www. stránek... Objevilo se 63 stránek odkazů na
nejrůznější jmenovce :-) ! A pak si někoho hledejte ...

----- Original Message -----
From: "88.100.95.205" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 14, 2008 4:54 PM
Subject: přispěvatelé konference


Kdo přispívá do této konference.Je to jednoduché,stačí do vyhledávače
SEZNAM či do GOOGLE napsat příjmení a jméno toho dotyčného a je vše
jasné,jaký má titul,čím se živí a odkud pochází,jaké má aktivity mimo
včelaření,vřele Vám doporučuji.

Stále zvažují provést po slunovratu, nejpozději do 15.7. tepelné ošetření včelstev proti VD. Samostatně provedu ošetření zavíčkovaného plodu a samostatně samotných včel. Koupený zdroj teplého vzduchu má vynikající parametry. Příkon 1800 W, 3 rozsahy teplot, 2 stupně rychlosti (množství) vzduchu, vypínač topení, termopojistka proti přehřátí. Dále jsem si koupil dva digitální teploměry (a 150 Kč) s rozlišením 0,1 °C, každý pro současné měření dvou teplot, záznam min, a max. teploty za 24 hod. No prostě paráda. Dále zvažuji, zadali bude stačit termostat z bojleru, nebo musí být elektronický regulátor teploty.Zásuvkový časový spínač už mám (za 98 Kč). Kdo se přidá k mému pokusu. Mohli bychom založit klub API TERMO TERAPEUTŮ :-).
Zdravím H.

Kdo přispívá do této konference.Je to jednoduché,stačí do vyhledávače SEZNAM či do GOOGLE napsat příjmení a jméno toho dotyčného a je vše jasné,jaký má titul,čím se živí a odkud pochází,jaké má aktivity mimo včelaření,vřele Vám doporučuji.

To je asi nějaká novátorská teorie, že.
Mohl bys to objasnit začátečníkovi? Je to podle tebe tak, že matka stále klade svou denní normu vajíček a to, co se dělnicím pečovatelkám zdá, že je navíc tak požírají?
Dá se o tom něco víc dohledat v literatuře?
zdenek

Techniku včelaře chápu, ale nechápu tu techniku u matky, ... jak řekneš matce, že má plodit méně a větší vajíčka? Jak by matka mohla ovlivnit při 3000/ denní produkci vajíček to, že by produkovala vajíček z ničeho nic méně a ještě tomu větší? Ty vajíčka co nejsou na dně buněk v izolátoru z velké pravděpodobnosti nebudou větší a asi se buď příležitostně přenesou dělnicí mimo izolátor, nebo častěji je dělnice požřou nebo skončí na dně. A co víc? Třeba to samotné pojídání vajíček mladými včelami může z nějaké části třeba za rojovku, která po nějaké době nastane.(anatomické trubčice)

Přítel BZUK napsal:
"Pokud pracujete s více než 100 včelstvy , znáte, co to je tahat 100 kusů 20 kilových nástavků plných medu..."

Ano nástavky plné medu jsou skutečně těžké. Pokud používáme (pamětníci) nástavky K 42 x 27,5 v provedení hobra, je váha prázdného nástavku vystrojeného soušemi cca 9 kg. Je-li tento nástavek plný medu tedy počítáme-li 3 kg medu na jeden rámek x 12 rámků je to 36 kg medu. Spolu s nástavkem to činí 45 kg.
Máme-li nízké nástavky zhotovené ze dřeva (smrk, borovice) na rámkovou míru 42 x 17,5 na 10 rámků, činí váha vystrojeného nástavku též asi 9 - 10 kg. Počítáme-li 2 kg medu na jeden rámek, to činí 20 kg medu + 10 kg nástavek, máme zde hmotnost 30 kg. Připočítáme-li, že v produkčním období máme na sobě těchto nástavků 6 - 7, úlové dno 16 cm, podstavec 25 cm jsme již na výšce průměrně vysokého člověka. Připočítáme-li ještě průměrný věk včelaře, zjistíme, že manipulace ve včelstvech hraničí s rizikovým povoláním pracovníků provádějících výškové práce.
To nemusíme mít ani 100 včelstev abychom od určitého okamžiku nazačali uvažovat o zvedacím a manipulačním zařízení abychom si usnadnili práci. Tento problém nyní řeším. Viděl jsem několik zvedacích zařízení, ale nevyhovují neboť jsem limitován prostorem a manželčinými kytičkami. Podotýkám, že manželku si míním po všech těch letech zachovat. Přestěhovat včely je vyloučeno vzhledem k našim "milým spoluobčanům" zvláště jejich dorostu.
Docela by se mi líbilo zařízení publikované v posledních OVP. Je ale konstruované na německé dlážděné plochy. Koketuji s myšlenkou toto upravit tak aby vyhovovalo i domácím poměrům. Na zahradě nemohu stavět žádné jeřábové dráhy jako je to možné v kočovných vozech. S povděkem uvítám každý podnětný nápad. Předem děkuji všem, kteří se mi budou snažit pomoci dobrými nápady. Rozhodně, zařízení které takto vznikne zveřejním, aby bylo použitelné pro všechny potřebné.

Pepča

TISKOVÁ ZPRÁVA 12. 2. 2008


V teplém odpoledni se to… létá

       Je řeč o včelách, které v prvních předjarních dnech vyrazí z úlů na prolet, aby se po dlouhé zimě vykálely. To jsou ty malé světle hnědé skvrnky, které lze nalézt na kapotách automobilů anebo na prádle sušícím se v předjarním slunku.

       Právě v tyto dny včelaři obzírají svá včelstva, v jakém zdravotním stavu přečkala zimu, či zda například nepřišla o matku. Je také doba na to, aby včelaři ze spodních částí úlů, pod plásty, na kterých včely přezimovaly, vymetli měl, tj. odrolky a případné mrtvolky hmyzu, a odeslali ji na vyšetření, tak jako každý rok do 15. února. Vyšetření provádí Výzkumný ústav včelařský v Dole u Libčic nad Vltavou a státní veterinární ústavy.

       Výsledkem vyšetření je zpráva o zdravotním stavu včelstev a může být podnětem pro ozdravení. Každý včelař si jistě oddychne, když zjistí, že je v úlu všechno v pořádku.

       Nelze ale nicméně v pozornosti polevit, protože při zanedbání příznaků onemocnění může dojít k velkým škodám, nákazy se mohou rozšířit a postihnout další včelstva. A to pak znamená, v případě moru včelího plodu, vždy likvidaci včelstev. A zakládat nový chov je vždy náročné.

Josef DUBEN
tiskový mluvčí
Státní veterinární správy ČR
Další informace:
www.svscr.cz.

Včelstva kde jsem točil jako o závod - padla. Slabší včelstva - a nepřipojený oddělek vydržely nejdéle. U oddělků je to jasné. Než matka začala klást, měly přestávku a nestihly tolik generací. 2 oddělky, připojené k již slábnoucím včelstvům padly s nimi. Kromě kyseliny nebylo jiné léčivo k disposici. Ti co měli a mohli si zafumigovat - byť mimo "vyhlášený termín" mají úhyny také , ale jásají jak byli šikovní a díky sadě oddělků - které přežívají snáze, nevykazují pokles stavu včelstev. Potvrzuji, v roce 2007 se mělo začít léčit /ale ne jen kyselinou/ již cca do poloviny července a ztráty by byly možná minimální.

Techniku včelaře chápu, ale nechápu tu techniku u matky, ... jak řekneš matce, že má plodit méně a větší vajíčka? Jak by matka mohla ovlivnit při 3000/ denní produkci vajíček to, že by produkovala vajíček z ničeho nic méně a ještě tomu větší? Ty vajíčka co nejsou na dně buněk v izolátoru z velké pravděpodobnosti nebudou větší a asi se buď příležitostně přenesou dělnicí mimo izolátor, nebo častěji je dělnice požřou nebo skončí na dně. A co víc? Třeba to samotné pojídání vajíček mladými včelami může z nějaké části třeba za rojovku, která po nějaké době nastane.(anatomické trubčice)



.......
>>A.Turčáni:>Tútu dobrú vlastnosť matky využívam pri chove matiek, preto matku vkladám na 36 hod do izolátora, kde môže položiť max. 130-150 vaj. a prelarvúvam larvičky.< <<

Antoni:>Izolátor na získanie viac hmotnostné vajíčka je malých rozmerov, do ktorého vkladám vystavanú Ms prístupnú len z jednej strany (druhú odstránim nožom) s počtom buniek asi 150.Viac larvičiek pri jednom prelarvovaní nepotrebujem IZO vkladám do medzi plodové plásty, včely, ktoré majú pístup do IZO musia pripraviť bunky pre plodovanie, čím IZO pôsobí ako retardér, včely zároveň ošetrujú matku a za 36 hodín matka nakladie obmedzený počet vajíčok. Po 36 hod. m.mriežku odoberiem, a keď larvičky majú 14 až 26 hod. tak ich odoberám. Retardér je v činnosti 36 hod. a v čase covu matiek, nakladie M až 3 tis. vyjíčok, proti 150-tim. Veď aj Jenterov zázračný chovný rámik, je presne taký istý retardér ako môj doma zhotovený.
Anton<

Zkus si stoupnout na schůzi a jen třeba zde říci, že nabízíš se ziskem med za polovic co on, máš svou vymyšlenou a sebou osvědčenou rámkovou míru, máš svou konstrukci úlu atp.

Neprve ti sdělí že jsi nepřítel a skoro by Tě nejraději přátelsky vyloučily nebo zničily Tvé včely a potom co by ti znemožnily včelařit si polovina z takového davu udělá poznámky jak včelaříš a včem je ten tvůj úspěch. (know-how) Potom třeba je běžné se i na internetu dočíst hodnocení, že někdo z Bučovic co mu prodal ty oddělky byly promořené VD.

Stačí potomto jen dodat jak M.J. Hus při upalování: Svatá prostoto!


.........
Leoš:>Výsledkem každé takové rozvahy bylo a troufám si říct i bude, že se mu "vyplatí" raději nevčelařit a koupit si hotový produkt (med) od někoho jiného. Přesto všichni tito lidé včelaří - je to jejich koníček. Nikdy jsem je neviděl spekulovat o tom, kolik jim které činnost ve včelstvu zabere času - chodí si tam odpočinout od běžných starostí. Ještě dodám, že nikdo z nich nemá více než 10 včelstev.

Jinak tu setrvačnost v produkci těžko asi matce vnutíš. GUPA

Gusto prepáč, v krátkom príspevku nemôžem všetko dopodrobne popísať, preto dopĺňam.

Izolátor na získanie viac hmotnostné vajíčka je malých rozmerov, do ktorého vkladám vystavanú Ms prístupnú len z jednej strany (druhú odstránim nožom) s počtom buniek asi 150.Viac larvičiek pri jednom prelarvovaní nepotrebujem IZO vkladám do medzi plodové plásty, včely, ktoré majú pístup do IZO musia pripraviť bunky pre plodovanie, čím IZO pôsobí ako retardér, včely zároveň ošetrujú matku a za 36 hodín matka nakladie obmedzený počet vajíčok. Po 36 hod. m.mriežku odoberiem, a keď larvičky majú 14 až 26 hod. tak ich odoberám. Retardér je v činnosti 36 hod. a v čase covu matiek, nakladie M až 3 tis. vyjíčok, proti 150-tim. Veď aj Jenterov zázračný chovný rámik, je presne taký istý retardér ako môj doma zhotovený.
Anton

Jakým způsobem ale dokážeš omezit produkci vajíček. To co radíš omezuje jen počet zakladených buněk. Co se stane s ostatními vajíčky tu nebudu rozebírat, ale myslím si, že jediné, co může okamžitě matku přeorientovat je ji hodit do zralého(matkychtějící) smetence do sklepa.(prostě komplexně matku "zchladit")

Jinak tu setrvačnost v produkci těžko asi matce vnutíš.

........

A.Turčáni:>Tútu dobrú vlastnosť matky využívam pri chove matiek, preto matku vkladám na 36 hod do izolátora, kde môže položiť max. 130-150 vaj. a prelarvúvam larvičky.<

Aleši asi tu neřeknu nic nového, když napíšu, že se VD dá léčit i snůškou a přikočováním. To je asi to základní porovnávání co by jsi měl vzít vpotaz. Ona snůška (bez ní se nedá 3x nebo 4x točit) je základ pro dobré zvládnutí VD. Pokud stanoviště dlouhodobě bude nebo již tak vykazuje špatné snůškové podmínky, neváhej a hledej druhé místo. Tím neříkám, aby jsi opouštěl Tvé stávající stanviště. Jen je dobré mít jako chovatel(je jedno jestli amatér nebo profesně) větší pravděpodobnost dobré snůšky.

Chtěl bych vás seznámit z drobným průzkumem, jež jsem provedl na naší výroční schůzi (Liberecko).
Začalo to tím, že jedni tvrdily, že v jejich lokalitě točily med 3x a po 4. se jim již nechtělo, tak jim to nechali na zimu a druzí v jiné lokalitě (jako já) točily jen jarní med a v prvním týdnu července měli suchá i plodiště a tak krmení zahájily již cca 10. července, protože jim již matky přestaly klást z nedostatku potravy.
A kupodivu to dobře koreluje i s úhyny a silným zeslabením produkčních včelstev. Ti,jež točily jako o život si nijak nestěžují na úhyny a zeslábnutí a tvrdí, že stávající metodika boje s VD je vyhovující. Ti, jež po druhe netočily mají úhyny (i 80%) horují pro změnu metodiky.
Pozoruji to i u sebe. Oddělky - dobře živené po celé léto mám v pořádku - silné - chovaly dostatek trubců (VD dává přednost před dělničním plodem) a VD se množil především na nich (VD ví, že zde odchová až 4 samičky vzhledem delšímu vývoji trubce, kdežto na dělnici odchové 1 - v cca 30% 2 samičky) a dělniční plod nechal na pokoji a pak se kolektivně koncem července léčilo KM.
Produkční včelstva jsem měl začátkem července na suchu s minimem plodu bez trubčiny. Po zahájení krmení se rozplodovaly a VD se vrhnul na dělničinu. Léčení přišlo pozdě (mělo být již před krmením 10. července) a tak mám nyní většinu produkčních včelstev na cca 3-4 rámcích + 2 úhyny (oddělky v pohodě sedí na 7-8 plástech).
Alespoň se mi podařilo prosadit, aby jsme si koupily již nyní KM a mohly jí v létě okamžitě podle aktuální situace použít. Plošné jarní ošetření se mi prosadit nepodařilo. Tak snad až za rok - zamoření VD je podle mne značné a tak čekám, že se letos projeví i u těch "spokojených".
Bohužel se ukázalo, že mnoho včelařů nemá ani základní představu o biologii VD a tak nesvedou pochopit, že se proti němu musí bojovat podle situace v přírodě a né podle termínů určených někým ve vyhlášce, či až někdo objedná léčivo.

jsou na
http://sroll.net/vcely/2008/ples/index.html

Pepa

Kdysi se jako jedna z možností ochrany proti zavíječům doporučovala kyselina
octová. Ne ocet, ale koncentrovaná kyseliny octová. Dávkování asi litr na
kubík utěsněného prostoru s rámky. Asi to fungovalo, dávkování bylo zřejmě
ověřeno nějakými výzkumy, ale vedle problémů s získáváním koncentrované
kyseliny to asi bylo i moc drahé, myslím, že se to nijak moc nerozšířilo. Ta
kyselina mravenčí by se asi musela dávkovat podobně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 11, 2008 4:59 PM
Subject: Re: kyselina mraven?? - zav?je?


> Dobry den,
> Já jsem minulý rok poprvé zkousel pouzit kyselinu mravenci jako ochranu
> proti zavijeci.
> Byly to plasty po vytoceni, spise svetlejsi, ale i castecne zakladene a
> nekdy i s trochou pylu. Dal jsem je po osmi, asi do 10 nastavku nad sebe.
> Pouzil jsem postupne asi 8 desek formidolu. Od vrchu jsem vkladal v
> tydennich intervalech nejdrive dve desky, potom jiz jen jednu. Desky jsem
> postupne posunoval mezi nastavky smerem dolu, tak aby nahore byla ta
> nejcerstvejsi (snazil jsem se to udelat co nejrychleji abych moc kyselinu
> nevetral, ale take jsem kontroloval zda ramky jsou neposkozene)
> Zavijec se mi do ramku nepustil a tezko rict jestli to bylo opravdu
> kyselinou mravenci, nebo tim ze vajicka zavijece v plastech nebyla.
> (nastavky pasovaly dobre na sebe, takze mezery mezi nimi, kudy by se mohl
> zavijec protahnout, byly minimalni.
> Provadel jsem toto po medobrani a po vycisteni zamedovanych ramku vcelami,
> asi v obdobi: srpen, zari, rijen.
>
> Kdyz jsem mival ramky 39x24 jeste ve skrinich, bezne jsem pouzival sirne
> knoty, na ktere bylo velke spolehnuti. Pruvan do nastavku jsem jeste
> nezkousel, i kdyz to pry funguje.
> s pozdravem
> Michal

4/ Je naprosto vyloučeno, že by se matka stala trubcokladnou běheme zimy? KaJi

Osobne som zaznamenal trúdokladné matky v zimujúcom chumáči. Je to bežný biologický proces- osud každej matky, ktorá sa pre rôzne príčiny nedokáže včas oplodniť. Po zime je jej osud zpäčatený a ak sú na to podmienky (plusové denné teploty), matka začne klásť neoplodnené vajíčka. Každá mladá matka je rujná asi 30-40 dní od jej vyliahnutia, ak sa tento čas nenaplní, matka ostane "panna".
Prítomnosť neoplodnenej matky v zimujúcom chumáči nedokážete zistiť odposluchom pomocou hadičky ani fonendoskopu. Včely nepociťujú bezmatkovosť, matka včelám odovzdáva po celý čas materský feromón.
Pri takejto zime ako bola teraz keď matky plodujú, ploduje aj neoplodnená, môžeme postrehnúť na podložke trúdiu larvu, či mŕtveho trúda. Vtedy otvorenie včelstva má vždy zmysel a zmysel má aj pridanie oplodnenej matky.

Môže sa to stať aj "dobrému" včelárovi? Áno! Pri posledných kontrolách včelstva, liečenia a iných príčin, sa môže stratiť matka, na čo včely reagujú v pude sebazáchovy stavbou náhradných buniek, na poslednom plode. V tomto čase sa matka oplodní len zázrakom a včelár o tomto všetkom nemusí vedieť, pritom nemusí byť ani pavčelár.

Pán Václavek uvádza: trúdokladná matka, ktorú zo včelstva odstránil, bola neobyčajne robustná. Áno môžem to potvrdiť! Môj názor: Nebohý Hejtmánek pokusmi dokázal, že robustnosť metiek je v priamej súvisloti od váhy položených vajíčok (váha od O,12 do 0,18 mg), pri výchove matiek. Hejtmánek zistil, že hmotnosť vajíčka je závislá od počtu nakladených vajíčok za 24 hod. Čím menej položených vajíčok, tým úmerne narastá ich hmotnosť. V tomto čase napr. aj u Václavka to tak bolo a takto to je aj v mojom prípade. Už som to tu písal.
Tútu dobrú vlastnosť matky využívam pri chove matiek, preto matku vkladám na 36 hod do izolátora, kde môže položiť max. 130-150 vaj. a prelarvúvam larvičky.

Důvody proč začít chovat včelstva jsou tedy v podstatě u každého člověka stejný. Proto jsou i společně zajímavé otázky typu "cena medu", "typ úlu", "rozměr rámku" atd.

A jestli by prodle Vás p. Václavku "pavčelař" neměl mít nejraději včelstva, dávám Vám zapravdu a ať raději ty včely obdivuje a podporuje koupí medu od "nepavčelaře".
.......... (od "GUPA")

Nevím jestli jsme se správně pochopili . . . Napíšu to jednoduše -

Podle mně včelař + - s 10-ti včelstvy těžko bude dělat nějaké srovnávací studie s přepočty produkce medu /čas na ošetření včelstva. Vycházím z praktických zkušeností. Přivedl jsem za posledních 15 let ke včelařině 4 nové včelaře v různém věku. S každým z nich jsem si v začátcích sedl s tužkou v ruce a udělal mu jednoduchou ekonomickou rozvahu. Výsledkem každé takové rozvahy bylo a troufám si říct i bude, že se mu "vyplatí" raději nevčelařit a koupit si hotový produkt (med) od někoho jiného. Přesto všichni tito lidé včelaří - je to jejich koníček. Nikdy jsem je neviděl spekulovat o tom, kolik jim které činnost ve včelstvu zabere času - chodí si tam odpočinout od běžných starostí. Ještě dodám, že nikdo z nich nemá více než 10 včelstev.

Včely řádně ošetřují a mě by nikdy nenapadlo jim nadávat do pavčelařů jen proto, že nebádají nad rozměrem rámku, nebo úlu.

Zakončil bych slovy klasika - "můžeme se o tom dlouze přít, ale to je asi tak vše, co s tím můžeme dělat".

Leoš

Já bych to ještě rozšířil o termín "pačlověk" :-).

Možná mám halucinace, ale stále mě vrtá hlavou kde a proč se tady bere ten tón některých příspěvků vejtahů (neříkám všech nebo většiny) ve smyslu "já si myslím to a to a dělám to tak a tak a kdo to neuznává a dělá to jinak, je packal, moula a škůdce lidstva". Proč to nezměnit na tón: "Já to dělám takhle proto a proto, ale vy si to dělejte jak chcete, když vám to vyhovuje, anebo mě prosím vysvětlete proč si myslíte, že to dělám blbě a já se nad sebou zamyslím."

Možná by tu byla příjemnější atmosféra :-).

Jinak osobně mě už vůbec nevzrušuje kdokoli a cokoli provádí včelám, pokud to přímo neškodí mě. Stejně to nezměním a musím se starat hlavně o své včely. A je mi jedno jestli mě někdo za to pochválí nebo vynadá.

___________________________________
Radim Polá?ek (e-mailem):
....Srovnej čmelák - pačmelák . Čmelák - užitečný hmyz, co opyluje květiny, pačmelák - hmyz, co paraziticky napadá čmeláčí hnízda a ničí je.

Pavčelař může být i včelař, co bez bez rozmýšlení přejímá nejnovější
postupy, co je ochotný každých 5 let vyrábět nové nejnovější úly a ty staré
nejlépe zničit, protože už jsou zastaralé a co svými poznámkami dokáže
znechucovat včelaření všem včelařům, co s ním nesouhlasí a tím je od
včelaření odrazovat.
Srovnej čmelák - pačmelák . Čmelák - užitečný hmyz, co opyluje květiny,
pačmelák - hmyz, co paraziticky napadá čmeláčí hnízda a ničí je.

R. Polášek

Hospodářským zvířetem pro státní aparát by se stala třeba i obyčejná moucha domácí nebo masařka, kdyby se případnému chovateli taková činnost podařila dobře směnit. GUPA

Gusto, klinec si v tomto prípade presne trafil po hlavičke. Niekde u nás je "výrobňa" na larvy muchy (Dduh nepoznám), v ktorej získavejú od múch lervičky, ktoré používajú na čistenie nehojacich sa rán. Je to oficionálna liečebná metóda.

Štátna správa to dokáže oceniť zdanením.

Příteli ANONYME, mám pár dotazů k tvému příspěvku:
---------------------------------------------------
Tedy příteli,nejlépe by bylo,kdybyste tuto konferenci opustil a tím byste velmi prospěl těm začínajícím včelařům,kteří chytají rozumy a nejsou členy ČSV.

1/ Začínající členy ČSV mást nemůže?

Bohužel jsou i tací včelaři,kteří včelaří po západu slunce

2/ co je na včelaření po západu slunce špatného? Včely snad spí a netřeba je budit?

i takoví,kteří včelaří v zimním čase a k těm patříte i Vy.

3/ Našel bych knihy včelařů určitě hodně zkušenějších než já, kteří doporučují v případě problémů zasáhnout kdykoli, i v zimě.
Většinou ale doporučují, že když se jde do včel, má se vědět proč. Takže můj totožný názor na věc není zcela osamocen.
V čem se mýlíme?


Nabádáte nováčky / staří se jenom smějí / aby se nebáli
jít do včel kdykoliv,pokud si nejsou jisti o osudu těch jejich 3 - 5 včelstev které zazimovali." možná trubcokladná matka,nakonec jsem ji našel" atd.Jenže to jste měl vědět již před dodávanými zásobami v srpnu či u někoho až v září.

4/ Je naprosto vyloučeno, že by se matka stala trubcokladnou běheme zimy?

Jste u mnohých diletant i když vzdělaný.

5/A kdo z nás by mohl spát klidně, kdyby si dělal hlavu s každým nedoloženým a nepodepsaným tvrzením?

Vaše sáhodlouhé příspěvky stejně ti mladí nečtou protože pro ně platí rada výstižná a hlavně krátká.

6/ Problémem včelařství jsou většinou včelaři, kteří nic nečtou, vše již vědí a nic nového by se stejně nedozvěděli. Myslíte, že je z nich většina mladých nebo starých?

Sbohem...


/ Nashledanou :-))


Karel Jiruš

To co říkáte je opravdu nesmysl. Při malém počtu včelstev se Vám nákup a vlastní rozchov matek ekonomicky nevyplatí.

také důvodem proč je kupují je to , že jsou právě chovateli matek masírováni , že jen matky z jejich chovu jsou ty pravé a jediné a ten kdo je nekupuje a odchovává doma je hamižník který sedí na koruně a,že ty jeho doma odchované matky stejně budou jen brak

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pav?ela?i
> Datum: 14.2.2008 06:38:02
> ----------------------------------------
> Proč je lenost kupovat si matky ? Odkud berete kvalitní matky Vy ?
> Posledních pár let utrácím ročně několik tisíc korun za inseminované matky
> dvou nejmenovaných liniií. Dělám to v podstatě jen proto, že mne baví
> rozchovávat si matky pro sebe. Z hlediska efektivity (finanční) čirá
> hloupost.
>
> _____________________________________________________________
>
> To samozřejmě žádná lenost není, pokud si někdo kupuje matku na rozchov. U
> malovčelařů je to velmi výhodné, protože se u nich vlastní výběr prování
> velmi nesnadno ( malá výběrová základna ). Ale leností je, když si včelař
> kupuje několik matek pro sebe bez úmyslu je rozchovat, protože si žádnou
> matku vychovat neumí.
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Pokud pracujete s více než 100 včelstvy , znáte, co to je tahat 100 kusů 20 kilových nástavků plných medu...

______________________________________________________________

V takovém případě bych si rozhodně pořídil nějaký důmyslný zvedák. Samozřejmě že by se člověk sedřel, kdy by musel za den zvedat několik desítek plných ( byť i nízkých ) nástavků.

S pozdravem...M. Václavek

Proč je lenost kupovat si matky ? Odkud berete kvalitní matky Vy ? Posledních pár let utrácím ročně několik tisíc korun za inseminované matky dvou nejmenovaných liniií. Dělám to v podstatě jen proto, že mne baví rozchovávat si matky pro sebe. Z hlediska efektivity (finanční) čirá hloupost.

_____________________________________________________________

To samozřejmě žádná lenost není, pokud si někdo kupuje matku na rozchov. U malovčelařů je to velmi výhodné, protože se u nich vlastní výběr prování velmi nesnadno ( malá výběrová základna ). Ale leností je, když si včelař kupuje několik matek pro sebe bez úmyslu je rozchovat, protože si žádnou matku vychovat neumí.

S pozdravem...M. Václavek

Pokud jsme pavčelaři, kteří opouštíme staré metody, tak nám to nevadí.Zrovna připravuji dva diplomy, které rámuji včelařským rámkem našeho typu, pro nové včelaře,aby měli památku na začátek včelaření.Po roce si včely odstěhují.Tito mladí už vědí, kdy a jak sáhnout v zimě šetrně do včel a pokud to udělají, tak další zásah je vytáčení medu. Dvojmatečné včelaření atd. Přinos těchto metod budou hodnotit sami, porovnáváním s běžnými včelaři, kteří se zbytečné dřině nevyhýbají /musí např.chytat roje atd./a nevědí, že dřina /třeba zvedání/patří strojům.
B.V.

No vidím to asi takto. Jak včelaři amatéři tak také profesní, (nemám rád výraz profesionální) začali jako lidé včelařit proto, aby plody jejich práce byly přímým užitkem. Lhářem (a je jich hodně) by byl každý včelař, kdyby prohlašoval nebo se schovával, že včelaří pouze pro takový přímý užitek - tj. chová své včely jen kvůli svým okvěteným stromům, kvůli svému oslazenému čaji nebo kávě, své tinktuře nebo mastičkou proti vráskám se svou mateří kašičkou.

Společným prvkem - nepřímá užitečnost je pro každého včelaře (včelař - aspirant) tím motorem a vidinou směnitelnosti produktů pocházejících od včel nebo při práci s něma.

Hospodářským zvířetem pro státní aparát by se stala třeba i obyčejná moucha domácí nebo masařka, kdyby se případnému chovateli taková činnost podařila dobře směnit.

Důvody proč začít chovat včelstva jsou tedy v podstatě u každého člověka stejný. Proto jsou i společně zajímavé otázky typu "cena medu", "typ úlu", "rozměr rámku" atd.

A jestli by prodle Vás p. Václavku "pavčelař" neměl mít nejraději včelstva, dávám Vám zapravdu a ať raději ty včely obdivuje a podporuje koupí medu od "nepavčelaře".
..........
Leoš:>Starší typy úlů jsou náročnější na čas - ale to jsem napsal. A při počtu
deset, patnáct včelstev těžko bude většina včelařů přepočítávat svůj čas na
peníze . . .

Efektivitou se mohou zaklínat ty necelá 3% českých profi včelařů. My
ostatní . . . .<

Pane Václavku, razantně tady prosazujete tzv. racionální včelaření, ale uvědumujete si, co to vlastně zamená "racionální"? Ono je to dost relativní. Pro každého včelaře znamená raionální něco jiného.
Vaše, tak trochu zaslepené, prosazovaní nových úlů, nářadí a metod, mě někdy dost zaráží. Káždá metoda má své výhody i nevýhody. Pokud pracujete s více než 100 včelstvy , znáte, co to je tahat 100 kusů 20 kilových nástavků plných medu...

Starší typy úlů jsou náročnější na čas - ale to jsem napsal. A při počtu deset, patnáct včelstev těžko bude většina včelařů přepočítávat svůj čas na peníze . . .

Efektivitou se mohou zaklínat ty necelá 3% českých profi včelařů. My ostatní . . . .

Proč je lenost kupovat si matky ? Odkud berete kvalitní matky Vy ? Posledních pár let utrácím ročně několik tisíc korun za inseminované matky dvou nejmenovaných liniií. Dělám to v podstatě jen proto, že mne baví rozchovávat si matky pro sebe. Z hlediska efektivity (finanční) čirá hloupost.

Rojení je rojení. Pokud mne přesvědčíte, že zvládnete uhlídat 100 včelstev a ani jedno se Vám nevyrojí, odvolám výše uvedené.


Leoš

Plně souhlasím s Leošem. Dobře včelařit a se slušnými výnosy se dá i v budečáku (i když s ním nemám osobní zkušenosti) když to má včelař zmáknuté. Opradu si myslím, že není namístě se navážet do včelařů, kteří nevčelaří v langtsrotech s využitím metodiky "20" minut na včelstvo. Při pěti včelstvech si s tím mohu klidně hrát a co se znalostí, zkušeností a často i výnosů na včelstvo týká, tak kam se na takového včelaře mnozí nástavkáři hrabou. Já jsem k nástavkovému včelaření přešel před 6 lety ze dvou důvodů:
1. protože vyjímání podložek pro rozbory měli je v nástavkových úlech výrazně jednodušší než ve Standartu 2 s 11 rámky a okénkem pod rámem úlu.
2. protože tomu mohu věnovat stále méně času(poté co jsem se oženil)
A nebýt těchto důvodů, včelařím spokojeně ve Standartech dosud.Řadu nástavkových grifů zde totiž mohu uplatnit (krmnou komoru, krmení kbelíkem, protirojová opatření a pod.. A díky této konferenci se stále novým učím. Bohužel to není o Vašich citátech z příruček "malého sviště", ale spíše o praktickcýh poznatcích.

V klasických racionální včelaři nevčelaří, protože se v nich dosahuje nízká produktivita práce. Medu se sice oběma způsoby dá získat stejné množství, ale s rozdílnou časovou nákladností...práci se silnými včelstvy a celými nástavky se v produktivitě práce nic nevyrovná. A s produktivitou práce souvisí celá efektivnost včelařského provozu.
Bez chovu matek se obejdou jen včelaři a opravdu malým počtem včelstev. Ale je to lenost kupovat několik matek pro svůj chov. Kdyby to tak dělat každý, matky by se staly velmi velkým nedostatkovým zbožím. Kvalitní matka je základ úspěchu.
Rojení se při správné metodice dá úplně vymýtit a to i u velkovčelařů. Je třeba rojení předcházet a ne mu čelit.

Včelaři často zapomínají na to, že když už si pořizovat racionální technologie je třeba vědět jak s nimi zacházet, jak s nimi pracovat.


S pozdravem...M. Václavek

U jednoho takového včelaře jsem se učil včelařit a troufám si říci, že mne naučil vše důležité týkající se včelařství. Nevím jestli jsem mu kdy zato stačil dostatečně poděkovat.

ad 1. Klasické úly - v čem jsou nevyhovující ? Ano, jsou náročnější z hlediska pracnosti a času . . . Medný výnos stejný.

ad 2. Nekontrolované rojení - u mě se vždy včely rojí nekontrolovaně, při určitém počtu chovaných včelstev se prostě určité procento včelstev vyrojí.

ad 3. Chov matek - prvních 10 let svého včelaření jsem neodchoval jedinou matku - k čemu ? Choval jsem 7 včelstev, ty dvě, tři matky jsem si vždy každoročně koupil od nějakého většího včelaře znalého věci.

ad 4. Efektivita - téma na dlouho. Jeden příklad. Až když se tu nedávno rozběhla debata na téma medných komor a zkrmování medu, uvědomil jsem si jak se může lišit "pravda a efektivita" z pohledu množství chovaných včelstev. Pro mě bylo nemyslitelné zkrmit byť jediné kilo medu, ovšem z pohledu např. 300 včelstev obrovská je to úspora času.


Zdraví Leoš

,,Pavčelař,, je zjednodušené označení pro iracionálního včelaře ( klasické úly, nekontrolovatelné rojení, neovládání dovedností chovu matek, neefektivní včelaření ).

Nerad bych touto otázkou vyvolal nějakou drsnou reakci, ale co zanamená termín pavčelař ?

Leoš

No nicméně si myslím že pokud se zásahů do včelstva týká, tak platí, že méně znamená více. Tedy včelstva prohlížet jen je-li k tom,u racionální důvod. A neplatí to jen pro zimní období.

Zase se ozval ignorant pomlouvač neschopný argumentace. Když už někoho kritizuji, uvádím argumenty. Je primitivní někoho pomlouvat ( zvláště drzým způsobem ) a nezdůvodnit svoje stanovisko. A taky je slušností se podepsat, nebo se snad za své jméno stydíte?

Nikomu neradím, aby chodil do včel v zimě nebo po západu slunce, kdy se mu zachce. Jen upozorňuji, že jsou situace, kdy je vhodné včelstvo napravit lépe dříve než-li později ( trubcokladná matka, bezmatečnost, hladovění ). Pokud včely létají ( což u nás v sobotu létaly, dokonce i opylovali talovíny ) není problém včelstva v zimě při závažném důvodu otevřít. V žádném případě nedělám prohlídky typu ,, rozebrání včelstva a prohlížení jednotlivých rámků ,,. Racionální včelaři prohlížejí svá včelstva zvednutím víka a pohledem do uliček, kontrolou činnosti u česna, prohlídkou spadu. Zkušenému včelaři to řekne vše potřebné. Zvláště u nízkonástavkových úlů je to usnadněné. V produkčním období nízkonástavkovému včelaři stačí pouhý pohled na spodní loučky rámků bez rozebírání nástavků a ví, zda je v nástavku plod, nebo zda je včelstvo v rojové náladě ( což by mělo být u racionálního včelaře vyjímkou ).

Umění včelaření je vystihnout situaci a podle toho provést nejvhodnější zásah. Minulý rok 10. září došlo v tomto včelstvu k osiření a následné stavbě nouzových matečnníků. Jelikož ještě v některých včelstev byli trubci ( u včas nakrmených včelstev je to naprosto normální!!! ), dal jsem matce ještě šanci na oplodnění. I když byla nouzová ( mimochodem byla poměrně velká ) stále by se hodila jako matka náhradní, kterou teď postrádám.

Přesto pravděpodobnost oplodnění v tuto dobu není vysoká. Proto jsem zde očekával trubcokladnou matku. Čekal jsem na nález mrtvolky trubce z hrboplodu, aby můj zásah byl odůvodnitelný. Samozřejmě by šlo včelstva spojit až v březnu, ale tím bych si zbytečně dělal starost s hrboplodem, pokud bych natíral plod. Nevidím důvod, proč bych včasnějším spojením včelstvu uškodil. Obavy pavčelařů včelařících v budečácích či v něčem podobném, kteří by jaktěživ nezasáhli do včelstva v zimě, jsou pohádky, kterým věří jen nevzdělanci ve včelařské problematice. Často se mluví o porušení jakéhosi ,,propolisového těsnění,,. To není žádný argument! Včelaři bojící se vzdušně zimovat by se měli podívat, jak to chodí ve velkochovech a jak zimují včelstva nad drátěnými dny....lépe něž včelstva v ,,utěsněných termoboxech,,!

Svým zásahem provedeným v příhodném dni jsem včelstvu nijak neuškodil a ušetřil jsem si starosti v březnu. Zásah byl poměrně rychlý. Určil jsem ten správný nástavek a hned na 4 vytáhnutém rámku byla matka nalezena. Byla to jen otázka orientace podle plodu, protože se u něj matka drží. Vlastní spojení proběhlo za necelé 4 minuty. Kdybych včelařil v klasických úlech, tak bych rozhodně tento zásah prováděl až v březnu, kvůli nutnosti rozebrání celého včelstva po rámků ( nestihl bych to provést v čas ( slunce přestane svítit na úly a pak je každé delší rušení riskantní ), což se mi nikdy v nástavkových úlech nestane ). Díky tomu, že včelařím v nízkonástavkových úlech, mohu bez újmy a bez problému spojovat i v zimě ( hledání trubcokladných matek není potřeba ale jistota ). Svým zásahem jsem ušetřil zásobami nejen zamezením výchovy hrboplodu ale taky tím, že jsem docílil silnějšího včelstva, které má nižší spotřebu zásob na jednotlivou včelu.

A upozorňuji, nikdy bych včelstva zbytečně v zimě nerozebíral! Nález trubce z hrboplodu po předchozím osiření mluví za vše! V tom případě nevidím důvod, proč bych nemohl využít příznivý zimní den ke spojení.

S pozdravem...M. Václavek

Pánové, promiňte, jsem trochu zmaten.
Proč by se do včelstva v zimě a v noci chodit nemělo? Víme to, nebo si to jenom myslíme, protože se to říká a píše v knihách?
Zkoušel to někdo z nás opravdovým pokusem nebo ví o takových datech?
Možná, že pečlivým pozorováním aktivity včelstva v zimě bychom dospěli k něčemu zajímavému.

Já u svých včel alespoň nic negativního ze zimního otzevírání nepozoruji.

Díky za názory.
Ahoj Ivan

Ještě jeden ceník
http://www.legaitaly.com/eng/cat_1_9.html

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan <leska3/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sv?tov? ceny
> Datum: 13.2.2008 14:48:58
> ----------------------------------------
> Dobrý den scháním stroj na výrobu mezistěn
>
>
>