78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodnáček. (27387) (27388) (27392) (27397) (27402) (27406) (27407)

Antes, ne Anti! Radim

A prečo nie Anti?, Veď môj je iný, vysvetlil som to Pepínovi, prečo. Dúfam, že neurobíš z toho medzinárodnú arbitráž. Pán Antes, bol alebo ešte je, šikovný včelár.
Na lomený rámik by sa dal použiť priemyselme vyrábaný záves a používaný na kuchynské linky, vhodne pod tlakom formovaný a priemyselne vyrábaný, je však asi nevhodný, je rozmerný.
V obchode predávajú tzv. kazetové závesy z tenkého plechu rozmerov asi š.20x v.30mm, z ktorého zaklepaním vo zveráku do pravého uhla získame záves vhodný na použitie pre lomený rámik.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodnáček. (27387) (27388) (27392) (27397) (27402) (27406)

Antes, ne Anti. Dobrý materiál na zkoušky je obyčejný konzervový plech, obvykle je z venkovní strany galvanicky pocínovaný, tudíž po očištění od lepidla na něm drží cín. Protože je tak tenký, dá se v menších plochách jednotky cm dobře pájet i obyčejnou pistolovou páječkou a těch několik let, než se příslušné řešení ověří, v pohodě vydrží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodnáček. (27387) (27388) (27392) (27397) (27402)

No tak to je paráda, zadával jsem ANTI do různých vyhledávačů,v odchodech vysvětloval že je to "běžné kování" jen oni ho nemají.Nekoumal jsem ho podrobně,ale na první pohled jsem myslel že je to sériovka z fabriky.Jo jo zlaté české (slovenské) českoslovenké ručičky.
Zdraví Pepíno


A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodnáček. (27387) (27388) (27392) (27397)

Zkuste prosím uvést výrobce-prodejce nebo nejaké přesnější vodítko.
Předem díky Pepíno

Nič také sa nedá u nás kúpiť.
Závesy, ktoré ja používam si vyrábam sám, nie je to môj vynález, je produkt včelára Antesa, žije v Česku, zaves aj nazýva Antosov. ja som ho trochu zmenil, aby sa dal ľahšie pripevniť na rámik. Pôvodný sa pripevňuje na latky zhora, môj ANTI pripevňujem na bočné zvislé latky rámika.
Na záves používam Al plech hrubí 0,8-1mm (ľahšie sa s ním pracuje), vystrihnem si dva pásy 10mm široké,dlhé 40mm a na jednom konci ponechám výstupok 10x10mm, tento výstupok upravím dopolokruhu, presne v strede výstupku vyŕtam dieru 1-2mm, vo zveráku alebo plochýmyi kliešťami ohnem výstupok do pravého uhlu a tak znitujem. Výstupok na proti kuse urobím na druhej strane, aby som to mohol znitovať.

Môj dvojoplodniačikje pre chov bezpečný a hlavne lacný (nádoba je za 35.-Sk). Čistotu aj napriek letáčika v hornej časti včely dokonale udržujú a ďalôšia výhoda je podávanie krmiva či pevného alebo tekutého. Verte mi, to je pre mnohých včelárov z hľadiska tepelných pomerov neprijateľné, včelám neškodí, ja ich mám vystavené na vyššom podstavci (netreba sa k nim zohýnať) a bez tieňa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27406


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 16. 2. 2008
Re: Včelaři a pavčelaři


>
kecáš za rok 2004 ulovila 4myši
Petr


Ale nesežrala. :-)
Pepa



Páč byla přežraná, potvora jedna :-))) !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 16. 2. 2008
Re: Hmotnost vajíček ve vztahu ke kladení (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27373) (27379) (27383) (27384) (27393)

Pro všechny pochybovače jsem zkopíroval část náhodně vybraného článku. Tato tématika již byla v literatuře nejednou publikována.
I podle mých zkušeností, pokud chceme dosáhnout co možná největších vajíček musíme matku na několik hodin izolovat, dát jí možnost regenerace jak uvádí přítel Anton a ostatní předřečníci. Dříve jsem to prováděl tím způsobem, že jsem matku izoloval mateří mřížkou v jednom nízkém nástavku, po 48 hodinách a kontrole, že matka zakladla co mohla jsem vkládal jednu mezistěnu, po dalších čtyřech až pěti dnech jsem vystavěnou zakladenou "mezistěnu" vyjmul a použil vhodné larvičky. Je pravdou, že kontrolou vajíček ve zpřímeném stavu se odhadem některá vajíčka se zdála větší. Sám se ale domnívám, že velikost budoucí matky spíše závisí na kvalitě ošetřování v larválním stádiu. Proto mne velikost vajíček dnes již netrápí. Důležitý je pro mne výběr plemeniva od kvalitního včelstva s kvalitní matkou a dále ponechání pouze velkých a výkonných matek. Pro vysvětlení, matky odchovávým výhradně v plemenáčích, které průběžně rozšiřuji na záložní včelstva pro vlastní potřebu a několik známých. Pokud bych se ale zabýval rozchovem matek a jejich dodáváním (dle plemen. zákona), zcela jistě bych způsob izolace chovných matek aplikoval i nadále.
Pepča

______________________________________________________________

Proč na to tak složitě? Vždyť stačí matku na den vložit do klícky, abychom u ni zastavili ( minimalizovali ) kladení. Druhý den se vpustí pod poklopku s průlezem ( s mateří mřížkou místo síťoviny, rozměr +/- 1 dm2 ) přiloženou k vhodné souši na zakladení nebo se může také přemístit do NICOTu . Včely musí mít k matce přístup, jinak nám připravené dílo nezaklade, protože matka klade jen do předem včelami feromonově označených a vyčištěných buněk připravených k nakladení vajíčka. Třetí den se matka pustí. Šestý den ( čtvrtý den od započetí kladení ) máme k dispozici hodinové larvičky z větších vajíček, které jsou vhodné k započetí chovu.

Výhoda tohoto způsobu je to, že nemusíme hledat vhodné larvičky, protože si je předem připravíme vhodné larvičky v dostatečným počtu i k většímu rozchovu od dané matky ( případně se může projevit i zvýšení medného výnosu vlivem produkce hmotnějších matek ).


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 16. 2. 2008
Re: Oplod???ek (27386) (27391) (27398)

Zdravím Pepíno.Pokud máš zájem pošlu ti fotku toho pantíku co nabízí VP Ještěd.Psal sem tam jedné paní a ta mi ho ochotně i poslala v obálce.Mám taky fotky toho Antes rámku které jsem získal díky diskuzi.Poslal mi je pan Polášek.Pokud chceš pošli mi svou adresu na pupek73/=/seznam.cz a máš to tam.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27403


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodnáček. (27387) (27388) (27392) (27397)

Zkuste prosím uvést výrobce-prodejce nebo nejaké přesnější vodítko.
Předem díky Pepíno

Nič také sa nedá u nás kúpiť.
Závesy, ktoré ja používam si vyrábam sám, nie je to môj vynález, je produkt včelára Antesa, žije v Česku, zaves aj nazýva Antosov. ja som ho trochu zmenil, aby sa dal ľahšie pripevniť na rámik. Pôvodný sa pripevňuje na latky zhora, môj ANTI pripevňujem na bočné zvislé latky rámika.
Na záves používam Al plech hrubí 0,8-1mm (ľahšie sa s ním pracuje), vystrihnem si dva pásy 10mm široké,dlhé 40mm a na jednom konci ponechám výstupok 10x10mm, tento výstupok upravím dopolokruhu, presne v strede výstupku vyŕtam dieru 1-2mm, vo zveráku alebo plochýmyi kliešťami ohnem výstupok do pravého uhlu a tak znitujem. Výstupok na proti kuse urobím na druhej strane, aby som to mohol znitovať.

Môj dvojoplodniačikje pre chov bezpečný a hlavne lacný (nádoba je za 35.-Sk). Čistotu aj napriek letáčika v hornej časti včely dokonale udržujú a ďalôšia výhoda je podávanie krmiva či pevného alebo tekutého. Verte mi, to je pre mnohých včelárov z hľadiska tepelných pomerov neprijateľné, včelám neškodí, ja ich mám vystavené na vyššom podstavci (netreba sa k nim zohýnať) a bez tieňa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27402


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodňáček (27386) (27389) (27394)

Přepážky musí být nejen včelotěsné, ale v rámci možností i "vůnětěsné", aby vůně jedné matky v oddělku nerušila přijetí matky v druhém oddělku.

Dobrá téma na diskusiu, ktorá má aj praktické použitie pri 100%-nom pridávaní matky do včelstva.

Podľa mojich praktických skúseností je život včelieho spoločenstva v prítomnosti matky organizovaný kontaktným spôsobom t.j. prijímaním materskej látky ML, je potom chuť a nie vôňa. Samozrejme aj vôňa ako taká nie je neznáma v ich živote, npr. Nassanovova vôňová žľaza, ktorú včelie spoločenstvo využíva pri združovaní včelích jedincov.

Tento fakt môže pozorovať každý vnímavý včelár npr. pri zberaní roja z miesta jeho sadnutia do pripravenej rojnici. Včely pri striasaní do rojnice sa časť z nich rozletí do okolia. Včely vchádzajúce do rojnici sa vždy postavia do polohy, ktorá im odkryje vôňová žľazu (medzi predposledným a posledným tergitom)odkryje a včely pohybom krídiel ho roznášajú do okolia vo smere prúdenia vzduchu. Poletujúce včely združujúcu vôňu zachytia a letom proti proti prúdenia vzduchu za pomoci združovacej vône bezpečne nachádzajú miesto kde vošla matka s včelami. To isté môžeme pozorovať aj v prípade, keď roj osádzame na stále miesto, keď aj v tomto prípade včely bezpečne nachádzajú svoje družky pomocou vône.

Iné je to v prípade organizovania života včiel vo vnútri včelstva, ktoré žije svoj život v úli alebo voľne v dutine. Ako som v úvode napísal, život včelstva je organizovaný na báze ML, ktorá musí vo včelstve neustále kolovať, všetky včely musia cítiť, že matka je medzi nimi. ML odberajú včely z tela matky jazýčkom, teda ústami ako kontaktnú látku, teda ako CHUŤ. Včely získavajú ML neustálym kontaktom s matkou,tie ju roznášajú a odovzdávajú včelám po celom úli a ich život je v norme.
Mnohí z nás často vyložia plás s včelami na kozlík bez matky. Ak je tá doba oddelenia od prísunu novej dávky ML asi 20-30 min., včely znepokoja a začnú "hučať", hoci svoju vôňu majú, rozliezať , lietavky odlietajú do úľa a mladé včely, ktoré ešte neboli na orientačnom prelete sa rozbiehajú (rozbiehavosť včiel, ktorú vyvolal sám včelár)
Potom prezentovať, že sa včely v úli riadia len na základe vône, jedným so zmyslov včely medonosnej, je asi nesprávne (vidíte použil som slovko "asi", pamätám aj na zadné dvierka)
V živote včelieho spločenstva je najdôležitejšia je materská látka, ktorá je jedným z hlavných zmyslov, ktorú nazývame CHUŤ, ktorú pruduje matka.

Materská látka-chuť sa dá dokázať nepriamymi dôkazmi, Matku z usporiadaného včelstva, vložte do zasieťoavnej pridávacej klietky, aby z nej unikala do priestoru včelstva domnelá vôňa a vložte ju do podmetu pod plásty. Oddelenie matky od včiel pomocou klietky (včely k nej nesmú mať prístup),ani jej prítomnosť v úli, nezabráni kolapsu včestva a následnému chovu náhradnej matky. Včelám nestačí len vôňa.

- včelári si neuvedomujú, keď v prípade tvorby nového včelstva formou zmetanca, že prijatie matky je preto také rýchle a bezpečné, lebo včely okamžite pociťujú nedostatok chuti (môžu byť z aj viacerých včelstiev) a preto v Pude sebazáchovy prijmú okamžite každú voľne pridanú matku (aj neoplodnenú). Nie je to na princípe domnelého zmätku včiel, ale na princípe prahnúcich včiel po materskej látky, ktorá ich zjednocuje a dáva život.
A týchto prípadov je viac.

Týmto rozsiahlym komentárom som chcel poukázať na to, čo napísal pán Polášek ako má byť vyrobená chovná jednotka, rozdelená na chovné komôrky, MUSÍ BYŤ VČELOTESNÁ! a tu včelári často robia chybu, že včelotesnosť podcenia.
Ja mám úľ ležan rozdelný na 14 komôrok na dva normálne plásty. Komôrky sú rozdelené sololitom v drážkach, ktorý je dobre natrieť vytvrdeným lakom. Priehradky- prepážky sú vypustené nad úroveň hornej latky rámika. Potom medzi priehradky nad každú komôrku vkladám povalku. Takto zabránim akémukoľvek styku včiel osadených vedľa seba, pochádzajúcu z knštrukčných chýb. Oplodňovacia jednotka je neutrálnej šedej farby, bez akéhokoľvek farebného rozlíšenia. A matky sa nestrácajú.

Tieto moje riadky berte ako môj názor, preto nemusí byť pravdivý. V mojej včelárskej praxi ho však plne uplatňujem.

Anton
Preto ja tvrdím, život dvoch blízkych včelstvíčok nie je ovplyňovaný domnelou vôňov, ale závisí od prítomnosti tej správnej materskej látky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27401


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 16. 2. 2008
RE: Včelaři a pavčelaři




-----Původní zpráva-----
Od: vcely-bounces/=/v.or.cz za uživatele Jarolím Petr
Odesláno: pá 15.2.2008 13:19
Komu: Včelařská konference
Předmět: Re: Včelaři a pavčelaři

Sroll Josef napsal(a):
> Racionalizace....
> Moje číča Annarietta Forleag Lestrix
> http://annarietta.tripod.com/
>
> za týden sežere cca 5 až 6 zahraničních konzerv á 20,-Kč. Pytel steliva stojí cca stovku a vydrží několik týdnů. Každoroční návštěva veterináře (očkování, prohlidka) je vždy přes tisícovku. kromě toho vyžaduje další péči (česání, obsluhu jejího WC...). Náklady tedy přes 5000,- Kč ročně.
> Myši nežere.
>
> Takže mi může nějaký odborník na racionalizaci a samozvaný udělovač titulů vypočítat nějaký koeficient?
>
> Pepa
>
> P.S. Kotě této rasy (samozřejmě s PP) stojí cca 10 000,-Kč
>
>
>
>
kecáš za rok 2004 ulovila 4myši
Petr


Ale nesežrala. :-)
Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodňáček (27386) (27389) (27394)

Zatím chci jen 2-3 oplodňáčky na zkoušku a pozorování,učení,protože s chovem matek nemám žádné skušenosti (nějak se začít musí) proto nechci zatím nic kde se chvá po dvou a více matkách současne ale všechno zvlášť,aby nepřišlo zklamání při hromadné ztrátě při začátečních chybách.(ani včelky by s toho nebyly dvakrát nadšené) Možná časem jestli se zadaří tak něco kombinovaného.Včelařím v malém pro radost a je to pro mě skvělé odreagování od dnešního hektického světa.

Díky za vaše skušenosti i rady
Pepíno






Leoš (213.19.51.58) --- 15. 2. 2008
Re: Oplodňáček (27386)


Cestu oploďnáčku jsem opustil - popíšu Vám "jednodušší" variantu.

Zkuste rozdělit jeden nástavek dvěma posuvnýma přepážkama. Získáte tak prostor pro 3 samostatné oddělky. Ubyde Vám spousta nepotřebného harampádí - malé oplodňáčky, skládací rámky . . .

To vše platí za přepokladu, že nechcete produkovat stovky matek.

Leoš






R. Polášek (85.71.1.251) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodňáček (27386) (27389)

Taková varianta, rozdělení jednoho nastavku na 3 oddělky se dříve běžně prováděla. Kvůli orientaci matek při návratu oplozovacích výletů se k tomu dělalo dno, kde jednotlivé oddělky měly česna na různé strany. Přepážky musí být nejen včelotěsné, ale v rámci možností i "vůnětěsné", aby vůně jedné matky v oddělku nerušila přijetí matky v druhém oddělku.








Kladivo (213.195.224.2) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodňáček (27386)

Podívej se na tyto stránky.Mám tam sekce a oplodňáček rozdělen na odchov čtyřech matek.
http://foto.tiscali.cz/kladva/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 16. 2. 2008
Re: Oplod???ek (27386) (27391)

Díky ale foto raději někam umístětě a dejte odkaz ať se můžou podívat všichni.Nerad zvařejňuju na webu kontakty protože pak otravují různí vtipálci nějakými nesmysly a reklamou.
Díky za pochopení Pepíno


FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 15. 2. 2008
Re:Oplod???ek (27386)

Zdravím, můžu poslat foto skládaného rámku na Dva díly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodnáček. (27387) (27388) (27392)

Zdravíčko sluníčko
Právě váš skládací rámek mě velmi inspiroval,jen oplodňáčky chci s tvrzeného polystyrenu ,i když vaše matky s květináče budou asi odolnější na změny počasí protože nepoužíváte izolaci. Hlavně by mě zajímalo kde se dá sehnat vámi použité kování,protože jsem obešel 2 železářství a speciální stolařskou prodejnu a kování nikde není ani v katalogu.VP Ještěd teť nabízí nějakou novinku,ale nemají foto takze to můze být i neco jiného.Zkuste prosím uvést výrobce-prodejce nebo nejaké přesnější vodítko.
Předem díky Pepíno


Niečo o oplodniačikoch nájdete na fotogalérii
klikmúť
vcely.sk/index.php?name=coppermine&cat=10045

Je to môj nápad s využitím nádob na pestovanie rastlín, pre rámik vonkajších rozmerov 135x420 mm, delený na tri časti, pospájaný ANTI závesmi. Nádoba je s ndstavbou, v strede rozdelená priehradkou na dve časti, letáčiky sú z obidvoch strán v hornej časti. Priestor je uzatvorený dreveným stropom.

Aj napriek, že nádoba je z umelej hmoty, včelám plne vyhovuje. Úspešne matka odchovávam, proti prehriatiu sú chránené dreveným stropom a sten tepelne sú dostatočné. Osadenstvo si dokáže udržať aj v studených dňoch udržať vhodnú teplotu pre výchovu plodu.
Možno bude v niečom pre Vás užitočný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kladivo (213.195.224.2) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodňáček (27386)

Podívej se na tyto stránky.Mám tam sekce a oplodňáček rozdělen na odchov čtyřech matek.
http://foto.tiscali.cz/kladva/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 16. 2. 2008
Re: Téma na uvolnenie (27390)

Odposťte mi také,

Jsme-li u pikantních příběhů, vyprávěl mi přítel Vlasta.

Měl jsem kočovný vůz u řepky. Přijedu na kontrolu, vykonávám u nedalekého remízku malou potřebu. Našla mne. To byla bolest. Skočím do auta a hurá za manželkou. Ale žádné překvapení se nekonalo. Já už nenatékám.

Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodňáček (27386) (27389)

Taková varianta, rozdělení jednoho nastavku na 3 oddělky se dříve běžně prováděla. Kvůli orientaci matek při návratu oplozovacích výletů se k tomu dělalo dno, kde jednotlivé oddělky měly česna na různé strany. Přepážky musí být nejen včelotěsné, ale v rámci možností i "vůnětěsné", aby vůně jedné matky v oddělku nerušila přijetí matky v druhém oddělku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27394


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 15. 2. 2008
Re: Hmotnost vajíček ve vztahu ke kladení (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27373) (27379) (27383) (27384)

26. STADIA OBDOBÍ PLODU, JEHO CHOV VE VČELSTVU

Zpracovala Tereza Půžová

Vajíčko
"Délka včelích vajíček není stejná, kolísá od 1,3 mm do 1,8 mm a stejně proměnlivý je i jejich průměr, od 0,3 do 0,4 mm. Hmotnost vajíček je 0,10 až 0,15 mg. Velikost a hmotnost vajíček jsou nepřímo úměrné nakladenému množství. Čím více vajíček klade matka v určitém období, tím jsou menší".

Pro všechny pochybovače jsem zkopíroval část náhodně vybraného článku. Tato tématika již byla v literatuře nejednou publikována.
I podle mých zkušeností, pokud chceme dosáhnout co možná největších vajíček musíme matku na několik hodin izolovat, dát jí možnost regenerace jak uvádí přítel Anton a ostatní předřečníci. Dříve jsem to prováděl tím způsobem, že jsem matku izoloval mateří mřížkou v jednom nízkém nástavku, po 48 hodinách a kontrole, že matka zakladla co mohla jsem vkládal jednu mezistěnu, po dalších čtyřech až pěti dnech jsem vystavěnou zakladenou "mezistěnu" vyjmul a použil vhodné larvičky. Je pravdou, že kontrolou vajíček ve zpřímeném stavu se odhadem některá vajíčka se zdála větší. Sám se ale domnívám, že velikost budoucí matky spíše závisí na kvalitě ošetřování v larválním stádiu. Proto mne velikost vajíček dnes již netrápí. Důležitý je pro mne výběr plemeniva od kvalitního včelstva s kvalitní matkou a dále ponechání pouze velkých a výkonných matek. Pro vysvětlení, matky odchovávým výhradně v plemenáčích, které průběžně rozšiřuji na záložní včelstva pro vlastní potřebu a několik známých. Pokud bych se ale zabýval rozchovem matek a jejich dodáváním (dle plemen. zákona), zcela jistě bych způsob izolace chovných matek aplikoval i nadále.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 2. 2008
Re: Oplodnáček. (27387) (27388)

Niečo o oplodniačikoch nájdete na fotogalérii
klikmúť
vcely.sk/index.php?name=coppermine&cat=10045

Je to môj nápad s využitím nádob na pestovanie rastlín, pre rámik vonkajších rozmerov 135x420 mm, delený na tri časti, pospájaný ANTI závesmi. Nádoba je s ndstavbou, v strede rozdelená priehradkou na dve časti, letáčiky sú z obidvoch strán v hornej časti. Priestor je uzatvorený dreveným stropom.

Aj napriek, že nádoba je z umelej hmoty, včelám plne vyhovuje. Úspešne matka odchovávam, proti prehriatiu sú chránené dreveným stropom a sten tepelne sú dostatočné. Osadenstvo si dokáže udržať aj v studených dňoch udržať vhodnú teplotu pre výchovu plodu.
Možno bude v niečom pre Vás užitočný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27392


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 15. 2. 2008
Re:Oplod???ek (27386)

Zdravím, můžu poslat foto skládaného rámku na Dva díly.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?no <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Oplod???ek
> Datum: 15.2.2008 20:47:50
> ----------------------------------------
> Zdravíčko chtěl bych poprosit o vaše rady nebo doporučení jaký typ
> oplodňáčku je vhodný, jednoduchý, spolehlivý k chvu matek a domácí
> výrobě.Mé představy jsou že korpus bude s tvrzeného polystyrenu, na rámeček
> 42x17,který bude skládací a to buď na dva nebo tři díly pomocí čepů nebo
> kování tak aby se dal po složení vložit do klasického nástavku.Má s tím
> někdo skušenosti?Jsou někde plánky? Čeho se mám vyvarovat abych nenadělal
> víc škody jak užitku? Hlavně se nemůžu rozhodnout zda rámek dlohý 42
> skládat na půl nebo na tři díly a druh větrání aby tam bylo čerstvo a
> nebyla zima.Teť v "zimě" je trochu víc času tak chci ještě do jara stihnout
> něco vyrobit.
> Díky Pepíno
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27391


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 2. 2008
Téma na uvolnenie

Dúfam, že mi bude odpustené!
       

Pikantný príbeh


Čo dokážu včely, som sa presvedčil, jedno teplé leto. Nebudem uvádzať miesto, ani menovať, kde a komu sa to stalo, ale príbeh je pravdivý. Už názov článku bude vzbudzovať u mužov včelárov zvedavosť, akým spôsobom dostali včely dostali osobu včely do problému, v ktorom žena bola obeťou a ja jej náhodným pozorovateľom. No je celkom možné, že som ju predsa zapríčinil len ja, lebo včely boli moje.

Pri mojej včelnici medzi, ktorú som si vybudoval na vhodnom pozemku, na čo som dostal súhlas od majiteľa. Včelnica sa nachádzala nejakých 250 m od bytovky, okolo agátové porasty, listnaté lesy, pasienky porastané kvetenou a kríkmi, ponúkajúce včelám peľ a nektár, k tomu popri včelnici tiekol malý potôčik, ktorý žiaľ v lete obyčajne vyschol. Výhodou včelnici bolo, že sa nachádzala blízo bytovky a okolo nej rástli kríky a vrbina, ktorá robila dobrú clonu pre okolo chodiacich družstevníkov. Nebude to nadnesené, ak napíšem, že to bol môj vysnívaný raj na zemi a pre včely tiež.

Stalo sa však niečo nečakané, v jej blízkosti, v náväznosti na môj plot si susedia z bytovky ohradili plochu dobrej pôdy a rozdelili na záhradky. Nebolo to šťastné riešenie, no stalo sa a vedel som, že budú vznikať aj nepríjemné situácie pri obťažovaní včelami, preletujúce nad hlavami záhradkárov, čo sa aj v ďalších rokoch, niekoľkokrát potvrdilo.

Neostalo mi nič iné, len na miesta bez súvislej ochrany kríkov, vysádzať liesky, maliny a rýchlorastúce „francúzke“ vŕby. Zo začiatku na včelnici bolo len 10 včelstiev, tak v podstate sa nič vážne nestalo, no ako pribúdali včelstvá, predsa sa sem tam stalo, že záhradkári museli svoje políčka rýchlo opustiť. Stromy a kríky dorástli a včely museli vyletovať nad ne a tak odlietať za svojimi povinnosťami. Klamal by som, keby som nepriznal, že včely boli vždy mierumilovné. Aj keď leteli vysoko, stalo párkrát, že pohybujúce a pracujúce postavy, hlboko pod nimi ich vyprovokovali k útokom a hneď bol oheň na streche.

Hneď za mojím plotom mali záhradku susedovci, oddelenú vysokým a súvislým pásom malín s prístupovou bránkou hneď pri mojej, ktorou som vchádzal na včelnicu, na ktorú z času načas prišla suseda po zeleninu.

Ja som kontroloval úľ za úľom a okolie som si veľmi nevšímal, že na záhradku prišla mladá suseda. Preto ani presne neviem čo všetko a ako sa odohralo do času, kým som sa nestal účastníkom tejto pre mňa úsmevnej príhody, no pre susedku skôr tragikomickej, takže sa môžem len domnievať ako to všetko začalo. Ženy majú zvláštny vzťah k svojim záhonom a okrem toho, že si odnesú z nich zeleninu či kvety do vázy, chcú ich mať aj čisté. To urobila moja suseda, začala motykou odstraňovať všade prítomnú burinu. Preletujúce včely nad inkrimovanou záhradkou v pomerne veľkej výške, asi tak 4-5m, reagovali na prudko sa pohybujúcu postavu s motykou, opúšťali svoju letová dráhu a útočili na hlavu nešťastnej susedky. Realitou toho čo sa deje za živým plotom, bol zúfalý krik a volanie o pomoc. Vedel som že je zle, že moje včely niekoho obťažujú, preto som bežal bližšie ku plotu, čo sa za ním deje. Mohlo to byť aj smiešne, ale v tej chvíli to bolo skôr tragikomické, lebo žihadlo nie je obyčajné pichnutie, bolí a čo je horšie, opuchy nikoho nepotešia. Suseda rukami odháňala útočiace včely na jej hlavu, ale väčšina z vás to pozná, čím viac sa snažíte, tým viac ich vo vlasoch máte. A tak to bolo i s touto nešťastnicou. Bola by pomohla nejaká väčšia plachta, tú som však na včelnici nemal. V tej chvíli ma napadlo, že v tejto kritickej chvíli jej pomôže len rýchly útek do bezpečia. Skríkol som „utekajte“, suseda pochopila a rýchlo vybehla pred bránku na chodník pod košatou vŕbou, kde ostala stáť, mysliac si, že má vyhrané. To nemala urobiť lebo zúrivé včely ju našli a znovu sa pustili do jej vlasov. Od strachu ostala oko drevená, kým ju nenapadla spásonosná myšlienka, čľupla si k zemi a zároveň zodvihla letné šaty nad hlavu, mysliac si, že je zachránená. Lenže, včely vedia ako dobyť nedobytné. V tom ako blesk sa z pokľaku zodvihla, spustiac šaty z hlavy dolu a utekala až k neďalekej bytovke.

V tomto svojom nešťastí si uvedomila, že niekoľko metrov od nej stojí muž a predsa verejne ukazovať svoje spodné prádlo sa nesluší. Preto zvolila útek, čím ďalej od zúrivých včiel. V tom momente by možno prijala radšej nejaké to žihadlo, ako sa ukázať cudziemu mužovi skoro nahá. Nuž tak či tak, ten čo má uši včetko počuje a kto má oči, rád sa na pekné veci podíva. Veď aj včelár nežije len so svojich včiel, jeho život sa skladá zo spektra každodenných zážitkov, tak ako je to u ostatných ľudí.

Naše spolužitie bol naďalej priateľské i keď pri stretnutí jej vystúpil rumenec na líca, pohár sladkého medu sa však postaral o urovnanie dobrých susedských vzťahov. Od tejto sexi príhody som susedku cez deň na záhrade nestretol, chodila skoro ráno alebo pozde k večeru, keď včely ešte nelietali alebo už nelietali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27390


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 15. 2. 2008
Re: Oplodňáček (27386)


Cestu oploďnáčku jsem opustil - popíšu Vám "jednodušší" variantu.

Zkuste rozdělit jeden nástavek dvěma posuvnýma přepážkama. Získáte tak prostor pro 3 samostatné oddělky. Ubyde Vám spousta nepotřebného harampádí - malé oplodňáčky, skládací rámky . . .

To vše platí za přepokladu, že nechcete produkovat stovky matek.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27389


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 15. 2. 2008
Re: Oplodnáček. (27387)

Díky ale Hav.Brod je vzdálený víc jak 200 km takže se tam asi hned tak nestavim,jedině jak pojedu nekdy okolo(v budoucnu).Viděl jsem na internetu pár fotek podle kterých by se dalo něco vyrobit,ale konkrétnější popis by byl lepší protože jsou určitě různé vychytávky a usnadňováky atd.Nedávno jsem chtěl /klasiku/(nevím co to přesně bylo) a pak když jsem uviděl skládací rámek tak jsem měnil okamžitě rozhodnutí kvůli kompatibilitě s nástavky.Proto chci poradit dřív než něco vyrobím protože v téhle oblasti mám jen velmi malí přehled.
Přesto díky Pepíno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27388


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Moluka (83.208.196.187) --- 15. 2. 2008
Oplodnáček.

Takový oplodňáček o kterém píšete je k vidění na pokusném stanovišti Skřivánek u Šotk asi 5 km od Havl. Brodu.Mladý a schpopný včelař př. Tomáš J vám k tomu dá i instruktáž, stojí to za to. Moluka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27387


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 15. 2. 2008
Oplodňáček

Zdravíčko chtěl bych poprosit o vaše rady nebo doporučení jaký typ oplodňáčku je vhodný, jednoduchý, spolehlivý k chvu matek a domácí výrobě.Mé představy jsou že korpus bude s tvrzeného polystyrenu, na rámeček 42x17,který bude skládací a to buď na dva nebo tři díly pomocí čepů nebo kování tak aby se dal po složení vložit do klasického nástavku.Má s tím někdo skušenosti?Jsou někde plánky? Čeho se mám vyvarovat abych nenadělal víc škody jak užitku? Hlavně se nemůžu rozhodnout zda rámek dlohý 42 skládat na půl nebo na tři díly a druh větrání aby tam bylo čerstvo a nebyla zima.Teť v "zimě" je trochu víc času tak chci ještě do jara stihnout něco vyrobit.
Díky Pepíno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27386


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lubo? Adamec (e-mailem) --- 15. 2. 2008
Re: pavčelaři (27313) (27324) (27326) (27327) (27328) (27329)

Někdy to není o lenosti ale o času, který chci včelám věnovat. Předpokládám,
že matky z oblastního chovu jsou kvalitní matky.

Luboš

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.fixnet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 13, 2008 8:46 PM
Subject: Re: pavčelaři


>V klasických racionální včelaři nevčelaří, protože se v nich dosahuje nízká
> produktivita práce. Medu se sice oběma způsoby dá získat stejné množství,
> ale s rozdílnou časovou nákladností...práci se silnými včelstvy a celými
> nástavky se v produktivitě práce nic nevyrovná. A s produktivitou práce
> souvisí celá efektivnost včelařského provozu.
> Bez chovu matek se obejdou jen včelaři a opravdu malým počtem včelstev.
> Ale
> je to lenost kupovat několik matek pro svůj chov. Kdyby to tak dělat
> každý,
> matky by se staly velmi velkým nedostatkovým zbožím. Kvalitní matka je
> základ úspěchu.
> Rojení se při správné metodice dá úplně vymýtit a to i u velkovčelařů. Je
> třeba rojení předcházet a ne mu čelit.
>
> Včelaři často zapomínají na to, že když už si pořizovat racionální
> technologie je třeba vědět jak s nimi zacházet, jak s nimi pracovat.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 2. 2008
Re: Hmotnost vajíček ve vztahu ke kladení (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27373) (27379) (27383)

Otázkou je, zda daný způsob izolace opravdu vede ke snížení kladení vajíček ( včely mohou matku stále krmit a ta může stále klást ve stejném tempu, i když mimo buňky, což je naprosto reálné ). V.

Som o tom presvedčený, ak by to tak nebolo, v IZO v dlnej časti by som za roky používanie bola našiel aspoň jedno utrúsené vajíčko, nič také.Uvolnenie vajíčka bez podnetu nie je možné. Už som videl vajíčko na kladielku, sktorým pobehovala po pláste, až kým ho nestratila. Bola vystšená pri kladení vajíčka pri pri kladení do bunky.

Presne som nikde nečítal, ako ten podnet vzniká (pretože všetko v úli sa deje na základe vonkajších a vnútorných podnetov, ktoré pôsobia na orgány matky cez nervové zakončenie. Usudzujem, že sa to deje v momente, keď matka zasúva zadoček do bunky približne pod 90˚, keď vychádza podnet cez nervovú sústavu do ovariol. M zasunie zadoček do bunky a takto zotrváva so zasunutým zadočkom v bunke asi 5-7 sekúnd, pokiaľ sa vajíčko neuvolní z vaječnej rúročky a vajcovodom odchádza na kladielko (žihadlo u matky sa zmení po oplodnení na kladielko). V čase prechodu vajíčka cez vajcovod dochádza k jeho oplodneniu. Už som písal o tom čo je podnetom uvolnenie spermií zo spermatéky práve v čase, keď sa vajíčko nachádza vo vajcovode.
Prijímam všetky názora za i proti, možno niekto môže byť viac informovaný, ako ja.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 15. 2. 2008
Re: Hmotnost vajíček ve vztahu ke kladení (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27373) (27379)


O tomto jevu, že hmotnost ( velikost ) vajíček je ovlivněna množstvím vajíček, které matka za den naklade, se zmiňuje např. Včelařská encyklopedie ( Veselý a kol. ) na straně 42.

Musím se zastat p. Turčáni. Vždyť je to logické! Když matka klade hodně vajíček, tak je docela možné, že kvůli urychlení tvorby ( uvědomte si, kolik vajíček musí matka během pár minut ve dne naklást ) se částečně sníží hmotnost ( a tím pádem i rozměry ) nakladených vajíček. Z malých vajíček při stejné dávce krmiva vzniknou menší jedinci. Větší ( hmotnější ) matky mají více vaječných rourek, a tím pádem mohou dosahovat vyššího výkonu v kladení vajíček.

Otázkou je, zda daný způsob izolace opravdu vede ke snížení kladení vajíček ( včely mohou matku stále krmit a ta může stále klást ve stejném tempu, i když mimo buňky, což je naprosto reálné ). Též je otázkou, zda se pěstovaní větších ( plodnějších ) matek vyplatí při extenzivním způsobu včelaření ( slabá až střední včelstva ), tedy způsobu, jež většina účastníků této konference provozuje. Při intenzivním způsobu včelaření ( silná až velmi silná včelstva ), kdy máme k dispozici dostatek nástavků ( počítejte minimálně s prostorem 8 NN Optimalových nástavků ) se plodnější matky určitě projeví zvýšeným výnosem. U plodnějších matek je potřeba většího prostoru, jinak hrozí rojová nálada a tím pádem naopak snížení výnosu.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa - Gustimilián Pazderka (80.78.146.248) --- 15. 2. 2008
Re: Včelaři a pavčelaři (27313) (27324) (27326) (27327) (27368) (27369) (27376)

No ona se u koček nějaká racionalizace využívá? Tam je dost patrný pevně daný chovný režim. Vysvětlit to včelařům, když neumíme nejen chovat včely ve velkém, (viz. novinky z webu Cechu na:

http://www.apiscech.cz/aktuality.aspx?idx=29 )

ale také v malém ze zájmu jako u kočkaře jsou hrušky a jablka.

Taková racionalizace u koček neprobíhá, pokud je tedy vše pro chov jasné a dostupné.

Kdyby mi někdo řekl, že je amatér - včelař, který pouze z náruživosti chová včely, první je pro mne zajímavá informace jaký úl a jaké postupy používá. To proto, protože jsem zatím nenarazil na včelaře, který by choval včely pro pocit z dokonalosti a krásy, ale pouze z hospodářkého užitku a kvůli přímé nebo nepřímé užitkovosti. (Přímá užitkovost je např. med v mé kávě, která je jen promne a nepřímá už. je např. med nebo jiné produkty včelařství, které slouží jako prostředek nebo předmět ke směně)


Mé představy jak by měl vypadat chovatel náruživec je v tom, že využívá a testuje např. úly osazené logicky řídícími jednotkami, které se dokážou samy rozšířit, zbavit podle svého programu přesně své hosty jejich škodlivých hostitelů (VD atp.), dávkujou vodu, odrojit, odseparovat med ... prostě udržují hodnoty životních potřeb včelstva na dokonalé chovatelské špičkové úrovni jak u kočky takové za 10 000,- Kč.

Takový úl může být třeba i od 30 000,-/ks. Pokud je konstrukčně ojedinělý, ale dokonalý.


.........
>Racionalizace....
Moje číča Annarietta Forleag Lestrix
http://annarietta.tripod.com/

za týden sežere cca 5 až 6 zahraničních konzerv á 20,-Kč. Pytel steliva stojí cca stovku a vydrží několik týdnů. Každoroční návštěva veterináře (očkování, prohlidka) je vždy přes tisícovku. kromě toho vyžaduje další péči (česání, obsluhu jejího WC...). Náklady tedy přes 5000,- Kč ročně.
Myši nežere.

Takže mi může nějaký odborník na racionalizaci a samozvaný udělovač titulů vypočítat nějaký koeficient?

Pepa

P.S. Kotě této rasy (samozřejmě s PP) stojí cca 10 000,-Kč<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27373) (27379)

Žádné soudy nedělám, jen se naposledy tážu jak jsi !sám! došel nato, že ty vajíčka jsou těžší

Ja som na to neprišiel, na to prišli iní a to aplikujem pri chove M, na váženie nemám spôsob. Musím sa spoľahnúť na pokusy, ktorí robili povolaní a mali na to i peniaze.

Mohol som sa o tom presvedčiť aj sprievodnými úkazmi (npr. rojové matky pred rojením prestávajú plodovať= málo vajíčok, sú ťažšie = výsledok je robustná matka) a výsledkami dosiahnutými pri chove matiek z lariev získaných v IZO a ich výsledkami v chove. Samozrejme, že mi chýbajú vhodné váhy na ich odváženie, ale robostnú matku poznáš aj voľným okom.
Prečo ale máme byť neveriacimi Tomášmi, keď na to máme verifikované odborné včelárske kapacity v renomovaných výskumných ústavoch, ktoré sa týmto zaoberali.

Gusti, ozvem sa Ti súkromnou poštou, prečo by sme mali otravovať účastníkov stránky, ktorí chcú možno počuť niečo iné.
Stále si ale myslím, že každá rozumná diskusia má význam, môže posunúť veci dopredu. veď ak by každý prijímal, čo raz niekto pred 100 rokmi napísal, nepohli by sme z miesta a veľa by sme o včelách nevedeli.
Možno na prvý pohľad neplodné veci, sa raz pustia skúmať a rozlúsknuť povolaní.
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27373) (27374)

Na druhou stranu jsem zažil (a v knížkách je to popsané taky), že matka v oddělku kde bylo málo volných buněk kladla víc vajíček do buňky. Po rozšíření to přestalo a matka kladla normálně. KaJi

Kolega, je to jednoducé konštatovanie a k tomu neoverené, beriem to len vtedy, keď je keď každ ý takýto prípad je dôveryhodne zdokumentované,ďalšími pokusmi potvrdené. Inak mi to pripadá ako medzi ľuďmi známe JPP (nemám Ti to za zlé, ale človek má tendenciu veci nadhodnocovať, vydávať ju za pravdivú, aj vtedy keď si to neoveril).

Mám s tým vlastné skúsenosti, preto v rámci mojich skúseností som vždy znovu a znovu podroboval každú odchylku od normálu, preveroval aj 10 rokov, porovnával, ak to bolo možné aj s vedeckými poznatkami.

S týmto úkazom som sa stretol v mojej praxi, ale hlavne v kmeňových včelstvách, kde mali matky dostatok miesta na plodovanie, ale tieto chyby vždy korenili s výskytom nejakej vážnej poruchy matky (ale i mojej), npr. matke chýbal kontrolný orgán, tykadlo, a vtedy matka kládla aj 6 vajíčok, plodokruh bol na malej ploche, ale plod bol bez jedinej medzery. Totiž pred položením bajíčka, matka skontroluje bunku tykadlami, keď nezistí vajíčko či larvičku, položí vajíčko do bunky, ak zistí prejde ku prázdnej bunke atam vajíčko položí, pri chýbajúcom takadle alebo obidvoch to nedokáže, dása oklamať a vajíčko položí, pri ďalôšej návšteve znovu.

Ak by som to vztiahnuť na malé oplodňovacie jednotky, npr. sekciu, dvojplástový oplodniačik, lomený rámik alebo posledné roky používam na výchovu matky dva bežne plásty miery B (výhoda pri pridávaní matky do takých istých úľoch), som to pri zdravej matke nezaznamenal a matky v týchto obmedzených chovných jednotkách boli aj dlhú dobu, matky sa vždy prispôsobili situácii a zbytočne netrúsili vajíčka po dne CHJ, ako známy biblický Onan.

Aj moje vysvetlenie je "sebecké" a nemusí byť pravdivé. Je chhbou takejto volnej debaty ako je táto, nikdy nedôjdeme ku správnemu záveru, potom tom to vypadá ako mlátenie prázdnej slamy. Tieto neplodné diskusie by mali vždy byť uzatvorené konečným verdiktom uznávaného odborníka, ktorý by dal bodku, aspoň do času spochybnenia. Lenže, ktorý odborníkto bude robiť len tak pre pekné naše oči. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa - Gustimilián Pazderka (80.78.146.248) --- 15. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27373)

Tak příště když se budu chtít tady na něco zeptat budu raději držet kravatu a už se ptát nebudu abych tu nebyl za soudce. Žádné soudy nedělám, jen se naposledy tážu jak jsi !sám! došel nato, že ty vajíčka jsou těžší. Když to tedy jak zmiňuješ - využíváš, měl by jsi to vědět a také jakým způsobem si tu gramáž vajíček tedy ověřuješ, jestli tomu tak je.

Málo co mne přesvědčí, jestli to postrádá základní hodnotící prvky, které potom logicky dokážou přesvědčit každého a i mne. Jestli tě tedy zajímá fyziologie matky mohl by jsi mne pochopit kam směřuji a co je nejasného na tvém pohledu.

Ani já, ani Ty nejsi asi apiembryolog a asi je zbytečné se tu tedy nad čímkoli pozastavovat, abych neurazil.



.......
Antoni:>Možno som Ťa Gusti presvedčil, možno nie, práve preto by si to mal vyskúšať a potom vynášať súdy, ale to platí pre všetkých nás. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.52) --- 15. 2. 2008
Re: Včelaři a pavčelaři (27313) (27324) (27326) (27327) (27368) (27369) (27376) (27377)

kecáš za rok 2004 ulovila 4myši
Petr
-----
A tudíž má nárok na dotaci.
Protože kdyby nebylo dotací, staří kočkáři by nechovali kočky, mladí se do toho nehrnou a za chvilku by tady byli samé myši.

Kočky jsou užitečnější jak včely a proto je třeba kočkářům také vyplácet dotace na obnovu koček. A vyšší dotace, protože kočky je na rozdíl od včel krmit celý rok.

Václav Kocour,
předseda Českého svazu pro Kočku

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Petr (e-mailem) --- 15. 2. 2008
Re: Včelaři a pavčelaři (27313) (27324) (27326) (27327) (27368) (27369) (27376)

Sroll Josef napsal(a):
> Racionalizace....
> Moje číča Annarietta Forleag Lestrix
> http://annarietta.tripod.com/
>
> za týden sežere cca 5 až 6 zahraničních konzerv á 20,-Kč. Pytel steliva stojí cca stovku a vydrží několik týdnů. Každoroční návštěva veterináře (očkování, prohlidka) je vždy přes tisícovku. kromě toho vyžaduje další péči (česání, obsluhu jejího WC...). Náklady tedy přes 5000,- Kč ročně.
> Myši nežere.
>
> Takže mi může nějaký odborník na racionalizaci a samozvaný udělovač titulů vypočítat nějaký koeficient?
>
> Pepa
>
> P.S. Kotě této rasy (samozřejmě s PP) stojí cca 10 000,-Kč
>
>
>
>
kecáš za rok 2004 ulovila 4myši
Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 15. 2. 2008
RE: Včelaři a pavčelaři (27313) (27324) (27326) (27327) (27368) (27369)

Racionalizace....
Moje číča Annarietta Forleag Lestrix
http://annarietta.tripod.com/

za týden sežere cca 5 až 6 zahraničních konzerv á 20,-Kč. Pytel steliva stojí cca stovku a vydrží několik týdnů. Každoroční návštěva veterináře (očkování, prohlidka) je vždy přes tisícovku. kromě toho vyžaduje další péči (česání, obsluhu jejího WC...). Náklady tedy přes 5000,- Kč ročně.
Myši nežere.

Takže mi může nějaký odborník na racionalizaci a samozvaný udělovač titulů vypočítat nějaký koeficient?

Pepa

P.S. Kotě této rasy (samozřejmě s PP) stojí cca 10 000,-Kč


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.52) --- 15. 2. 2008
Re: článek na LN (27371)

http://www.lidovky.cz/vcely-hromadne-vymiraji-0w7-/ln_noviny.asp?c=A080215_000027_ln_noviny_sko
------------
Vychovat matky by nebyl až takový problém, ale k nim se musí přidat určitý počet včel, který je bude schopen chránit. Tomu se odborně říká oddělky. Ty mohou poskytnout včelařům farmáři. V každém případě však není v našich silách vytvořit dvě stě tisíc nových včelstev za sezonu,“ varuje šéf svazu včelařů Sojka.

Podle něj bude nevyhnutelné, aby pomohl stát. Svaz včelařů už oslovil některé poslance, které o vážnosti situace informoval. Sojka si chce brzy promluvit i s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem (ODS).

Jak velkou částku budou včelaři požadovat, zatím nevědí. Tvrdí však, že bez dotací se včely do Česka nevrátí.

„Víte, průměrný věk našich členů je kolem 60 let. A pokud ti staří pánové o své chovy přijdou, nebudou ochotni sáhnout do kapsy a začít znovu,“ říká Sojka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.52) --- 15. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27373)

A.Turčáni:
Ešte sa vrátim k Tvojej poznámke, "matka v IZO plodovala naplno a ostatné vajíčka mladé včely požrali" prečo si myslíš, že je to tak, keď ja som nikdy niečo také nepozoroval. Pravdou je, že matka vložená bez prípravy plásta včelami, väčšinou hneď neploduje (a netrpí tým).
-------
Zní to dobře.
Na druhou stranu jsem zažil (a v knížkách je to popsané taky), že matka v oddělku kde bylo málo volných buněk kladla víc vajíček do buňky. Po rozšíření to přestalo a matka kladla normálně.
Takže taková matka měla zřejmě potřebu klást. Na druhou stranu nevím, jestli v takovém případě včely vajíčka "jednotili" - jedli.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352)

jak řekneš matce, že má plodit méně a větší vajíčka? Jak by matka mohla ovlivnit při 3000/ denní produkci vajíček to, že by produkovala vajíček z ničeho nic méně a ještě tomu větší? Ty vajíčka co nejsou na dně buněk v izolátoru z velké pravděpodobnosti nebudou větší a asi se buď příležitostně přenesou dělnicí mimo izolátor, nebo častěji je dělnice požřou nebo skončí na dně.GUPA

Už tu raz múdry návštevník povedal, každý kto radí iným, alebo iných krituzuje, len preto, že sa s tým nestretol a ani to sám nerobil, mal by uviesť hodnoverný zdroj pre a proti, prípadne svoje osobné skúsenosti, aby tvrdenie malo svoju oporu.

Ja som svojím tvrdením v prvom komentári reagoval na Václavekove tvrdenie pozitívne na jeho skúsenosť s matkou vychovanej náhradným spôsobom, ktorá bola očividne robustná. Urobil som to preto, že zazneli na jeho tvrdenie pochybnosti, že by náhradným chovom v takom pôzdnom čase včelstvo to dokázalo. Ja to priamy dôkaz, že v tom čase je vo včelstvách sa nachádzalo (koniec září) od 50 do 100ks, ale ťažkých vajíčok. Ja naopak som ho podporil, lebo mám osobné skúsenosti pri odchovaní (asi 700 až 800 ks) cca 700-až 800, na báze obmedzenia matky v IZO, kde matka za 36 hodín môže položiť obmedzené množstvo vajíčok. Veď je to prirodzený spôsob, aj pri rojovej náleade. nik neodškriepi, že matka od položenia prvého vajíčka do MB,každý ďalší deň položí 3-4 vajíčka a niekoľko desiatok do robot. buniek, postupne ich počet znižuje a v dobe rojenia je to len pár desiatok vajíčok.
Práve posledné matky sú tie najťažšie a je to evidentný dôsledok ťažších vajíčok, čoho výsledkom sú robustné matky.
Padla tu aj takáto otázka, načo sú nám robustné matky, keď aj tie ľahšie to dokážu? Nuž je vedecky preukázané, že tieto matky sú obdarené aj vysokým počtom vaječných rúročiek v počte 220 až 260. Práve tieto matky ľahko zvládnu nároky na ne kladené, zvlášť posledné teplé roky, keď matky plodujú až 13 plodokruhov a práve takéto matky poľahky zvládnu aj tri produkčné roky za sebou.(tvrdí to aj Linhart a Bičík, autori hypotézy, ako odstrániť rojenie pomocou nadbytku trúdov vo včekňlstve)

Profesor Hejtmánek to skúmal dlhé roky a jednoznačne vyhlásil: izoláciou matky v čase plného rozvoja včelstva, donútime matku klásť optimálne ťažké vajíčka, samozrejme aj tu je hranica akú matku použijeme na odber ťažkých vajíčok a tým larvičiek. Ak náš (ale i váš) vedec nebol ten preslávený vo svete, istotne takou vedkyňou bola Ruska Triasková (uznávaná celým včelárskym svetom), tak ona dokázala, že je to tak.

Ešte sa vrátim k Tvojej poznámke, "matka v IZO plodovala naplno a ostatné vajíčka mladé včely požrali" prečo si myslíš, že je to tak, keď ja som nikdy niečo také nepozoroval. Pravdou je, že matka vložená bez prípravy plásta včelami, väčšinou hneď neploduje (a netrpí tým). Tvoje tvrdenie mi pripadá ako keby matka v čase 24 hodín, musela každý deň naplodovať 2000 vaj. a túto normu splniť aj v izolátore. Myslím, že to tak nie je, matka aj v plnom rozvoji včelstva je schopná bez ujmu na zdravý stlmiť svoje nadmerné produkovanie vajíčok, bez jej poškodenia.

Plodovať začne až vtedy, keď včely bunky vyčistia a potiahnu propolisovým filmom (po túto dobu si regeneruje vaječníky.. Pravdou je aj to, že včely do izolátora sa nehrnú, preto ja do plástika (1dm2) vkladám med, an prilákanie včiel.

Tí chovatelia matiek a nielen u nás, považujú Jenterov rámik za najlepší systém, nakoniec taký je i francúzky Nicot a tieto taktiež pracujú na princípe spomalenia kladenia vajíčok,čím matka začne produkovať ťažšie vajíčka.

Možno som Ťa Gusti presvedčil, možno nie, práve preto by si to mal vyskúšať a potom vynášať súdy, ale to platí pre všetkých nás.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.52) --- 15. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27356) (27361) (27363) (27366)

Stonjek:
Mám li prověřit plemenou matku, její případnou náhradnici a inseminovanou, protože co kdyby se někde vyskytovalo něco lepšího, tak je mých 60 včelstev zoufale málo a dvojnásobek by byl o hodně lepší.
-------
Kdysi jsem kupoval matky a pak se začal zajímat kolik včelstev mají chovatelé, od kterých kupuji. Podle mého tehdejšího názoru překvapivě málo.
Dneska jsem svoji představu, kolik včelstev by bylo třeba k nějaké efektivní selekci a porovnávání posunul hodně nahoru.
I když to určitě není jediné kritérium. Nerad bych tady zaváděl debatu na ono omezení počtu včelstev u nových chovatelů. Spíše si myslím, že je zajímavá připomínka Ing.Dvorského v úvodníku MV, že nový řád nebere v úvahu možnost sdružování chovatelů. Myslím si, že pouhý počet včelstev nic neznamená. Jde o to, aby se snimi pracovalo, posuzovalo a včelař je "znal". Pak je může hodnotit.

A myslím, že takové kolektivmní ověřování matek/linií je daleko přínosnější a má v našich malých českých podmínkách budoucnost.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 2. 2008
článek na LN

http://www.lidovky.cz/ln-vcely-hromadne-vymiraji-ddd-/ln_domov.asp?c=A080214
_210356_ln_domov_fho

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27356) (27361) (27363) (27366)

No mně se příčí z jedné plemenné matky vyměnit dcery do všech nebo většiny
včelstev. připadá mi, že potom nechovám svoje včelstva, ale jakási cizí.
Jenže já mám v současné době tak málo včelstev, že pokud od plemenné matky
neodchovám dcery do aspoň většiny včelstev, tak jsem ten včelař, co když
koupí plemennou matku, tak si ji "suší" v jednom včelstvu a další téměř
neodchovává, takže se mu kupovat plemennou matku nevyplatí. Takže plemenou
matku nebo matečníky atd kupuji jednou za několik hodně let a mezi tím
udržuji linie. To znamená, že z plodu každého včelstva odchovám v průměru
optimálně tak jednu novou matku ročně použitou do toho samého včelstva.
Takže v každém úlu držím linii s výjimkou úlů, kdy včelstvo s nejméně druhou
matkou v řadě se ocitá ve výnosech někde vzadu, tam dávám matečník z linie,
která je někde vpředu. V současné době "vpředu" mám linii, kterou jsem
získal z roje před 3 roky, ten roj jsem sebral od včelaře, který tehdy
začínal, nakoupil údajně několik chovných matek na svých cca 10 - 15
včelstev a jelikož bylo tehdy rojové počasí, neměl už bedničky na další
roje. Další chovnou matku nebo matečník atd budu kupovat odhaduji tak za
další 3 roky. Neberu to jako vytváření svých vlastních včel, je mně jasné,
že na to je mám málo, prostě takhle momentálně včelařím. Nevylučuji ani, že
třeba za nějakých pár let zvětším počet včelstev na pár desítek, potom mně
začne zajímat rentabilita a potom budu třeba kupovat chovné matky každý
druhý rok a osazovat jimi většinu včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 14, 2008 9:56 PM
Subject: Re: Václavové nevymřeli


> Bylo to myšleno všeobecně a pouze na ty, kteří tento nesmysl myslí vážně.
> Je to můj názor ověřený na jednoduchých a zcela přesvědčivých pokusech.
> Jinak svoje matky neprodávám a jak kdo chová nebo nechová je mi srdečně
> jedno. Oproti př. Václavkovi si myslím, že jakýkoliv začátek s cizí
> výkonější matkou je lepší než nic, protože pak už skutečně nezbývá nic
> jiného, než si namlouvat nějaké nesmysly.A výraznější úspěch i u jednoho
> včelstva může být inspirující. Co se týče přirozeného výběru, je to hodně
> zajímavé a poučné, ale těch včelstev musí být hodně. Literatura udává min.
> 40. Mám li prověřit plemenou matku, její případnou náhradnici a
> inseminovanou, protože co kdyby se někde vyskytovalo něco lepšího, tak je
> mých 60 včelstev zoufale málo a dvojnásobek by byl o hodně lepší. A aby to
> nebylo jednoduché, dcery plemenou hodnotu pouze naznačují,vnučky
> potvrzují.Takže probírání se výnosovými tabulkami a původy matek - moc
> zajímavé čtení pro zimní večery. Zdraví R. Stonjek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 15. 2. 2008
Re:Včelaři a pavčelaři (27313) (27324) (27326) (27327) (27368)

Včelaři a pavčelaři ...
Do téhle diskuse jsem se původně ani nechtěl zapojit, ale nakonec mi to
nedalo.
Napadlo mě totiž tak trochu pouvažovat o pojmech "včelař" a "racionalizace"
s hlediska doby jejich používání a také tak trochu o tom, co si představuji
pod pojmem včelař.
Jistě - vážím si práce současných "velkovčelařů" a obdivuji je pro jejich
houževnatou pracovitost a píli, a vím, že u nich je racionalizae provozu
nezbytnou nutností.
Někde v koutku srdce ale vidím včelaře - takového "s velkým V" -, jako
bělovlasého kantora, pana faráře nebo pana řídícího, jak láskyplně v horkém
letním dni ošetřují své bodavé milušky v době, kdy se ještě pojem
racionalizace jaksi nevyskytoval...
Nehledí při tom na práci ani čas, který jim věnují, protože je pro ně tato
činnost radostí, naplňující je pocitem souznění s přírodou a jejich duši
klidem a mírem...
Bude snad někdo popírat, že to byli včelaři a zařadí je mezi "pavčelaře" jen
proto, že se jejich činnost víc řídila intuivním porozumněním přírodě, než
nejmodernějšími (a někdy i dostatečně praxí neověřenými) trendy ? Popře
snad někdo jejich zásluhy, bez nichž by ani dnešní včelařství nebylo na té
úrovni, na jaké nyní je?
Nu a proč bychom se tedy měli domýšlet, že dnes již nejsou lidé, pro které
je včelaření skutečnou zálibou a alespoň částečným únikem před běžným shonem
všedních dní? Nepotřebují "racionalizaci". Vzala by jim ten úzký kontakt s
milovanými včeličkami. Ekonomika provozu je celkem nezajímá, protože včelaří
z jiného důvodu, než výdělečného.
Už za ten jejich vztah ke včelkám je mám rád, a nikdy bych si je nedovolil s
opovržením nazvat "pavčelařmi" ...
S přátelským pozdravem Petr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (83.240.1.252) --- 15. 2. 2008
Re: Anonymní pavčelaři nevymřeli (27313) (27324) (27326) (27327)

Díky za informaci, dodnes jsem nevěděl, že jsem "pavčelař". Sice ne úplný, ale trochu ano. Mám i klasické úly, 10% včelstev se mi pravidelně "nekontrolovaně" vyrojí, ale hlavně neefektivně včelařím. Při drátkování rámků si dám kafíčko nebo vínečko, při kontrole úlů hledám v klidu matky. Žádné šup, šup, hotovo. Efektivní včelař nebo profík by nade mnou zaplakal.

V USA a Kanadě řada velkovčelařů kupuje oddělky nebo matky. Kupují to po stovkách a dovednosti chovu matek jim chybí. Taky s rojením si hlavu nelámou. Mám tam nějaké známé, můžu jim vyřídit, že jsou "pavčelaři"?

Shrnu to. Pane Václavku, vymyslete jinou definici "pavčalaře". Stávající definice velmi pokulhává.
_________________________

,,Pavčelař,, je zjednodušené označení pro iracionálního včelaře ( klasické úly, nekontrolovatelné rojení, neovládání dovedností chovu matek, neefektivní včelaření ).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 14. 2. 2008
Re: přispěvatelé konference (27357)

já myslím že pravidelným sledováním konference si člověk postupně udělá
obrázek o jejích účastnících a dokáže oddělit zrno od plev i bez použití
GOOGLE


Škoda že jste se nepodepsal, zkusil bych se mrknout co mě o Vás prozradí
třeba SEZNAM....


petr j.



88.100.95.205 napsal(a):
> Kdo přispívá do této konference.Je to jednoduché,stačí do vyhledávače
> SEZNAM či do GOOGLE napsat příjmení a jméno toho dotyčného a je vše
> jasné,jaký má titul,čím se živí a odkud pochází,jaké má aktivity mimo
> včelaření,vřele Vám doporučuji.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 14. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27356) (27361) (27363)

Bylo to myšleno všeobecně a pouze na ty, kteří tento nesmysl myslí vážně. Je to můj názor ověřený na jednoduchých a zcela přesvědčivých pokusech. Jinak svoje matky neprodávám a jak kdo chová nebo nechová je mi srdečně jedno. Oproti př. Václavkovi si myslím, že jakýkoliv začátek s cizí výkonější matkou je lepší než nic, protože pak už skutečně nezbývá nic jiného, než si namlouvat nějaké nesmysly.A výraznější úspěch i u jednoho včelstva může být inspirující. Co se týče přirozeného výběru, je to hodně zajímavé a poučné, ale těch včelstev musí být hodně. Literatura udává min. 40. Mám li prověřit plemenou matku, její případnou náhradnici a inseminovanou, protože co kdyby se někde vyskytovalo něco lepšího, tak je mých 60 včelstev zoufale málo a dvojnásobek by byl o hodně lepší. A aby to nebylo jednoduché, dcery plemenou hodnotu pouze naznačují,vnučky potvrzují.Takže probírání se výnosovými tabulkami a původy matek - moc zajímavé čtení pro zimní večery. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 14. 2. 2008
Re: Pavčelaři nevymřeli (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27356) (27361) (27363)

A zas tady vznikla další fáma!!!!!!!!

Nikdo zde neřekl, že kupovat chovné matky na rozchov je zbytečné či pavčelařské!

Rozdíl je, když si někdo koupí plemenou ( chovnou matku ) a nevyužije ji na rozchov. Jednak se to ztratí ,,v davu,,, pokud včelař nemá vysloveně pár včelstev. Pokud má včelař například dvacet včelstev a koupí si chovnou matku, od které nebere plemenivo na chov matek, protože to neumí ( nebo spíš nechce umět ), pak celá tato akce ztrácí smysl a racionalitu. Mimo jiné jde o nevyužití účelu plemenných matek.
Vlastní výběr matek u malovčelařů, jak jsem již dříve psal, se zpravidla nevyplatí ( kvůli malé výběrové základně a omezeného vlivu na skladbu trubčích shromaždišť ). Proto se kupují chovné matky.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

MO (194.212.41.63) --- 14. 2. 2008
Re: Světové ceny (7688) (7720) (7730) (7734) (7739) (7743) (7745) (7751) (7755) (7766) (7773) (27317)

Formy na výrobu mezistěn lze také nalézt v Googlu po zadání
"mittelwandgiessform" nebo na adrese

http://swienty.com/?pid=5&ref=1047&root=1012
tam jsou i formy ze silikonu kolem 200 €,
ty nerez nabízí totiž za 700 - 1000€.
Zdravím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 14. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27356) (27361)

O tom, že se nevyplatí kupovat plem. matky může napsat opravdu jen ....Naopak se jedná o velmi lukrativní záležitost.
...............

Mohu se zeptat zda to bylo myšleno na mou adresu ?

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 14. 2. 2008
Re: VD a ztráty včelstev - VUVČ (27313) (27324) (27326) (27327) (27328) (27329) (27331) (27335) (27338) (27347)

Video o varroáze:
http://www.beedol.cz/beedolcz.html

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 14. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27356)

Toto není nic nového. Začal s tím Prof. Hejtmánek, spousta včelařů včetně mě to vyzkoušela a zase se s tím přestala zabývat. Běžné pokusy již dokazují, že velikost a váha matky nemá na výnos vliv. Nakonec něco podobného zjistili i v Dole a existuje o tom nějaká práce, to samé v cizině. Největší nebezpečí je jednoplástový izolátor, v kterém je matka už cca po 12 hod v nebezpečí a to se s časem zvyšuje. Vztah včel není k matce nijak láskyplný, často spíše naopak. Něco o tom vím, neboť jsem tak přišel o dvě plem matky. Matka, aby vydržela v izolátoru několik dní, musí být chráněna alespoň jednou, nebo dvěma uličkama,takže víceplástový izolátor je vhodnější. Pak se dávají do něj zakladené plásty, aby matka neměla kam klást, a po několika dnech se vloží upravený plást jak napsal Anton. O tom, že se nevyplatí kupovat plem. matky může napsat opravdu jen ....Naopak se jedná o velmi lukrativní záležitost.Př: Choval jsem matky a myslel jsem si, že jsem King. Pak jsem čistě náhodou a z hecu přivezl otevřené matečníky od Lněničků a rázem výnosy v této skupině poskočily nad 10 Kg proti ostatním. Když to spočítám o 5 let zpátky a u všech včelstev tak nejsem King ale parádní blb. A od těch dob mám vždy nějakou ins. matku na pozorování. Poslední z Dolu nic moc a tak letos zase nějakou koupím. Dostal jsem hlášku, že někde u Mníšku nebo Nového Knína vznikla nějaká nová a špičková chov. stanice, která pracuje s dovezenými matkami z Slovinska. Nemáte adresu a jaké jsou zkušenosti??? Děkuji za odpověď. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 14. 2. 2008

Vážení přátelé včelaři,
tuto diskuzi rád navštěvuji proto, že se něco dozvím nového, něco z praxe, ze zkušeností těch, co mají včely rádi, že se o tyto zkušenosti podělí. Ale je mi zároveň z ní trochu smutno. Nereaguji na žádný konkrétní příspěvek, ale k věci. Začal jsem včelařit loni, a řeknu Vám přesně, 22.06.2007, kdy jsem si koupil čtyři oddělky. Nebyl jsem až tak velký amatér. Můj táta včelařil, strejda, synovec taky, ale já jsem stál vždy u kliky medometu a jejich koníčka jsem odedřel, s včelama jsem nechtěl mít nic společného. Po "X" letech mě včely chytly "u srdce", do kanceláře mi přišel kolega, který včelám rozuměl a našli jsme si společné téma. Začal jsem se o toto společenství více zajímat a zjistil jsem, že je to zázrak, který nelze slovy vylýčit, (básnicky řečeno). Když jsem se rozhodoval, jestli mám včely chovat, věděl jsem o tom vyjímečném společenství, které se dokáže obětovat, ale které dokáže být i smrtelně nebezpečné(lákalo mě to), ale říkal jsem si : "je to veliká zodpovědnost vůči živým tvorům, zajistím jim (věděl jsem o varoáze, nosemě, tumidóze atd.), že budou v dobrém prostředí ?. Když jsem se rozhodl k tomu, že začnu chovat včely, bylo to proto, že jsem chtěl být přímo u toho, abych byl svědkem, jak včely žijí, jak se chovají. To, že jejich chovem získám med, který prodám, bylo až to poslední, bylo to pro mne spíše přítěží, budu se někde doprošovat, aby si někdo koupil med ?". Už jsem trochu změnil názor", je třeba náklady na jejich chov vracet. Dnes již mám koupeny odpařovače kyseliny mravenčí, na podzim jsem aplikoval Gabon 72, fumigoval jsem 3 x a jsem přesvědčen, že kdybych pro včely mohl udělat další prospěšné věci, rád bych je pro ně udělal.
Proto mě překvapuje diskuse Vás včelařů s velkým "V", zda včelařit racionálně, zda 20 minut obětovat či ne, zda pro včely udělat to či ono, zda budečáky či nástavky. Myslím si, že všichni, co na této diskuzi se nějakým způsobem účastníte-me, včelám fandíte-me (a tím i sami sobě), že se pro Vás včely staly víc, jak koníčkem. Proto se nenapadejme za názor, jak s chovem včel, respektujme se, praktická zkušenost každého z nás je nenahraditelná.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 14. 2. 2008
Re: přispěvatelé konference (27357)

:-) Zrovna nedávno jsem se chtěl podívat, jestli vyhledavač najde moje
jméno jako autora jedněch www. stránek... Objevilo se 63 stránek odkazů na
nejrůznější jmenovce :-) ! A pak si někoho hledejte ...

----- Original Message -----
From: "88.100.95.205" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 14, 2008 4:54 PM
Subject: přispěvatelé konference


Kdo přispívá do této konference.Je to jednoduché,stačí do vyhledávače
SEZNAM či do GOOGLE napsat příjmení a jméno toho dotyčného a je vše
jasné,jaký má titul,čím se živí a odkud pochází,jaké má aktivity mimo
včelaření,vřele Vám doporučuji.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (195.47.26.219) --- 14. 2. 2008
Re: VD a ztráty včelstev (27313) (27324) (27326) (27327) (27328) (27329) (27331) (27335) (27338) (27347) (27353)

Stále zvažují provést po slunovratu, nejpozději do 15.7. tepelné ošetření včelstev proti VD. Samostatně provedu ošetření zavíčkovaného plodu a samostatně samotných včel. Koupený zdroj teplého vzduchu má vynikající parametry. Příkon 1800 W, 3 rozsahy teplot, 2 stupně rychlosti (množství) vzduchu, vypínač topení, termopojistka proti přehřátí. Dále jsem si koupil dva digitální teploměry (a 150 Kč) s rozlišením 0,1 °C, každý pro současné měření dvou teplot, záznam min, a max. teploty za 24 hod. No prostě paráda. Dále zvažuji, zadali bude stačit termostat z bojleru, nebo musí být elektronický regulátor teploty.Zásuvkový časový spínač už mám (za 98 Kč). Kdo se přidá k mému pokusu. Mohli bychom založit klub API TERMO TERAPEUTŮ :-).
Zdravím H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27358


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

88.100.95.205 (88.100.95.205) --- 14. 2. 2008
přispěvatelé konference

Kdo přispívá do této konference.Je to jednoduché,stačí do vyhledávače SEZNAM či do GOOGLE napsat příjmení a jméno toho dotyčného a je vše jasné,jaký má titul,čím se živí a odkud pochází,jaké má aktivity mimo včelaření,vřele Vám doporučuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27357


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 14. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352)

To je asi nějaká novátorská teorie, že.
Mohl bys to objasnit začátečníkovi? Je to podle tebe tak, že matka stále klade svou denní normu vajíček a to, co se dělnicím pečovatelkám zdá, že je navíc tak požírají?
Dá se o tom něco víc dohledat v literatuře?
zdenek

Techniku včelaře chápu, ale nechápu tu techniku u matky, ... jak řekneš matce, že má plodit méně a větší vajíčka? Jak by matka mohla ovlivnit při 3000/ denní produkci vajíček to, že by produkovala vajíček z ničeho nic méně a ještě tomu větší? Ty vajíčka co nejsou na dně buněk v izolátoru z velké pravděpodobnosti nebudou větší a asi se buď příležitostně přenesou dělnicí mimo izolátor, nebo častěji je dělnice požřou nebo skončí na dně. A co víc? Třeba to samotné pojídání vajíček mladými včelami může z nějaké části třeba za rojovku, která po nějaké době nastane.(anatomické trubčice)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 14. 2. 2008
Zvedací a manipulační zařízení...

Přítel BZUK napsal:
"Pokud pracujete s více než 100 včelstvy , znáte, co to je tahat 100 kusů 20 kilových nástavků plných medu..."

Ano nástavky plné medu jsou skutečně těžké. Pokud používáme (pamětníci) nástavky K 42 x 27,5 v provedení hobra, je váha prázdného nástavku vystrojeného soušemi cca 9 kg. Je-li tento nástavek plný medu tedy počítáme-li 3 kg medu na jeden rámek x 12 rámků je to 36 kg medu. Spolu s nástavkem to činí 45 kg.
Máme-li nízké nástavky zhotovené ze dřeva (smrk, borovice) na rámkovou míru 42 x 17,5 na 10 rámků, činí váha vystrojeného nástavku též asi 9 - 10 kg. Počítáme-li 2 kg medu na jeden rámek, to činí 20 kg medu + 10 kg nástavek, máme zde hmotnost 30 kg. Připočítáme-li, že v produkčním období máme na sobě těchto nástavků 6 - 7, úlové dno 16 cm, podstavec 25 cm jsme již na výšce průměrně vysokého člověka. Připočítáme-li ještě průměrný věk včelaře, zjistíme, že manipulace ve včelstvech hraničí s rizikovým povoláním pracovníků provádějících výškové práce.
To nemusíme mít ani 100 včelstev abychom od určitého okamžiku nazačali uvažovat o zvedacím a manipulačním zařízení abychom si usnadnili práci. Tento problém nyní řeším. Viděl jsem několik zvedacích zařízení, ale nevyhovují neboť jsem limitován prostorem a manželčinými kytičkami. Podotýkám, že manželku si míním po všech těch letech zachovat. Přestěhovat včely je vyloučeno vzhledem k našim "milým spoluobčanům" zvláště jejich dorostu.
Docela by se mi líbilo zařízení publikované v posledních OVP. Je ale konstruované na německé dlážděné plochy. Koketuji s myšlenkou toto upravit tak aby vyhovovalo i domácím poměrům. Na zahradě nemohu stavět žádné jeřábové dráhy jako je to možné v kočovných vozech. S povděkem uvítám každý podnětný nápad. Předem děkuji všem, kteří se mi budou snažit pomoci dobrými nápady. Rozhodně, zařízení které takto vznikne zveřejním, aby bylo použitelné pro všechny potřebné.

Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

88.100.95.205 (88.100.95.205) --- 14. 2. 2008

TISKOVÁ ZPRÁVA 12. 2. 2008


V teplém odpoledni se to… létá

       Je řeč o včelách, které v prvních předjarních dnech vyrazí z úlů na prolet, aby se po dlouhé zimě vykálely. To jsou ty malé světle hnědé skvrnky, které lze nalézt na kapotách automobilů anebo na prádle sušícím se v předjarním slunku.

       Právě v tyto dny včelaři obzírají svá včelstva, v jakém zdravotním stavu přečkala zimu, či zda například nepřišla o matku. Je také doba na to, aby včelaři ze spodních částí úlů, pod plásty, na kterých včely přezimovaly, vymetli měl, tj. odrolky a případné mrtvolky hmyzu, a odeslali ji na vyšetření, tak jako každý rok do 15. února. Vyšetření provádí Výzkumný ústav včelařský v Dole u Libčic nad Vltavou a státní veterinární ústavy.

       Výsledkem vyšetření je zpráva o zdravotním stavu včelstev a může být podnětem pro ozdravení. Každý včelař si jistě oddychne, když zjistí, že je v úlu všechno v pořádku.

       Nelze ale nicméně v pozornosti polevit, protože při zanedbání příznaků onemocnění může dojít k velkým škodám, nákazy se mohou rozšířit a postihnout další včelstva. A to pak znamená, v případě moru včelího plodu, vždy likvidaci včelstev. A zakládat nový chov je vždy náročné.

Josef DUBEN
tiskový mluvčí
Státní veterinární správy ČR
Další informace:
www.svscr.cz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27354


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 14. 2. 2008
Re: VD a ztráty včelstev (27313) (27324) (27326) (27327) (27328) (27329) (27331) (27335) (27338) (27347)

Včelstva kde jsem točil jako o závod - padla. Slabší včelstva - a nepřipojený oddělek vydržely nejdéle. U oddělků je to jasné. Než matka začala klást, měly přestávku a nestihly tolik generací. 2 oddělky, připojené k již slábnoucím včelstvům padly s nimi. Kromě kyseliny nebylo jiné léčivo k disposici. Ti co měli a mohli si zafumigovat - byť mimo "vyhlášený termín" mají úhyny také , ale jásají jak byli šikovní a díky sadě oddělků - které přežívají snáze, nevykazují pokles stavu včelstev. Potvrzuji, v roce 2007 se mělo začít léčit /ale ne jen kyselinou/ již cca do poloviny července a ztráty by byly možná minimální.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa - Gustimilián Pazderka (80.78.146.248) --- 14. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli (27313) (27339) (27344) (27349) (27350)

Techniku včelaře chápu, ale nechápu tu techniku u matky, ... jak řekneš matce, že má plodit méně a větší vajíčka? Jak by matka mohla ovlivnit při 3000/ denní produkci vajíček to, že by produkovala vajíček z ničeho nic méně a ještě tomu větší? Ty vajíčka co nejsou na dně buněk v izolátoru z velké pravděpodobnosti nebudou větší a asi se buď příležitostně přenesou dělnicí mimo izolátor, nebo častěji je dělnice požřou nebo skončí na dně. A co víc? Třeba to samotné pojídání vajíček mladými včelami může z nějaké části třeba za rojovku, která po nějaké době nastane.(anatomické trubčice)



.......
>>A.Turčáni:>Tútu dobrú vlastnosť matky využívam pri chove matiek, preto matku vkladám na 36 hod do izolátora, kde môže položiť max. 130-150 vaj. a prelarvúvam larvičky.< <<

Antoni:>Izolátor na získanie viac hmotnostné vajíčka je malých rozmerov, do ktorého vkladám vystavanú Ms prístupnú len z jednej strany (druhú odstránim nožom) s počtom buniek asi 150.Viac larvičiek pri jednom prelarvovaní nepotrebujem IZO vkladám do medzi plodové plásty, včely, ktoré majú pístup do IZO musia pripraviť bunky pre plodovanie, čím IZO pôsobí ako retardér, včely zároveň ošetrujú matku a za 36 hodín matka nakladie obmedzený počet vajíčok. Po 36 hod. m.mriežku odoberiem, a keď larvičky majú 14 až 26 hod. tak ich odoberám. Retardér je v činnosti 36 hod. a v čase covu matiek, nakladie M až 3 tis. vyjíčok, proti 150-tim. Veď aj Jenterov zázračný chovný rámik, je presne taký istý retardér ako môj doma zhotovený.
Anton<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa - Gustimilián Pazderka (80.78.146.248) --- 14. 2. 2008
Re: pavčelaři (27313) (27324) (27326) (27327) (27328) (27329) (27331) (27333) (27343)

Zkus si stoupnout na schůzi a jen třeba zde říci, že nabízíš se ziskem med za polovic co on, máš svou vymyšlenou a sebou osvědčenou rámkovou míru, máš svou konstrukci úlu atp.

Neprve ti sdělí že jsi nepřítel a skoro by Tě nejraději přátelsky vyloučily nebo zničily Tvé včely a potom co by ti znemožnily včelařit si polovina z takového davu udělá poznámky jak včelaříš a včem je ten tvůj úspěch. (know-how) Potom třeba je běžné se i na internetu dočíst hodnocení, že někdo z Bučovic co mu prodal ty oddělky byly promořené VD.

Stačí potomto jen dodat jak M.J. Hus při upalování: Svatá prostoto!


.........
Leoš:>Výsledkem každé takové rozvahy bylo a troufám si říct i bude, že se mu "vyplatí" raději nevčelařit a koupit si hotový produkt (med) od někoho jiného. Přesto všichni tito lidé včelaří - je to jejich koníček. Nikdy jsem je neviděl spekulovat o tom, kolik jim které činnost ve včelstvu zabere času - chodí si tam odpočinout od běžných starostí. Ještě dodám, že nikdo z nich nemá více než 10 včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27351


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 14. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli (27313) (27339) (27344) (27349)

Jinak tu setrvačnost v produkci těžko asi matce vnutíš. GUPA

Gusto prepáč, v krátkom príspevku nemôžem všetko dopodrobne popísať, preto dopĺňam.

Izolátor na získanie viac hmotnostné vajíčka je malých rozmerov, do ktorého vkladám vystavanú Ms prístupnú len z jednej strany (druhú odstránim nožom) s počtom buniek asi 150.Viac larvičiek pri jednom prelarvovaní nepotrebujem IZO vkladám do medzi plodové plásty, včely, ktoré majú pístup do IZO musia pripraviť bunky pre plodovanie, čím IZO pôsobí ako retardér, včely zároveň ošetrujú matku a za 36 hodín matka nakladie obmedzený počet vajíčok. Po 36 hod. m.mriežku odoberiem, a keď larvičky majú 14 až 26 hod. tak ich odoberám. Retardér je v činnosti 36 hod. a v čase covu matiek, nakladie M až 3 tis. vyjíčok, proti 150-tim. Veď aj Jenterov zázračný chovný rámik, je presne taký istý retardér ako môj doma zhotovený.
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa - Gustimilián Pazderka (80.78.146.248) --- 14. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli (27313) (27339) (27344)

Jakým způsobem ale dokážeš omezit produkci vajíček. To co radíš omezuje jen počet zakladených buněk. Co se stane s ostatními vajíčky tu nebudu rozebírat, ale myslím si, že jediné, co může okamžitě matku přeorientovat je ji hodit do zralého(matkychtějící) smetence do sklepa.(prostě komplexně matku "zchladit")

Jinak tu setrvačnost v produkci těžko asi matce vnutíš.

........

A.Turčáni:>Tútu dobrú vlastnosť matky využívam pri chove matiek, preto matku vkladám na 36 hod do izolátora, kde môže položiť max. 130-150 vaj. a prelarvúvam larvičky.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27349


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa - Gustimilián Pazderka (80.78.146.248) --- 14. 2. 2008
Re: VD a ztráty včelstev (27313) (27324) (27326) (27327) (27328) (27329) (27331) (27335) (27338) (27347)

Aleši asi tu neřeknu nic nového, když napíšu, že se VD dá léčit i snůškou a přikočováním. To je asi to základní porovnávání co by jsi měl vzít vpotaz. Ona snůška (bez ní se nedá 3x nebo 4x točit) je základ pro dobré zvládnutí VD. Pokud stanoviště dlouhodobě bude nebo již tak vykazuje špatné snůškové podmínky, neváhej a hledej druhé místo. Tím neříkám, aby jsi opouštěl Tvé stávající stanviště. Jen je dobré mít jako chovatel(je jedno jestli amatér nebo profesně) větší pravděpodobnost dobré snůšky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27348


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 27348 do č. 27408)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu