78405

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 9. 3. 2008
Re:Styrodur (27911)

Pěněný polystyren a styrodur od sebe zběžným pohledem ani nepoznáš

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra P. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Styrodur
> Datum: 09.3.2008 13:38:56
> ----------------------------------------
> Můžete mi někdo prosím popsat jak ta styrodurová deska vypadá?Jsou to dvě
> desky a mezi nimi pěna nebo tak něco?
> Dál kde se to dá koupit a kolik asi stojí třeba ta 3cm silná?Čím se to
> dobře obrábí?Dá se frézovat?Děkuju Míra
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 3. 2008
Re: zas?ovan? dno a jet? o?ko... (27876) (27877) (27888) (27891) (27895) (27898) (27904) (27906)

PROSÍM TĚ CO TO KOMPLIKUJEŠ TŘI OBSEDLÉ ULIČKY V TUTO DOBU NENÍ NIC NENORMÁLNÍHO A DO LETNÍHO SLUNOVRATU BUDOU LI DVĚ MATKY V JEDNOM ÚLU NIC SE NEDĚJE PAK JE NUTNÉ JE ROZDĚLIT Kraňka je druh včel které mají velmi rychlý nástup plodnosti a do začátku května by neměl být problém aby včelstvo ktreé dnes obsedá 3 uličky obsedalo 5 rámků a mohl mu být nasazen medník Jste jak pozoruji ještě v zajetí praktik, které si již nemůžete ani pamatovat a jen to máte načtené z literatury, kdy se na našem území chovaly z velké části vlašky nebo včely černé tam to platilo, avšak ty se na našem území již prakticky nevyskytují a proto se chov také dost liší

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: zas?ovan? dno a jet? o?ko...
> Datum: 09.3.2008 12:21:08
> ----------------------------------------
> Nepamatuji si, že by se tazatel ptal na něco stran zadováků. Ptal se prostě
> jen na slabý oddělek. Předpokládám automaticky, že jako začátečník má nějaké
> nastavkové úly, že zadováky nemá, to by se o tom zřejmě zmínil.
> Co se týká spojování, když pominu to, že se přemisťuje úl s zalétanými
> létavkami, které se mohou ztratit, jedná se o to, že u takto spojených
> včelstev dochází k souboji atraktivit matek těch včelstev. Ta matka nahoře
> je trochu ve výhodě, protože teplo i vůně spodní matky stoupá nahoru, na
> druhé straně málokladoucí a špatně ošetřovaná matka v slabém oddělku je pro
> včely vždy mnohem méně atraktivní než v dostatku včel dobře živená matka v
> silném spodním včelstvu. Může potom dojít k přechodu části včel z spodního
> včelstva do oddělku ale taky při příliš malé atraktivitě matky v oddělku
> naopak k útěku jejích včel do spodního včelstva a tím k dalšímu oslabení až
> zničení oddělku.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, March 09, 2008 11:48 AM
> Subject: Re: zasíované dno a jetě očko...
>
>
> > Tazatel je ale začátečník. Mně připadá, že takové spojování je pro
> > začátečníka náročné a proto se to nemusí provést.
> >
> > ____________________________________________________________
> >
> > Pokud dotyčný včelaří v zadovácích či jiných klasických úlech ( což bych
> se
> > nedivil, protože se jich někteří včelaři rádi zbavují ) spojování by byl
> > určitě problém.
> >
> > V nástavkových úlech problém při spojování nevidím. Stačí jenom na strop
> > úlu dát mateří mřížku a na ni celý nástavek s oddělkem ( v tuto dobu
> > spojení proběhne bez problému i bez novinového papíru ). Tento zásah se
> > může provést i za nepříznivého počasí, protože se tím včely prakticky
> > nerozruší.
> >
> >
> > S pozdravem...M. Václavek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 9. 3. 2008
Re: Styrodur (27911) (27912) (27917) (27919)

Tak sem se teď mrknul sem http://ovcsvpardubice.blog.cz/0606/levny-ul-ze-styroduru
a je tam toho o styroduru mraky a nějaký vychytávky.Udělal bych to s krmením v tom oplodňáčku asi stejně jako v tom dřevěným jak sem ti poslal.Taky těstem.Vyděl sem i krmení spodem,kde se dával roztok do takovýho šuplíčku a ten se zasunul do spodku(byl to plemenáč).V něm byli klacíky aby se včelky netopili.Ve dně byl otvor asi 8x3cm a na něm mřížka.Mrkni na ten odkaz.Dík Míra i vám pane Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 9. 3. 2008
Re: Styrodur (27911) (27912) (27917)

Všechny termoplasty včetně polystyrenu se dají řezat papírovým kotoučem z silnějšího papíru upnutým ve vysokootáčkové vrtačce, 20 000 - 30 000 otáček a 50 - 100 watt. Kotoučem z obyčejného kladívkového papíru na výkresy na kreslení se dá řezat běžně do hloubky 1-2 cm, podle toho, jak moc ten plast lepí, protože papír se přece jen bortí, do dřeva se dá do hloubky minimálně 1 cm. Uřízl jsem tím vrbovou větev 2 cm silnou nebo slupku kokosového ořechu... Jen se to musí řezat někde, kde nevadí smrad, protože se řeže teplem vznikajícím na styku kotouče a řezané hmoty za vysokých otáček.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 9. 3. 2008
Re: Styrodur (27911) (27912) (27917)

Frézovat jsem nezkoušel ale jestli pojedeš pomalu s ostrým nástrojem tak to asi půjde.Skoušel jsem vrtačkou na nejvyší otáčky udělat sukovníkem 25 mm díru pro větrací očko a vyšel s toho nepěkný kousanec. Nevím co chceš vyrábět,ale styrodurové desky mají po obvodu polodrážku aby se daly skládat do sebe na nekonečnou plochu a při dobrém rozvrhnutí jednotlivých dílu by to mohlo vyjít bez fézy.
V Jěštědu mám obědnané pantíky na skládací rámky a jak jich pár vyrobím tak chci ze 30 mm styroduru vyrobit oplodňáčky,jen ještě nevím jak s krmnou komorou nebo jak budu řešit krmení.Roztok ? Těsto ?
Zdraví pepíno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 9. 3. 2008
Re: zasíťované dno a ještě očko... (27876) (27877) (27888) (27908) (27910) (27916)

Těch 5 litrů cukerného roztoku na 11 rámků 39x24 je moc. Běžně včely cukerný roztok z krmítka vyberou během jednoho, dvou dnů a uloží ho v málo zahuštěném stavu do buněk, tam ho postupně zahušťují a nakonec ho přenesou pod horní loučku a zavíčkují. Nějaké buňky v tom oddělku zabíraly zpracované zásoby, něco plod, takže na to uložení 5 litrů cukerného roztoku jich moc nezbylo. Včely ten roztok sice odeberou, pokud to je někdy v létě v srpnu, tak i docela rychle, ale odrazí se to na kvalitě zpracování zásob a na opotřebení včel. Moje pravidlo je, že pokud odebírají dávku roztoku cukru déle než dva dny, je to špatně a musí se zmenšit dávka nebo uteplit krmítko atd. Na těch 11 rámků do oddělku bych větší dávku než 2 litry roztoku nedával. Co se týká mezistěn, tak do poloviny května po zmrzlých nastavek s mezistěnami podstavit, později je možné i postavit nad. Je třeba počítat s likvidací cukerných zásob zbylých v loňských plástech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 9. 3. 2008
Re: Styrodur (27911) (27912)

Ahoj Pepíno.No a co to frézování?Neskoušel jsi to?Fréza má dost otáček a na to drážkování by byla nejlepší.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 9. 3. 2008
Re: zasíťované dno a ještě očko... (27876) (27877) (27888) (27908) (27910)

Díky za všechny vaše zkušenosti a připomínky ke slabému oddělku. Pro upřesnění, mám zcela nové nástavkové úly, už v prvním dotazu jsem uvedl - rámková míra 39 x 24, 11 ks rámků v nástavku (žádný ležan či budečák), nástavky jsou z palubek, vnitřek uteplený 3 cm polystyren. Mám čtvery včelstva - loňské oddělky. Tento oddělek, o kterém je řeč, je skutečně slabý, domnívám se, že jsem to přehnal s krmením cukerným roztokem, vždy jsem jej 5 l sklenicí doplnil, když jej včelky odčerpaly. Nedal jsem tím pádem matce prostor pro kladení. Je to pravda, chybama se člověk učí. Každý oddělek jsem přezimoval v jednom nástavku. Zbylé tři jsou v dobrém stavu, 5 - 7 obsazených uliček.
Když jsem u těch všetečných otázek začátečníka, nemám žádné souše na další rozšiřování, pouze mezistěny. Jak dál postupovat? Podložit nástavek s mezistěnami pod stávající plodiště, dát jej nad plodiště s přeložením plodových plástů ? Kdy s tímto začít ? Samozřejmě, že nevařím jenom z vody, že teoreticky nějaké postupy znám, ale praxe je praxe.

Za rady díky.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

88.100.95.205 (88.100.95.205) --- 9. 3. 2008
zasíťov.dno a ještě očko...

zdenek (212.71.136.70) --- 8. 3. 2008
Re: zasíťované dno a ještě očko... (27876) (27877)
Hlavně klid a nenech se deprimovat. Pochybuji, že se najde někdo na tomto fóru, kdo Ti seriozně poradí. Možná tak přendat včely do budečáku nebo MV ležanu, obložit je slámou případně je úplně zrušit. Tím se nechci nikoho dotknout, ale před pár lety jsem tady něco podobného zažil. Kdybych se řídil radami, které jsem dostal od místních pravidelných diskutérů, už bych dávno nevčelařil.
Je ještě brzy. Zavři šuplík a nech včely v klidu, tak za měsíc uvidíš, jestli jich je málo nebo dost. zdenek

Vážený neznámý,
v Tvé odpovědi nebylo uvedeno, zda jsem něco udělal špatně, že jsem to měl udělat jinak, ani kousek rady, pouze kontatování, že moje včelařská éra skončí špatně, a že snad nezanevřu. Díky za to, že jsi se podělil o svoje zkušenosti a za podporu.

Tvůj přítel Jiří. Odpověď č.2 od ortodoxního včelaře
Také zdravím a píši podruhé . Rad jsi měl do teďka přehršel , co s tím ?.Mě vyčítáš,že nic neuvádím,co jsi udělal špatně.To nelze,pokud to člověk neposoudí na místě.Jedno je však jisté,máš obavu o osud toho včelstvíčka,zřejmě nemáš jich více. To je taky třeba brát v úvahu,všichni jsme nějak začínali.Stará praxe praví,začínej včelařit s alespoň třemi a potom se nemusíš s tím jedním trápit a také poznáš na třech lépe začátky včelaření.Takže moje poslední sdělení,týkajícího se této kauzy… Máš asi jenom 2 možnosti :
1.       Podle rad okamžitě včelstvo zúžit na 4 – 5 plástů,musí mít ale dostatek zásob v těch co obsedají,neb když ne, dodat plást zásobní dozadu a zúžit česno asi na 3 cm.Takovéto včelstvíčko nelze krmit cukrem . Takovýto oddělek v dnešním čase dá hodně starostí a péče,věřím,že to dokážeš. Běžný včelař se tímto vůbec nezabývá a okamžitě spojí.
2.       Co dále,máš asi jenom 2 možnosti,postupně rozšiřovat podle líhnoucích se včel,ale nepočítej s tím,že to bude brzy.Pak do podzimního krmení to bude včelstvo silné,které může dát dobrý výnos.Nebo také po zesílení můžeš je rozdělit na 2 poloviny a dodat chybějící matku,raději kladoucí a budeš mít 2 včelstva a věř,že Tě to bude daleko víc bavit. Tvůj nejbližší včelař Ti velmi ochotně poradí a zajisté lépe nežli tato konference,neb každý má svůj způsob včelaření a těch způsobů je hodně…...
3.       Obavu jak Ti tady někdo radil,že se Ti mohou vyrojit je bezpředmětná,dlouho bude slabé a po slunovratu se včely nerojí,pokud to nejsou extrémní rojivky.Hodně zdaru…
.....................................................................
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 3. 2008
Re: zasíované dno a jetě očko... (27876) (27877) (27888) (27891)
Ono u toho slabého oddělku zas o tolik nejde. Pokud přežil do teď a není
extrémně slabý, už vydrží. Jaro je teď posunuto prakticky o měsíc, takže
nyní je to jako jiné roky první týden v dubnu. Problém je v tom, že i když
vydrží, může zůstat slabý i v květnu. To uteplení urychlí vývoj oddělku tak
o dva týdny. Tato konference nebude seriózní, pokud někteří přispěvatelé
budou označovat postupy, které oni nikdy nevyzkoušeli, šmahem za neseriózní.

R. Polášek
....................................
Stonjek (213.151.87.17) --- 9. 3. 2008
Re: slab? odd?lek - co s n?m (27875) (27878) (27884) (27886) (27893)
Jen jestli autoři sledující často pouze své teoretické vize nezapoměli na další velký problém slabých včelstev a to je Nosema. A její čas se blíží. Jediná ochrana dnes je takového chcípáčka udržet v teple kolem 35 stupňů. Ať si myslíme o nekonečných Řeháčkových seriálech co chceme, v tomhle má pravdu.Co si včely myslí o otevřeném dně na to stačí jednoduchý pokus. Stačí nechat vpředu ve dně styrodurového plemenáče otevřeno větrání a hned bude každému jasno podle polohy plodu jak ohromě jim to svědčí! Já jsem párkrát na větrání zapoměl a není přesvědčivější odpověď. Ono i u včelařiny platí méně teoretizovat a víc se dívat kolem sebe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 9. 3. 2008

je potřeba minimálně 3000 otáček aby se nadrolil.
Oprava
je potřeba minimálně 3000 otáček aby se NENADROLIL
Rorměr tabule styroduru je 1250x600 mm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 9. 3. 2008
Re: Styrodur (27911)

Můžete mi někdo prosím popsat jak ta styrodurová deska vypadá?Jsou to dvě desky a mezi nimi pěna nebo tak něco?
Dál kde se to dá koupit a kolik asi stojí třeba ta 3cm silná?Čím se to dobře obrábí?Dá se frézovat?Děkuju Míra
.......
Je to deska podobná polystyrenu. viz Seznam vyhledej.

např:
http://www.cnc-hobby.eu/Mechaniky/Mech%2010/mechanika_10.htm

doporučuji shlédnout celý web, řešení pro výrobce úlů pro ČSSR - flexibilní výroba plemenáčů, oplodňáčků, úlů atd. Pro každého včelaře jiný.:-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 9. 3. 2008
Re: Styrodur (27911)

Čau Míro je to obyčejný tvrzený polystyren.Maj ho v každých stavebninách tabuli okolo 100 kč nevim kupoval jsem naposled vloni. Řežu na cirkuli a je potřeba minimálně 3000 otáček aby se nadrolil.jinak se dá řezal ostrým lámacím nožem na sádrokarton,ale zahýbá tak s nim dělám jen krátké řezy nebo polodrážky pro rámky.Plemenáčky jsem slepoval polyuretanem (vypěňovák)musí se zatížit nebo stáhnout.
Ať se ti daří a dík za číslo do Brna. Už mi zaslali KM neředěnou asi 85% (nevím jelikož leží něde na poště) 129Kč litr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 9. 3. 2008
Styrodur

Můžete mi někdo prosím popsat jak ta styrodurová deska vypadá?Jsou to dvě desky a mezi nimi pěna nebo tak něco?
Dál kde se to dá koupit a kolik asi stojí třeba ta 3cm silná?Čím se to dobře obrábí?Dá se frézovat?Děkuju Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 3. 2008
Re: zasíťované dno a ještě očko... (27876) (27877) (27888) (27908)


Hlavně nic nepřekládejte do MV ležanů

:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 3. 2008
Re: zasíované dno a jetě očko... (27876) (27877) (27888) (27891) (27895) (27898) (27904) (27906)

(...)
Co se týká spojování, když pominu to, že se přemisťuje úl s zalétanými
létavkami, které se mohou ztratit, jedná se o to, že u takto spojených
včelstev dochází k souboji atraktivit matek těch včelstev. Ta matka nahoře
je trochu ve výhodě, protože teplo i vůně spodní matky stoupá nahoru, na
druhé straně málokladoucí a špatně ošetřovaná matka v slabém oddělku je pro
včely vždy mnohem méně atraktivní než v dostatku včel dobře živená matka v
silném spodním včelstvu. Může potom dojít k přechodu části včel z spodního
včelstva do oddělku ale taky při příliš malé atraktivitě matky v oddělku
naopak k útěku jejích včel do spodního včelstva a tím k dalšímu oslabení až
zničení oddělku.

R. Polášek

____________________________________________________________

Zajímavé postřehy. Pokusím se je rozvést.

Zalétané létavky se naučí létat na nové místo ( pan Turčáni k problematice přemisťování včelstev napsal zajímavé články... doporučuji si je na stránkách www.vcely.sk přečíst, opravdu to stojí za to! ), případně zaletí do bývalého sousedního úl, čímž včely neztratíme, pouze se přemístí do jiného úlu. V případě slabého oddělku by se změny v síle okolních včelstev vlivem zalétávání stejně nijak zásadně nezměnily, že by to pak přinášelo komplikace s nevyrovnanou sílou včelstev.

Co se týče vlastního spojení, tak probíhá teď v předjaří opravdu poměrně v klidu i bez novinového papíru. Včely jsou poměrně mírné. Například letos v únoru jsem tímto způsobem spojoval oddělek s produkčním včelstvem ( trubcokladnost ), k žádným bojům mezi včelami nedošlo ( žádné mrtvolky ).

Situace v dvoumatečném včelstvu je zajímavá. Máte pravdu s pohybem včel k atraktivnější matce. Ale pokud včely nemají dostatek prostoru, tak se nahoru úplně nepřesunou, i kdyby byla ta spodní matka sebehorší. Horní prostor v předjaří z tepelných důvodů neopustí nikdy. Dost možné je to na podzim, že se zimní chumáč vytvoří ve spodních nástavcích a v nejhornějším nástavku oddělková matka zahyne. Ale v předjaří bych na to nesázel. Pokud obě matky jsou poměrně mladé ( maximálně 2 roky ), pochybuji, že by jednu z matek sami odstranily.

Každopádně to nemusí platit pro každý sytém včelaření. Vycházím ze stavu svých včelstev ( 5-6 NN Optimalu ).


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 9. 3. 2008
Re: zasíťované dno a ještě očko... (27876) (27877) (27888)

Hlavně klid a nenech se deprimovat. Pochybuji, že se najde někdo na tomto fóru, kdo Ti seriozně poradí. Možná tak přendat včely do budečáku nebo MV ležanu, obložit je slámou případně je úplně zrušit. Tím se nechci nikoho dotknout, ale před pár lety jsem tady něco podobného zažil. Kdybych se řídil radami, které jsem dostal od místních pravidelných diskutérů, už bych dávno nevčelařil.
Je ještě brzy. Zavři šuplík a nech včely v klidu, tak za měsíc uvidíš, jestli jich je málo nebo dost. ZDENEK

....................

... tomu říkám rada pro deprimovaného včelaře -) Jdu "přendat" včely do budečáku.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 9. 3. 2008
Re: Leciva a leceni proti VD ve svete (27852) (27855) (27864) (27873) (27894) (27897)

Loni jsem totiž poněkud zameškal výměny matek a včelstva se starou matkou
nebo v jednom případě se slabou matkou, která si zasloužila vyměnit, padla
během srpna za typických projevů úhynů na varaózu. Nezáleželo na tom, jestli
to byla včelstva na jaře léčená nátěrem nebo neléčená. Ani jsem do nich
nestihl dát Gabony, přišel jsem s nimi v kapse a včely už byly pryč.

Polášku, Polášku, tieto riadky svedčia o Tvojej mimomoriadnej vyťaženosti, nie však pri svojich včelách, ale pri publistike. Ešte, že si úprimný, nebolo Ťa treba ani mučiť. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 3. 2008
Re: zasíované dno a jetě očko... (27876) (27877) (27888) (27891) (27895) (27898) (27904)

Nepamatuji si, že by se tazatel ptal na něco stran zadováků. Ptal se prostě
jen na slabý oddělek. Předpokládám automaticky, že jako začátečník má nějaké
nastavkové úly, že zadováky nemá, to by se o tom zřejmě zmínil.
Co se týká spojování, když pominu to, že se přemisťuje úl s zalétanými
létavkami, které se mohou ztratit, jedná se o to, že u takto spojených
včelstev dochází k souboji atraktivit matek těch včelstev. Ta matka nahoře
je trochu ve výhodě, protože teplo i vůně spodní matky stoupá nahoru, na
druhé straně málokladoucí a špatně ošetřovaná matka v slabém oddělku je pro
včely vždy mnohem méně atraktivní než v dostatku včel dobře živená matka v
silném spodním včelstvu. Může potom dojít k přechodu části včel z spodního
včelstva do oddělku ale taky při příliš malé atraktivitě matky v oddělku
naopak k útěku jejích včel do spodního včelstva a tím k dalšímu oslabení až
zničení oddělku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2008 11:48 AM
Subject: Re: zasíované dno a jetě očko...


> Tazatel je ale začátečník. Mně připadá, že takové spojování je pro
> začátečníka náročné a proto se to nemusí provést.
>
> ____________________________________________________________
>
> Pokud dotyčný včelaří v zadovácích či jiných klasických úlech ( což bych
se
> nedivil, protože se jich někteří včelaři rádi zbavují ) spojování by byl
> určitě problém.
>
> V nástavkových úlech problém při spojování nevidím. Stačí jenom na strop
> úlu dát mateří mřížku a na ni celý nástavek s oddělkem ( v tuto dobu
> spojení proběhne bez problému i bez novinového papíru ). Tento zásah se
> může provést i za nepříznivého počasí, protože se tím včely prakticky
> nerozruší.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 3. 2008
Re: slab? odd?lek - co s n?m (27875) (27878) (27884) (27886) (27893) (27896)

Co si včely myslí o otevřeném dně na to stačí jednoduchý pokus. Stačí nechat vpředu ve dně styrodurového plemenáče otevřeno větrání a hned bude každému jasno podle polohy plodu jak ohromě jim to svědčí! Já jsem párkrát na větrání zapoměl a není přesvědčivější odpověď. Ono i u včelařiny platí méně teoretizovat a víc se dívat kolem sebe.

______________________________________________________________

Silným včelstvům drátěné dno v produkčním období nevadí. Naopak prospívá, protože umožňuje dokonalé větrání urychlující zrání medu, česna v podletí mohou být bez problému i v období velkých veder ponechaná zúžená ( kvůli loupežení ), při kočování je předem zajištěno větrání . Mimo jiné drátěné dno přispívá ke zvýšení účinnosti léčení kyselinou mravenčí ( aplikovat horem!!! ), protože omámení roztoči propadnou sítem na zem, odkud už mají prakticky nulovou šanci dostat se zpět na včely.

Důležité je netisknout plod ke dnu, je naprosto nepřirozené udržovat plod u dna ( např. mateří mřížkou ). V takovém případě je plodové těleso za spodu velmi špatně chráněné před povětrnostními vlivy. Navíc tento stav podporuje stavení divočiny v podmetu, jež je u většině metod včelaření nežádoucí. Při udržování tzv. podsady ( prázdných nástavků pod plodovými nástavky ) je plodové těleso chráněno podsazenými nástavky, tedy nepodléhá nepříznivým povětrnostním vlivům u drátěného dna za chladného počasí jako u klasického způsobu včelaření. Navíc podsada slouží také k ukládání čerstvě přinášené sladiny, která zde uzraje, teprve po té je transportována nad plod do medných nástavků a případně i k plodování, pokud včelař včas nestihne vytočit med z horních nástavcích.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 3. 2008
Re: zasíované dno a jetě očko... (27876) (27877) (27888) (27891) (27895) (27898)

Tazatel je ale začátečník. Mně připadá, že takové spojování je pro
začátečníka náročné a proto se to nemusí provést.

____________________________________________________________

Pokud dotyčný včelaří v zadovácích či jiných klasických úlech ( což bych se nedivil, protože se jich někteří včelaři rádi zbavují ) spojování by byl určitě problém.

V nástavkových úlech problém při spojování nevidím. Stačí jenom na strop úlu dát mateří mřížku a na ni celý nástavek s oddělkem ( v tuto dobu spojení proběhne bez problému i bez novinového papíru ). Tento zásah se může provést i za nepříznivého počasí, protože se tím včely prakticky nerozruší.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 3. 2008
Re: zdan?n? p??jm? z chovu v?el (7504) (7542) (27901)

do 40 včelstev ne
pokudale je aleregistrovaný zemědělec tak ano


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bolkov? Milena <"m..bolkova"/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: zdan?n? p??jm? z chovu v?el
> Datum: 09.3.2008 10:17:22
> ----------------------------------------
> Prosím o vysvětlení zdanění příjmů z chovu včel. Chovatel vlastní 13
> včelstev. Pokud by příjem z jednoho včelstva činíl 600 Kč ( 7800 Kč za 13
> včelstev), podléhal by tento příjem osvobození ( příjem nepřesáhl 20000
> Kč) nebo by podléhal zdanění vzhledem k druhé části věty odst. 3) písm. a)
> § 10 zákona o dani z příjmů? (Příjem z chovu jednoho včelstva přesáhl 500
> Kč). Děkuji.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 9. 3. 2008
Re: Vyhlásky proti varoaze (27887) (27889) (27899)

A ještě jsem tam našel toto. Je to tam opakovaně už pár let. Ale že to skoro nikdo nedělá, to nikoho nezajímá.
----
5. Chovatelům včel se nařizuje kontrolovat zdravotní
stav svých včelstev, stupeň napadení zejména
trubčího plodu roztoči a namátkově sledovat
přirozený denní spad roztočů. Při podezření
na rostoucí intenzitu varroázy nebo při jejím zjištění
v plodovém období oznámit tuto skutečnost místně
příslušné ZO ČSV.
6. ZO ČSV se nařizuje evidovat hlášení včelařů o
zhoršené nákazové situaci, zajistit jeho ověření a včas
organizovat léčebné ošetření včelstev v obvodu své
působnosti postupem podle oddílu I, článku 4, bodu 2
tohoto nařízení

-----
Hlavně to VČAS, to se mi líbí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bolková Milena (77.236.209.28) --- 9. 3. 2008
Re: zdanění příjmů z chovu včel (7504) (7542)

Prosím o vysvětlení zdanění příjmů z chovu včel. Chovatel vlastní 13 včelstev. Pokud by příjem z jednoho včelstva činíl 600 Kč ( 7800 Kč za 13 včelstev), podléhal by tento příjem osvobození ( příjem nepřesáhl 20000 Kč) nebo by podléhal zdanění vzhledem k druhé části věty odst. 3) písm. a) § 10 zákona o dani z příjmů? (Příjem z chovu jednoho včelstva přesáhl 500 Kč). Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 3. 2008
Re: slab? odd?lek - co s n?m (27875) (27878) (27884) (27886) (27893) (27896)

Tazatel taky napsal, že oddělek obsazuje jen tři rámky a neupřesnil to.
Mohly to být dvě uličky a v každé z nich hrstka včel stejně tak jako dvě
uličky nacpané včelami a plodem a včely při teplém počasí roztažené ještě v
dalších dvou uličkách. Rozdíl je jasný, v prvním případě ty včely jsou
blízko úhynu, ať se s nimi dělá cokoliv, v druhém jednoznačně přežijí a
zesílí i kdyby se s nimi nedělalo nic, zahynou jen v případě chybky včelaře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2008 9:11 AM
Subject: Re: slab? odd?lek - co s n?m


> Jen jestli autoři sledující často pouze své teoretické vize nezapoměli na
> další velký problém slabých včelstev a to je Nosema. A její čas se blíží.
> Jediná ochrana dnes je takového chcípáčka udržet v teple kolem 35 stupňů.
> Ať si myslíme o nekonečných Řeháčkových seriálech co chceme, v tomhle má
> pravdu.Co si včely myslí o otevřeném dně na to stačí jednoduchý pokus.
> Stačí nechat vpředu ve dně styrodurového plemenáče otevřeno větrání a hned
> bude každému jasno podle polohy plodu jak ohromě jim to svědčí! Já jsem
> párkrát na větrání zapoměl a není přesvědčivější odpověď. Ono i u
včelařiny
> platí méně teoretizovat a víc se dívat kolem sebe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 9. 3. 2008
Re: Vyhlásky proti varoaze (27887) (27889)

Martin Olšák:
--------------------
Papir nese informaci a lidi ji interpretuji.
Papir z Krajske veterinarni spravy nese informaci,
ze kde je
a) neobycejne velky uhyn
nebo
b) pozitivnich nalezu v meli v okrese nad jednu ctvrtinu stanovist
tam se ma natirat plod.
Pozitivni nalez v meli chapu ja i muj zdravotni duvernik
jako nalez 3 a vice roztocu na vcelstvo pri prumeru na stanoviste.
O nule roztocu na ctvrtine stanovist se zde nehovori.
------------------------

Papir nese informaci a lidi ji interpretuji.

Papir z Krajske veterinarni spravy nese informaci,
ze kde je
a) neobycejne velky uhyn
nebo
b) pozitivnich nalezu v meli v okrese nad jednu ctvrtinu stanovist
tam se ma natirat plod.
Pozitivni nalez v meli chapu ja i muj zdravotni duvernik
jako nalez 3 a vice roztocu na vcelstvo pri prumeru na stanoviste.
O nule roztocu na ctvrtine stanovist se zde nehovori.
-------------------------------------------------------
Já to čtu ne z papíru ale z PDFka a tam je :-)
http://www.svscr.cz/download.php?idx=2756

3. Ošetření včelstev podle oddílu I, článku 4, bodu
1 se nařizuje provést všem chovatelům včel u
všech svých včelstev s trvalými stanovišti
v působnosti těch ZO ČSV, ve kterých bylo na
základě výsledků vyšetření vzorků zimní měli
zjištěno méně než 25 % ze všech vyšetřených
vzorků s negativním výsledkem, tj. s průměrným
spadem = 0.
----------
A přeložím si to tak, že když u nás není alespoň 1/4 nul tak natíráme.
A taky už to přišlo, že natíráme, i když výsledky spadu jsou lepší než vloni a vloni nikdo nehysterčil.

V prosinci jsem aerosoloval dvakrát a část včel třikrát Varidolem a protože mě spad neuspokojil - staále padaly z některých včelstev desitky VD, tak jsme to vzal aerosolem M1. Tam kde to bylo už 3x Varidolem počtvrté (a tam je nález 3,3 VD/včel.) A na stanovišti, kde jsme měl jenom jeden Varidol jsem to udělal dvakrát M1. Tam mě to přišlo, že spad klesal, ale přesto tam byl průměr skoro 5.

Takže jsou možnosti:
1/ Aerosol s Varidolem a M1 funguje a jde o spad z louček u více nástavků, protože včely v lednu nebývale létaly.
2/ špatná technologie a aplikace aerosolu (vyvíječ 2 roky starý). Ale že to jinde zabralo, když to dělala stejná obsluha.
3/ Neúčinkuje léčení jako dřív.

Ad 1 je vše OK, ale roztočů bylo vloni víc jak obvykle a projevil se spad.
Ad 2 málo pravděpodobné, když se to jinde podařilo
Ad 3 léčím po páté, když to nezabralo už 4x
-----------------------------------------------

Vždyť nikdo neví na co včely tak masívně hynuly. To bylo povídání o plodování přes zimu a kdo natíral a našel tam 10dm2 zavíčkovaného plodu?
Většinou co vím, tam nebyl skoro zavíčkovaný.
Tak jak fungují ty teorie o silném plodování v loňské zimě? Někdo kontrolaval plod přes zimu a nebo se chytíme stébla?

Před několika lety jsme musel natírat jedno stanoviště, se silnými včelami. Byla to ta zima co mrzlo od listopadu do konce února a v březnu tam bylo po dvou plástech plodu a zavíčkovaná elipsa měla tak cca 20cm na délku.
A to přesto, že byly hodně silné, v jedněch jsem rozebral i druhý nástavek (24cm) protože z hustoty obsednutí se nedalo vyloučit, že tam není plod.

Včely mají podle mě v zimě svůj program a řídí se Sluncem a venkovní teploty je nezblbnou. (něco jiného je v období květu jívy a později)
--------------------------------

No český národ je plný nemyslících fanatiků. Nejen ve včelách.
Vloni zaspali a letos to chtějí dohnat.
Vloni nebyli schopni dodat včas Gabon ani těm co ho na základě spadu chtěli a letos ho budou cpát už na konci června do včel povinně všem.

Vždyť i letos jsou organizace kde si nikdo nepořídil diagnostické dno. A tlachat o zamoření bez diagnostiky (alespo'n takovéto jednoduché) je na nic. Natož něco povinně nařizovat.
Vzhůru k rezistenci.
Karel



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 3. 2008
Re: zasíované dno a jetě očko... (27876) (27877) (27888) (27891) (27895)

Tazatel je ale začátečník. Mně připadá, že takové spojování je pro
začátečníka náročné a proto se to nemusí provést.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2008 8:59 AM
Subject: Re: zasíované dno a jetě očko...


> Spojování zdravého slabého oddělku přes mateří mřížku se silným produkčním
> včelstvem za účelem podpoření rozvoje oddělku též doporučuji.
>
> Jde vlastně o dočasné ( zhruba měsíc ) využívání efektu dvoumatečného
> včelaření. Je to podstatně jednoduší než uteplování zevnitř, o kterém jsem
> psal prve. Nevýhoda tohoto způsobu je snad jenom to, že tím snížíme výnos
> produkčního včelstva z první snůšky, ale to je zase vykompenzováno
zvýšeným
> výnosem z oddělku.
>
> Kombinace tohoto způsobu s metodou vnitřního uteplení dosahuje nejvyššího
> úspěchu.
>
> Zapomenul jsem zdůraznit, že podsazené rozšiřovací nástavky nijak neškodí.
> Tepelné proudění stoupá vzhůru, ztráty tepla spodem jsou minimální.
> Nevýhoda oddálení hlavního česna se dá vyřešit pomocnými česny - očky -
> otevřenými ve spodních nástavcích. Loupež z jara nehrozí, není se třeba
> obávat vylupování včelstva spodem přes nedostatečně kontrolované hlavní
> česno. Výhoda plynulého rozvoje ( bez fáze vyvěšování včel v podmetu
> způsobující rojovou náladu ) přičemž včely průběžně vystavují mezistěny v
> podsazených nástavcích vyváží nedostatky spodního rozšiřování. Do včel
není
> nutno v průběhu rozvoje pravidelně rozšiřovat, stačí jeden zásah, při
> kterém se podsadí všechny rozšiřovací nástavky dolů pod plod. Tento zásah
> je vhodný provést začátkem jara ( rozkvět srstky ( angreštu ), třešně ).
> Rozšiřovací nástavky je vhodné vybavit stavebními rámky jako lákadlo na
> matku, která přejde do nástavků přednostně zaklást trubčinu, a soušemi,
> které urychlí přechod do těchto nástavků a poslouží jako dočasné skladiště
> čerstvě přinesené sladiny.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 3. 2008
Re: Leciva a leceni proti VD ve svete (27852) (27855) (27864) (27873) (27894)

Ne že bych ty Gabony nemohl použít. Když to bude nutné, tak snůšku utnu,
vytočím a použiji je klidně i v polovině července. Letos to ale dělat
nebudu, budu léčit včely na jaře a přes léto formidolem, což jsem loni
nedělal kromě jarního nátěru na polovině včelstev a na konci snůškového
období plánuju norské zimování. a při něm fumigaci. Co se týká roztočů, loni
se mně stalo, že se včelstva rozdělila na dvě absolutně rozdílné skupiny.
Loni jsem totiž poněkud zameškal výměny matek a včelstva se starou matkou
nebo v jednom případě se slabou matkou, která si zasloužila vyměnit, padla
během srpna za typických projevů úhynů na varaózu. Nezáleželo na tom, jestli
to byla včelstva na jaře léčená nátěrem nebo neléčená. Ani jsem do nich
nestihl dát Gabony, přišel jsem s nimi v kapse a včely už byly pryč. Ostatní
včelstva až na trochu netypické chování některých v září, což ale mohlo být
tím, že jsem měl po prvních zprávách o úhynech jinde a po svých ztrátách
velké oči, od té doby neměla žádné ztráty a vyzimovala v plném počtu a v
obvyklé síle. Já si proto myslím, že o úhynech včelstev na varaózu rozhoduje
kromě jiného taky životaschopnost včelstev, což je v první řadě presentováno
kvalitou a stářím matky. Proto letos budu ve všech včelstvech vyměňovat
matky, ostatně tohle jsem už předtím zaváděl, aby každé včelstvo každý rok
během první snůšky si zároveň vychovalo i novou matku, jen jsem z té zásady
v posledních letech trochu slevil.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vorja" <vorja/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2008 8:30 AM
Subject: Re: Leciva a leceni proti VD ve svete


> Když tak přemýšlím o populačních křivkách včel a VD, napadají mě různé
> otázky. Bylo tady již napsáno, kdy máme použít Gabóny. Ne všichni ho ale
> mohou takto použít vzhledem ke svým podmínkám (viz. článek přítele
> Poláška). Důležitým milníkem populační křivky včel je slunovrat. V této
> době je u produkčních včel maximum plodu a následně pak maximum včel.
> Začíná se zakládat plod dlouhověkých včel a ten musí být ochráněn proti
VD.
> Zároveň kvalitní plod mohou vychovat jen zdravé, nezdecimované včely od
> VD. Oficiální léčené prostředky v té době nemůžeme použít (prostě nejsou),
> dostaneme je později. Doporučené prostředky jako je KM můžeme použít také
> jen omezeně, jen v určité době.
>
> Zajímala mně také celková účinnost léčení při použití kombinace různých
> metod a prostředků i doby léčení. Výpočtem mi vyšly zajímavé výsledky
> zůstatku roztočů (v procentech) na konci období (slunovratu) u léčených
> včel, oproti včelstvům neléčeným:
>
> 1. včelstva bez ošetření tedy – 100%
> 2. ošetření pouze Formidolem v květnu – 20%
> 3. jen jarní nátěr plodu – 7,4 %
> 4. jarní nátěr zavíčkovaného plodu + Formidol v květnu – 1,4%
> 5. termické ošetření v květnu – 0,3%
>
> Teď už vím, jak a čím budu letos léčit. Doufám že mi to vyjde. Vám přeji
> totéž.
> Zdravím, H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 9. 3. 2008
Re: slab? odd?lek - co s n?m (27875) (27878) (27884) (27886) (27893)

Jen jestli autoři sledující často pouze své teoretické vize nezapoměli na další velký problém slabých včelstev a to je Nosema. A její čas se blíží. Jediná ochrana dnes je takového chcípáčka udržet v teple kolem 35 stupňů. Ať si myslíme o nekonečných Řeháčkových seriálech co chceme, v tomhle má pravdu.Co si včely myslí o otevřeném dně na to stačí jednoduchý pokus. Stačí nechat vpředu ve dně styrodurového plemenáče otevřeno větrání a hned bude každému jasno podle polohy plodu jak ohromě jim to svědčí! Já jsem párkrát na větrání zapoměl a není přesvědčivější odpověď. Ono i u včelařiny platí méně teoretizovat a víc se dívat kolem sebe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 3. 2008
Re: zasíťované dno a ještě očko... (27876) (27877) (27888) (27891)

Spojování zdravého slabého oddělku přes mateří mřížku se silným produkčním včelstvem za účelem podpoření rozvoje oddělku též doporučuji.

Jde vlastně o dočasné ( zhruba měsíc ) využívání efektu dvoumatečného včelaření. Je to podstatně jednoduší než uteplování zevnitř, o kterém jsem psal prve. Nevýhoda tohoto způsobu je snad jenom to, že tím snížíme výnos produkčního včelstva z první snůšky, ale to je zase vykompenzováno zvýšeným výnosem z oddělku.

Kombinace tohoto způsobu s metodou vnitřního uteplení dosahuje nejvyššího úspěchu.

Zapomenul jsem zdůraznit, že podsazené rozšiřovací nástavky nijak neškodí. Tepelné proudění stoupá vzhůru, ztráty tepla spodem jsou minimální. Nevýhoda oddálení hlavního česna se dá vyřešit pomocnými česny - očky - otevřenými ve spodních nástavcích. Loupež z jara nehrozí, není se třeba obávat vylupování včelstva spodem přes nedostatečně kontrolované hlavní česno. Výhoda plynulého rozvoje ( bez fáze vyvěšování včel v podmetu způsobující rojovou náladu ) přičemž včely průběžně vystavují mezistěny v podsazených nástavcích vyváží nedostatky spodního rozšiřování. Do včel není nutno v průběhu rozvoje pravidelně rozšiřovat, stačí jeden zásah, při kterém se podsadí všechny rozšiřovací nástavky dolů pod plod. Tento zásah je vhodný provést začátkem jara ( rozkvět srstky ( angreštu ), třešně ). Rozšiřovací nástavky je vhodné vybavit stavebními rámky jako lákadlo na matku, která přejde do nástavků přednostně zaklást trubčinu, a soušemi, které urychlí přechod do těchto nástavků a poslouží jako dočasné skladiště čerstvě přinesené sladiny.


S pozdravem...M. Václavek




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (78.108.145.2) --- 9. 3. 2008
Re: Leciva a leceni proti VD ve svete (27852) (27855) (27864) (27873)

Když tak přemýšlím o populačních křivkách včel a VD, napadají mě různé otázky. Bylo tady již napsáno, kdy máme použít Gabóny. Ne všichni ho ale mohou takto použít vzhledem ke svým podmínkám (viz. článek přítele Poláška). Důležitým milníkem populační křivky včel je slunovrat. V této době je u produkčních včel maximum plodu a následně pak maximum včel. Začíná se zakládat plod dlouhověkých včel a ten musí být ochráněn proti VD. Zároveň kvalitní plod mohou vychovat jen zdravé, nezdecimované včely od VD. Oficiální léčené prostředky v té době nemůžeme použít (prostě nejsou), dostaneme je později. Doporučené prostředky jako je KM můžeme použít také jen omezeně, jen v určité době.

Zajímala mně také celková účinnost léčení při použití kombinace různých metod a prostředků i doby léčení. Výpočtem mi vyšly zajímavé výsledky zůstatku roztočů (v procentech) na konci období (slunovratu) u léčených včel, oproti včelstvům neléčeným:

1.       včelstva bez ošetření tedy – 100%
2.       ošetření pouze Formidolem v květnu – 20%
3.       jen jarní nátěr plodu – 7,4 %
4.       jarní nátěr zavíčkovaného plodu + Formidol v květnu – 1,4%
5.       termické ošetření v květnu – 0,3%

Teď už vím, jak a čím budu letos léčit. Doufám že mi to vyjde. Vám přeji totéž.
Zdravím, H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 3. 2008
Re: slab? odd?lek - co s n?m (27875) (27878) (27884) (27886)

Komorování se mně nezdá vhodné pro velmi slabé oddělky, zvláště pokud mají
dost zásob. Měla by to být pro ty včely dodatečná zátěž, kterou slabé
včelstvíčko nemusí vydržet. Ale přiznám se, že s komorováním zkušenosti
nemám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 08, 2008 9:44 PM
Subject: Re: slab? odd?lek - co s n?m


> Nejlépe je si koupit styrodurovou desku cca 2 -3 cm tlustou, uříznout z ní
> komorovací přepážku a vrazit za poslední obsazený plást a všechny zásoby
za
> přepážkou rozškrábat. Zacpat očka, zůžit česno a zavřít síť ve dně a tak
to
> vše nechat 3 týdny. O komorování je toho mraky na Pandoře v Dadant klubu.
S
> rozšiřováním nespěchat a mezistěny až o hodně později. Když jsme u toho
> styroduru, jaké máte zkušenosti z jeho nátěrem? Vyrobil jsem si pár nových
> úlů a nerad bych laboroval. Styrodurovými úly sleduji velké snížení
výrobní
> pracnosti, která je u mojich sololiťáků otřesná. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 3. 2008
Re: zasíované dno a jetě očko... (27876) (27877) (27888) (27891)

Ono u toho slabého oddělku zas o tolik nejde. Pokud přežil do teď a není
extrémně slabý, už vydrží. Jaro je teď posunuto prakticky o měsíc, takže
nyní je to jako jiné roky první týden v dubnu. Problém je v tom, že i když
vydrží, může zůstat slabý i v květnu. To uteplení urychlí vývoj oddělku tak
o dva týdny. Tato konference nebude seriózní, pokud někteří přispěvatelé
budou označovat postupy, které oni nikdy nevyzkoušeli, šmahem za neseriózní.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan II. (87.197.103.170) --- 9. 3. 2008
Re: zasíťované dno a ještě očko... (27876) (27877) (27888)

Jiří, Zdenek a Miro mají pravdu. Udělej to tak, jak píše Miro. Tuto metodu využívám též na posílení oddělkú.
Již 5 let používám celé dna zasíťované a otevřené očko v nástavku, kde je chumáč. Ještě ani jedno včelstvo nepadlo (500 m/m). Co říká Zdenek je úplná pravda. Víc se dozvíš a pravdivě v mnohem serioznější konferenci Optimal klubu. Bohužel, už i tam se objevují ortodoxní přechytralí rýpalové.
Pepan II.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Olsak (e-mailem) --- 8. 3. 2008
RE: Vyhlásky proti varoaze (27887) (27889)

Sorry - errata:
b) pozitivnich nalezu v meli v okrese nad tri ctvrtiny stanovist...

Martin

> Papir z Krajske veterinarni spravy nese informaci,
> ze kde je
> a) neobycejne velky uhyn
> nebo
> b) pozitivnich nalezu v meli v okrese nad jednu ctvrtinu stanovist
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Olsak (e-mailem) --- 8. 3. 2008
RE: Vyhlásky proti varoaze (27887)

Papir nese informaci a lidi ji interpretuji.

Papir z Krajske veterinarni spravy nese informaci,
ze kde je
a) neobycejne velky uhyn
nebo
b) pozitivnich nalezu v meli v okrese nad jednu ctvrtinu stanovist

tam se ma natirat plod.

Pozitivni nalez v meli chapu ja i muj zdravotni duvernik
jako nalez 3 a vice roztocu na vcelstvo pri prumeru na stanoviste.
O nule roztocu na ctvrtine stanovist se zde nehovori.

Narizeni tedy beru jako zprumerovani vysledku vysetreni meli
pres vice sousedicich stanovist (sousedici = okres).

Interpretuji tak, ze pokud je v okrese 3/4 vcelaru, kteri natiraji,
pak natiram taky. At mam stanoviste pozitivni, ci negativni.

Tohle zprumerovani vysledku napric okresem mi prijde celkem rozumne,
obzvlast ve svetle toho, co mi referoval zdravotnik:
"Predstavte si, nekteri odevzdaj ve vzorku i mrtve vcele, a
jsou i taci, co odevzdaj jen kridla..."

Toz tak.

Martin

> -----Původní zpráva-----
> tam kde je počet vzorků s nulou menší jak
> čtvrtinový, tak tam to natřem celé dočista, dočista, dočista.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 8. 3. 2008
Re: zasíťované dno a ještě očko... (27876) (27877)

Hlavně klid a nenech se deprimovat. Pochybuji, že se najde někdo na tomto fóru, kdo Ti seriozně poradí. Možná tak přendat včely do budečáku nebo MV ležanu, obložit je slámou případně je úplně zrušit. Tím se nechci nikoho dotknout, ale před pár lety jsem tady něco podobného zažil. Kdybych se řídil radami, které jsem dostal od místních pravidelných diskutérů, už bych dávno nevčelařil.
Je ještě brzy. Zavři šuplík a nech včely v klidu, tak za měsíc uvidíš, jestli jich je málo nebo dost. zdenek


Vážený neznámý,
v Tvé odpovědi nebylo uvedeno, zda jsem něco udělal špatně, že jsem to měl udělat jinak, ani kousek rady, pouze kontatování, že moje včelařská éra skončí špatně, a že snad nezanevřu. Díky za to, že jsi se podělil o svoje zkušenosti a za podporu.

Tvůj přítel Jiří.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 8. 3. 2008
Vyhlásky proti varoaze

V Hradeckém kraji máme novou vyhlášku na zlikvidování varoázy. Nebo včel či včelařů.
Sčítáme jablka s hruškami (vzorky ze stanovišť o dvou včelstvech a stanovišť s 30 a více včelstvy) a tam kde je počet vzorků s nulou menší jak čtvrtinový, tak tam to natřem celé dočista, dočista, dočista.

Je to zřejmě nějaká nahonem hurá akce bez logického (natož matematického) smyslu. Pokud někdo chtěl uplatnit takovéto hledisko, mohl o dva měsíce dříve stanovit metodiku k odběru vzrorků. Například, že vzorek se odebírá maximálně z 15 včelstev, nejlépe z 10. (To aby se pokryly extrémy, že by někdo s 11 včelstvy musel dělat dva vzorky).

A jak jinde?

Taky budeme natírat stanoviště s nulou?

A jak vysvětlíme, že již vloni někde natíraly celé ZO a stejně jsou bez včel. Asi natíraly málo :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 8. 3. 2008
Re: slab? odd?lek - co s n?m (27875) (27878) (27884)

Nejlépe je si koupit styrodurovou desku cca 2 -3 cm tlustou, uříznout z ní komorovací přepážku a vrazit za poslední obsazený plást a všechny zásoby za přepážkou rozškrábat. Zacpat očka, zůžit česno a zavřít síť ve dně a tak to vše nechat 3 týdny. O komorování je toho mraky na Pandoře v Dadant klubu. S rozšiřováním nespěchat a mezistěny až o hodně později. Když jsme u toho styroduru, jaké máte zkušenosti z jeho nátěrem? Vyrobil jsem si pár nových úlů a nerad bych laboroval. Styrodurovými úly sleduji velké snížení výrobní pracnosti, která je u mojich sololiťáků otřesná. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.117) --- 8. 3. 2008
Re: Seznam ekologických včelařů (27852) (27855) (27856) (27858) (27859) (27863) (27883)

Na druhou stranu to nahrávává různým podvodníkům a pod., což je zase pro podniky určitý problém (dlužníci a pod.)Úřad na OOÚ funguje a je docela otravnej, ale není o něm v médich moc slyšet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2008
Re: slab? odd?lek - co s n?m (27875) (27878)

Na lámání si hlavy máš ještě čas posuď to až budeš mít nasazovat medníky V tu dobu by včelstvo mělo obsedat alespoň 5 uliček a máš na to ještě dva měsíce Je zkontroluj zásoby a jeli tam matka a jestli klade V tu dobu tam můšeš použít brigádu a nebo zaměnit úl ze silnějšími To dno raděj zavři nic tím nepokazíš

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: slab? odd?lek - co s n?m
> Datum: 08.3.2008 14:05:41
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se ještě zeptat na oddělek, který mi přezimoval, ale včelky jsou
> v současné době jenom ve třech uličkách, zdá se mi, že jich je tam málo.
> Mám je na celozasíťovaném dně, nástavek má očko (otevřel jsem ho). Před 14
> dny jsem vrátil do nástavku rámky, je jich tam 11. Neudělal jsem chybu ?
> Mám je zúžit a pod síťované dno dát šuplík, aby nebyl průvan, abych včelky
> podpořil v plodování ? Když je pěkně, nosí pyl, nechtěl bych jej zrušit.
>
> _____________________________________________________________
>
> Otevřené drátěné dno není pro tak slabé včelstvo žádným přínosem, proto
> byste ho měl raději nechat zúžený. Mnou propagovaný efekt vzdušného
> zimování, tzv. ,,komínový efekt v úlu,, ( plně otevřené drátěné dno + očka
> v horních nástavcích ), je třeba teď v předjaří přerušit uzavřením horních
> oček a zúžením drátěného dna. Tím docílíme vyšší vlhkosti v úlu, která
> podporuje plodování, v zimně nežádoucí.
>
> U tak slabého včelstva bych rozhodně uvažoval o uteplení, protože v
> neutepleném prostředí neskýtá záruku plnohodnotného rozvoje. Navíc se u něj
> může projevit nosema, která by ho s velkou pravděpodobností zničila. Slabší
> včelstva mají daleko větší nárůst síly porovnáním s počtem zimních včel, a
> proto jsou na ně kladeny větší nároky ( jak zásoby tak tepelné požadavky ),
> než na včelstva silnější, která mají vždy relativně méně plodu ( poměr
> počtu buněk plodu k počtu včel ) a taky nezvětšují tolik svoji sílu jako
> včelstva slabší. Slabá včelstva mívají v určité fázi plodového cyklu
> znatelně více plodu něž včel. V tomto stavu je cenná každá včela, která
> nemusí tvořit izolační obal chumáče chránící plodové hnízdo, a může krmit
> plod. Pokud se uteplení provede správně, urychlí rozvoj slabého včelstva,
> které se pak v létě může počtem včel vyrovnat se včelstvy od zimy silnými.
>
> Uteplení se často provádí špatně. Vnější uteplení ( uteplení stěn )
> velkoprostorově vedených včelstev je v zimně a v předjaří
> kontraproduktivní. Udržujeme tím chlad v neobsazených částech úlu, které by
> jinak mohly být prohřívány slunečním zářením. Zužování v předjaří, jak se
> praktikuje v klasických úlech, je sice řešením, ale s rizikem propuknutí
> rojové nálady, pokud se včas nerozšíří. Pokud se rozšíří příliš brzy,
> podtrhneme včelstva v rozvoji.
>
> Já doporučuji vnitřní uteplení, vhodné pro rozvoj slabého včelstva. Princip
> je takový, že se odeberou krajní rámky v plodových nástavcích až k sedisku
> včel, přičemž se na obě strany sediska vloží uteplivka ( nejlépe polystyrén
> v rámu doléhajícím ke stěnám nástavku... rám je vhodné z obou stran pobít
> sololitem, abychom včelám zabránili vykousávat polystyrén ). Pod tento
> uteplený prostor se vloží nástavek s obebranými rámky, abychom včelstvu
> předem vytvořily místo pro budoucí rozšiřující se sedisko včel, jak
> včelstvo bude sílit.
>
> Tento sytém není založen na dokonalé izolaci. Utepleny jsou jen boční stěny
> plodového tělesa. Přední a zadní stěnu tvoří neuteplená stěna nástavku.
> Není to vůbec na závadu za předpokladu, že na úl odpoledne svítí slunce.
> Tento systém uteplení totiž kombinuje blahodárný vliv slunečního záření s
> přímým uteplení plodového tělesa. V chladných předjarních dnech se včelstvo
> stahuje do utepleného plodiště, kde se mu snadno udržuje teplota pro plod,
> tedy více včel se může věnovat výchově plodu, a tak jdou slabá včelstva
> rychleji do síly. Na podobném principu je založeno i komorování v
> Euro-dadantu. Vedlejším účinkem komorování je i tepelná léčba nosemózy.
> Při mé modifikaci není prostor úlu omezen, pod plodištěm jsou již
> připravené rozšiřovací nástavky. Růst probíhá přirozeně od shora dolů, při
> čemž je plodové těleso stlačováno do spodních pater ukládáním medu nad
> plod. Mateří mřížku není při tomto způsobu rozšiřovaní nutné používat.
>
> Pokud včely nenavštěvují zdroj nezávadné vody v těsné blízkosti úlů, je
> potřeba v průběhu předjaří včelstvům dodávat vodu přímo do úlu a to nejlépe
> stropem ( stačí sklenicí prosakovacím způsobem ). Za chladných dnů nemohou
> včely vyletovat pro vodu na velkou vzdálenost, protože by zkřehli.
> Nedostatek vody v předjaří brzdí rozvoj.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 8. 3. 2008
RE: Seznam ekologických včelařů (27852) (27855) (27856) (27858) (27859) (27863)

Eeee tak zase tomuhle kapku rozumim, rč je zakazano používat z toho důvodu,
že nejen , že se dá z něj vyčíst datum narození pohlaví, ale i místo
narození a tak (první dve čisla za lomítkem), ale hlavne jak jste napsal je
to jediný a nejduležitější identifikátor a je zakazan hlavne kvuli pr a
jiným marketingovým firmám, protože Vás R4 jednoznačne identifikuje a to by
jste se divil, co všechno o vas časem zjistili (adresa, stav, zázemí,
zaměstnani, co mate za spotřebiče v domacnosti atd). Proto Vaše R4 má
sloužit jen pro jednani s úřady a soukromé subjekty pouze s Vaším písemným
souhlasem. Koneckonců Rč vzniklo na min sociálních věcí v 50 letech, aby Vas
dokazali identifikovat je to vlastne číslo socialni pojistky.

Ono totiž v jadru pudla je obchod s Našimi osobními údaji jeden s
nejvynosnějších na světe.

Zákon ani není paskvil, ale ma tu smůlu, že defakto není pořádn uřad který
by ho učinně prosazoval. Nebo jste snad slyšeli mimo nejkřiklavější připady
(udaje z perzonalek v popelnici) , že by někde zasáhly??? Ja ne...

Madra

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
vsusicky
Sent: Friday, March 07, 2008 6:51 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Seznam ekologických včelařů

Zákon o ochraně osobních údajů je paskvil. Zakázal rodné číslo, ze kterého
lze vyčíst věk a pohlaví, ale nezavedl jiný obecně použitelný jednoznačný
identifikátor fyzické osoby. Na západě se běžně používá u fyzických osob
číslo pojištění. A tak je zákon zase polotovar. Daňové doklady máte
povinnost uchovávat 10 let a je-li tam RČ, tak bych to neřešil a ani
neriskoval. Je to střet dvou legislativních norem, takže když by to šlo
natvrdo, musí to skončit u soudu. Bohužel nemáme precedentní právní systém,
takže každý soudce to může posoudit jinak. Bylo rozumné, že to
administrátor smazal, ale by stačilo smazat ta RČ.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miro (87.244.196.82) --- 8. 3. 2008
Re: zasíované dno a jetě očko... (27876) (27881)

A co tak dat na silnejsie vcelstvo mat. mriezku a na to slabsie vcelstvo tak na jeden mesiac. Ja to pouzivam, ak nie je podozrenie na chorobu u slabsieho vcelstva. A budete prekvapeny ako rychlo sa slabsie vcelstvo spameta. Po mesiaci spodne silnejsie vcelstvo dame vedla. Cast lietaviek zostane v slabsom vcelstve a cast v silnejsom. Este lepsie keby slabsie vcelstvo malo ocko a tade lietalo.
Miro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 3. 2008
Re: zasíované dno a jetě očko... (27876)

Odložit nastavek, dno vyplnit uteplivkami, senem, klidně i pomačkanými
novinami nebo jiným starým papírem, zakrýt igelitem, aby ho včely
nerozkousaly a potom na něho vrátit nastavek. Krajní jeden, dva rámky
vyhodit, místo nich vložit další uteplivky zase zabalené v igelitu, aby je
včely nerozkousaly. Na nastavek nasadit další prázdný nastavek, na rámky se
včelami dát igelit nebo i muší síto a na to zase tak 10 cm uteplivek. V
rámcích ponechaných v oddělku musí být dost zásob i prázdných buněk, 1 /3 až
1 /2 buněk by měly být zásoby, zbytek prázdné buňky. Víc uteplit oddělek už
dost dobře nejde. P
ozor na tenký mikrotenový igelit, ten rozkoušou, musí to být ten silnější.
Až obsadí i krajní rámky v oddělku, vyndají se z oddělku uteplivky a vrátí
se tam bývající rámky. Až začnou obsazovat i ty, odstraní se uteplení dna.
Uteplení strůpku se odstraní nakonec,až bude v květnu teplo.
Je tam jeden háček, podle některých pramenů se nastartuje květnové rojení už
když je v oddělku jenom pár ale plně obsazených rámků, to by mohlo být už za
měsíc po takovém uteplení, takže takhle uteplovaný i slabý oddělek se musí
více sledovat než silný oddělek s dostatkem prostoru bez uteplení. Pokud ale
ten oddělek pochází z dobré matky, je slabý z jiného důvodu, a přijde se v
květnu na to, že tam jsou rojové matečníky, je v současném nedostatku
včelstev docela dobré řešení ty rámky s matečníky rozstrkat a vytvořit z
tohoto oddělku několik dalších oddělků, takové rojové matečníky, hlavně
pokud jsou už zavíčkované, jsou pro rozmnožování včelstev mnohem lepší než v
podstatě nouzové matečníky zakládané v běžných oddělcích. Jen je třeba další
roky sledovat, jestli takové včelstvo není příliš náchylné na rojení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "88.100.95.205" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 08, 2008 9:36 AM
Subject: zasíované dno a jetě očko...


> Jiří (213.168.167.124) --- 8. 3. 2008
> slabý oddělek - co s ním
> Děkuji všem, kteří sem napsali svoje zkušenosti s tvorbou oddělků. Chtěl
> bych se ještě zeptat na oddělek, který mi přezimoval, ale včelky jsou v
> současné době jenom ve třech uličkách, zdá se mi, že jich je tam málo. Mám
> je na celozasíťovaném dně, nástavek má očko (otevřel jsem ho). Před 14 dny
> jsem vrátil do nástavku rámky, je jich tam 11. Neudělal jsem chybu ? Mám
je
> zúžit a pod síťované dno dát šuplík, aby nebyl průvan, abych včelky
> podpořil v plodování ? Když je pěkně, nosí pyl, nechtěl bych jej zrušit.
>
>
> Díky za radu.
> Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 3. 2008
Re: Včelaření v maringotce (22739) (22741) (22748) (22752) (22755) (22757) (27866) (27870) (27874)

No, já na včelaření v maringotce - kočovném včelínu vzpomínám rád, začínal
jsem takhle, ale dnes skutečně už to není ono. Tam je hlavně to dilema
jestli nastavky, kde ta obsluha zabírá minimum času, ale vejde se jich málo
nebo zadováky, kde se dá těch úlů nacpat do včelína hodně, ale jeden kočovný
včelín plně osazený včelstvy v zadovácích znamená od května po srpen nedělat
téměř nic jiného než se hrabat v těch včelstvech. V minulosti bylo typické,
že takové včelíny měli buď důchodci nebo lidi, kteří měli takové povolání,
že byli zaměstnáni, ale mohli být hodně času u včel. Tehdy se to vyplatilo
trávit tolik času v tom včelíně, protože jeden takový kočovný včelín s 60
včelstvy v zadovácích vydělal za med tolik jako tehdy činil průměrný roční
výdělek
Dneska by se musely hlavně upravit zadováky, asi místo dvakrát po 14 rámcích
39 x 24 by takové zadováky musely mít 3x po 14 - 15 rámcích. Potom by nešlo
umístit více úlů než dva nad sebou, do šestimetrového vozu by se potom vešlo
maximálně 52 včelstev, pokud by se přípravna a vytáčení medu řešila zvenku
třeba stanem nebo maximálně do 30 včelstev, pokud by přípravna s medometem
byla uvnitř včelína. Rentabilní by takový včelín mohl být tehdy, pokud by se
platilo a dobře za opylování, potom by se mohlo ošetřování v těch zadovácích
více omezit jen na opatření zabraňující rojení a tak by se mohlo snížit dost
radikálně potřebné množství času nutné k ošetřování včelstev v zadovácích.
Kočovné včelíny by se potom mohly vyplatit místně zemědělci, pokud by byla
snadná dostupnost traktoru a pokud by v tom místě byla dostatečná síť
polních cest, kde by se ty včelíny mohly přesunovat bez vyřizování papírů.
Totiž při správné konstrukci úlů stačí u kočovných včelínů doslova jen pár
minut k přípravě na kočování, zavřou se česna, uvnitř se zajistí proti pádu
pár věcí a včelín se může připnout a jede se. Na rozdíl od samostatných úlů
na paletách, kde se ty úly musí nakládat a skládat.
Občas jsem uvažoval o variantě umístit dva nastavkové úly nad sebou a pro
práci je vysunovat, bohužel samostatné nastavkové úly mají proti kompatní
úlové baterii zadováků množství hluchých prostorů na šířku i na výšku, takže
by se jich do stejného prostoru i tak vešlo méně a práce hlavně na horní
řadě by byla práce spíše na žebříku, ale ještě jsem to neuzavřel. Možná budu
takhle přezimovávat nastavkové úly ve včelíně doma na zahradě, přes zimu by
včely byly ve včelíně ve dvou nastavcích 39x24 plus nějakých 20 cm na dno a
víko ve třech řadách nad sebou, od dubna by se většina těch úlů vyvezla
venku na letní stanoviště a někdy na konci září by se úly zase zůžily na ty
dva nastavky a dovezly zase zpátky na zimování do včelína.
Ale jinak, pokud by pro někoho byla lákavá práce v kočovných včelínech
oproti práci v klasicky umístěných samostatných nastavkových úlech na
paletách, domnívám se, že nyní pro nové včelíny by bylo asi nejlákavější
řešení používat převozné včelínové moduly převážené na samostatném
oddělitelném podvozku. Ten podvozek se potom může provozovat v rámci
klasického silničního schváleného zařízení, tudíž by se podroboval
pravidelným technickým prohlídkám a byl by jištěn běžným komerčním povinným,
případně havarijním pojištěním a potom taky těch včelínových modulů může být
více. Ten podvozek by potom klidně mohl být nějaký sérivý, třeba od oka by
šlo docela dost velký včelín udělat na podvozek používaný k transportu
osobních automobilů za nějakým větším osobákem za cenu trochu vyšších nároků
na kvalitu příjezdového cesty na stanoviště. Případně by se takový podvozek
mohl i půjčovat, za jednu noc by se určitě stihl obrátit vícekrát a převést
více včelínů.
Co se týká nedostatků kočovných včelínů, je to z velké části věc zvyku.
Málo prostoru jsem nikdy nějak nepociťoval, 20 let jsem dělal jen ve
včelínech a mít k dispozici jen uličku mezi úly širokou něco těsně přes
metr mně připadá úplně normální. Je třeba si zorganizovat, jak jednotlivé
bedny a nastavky umístit a po ruce mít hlavně ty, které potřebuji nejvíc. Je
to možné zorganizovat tak, že za hodinu práce v jednom včelstvu se vstává ze
židličky jen párkrát.
Vše nosit do schodů - to je skutečně problém, který dost dobře odstranit
nejde. Zase na nastavcích umístěných venku mně dost vadí kluzký povrch,
kolikrát je při práci ve včelách venku bláto, které klouže nebo i když je
sucho, stačí rozšlapat v zápalu práce se včelami nějaký silnější stonek a
klouže to taky. Uvnitř ve včelíně to klouže málokdy, i když tam jsou na
podlaze hladké krytiny.
Světlo - pro práci v zadovácích se musí přisvěcovat světlem, třeba baterkou,
aby se dobře trefilo rámky v kleštích do drážek nebo rámek dobře uchopil
kleštěmi nebo se vyřezalo to, co je potřeba a zbytečně se nerušily včely.
Hledání matky je možné pod světlíkem, prohlížet plod na rámku se musí venku.
Dneska ale by se už na to mohlo udělat kvalitní osvětlení z bílých LED diod
a nemuselo by se chodit ven vůbec.
Kuřák - to byl problém, včelař buď uzavřel prostor a byl doslova vyuzen (
skoro bych ale řekl, že vedle propolisu takové nakuřování výrazně zvyšovalo
životnost různých filcových a látkových uteplivek i vnitřků včelínů, o
včelařích si to tvrdit nedovoluji, v nastavcích umístěných samostatně venku
tyhlety uteplivky velice rychle odcházejí, plesniví atd.) nebo kuřák měl u
pootevřeného okna na takovém místě, že průvan kouř odnášel ven, ale dovnitř
létaly včely. Nyní připravuji předělávku bývalého kočovného včelínu na
stabilní, tam budou ve stropu dva odtahy na kouř z kuřláku dělané z
hliníkového obalu ze spreje zakomponovaného do střechy a zajištěného proti
včelám muším pletivem, kuřlák bude těsně pod stropem kouřit rovnou do
odtahu. Uvažoval jsem i o odtahu poháněném malým ventilátorkem napajeným
malým aku na 12 voltů, nevím ale, jak se motorek popere s dehty obsaženými v
kouři.
Pořádek a čistota - stejné nečistoty jako ve včelíně padají na zem i kolem
úlů venku, tam se ale ztratí v blátu. Ve včelíně je vhodné používat hladkou
podlahu, typicky vyřazené lino a po práci je třeba zamést, vodou a hadrem
nečistoty uklidit a ty voskové oškrábat.
Myši vadí ve včelínech spíš proto, že proti samostatným úlům se tam nechává
více věcí. Když ty věci nebudou volně venku, ale zavřené v dobré skříni,
myši se na ně nedostanou a v holém včelíně jen s zavřenými úly se ani
nebudou moc zdržovat. Jinak jsou schopné se pokusit sežrat klidně i
parafínovou svíčku nebo mýdlo. Zase pokud jsou ve včelíně různé pro člověka
nepřístupné prostory, třeba i vyplněné uteplivkou, polystyrenem, stávají se
útočištěm myší.
Sršni, vosy se musí podchytit během května, kdy je hnízdo malé. Do velikosti
několika centimetrů není problém hnízdo za šera rozmačkat mezi dvěma deskami
nebo shodit do igelitového pytlíku a vyhodit ven, nebo taky rozšlapat.
dneska bych se je asi pokusil v tom pytlíku prostě přemístit aspoň 20 metrů
daleko od včely, měly by být schpné se z něho prokousat.
Už raději končím.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sedli" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 08, 2008 8:34 AM
Subject: Re: Včelaření v maringotce


> Moje zkušenosti se včelařením v maringotce mohu označit za veskrze
> negativní. Souhlasím s R. Poláškem že rozhodně nelze dnes osadit vůz
> zadováky tak jak napsal. Proč jsou moje zkušenosti negativní. Mám možnost
> srovnání. 2 sezóny jsem jeden takový vůz v dobrém stavu pronajmutý měl.
> Současně jsem pracoval s dalšími 20 včelstvy volně na stojanech. Na práci
> ve voze jsem se pravdu netěšil
> Důvody:1) Málo prostoru - ať jsem se hnul kamkoliv všude nedostatek místa
> 2) Vše nosit do schodů a úzké dveře (dvoje) - ono se to moc nezdá, ale ty
> 2-3 schůdky např. při medobraní, krmení dost naštvou.
> 3) Světlo- světla pro prohlížení plodu, zejména při kontrole výměn matek
> bylo pořád málo
> 4) Kuřák - Nevím jak je to možné, ale ať jsem jej postavil kamkoliv, vždy
> mi kouřil rovnou do .... (otevírání oken, dvěří atd. pomohlo vždy jen na
> několik minut)
> 5)Pořádek a čistota- I při sebevětší opatrnosti se vždy několik včel
> pošlape, něco vykape a výsledkem je velice pěkná hmota časem při
> neodstranění nelibě vonící.
> 6) Myši- známá věc včelíny a vozy prostě hlodavce přitahují
> 7) Sršni, vosy - Každoročně vždy na jiném místě vyrostlo něčekaně během 14
> dní hnízdo sršňů.
> Pozitiva: Ve snůšce je velice pěkné sednout si mezi obě řady a poslouchat.
> Závěr: Bohužel tento krásný zážitek nevyrovná alespoň pro mě, negativa
> která jsem popsal. Všechny zmíněné důvody vedou, alespoň v mém případě ke
> značnému snížení produktivity práce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 8. 3. 2008
program televize (27875) (27878)

Slovenská televize - druhý program (STV-2) bude vysílat v úterý 11.3.2008 od
20 hodin francouzský dokumentární seriál PARAZITI 2/8 - "Mutované včely".
Opakování bude ve středu 12.3.2008 od 10,40 hodin také na STV-2.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 8. 3. 2008
Re: slabý oddělek - co s ním (27875)

Chtěl bych se ještě zeptat na oddělek, který mi přezimoval, ale včelky jsou v současné době jenom ve třech uličkách, zdá se mi, že jich je tam málo. Mám je na celozasíťovaném dně, nástavek má očko (otevřel jsem ho). Před 14 dny jsem vrátil do nástavku rámky, je jich tam 11. Neudělal jsem chybu ? Mám je zúžit a pod síťované dno dát šuplík, aby nebyl průvan, abych včelky podpořil v plodování ? Když je pěkně, nosí pyl, nechtěl bych jej zrušit.

_____________________________________________________________

Otevřené drátěné dno není pro tak slabé včelstvo žádným přínosem, proto byste ho měl raději nechat zúžený. Mnou propagovaný efekt vzdušného zimování, tzv. ,,komínový efekt v úlu,, ( plně otevřené drátěné dno + očka v horních nástavcích ), je třeba teď v předjaří přerušit uzavřením horních oček a zúžením drátěného dna. Tím docílíme vyšší vlhkosti v úlu, která podporuje plodování, v zimně nežádoucí.

U tak slabého včelstva bych rozhodně uvažoval o uteplení, protože v neutepleném prostředí neskýtá záruku plnohodnotného rozvoje. Navíc se u něj může projevit nosema, která by ho s velkou pravděpodobností zničila. Slabší včelstva mají daleko větší nárůst síly porovnáním s počtem zimních včel, a proto jsou na ně kladeny větší nároky ( jak zásoby tak tepelné požadavky ), než na včelstva silnější, která mají vždy relativně méně plodu ( poměr počtu buněk plodu k počtu včel ) a taky nezvětšují tolik svoji sílu jako včelstva slabší. Slabá včelstva mívají v určité fázi plodového cyklu znatelně více plodu něž včel. V tomto stavu je cenná každá včela, která nemusí tvořit izolační obal chumáče chránící plodové hnízdo, a může krmit plod. Pokud se uteplení provede správně, urychlí rozvoj slabého včelstva, které se pak v létě může počtem včel vyrovnat se včelstvy od zimy silnými.

Uteplení se často provádí špatně. Vnější uteplení ( uteplení stěn ) velkoprostorově vedených včelstev je v zimně a v předjaří kontraproduktivní. Udržujeme tím chlad v neobsazených částech úlu, které by jinak mohly být prohřívány slunečním zářením. Zužování v předjaří, jak se praktikuje v klasických úlech, je sice řešením, ale s rizikem propuknutí rojové nálady, pokud se včas nerozšíří. Pokud se rozšíří příliš brzy, podtrhneme včelstva v rozvoji.

Já doporučuji vnitřní uteplení, vhodné pro rozvoj slabého včelstva. Princip je takový, že se odeberou krajní rámky v plodových nástavcích až k sedisku včel, přičemž se na obě strany sediska vloží uteplivka ( nejlépe polystyrén v rámu doléhajícím ke stěnám nástavku... rám je vhodné z obou stran pobít sololitem, abychom včelám zabránili vykousávat polystyrén ). Pod tento uteplený prostor se vloží nástavek s obebranými rámky, abychom včelstvu předem vytvořily místo pro budoucí rozšiřující se sedisko včel, jak včelstvo bude sílit.

Tento sytém není založen na dokonalé izolaci. Utepleny jsou jen boční stěny plodového tělesa. Přední a zadní stěnu tvoří neuteplená stěna nástavku. Není to vůbec na závadu za předpokladu, že na úl odpoledne svítí slunce. Tento systém uteplení totiž kombinuje blahodárný vliv slunečního záření s přímým uteplení plodového tělesa. V chladných předjarních dnech se včelstvo stahuje do utepleného plodiště, kde se mu snadno udržuje teplota pro plod, tedy více včel se může věnovat výchově plodu, a tak jdou slabá včelstva rychleji do síly. Na podobném principu je založeno i komorování v Euro-dadantu. Vedlejším účinkem komorování je i tepelná léčba nosemózy. Při mé modifikaci není prostor úlu omezen, pod plodištěm jsou již připravené rozšiřovací nástavky. Růst probíhá přirozeně od shora dolů, při čemž je plodové těleso stlačováno do spodních pater ukládáním medu nad plod. Mateří mřížku není při tomto způsobu rozšiřovaní nutné používat.

Pokud včely nenavštěvují zdroj nezávadné vody v těsné blízkosti úlů, je potřeba v průběhu předjaří včelstvům dodávat vodu přímo do úlu a to nejlépe stropem ( stačí sklenicí prosakovacím způsobem ). Za chladných dnů nemohou včely vyletovat pro vodu na velkou vzdálenost, protože by zkřehli. Nedostatek vody v předjaří brzdí rozvoj.


S pozdravem...M. Václavek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 8. 3. 2008
Re: zasíťované dno a ještě očko... (27876)

Vážený neznámý,
v Tvé odpovědi nebylo uvedeno, zda jsem něco udělal špatně, že jsem to měl udělat jinak, ani kousek rady, pouze kontatování, že moje včelařská éra skončí špatně, a že snad nezanevřu. Díky za to, že jsi se podělil o svoje zkušenosti a za podporu.

Tvůj přítel Jiří.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

88.100.95.205 (88.100.95.205) --- 8. 3. 2008
zasíťované dno a ještě očko...

Jiří (213.168.167.124) --- 8. 3. 2008
slabý oddělek - co s ním
Děkuji všem, kteří sem napsali svoje zkušenosti s tvorbou oddělků. Chtěl bych se ještě zeptat na oddělek, který mi přezimoval, ale včelky jsou v současné době jenom ve třech uličkách, zdá se mi, že jich je tam málo. Mám je na celozasíťovaném dně, nástavek má očko (otevřel jsem ho). Před 14 dny jsem vrátil do nástavku rámky, je jich tam 11. Neudělal jsem chybu ? Mám je zúžit a pod síťované dno dát šuplík, aby nebyl průvan, abych včelky podpořil v plodování ? Když je pěkně, nosí pyl, nechtěl bych jej zrušit.


Díky za radu.
Jiří
-----------------------------------------------------------

Milý Jirko,asi to nebude k ničemu,ale dá se věřit tomu,že i když jsi takto nešťastně začal a taky tak skončíš,že na včelařinu nezanevřeš a začneš znovu,ale již trochu jinak.
Osvěta je nutností,netřeba věřit každému,kdo Ti asi radil.
Také ve včelařině se nedá vše uspěchat...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 8. 3. 2008
slabý oddělek - co s ním

Děkuji všem, kteří sem napsali svoje zkušenosti s tvorbou oddělků. Chtěl bych se ještě zeptat na oddělek, který mi přezimoval, ale včelky jsou v současné době jenom ve třech uličkách, zdá se mi, že jich je tam málo. Mám je na celozasíťovaném dně, nástavek má očko (otevřel jsem ho). Před 14 dny jsem vrátil do nástavku rámky, je jich tam 11. Neudělal jsem chybu ? Mám je zúžit a pod síťované dno dát šuplík, aby nebyl průvan, abych včelky podpořil v plodování ? Když je pěkně, nosí pyl, nechtěl bych jej zrušit.


Díky za radu.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sedli (193.165.74.84) --- 8. 3. 2008
Re: Včelaření v maringotce (22739) (22741) (22748) (22752) (22755) (22757) (27866) (27870)

Moje zkušenosti se včelařením v maringotce mohu označit za veskrze negativní. Souhlasím s R. Poláškem že rozhodně nelze dnes osadit vůz zadováky tak jak napsal. Proč jsou moje zkušenosti negativní. Mám možnost srovnání. 2 sezóny jsem jeden takový vůz v dobrém stavu pronajmutý měl. Současně jsem pracoval s dalšími 20 včelstvy volně na stojanech. Na práci ve voze jsem se pravdu netěšil
Důvody:1) Málo prostoru - ať jsem se hnul kamkoliv všude nedostatek místa
2) Vše nosit do schodů a úzké dveře (dvoje) - ono se to moc nezdá, ale ty 2-3 schůdky např. při medobraní, krmení dost naštvou.
3) Světlo- světla pro prohlížení plodu, zejména při kontrole výměn matek bylo pořád málo
4) Kuřák - Nevím jak je to možné, ale ať jsem jej postavil kamkoliv, vždy mi kouřil rovnou do .... (otevírání oken, dvěří atd. pomohlo vždy jen na několik minut)
5)Pořádek a čistota- I při sebevětší opatrnosti se vždy několik včel pošlape, něco vykape a výsledkem je velice pěkná hmota časem při neodstranění nelibě vonící.
6) Myši- známá věc včelíny a vozy prostě hlodavce přitahují
7) Sršni, vosy - Každoročně vždy na jiném místě vyrostlo něčekaně během 14 dní hnízdo sršňů.
Pozitiva: Ve snůšce je velice pěkné sednout si mezi obě řady a poslouchat.
Závěr: Bohužel tento krásný zážitek nevyrovná alespoň pro mě, negativa která jsem popsal. Všechny zmíněné důvody vedou, alespoň v mém případě ke značnému snížení produktivity práce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2008
RE: Leciva a leceni proti VD ve svete (27852) (27855) (27864)

Já sena to dívám ještě jinak Rozvoj včelstva trvá + - 4 měsíce celou tu dobu stoupá i varoaza Udělám li nátěr plodu varoa začíná od začátku a do koce letních generací jí zbývají cca 3 měsíce Avšak vložím li do včelstva na začátku května formidol jsem v polovině tohoto rozvoje a do nasazení gabonů na rozvoj varoi zbývajíl jen něco málo přes 2 měsíce Zdá se mi , že v případě jarního léčení je práce kvapná málo platná

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek HUBAČ <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: RE: Leciva a leceni proti VD ve svete
> Datum: 07.3.2008 20:19:31
> ----------------------------------------
> Tomu moc nerozumím, podle mě loni jenom hladoví včelaři čekali jestli
> něco nebude. Ja jsem dal Gabony 7.7. a včely ted na jaře - jedna radost
> - úhyny nula. Pokud někdo čekal, tak se dočkal, vždyt to bylo jasne, že
> se roztoči namnoží dříve, jenom veterina s našimi představiteli
> zaspali.... Jinak díky takovým jsem ošetřoval na jaře, moje včely si
> toho od nich přinesly dost, taky mam nevyhodu, že jsem na pomezí v
> podstatě tří organizací..
> Jinak by mě zajímalo na jakou snůšku jsi chtěl čekat v tom suchu v
> červenci? Dokážeš mi odpovědět? U nás přišla nečekaná snůška ale jen
> pár dní z jetele na přelomu července a srpna - aspon jsem nemusel
> krmit... Každý to bere holt jinak... Na tom léčení po snůšce nebylo nic
> nesmyslného, asi tomu moc jako epidemiolog nerozumim, ale pokud máš
> snůšku v červenci, zřejmě jsi možná nad 500m n.m., kde podle mých
> zkušeností se Gabony většinou ani nedávají, protože je tam mnohem menší
> infekční tlak varoázy( samozřejmě vloni měli být Gabony díky blbé zimě
> použity ve větším rozsahu - to neříkám po bitvě, tvrdil jsem to klukům
> už vloni na jaře, zeptej se třeba Pavla Knoblocha, stejně tak jako
> tvrdím, že letošní mírná zima bude v oblastech bez použití Gabonu a pod
> 50 m n. m. poslední hřebíček do rakve a řekl jsem to před vánoci i Dr.
> Kamlerovi). Pro vysvětlení: neznám potřebné detaily jako výrobní
> kapacitu Dolu, alibismus veterinářů znám a na druhou stranu mám na
> ministerstvo zemědělství otevrené dvere díky svoji praci, ale proste
> nehodlam kecat do práce druhým. Jenom od veterinářu neočekávejte nic
> dobrého, pro ne je vcela něco jiného než zvíře, takže nemaj zájem.....
> Jinak prostě promin, ale myslím, že svými příspěvky dost často akorát
> mateš začátečníky. Aspon k Tvému předchozímu příspěvku musíš zdůraznit
> Tvoje lokální podmínky, nadmořskou výšku a tak, já osobně si moc dobře
> nedokážu Tvoje podmínky představit, protože moje včely jak v nížině u
> Pardubic tak u Nasavrk v 500 m n.nm. vloni neměli v červenci v přírodě
> žádnou snůšku!!!
> Radek
>
> MUDr. Radek Hubač
> drh/=/seznam.cz
> mobil: 774 028 601
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> R. Pol?ek
> Sent: Friday, March 07, 2008 7:13 AM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: Leciva a leceni proti VD ve svete
>
> Léčení varoa je optimální v době, kdy počet včel je na vrcholu nebo
> začíná
> právě klesat. To je u nás v červenci. problém je v tom, že dneska
> oficiálně
> není čím léčit v době, kdy jsou ve včelách zásoby k vytočení. Chemickými
> léčivy to jednoznačně nejde, kyselina mravenčí ten med okyseluje. Takže
> kvůli léčení varaózou přijde vniveč snůška v části července, případně v
> srpnu.To jsou právě obvykle ty nejkvalitnější medy. Jedině že by se
> léčilo
> proti našim předpisům Gabonem PA92,který by medným zásobám neměl vadit,
> u
> Gabonu PA 92 vychází, že při aplikaci podle návodu nejsou ve vosku ani
> medu
> měřitelná rezidua. Přesto bylo úplně nesmyslně povoleno léčit Gabonem PA
> 92
> jen v době po snůšce.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 8. 3. 2008
Bude cesky med v Zabce?

Polský obchodní řetězec Žabka, který od loňska vlastní skupina Penta, se zabydluje v Česku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 8. 3. 2008
Re: Včelaření v maringotce (22739) (22741) (22748) (22752) (22755) (22757) (27866)

Zdravím Dušane.Ještě před zimou mi jeden pán nabízel maringotku.Je to kousek od Boru u Tachova.Pokud máte zájem pošlu vám číslo na toho člověka.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 3. 2008
Re: Včelaření v maringotce (22739) (22741) (22748) (22752) (22755) (22757) (27866)

Včelaření v maringotce už nejméně 10 let jen dobíhá. Podstatně se zdražil
převoz, traktor je drahý a zvětšil se používaný objem úlu pro včely, aby se
neztrácelo množství času a energie na potlačování rojení, takže dřív běžně
používaný zadovák nevyhovuje. Nastavkových úlů se tam zase vejde příliš
málo, aby se kvůli nákladům na převozy, o pořizovací ceně maringotky
nemluvě, rentovaly. Proti nastavkovým úlům umístěným venku a převážených na
obyčejném přívěsu za auto nemají maringotky ekonomikou provozu vůbec šanci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Duan" <placatejknedlik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 07, 2008 8:45 PM
Subject: Včelaření v maringotce


> Hledám přítele, který má nějakou zkušenost se včelařením v maringotce,
> popř. nějekou mar. k prodeji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 3. 2008
Re: Seznam ekologických včelařů (27852) (27855) (27856) (27858) (27859) (27863)

Zákon o ochraně osobních údajů je skutečně paskvil. Zákonodárci nevyhradili
použití rodného čísla jako jednoznačného identifikátoru jen pro vyhrazené
databáze s citlivými údaji a nezamezili zveřejňování rodných čísel jako
součástí různých dokumentů na internetu.
V místním honebním společenstvu kvůli zákonu museli rodná čísla vymazat a
nahradit daty narození.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 07, 2008 6:51 PM
Subject: Re: Seznam ekologických včelařů


> Zákon o ochraně osobních údajů je paskvil. Zakázal rodné číslo, ze kterého
> lze vyčíst věk a pohlaví, ale nezavedl jiný obecně použitelný jednoznačný
> identifikátor fyzické osoby. Na západě se běžně používá u fyzických osob
> číslo pojištění. A tak je zákon zase polotovar. Daňové doklady máte
> povinnost uchovávat 10 let a je-li tam RČ, tak bych to neřešil a ani
> neriskoval. Je to střet dvou legislativních norem, takže když by to šlo
> natvrdo, musí to skončit u soudu. Bohužel nemáme precedentní právní
systém,
> takže každý soudce to může posoudit jinak. Bylo rozumné, že to
> administrátor smazal, ale by stačilo smazat ta RČ.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 3. 2008
Re: Leciva a leceni proti VD ve svete (27852) (27855) (27864)

Včelařím ve výšce asi 330 m n. m. V červenci je přece snůška z lip
malokvětých, která u některých lip ojediněle trvá až do začátku srpna. Lípy
jako stromy mají kořeny hluboko, takže sucho kromě absolutně
katastrofálního, kdy usychá tráva a mladé stromky, nepůsobí. Citlivost na
sucho potom záleží na krajině, kde za socialismu dali každý pramen, bahniště
a potok do rour, aby bylo více místa na pole a louky, je sucho problém. Kde
je členitá krajina a tyto vodoteče jsou otevřené, doplňují odparem vlhkost
do vzduchu, dokáží žít rostliny, hlavně na lukách a krajích lesa a cest,
celé měsíce z rosy. Na stanovišti mám nasazenou netýkavku žláznatou, což je
rostlina evidentně vyžadující množství vody. Stanoviště je dva tři metry
vysoko nad hladinou vody v potoku, pokud tam je voda a je vzdáleno od potoka
takových 10 metrů na kraji lesa kolem potoka, nezaznamenal jsem, že by tam
nějaká netýkavka v posledních 5 letech, kdy byla nejméně 3 roky sucha,
zaschla. I když je hodně sucho, časně ráno po chladnější noci tam bývají
rostliny úplně mokré od rosy jako postříkané vodou.
S tou snůškou v srpnu se to má tak. Když budu hladový po medu a na to
stanoviště naperu 10 - 20 včelstev, tak všechny z nich naplno snáší med z
řepky v květnu, pokud ji tam na okolní pole zemědělci nasejí a potom z
jiných rostlin celý květen a část června. pak je to slabší a lipová snůška v
červenco je potom spíš podněcovací pro udržení včelstev v plné síle do srpna
a než na vytáčení nějakého velkého množství medu kromě obzvlášť dobrých let.
A v srpnu by tyto včely bez krmení cukrem hladověly. Když tam dám 3 - 5
včelstev, tak naplno snášejí v květnu, červnu, lípy a medovici v červenci a
nějaká snůška se najde i v srpnu, i když je sucho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 07, 2008 8:19 PM
Subject: RE: Leciva a leceni proti VD ve svete


Tomu moc nerozumím, podle mě loni jenom hladoví včelaři čekali jestli
něco nebude. Ja jsem dal Gabony 7.7. a včely ted na jaře - jedna radost
- úhyny nula. Pokud někdo čekal, tak se dočkal, vždyt to bylo jasne, že
se roztoči namnoží dříve, jenom veterina s našimi představiteli
zaspali.... Jinak díky takovým jsem ošetřoval na jaře, moje včely si
toho od nich přinesly dost, taky mam nevyhodu, že jsem na pomezí v
podstatě tří organizací..
Jinak by mě zajímalo na jakou snůšku jsi chtěl čekat v tom suchu v
červenci? Dokážeš mi odpovědět? U nás přišla nečekaná snůška ale jen
pár dní z jetele na přelomu července a srpna - aspon jsem nemusel
krmit... Každý to bere holt jinak... Na tom léčení po snůšce nebylo nic
nesmyslného, asi tomu moc jako epidemiolog nerozumim, ale pokud máš
snůšku v červenci, zřejmě jsi možná nad 500m n.m., kde podle mých
zkušeností se Gabony většinou ani nedávají, protože je tam mnohem menší
infekční tlak varoázy( samozřejmě vloni měli být Gabony díky blbé zimě
použity ve větším rozsahu - to neříkám po bitvě, tvrdil jsem to klukům
už vloni na jaře, zeptej se třeba Pavla Knoblocha, stejně tak jako
tvrdím, že letošní mírná zima bude v oblastech bez použití Gabonu a pod
50 m n. m. poslední hřebíček do rakve a řekl jsem to před vánoci i Dr.
Kamlerovi). Pro vysvětlení: neznám potřebné detaily jako výrobní
kapacitu Dolu, alibismus veterinářů znám a na druhou stranu mám na
ministerstvo zemědělství otevrené dvere díky svoji praci, ale proste
nehodlam kecat do práce druhým. Jenom od veterinářu neočekávejte nic
dobrého, pro ne je vcela něco jiného než zvíře, takže nemaj zájem.....
Jinak prostě promin, ale myslím, že svými příspěvky dost často akorát
mateš začátečníky. Aspon k Tvému předchozímu příspěvku musíš zdůraznit
Tvoje lokální podmínky, nadmořskou výšku a tak, já osobně si moc dobře
nedokážu Tvoje podmínky představit, protože moje včely jak v nížině u
Pardubic tak u Nasavrk v 500 m n.nm. vloni neměli v červenci v přírodě
žádnou snůšku!!!
Radek

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
R. Pol?ek
Sent: Friday, March 07, 2008 7:13 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Leciva a leceni proti VD ve svete

Léčení varoa je optimální v době, kdy počet včel je na vrcholu nebo
začíná
právě klesat. To je u nás v červenci. problém je v tom, že dneska
oficiálně
není čím léčit v době, kdy jsou ve včelách zásoby k vytočení. Chemickými
léčivy to jednoznačně nejde, kyselina mravenčí ten med okyseluje. Takže
kvůli léčení varaózou přijde vniveč snůška v části července, případně v
srpnu.To jsou právě obvykle ty nejkvalitnější medy. Jedině že by se
léčilo
proti našim předpisům Gabonem PA92,který by medným zásobám neměl vadit,
u
Gabonu PA 92 vychází, že při aplikaci podle návodu nejsou ve vosku ani
medu
měřitelná rezidua. Přesto bylo úplně nesmyslně povoleno léčit Gabonem PA
92
jen v době po snůšce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (88.146.7.98) --- 7. 3. 2008
Re: Seznam ekologických včelařů (27852) (27855) (27856) (27862)

Ten seznam je z oficiálních stránek min. zemědělství. A myslím že je vše v pořádku a není se čeho obávat. Nejsou tam jen včelaři. Přikládám odkaz. http://www.mze.cz/Index.aspx?deploy=539&typ=2&ch=73&ids=539&val=539
Olouvám se všem které jsem k smrti vyděsil uveřejněním tohoto seznamu. Měl jsem zřejmě hned uvést i zdroj.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dušan (88.102.50.232) --- 7. 3. 2008
Včelaření v maringotce (22739) (22741) (22748) (22752) (22755) (22757)

Hledám přítele, který má nějakou zkušenost se včelařením v maringotce, popř. nějekou mar. k prodeji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 7. 3. 2008
RE: Podm?nky prodeje matek a odd?lk? (27852)

Tak prodej 6 oddelků po 600 kč a máš to i se ziskem a každý kupec bude
rád za jistotu, že si nezavleče mor... Radek

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Pep?k
Sent: Thursday, March 06, 2008 6:38 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Podm?nky prodeje matek a odd?lk?

Tyto podmínky se zdají být poněkud podivné.
Prodejce oddělků musí mít vyšetřená včelstva na mor plodu.To je jistě
správné,ale většina drobných včelařů nedá 450 Kč za tento rozbor aby
potom
prodal 2 nebo 3 oddělky a to za pětistovku.
Prodejce matek musí mít veterinární atest.Aby ho dostal musí nechat
udělat
rozbory na nosemozu,akarinosu,varroazu a mor včelího plodu.
Nezdá se vám,že ten první může klidně prodávat oddělky s Varroou a
nosematické.O matkách ani nemluvě.
Tak se mi zdá ,že častou překážkou Českého včelařství jsme mi sami, tím
co
vymýšlíme za ptákoviny.
Ještě k těm ptákovinám,na západ od nás jsme navštívili jednoho eko
včelaře
na jeho ekofarmě.Ukázal nám jak vše dělá a pak došlo na otázky.Jedna ze
základních otázek byla,co okolní zemědělci?Ti nepoužívají hnojiv a
chemických prostředků? Včelař nechápal otázku!Když během několika minut
byla opakována snad 5 x řekl.Já nevím předpokládám,že je to drahé a tak
se
snaží dávat jen nějnutnější dávky.Jako odpověď to nestačilo a přišla
opět
stejná otázka.Včelař zase nechápal,ale odpověděl trochu
podrážděně.Německá
firma ,která můj med vykupuje mi dala podmínky ty já dodržuji! Firma si
to
kontroluje 2 až 3 x v průběhu roku.
Postřehli jste ten rozdíl? Oni dostanou podmínky a ty prostě dodržují a
hotovo.
My dostat podmínky tak hned špekulujem jak je obejít a ti nahoře chtějí
těm
vyč.....ům to co nejvíce znepříjemnit a vyjde s toho typická Česká
ptákovina,která už skoro nejde splnit a tak potom mudrují i ti
poctivější.
Na konci vás napadne výrok Lenina.? Ne to jsem popletl, kdo to řekl za
vším
hledej ženu.? Ne to jsem zase popletl.Za vším hledej peníze,dotace a
zisky
různých ..... a pro samotného včelaře? Nula od nuly pojde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 7. 3. 2008
RE: Leciva a leceni proti VD ve svete (27852) (27855)

Tomu moc nerozumím, podle mě loni jenom hladoví včelaři čekali jestli
něco nebude. Ja jsem dal Gabony 7.7. a včely ted na jaře - jedna radost
- úhyny nula. Pokud někdo čekal, tak se dočkal, vždyt to bylo jasne, že
se roztoči namnoží dříve, jenom veterina s našimi představiteli
zaspali.... Jinak díky takovým jsem ošetřoval na jaře, moje včely si
toho od nich přinesly dost, taky mam nevyhodu, že jsem na pomezí v
podstatě tří organizací..
Jinak by mě zajímalo na jakou snůšku jsi chtěl čekat v tom suchu v
červenci? Dokážeš mi odpovědět? U nás přišla nečekaná snůška ale jen
pár dní z jetele na přelomu července a srpna - aspon jsem nemusel
krmit... Každý to bere holt jinak... Na tom léčení po snůšce nebylo nic
nesmyslného, asi tomu moc jako epidemiolog nerozumim, ale pokud máš
snůšku v červenci, zřejmě jsi možná nad 500m n.m., kde podle mých
zkušeností se Gabony většinou ani nedávají, protože je tam mnohem menší
infekční tlak varoázy( samozřejmě vloni měli být Gabony díky blbé zimě
použity ve větším rozsahu - to neříkám po bitvě, tvrdil jsem to klukům
už vloni na jaře, zeptej se třeba Pavla Knoblocha, stejně tak jako
tvrdím, že letošní mírná zima bude v oblastech bez použití Gabonu a pod
50 m n. m. poslední hřebíček do rakve a řekl jsem to před vánoci i Dr.
Kamlerovi). Pro vysvětlení: neznám potřebné detaily jako výrobní
kapacitu Dolu, alibismus veterinářů znám a na druhou stranu mám na
ministerstvo zemědělství otevrené dvere díky svoji praci, ale proste
nehodlam kecat do práce druhým. Jenom od veterinářu neočekávejte nic
dobrého, pro ne je vcela něco jiného než zvíře, takže nemaj zájem.....
Jinak prostě promin, ale myslím, že svými příspěvky dost často akorát
mateš začátečníky. Aspon k Tvému předchozímu příspěvku musíš zdůraznit
Tvoje lokální podmínky, nadmořskou výšku a tak, já osobně si moc dobře
nedokážu Tvoje podmínky představit, protože moje včely jak v nížině u
Pardubic tak u Nasavrk v 500 m n.nm. vloni neměli v červenci v přírodě
žádnou snůšku!!!
Radek

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
R. Pol?ek
Sent: Friday, March 07, 2008 7:13 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Leciva a leceni proti VD ve svete

Léčení varoa je optimální v době, kdy počet včel je na vrcholu nebo
začíná
právě klesat. To je u nás v červenci. problém je v tom, že dneska
oficiálně
není čím léčit v době, kdy jsou ve včelách zásoby k vytočení. Chemickými
léčivy to jednoznačně nejde, kyselina mravenčí ten med okyseluje. Takže
kvůli léčení varaózou přijde vniveč snůška v části července, případně v
srpnu.To jsou právě obvykle ty nejkvalitnější medy. Jedině že by se
léčilo
proti našim předpisům Gabonem PA92,který by medným zásobám neměl vadit,
u
Gabonu PA 92 vychází, že při aplikaci podle návodu nejsou ve vosku ani
medu
měřitelná rezidua. Přesto bylo úplně nesmyslně povoleno léčit Gabonem PA
92
jen v době po snůšce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.117) --- 7. 3. 2008
Re: Seznam ekologických včelařů (27852) (27855) (27856) (27858) (27859)

Zákon o ochraně osobních údajů je paskvil. Zakázal rodné číslo, ze kterého lze vyčíst věk a pohlaví, ale nezavedl jiný obecně použitelný jednoznačný identifikátor fyzické osoby. Na západě se běžně používá u fyzických osob číslo pojištění. A tak je zákon zase polotovar. Daňové doklady máte povinnost uchovávat 10 let a je-li tam RČ, tak bych to neřešil a ani neriskoval. Je to střet dvou legislativních norem, takže když by to šlo natvrdo, musí to skončit u soudu. Bohužel nemáme precedentní právní systém, takže každý soudce to může posoudit jinak. Bylo rozumné, že to administrátor smazal, ale by stačilo smazat ta RČ.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78405 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 27863 do č. 27923)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu