Včelařská konference

Foto a název lepidla zašlu na Váš E-mail pokud mě ho pošlete, ale až v neděli protože jsem víkendový včelař.
Můj E-mail MojmirVecerka/=/seznam.cz

Zdravim vsechny vcelare,ve vcelari jsem cetl ,ze stat prispiva na privesny vozik na primistovani vcelstev.Pokousel jsem se najit vice informaci, ale nepovedlo se to.Dik za pomoc .Marek
P.s preji pekny den.

Luboš:
...Kdybych vystoupil, tak mi nařídí dozor při léčení a ten si pěkně zaplatím. ...
----
V právním státě se ukládají občanům povinnosti pouze zákonem. A tam je, že včelař je povinen léčit své včely.

Karel

Myslím, že si radšej urobím tú námahu s prekladaním plodových plástov. Nie som zástanca tvrdej hémie na potieranie varoázy za každú cenu. Ďakujem všetkým za prejavené názory a ochotu diskusie.
Prajem príjemný deň.

Chtěl bych poprosit o radu kde sehnat nějaké vhodné síto na dna Děkuji Luboš

Ps. Poznámka k léčení - na jednu stranu všichni stále upozorňují na rezidua na druhou jsou nařízena léčení, která nerepektují zdravotní stav včelstev. A naši zástupci s tím souhlasí - hlavně aby bylo v republice co nejvíce včelstev - co nejvíce příspěvků jak pro místní organizace tak vedení. Kdybych vystoupil, tak pi nařídí dozor při léčení a ten si pěkně zaplatím. Jinak nařízené léčení: jarní léčení, v létě pásky a 3x podzimní léčení, co spadne ve včelách nemá na léčení vliv. Takle léčíme už druhý rok. Jinak by mě zajímaly nějaké statistiky ohledně jarního léčení - spad roztočů - znamená takové a takové nebezpečí.(díky za odkaz)(kontrola podložek - já jsem mašel ráno po fumigací 13ti včelstev 3 roztoče)

Luboš Jičín

Karel:
Mám obavy, abychom za chvíli nesháněli "archívní" vosk před rokem 2008. A mezistěny z toho novějšího nedávaly místo Gabonů. :-((

Tak jako tak je dobré produkovat co nejvíce panenského vosku ze stavebních rámků a víček z panenských souší pro výrobu mezistěn a ostatní vosk prodávat svíčkařům.
Honza

Nátěr větší plochy než 10 dm2 zanechá stopy fluvalinátu ve vosku
---------
I 1dm2 zanechává stopy ve vosku, ale zřejmě destkrát méně než 10dm2. A 20dm2 zanechává dvakrát více.
Někdo prostě stanovil pěkně kulaté číslo 10. Kolipak té účinné látky přejde do vosku při 10dm2 ?

Mám obavy, abychom za chvíli nesháněli "archívní" vosk před rokem 2008. A mezistěny z toho novějšího nedávaly místo Gabonů. :-((

Karel

Ďakujem za ozrejmenie problému a ešte by som sa chcel spýtať, či sú aj stopy v mede (v repkovom) a vosk, keď nepoužívam na iné účely ako na výrobu medzistienok.

Pak se tedy omlouvám za svou desinformaci.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Ing. Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 10, 2008 12:58 AM
Subject: RE: nátěr plodu


Cituji z návodu:
M-l v aplikační formě nátěrem plodu je určen k hubení roztočů v
zavíčkovaných buňkách.
...........
Rozsah provedení
Z hygienických důvodů u jednoho včelstva natíráme plochu nejvýše 10 dm3.
Pokud má včelstvo více plodu, musíme plod nad tuto hranici odstranit.
Natíráme opatrně jen víčka plodových buněk tak, abychom nepotřísnili další
plástovou plochu, rámky plástů ani části úlů.

Celý návod lze nalézt na:
http://www.beedol.cz/beedolcz.html
návody k lékům.
Josef Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
lokvenc.petr
Sent: Sunday, March 09, 2008 11:54 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: nátěr plodu

Koncentrace se nemění a více plodu se nenatírá, ani se plod nikam
nepřekládá. Funguje stejný princip, jako u gabonu - včelky si účinnou látku
roznesou kam je potřeba na nožičkách samy.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "misi" <michal.se/=/post.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2008 10:30 PM
Subject: nátěr plodu


Já by som potreboval poradiť, či sa nedá zmeniť koncentrácia M-1 v prípade
večšej plochy plodu nad 10dm2, aby sa nemusel prekladať plod. Nestihol som
to skorej aplikovať do včelstiev z pracovných dôvodov. Mám na mysli nižšiu
koncentráciu na viac plodu, aby maximálne množstvo látky do včelstva bolo
zachované.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 2932 (20080309)

__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz




__________ Informace od NOD32 2918 (20080303) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz




__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 2932 (20080309)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Cituji z návodu:
M-l v aplikační formě nátěrem plodu je určen k hubení roztočů v
zavíčkovaných buňkách.
...........
Rozsah provedení
Z hygienických důvodů u jednoho včelstva natíráme plochu nejvýše 10 dm3.
Pokud má včelstvo více plodu, musíme plod nad tuto hranici odstranit.
Natíráme opatrně jen víčka plodových buněk tak, abychom nepotřísnili další
plástovou plochu, rámky plástů ani části úlů.

Celý návod lze nalézt na:
http://www.beedol.cz/beedolcz.html
návody k lékům.
Josef Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
lokvenc.petr
Sent: Sunday, March 09, 2008 11:54 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: nátěr plodu

Koncentrace se nemění a více plodu se nenatírá, ani se plod nikam
nepřekládá. Funguje stejný princip, jako u gabonu - včelky si účinnou látku
roznesou kam je potřeba na nožičkách samy.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "misi" <michal.se/=/post.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2008 10:30 PM
Subject: nátěr plodu


Já by som potreboval poradiť, či sa nedá zmeniť koncentrácia M-1 v prípade
večšej plochy plodu nad 10dm2, aby sa nemusel prekladať plod. Nestihol som
to skorej aplikovať do včelstiev z pracovných dôvodov. Mám na mysli nižšiu
koncentráciu na viac plodu, aby maximálne množstvo látky do včelstva bolo
zachované.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 2932 (20080309)

__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz




__________ Informace od NOD32 2918 (20080303) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

lokvenc.petr:
...Funguje stejný princip, jako u gabonu - včelky si účinnou látku roznesou kam je potřeba na nožičkách samy...
----------------------------------------------

Princip léčby nátěrem plodu spočívá v průniku účinné látky skrz víčka zavíčkovaných buněk - hubí roztoče i pod nimi. Domnívám se, že žádné "roznášení na nožičkách" tady nefunguje, alespoň ne v takové míře, jako u Gabonu (srovnejte délku aplikace!)...

Snížení koncentrace pravděpodobně zvýší riziko vzniku rezistentních roztočů (pod víčko každé buňky by se dostalo méně účinné látky, někteří odolnější roztoči by mohli přežít a jejich potomstvo by bylo vůči další léčbě stejnou látkou netečné).
Zkusil bych věřit výrobci a koncetraci nesnižoval...

Nátěr větší plochy než 10 dm2 zanechá stopy fluvalinátu ve vosku.

Koncentrace se nemění a více plodu se nenatírá, ani se plod nikam
nepřekládá. Funguje stejný princip, jako u gabonu - včelky si účinnou látku
roznesou kam je potřeba na nožičkách samy.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "misi" <michal.se/=/post.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2008 10:30 PM
Subject: nátěr plodu


Já by som potreboval poradiť, či sa nedá zmeniť koncentrácia M-1 v prípade
večšej plochy plodu nad 10dm2, aby sa nemusel prekladať plod. Nestihol som
to skorej aplikovať do včelstiev z pracovných dôvodov. Mám na mysli nižšiu
koncentráciu na viac plodu, aby maximálne množstvo látky do včelstva bolo
zachované.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 2932 (20080309)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Já by som potreboval poradiť, či sa nedá zmeniť koncentrácia M-1 v prípade večšej plochy plodu nad 10dm2, aby sa nemusel prekladať plod. Nestihol som to skorej aplikovať do včelstiev z pracovných dôvodov. Mám na mysli nižšiu koncentráciu na viac plodu, aby maximálne množstvo látky do včelstva bolo zachované.

Lídl cukr 13.90.berte!
------
Našel jsem jen moučkový cukr:
http://www.lidl.cz/cz/home.nsf/pages/c.o.pc.index

Od kdy je akce?

Karel

Lídl cukr 13.90.berte!

Sory ale toho odkazu s fotkama jsem si všiml až těť.Před tím jsem to jen četl.Ta lišta je výborné řešení.V těch česnech taky ještě nemám jasno,spíš to vidím na očka s kolečkem.
Ať se daří
Pepíno

Tak Pepíno já bych tu krmnou komůrku udělal vzadu a neřešil bych to dvěma česny.Na tom odkazu jak sem tu už dneska dvakrát uvedl je vidět v polodrážce kovoví véčko nebo elko.Já sem todle vyděl ve stavebninách pro sádrokarton a byla to myslím hliníková lišta asi 2,5x2,5cm na rohy.Tak ta by mi tam pasovala.Buď jí přilepit nebo přišroubovat.Míra

Udělal bych to s krmením v tom oplodňáčku asi stejně jako v tom dřevěným jak sem ti poslal.Taky těstem.
-----------------------------------------------
Nějak tak si to taky představuju jen nevím jestli neumístím krmnou komůrku vzadu k vůli loupeži,nebo udělám 2 česímka ze předu a zadu. Kdyby začali loupit,tak otočím oplodňáček o 180 stupňů jedno zavřu druhé otevřu a krmná komůrka by tím pádem byla vzadu.Zatím je to jen má neustálená teorije,která se vyvíji.Až vyrobím skládací rámky tak podle nich se pustím teprve do oploňáčků.Samozřejmě ze styroduru.Teť na to nemám čas a už i rodina se vzteká že je jiná práce a já furt řeším něco okolo včel.Jak to zkonstruuju tak ti určitě zašlu nějaké fota.Jinak už v podletí mi do plemenáčku začaly klovat okolo česna ptáci tak jsem pověsil 3 staré cd na vlasec aby se otáčely větrem a odlesky plašily. Zobání přestalo, ale včelky ze sousedního úlu začaly hodně divočit. tak jsem převěsil plašítko až za úly a je klid.Uvidím až začnou víc létat jesli je to nedráždí.Ještě je problém s přitmelováním rámku k polystyrenu v polodrážce a ta se pak vytrhává.Zatím jsem to řešil proužkem alobalu který se při rozběru roztrhá a musí se dát nový. Vlepovat dřevěné vyfrézované lišty se mi nechtělo,ale nějak to v budoucnu určitě pořeším.Jinak oběhni si radši víc stavebnin protože něde mají jen růžový styrodur který by na louce vypadal dost zajímavě.Až v dalších měli zelený a jinak se nabízí ještě bílí.
Pepíno

Ahoj tlapo.tady se mrkni na odkaz najdeš tam plemenáč ze styroduru.Míra- http://ovcsvpardubice.blog.cz/0606/levny-ul-ze-styroduru

Tak todle vaše dílo by mě zajímalo Mojmíre.Neměl by jste nějaké fotky?Já raději vše vidím a líp to pochopím.Ještě mě napadlo-co ten nástavek natáhnout lepidlem a perlinku na to jako na fasádě?Hmotnost by se zvedla minimálně a ptáci by neměli šanci.No a vrchní nátěr by tou fasádní barvou držel taky dobře.Nástavek by se zpevnil taky.Ten spodní a horní rám je dobrej.Jenom bych se chtěl zeptat jestli to jenom lepíte(jakým lepidlem)a nebo taky šroubujete.Dík Míra

Mam k Vam dotaz. Rad bych si udělal několik plemenaču z tvrzeneho polistirenu(styrodur) .mate někdo nejake zkusenosti z timto materialem? predem dekuji a preji vse dobré . j.tlapa

Mam k Vam dotaz. Rad bych si udělal několik plemenaču z tvrzeneho polistirenu(styrodur) .mate někdo nejake zkusenosti z timto materialem? predem dekuji a preji vse dobré . j.tlapa

Ze styroduru vyrábím nástavky. Vyrobím rámy - laťky široké 30 mm, vysoké 28 mm. Do horních bočních latěk vyříznu drážku pro uložení rámků, potom teprve rám sestavím. Mezi takto vyrobené rámy v lepím styrodurovou desku síly 30 mm a výšky a délky podle druhu nástavku. Styrodur řežu jemnou okružní pilou, je nutné styrodur tlačit do řezu oběma rukama z jedné strany listu a to proto aby řez byl rovný a deska při dořezu nekopala. Takto vyrobené nástavky ošetřím z venku fasádní barvou (mám krásně barevné ůly - to podle toho kdo jakou barvou zrovna natírá barák, panelák atd., vždy si nechám odlít do sedmičky) a zevnitř rozpuštěným voskem. Za 5 let žádná díra od včel a žádné poškození od ptáků nebo ode mně.

Můžete mi někdo prosím popsat jak ta styrodurová deska vypadá? Míra

Nahoďte si na Google heslo Styrodur a dozviete sa o ňom nefalšované údaje. Anton

Takže byc postupoval takto tak jak to popisuješ bych to nechal klade li již matka kontrola na začátku květu jívy další pak na začátku kvetení srstky nebo třešně ptáčnice a vedle plodu vložit prázdný stavební rámek Na začátku kvetení řepky vložit formidol a pak budou li obsedat alespoň 5 uliček podsadit nástavek s mezistěnami . nic ví nic míň
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zas?ovan? dno a jet? o?ko...
> Datum: 09.3.2008 15:42:24
> ----------------------------------------
> Díky za všechny vaše zkušenosti a připomínky ke slabému oddělku. Pro
> upřesnění, mám zcela nové nástavkové úly, už v prvním dotazu jsem uvedl -
> rámková míra 39 x 24, 11 ks rámků v nástavku (žádný ležan či budečák),
> nástavky jsou z palubek, vnitřek uteplený 3 cm polystyren. Mám čtvery
> včelstva - loňské oddělky. Tento oddělek, o kterém je řeč, je skutečně
> slabý, domnívám se, že jsem to přehnal s krmením cukerným roztokem, vždy
> jsem jej 5 l sklenicí doplnil, když jej včelky odčerpaly. Nedal jsem tím
> pádem matce prostor pro kladení. Je to pravda, chybama se člověk učí. Každý
> oddělek jsem přezimoval v jednom nástavku. Zbylé tři jsou v dobrém stavu, 5
> - 7 obsazených uliček.
> Když jsem u těch všetečných otázek začátečníka, nemám žádné souše na
> další rozšiřování, pouze mezistěny. Jak dál postupovat? Podložit nástavek s
> mezistěnami pod stávající plodiště, dát jej nad plodiště s přeložením
> plodových plástů ? Kdy s tímto začít ? Samozřejmě, že nevařím jenom z vody,
> že teoreticky nějaké postupy znám, ale praxe je praxe.
>
> Za rady díky.
> Jiří
>
>
>

Pěněný polystyren a styrodur od sebe zběžným pohledem ani nepoznáš

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra P. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Styrodur
> Datum: 09.3.2008 13:38:56
> ----------------------------------------
> Můžete mi někdo prosím popsat jak ta styrodurová deska vypadá?Jsou to dvě
> desky a mezi nimi pěna nebo tak něco?
> Dál kde se to dá koupit a kolik asi stojí třeba ta 3cm silná?Čím se to
> dobře obrábí?Dá se frézovat?Děkuju Míra
>
>
>

PROSÍM TĚ CO TO KOMPLIKUJEŠ TŘI OBSEDLÉ ULIČKY V TUTO DOBU NENÍ NIC NENORMÁLNÍHO A DO LETNÍHO SLUNOVRATU BUDOU LI DVĚ MATKY V JEDNOM ÚLU NIC SE NEDĚJE PAK JE NUTNÉ JE ROZDĚLIT Kraňka je druh včel které mají velmi rychlý nástup plodnosti a do začátku května by neměl být problém aby včelstvo ktreé dnes obsedá 3 uličky obsedalo 5 rámků a mohl mu být nasazen medník Jste jak pozoruji ještě v zajetí praktik, které si již nemůžete ani pamatovat a jen to máte načtené z literatury, kdy se na našem území chovaly z velké části vlašky nebo včely černé tam to platilo, avšak ty se na našem území již prakticky nevyskytují a proto se chov také dost liší

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: zas?ovan? dno a jet? o?ko...
> Datum: 09.3.2008 12:21:08
> ----------------------------------------
> Nepamatuji si, že by se tazatel ptal na něco stran zadováků. Ptal se prostě
> jen na slabý oddělek. Předpokládám automaticky, že jako začátečník má nějaké
> nastavkové úly, že zadováky nemá, to by se o tom zřejmě zmínil.
> Co se týká spojování, když pominu to, že se přemisťuje úl s zalétanými
> létavkami, které se mohou ztratit, jedná se o to, že u takto spojených
> včelstev dochází k souboji atraktivit matek těch včelstev. Ta matka nahoře
> je trochu ve výhodě, protože teplo i vůně spodní matky stoupá nahoru, na
> druhé straně málokladoucí a špatně ošetřovaná matka v slabém oddělku je pro
> včely vždy mnohem méně atraktivní než v dostatku včel dobře živená matka v
> silném spodním včelstvu. Může potom dojít k přechodu části včel z spodního
> včelstva do oddělku ale taky při příliš malé atraktivitě matky v oddělku
> naopak k útěku jejích včel do spodního včelstva a tím k dalšímu oslabení až
> zničení oddělku.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, March 09, 2008 11:48 AM
> Subject: Re: zasíované dno a jetě očko...
>
>
> > Tazatel je ale začátečník. Mně připadá, že takové spojování je pro
> > začátečníka náročné a proto se to nemusí provést.
> >
> > ____________________________________________________________
> >
> > Pokud dotyčný včelaří v zadovácích či jiných klasických úlech ( což bych
> se
> > nedivil, protože se jich někteří včelaři rádi zbavují ) spojování by byl
> > určitě problém.
> >
> > V nástavkových úlech problém při spojování nevidím. Stačí jenom na strop
> > úlu dát mateří mřížku a na ni celý nástavek s oddělkem ( v tuto dobu
> > spojení proběhne bez problému i bez novinového papíru ). Tento zásah se
> > může provést i za nepříznivého počasí, protože se tím včely prakticky
> > nerozruší.
> >
> >
> > S pozdravem...M. Václavek
>
>
>
>

Tak sem se teď mrknul sem http://ovcsvpardubice.blog.cz/0606/levny-ul-ze-styroduru
a je tam toho o styroduru mraky a nějaký vychytávky.Udělal bych to s krmením v tom oplodňáčku asi stejně jako v tom dřevěným jak sem ti poslal.Taky těstem.Vyděl sem i krmení spodem,kde se dával roztok do takovýho šuplíčku a ten se zasunul do spodku(byl to plemenáč).V něm byli klacíky aby se včelky netopili.Ve dně byl otvor asi 8x3cm a na něm mřížka.Mrkni na ten odkaz.Dík Míra i vám pane Polášek

Všechny termoplasty včetně polystyrenu se dají řezat papírovým kotoučem z silnějšího papíru upnutým ve vysokootáčkové vrtačce, 20 000 - 30 000 otáček a 50 - 100 watt. Kotoučem z obyčejného kladívkového papíru na výkresy na kreslení se dá řezat běžně do hloubky 1-2 cm, podle toho, jak moc ten plast lepí, protože papír se přece jen bortí, do dřeva se dá do hloubky minimálně 1 cm. Uřízl jsem tím vrbovou větev 2 cm silnou nebo slupku kokosového ořechu... Jen se to musí řezat někde, kde nevadí smrad, protože se řeže teplem vznikajícím na styku kotouče a řezané hmoty za vysokých otáček.

Frézovat jsem nezkoušel ale jestli pojedeš pomalu s ostrým nástrojem tak to asi půjde.Skoušel jsem vrtačkou na nejvyší otáčky udělat sukovníkem 25 mm díru pro větrací očko a vyšel s toho nepěkný kousanec. Nevím co chceš vyrábět,ale styrodurové desky mají po obvodu polodrážku aby se daly skládat do sebe na nekonečnou plochu a při dobrém rozvrhnutí jednotlivých dílu by to mohlo vyjít bez fézy.
V Jěštědu mám obědnané pantíky na skládací rámky a jak jich pár vyrobím tak chci ze 30 mm styroduru vyrobit oplodňáčky,jen ještě nevím jak s krmnou komorou nebo jak budu řešit krmení.Roztok ? Těsto ?
Zdraví pepíno

Těch 5 litrů cukerného roztoku na 11 rámků 39x24 je moc. Běžně včely cukerný roztok z krmítka vyberou během jednoho, dvou dnů a uloží ho v málo zahuštěném stavu do buněk, tam ho postupně zahušťují a nakonec ho přenesou pod horní loučku a zavíčkují. Nějaké buňky v tom oddělku zabíraly zpracované zásoby, něco plod, takže na to uložení 5 litrů cukerného roztoku jich moc nezbylo. Včely ten roztok sice odeberou, pokud to je někdy v létě v srpnu, tak i docela rychle, ale odrazí se to na kvalitě zpracování zásob a na opotřebení včel. Moje pravidlo je, že pokud odebírají dávku roztoku cukru déle než dva dny, je to špatně a musí se zmenšit dávka nebo uteplit krmítko atd. Na těch 11 rámků do oddělku bych větší dávku než 2 litry roztoku nedával. Co se týká mezistěn, tak do poloviny května po zmrzlých nastavek s mezistěnami podstavit, později je možné i postavit nad. Je třeba počítat s likvidací cukerných zásob zbylých v loňských plástech.

Ahoj Pepíno.No a co to frézování?Neskoušel jsi to?Fréza má dost otáček a na to drážkování by byla nejlepší.Míra

Díky za všechny vaše zkušenosti a připomínky ke slabému oddělku. Pro upřesnění, mám zcela nové nástavkové úly, už v prvním dotazu jsem uvedl - rámková míra 39 x 24, 11 ks rámků v nástavku (žádný ležan či budečák), nástavky jsou z palubek, vnitřek uteplený 3 cm polystyren. Mám čtvery včelstva - loňské oddělky. Tento oddělek, o kterém je řeč, je skutečně slabý, domnívám se, že jsem to přehnal s krmením cukerným roztokem, vždy jsem jej 5 l sklenicí doplnil, když jej včelky odčerpaly. Nedal jsem tím pádem matce prostor pro kladení. Je to pravda, chybama se člověk učí. Každý oddělek jsem přezimoval v jednom nástavku. Zbylé tři jsou v dobrém stavu, 5 - 7 obsazených uliček.
Když jsem u těch všetečných otázek začátečníka, nemám žádné souše na další rozšiřování, pouze mezistěny. Jak dál postupovat? Podložit nástavek s mezistěnami pod stávající plodiště, dát jej nad plodiště s přeložením plodových plástů ? Kdy s tímto začít ? Samozřejmě, že nevařím jenom z vody, že teoreticky nějaké postupy znám, ale praxe je praxe.

Za rady díky.
Jiří

zdenek (212.71.136.70) --- 8. 3. 2008
Re: zasíťované dno a ještě očko... (27876) (27877)
Hlavně klid a nenech se deprimovat. Pochybuji, že se najde někdo na tomto fóru, kdo Ti seriozně poradí. Možná tak přendat včely do budečáku nebo MV ležanu, obložit je slámou případně je úplně zrušit. Tím se nechci nikoho dotknout, ale před pár lety jsem tady něco podobného zažil. Kdybych se řídil radami, které jsem dostal od místních pravidelných diskutérů, už bych dávno nevčelařil.
Je ještě brzy. Zavři šuplík a nech včely v klidu, tak za měsíc uvidíš, jestli jich je málo nebo dost. zdenek

Vážený neznámý,
v Tvé odpovědi nebylo uvedeno, zda jsem něco udělal špatně, že jsem to měl udělat jinak, ani kousek rady, pouze kontatování, že moje včelařská éra skončí špatně, a že snad nezanevřu. Díky za to, že jsi se podělil o svoje zkušenosti a za podporu.

Tvůj přítel Jiří. Odpověď č.2 od ortodoxního včelaře
Také zdravím a píši podruhé . Rad jsi měl do teďka přehršel , co s tím ?.Mě vyčítáš,že nic neuvádím,co jsi udělal špatně.To nelze,pokud to člověk neposoudí na místě.Jedno je však jisté,máš obavu o osud toho včelstvíčka,zřejmě nemáš jich více. To je taky třeba brát v úvahu,všichni jsme nějak začínali.Stará praxe praví,začínej včelařit s alespoň třemi a potom se nemusíš s tím jedním trápit a také poznáš na třech lépe začátky včelaření.Takže moje poslední sdělení,týkajícího se této kauzy… Máš asi jenom 2 možnosti :
1.       Podle rad okamžitě včelstvo zúžit na 4 – 5 plástů,musí mít ale dostatek zásob v těch co obsedají,neb když ne, dodat plást zásobní dozadu a zúžit česno asi na 3 cm.Takovéto včelstvíčko nelze krmit cukrem . Takovýto oddělek v dnešním čase dá hodně starostí a péče,věřím,že to dokážeš. Běžný včelař se tímto vůbec nezabývá a okamžitě spojí.
2.       Co dále,máš asi jenom 2 možnosti,postupně rozšiřovat podle líhnoucích se včel,ale nepočítej s tím,že to bude brzy.Pak do podzimního krmení to bude včelstvo silné,které může dát dobrý výnos.Nebo také po zesílení můžeš je rozdělit na 2 poloviny a dodat chybějící matku,raději kladoucí a budeš mít 2 včelstva a věř,že Tě to bude daleko víc bavit. Tvůj nejbližší včelař Ti velmi ochotně poradí a zajisté lépe nežli tato konference,neb každý má svůj způsob včelaření a těch způsobů je hodně…...
3.       Obavu jak Ti tady někdo radil,že se Ti mohou vyrojit je bezpředmětná,dlouho bude slabé a po slunovratu se včely nerojí,pokud to nejsou extrémní rojivky.Hodně zdaru…
.....................................................................
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 3. 2008
Re: zasíované dno a jetě očko... (27876) (27877) (27888) (27891)
Ono u toho slabého oddělku zas o tolik nejde. Pokud přežil do teď a není
extrémně slabý, už vydrží. Jaro je teď posunuto prakticky o měsíc, takže
nyní je to jako jiné roky první týden v dubnu. Problém je v tom, že i když
vydrží, může zůstat slabý i v květnu. To uteplení urychlí vývoj oddělku tak
o dva týdny. Tato konference nebude seriózní, pokud někteří přispěvatelé
budou označovat postupy, které oni nikdy nevyzkoušeli, šmahem za neseriózní.

R. Polášek
....................................
Stonjek (213.151.87.17) --- 9. 3. 2008
Re: slab? odd?lek - co s n?m (27875) (27878) (27884) (27886) (27893)
Jen jestli autoři sledující často pouze své teoretické vize nezapoměli na další velký problém slabých včelstev a to je Nosema. A její čas se blíží. Jediná ochrana dnes je takového chcípáčka udržet v teple kolem 35 stupňů. Ať si myslíme o nekonečných Řeháčkových seriálech co chceme, v tomhle má pravdu.Co si včely myslí o otevřeném dně na to stačí jednoduchý pokus. Stačí nechat vpředu ve dně styrodurového plemenáče otevřeno větrání a hned bude každému jasno podle polohy plodu jak ohromě jim to svědčí! Já jsem párkrát na větrání zapoměl a není přesvědčivější odpověď. Ono i u včelařiny platí méně teoretizovat a víc se dívat kolem sebe.

je potřeba minimálně 3000 otáček aby se nadrolil.
Oprava
je potřeba minimálně 3000 otáček aby se NENADROLIL
Rorměr tabule styroduru je 1250x600 mm

Můžete mi někdo prosím popsat jak ta styrodurová deska vypadá?Jsou to dvě desky a mezi nimi pěna nebo tak něco?
Dál kde se to dá koupit a kolik asi stojí třeba ta 3cm silná?Čím se to dobře obrábí?Dá se frézovat?Děkuju Míra
.......
Je to deska podobná polystyrenu. viz Seznam vyhledej.

např:
http://www.cnc-hobby.eu/Mechaniky/Mech%2010/mechanika_10.htm

doporučuji shlédnout celý web, řešení pro výrobce úlů pro ČSSR - flexibilní výroba plemenáčů, oplodňáčků, úlů atd. Pro každého včelaře jiný.:-))

Karel

Čau Míro je to obyčejný tvrzený polystyren.Maj ho v každých stavebninách tabuli okolo 100 kč nevim kupoval jsem naposled vloni. Řežu na cirkuli a je potřeba minimálně 3000 otáček aby se nadrolil.jinak se dá řezal ostrým lámacím nožem na sádrokarton,ale zahýbá tak s nim dělám jen krátké řezy nebo polodrážky pro rámky.Plemenáčky jsem slepoval polyuretanem (vypěňovák)musí se zatížit nebo stáhnout.
Ať se ti daří a dík za číslo do Brna. Už mi zaslali KM neředěnou asi 85% (nevím jelikož leží něde na poště) 129Kč litr.

Můžete mi někdo prosím popsat jak ta styrodurová deska vypadá?Jsou to dvě desky a mezi nimi pěna nebo tak něco?
Dál kde se to dá koupit a kolik asi stojí třeba ta 3cm silná?Čím se to dobře obrábí?Dá se frézovat?Děkuju Míra

Hlavně nic nepřekládejte do MV ležanů

:-)

(...)
Co se týká spojování, když pominu to, že se přemisťuje úl s zalétanými
létavkami, které se mohou ztratit, jedná se o to, že u takto spojených
včelstev dochází k souboji atraktivit matek těch včelstev. Ta matka nahoře
je trochu ve výhodě, protože teplo i vůně spodní matky stoupá nahoru, na
druhé straně málokladoucí a špatně ošetřovaná matka v slabém oddělku je pro
včely vždy mnohem méně atraktivní než v dostatku včel dobře živená matka v
silném spodním včelstvu. Může potom dojít k přechodu části včel z spodního
včelstva do oddělku ale taky při příliš malé atraktivitě matky v oddělku
naopak k útěku jejích včel do spodního včelstva a tím k dalšímu oslabení až
zničení oddělku.

R. Polášek

____________________________________________________________

Zajímavé postřehy. Pokusím se je rozvést.

Zalétané létavky se naučí létat na nové místo ( pan Turčáni k problematice přemisťování včelstev napsal zajímavé články... doporučuji si je na stránkách www.vcely.sk přečíst, opravdu to stojí za to! ), případně zaletí do bývalého sousedního úl, čímž včely neztratíme, pouze se přemístí do jiného úlu. V případě slabého oddělku by se změny v síle okolních včelstev vlivem zalétávání stejně nijak zásadně nezměnily, že by to pak přinášelo komplikace s nevyrovnanou sílou včelstev.

Co se týče vlastního spojení, tak probíhá teď v předjaří opravdu poměrně v klidu i bez novinového papíru. Včely jsou poměrně mírné. Například letos v únoru jsem tímto způsobem spojoval oddělek s produkčním včelstvem ( trubcokladnost ), k žádným bojům mezi včelami nedošlo ( žádné mrtvolky ).

Situace v dvoumatečném včelstvu je zajímavá. Máte pravdu s pohybem včel k atraktivnější matce. Ale pokud včely nemají dostatek prostoru, tak se nahoru úplně nepřesunou, i kdyby byla ta spodní matka sebehorší. Horní prostor v předjaří z tepelných důvodů neopustí nikdy. Dost možné je to na podzim, že se zimní chumáč vytvoří ve spodních nástavcích a v nejhornějším nástavku oddělková matka zahyne. Ale v předjaří bych na to nesázel. Pokud obě matky jsou poměrně mladé ( maximálně 2 roky ), pochybuji, že by jednu z matek sami odstranily.

Každopádně to nemusí platit pro každý sytém včelaření. Vycházím ze stavu svých včelstev ( 5-6 NN Optimalu ).


S pozdravem...M. Václavek

Hlavně klid a nenech se deprimovat. Pochybuji, že se najde někdo na tomto fóru, kdo Ti seriozně poradí. Možná tak přendat včely do budečáku nebo MV ležanu, obložit je slámou případně je úplně zrušit. Tím se nechci nikoho dotknout, ale před pár lety jsem tady něco podobného zažil. Kdybych se řídil radami, které jsem dostal od místních pravidelných diskutérů, už bych dávno nevčelařil.
Je ještě brzy. Zavři šuplík a nech včely v klidu, tak za měsíc uvidíš, jestli jich je málo nebo dost. ZDENEK

....................

... tomu říkám rada pro deprimovaného včelaře -) Jdu "přendat" včely do budečáku.

Leoš

Loni jsem totiž poněkud zameškal výměny matek a včelstva se starou matkou
nebo v jednom případě se slabou matkou, která si zasloužila vyměnit, padla
během srpna za typických projevů úhynů na varaózu. Nezáleželo na tom, jestli
to byla včelstva na jaře léčená nátěrem nebo neléčená. Ani jsem do nich
nestihl dát Gabony, přišel jsem s nimi v kapse a včely už byly pryč.

Polášku, Polášku, tieto riadky svedčia o Tvojej mimomoriadnej vyťaženosti, nie však pri svojich včelách, ale pri publistike. Ešte, že si úprimný, nebolo Ťa treba ani mučiť. Anton

Nepamatuji si, že by se tazatel ptal na něco stran zadováků. Ptal se prostě
jen na slabý oddělek. Předpokládám automaticky, že jako začátečník má nějaké
nastavkové úly, že zadováky nemá, to by se o tom zřejmě zmínil.
Co se týká spojování, když pominu to, že se přemisťuje úl s zalétanými
létavkami, které se mohou ztratit, jedná se o to, že u takto spojených
včelstev dochází k souboji atraktivit matek těch včelstev. Ta matka nahoře
je trochu ve výhodě, protože teplo i vůně spodní matky stoupá nahoru, na
druhé straně málokladoucí a špatně ošetřovaná matka v slabém oddělku je pro
včely vždy mnohem méně atraktivní než v dostatku včel dobře živená matka v
silném spodním včelstvu. Může potom dojít k přechodu části včel z spodního
včelstva do oddělku ale taky při příliš malé atraktivitě matky v oddělku
naopak k útěku jejích včel do spodního včelstva a tím k dalšímu oslabení až
zničení oddělku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2008 11:48 AM
Subject: Re: zasíované dno a jetě očko...


> Tazatel je ale začátečník. Mně připadá, že takové spojování je pro
> začátečníka náročné a proto se to nemusí provést.
>
> ____________________________________________________________
>
> Pokud dotyčný včelaří v zadovácích či jiných klasických úlech ( což bych
se
> nedivil, protože se jich někteří včelaři rádi zbavují ) spojování by byl
> určitě problém.
>
> V nástavkových úlech problém při spojování nevidím. Stačí jenom na strop
> úlu dát mateří mřížku a na ni celý nástavek s oddělkem ( v tuto dobu
> spojení proběhne bez problému i bez novinového papíru ). Tento zásah se
> může provést i za nepříznivého počasí, protože se tím včely prakticky
> nerozruší.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Co si včely myslí o otevřeném dně na to stačí jednoduchý pokus. Stačí nechat vpředu ve dně styrodurového plemenáče otevřeno větrání a hned bude každému jasno podle polohy plodu jak ohromě jim to svědčí! Já jsem párkrát na větrání zapoměl a není přesvědčivější odpověď. Ono i u včelařiny platí méně teoretizovat a víc se dívat kolem sebe.

______________________________________________________________

Silným včelstvům drátěné dno v produkčním období nevadí. Naopak prospívá, protože umožňuje dokonalé větrání urychlující zrání medu, česna v podletí mohou být bez problému i v období velkých veder ponechaná zúžená ( kvůli loupežení ), při kočování je předem zajištěno větrání . Mimo jiné drátěné dno přispívá ke zvýšení účinnosti léčení kyselinou mravenčí ( aplikovat horem!!! ), protože omámení roztoči propadnou sítem na zem, odkud už mají prakticky nulovou šanci dostat se zpět na včely.

Důležité je netisknout plod ke dnu, je naprosto nepřirozené udržovat plod u dna ( např. mateří mřížkou ). V takovém případě je plodové těleso za spodu velmi špatně chráněné před povětrnostními vlivy. Navíc tento stav podporuje stavení divočiny v podmetu, jež je u většině metod včelaření nežádoucí. Při udržování tzv. podsady ( prázdných nástavků pod plodovými nástavky ) je plodové těleso chráněno podsazenými nástavky, tedy nepodléhá nepříznivým povětrnostním vlivům u drátěného dna za chladného počasí jako u klasického způsobu včelaření. Navíc podsada slouží také k ukládání čerstvě přinášené sladiny, která zde uzraje, teprve po té je transportována nad plod do medných nástavků a případně i k plodování, pokud včelař včas nestihne vytočit med z horních nástavcích.


S pozdravem...M. Václavek

Tazatel je ale začátečník. Mně připadá, že takové spojování je pro
začátečníka náročné a proto se to nemusí provést.

____________________________________________________________

Pokud dotyčný včelaří v zadovácích či jiných klasických úlech ( což bych se nedivil, protože se jich někteří včelaři rádi zbavují ) spojování by byl určitě problém.

V nástavkových úlech problém při spojování nevidím. Stačí jenom na strop úlu dát mateří mřížku a na ni celý nástavek s oddělkem ( v tuto dobu spojení proběhne bez problému i bez novinového papíru ). Tento zásah se může provést i za nepříznivého počasí, protože se tím včely prakticky nerozruší.


S pozdravem...M. Václavek

do 40 včelstev ne
pokudale je aleregistrovaný zemědělec tak ano


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bolkov? Milena <"m..bolkova"/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: zdan?n? p??jm? z chovu v?el
> Datum: 09.3.2008 10:17:22
> ----------------------------------------
> Prosím o vysvětlení zdanění příjmů z chovu včel. Chovatel vlastní 13
> včelstev. Pokud by příjem z jednoho včelstva činíl 600 Kč ( 7800 Kč za 13
> včelstev), podléhal by tento příjem osvobození ( příjem nepřesáhl 20000
> Kč) nebo by podléhal zdanění vzhledem k druhé části věty odst. 3) písm. a)
> § 10 zákona o dani z příjmů? (Příjem z chovu jednoho včelstva přesáhl 500
> Kč). Děkuji.
>
>
>

A ještě jsem tam našel toto. Je to tam opakovaně už pár let. Ale že to skoro nikdo nedělá, to nikoho nezajímá.
----
5. Chovatelům včel se nařizuje kontrolovat zdravotní
stav svých včelstev, stupeň napadení zejména
trubčího plodu roztoči a namátkově sledovat
přirozený denní spad roztočů. Při podezření
na rostoucí intenzitu varroázy nebo při jejím zjištění
v plodovém období oznámit tuto skutečnost místně
příslušné ZO ČSV.
6. ZO ČSV se nařizuje evidovat hlášení včelařů o
zhoršené nákazové situaci, zajistit jeho ověření a včas
organizovat léčebné ošetření včelstev v obvodu své
působnosti postupem podle oddílu I, článku 4, bodu 2
tohoto nařízení

-----
Hlavně to VČAS, to se mi líbí.

Prosím o vysvětlení zdanění příjmů z chovu včel. Chovatel vlastní 13 včelstev. Pokud by příjem z jednoho včelstva činíl 600 Kč ( 7800 Kč za 13 včelstev), podléhal by tento příjem osvobození ( příjem nepřesáhl 20000 Kč) nebo by podléhal zdanění vzhledem k druhé části věty odst. 3) písm. a) § 10 zákona o dani z příjmů? (Příjem z chovu jednoho včelstva přesáhl 500 Kč). Děkuji.

Tazatel taky napsal, že oddělek obsazuje jen tři rámky a neupřesnil to.
Mohly to být dvě uličky a v každé z nich hrstka včel stejně tak jako dvě
uličky nacpané včelami a plodem a včely při teplém počasí roztažené ještě v
dalších dvou uličkách. Rozdíl je jasný, v prvním případě ty včely jsou
blízko úhynu, ať se s nimi dělá cokoliv, v druhém jednoznačně přežijí a
zesílí i kdyby se s nimi nedělalo nic, zahynou jen v případě chybky včelaře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2008 9:11 AM
Subject: Re: slab? odd?lek - co s n?m


> Jen jestli autoři sledující často pouze své teoretické vize nezapoměli na
> další velký problém slabých včelstev a to je Nosema. A její čas se blíží.
> Jediná ochrana dnes je takového chcípáčka udržet v teple kolem 35 stupňů.
> Ať si myslíme o nekonečných Řeháčkových seriálech co chceme, v tomhle má
> pravdu.Co si včely myslí o otevřeném dně na to stačí jednoduchý pokus.
> Stačí nechat vpředu ve dně styrodurového plemenáče otevřeno větrání a hned
> bude každému jasno podle polohy plodu jak ohromě jim to svědčí! Já jsem
> párkrát na větrání zapoměl a není přesvědčivější odpověď. Ono i u
včelařiny
> platí méně teoretizovat a víc se dívat kolem sebe.

Martin Olšák:
--------------------
Papir nese informaci a lidi ji interpretuji.
Papir z Krajske veterinarni spravy nese informaci,
ze kde je
a) neobycejne velky uhyn
nebo
b) pozitivnich nalezu v meli v okrese nad jednu ctvrtinu stanovist
tam se ma natirat plod.
Pozitivni nalez v meli chapu ja i muj zdravotni duvernik
jako nalez 3 a vice roztocu na vcelstvo pri prumeru na stanoviste.
O nule roztocu na ctvrtine stanovist se zde nehovori.
------------------------

Papir nese informaci a lidi ji interpretuji.

Papir z Krajske veterinarni spravy nese informaci,
ze kde je
a) neobycejne velky uhyn
nebo
b) pozitivnich nalezu v meli v okrese nad jednu ctvrtinu stanovist
tam se ma natirat plod.
Pozitivni nalez v meli chapu ja i muj zdravotni duvernik
jako nalez 3 a vice roztocu na vcelstvo pri prumeru na stanoviste.
O nule roztocu na ctvrtine stanovist se zde nehovori.
-------------------------------------------------------
Já to čtu ne z papíru ale z PDFka a tam je :-)
http://www.svscr.cz/download.php?idx=2756

3. Ošetření včelstev podle oddílu I, článku 4, bodu
1 se nařizuje provést všem chovatelům včel u
všech svých včelstev s trvalými stanovišti
v působnosti těch ZO ČSV, ve kterých bylo na
základě výsledků vyšetření vzorků zimní měli
zjištěno méně než 25 % ze všech vyšetřených
vzorků s negativním výsledkem, tj. s průměrným
spadem = 0.
----------
A přeložím si to tak, že když u nás není alespoň 1/4 nul tak natíráme.
A taky už to přišlo, že natíráme, i když výsledky spadu jsou lepší než vloni a vloni nikdo nehysterčil.

V prosinci jsem aerosoloval dvakrát a část včel třikrát Varidolem a protože mě spad neuspokojil - staále padaly z některých včelstev desitky VD, tak jsme to vzal aerosolem M1. Tam kde to bylo už 3x Varidolem počtvrté (a tam je nález 3,3 VD/včel.) A na stanovišti, kde jsme měl jenom jeden Varidol jsem to udělal dvakrát M1. Tam mě to přišlo, že spad klesal, ale přesto tam byl průměr skoro 5.

Takže jsou možnosti:
1/ Aerosol s Varidolem a M1 funguje a jde o spad z louček u více nástavků, protože včely v lednu nebývale létaly.
2/ špatná technologie a aplikace aerosolu (vyvíječ 2 roky starý). Ale že to jinde zabralo, když to dělala stejná obsluha.
3/ Neúčinkuje léčení jako dřív.

Ad 1 je vše OK, ale roztočů bylo vloni víc jak obvykle a projevil se spad.
Ad 2 málo pravděpodobné, když se to jinde podařilo
Ad 3 léčím po páté, když to nezabralo už 4x
-----------------------------------------------

Vždyť nikdo neví na co včely tak masívně hynuly. To bylo povídání o plodování přes zimu a kdo natíral a našel tam 10dm2 zavíčkovaného plodu?
Většinou co vím, tam nebyl skoro zavíčkovaný.
Tak jak fungují ty teorie o silném plodování v loňské zimě? Někdo kontrolaval plod přes zimu a nebo se chytíme stébla?

Před několika lety jsme musel natírat jedno stanoviště, se silnými včelami. Byla to ta zima co mrzlo od listopadu do konce února a v březnu tam bylo po dvou plástech plodu a zavíčkovaná elipsa měla tak cca 20cm na délku.
A to přesto, že byly hodně silné, v jedněch jsem rozebral i druhý nástavek (24cm) protože z hustoty obsednutí se nedalo vyloučit, že tam není plod.

Včely mají podle mě v zimě svůj program a řídí se Sluncem a venkovní teploty je nezblbnou. (něco jiného je v období květu jívy a později)
--------------------------------

No český národ je plný nemyslících fanatiků. Nejen ve včelách.
Vloni zaspali a letos to chtějí dohnat.
Vloni nebyli schopni dodat včas Gabon ani těm co ho na základě spadu chtěli a letos ho budou cpát už na konci června do včel povinně všem.

Vždyť i letos jsou organizace kde si nikdo nepořídil diagnostické dno. A tlachat o zamoření bez diagnostiky (alespo'n takovéto jednoduché) je na nic. Natož něco povinně nařizovat.
Vzhůru k rezistenci.
Karel

Tazatel je ale začátečník. Mně připadá, že takové spojování je pro
začátečníka náročné a proto se to nemusí provést.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2008 8:59 AM
Subject: Re: zasíované dno a jetě očko...


> Spojování zdravého slabého oddělku přes mateří mřížku se silným produkčním
> včelstvem za účelem podpoření rozvoje oddělku též doporučuji.
>
> Jde vlastně o dočasné ( zhruba měsíc ) využívání efektu dvoumatečného
> včelaření. Je to podstatně jednoduší než uteplování zevnitř, o kterém jsem
> psal prve. Nevýhoda tohoto způsobu je snad jenom to, že tím snížíme výnos
> produkčního včelstva z první snůšky, ale to je zase vykompenzováno
zvýšeným
> výnosem z oddělku.
>
> Kombinace tohoto způsobu s metodou vnitřního uteplení dosahuje nejvyššího
> úspěchu.
>
> Zapomenul jsem zdůraznit, že podsazené rozšiřovací nástavky nijak neškodí.
> Tepelné proudění stoupá vzhůru, ztráty tepla spodem jsou minimální.
> Nevýhoda oddálení hlavního česna se dá vyřešit pomocnými česny - očky -
> otevřenými ve spodních nástavcích. Loupež z jara nehrozí, není se třeba
> obávat vylupování včelstva spodem přes nedostatečně kontrolované hlavní
> česno. Výhoda plynulého rozvoje ( bez fáze vyvěšování včel v podmetu
> způsobující rojovou náladu ) přičemž včely průběžně vystavují mezistěny v
> podsazených nástavcích vyváží nedostatky spodního rozšiřování. Do včel
není
> nutno v průběhu rozvoje pravidelně rozšiřovat, stačí jeden zásah, při
> kterém se podsadí všechny rozšiřovací nástavky dolů pod plod. Tento zásah
> je vhodný provést začátkem jara ( rozkvět srstky ( angreštu ), třešně ).
> Rozšiřovací nástavky je vhodné vybavit stavebními rámky jako lákadlo na
> matku, která přejde do nástavků přednostně zaklást trubčinu, a soušemi,
> které urychlí přechod do těchto nástavků a poslouží jako dočasné skladiště
> čerstvě přinesené sladiny.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Ne že bych ty Gabony nemohl použít. Když to bude nutné, tak snůšku utnu,
vytočím a použiji je klidně i v polovině července. Letos to ale dělat
nebudu, budu léčit včely na jaře a přes léto formidolem, což jsem loni
nedělal kromě jarního nátěru na polovině včelstev a na konci snůškového
období plánuju norské zimování. a při něm fumigaci. Co se týká roztočů, loni
se mně stalo, že se včelstva rozdělila na dvě absolutně rozdílné skupiny.
Loni jsem totiž poněkud zameškal výměny matek a včelstva se starou matkou
nebo v jednom případě se slabou matkou, která si zasloužila vyměnit, padla
během srpna za typických projevů úhynů na varaózu. Nezáleželo na tom, jestli
to byla včelstva na jaře léčená nátěrem nebo neléčená. Ani jsem do nich
nestihl dát Gabony, přišel jsem s nimi v kapse a včely už byly pryč. Ostatní
včelstva až na trochu netypické chování některých v září, což ale mohlo být
tím, že jsem měl po prvních zprávách o úhynech jinde a po svých ztrátách
velké oči, od té doby neměla žádné ztráty a vyzimovala v plném počtu a v
obvyklé síle. Já si proto myslím, že o úhynech včelstev na varaózu rozhoduje
kromě jiného taky životaschopnost včelstev, což je v první řadě presentováno
kvalitou a stářím matky. Proto letos budu ve všech včelstvech vyměňovat
matky, ostatně tohle jsem už předtím zaváděl, aby každé včelstvo každý rok
během první snůšky si zároveň vychovalo i novou matku, jen jsem z té zásady
v posledních letech trochu slevil.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vorja" <vorja/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2008 8:30 AM
Subject: Re: Leciva a leceni proti VD ve svete


> Když tak přemýšlím o populačních křivkách včel a VD, napadají mě různé
> otázky. Bylo tady již napsáno, kdy máme použít Gabóny. Ne všichni ho ale
> mohou takto použít vzhledem ke svým podmínkám (viz. článek přítele
> Poláška). Důležitým milníkem populační křivky včel je slunovrat. V této
> době je u produkčních včel maximum plodu a následně pak maximum včel.
> Začíná se zakládat plod dlouhověkých včel a ten musí být ochráněn proti
VD.
> Zároveň kvalitní plod mohou vychovat jen zdravé, nezdecimované včely od
> VD. Oficiální léčené prostředky v té době nemůžeme použít (prostě nejsou),
> dostaneme je později. Doporučené prostředky jako je KM můžeme použít také
> jen omezeně, jen v určité době.
>
> Zajímala mně také celková účinnost léčení při použití kombinace různých
> metod a prostředků i doby léčení. Výpočtem mi vyšly zajímavé výsledky
> zůstatku roztočů (v procentech) na konci období (slunovratu) u léčených
> včel, oproti včelstvům neléčeným:
>
> 1. včelstva bez ošetření tedy – 100%
> 2. ošetření pouze Formidolem v květnu – 20%
> 3. jen jarní nátěr plodu – 7,4 %
> 4. jarní nátěr zavíčkovaného plodu + Formidol v květnu – 1,4%
> 5. termické ošetření v květnu – 0,3%
>
> Teď už vím, jak a čím budu letos léčit. Doufám že mi to vyjde. Vám přeji
> totéž.
> Zdravím, H.

Jen jestli autoři sledující často pouze své teoretické vize nezapoměli na další velký problém slabých včelstev a to je Nosema. A její čas se blíží. Jediná ochrana dnes je takového chcípáčka udržet v teple kolem 35 stupňů. Ať si myslíme o nekonečných Řeháčkových seriálech co chceme, v tomhle má pravdu.Co si včely myslí o otevřeném dně na to stačí jednoduchý pokus. Stačí nechat vpředu ve dně styrodurového plemenáče otevřeno větrání a hned bude každému jasno podle polohy plodu jak ohromě jim to svědčí! Já jsem párkrát na větrání zapoměl a není přesvědčivější odpověď. Ono i u včelařiny platí méně teoretizovat a víc se dívat kolem sebe.

Spojování zdravého slabého oddělku přes mateří mřížku se silným produkčním včelstvem za účelem podpoření rozvoje oddělku též doporučuji.

Jde vlastně o dočasné ( zhruba měsíc ) využívání efektu dvoumatečného včelaření. Je to podstatně jednoduší než uteplování zevnitř, o kterém jsem psal prve. Nevýhoda tohoto způsobu je snad jenom to, že tím snížíme výnos produkčního včelstva z první snůšky, ale to je zase vykompenzováno zvýšeným výnosem z oddělku.

Kombinace tohoto způsobu s metodou vnitřního uteplení dosahuje nejvyššího úspěchu.

Zapomenul jsem zdůraznit, že podsazené rozšiřovací nástavky nijak neškodí. Tepelné proudění stoupá vzhůru, ztráty tepla spodem jsou minimální. Nevýhoda oddálení hlavního česna se dá vyřešit pomocnými česny - očky - otevřenými ve spodních nástavcích. Loupež z jara nehrozí, není se třeba obávat vylupování včelstva spodem přes nedostatečně kontrolované hlavní česno. Výhoda plynulého rozvoje ( bez fáze vyvěšování včel v podmetu způsobující rojovou náladu ) přičemž včely průběžně vystavují mezistěny v podsazených nástavcích vyváží nedostatky spodního rozšiřování. Do včel není nutno v průběhu rozvoje pravidelně rozšiřovat, stačí jeden zásah, při kterém se podsadí všechny rozšiřovací nástavky dolů pod plod. Tento zásah je vhodný provést začátkem jara ( rozkvět srstky ( angreštu ), třešně ). Rozšiřovací nástavky je vhodné vybavit stavebními rámky jako lákadlo na matku, která přejde do nástavků přednostně zaklást trubčinu, a soušemi, které urychlí přechod do těchto nástavků a poslouží jako dočasné skladiště čerstvě přinesené sladiny.


S pozdravem...M. Václavek

Když tak přemýšlím o populačních křivkách včel a VD, napadají mě různé otázky. Bylo tady již napsáno, kdy máme použít Gabóny. Ne všichni ho ale mohou takto použít vzhledem ke svým podmínkám (viz. článek přítele Poláška). Důležitým milníkem populační křivky včel je slunovrat. V této době je u produkčních včel maximum plodu a následně pak maximum včel. Začíná se zakládat plod dlouhověkých včel a ten musí být ochráněn proti VD. Zároveň kvalitní plod mohou vychovat jen zdravé, nezdecimované včely od VD. Oficiální léčené prostředky v té době nemůžeme použít (prostě nejsou), dostaneme je později. Doporučené prostředky jako je KM můžeme použít také jen omezeně, jen v určité době.

Zajímala mně také celková účinnost léčení při použití kombinace různých metod a prostředků i doby léčení. Výpočtem mi vyšly zajímavé výsledky zůstatku roztočů (v procentech) na konci období (slunovratu) u léčených včel, oproti včelstvům neléčeným:

1.       včelstva bez ošetření tedy – 100%
2.       ošetření pouze Formidolem v květnu – 20%
3.       jen jarní nátěr plodu – 7,4 %
4.       jarní nátěr zavíčkovaného plodu + Formidol v květnu – 1,4%
5.       termické ošetření v květnu – 0,3%

Teď už vím, jak a čím budu letos léčit. Doufám že mi to vyjde. Vám přeji totéž.
Zdravím, H.

Komorování se mně nezdá vhodné pro velmi slabé oddělky, zvláště pokud mají
dost zásob. Měla by to být pro ty včely dodatečná zátěž, kterou slabé
včelstvíčko nemusí vydržet. Ale přiznám se, že s komorováním zkušenosti
nemám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 08, 2008 9:44 PM
Subject: Re: slab? odd?lek - co s n?m


> Nejlépe je si koupit styrodurovou desku cca 2 -3 cm tlustou, uříznout z ní
> komorovací přepážku a vrazit za poslední obsazený plást a všechny zásoby
za
> přepážkou rozškrábat. Zacpat očka, zůžit česno a zavřít síť ve dně a tak
to
> vše nechat 3 týdny. O komorování je toho mraky na Pandoře v Dadant klubu.
S
> rozšiřováním nespěchat a mezistěny až o hodně později. Když jsme u toho
> styroduru, jaké máte zkušenosti z jeho nátěrem? Vyrobil jsem si pár nových
> úlů a nerad bych laboroval. Styrodurovými úly sleduji velké snížení
výrobní
> pracnosti, která je u mojich sololiťáků otřesná. Zdraví R. Stonjek

Ono u toho slabého oddělku zas o tolik nejde. Pokud přežil do teď a není
extrémně slabý, už vydrží. Jaro je teď posunuto prakticky o měsíc, takže
nyní je to jako jiné roky první týden v dubnu. Problém je v tom, že i když
vydrží, může zůstat slabý i v květnu. To uteplení urychlí vývoj oddělku tak
o dva týdny. Tato konference nebude seriózní, pokud někteří přispěvatelé
budou označovat postupy, které oni nikdy nevyzkoušeli, šmahem za neseriózní.

R. Polášek

Jiří, Zdenek a Miro mají pravdu. Udělej to tak, jak píše Miro. Tuto metodu využívám též na posílení oddělkú.
Již 5 let používám celé dna zasíťované a otevřené očko v nástavku, kde je chumáč. Ještě ani jedno včelstvo nepadlo (500 m/m). Co říká Zdenek je úplná pravda. Víc se dozvíš a pravdivě v mnohem serioznější konferenci Optimal klubu. Bohužel, už i tam se objevují ortodoxní přechytralí rýpalové.
Pepan II.

Sorry - errata:
b) pozitivnich nalezu v meli v okrese nad tri ctvrtiny stanovist...

Martin

> Papir z Krajske veterinarni spravy nese informaci,
> ze kde je
> a) neobycejne velky uhyn
> nebo
> b) pozitivnich nalezu v meli v okrese nad jednu ctvrtinu stanovist
>

Papir nese informaci a lidi ji interpretuji.

Papir z Krajske veterinarni spravy nese informaci,
ze kde je
a) neobycejne velky uhyn
nebo
b) pozitivnich nalezu v meli v okrese nad jednu ctvrtinu stanovist

tam se ma natirat plod.

Pozitivni nalez v meli chapu ja i muj zdravotni duvernik
jako nalez 3 a vice roztocu na vcelstvo pri prumeru na stanoviste.
O nule roztocu na ctvrtine stanovist se zde nehovori.

Narizeni tedy beru jako zprumerovani vysledku vysetreni meli
pres vice sousedicich stanovist (sousedici = okres).

Interpretuji tak, ze pokud je v okrese 3/4 vcelaru, kteri natiraji,
pak natiram taky. At mam stanoviste pozitivni, ci negativni.

Tohle zprumerovani vysledku napric okresem mi prijde celkem rozumne,
obzvlast ve svetle toho, co mi referoval zdravotnik:
"Predstavte si, nekteri odevzdaj ve vzorku i mrtve vcele, a
jsou i taci, co odevzdaj jen kridla..."

Toz tak.

Martin

> -----Původní zpráva-----
> tam kde je počet vzorků s nulou menší jak
> čtvrtinový, tak tam to natřem celé dočista, dočista, dočista.

Hlavně klid a nenech se deprimovat. Pochybuji, že se najde někdo na tomto fóru, kdo Ti seriozně poradí. Možná tak přendat včely do budečáku nebo MV ležanu, obložit je slámou případně je úplně zrušit. Tím se nechci nikoho dotknout, ale před pár lety jsem tady něco podobného zažil. Kdybych se řídil radami, které jsem dostal od místních pravidelných diskutérů, už bych dávno nevčelařil.
Je ještě brzy. Zavři šuplík a nech včely v klidu, tak za měsíc uvidíš, jestli jich je málo nebo dost. zdenek


Vážený neznámý,
v Tvé odpovědi nebylo uvedeno, zda jsem něco udělal špatně, že jsem to měl udělat jinak, ani kousek rady, pouze kontatování, že moje včelařská éra skončí špatně, a že snad nezanevřu. Díky za to, že jsi se podělil o svoje zkušenosti a za podporu.

Tvůj přítel Jiří.