78107

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Janus (85.70.140.235) --- 17. 2. 2008
Formidol

Kolikrát je možno užít během roku k léčření formidol a kdy je jeho použití nejefektivnější ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27426


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janus (85.70.140.235) --- 17. 2. 2008
Re: Gabon (25136) (25137)

Kolikrát za rok je vhodné použití formidolu a kdy je nejúčinnější?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 17. 2. 2008
Re: Oplodňáček & oplodňovací nástavek (27386) (27389) (27394) (27399) (27409) (27416)

Otevřené drátěné dno za chladného počasí není u oplodňovacích včelstvíček takový problém, jak by se na první pohled mohl zdát. Ztráta tepla spodem není až tak významná, že by se to nějak znatelně negativně projevilo ( snad s vyjímkou zvýšené spotřeby zásob ). Důležité je dobré uteplení oplodňovacích oddělení shora a ze stran. K tomu účelu poslouží klasické víko s vnitřní polystyrénovou uteplivkou a uteplující přepážky ( z obou stran jednotlivých oddělení vložené! ). Nástavek jinak může být bez uteplení ( klasický tenkostěnný ).

Osobně si myslím, že využívání vzájemného ohřívaní jednotlivých oplozovacích jednotek prostřednictvím tenké přepážky nemusí být vždy výhodné. Například pokud dojde ke ztrátě matky v jednom z oddělení, vznikne bezmatečné včelstvíčko, které je nestabilní a rozpadá se. V tomto případě by bezmatečné oddělení mohlo být i úplně opuštěno a vlivem nedostatečného odizolování od ostatního prostoru nástavku by ochlazovalo sousední oddělení. Průběžné prohlídky oplozovacích nástavků a případné korektury v období snubních proletů matek je ztráta času a zbytečné rušení včel, které může vést i ke ztrátě matky ( zalétne do cizího oddělení ).

Proti plemenáči nic nemám, ale je to dle mého soudu zase do jisté míry jednoúčelová věc. Avšak na rozdíl od oplodňáčků se dají využít i na něco jiného ( např. jako sádka, odkládací bedýnka ). Přesto jsem raději zvolil nástavek, jako víceúčelové zařízení.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 17. 2. 2008
Re: Oplodňáček & oplodňovací nástavek (27386) (27389) (27394) (27399) (27409) (27416) (27417)

Vhodnější jsou ale plemenáče z extrudovaného polystyrenu který včelám tak nechutná takže jej vykusují minimálně (k dostání v prodejnách staviv). Stačí okružní pila, nebo i ruční pila, pár delších vrutů trochu lepidla a ruce které to udělají .....
Na výrobu stačí nový plátek pilky na železo, tužka, pravítko, vodovzdorné disperzní nebo epoxydové lepidlo. S cirkulárkou to není tak jednoduché a bez rozpěrného klínu za kotoučem jsou situace, kdy je to o prsty, nebo deska létá po dílně.Výborná je pásová pila, ale tu už má asi málokdo. Řezání odporovým drátem jde o dost hůř než u polystyrenu a strašně to páchne. ...
-----
Při výrobě první série jsem také nasazoval život/prsty, ruce/ a docela mě to odradilo. :-) Zlepšilo se to trochu, když jsme řezal podle pravítka v celé délce stolu.

S tím plátkem se to normálně prořezává, nebo jiná finta?

Tady ma konferenci mi před lety poradili lepení tavnou pistolí. Na plemenáče jsem to ještě nezkoušel, na jiné věci z PS včetně kombinace PS-dřevo ano a je to výborné.
Na letošní sérii a repas jsem předzásoben spec. truhlářskými vrtuty na lamino (MYSLÍM). Předvrtávají se myslím pr5mm a mají hrubý závit a vnitřní šetihran na utahování. Někde jsem je viděl použít ke spojování PS.
Letos chci obnovit tehdy udělaný plemenáčový park, odehnilo dřevo, ze kterého jsem dělal dno a kostru.
S dalšími váhám, nejsem si jist, zda by nebyl lepší rozdělený nástavek, třeba krmítkem ala Zelený. Je to míň krámů do baráků.
Plemenáče mám na 6 rámků. Protože tuto velikost rozdělením nástavku nedosáhnu.
ALe oplodňování je nejlepší ve 4dnech. Protože je šance 50%, tak pokud to někdo nechce točit několikrát se to dá rovnou rozšířit na 4 rámky. Plemenáče používám tehdy, když je v některém nástavku velká úspěšnost, tak jednu matku odeberu i s plásty, posílím trochu (přijde o létavky) a plemenáč dám stranou.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 17. 2. 2008
vlastní stránky

Chtěl bych se zeptat jestli nemáte někdo zkušenost s vytvořením vlastních stránek o včelaření.Jak se to dělá?Co je k tomu potřeba?Díky Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 17. 2. 2008
Re: Oplod???ek (27386) (27391) (27398) (27403) (27418) (27419)

Koukám na poštu neustále a kde nic tu nic.Už se mi to několikrát stalo že emaily dorazily s mnohahodinovým zpožděním.Jak dorazí hned dám vědět.
Pepíno


Míra P. (213.192.0.246) --- 17. 2. 2008
Re: Oplod???ek (27386) (27391) (27398) (27403) (27418)

Teď sem to poslal.Snad už to tam máš.Míra.Dej vědět kdyby to nedošlo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27421


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 17. 2. 2008
Re: Oplodnáček. (27387) (27388) (27392) (27397) (27402) (27406) (27407) (27408)

Aha, tak jestli Anti závěsy na skládaný rámek je něco jiného než Antesovy závěsy na skládaný rámek, tak to se omlouvám.
Taky jsem kdysi laboroval s různými oddělky a oplodňáčky, zkoušel omámit včely v rojáku nebo případně jsem včely setřepával smykem do flašky od okurek a omámil nedostatkem vzduchu pro plnění do oplodňáčků, vyndával jednotlivé rámky s plodem do oddělků atd. Nakonec jsem všechny ty hračky opustil a matky vyrábím obvykle v tom úlu, kde matka bude "pracovat" v produkčním včelstvu. Na mých pár matek za rok to stačí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 17. 2. 2008
Re: Oplod???ek (27386) (27391) (27398) (27403) (27418)

Teď sem to poslal.Snad už to tam máš.Míra.Dej vědět kdyby to nedošlo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 17. 2. 2008
Re: Oplod???ek (27386) (27391) (27398) (27403)

Zdravím Mirku
Dorazil vám email ?- poslal jsem dva a místo znamení použil /=/ Drtivá většina zde na koferenci mě odrazuje od použití oplodňačku spíš se všichni přiklání k plemenáči (ty mám dva)nebo dělenému nástavku.Chovat matky v plemenáči každopádně budu (jen sem se o tom nezmínil). Ale přesto chci na zkoušku pořídit několik (málo 2-3)oplodňáčky.Kousek polystyrenu rámečky česínko lepidlo atd.Počítám že to bude záležitost asi několik málo stovek a trocha času.
Pepíno

Míra P. (213.192.0.246) --- 16. 2. 2008
Re: Oplod???ek (27386) (27391) (27398)

Zdravím Pepíno.Pokud máš zájem pošlu ti fotku toho pantíku co nabízí VP Ještěd.Psal sem tam jedné paní a ta mi ho ochotně i poslala v obálce.Mám taky fotky toho Antes rámku které jsem získal díky diskuzi.Poslal mi je pan Polášek.Pokud chceš pošli mi svou adresu na pupek73/=/seznam.cz a máš to tam.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(194.228.235.95) --- 17. 2. 2008
Re: Oplodňáček & oplodňovací nástavek (27386) (27389) (27394) (27399) (27409) (27416)

Naprosto s Pepčou souhlasím. Tyto plemenáče, to je něco jako Mercedes mezi Trabanty. Já jsem je vyrobil podle Kolomého, jak vyšly obrázky před roky ve Včelařství. Po odzkoušení jsem docela slušnou zbírku různých typů chovatelských úlků rozdal nebo spálil. Na výrobu stačí nový plátek pilky na železo, tužka, pravítko, vodovzdorné disperzní nebo epoxydové lepidlo. S cirkulárkou to není tak jednoduché a bez rozpěrného klínu za kotoučem jsou situace, kdy je to o prsty, nebo deska létá po dílně.Výborná je pásová pila, ale tu už má asi málokdo. Řezání odporovým drátem jde o dost hůř než u polystyrenu a strašně to páchne. Odchov více matek v nástavku jde dobře, ale nikdy mě nějak nenadchl.Má to také nevýhody. A ta výměna matek spolehlivá téměř na 100%!!! V chovu matek je to to samé jako v českém včelařství. Místo, aby se vymýšlely věci co nejjednodušeji podle včel, zelenou mají věci které jsou pracné a složité. Žel tam patří i Hejtmánkova metoda velkých vajíček, bez ležanu navíc hodně pracná. Kvalitní a těžké matky jdou spolehlivě vychovat i jinak. Stačí to okopírovat od včel. Stačí se dívat do otevřeného úlu a dávat si jednoduché otázky a získávat jednoduché odpovědi. Ale umíme to ještě dneska při své přiblblé namyšlenosti??? Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 17. 2. 2008
Re: Oplodňáček & oplodňovací nástavek (27386) (27389) (27394) (27399) (27409)

Cituji:
"K tomuto účelu stačí obyčejný nástavek ( nízký ), který se přepážkami ( nejlépe uteplenými ) včelotěsně rozdělí do 2-4 oddělení ( pro 3 rámky ). Nástavek se posadí na nízké drátěné dno, respektive jeho náhradu...."

S ostatním uvedeným v přízpěvku MV v podstatě souhlasím. Avšak po zkušenostech s počasím v období chovu matek kdy celkem pravidelně v průběhu měsíců květen i červen přichází i několik po sobě následujících chladných dnů nedoporučuji otvřené zasíťované dno tak jak je popsáno. Je třeba mít možnost jeho uzavření - regulace. Zde nehrozí pouze nebezpečí přehřátí v horkých dnech, ale i zachlazení. Tato malá včelstvíčka svůj prostor tak dobře tepelně neovládají. K přepážkám uvnitř nástavku - stačí sololit, nemusí být uteplené. Naopak izolovat doporučuji vnější plášť. Vhodnější jsou ale plemenáče z extrudovaného polystyrenu který včelám tak nechutná takže jej vykusují minimálně (k dostání v prodejnách staviv). Stačí okružní pila, nebo i ruční pila, pár delších vrutů trochu lepidla a ruce které to udělají podle užívané rámkové míry. Jinak hotové plemenáče jsou k dostání ve včelařských prodejnách. Tyto plemenáče (samovýrobu)používám k naprosté spokojenosti již několik let. Pokud je vyrobíme s odděliteným dnem, velmi dobře se s nimi přidává matka s celým oddělkem. Pochopitelně, pokud se dostaneme do tísně je použití nástavku elegantní náhradou.

Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodnáček. (27387) (27412)

Když už 42 dělit, tak jen na půl.
Pokud jich nehodláte chovat stovky, tak asi nemá význam vůbec něco podobného vyrábět. T.Jaša

Mňa k deleniu rámika 270x420mm na tri časti donútil korpus, ktorý je lacný a včelám a matke je to jedno ako je rámik delený. Oplodnenie matky, nie podmienené počtom včiel v osadenstve, stačí aby tam boli včely, ktoré jej podajú potravu do času, kým ju včelár z O.J.(oplodňovacia jednotka) neodoberie.

Posledných 10 rokov som cez sezónu vychoval od 100 do 160 ks M a to nielen v oplodniačikoch na krátkodobý pobyt ale aj 50 ks veľkých chovných jednotiek, na dlhší pobyt matky na dobré rozplodovanie, ktoré používam na výmenu matiek na mojej včelnici, pomocou celého osadenstva.

Malé oplodniačiky akéhokoľvek druhu sú pri chove väčšieho počtu matiek výhodné pre chovateľa. Matky ztýchto oplodn. sú rovnocenné s O.J. tvorené dvomi normalizovanými veľkými rámikmi. Je len vecou včelára, čo si vyberie.
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodňáček & oplodňovací nástavek (27386) (27389) (27394) (27399) (27409)

Utepelní chrání před přehřátím, které by mohlo vést i k vyrojení.

Pokud se neprovede rozšíření přeplněného oddělení, může se vyrojit. M.V.

Tieto dve vety budem komentovať, lebo odlet včiel z oplodničika pripisovaný preplnenému včelami a jeho prehriatiu, má inú príčinu, ako to komentuje autor M.V.
Je to jedna z príčin, často prezentované vysvetlenenie opakujúceho sa tohoto javu, ktorý zažil možno každý včelár, ktorý použil MB, respektíve matku z rojaceho včelstva.
Za normálnych okolností je to efektný spôsob ako vychovať novú matku, odobratím rojových včiel a zo včelstva odobrať mladú matku. Včely sú kompaktné už v roji a tá odobratá časť včiel roja s matkou z toho istého včelstva a vloženým pevným krmivom, sa rýchlo prispôsobí novému prostrediu a behom 10 dní dokončí svoj vývoj dokonalým oplodnením.

Aj z týchto dôvodom je malá oplodňovacia jednodtka výhodná z viacerých dôvodov, výroba oplodniačika je lacná, netreba mnoho zásob na výchovu matky, nepotrebujeme veľa včiel (300 až 500ks, uvedomte si, že včely pri jej oplodnení nehrajú už žiadnu úlohu). Matky z opladniačikov nemáme prečo držať dlhú dobu, sú určené pre okamžitú potrebu.

Odlet včiel z oplodniačika sa stáva často, niekedy odletí i z normálneho úľa, kde roj umiestnime a odletel neraz aj mne. Príčina odletu vždy bola samozrejme "preto", že oplodňovacia jednotka je prehriata a preplnená včelami. Boli prípady, keď oplodniačik bol poloprázdny a včely predsa odleteli.
Dlho som pátral po príčine, kým som túto záhadu vyriešil.

Rojace sa včelstvo, ktoré sa rojí s mladými matkami, hlavne vtedy, keď stará rojová matka zahynie, najčastejšie však včelár ju odoberie, RMB, ktoré ponechá vo včelstve, včelstvo ostatné MB ponechá, tie do času kým prvá mladá matka dospeje trvá to 4-5 dní a až potom odlieta s rojom. lenže ostané MB včely vždy nezrušia a matky dosiahnu 16 dní, včely ich naďalej väznia v MB aj 5 dní po tomto termíne, toto si ustriehne Matka určená s výhradným právom ako prvá na odlet.

Toto robí svojím typickým spôsobom, behá ako víchor po plástoch, chvíľu nepostojí, iba včase "spevu na malú chvľku zastaví a krídlom zaspieva charakteristickým zvukom, ktorým oznamuje včelám a včelám, "ja som tá, čo sa ide rojiť, lebo mám prednostné právo!" Včely matky v MB, pokiaľ neodletí roj, (ak v tom čase nezasiahne do včiel rušiteľ- včelár), ostávajú väznené v MB, zístíme to kontrolou, dospelé matky urobia krátky rez z vnútra bunky,včely ich cezeň chovajú, dýchajú, včely ich neustále prísne strážia, aby sa nedostali z bunky, M sa z buniek ozývajú svojim krátkym spevom, znejúce ako kva,kva.

Trošku obšírne, ale zároveň aj tak nedokonale popísané, aby to každý pochopil. A práve tieto spievajúce matky určené na odlet s včelami v roji. Ak včelár nevedomky vychytí spievajúcu matku a umiestni s včelami z roja do oplodniačika, pobudne chvíľu so svojimi včelami, tá začne vspevovať- oznamovať chcem sa rojiť (pozorný včelár počuje vyzývavý spev matky), burcuje včely na odlet ako rojík a sadá vždy na blízke kríky. Tento malý rojík po znovuosadení do O.J. splnil svoj obrad, vyletel ako roj do voľnej prírody, ostáva v úli, včely postavia dielo a M sa oplodní. Tých prípadov, ktoré mám zdokumentované je veľa.

No vždy sa to neskončí hepy endom. Raz som takúto matku osadil do malého oplodniačika s včelami z toho istého roja. Po ukľudnení rojíka som počul spievať matku, vedel som čo sa stane s osadenstvom, matka ho vyprovokuje k odletu. Preto som letáčik opatril mater. mr., o tri dni som letáč uvolnil a čakal. Behom hodiny vyletel rojík a sadol hneď na rakytu, ktorá robila dokonalý tieň osadenstvu. Rojík som znavu zobral a vrátil do O.J, a založil M.Mr., matka znovu vyspevovala 3 dni, uvolnil som letáč, osadenstvo zase vyletelo. Opakoval som znovu tenistý postup a M znovu spievala, až vtedy som si uvedomil, že to márne,dni bežia a oplodnenie sa nekoná, preto som matke dovolil vyletieť a rojík som ponechal niekoľko hodín sedieť na vetve liesky. Po osadení na to isté miesto, konečne matka prestala spievať a dokázala sa oplodniť.

Jednoznačne opustenie O.J. nebolo podmienené preplnením malej O.J, bola v dokonalom tieni, včiel bolo primerane a predsa. Ešte jeden prípad. Odskočil som si z práce na včelnicu kde ma čakal roj, striasol som ho do rojnici, z ktorej odletel len preto, že v roji bolo viac matiek a k tomu spievajúca. Po návrate bola rojnica prázdna, včely odleteli.

Toto je základné včelie právo matky pri svojom delení, vyletieť v roji a sadnúť na dočasné miesto, kde sa dokonale stmelí a až potom hľadá príbytok.

Možno, že mnohí z Vás z tohoto opisu pochopia, že nie všetko je aj v živote včiel nie je všetko také jednoduché a jasné. Je možné, že aj niekto z Vás, má také isté skúsenosti ako ja. Znovu zdôrazňujem, že to môže byť aj inak, ako vidím ja.
Anton



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 16. 2. 2008
Re: Hmotnost vajíček ve vztahu ke kladení (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27373) (27379) (27383) (27384) (27393) (27404)

"Proč na to tak složitě? Vždyť stačí matku na den vložit do klícky, abychom ........."

Omlouvám se. Nepřesně jsem se vyjádřil. Ono je to ještě složitější než jsem uvedl. Protože nevím ve kterém z 6-ti nástavků se matka právě nachází, tak musím nejprve zjistit kde je jaký plod. Zpravidla se v tomto období nachází v prvém nástavku shora již pouze zavíčkovaný plod jehož buňky po uvolnění včely průběžně zaplňují medem. Ve druhém nástavku shora je plod smíšený a je možnost, že matka se pohybuje právě zde. Ve třetím nástavku i čtvrtém nástavku shora je taktéž smíšený plod s možností přítomnosti matky. Pátý - šestý nástavek shora, zde se plod v tomto období nachází pouze vyjímečně. Proto musím jednotlivé nástavky kde předpokládám matku oddělit mateřími mřížkami abych zjistil ve kterém nástavku se matka ve skutečnosti nachází. Potom již stačí postupovat jak jsem uvedl. Ještě jednou se omlouvám za nepřesnost. Tato složitost je dána pracným vyhledáváním matky. Proto jsem jako izolátor používal celý nástavek a matku jsem nehledal. Snad to pro objasnění stačí.
Pepča



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (80.79.27.242) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodnáček. (27387)

Když už mě jmenujete, tak tedy:
Když už 42 dělit, tak jen na půl. Já mám rozdělen rámek 448x159 na půlku. Ale, když vychováte v tak malém včelstvíčku více než jednu matku, není vhodné vracet včely do produkčních včelstev nebo více jich spojovat dohromady – nosematoza. Za tři roky používání jsem to nedělal. Pokud jich nehodláte chovat stovky, tak asi nemá význam vůbec něco podobného vyrábět.
Mnohem jednoduší a pro kvalitu matky vhodnější mi přijde použít standardní rámky i nástavky. Případně nástavek rozdělit. A pokud je nechcete ani prodávat, tak chov využít jako protirojové opatření a později spojit zpět celý oddělek – usnadní to spoustu práce.
Co se týká mnou publikované bedny, tak stačí na stránkách VÚVč najít moji adresu a rád pošlu pár fotek a popis – plánek po mě nechtějte.

Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (85.160.16.2) --- 16. 2. 2008
Re: jak na to (27410)

Dík, nechci si vydělat mám dost

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

holcicka (212.80.83.150) --- 16. 2. 2008
jak na to

Chceš si lehce vidělat? .. zkus to na http://cz.iq-test.eu/?d=7074 ..a ještě u toho zjistít jaký IQ máš :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodňáček & oplodňovací nástavek (27386) (27389) (27394) (27399)


Oplodňáčky mají význam u velkochovatelů matek, kteří ročně vychovají mnohem více matek než mají kmenových včelstev. Oplodňáčky jsou velmi nenáročné na spotřebu plniva ( včel ), a tak chovatel nemá potíže se sháněním potřebného množství včel k naplnění třeba více jak pěti oplodňovacích jednotek na každé produkční včelstvo.

Včelaři chovající matky pro sebe oplodňáčky nepotřebují! Ti si bez problému ( zvláště pokud včelaří s nízkými rámky ) můžou dovolit nechávat všechny matky oplodňovat v ,,oplodňovacích nástavcích,,. K tomuto účelu stačí obyčejný nástavek ( nízký ), který se přepážkami ( nejlépe uteplenými ) včelotěsně rozdělí do 2-4 oddělení ( pro 3 rámky ). Nástavek se posadí na nízké drátěné dno, respektive jeho náhradu . K tomuto účelu poslouží i vhodná prodyšná pevná podložka ( např. mateří mřížka, na kterou se položí síť ), podložená latěmi ( kvůli minimalizaci prohýbání a zajištění přístupu vzduchu ). Na toto podložku se pod místa přepážek a ke hranám nástavku přiloží loučky, stejné tloušťky, jako je stěna nástavku. Jednotlivé loučky jsou přerušeny...česínka. Stačí česna +/- 3 x(tloušťka louček, např 1 cm ) cm. Větší česna bych kvůli předcházení příležitostné loupeži nepoužíval. Česínka pro jednotlivá oddělení je vhodné umístit na všechny světové strany, abychom minimalizovali zalétávání matek při snubních proletech. Jako střecha se použije klasické víko ( nejlépe uteplené ). Jednotlivá oddělení musí být každopádně včelotěsně oddělena, nikoliv vzduchotěsně...vzduchotěsné oddělení, jak zde bylo zmíněno, nemá význam! Oplodňovací nástavky by se měli být umístěny ve stínu.

Plnění probíhá následovně:
Do každého oddělení se vloží rámek s medem, rámek s pylem ( může být i částečně s plodem ) a souš naplněnou vodou, která se dává až nakonec. Do každého oddělení ( do mezery ) se sklepnou včely ze tří rámků, alespoň ze 2 rámků s plodem...pro předejití možnosti přenesení matky do oplodňovacího oddělení je vhodné plodové plásty ( bez včel ) převěsit do nástavku nad mateří mřížku. Během půl hodiny jsou obklopeny mladuškami, ale matka na nich zaručeně není. Plodové rámky se po oklepání včel do jednotlivých oddělení vrátí do plodiště, pokud-li s nimi nemáte jiné záměry.

Během plnění oplodňovacího nástavku včelami odletí většina létavek, které nejsou pro vytváření oplozovacích včelstvíček vhodné ( jsou krátkověké, náchylné k nosemě, mají tendence se vrátit do kmenového úlu ). Po naklepání potřebného počtu včel ( cca 2000-3000 včel ) se do mezery vloží souš naplněná vodou. Souš vkládejte pomalu, aby příležitostné včely vytvářející v prostoru mezery chumáče nebyly nepomačkány. Do každého oddělení se vloží matečník ( lépe dva pro případ, kdyby se jeden nevyvedl ) a oddělení se zavřou ( nad každé oddělení je kvůli usnadnění manipulace s celým oplodňovacím nástavkem vhodné položit pruh stropové fólie ).

Oddělení se nechají po dva dny zavřené, aby se osazenstvo stmelilo. Proto je vhodné vložit souš naplněnou vodou, abychom předešli případné žízně včel. Pokud-li jsou oplodňovací nástavky ve stínu, není je třeba během ,,věznění včel,, přechovávat ve sklepě. Přímé oslunění by jen zvyšovalo neklid včel, teplotu v nástavku a tím pádem i spotřebu vody, proto je třeba se ho nejen během ,,věznění včel,, vyvarovat. Utepelní chrání před přehřátím, které by mohlo vést i k vyrojení ( také chrání před chladem ). Včelstvíčka nejsou schopna dobře regulovat svoje klima v úle, proto je třeba se tak o ně postarat, abychom předešli případným škodám následkem přehřátí či podchlazení.

V oplozovacích oddělení nemusí být plod. Když se použije, je potřeba počítat s tím, že včelstvíčko zesílí a bude potřebovat více prostoru, což přináší komplikace. Pokud se neprovede rozšíření přeplněného oddělení, může se vyrojit. Případný otevřený plod komplikuje přijetí matečníku.

Za dva týdny po naplnění by měly už matky klást. Třetí týden můžeme očekávat víčkování prvního plodu. To je doba, kdy je vhodné provést tzv. základní výběr matek.

Při základním výběru hodnotíme matku podle dvou rysů...1/ podle jejího vzhledu, 2/ podle jejího plodu
1/ Rušíme veškeré poškozené matky ( potrhané tykadla, nohy, promáčknutý zadeček,.. )a matky s deformacemi ( zakrnělé nohy, křídlo ) či mutacemi.
Větším matkám ( s větší hrudí, delším zadečkem ), s tlustším tělem dáváme při výběru přednost.
( pozn. Též barva je někdy dobrým hodnotícím znakem. Matky černé jsou zpravidla méně kvalitní, ale nemusí to být vždy pravda )

2/ Rušíme veškeré matky s hrboplodem ( trubcokladné ), smíšeným plodem( hrboplod + normální plod ), nebo bez plodu.
Při výběru podle plodu si všímáme velikosti plodové plochy ( čím více matka nakldla u stejně silných včelstvíček, tím je kvalitnější ), stáří plodu ( pokud se vyskytne jedna z mála matek, která ještě po třech týdnem od vylíhnutí nemá zavíčkovaný plod, tak to svědčí o tom, že se později oplodnila než ostatní matky...pozdně oplozené matky jsou méně kvalitnější ) a také hodnotíme mezerovitost ( pozor! při hodnocení podle mezerovitosti může dojít k častým chybám...včely někdy při slabších snůškách zanáší plásty medem či pylem mezerovitě, takové plásty bývají po zakladení více mezerovitější něž ostatní ), která by neměla být vyšší jak 20%.

Při základním výběru je vhodné minimálně 1/3 horších matek brakovat ( zamáčknout ). Malá výběrová základna si zakládá na neúspěchu ( ne každá matka se vyvede! ). Proto je vhodné vytvořit alespoň o 1/3 více oplozovacích oddělení, než potřebujeme oplozených matek.

Při tomto způsobu oplodňování matek prakticky nepoužíváme jednoúčelové věci. Oplozovací oddělení se dají bez problému použít k druhé sérii. Nebo můžeme jednotlivá oddělení pospojovat, ponechat jednu matku a posílit výsledné včelstvo plodovým plástem. Získáme tím oddělek, vhodný k posílení či k výměně matek produkčních včelstev. V oplodňovacím nástavku můžeme rovněž přechovávat záložní matky. Oplodnění matek na plástech, který si včelstvíčko předem nemuselo postavit, čímž se jednotlivé včely nevysílí a snižuje se riziko onemocnění matky nosemou, je daleko přirozenější a úspěšnost oplodnění vyšší něž v oplodňáčcích. Proto tento systém všem včelařům ,,samozásobitelům,, doporučuji!


S pozdravem...M. Václavek



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodnáček. (27387) (27388) (27392) (27397) (27402) (27406) (27407)

Antes, ne Anti! Radim

A prečo nie Anti?, Veď môj je iný, vysvetlil som to Pepínovi, prečo. Dúfam, že neurobíš z toho medzinárodnú arbitráž. Pán Antes, bol alebo ešte je, šikovný včelár.
Na lomený rámik by sa dal použiť priemyselme vyrábaný záves a používaný na kuchynské linky, vhodne pod tlakom formovaný a priemyselne vyrábaný, je však asi nevhodný, je rozmerný.
V obchode predávajú tzv. kazetové závesy z tenkého plechu rozmerov asi š.20x v.30mm, z ktorého zaklepaním vo zveráku do pravého uhla získame záves vhodný na použitie pre lomený rámik.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodnáček. (27387) (27388) (27392) (27397) (27402) (27406)

Antes, ne Anti. Dobrý materiál na zkoušky je obyčejný konzervový plech, obvykle je z venkovní strany galvanicky pocínovaný, tudíž po očištění od lepidla na něm drží cín. Protože je tak tenký, dá se v menších plochách jednotky cm dobře pájet i obyčejnou pistolovou páječkou a těch několik let, než se příslušné řešení ověří, v pohodě vydrží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodnáček. (27387) (27388) (27392) (27397) (27402)

No tak to je paráda, zadával jsem ANTI do různých vyhledávačů,v odchodech vysvětloval že je to "běžné kování" jen oni ho nemají.Nekoumal jsem ho podrobně,ale na první pohled jsem myslel že je to sériovka z fabriky.Jo jo zlaté české (slovenské) českoslovenké ručičky.
Zdraví Pepíno


A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodnáček. (27387) (27388) (27392) (27397)

Zkuste prosím uvést výrobce-prodejce nebo nejaké přesnější vodítko.
Předem díky Pepíno

Nič také sa nedá u nás kúpiť.
Závesy, ktoré ja používam si vyrábam sám, nie je to môj vynález, je produkt včelára Antesa, žije v Česku, zaves aj nazýva Antosov. ja som ho trochu zmenil, aby sa dal ľahšie pripevniť na rámik. Pôvodný sa pripevňuje na latky zhora, môj ANTI pripevňujem na bočné zvislé latky rámika.
Na záves používam Al plech hrubí 0,8-1mm (ľahšie sa s ním pracuje), vystrihnem si dva pásy 10mm široké,dlhé 40mm a na jednom konci ponechám výstupok 10x10mm, tento výstupok upravím dopolokruhu, presne v strede výstupku vyŕtam dieru 1-2mm, vo zveráku alebo plochýmyi kliešťami ohnem výstupok do pravého uhlu a tak znitujem. Výstupok na proti kuse urobím na druhej strane, aby som to mohol znitovať.

Môj dvojoplodniačikje pre chov bezpečný a hlavne lacný (nádoba je za 35.-Sk). Čistotu aj napriek letáčika v hornej časti včely dokonale udržujú a ďalôšia výhoda je podávanie krmiva či pevného alebo tekutého. Verte mi, to je pre mnohých včelárov z hľadiska tepelných pomerov neprijateľné, včelám neškodí, ja ich mám vystavené na vyššom podstavci (netreba sa k nim zohýnať) a bez tieňa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27406


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 16. 2. 2008
Re: Včelaři a pavčelaři


>
kecáš za rok 2004 ulovila 4myši
Petr


Ale nesežrala. :-)
Pepa



Páč byla přežraná, potvora jedna :-))) !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 16. 2. 2008
Re: Hmotnost vajíček ve vztahu ke kladení (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27373) (27379) (27383) (27384) (27393)

Pro všechny pochybovače jsem zkopíroval část náhodně vybraného článku. Tato tématika již byla v literatuře nejednou publikována.
I podle mých zkušeností, pokud chceme dosáhnout co možná největších vajíček musíme matku na několik hodin izolovat, dát jí možnost regenerace jak uvádí přítel Anton a ostatní předřečníci. Dříve jsem to prováděl tím způsobem, že jsem matku izoloval mateří mřížkou v jednom nízkém nástavku, po 48 hodinách a kontrole, že matka zakladla co mohla jsem vkládal jednu mezistěnu, po dalších čtyřech až pěti dnech jsem vystavěnou zakladenou "mezistěnu" vyjmul a použil vhodné larvičky. Je pravdou, že kontrolou vajíček ve zpřímeném stavu se odhadem některá vajíčka se zdála větší. Sám se ale domnívám, že velikost budoucí matky spíše závisí na kvalitě ošetřování v larválním stádiu. Proto mne velikost vajíček dnes již netrápí. Důležitý je pro mne výběr plemeniva od kvalitního včelstva s kvalitní matkou a dále ponechání pouze velkých a výkonných matek. Pro vysvětlení, matky odchovávým výhradně v plemenáčích, které průběžně rozšiřuji na záložní včelstva pro vlastní potřebu a několik známých. Pokud bych se ale zabýval rozchovem matek a jejich dodáváním (dle plemen. zákona), zcela jistě bych způsob izolace chovných matek aplikoval i nadále.
Pepča

______________________________________________________________

Proč na to tak složitě? Vždyť stačí matku na den vložit do klícky, abychom u ni zastavili ( minimalizovali ) kladení. Druhý den se vpustí pod poklopku s průlezem ( s mateří mřížkou místo síťoviny, rozměr +/- 1 dm2 ) přiloženou k vhodné souši na zakladení nebo se může také přemístit do NICOTu . Včely musí mít k matce přístup, jinak nám připravené dílo nezaklade, protože matka klade jen do předem včelami feromonově označených a vyčištěných buněk připravených k nakladení vajíčka. Třetí den se matka pustí. Šestý den ( čtvrtý den od započetí kladení ) máme k dispozici hodinové larvičky z větších vajíček, které jsou vhodné k započetí chovu.

Výhoda tohoto způsobu je to, že nemusíme hledat vhodné larvičky, protože si je předem připravíme vhodné larvičky v dostatečným počtu i k většímu rozchovu od dané matky ( případně se může projevit i zvýšení medného výnosu vlivem produkce hmotnějších matek ).


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 16. 2. 2008
Re: Oplod???ek (27386) (27391) (27398)

Zdravím Pepíno.Pokud máš zájem pošlu ti fotku toho pantíku co nabízí VP Ještěd.Psal sem tam jedné paní a ta mi ho ochotně i poslala v obálce.Mám taky fotky toho Antes rámku které jsem získal díky diskuzi.Poslal mi je pan Polášek.Pokud chceš pošli mi svou adresu na pupek73/=/seznam.cz a máš to tam.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27403


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodnáček. (27387) (27388) (27392) (27397)

Zkuste prosím uvést výrobce-prodejce nebo nejaké přesnější vodítko.
Předem díky Pepíno

Nič také sa nedá u nás kúpiť.
Závesy, ktoré ja používam si vyrábam sám, nie je to môj vynález, je produkt včelára Antesa, žije v Česku, zaves aj nazýva Antosov. ja som ho trochu zmenil, aby sa dal ľahšie pripevniť na rámik. Pôvodný sa pripevňuje na latky zhora, môj ANTI pripevňujem na bočné zvislé latky rámika.
Na záves používam Al plech hrubí 0,8-1mm (ľahšie sa s ním pracuje), vystrihnem si dva pásy 10mm široké,dlhé 40mm a na jednom konci ponechám výstupok 10x10mm, tento výstupok upravím dopolokruhu, presne v strede výstupku vyŕtam dieru 1-2mm, vo zveráku alebo plochýmyi kliešťami ohnem výstupok do pravého uhlu a tak znitujem. Výstupok na proti kuse urobím na druhej strane, aby som to mohol znitovať.

Môj dvojoplodniačikje pre chov bezpečný a hlavne lacný (nádoba je za 35.-Sk). Čistotu aj napriek letáčika v hornej časti včely dokonale udržujú a ďalôšia výhoda je podávanie krmiva či pevného alebo tekutého. Verte mi, to je pre mnohých včelárov z hľadiska tepelných pomerov neprijateľné, včelám neškodí, ja ich mám vystavené na vyššom podstavci (netreba sa k nim zohýnať) a bez tieňa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27402


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodňáček (27386) (27389) (27394)

Přepážky musí být nejen včelotěsné, ale v rámci možností i "vůnětěsné", aby vůně jedné matky v oddělku nerušila přijetí matky v druhém oddělku.

Dobrá téma na diskusiu, ktorá má aj praktické použitie pri 100%-nom pridávaní matky do včelstva.

Podľa mojich praktických skúseností je život včelieho spoločenstva v prítomnosti matky organizovaný kontaktným spôsobom t.j. prijímaním materskej látky ML, je potom chuť a nie vôňa. Samozrejme aj vôňa ako taká nie je neznáma v ich živote, npr. Nassanovova vôňová žľaza, ktorú včelie spoločenstvo využíva pri združovaní včelích jedincov.

Tento fakt môže pozorovať každý vnímavý včelár npr. pri zberaní roja z miesta jeho sadnutia do pripravenej rojnici. Včely pri striasaní do rojnice sa časť z nich rozletí do okolia. Včely vchádzajúce do rojnici sa vždy postavia do polohy, ktorá im odkryje vôňová žľazu (medzi predposledným a posledným tergitom)odkryje a včely pohybom krídiel ho roznášajú do okolia vo smere prúdenia vzduchu. Poletujúce včely združujúcu vôňu zachytia a letom proti proti prúdenia vzduchu za pomoci združovacej vône bezpečne nachádzajú miesto kde vošla matka s včelami. To isté môžeme pozorovať aj v prípade, keď roj osádzame na stále miesto, keď aj v tomto prípade včely bezpečne nachádzajú svoje družky pomocou vône.

Iné je to v prípade organizovania života včiel vo vnútri včelstva, ktoré žije svoj život v úli alebo voľne v dutine. Ako som v úvode napísal, život včelstva je organizovaný na báze ML, ktorá musí vo včelstve neustále kolovať, všetky včely musia cítiť, že matka je medzi nimi. ML odberajú včely z tela matky jazýčkom, teda ústami ako kontaktnú látku, teda ako CHUŤ. Včely získavajú ML neustálym kontaktom s matkou,tie ju roznášajú a odovzdávajú včelám po celom úli a ich život je v norme.
Mnohí z nás často vyložia plás s včelami na kozlík bez matky. Ak je tá doba oddelenia od prísunu novej dávky ML asi 20-30 min., včely znepokoja a začnú "hučať", hoci svoju vôňu majú, rozliezať , lietavky odlietajú do úľa a mladé včely, ktoré ešte neboli na orientačnom prelete sa rozbiehajú (rozbiehavosť včiel, ktorú vyvolal sám včelár)
Potom prezentovať, že sa včely v úli riadia len na základe vône, jedným so zmyslov včely medonosnej, je asi nesprávne (vidíte použil som slovko "asi", pamätám aj na zadné dvierka)
V živote včelieho spločenstva je najdôležitejšia je materská látka, ktorá je jedným z hlavných zmyslov, ktorú nazývame CHUŤ, ktorú pruduje matka.

Materská látka-chuť sa dá dokázať nepriamymi dôkazmi, Matku z usporiadaného včelstva, vložte do zasieťoavnej pridávacej klietky, aby z nej unikala do priestoru včelstva domnelá vôňa a vložte ju do podmetu pod plásty. Oddelenie matky od včiel pomocou klietky (včely k nej nesmú mať prístup),ani jej prítomnosť v úli, nezabráni kolapsu včestva a následnému chovu náhradnej matky. Včelám nestačí len vôňa.

- včelári si neuvedomujú, keď v prípade tvorby nového včelstva formou zmetanca, že prijatie matky je preto také rýchle a bezpečné, lebo včely okamžite pociťujú nedostatok chuti (môžu byť z aj viacerých včelstiev) a preto v Pude sebazáchovy prijmú okamžite každú voľne pridanú matku (aj neoplodnenú). Nie je to na princípe domnelého zmätku včiel, ale na princípe prahnúcich včiel po materskej látky, ktorá ich zjednocuje a dáva život.
A týchto prípadov je viac.

Týmto rozsiahlym komentárom som chcel poukázať na to, čo napísal pán Polášek ako má byť vyrobená chovná jednotka, rozdelená na chovné komôrky, MUSÍ BYŤ VČELOTESNÁ! a tu včelári často robia chybu, že včelotesnosť podcenia.
Ja mám úľ ležan rozdelný na 14 komôrok na dva normálne plásty. Komôrky sú rozdelené sololitom v drážkach, ktorý je dobre natrieť vytvrdeným lakom. Priehradky- prepážky sú vypustené nad úroveň hornej latky rámika. Potom medzi priehradky nad každú komôrku vkladám povalku. Takto zabránim akémukoľvek styku včiel osadených vedľa seba, pochádzajúcu z knštrukčných chýb. Oplodňovacia jednotka je neutrálnej šedej farby, bez akéhokoľvek farebného rozlíšenia. A matky sa nestrácajú.

Tieto moje riadky berte ako môj názor, preto nemusí byť pravdivý. V mojej včelárskej praxi ho však plne uplatňujem.

Anton
Preto ja tvrdím, život dvoch blízkych včelstvíčok nie je ovplyňovaný domnelou vôňov, ale závisí od prítomnosti tej správnej materskej látky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27401


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 16. 2. 2008
RE: Včelaři a pavčelaři




-----Původní zpráva-----
Od: vcely-bounces/=/v.or.cz za uživatele Jarolím Petr
Odesláno: pá 15.2.2008 13:19
Komu: Včelařská konference
Předmět: Re: Včelaři a pavčelaři

Sroll Josef napsal(a):
> Racionalizace....
> Moje číča Annarietta Forleag Lestrix
> http://annarietta.tripod.com/
>
> za týden sežere cca 5 až 6 zahraničních konzerv á 20,-Kč. Pytel steliva stojí cca stovku a vydrží několik týdnů. Každoroční návštěva veterináře (očkování, prohlidka) je vždy přes tisícovku. kromě toho vyžaduje další péči (česání, obsluhu jejího WC...). Náklady tedy přes 5000,- Kč ročně.
> Myši nežere.
>
> Takže mi může nějaký odborník na racionalizaci a samozvaný udělovač titulů vypočítat nějaký koeficient?
>
> Pepa
>
> P.S. Kotě této rasy (samozřejmě s PP) stojí cca 10 000,-Kč
>
>
>
>
kecáš za rok 2004 ulovila 4myši
Petr


Ale nesežrala. :-)
Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodňáček (27386) (27389) (27394)

Zatím chci jen 2-3 oplodňáčky na zkoušku a pozorování,učení,protože s chovem matek nemám žádné skušenosti (nějak se začít musí) proto nechci zatím nic kde se chvá po dvou a více matkách současne ale všechno zvlášť,aby nepřišlo zklamání při hromadné ztrátě při začátečních chybách.(ani včelky by s toho nebyly dvakrát nadšené) Možná časem jestli se zadaří tak něco kombinovaného.Včelařím v malém pro radost a je to pro mě skvělé odreagování od dnešního hektického světa.

Díky za vaše skušenosti i rady
Pepíno






Leoš (213.19.51.58) --- 15. 2. 2008
Re: Oplodňáček (27386)


Cestu oploďnáčku jsem opustil - popíšu Vám "jednodušší" variantu.

Zkuste rozdělit jeden nástavek dvěma posuvnýma přepážkama. Získáte tak prostor pro 3 samostatné oddělky. Ubyde Vám spousta nepotřebného harampádí - malé oplodňáčky, skládací rámky . . .

To vše platí za přepokladu, že nechcete produkovat stovky matek.

Leoš






R. Polášek (85.71.1.251) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodňáček (27386) (27389)

Taková varianta, rozdělení jednoho nastavku na 3 oddělky se dříve běžně prováděla. Kvůli orientaci matek při návratu oplozovacích výletů se k tomu dělalo dno, kde jednotlivé oddělky měly česna na různé strany. Přepážky musí být nejen včelotěsné, ale v rámci možností i "vůnětěsné", aby vůně jedné matky v oddělku nerušila přijetí matky v druhém oddělku.








Kladivo (213.195.224.2) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodňáček (27386)

Podívej se na tyto stránky.Mám tam sekce a oplodňáček rozdělen na odchov čtyřech matek.
http://foto.tiscali.cz/kladva/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 16. 2. 2008
Re: Oplod???ek (27386) (27391)

Díky ale foto raději někam umístětě a dejte odkaz ať se můžou podívat všichni.Nerad zvařejňuju na webu kontakty protože pak otravují různí vtipálci nějakými nesmysly a reklamou.
Díky za pochopení Pepíno


FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 15. 2. 2008
Re:Oplod???ek (27386)

Zdravím, můžu poslat foto skládaného rámku na Dva díly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodnáček. (27387) (27388) (27392)

Zdravíčko sluníčko
Právě váš skládací rámek mě velmi inspiroval,jen oplodňáčky chci s tvrzeného polystyrenu ,i když vaše matky s květináče budou asi odolnější na změny počasí protože nepoužíváte izolaci. Hlavně by mě zajímalo kde se dá sehnat vámi použité kování,protože jsem obešel 2 železářství a speciální stolařskou prodejnu a kování nikde není ani v katalogu.VP Ještěd teť nabízí nějakou novinku,ale nemají foto takze to můze být i neco jiného.Zkuste prosím uvést výrobce-prodejce nebo nejaké přesnější vodítko.
Předem díky Pepíno


Niečo o oplodniačikoch nájdete na fotogalérii
klikmúť
vcely.sk/index.php?name=coppermine&cat=10045

Je to môj nápad s využitím nádob na pestovanie rastlín, pre rámik vonkajších rozmerov 135x420 mm, delený na tri časti, pospájaný ANTI závesmi. Nádoba je s ndstavbou, v strede rozdelená priehradkou na dve časti, letáčiky sú z obidvoch strán v hornej časti. Priestor je uzatvorený dreveným stropom.

Aj napriek, že nádoba je z umelej hmoty, včelám plne vyhovuje. Úspešne matka odchovávam, proti prehriatiu sú chránené dreveným stropom a sten tepelne sú dostatočné. Osadenstvo si dokáže udržať aj v studených dňoch udržať vhodnú teplotu pre výchovu plodu.
Možno bude v niečom pre Vás užitočný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kladivo (213.195.224.2) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodňáček (27386)

Podívej se na tyto stránky.Mám tam sekce a oplodňáček rozdělen na odchov čtyřech matek.
http://foto.tiscali.cz/kladva/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 16. 2. 2008
Re: Téma na uvolnenie (27390)

Odposťte mi také,

Jsme-li u pikantních příběhů, vyprávěl mi přítel Vlasta.

Měl jsem kočovný vůz u řepky. Přijedu na kontrolu, vykonávám u nedalekého remízku malou potřebu. Našla mne. To byla bolest. Skočím do auta a hurá za manželkou. Ale žádné překvapení se nekonalo. Já už nenatékám.

Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodňáček (27386) (27389)

Taková varianta, rozdělení jednoho nastavku na 3 oddělky se dříve běžně prováděla. Kvůli orientaci matek při návratu oplozovacích výletů se k tomu dělalo dno, kde jednotlivé oddělky měly česna na různé strany. Přepážky musí být nejen včelotěsné, ale v rámci možností i "vůnětěsné", aby vůně jedné matky v oddělku nerušila přijetí matky v druhém oddělku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27394


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 15. 2. 2008
Re: Hmotnost vajíček ve vztahu ke kladení (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27373) (27379) (27383) (27384)

26. STADIA OBDOBÍ PLODU, JEHO CHOV VE VČELSTVU

Zpracovala Tereza Půžová

Vajíčko
"Délka včelích vajíček není stejná, kolísá od 1,3 mm do 1,8 mm a stejně proměnlivý je i jejich průměr, od 0,3 do 0,4 mm. Hmotnost vajíček je 0,10 až 0,15 mg. Velikost a hmotnost vajíček jsou nepřímo úměrné nakladenému množství. Čím více vajíček klade matka v určitém období, tím jsou menší".

Pro všechny pochybovače jsem zkopíroval část náhodně vybraného článku. Tato tématika již byla v literatuře nejednou publikována.
I podle mých zkušeností, pokud chceme dosáhnout co možná největších vajíček musíme matku na několik hodin izolovat, dát jí možnost regenerace jak uvádí přítel Anton a ostatní předřečníci. Dříve jsem to prováděl tím způsobem, že jsem matku izoloval mateří mřížkou v jednom nízkém nástavku, po 48 hodinách a kontrole, že matka zakladla co mohla jsem vkládal jednu mezistěnu, po dalších čtyřech až pěti dnech jsem vystavěnou zakladenou "mezistěnu" vyjmul a použil vhodné larvičky. Je pravdou, že kontrolou vajíček ve zpřímeném stavu se odhadem některá vajíčka se zdála větší. Sám se ale domnívám, že velikost budoucí matky spíše závisí na kvalitě ošetřování v larválním stádiu. Proto mne velikost vajíček dnes již netrápí. Důležitý je pro mne výběr plemeniva od kvalitního včelstva s kvalitní matkou a dále ponechání pouze velkých a výkonných matek. Pro vysvětlení, matky odchovávým výhradně v plemenáčích, které průběžně rozšiřuji na záložní včelstva pro vlastní potřebu a několik známých. Pokud bych se ale zabýval rozchovem matek a jejich dodáváním (dle plemen. zákona), zcela jistě bych způsob izolace chovných matek aplikoval i nadále.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 2. 2008
Re: Oplodnáček. (27387) (27388)

Niečo o oplodniačikoch nájdete na fotogalérii
klikmúť
vcely.sk/index.php?name=coppermine&cat=10045

Je to môj nápad s využitím nádob na pestovanie rastlín, pre rámik vonkajších rozmerov 135x420 mm, delený na tri časti, pospájaný ANTI závesmi. Nádoba je s ndstavbou, v strede rozdelená priehradkou na dve časti, letáčiky sú z obidvoch strán v hornej časti. Priestor je uzatvorený dreveným stropom.

Aj napriek, že nádoba je z umelej hmoty, včelám plne vyhovuje. Úspešne matka odchovávam, proti prehriatiu sú chránené dreveným stropom a sten tepelne sú dostatočné. Osadenstvo si dokáže udržať aj v studených dňoch udržať vhodnú teplotu pre výchovu plodu.
Možno bude v niečom pre Vás užitočný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27392


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 15. 2. 2008
Re:Oplod???ek (27386)

Zdravím, můžu poslat foto skládaného rámku na Dva díly.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?no <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Oplod???ek
> Datum: 15.2.2008 20:47:50
> ----------------------------------------
> Zdravíčko chtěl bych poprosit o vaše rady nebo doporučení jaký typ
> oplodňáčku je vhodný, jednoduchý, spolehlivý k chvu matek a domácí
> výrobě.Mé představy jsou že korpus bude s tvrzeného polystyrenu, na rámeček
> 42x17,který bude skládací a to buď na dva nebo tři díly pomocí čepů nebo
> kování tak aby se dal po složení vložit do klasického nástavku.Má s tím
> někdo skušenosti?Jsou někde plánky? Čeho se mám vyvarovat abych nenadělal
> víc škody jak užitku? Hlavně se nemůžu rozhodnout zda rámek dlohý 42
> skládat na půl nebo na tři díly a druh větrání aby tam bylo čerstvo a
> nebyla zima.Teť v "zimě" je trochu víc času tak chci ještě do jara stihnout
> něco vyrobit.
> Díky Pepíno
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27391


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 2. 2008
Téma na uvolnenie

Dúfam, že mi bude odpustené!
       

Pikantný príbeh


Čo dokážu včely, som sa presvedčil, jedno teplé leto. Nebudem uvádzať miesto, ani menovať, kde a komu sa to stalo, ale príbeh je pravdivý. Už názov článku bude vzbudzovať u mužov včelárov zvedavosť, akým spôsobom dostali včely dostali osobu včely do problému, v ktorom žena bola obeťou a ja jej náhodným pozorovateľom. No je celkom možné, že som ju predsa zapríčinil len ja, lebo včely boli moje.

Pri mojej včelnici medzi, ktorú som si vybudoval na vhodnom pozemku, na čo som dostal súhlas od majiteľa. Včelnica sa nachádzala nejakých 250 m od bytovky, okolo agátové porasty, listnaté lesy, pasienky porastané kvetenou a kríkmi, ponúkajúce včelám peľ a nektár, k tomu popri včelnici tiekol malý potôčik, ktorý žiaľ v lete obyčajne vyschol. Výhodou včelnici bolo, že sa nachádzala blízo bytovky a okolo nej rástli kríky a vrbina, ktorá robila dobrú clonu pre okolo chodiacich družstevníkov. Nebude to nadnesené, ak napíšem, že to bol môj vysnívaný raj na zemi a pre včely tiež.

Stalo sa však niečo nečakané, v jej blízkosti, v náväznosti na môj plot si susedia z bytovky ohradili plochu dobrej pôdy a rozdelili na záhradky. Nebolo to šťastné riešenie, no stalo sa a vedel som, že budú vznikať aj nepríjemné situácie pri obťažovaní včelami, preletujúce nad hlavami záhradkárov, čo sa aj v ďalších rokoch, niekoľkokrát potvrdilo.

Neostalo mi nič iné, len na miesta bez súvislej ochrany kríkov, vysádzať liesky, maliny a rýchlorastúce „francúzke“ vŕby. Zo začiatku na včelnici bolo len 10 včelstiev, tak v podstate sa nič vážne nestalo, no ako pribúdali včelstvá, predsa sa sem tam stalo, že záhradkári museli svoje políčka rýchlo opustiť. Stromy a kríky dorástli a včely museli vyletovať nad ne a tak odlietať za svojimi povinnosťami. Klamal by som, keby som nepriznal, že včely boli vždy mierumilovné. Aj keď leteli vysoko, stalo párkrát, že pohybujúce a pracujúce postavy, hlboko pod nimi ich vyprovokovali k útokom a hneď bol oheň na streche.

Hneď za mojím plotom mali záhradku susedovci, oddelenú vysokým a súvislým pásom malín s prístupovou bránkou hneď pri mojej, ktorou som vchádzal na včelnicu, na ktorú z času načas prišla suseda po zeleninu.

Ja som kontroloval úľ za úľom a okolie som si veľmi nevšímal, že na záhradku prišla mladá suseda. Preto ani presne neviem čo všetko a ako sa odohralo do času, kým som sa nestal účastníkom tejto pre mňa úsmevnej príhody, no pre susedku skôr tragikomickej, takže sa môžem len domnievať ako to všetko začalo. Ženy majú zvláštny vzťah k svojim záhonom a okrem toho, že si odnesú z nich zeleninu či kvety do vázy, chcú ich mať aj čisté. To urobila moja suseda, začala motykou odstraňovať všade prítomnú burinu. Preletujúce včely nad inkrimovanou záhradkou v pomerne veľkej výške, asi tak 4-5m, reagovali na prudko sa pohybujúcu postavu s motykou, opúšťali svoju letová dráhu a útočili na hlavu nešťastnej susedky. Realitou toho čo sa deje za živým plotom, bol zúfalý krik a volanie o pomoc. Vedel som že je zle, že moje včely niekoho obťažujú, preto som bežal bližšie ku plotu, čo sa za ním deje. Mohlo to byť aj smiešne, ale v tej chvíli to bolo skôr tragikomické, lebo žihadlo nie je obyčajné pichnutie, bolí a čo je horšie, opuchy nikoho nepotešia. Suseda rukami odháňala útočiace včely na jej hlavu, ale väčšina z vás to pozná, čím viac sa snažíte, tým viac ich vo vlasoch máte. A tak to bolo i s touto nešťastnicou. Bola by pomohla nejaká väčšia plachta, tú som však na včelnici nemal. V tej chvíli ma napadlo, že v tejto kritickej chvíli jej pomôže len rýchly útek do bezpečia. Skríkol som „utekajte“, suseda pochopila a rýchlo vybehla pred bránku na chodník pod košatou vŕbou, kde ostala stáť, mysliac si, že má vyhrané. To nemala urobiť lebo zúrivé včely ju našli a znovu sa pustili do jej vlasov. Od strachu ostala oko drevená, kým ju nenapadla spásonosná myšlienka, čľupla si k zemi a zároveň zodvihla letné šaty nad hlavu, mysliac si, že je zachránená. Lenže, včely vedia ako dobyť nedobytné. V tom ako blesk sa z pokľaku zodvihla, spustiac šaty z hlavy dolu a utekala až k neďalekej bytovke.

V tomto svojom nešťastí si uvedomila, že niekoľko metrov od nej stojí muž a predsa verejne ukazovať svoje spodné prádlo sa nesluší. Preto zvolila útek, čím ďalej od zúrivých včiel. V tom momente by možno prijala radšej nejaké to žihadlo, ako sa ukázať cudziemu mužovi skoro nahá. Nuž tak či tak, ten čo má uši včetko počuje a kto má oči, rád sa na pekné veci podíva. Veď aj včelár nežije len so svojich včiel, jeho život sa skladá zo spektra každodenných zážitkov, tak ako je to u ostatných ľudí.

Naše spolužitie bol naďalej priateľské i keď pri stretnutí jej vystúpil rumenec na líca, pohár sladkého medu sa však postaral o urovnanie dobrých susedských vzťahov. Od tejto sexi príhody som susedku cez deň na záhrade nestretol, chodila skoro ráno alebo pozde k večeru, keď včely ešte nelietali alebo už nelietali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27390


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 15. 2. 2008
Re: Oplodňáček (27386)


Cestu oploďnáčku jsem opustil - popíšu Vám "jednodušší" variantu.

Zkuste rozdělit jeden nástavek dvěma posuvnýma přepážkama. Získáte tak prostor pro 3 samostatné oddělky. Ubyde Vám spousta nepotřebného harampádí - malé oplodňáčky, skládací rámky . . .

To vše platí za přepokladu, že nechcete produkovat stovky matek.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27389


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 15. 2. 2008
Re: Oplodnáček. (27387)

Díky ale Hav.Brod je vzdálený víc jak 200 km takže se tam asi hned tak nestavim,jedině jak pojedu nekdy okolo(v budoucnu).Viděl jsem na internetu pár fotek podle kterých by se dalo něco vyrobit,ale konkrétnější popis by byl lepší protože jsou určitě různé vychytávky a usnadňováky atd.Nedávno jsem chtěl /klasiku/(nevím co to přesně bylo) a pak když jsem uviděl skládací rámek tak jsem měnil okamžitě rozhodnutí kvůli kompatibilitě s nástavky.Proto chci poradit dřív než něco vyrobím protože v téhle oblasti mám jen velmi malí přehled.
Přesto díky Pepíno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27388


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Moluka (83.208.196.187) --- 15. 2. 2008
Oplodnáček.

Takový oplodňáček o kterém píšete je k vidění na pokusném stanovišti Skřivánek u Šotk asi 5 km od Havl. Brodu.Mladý a schpopný včelař př. Tomáš J vám k tomu dá i instruktáž, stojí to za to. Moluka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27387


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 15. 2. 2008
Oplodňáček

Zdravíčko chtěl bych poprosit o vaše rady nebo doporučení jaký typ oplodňáčku je vhodný, jednoduchý, spolehlivý k chvu matek a domácí výrobě.Mé představy jsou že korpus bude s tvrzeného polystyrenu, na rámeček 42x17,který bude skládací a to buď na dva nebo tři díly pomocí čepů nebo kování tak aby se dal po složení vložit do klasického nástavku.Má s tím někdo skušenosti?Jsou někde plánky? Čeho se mám vyvarovat abych nenadělal víc škody jak užitku? Hlavně se nemůžu rozhodnout zda rámek dlohý 42 skládat na půl nebo na tři díly a druh větrání aby tam bylo čerstvo a nebyla zima.Teť v "zimě" je trochu víc času tak chci ještě do jara stihnout něco vyrobit.
Díky Pepíno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27386


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lubo? Adamec (e-mailem) --- 15. 2. 2008
Re: pavčelaři (27313) (27324) (27326) (27327) (27328) (27329)

Někdy to není o lenosti ale o času, který chci včelám věnovat. Předpokládám,
že matky z oblastního chovu jsou kvalitní matky.

Luboš

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.fixnet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 13, 2008 8:46 PM
Subject: Re: pavčelaři


>V klasických racionální včelaři nevčelaří, protože se v nich dosahuje nízká
> produktivita práce. Medu se sice oběma způsoby dá získat stejné množství,
> ale s rozdílnou časovou nákladností...práci se silnými včelstvy a celými
> nástavky se v produktivitě práce nic nevyrovná. A s produktivitou práce
> souvisí celá efektivnost včelařského provozu.
> Bez chovu matek se obejdou jen včelaři a opravdu malým počtem včelstev.
> Ale
> je to lenost kupovat několik matek pro svůj chov. Kdyby to tak dělat
> každý,
> matky by se staly velmi velkým nedostatkovým zbožím. Kvalitní matka je
> základ úspěchu.
> Rojení se při správné metodice dá úplně vymýtit a to i u velkovčelařů. Je
> třeba rojení předcházet a ne mu čelit.
>
> Včelaři často zapomínají na to, že když už si pořizovat racionální
> technologie je třeba vědět jak s nimi zacházet, jak s nimi pracovat.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 2. 2008
Re: Hmotnost vajíček ve vztahu ke kladení (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27373) (27379) (27383)

Otázkou je, zda daný způsob izolace opravdu vede ke snížení kladení vajíček ( včely mohou matku stále krmit a ta může stále klást ve stejném tempu, i když mimo buňky, což je naprosto reálné ). V.

Som o tom presvedčený, ak by to tak nebolo, v IZO v dlnej časti by som za roky používanie bola našiel aspoň jedno utrúsené vajíčko, nič také.Uvolnenie vajíčka bez podnetu nie je možné. Už som videl vajíčko na kladielku, sktorým pobehovala po pláste, až kým ho nestratila. Bola vystšená pri kladení vajíčka pri pri kladení do bunky.

Presne som nikde nečítal, ako ten podnet vzniká (pretože všetko v úli sa deje na základe vonkajších a vnútorných podnetov, ktoré pôsobia na orgány matky cez nervové zakončenie. Usudzujem, že sa to deje v momente, keď matka zasúva zadoček do bunky približne pod 90˚, keď vychádza podnet cez nervovú sústavu do ovariol. M zasunie zadoček do bunky a takto zotrváva so zasunutým zadočkom v bunke asi 5-7 sekúnd, pokiaľ sa vajíčko neuvolní z vaječnej rúročky a vajcovodom odchádza na kladielko (žihadlo u matky sa zmení po oplodnení na kladielko). V čase prechodu vajíčka cez vajcovod dochádza k jeho oplodneniu. Už som písal o tom čo je podnetom uvolnenie spermií zo spermatéky práve v čase, keď sa vajíčko nachádza vo vajcovode.
Prijímam všetky názora za i proti, možno niekto môže byť viac informovaný, ako ja.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 15. 2. 2008
Re: Hmotnost vajíček ve vztahu ke kladení (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27373) (27379)


O tomto jevu, že hmotnost ( velikost ) vajíček je ovlivněna množstvím vajíček, které matka za den naklade, se zmiňuje např. Včelařská encyklopedie ( Veselý a kol. ) na straně 42.

Musím se zastat p. Turčáni. Vždyť je to logické! Když matka klade hodně vajíček, tak je docela možné, že kvůli urychlení tvorby ( uvědomte si, kolik vajíček musí matka během pár minut ve dne naklást ) se částečně sníží hmotnost ( a tím pádem i rozměry ) nakladených vajíček. Z malých vajíček při stejné dávce krmiva vzniknou menší jedinci. Větší ( hmotnější ) matky mají více vaječných rourek, a tím pádem mohou dosahovat vyššího výkonu v kladení vajíček.

Otázkou je, zda daný způsob izolace opravdu vede ke snížení kladení vajíček ( včely mohou matku stále krmit a ta může stále klást ve stejném tempu, i když mimo buňky, což je naprosto reálné ). Též je otázkou, zda se pěstovaní větších ( plodnějších ) matek vyplatí při extenzivním způsobu včelaření ( slabá až střední včelstva ), tedy způsobu, jež většina účastníků této konference provozuje. Při intenzivním způsobu včelaření ( silná až velmi silná včelstva ), kdy máme k dispozici dostatek nástavků ( počítejte minimálně s prostorem 8 NN Optimalových nástavků ) se plodnější matky určitě projeví zvýšeným výnosem. U plodnějších matek je potřeba většího prostoru, jinak hrozí rojová nálada a tím pádem naopak snížení výnosu.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa - Gustimilián Pazderka (80.78.146.248) --- 15. 2. 2008
Re: Včelaři a pavčelaři (27313) (27324) (27326) (27327) (27368) (27369) (27376)

No ona se u koček nějaká racionalizace využívá? Tam je dost patrný pevně daný chovný režim. Vysvětlit to včelařům, když neumíme nejen chovat včely ve velkém, (viz. novinky z webu Cechu na:

http://www.apiscech.cz/aktuality.aspx?idx=29 )

ale také v malém ze zájmu jako u kočkaře jsou hrušky a jablka.

Taková racionalizace u koček neprobíhá, pokud je tedy vše pro chov jasné a dostupné.

Kdyby mi někdo řekl, že je amatér - včelař, který pouze z náruživosti chová včely, první je pro mne zajímavá informace jaký úl a jaké postupy používá. To proto, protože jsem zatím nenarazil na včelaře, který by choval včely pro pocit z dokonalosti a krásy, ale pouze z hospodářkého užitku a kvůli přímé nebo nepřímé užitkovosti. (Přímá užitkovost je např. med v mé kávě, která je jen promne a nepřímá už. je např. med nebo jiné produkty včelařství, které slouží jako prostředek nebo předmět ke směně)


Mé představy jak by měl vypadat chovatel náruživec je v tom, že využívá a testuje např. úly osazené logicky řídícími jednotkami, které se dokážou samy rozšířit, zbavit podle svého programu přesně své hosty jejich škodlivých hostitelů (VD atp.), dávkujou vodu, odrojit, odseparovat med ... prostě udržují hodnoty životních potřeb včelstva na dokonalé chovatelské špičkové úrovni jak u kočky takové za 10 000,- Kč.

Takový úl může být třeba i od 30 000,-/ks. Pokud je konstrukčně ojedinělý, ale dokonalý.


.........
>Racionalizace....
Moje číča Annarietta Forleag Lestrix
http://annarietta.tripod.com/

za týden sežere cca 5 až 6 zahraničních konzerv á 20,-Kč. Pytel steliva stojí cca stovku a vydrží několik týdnů. Každoroční návštěva veterináře (očkování, prohlidka) je vždy přes tisícovku. kromě toho vyžaduje další péči (česání, obsluhu jejího WC...). Náklady tedy přes 5000,- Kč ročně.
Myši nežere.

Takže mi může nějaký odborník na racionalizaci a samozvaný udělovač titulů vypočítat nějaký koeficient?

Pepa

P.S. Kotě této rasy (samozřejmě s PP) stojí cca 10 000,-Kč<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27373) (27379)

Žádné soudy nedělám, jen se naposledy tážu jak jsi !sám! došel nato, že ty vajíčka jsou těžší

Ja som na to neprišiel, na to prišli iní a to aplikujem pri chove M, na váženie nemám spôsob. Musím sa spoľahnúť na pokusy, ktorí robili povolaní a mali na to i peniaze.

Mohol som sa o tom presvedčiť aj sprievodnými úkazmi (npr. rojové matky pred rojením prestávajú plodovať= málo vajíčok, sú ťažšie = výsledok je robustná matka) a výsledkami dosiahnutými pri chove matiek z lariev získaných v IZO a ich výsledkami v chove. Samozrejme, že mi chýbajú vhodné váhy na ich odváženie, ale robostnú matku poznáš aj voľným okom.
Prečo ale máme byť neveriacimi Tomášmi, keď na to máme verifikované odborné včelárske kapacity v renomovaných výskumných ústavoch, ktoré sa týmto zaoberali.

Gusti, ozvem sa Ti súkromnou poštou, prečo by sme mali otravovať účastníkov stránky, ktorí chcú možno počuť niečo iné.
Stále si ale myslím, že každá rozumná diskusia má význam, môže posunúť veci dopredu. veď ak by každý prijímal, čo raz niekto pred 100 rokmi napísal, nepohli by sme z miesta a veľa by sme o včelách nevedeli.
Možno na prvý pohľad neplodné veci, sa raz pustia skúmať a rozlúsknuť povolaní.
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27373) (27374)

Na druhou stranu jsem zažil (a v knížkách je to popsané taky), že matka v oddělku kde bylo málo volných buněk kladla víc vajíček do buňky. Po rozšíření to přestalo a matka kladla normálně. KaJi

Kolega, je to jednoducé konštatovanie a k tomu neoverené, beriem to len vtedy, keď je keď každ ý takýto prípad je dôveryhodne zdokumentované,ďalšími pokusmi potvrdené. Inak mi to pripadá ako medzi ľuďmi známe JPP (nemám Ti to za zlé, ale človek má tendenciu veci nadhodnocovať, vydávať ju za pravdivú, aj vtedy keď si to neoveril).

Mám s tým vlastné skúsenosti, preto v rámci mojich skúseností som vždy znovu a znovu podroboval každú odchylku od normálu, preveroval aj 10 rokov, porovnával, ak to bolo možné aj s vedeckými poznatkami.

S týmto úkazom som sa stretol v mojej praxi, ale hlavne v kmeňových včelstvách, kde mali matky dostatok miesta na plodovanie, ale tieto chyby vždy korenili s výskytom nejakej vážnej poruchy matky (ale i mojej), npr. matke chýbal kontrolný orgán, tykadlo, a vtedy matka kládla aj 6 vajíčok, plodokruh bol na malej ploche, ale plod bol bez jedinej medzery. Totiž pred položením bajíčka, matka skontroluje bunku tykadlami, keď nezistí vajíčko či larvičku, položí vajíčko do bunky, ak zistí prejde ku prázdnej bunke atam vajíčko položí, pri chýbajúcom takadle alebo obidvoch to nedokáže, dása oklamať a vajíčko položí, pri ďalôšej návšteve znovu.

Ak by som to vztiahnuť na malé oplodňovacie jednotky, npr. sekciu, dvojplástový oplodniačik, lomený rámik alebo posledné roky používam na výchovu matky dva bežne plásty miery B (výhoda pri pridávaní matky do takých istých úľoch), som to pri zdravej matke nezaznamenal a matky v týchto obmedzených chovných jednotkách boli aj dlhú dobu, matky sa vždy prispôsobili situácii a zbytočne netrúsili vajíčka po dne CHJ, ako známy biblický Onan.

Aj moje vysvetlenie je "sebecké" a nemusí byť pravdivé. Je chhbou takejto volnej debaty ako je táto, nikdy nedôjdeme ku správnemu záveru, potom tom to vypadá ako mlátenie prázdnej slamy. Tieto neplodné diskusie by mali vždy byť uzatvorené konečným verdiktom uznávaného odborníka, ktorý by dal bodku, aspoň do času spochybnenia. Lenže, ktorý odborníkto bude robiť len tak pre pekné naše oči. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa - Gustimilián Pazderka (80.78.146.248) --- 15. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27373)

Tak příště když se budu chtít tady na něco zeptat budu raději držet kravatu a už se ptát nebudu abych tu nebyl za soudce. Žádné soudy nedělám, jen se naposledy tážu jak jsi !sám! došel nato, že ty vajíčka jsou těžší. Když to tedy jak zmiňuješ - využíváš, měl by jsi to vědět a také jakým způsobem si tu gramáž vajíček tedy ověřuješ, jestli tomu tak je.

Málo co mne přesvědčí, jestli to postrádá základní hodnotící prvky, které potom logicky dokážou přesvědčit každého a i mne. Jestli tě tedy zajímá fyziologie matky mohl by jsi mne pochopit kam směřuji a co je nejasného na tvém pohledu.

Ani já, ani Ty nejsi asi apiembryolog a asi je zbytečné se tu tedy nad čímkoli pozastavovat, abych neurazil.



.......
Antoni:>Možno som Ťa Gusti presvedčil, možno nie, práve preto by si to mal vyskúšať a potom vynášať súdy, ale to platí pre všetkých nás. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.52) --- 15. 2. 2008
Re: Včelaři a pavčelaři (27313) (27324) (27326) (27327) (27368) (27369) (27376) (27377)

kecáš za rok 2004 ulovila 4myši
Petr
-----
A tudíž má nárok na dotaci.
Protože kdyby nebylo dotací, staří kočkáři by nechovali kočky, mladí se do toho nehrnou a za chvilku by tady byli samé myši.

Kočky jsou užitečnější jak včely a proto je třeba kočkářům také vyplácet dotace na obnovu koček. A vyšší dotace, protože kočky je na rozdíl od včel krmit celý rok.

Václav Kocour,
předseda Českého svazu pro Kočku

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Petr (e-mailem) --- 15. 2. 2008
Re: Včelaři a pavčelaři (27313) (27324) (27326) (27327) (27368) (27369) (27376)

Sroll Josef napsal(a):
> Racionalizace....
> Moje číča Annarietta Forleag Lestrix
> http://annarietta.tripod.com/
>
> za týden sežere cca 5 až 6 zahraničních konzerv á 20,-Kč. Pytel steliva stojí cca stovku a vydrží několik týdnů. Každoroční návštěva veterináře (očkování, prohlidka) je vždy přes tisícovku. kromě toho vyžaduje další péči (česání, obsluhu jejího WC...). Náklady tedy přes 5000,- Kč ročně.
> Myši nežere.
>
> Takže mi může nějaký odborník na racionalizaci a samozvaný udělovač titulů vypočítat nějaký koeficient?
>
> Pepa
>
> P.S. Kotě této rasy (samozřejmě s PP) stojí cca 10 000,-Kč
>
>
>
>
kecáš za rok 2004 ulovila 4myši
Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 15. 2. 2008
RE: Včelaři a pavčelaři (27313) (27324) (27326) (27327) (27368) (27369)

Racionalizace....
Moje číča Annarietta Forleag Lestrix
http://annarietta.tripod.com/

za týden sežere cca 5 až 6 zahraničních konzerv á 20,-Kč. Pytel steliva stojí cca stovku a vydrží několik týdnů. Každoroční návštěva veterináře (očkování, prohlidka) je vždy přes tisícovku. kromě toho vyžaduje další péči (česání, obsluhu jejího WC...). Náklady tedy přes 5000,- Kč ročně.
Myši nežere.

Takže mi může nějaký odborník na racionalizaci a samozvaný udělovač titulů vypočítat nějaký koeficient?

Pepa

P.S. Kotě této rasy (samozřejmě s PP) stojí cca 10 000,-Kč


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.52) --- 15. 2. 2008
Re: článek na LN (27371)

http://www.lidovky.cz/vcely-hromadne-vymiraji-0w7-/ln_noviny.asp?c=A080215_000027_ln_noviny_sko
------------
Vychovat matky by nebyl až takový problém, ale k nim se musí přidat určitý počet včel, který je bude schopen chránit. Tomu se odborně říká oddělky. Ty mohou poskytnout včelařům farmáři. V každém případě však není v našich silách vytvořit dvě stě tisíc nových včelstev za sezonu,“ varuje šéf svazu včelařů Sojka.

Podle něj bude nevyhnutelné, aby pomohl stát. Svaz včelařů už oslovil některé poslance, které o vážnosti situace informoval. Sojka si chce brzy promluvit i s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem (ODS).

Jak velkou částku budou včelaři požadovat, zatím nevědí. Tvrdí však, že bez dotací se včely do Česka nevrátí.

„Víte, průměrný věk našich členů je kolem 60 let. A pokud ti staří pánové o své chovy přijdou, nebudou ochotni sáhnout do kapsy a začít znovu,“ říká Sojka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.52) --- 15. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27373)

A.Turčáni:
Ešte sa vrátim k Tvojej poznámke, "matka v IZO plodovala naplno a ostatné vajíčka mladé včely požrali" prečo si myslíš, že je to tak, keď ja som nikdy niečo také nepozoroval. Pravdou je, že matka vložená bez prípravy plásta včelami, väčšinou hneď neploduje (a netrpí tým).
-------
Zní to dobře.
Na druhou stranu jsem zažil (a v knížkách je to popsané taky), že matka v oddělku kde bylo málo volných buněk kladla víc vajíček do buňky. Po rozšíření to přestalo a matka kladla normálně.
Takže taková matka měla zřejmě potřebu klást. Na druhou stranu nevím, jestli v takovém případě včely vajíčka "jednotili" - jedli.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352)

jak řekneš matce, že má plodit méně a větší vajíčka? Jak by matka mohla ovlivnit při 3000/ denní produkci vajíček to, že by produkovala vajíček z ničeho nic méně a ještě tomu větší? Ty vajíčka co nejsou na dně buněk v izolátoru z velké pravděpodobnosti nebudou větší a asi se buď příležitostně přenesou dělnicí mimo izolátor, nebo častěji je dělnice požřou nebo skončí na dně.GUPA

Už tu raz múdry návštevník povedal, každý kto radí iným, alebo iných krituzuje, len preto, že sa s tým nestretol a ani to sám nerobil, mal by uviesť hodnoverný zdroj pre a proti, prípadne svoje osobné skúsenosti, aby tvrdenie malo svoju oporu.

Ja som svojím tvrdením v prvom komentári reagoval na Václavekove tvrdenie pozitívne na jeho skúsenosť s matkou vychovanej náhradným spôsobom, ktorá bola očividne robustná. Urobil som to preto, že zazneli na jeho tvrdenie pochybnosti, že by náhradným chovom v takom pôzdnom čase včelstvo to dokázalo. Ja to priamy dôkaz, že v tom čase je vo včelstvách sa nachádzalo (koniec září) od 50 do 100ks, ale ťažkých vajíčok. Ja naopak som ho podporil, lebo mám osobné skúsenosti pri odchovaní (asi 700 až 800 ks) cca 700-až 800, na báze obmedzenia matky v IZO, kde matka za 36 hodín môže položiť obmedzené množstvo vajíčok. Veď je to prirodzený spôsob, aj pri rojovej náleade. nik neodškriepi, že matka od položenia prvého vajíčka do MB,každý ďalší deň položí 3-4 vajíčka a niekoľko desiatok do robot. buniek, postupne ich počet znižuje a v dobe rojenia je to len pár desiatok vajíčok.
Práve posledné matky sú tie najťažšie a je to evidentný dôsledok ťažších vajíčok, čoho výsledkom sú robustné matky.
Padla tu aj takáto otázka, načo sú nám robustné matky, keď aj tie ľahšie to dokážu? Nuž je vedecky preukázané, že tieto matky sú obdarené aj vysokým počtom vaječných rúročiek v počte 220 až 260. Práve tieto matky ľahko zvládnu nároky na ne kladené, zvlášť posledné teplé roky, keď matky plodujú až 13 plodokruhov a práve takéto matky poľahky zvládnu aj tri produkčné roky za sebou.(tvrdí to aj Linhart a Bičík, autori hypotézy, ako odstrániť rojenie pomocou nadbytku trúdov vo včekňlstve)

Profesor Hejtmánek to skúmal dlhé roky a jednoznačne vyhlásil: izoláciou matky v čase plného rozvoja včelstva, donútime matku klásť optimálne ťažké vajíčka, samozrejme aj tu je hranica akú matku použijeme na odber ťažkých vajíčok a tým larvičiek. Ak náš (ale i váš) vedec nebol ten preslávený vo svete, istotne takou vedkyňou bola Ruska Triasková (uznávaná celým včelárskym svetom), tak ona dokázala, že je to tak.

Ešte sa vrátim k Tvojej poznámke, "matka v IZO plodovala naplno a ostatné vajíčka mladé včely požrali" prečo si myslíš, že je to tak, keď ja som nikdy niečo také nepozoroval. Pravdou je, že matka vložená bez prípravy plásta včelami, väčšinou hneď neploduje (a netrpí tým). Tvoje tvrdenie mi pripadá ako keby matka v čase 24 hodín, musela každý deň naplodovať 2000 vaj. a túto normu splniť aj v izolátore. Myslím, že to tak nie je, matka aj v plnom rozvoji včelstva je schopná bez ujmu na zdravý stlmiť svoje nadmerné produkovanie vajíčok, bez jej poškodenia.

Plodovať začne až vtedy, keď včely bunky vyčistia a potiahnu propolisovým filmom (po túto dobu si regeneruje vaječníky.. Pravdou je aj to, že včely do izolátora sa nehrnú, preto ja do plástika (1dm2) vkladám med, an prilákanie včiel.

Tí chovatelia matiek a nielen u nás, považujú Jenterov rámik za najlepší systém, nakoniec taký je i francúzky Nicot a tieto taktiež pracujú na princípe spomalenia kladenia vajíčok,čím matka začne produkovať ťažšie vajíčka.

Možno som Ťa Gusti presvedčil, možno nie, práve preto by si to mal vyskúšať a potom vynášať súdy, ale to platí pre všetkých nás.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.52) --- 15. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27356) (27361) (27363) (27366)

Stonjek:
Mám li prověřit plemenou matku, její případnou náhradnici a inseminovanou, protože co kdyby se někde vyskytovalo něco lepšího, tak je mých 60 včelstev zoufale málo a dvojnásobek by byl o hodně lepší.
-------
Kdysi jsem kupoval matky a pak se začal zajímat kolik včelstev mají chovatelé, od kterých kupuji. Podle mého tehdejšího názoru překvapivě málo.
Dneska jsem svoji představu, kolik včelstev by bylo třeba k nějaké efektivní selekci a porovnávání posunul hodně nahoru.
I když to určitě není jediné kritérium. Nerad bych tady zaváděl debatu na ono omezení počtu včelstev u nových chovatelů. Spíše si myslím, že je zajímavá připomínka Ing.Dvorského v úvodníku MV, že nový řád nebere v úvahu možnost sdružování chovatelů. Myslím si, že pouhý počet včelstev nic neznamená. Jde o to, aby se snimi pracovalo, posuzovalo a včelař je "znal". Pak je může hodnotit.

A myslím, že takové kolektivmní ověřování matek/linií je daleko přínosnější a má v našich malých českých podmínkách budoucnost.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 2. 2008
článek na LN

http://www.lidovky.cz/ln-vcely-hromadne-vymiraji-ddd-/ln_domov.asp?c=A080214
_210356_ln_domov_fho

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27356) (27361) (27363) (27366)

No mně se příčí z jedné plemenné matky vyměnit dcery do všech nebo většiny
včelstev. připadá mi, že potom nechovám svoje včelstva, ale jakási cizí.
Jenže já mám v současné době tak málo včelstev, že pokud od plemenné matky
neodchovám dcery do aspoň většiny včelstev, tak jsem ten včelař, co když
koupí plemennou matku, tak si ji "suší" v jednom včelstvu a další téměř
neodchovává, takže se mu kupovat plemennou matku nevyplatí. Takže plemenou
matku nebo matečníky atd kupuji jednou za několik hodně let a mezi tím
udržuji linie. To znamená, že z plodu každého včelstva odchovám v průměru
optimálně tak jednu novou matku ročně použitou do toho samého včelstva.
Takže v každém úlu držím linii s výjimkou úlů, kdy včelstvo s nejméně druhou
matkou v řadě se ocitá ve výnosech někde vzadu, tam dávám matečník z linie,
která je někde vpředu. V současné době "vpředu" mám linii, kterou jsem
získal z roje před 3 roky, ten roj jsem sebral od včelaře, který tehdy
začínal, nakoupil údajně několik chovných matek na svých cca 10 - 15
včelstev a jelikož bylo tehdy rojové počasí, neměl už bedničky na další
roje. Další chovnou matku nebo matečník atd budu kupovat odhaduji tak za
další 3 roky. Neberu to jako vytváření svých vlastních včel, je mně jasné,
že na to je mám málo, prostě takhle momentálně včelařím. Nevylučuji ani, že
třeba za nějakých pár let zvětším počet včelstev na pár desítek, potom mně
začne zajímat rentabilita a potom budu třeba kupovat chovné matky každý
druhý rok a osazovat jimi většinu včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 14, 2008 9:56 PM
Subject: Re: Václavové nevymřeli


> Bylo to myšleno všeobecně a pouze na ty, kteří tento nesmysl myslí vážně.
> Je to můj názor ověřený na jednoduchých a zcela přesvědčivých pokusech.
> Jinak svoje matky neprodávám a jak kdo chová nebo nechová je mi srdečně
> jedno. Oproti př. Václavkovi si myslím, že jakýkoliv začátek s cizí
> výkonější matkou je lepší než nic, protože pak už skutečně nezbývá nic
> jiného, než si namlouvat nějaké nesmysly.A výraznější úspěch i u jednoho
> včelstva může být inspirující. Co se týče přirozeného výběru, je to hodně
> zajímavé a poučné, ale těch včelstev musí být hodně. Literatura udává min.
> 40. Mám li prověřit plemenou matku, její případnou náhradnici a
> inseminovanou, protože co kdyby se někde vyskytovalo něco lepšího, tak je
> mých 60 včelstev zoufale málo a dvojnásobek by byl o hodně lepší. A aby to
> nebylo jednoduché, dcery plemenou hodnotu pouze naznačují,vnučky
> potvrzují.Takže probírání se výnosovými tabulkami a původy matek - moc
> zajímavé čtení pro zimní večery. Zdraví R. Stonjek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 15. 2. 2008
Re:Včelaři a pavčelaři (27313) (27324) (27326) (27327) (27368)

Včelaři a pavčelaři ...
Do téhle diskuse jsem se původně ani nechtěl zapojit, ale nakonec mi to
nedalo.
Napadlo mě totiž tak trochu pouvažovat o pojmech "včelař" a "racionalizace"
s hlediska doby jejich používání a také tak trochu o tom, co si představuji
pod pojmem včelař.
Jistě - vážím si práce současných "velkovčelařů" a obdivuji je pro jejich
houževnatou pracovitost a píli, a vím, že u nich je racionalizae provozu
nezbytnou nutností.
Někde v koutku srdce ale vidím včelaře - takového "s velkým V" -, jako
bělovlasého kantora, pana faráře nebo pana řídícího, jak láskyplně v horkém
letním dni ošetřují své bodavé milušky v době, kdy se ještě pojem
racionalizace jaksi nevyskytoval...
Nehledí při tom na práci ani čas, který jim věnují, protože je pro ně tato
činnost radostí, naplňující je pocitem souznění s přírodou a jejich duši
klidem a mírem...
Bude snad někdo popírat, že to byli včelaři a zařadí je mezi "pavčelaře" jen
proto, že se jejich činnost víc řídila intuivním porozumněním přírodě, než
nejmodernějšími (a někdy i dostatečně praxí neověřenými) trendy ? Popře
snad někdo jejich zásluhy, bez nichž by ani dnešní včelařství nebylo na té
úrovni, na jaké nyní je?
Nu a proč bychom se tedy měli domýšlet, že dnes již nejsou lidé, pro které
je včelaření skutečnou zálibou a alespoň částečným únikem před běžným shonem
všedních dní? Nepotřebují "racionalizaci". Vzala by jim ten úzký kontakt s
milovanými včeličkami. Ekonomika provozu je celkem nezajímá, protože včelaří
z jiného důvodu, než výdělečného.
Už za ten jejich vztah ke včelkám je mám rád, a nikdy bych si je nedovolil s
opovržením nazvat "pavčelařmi" ...
S přátelským pozdravem Petr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (83.240.1.252) --- 15. 2. 2008
Re: Anonymní pavčelaři nevymřeli (27313) (27324) (27326) (27327)

Díky za informaci, dodnes jsem nevěděl, že jsem "pavčelař". Sice ne úplný, ale trochu ano. Mám i klasické úly, 10% včelstev se mi pravidelně "nekontrolovaně" vyrojí, ale hlavně neefektivně včelařím. Při drátkování rámků si dám kafíčko nebo vínečko, při kontrole úlů hledám v klidu matky. Žádné šup, šup, hotovo. Efektivní včelař nebo profík by nade mnou zaplakal.

V USA a Kanadě řada velkovčelařů kupuje oddělky nebo matky. Kupují to po stovkách a dovednosti chovu matek jim chybí. Taky s rojením si hlavu nelámou. Mám tam nějaké známé, můžu jim vyřídit, že jsou "pavčelaři"?

Shrnu to. Pane Václavku, vymyslete jinou definici "pavčalaře". Stávající definice velmi pokulhává.
_________________________

,,Pavčelař,, je zjednodušené označení pro iracionálního včelaře ( klasické úly, nekontrolovatelné rojení, neovládání dovedností chovu matek, neefektivní včelaření ).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 14. 2. 2008
Re: přispěvatelé konference (27357)

já myslím že pravidelným sledováním konference si člověk postupně udělá
obrázek o jejích účastnících a dokáže oddělit zrno od plev i bez použití
GOOGLE


Škoda že jste se nepodepsal, zkusil bych se mrknout co mě o Vás prozradí
třeba SEZNAM....


petr j.



88.100.95.205 napsal(a):
> Kdo přispívá do této konference.Je to jednoduché,stačí do vyhledávače
> SEZNAM či do GOOGLE napsat příjmení a jméno toho dotyčného a je vše
> jasné,jaký má titul,čím se živí a odkud pochází,jaké má aktivity mimo
> včelaření,vřele Vám doporučuji.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 14. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli (27313) (27339) (27344) (27349) (27350) (27352) (27356) (27361) (27363)

Bylo to myšleno všeobecně a pouze na ty, kteří tento nesmysl myslí vážně. Je to můj názor ověřený na jednoduchých a zcela přesvědčivých pokusech. Jinak svoje matky neprodávám a jak kdo chová nebo nechová je mi srdečně jedno. Oproti př. Václavkovi si myslím, že jakýkoliv začátek s cizí výkonější matkou je lepší než nic, protože pak už skutečně nezbývá nic jiného, než si namlouvat nějaké nesmysly.A výraznější úspěch i u jednoho včelstva může být inspirující. Co se týče přirozeného výběru, je to hodně zajímavé a poučné, ale těch včelstev musí být hodně. Literatura udává min. 40. Mám li prověřit plemenou matku, její případnou náhradnici a inseminovanou, protože co kdyby se někde vyskytovalo něco lepšího, tak je mých 60 včelstev zoufale málo a dvojnásobek by byl o hodně lepší. A aby to nebylo jednoduché, dcery plemenou hodnotu pouze naznačují,vnučky potvrzují.Takže probírání se výnosovými tabulkami a původy matek - moc zajímavé čtení pro zimní večery. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78107 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 27366 do č. 27426)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu