Včelařská konference

Jsem rád,že při řezání polystyrenu na cirkuli zažívají i jiní pocity, že jde o život. Dá se tomu ale vyhnout. Základem je rozpěrný klín za kotoučem a přidat širší šraňk. Pak už to jde bez problémů. Zdraví R. Stonjek

Zadejte,
http://www.robex-dk.cz/index.php?category=9&subcategory=33&limitlow=24&vyb_cat1=&vyb_cat2=&vyb_cat3=

máte tam vše. Bohužel, je to za peníze. Dostupný je ale odporový drát a o ten jde.
Pepča

Nerezový tehdy ještě nebyl, zkoušel jsem odporový vytahaný z
vadné spirály vařiče. P.

Najlepší (dlho vydržal) bol odporový drôt používaný v nákladných autách, natočený na plochej cievke. OD primeranej hrúbky vydržal najdlhšie. Anton

Plesy pořádaji i jinné ZO např. ZO ČSV Zlatá Koruna na okrese Č Krumlov a maji velý úspěch .Těmto včelařúm fandím. Zdraví Felix.

Chut je dobra, vune nekterym pripomina mysinu.
Toz tak...

Martin

> Kolegáčkové, nemáte někdo vřesový med? Rad bych jej konečně
> ochutnal. U nás
> jde o velkou vzácnost, takže nevím kde jej sehnat.

Tady jsme výš, asi 330 a ještě k tomu na Severní Moravě a 15 kilometrů na
sever od Beskyd a sníh zatím žádný. Troška ho napadla v noci ve čtvrtek, ale
dopoledne zmizel. Sobota neděle bylo vcelku slunce, ale teplota vcelku
nízká, na slunci tak 8 - 10 st C, v noci kolem nuly. Včely létaly ven, ale
moc nenosily. Uvidíme, jak to dopadne přes noc a zítra, meteorologové hrozí
přívalem sněhu, ale dost možná to zase bude déšť s malou příměsí sněhu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 23, 2008 8:02 PM
Subject: Globální oteplování


> To globální oteplování nám dává letos ale zabrat. Heeep číííí. U nás je na
> Velikonoce více sněhu než bylo o Vánocích. A to jsme v závratných výškách
> 250 m n/m.
> Pepča

Řeže se takovým způsobem, že se plast zahřívá na několik stovek stupňů C.
při takové teplotě se každý plast rozkládá a vznikají toxické látky. Otázka
je jaký to je plast a jak velké množství se ho na ten drát dostane.
Co se týká drátu, kdysi jsem zkoušel na řezání polystyrenu obyčejný železný
pocínovaný. Nerezový tehdy ještě nebyl, zkoušel jsem odporový vytahaný z
vadné spirály vařiče. Na rozžhavení pocínovaný včelařský drát potřebuje
zhruba 4 - 8 ampér. Dneska jsem ho měřil, metr pocínovaného, bohužel
použitého drátu má odpor asi 1 ohm. Metr nerezového drátu má asi 7 ohmů. Do
rámku 39x24 potřebuji asi 1,60 metru drátu a zatavuji napětím 11 voltů,
takže do studeného pocínovaného drátku v rámku jde asi 6,9 ampér . Na 0,4 -
0,8 metru pocínovaného drátu stačí na rozžhavení těch 5 voltů. Jestliž má
metr nerezového drátu 7 ohmů a metr pocínovaného o zhruba stejném průměru 1
ohm, potom aby se nerezový drátek rozžhavil stejně, potřebuje nerezový
drátek proud asi 1,5 - 3 ampéry a ty tam půjdou při zhruba 3x vyšším
napětí. Pro detailisty nepočítám zvyšování odporu drátu při zvyšování
teploty, u železa to bude dost významné, u nerezového drátku asi potřebné
údaje pro konkrétní slitinu nebudou v tabulkách.

R. Polášek

To globální oteplování nám dává letos ale zabrat. Heeep číííí. U nás je na Velikonoce více sněhu než bylo o Vánocích. A to jsme v závratných výškách 250 m n/m.
Pepča

Stačí ve vyhledávači napsat odkaz -řezání eps odporovým drátem-amáte celou stránku odkazů.Nebo www.wagsoft.cz/view.php?cisloclanku=2005031402

Ještě k tomu trafu-na fotce fotce jsem si všimnul že je na něm napsáno-max.20 AMP.Jsou na něm kolíky pro 3,8,15V.Tak jestli tam jde těch 20 AMP.při plným výkonu?Kdo ví je to samoděl po nebožtíkovi sousedovi.Míra

Tak teď něco pro vás pane Polášek.Myslím si že kdyby hrozila nějaká otrava jedy při řezání tak by se určitě neprodávali ve stavebnictví řezačky na tenhle materiál.
Za druhé-mám rozum a samozřejmě že to dělám v garáži při otevřených vratech abych se nedejchal co nejmíň.Já jsem z toho zas tam moc necítil.
No a co se týče toho napětí-tak mezi vodiči což je asi 25cm pouštím proud 15v a ampery bohužel nevím ale bude to dost neboť předtím se s tím trafem poháněl starter který sloužil jako elektromotor.Pro něj asi musí být víc ampér.
Tohle napětí když pustím do pocínu tak svítí raz dva ale pro ten nerez bych možná ještě šťávu přidal.5eže to pomalu a nečoudí se z toho.Kouřit se začne až po dořezání kdy se víc rozpálí.Dneska jsem nařezal pro dva nástavky a drát je napnutej pořád stejně a drží.Dole mi jako závaží slouží kolo ze šicího stroje to co bylo pro ruku nahoře nad stolem.Zkusil sem to a vypadá to že sem to trefil.Ještě jsem měl v záloze pro napájení trafopájku a možná jí ještě zkusím.Ve stole jsem vyvrtal dirku rpo delší střihací nýt a jím provlíknul drát dolů.Tak snad jsem odpověděl i tobě Karle.
Já jsem taky řezal polystyren na kotoučovce do vík.Několikrát mi to pěkně koplo zpět a kus byl na maděru.Takže zmetek a ještě nebezpečí.Pokud chcete poslat fotky co jsem dneska udělal stačí napsat na -pupek73/=/seznam.cz
Zdraví Míra

Koukněte na www.penize-hned.hy.cz a vydělejte si peníze :)

Ještě bych měl dodatečnou poznámku z hlediska bezpečnosti. Žhaveným drátkem
by se určitě neměly řezat pěnové hmoty s obsahem chlóru. Kdysi se vedle
pěnového polystyrenu dal získat pěnový PVC, už nevím pod jakým názvem, ten
tím šel řezat taky, pevnostně byl i lepší než tehdejší běžné polystyreny. Na
tom drátku potom při škvaření PVC vznikají velice nebezpečné dioxiny. Nevím,
jestli se dnes dá pěnové PVC sehnat, pokud by byl dneska k dostání třeba
jako nějaká "levná" koupě, měl by se opracovávat výhradně mechanicky. Taky
pěnový polyuretan při takovém řezání bude velice nepříjemně smrdět. Pěnový
polystyren smrdí a je nebezpečný při řezání drátkem jen "přiměřeně".

R. Polášek

Já bych je v první řadě co nejvíce uteplil. To se teď hodí pro každé
včelstvo, pokud je to neomezí v prostoru. Záleží na stavu květů na
stanovišti, ale nejspíš jak se pořádně oteplí, to hlásí po příštím pátku,
tak začnou nosit a potom ty malé zásoby zas tak moc nebudou vadit. Takže
jenom ty 3 kila bych neviděl zas jako problém. Záleží ale, jak jsou silné.
Jestli jsou extrémně slabé a obsedají 2 - 3 rámky odpovídající 39x24, potom
ty 3 kila je v podstatě i dostatek zásob a hlavní je pořádné uteplení. Tam
bych to viděl jen na podněcování, vetření 1 - 3 kuchyňských lžic tekutého
medu trochu zahuštěného práškovým cukrem do buněk pod plodem a počítat s
tím, že to je v podstatě slabý oddělek a jedná se o jeho přežití. Jiné roky
s dostatkem včelstev by asi bylo nejlepší řešení ho připojit k jinému
včelstvu. Pokud obsedají takových 3 - 6 rámků, tam se jedná o to, aby se i
při tak malých zásobách udrželo plodování následující týden, než se oteplí a
včely začnou nosit sladinu a pyl z venku. Tam bych odvíčkoval tak do 1 dm2
zásob v dosahu včel a přidal nad rámky takových 100 - 300 gramů
medocukrového těsta. Pokud nebude následovat nějaký souvislý týden teplého
počasí, kde by si včely zvýšily ty zásoby aspoň na 6 kilo, bude třeba ještě
nějaký týden to medocukrové těsto dávat. Včely minimálně shora bych co
nejvíce uteplil. Pokud to je silné včelstvo, obsedává 8 - 10 rámků, to je v
podstatě celý nastavek, a jsou tam jen 3 kila zásob, potom tam už delší dobu
byl problém, nedostatek zásob a tudíž nejspíš včely přestaly plodovat a
jejich vývoj se další týdny zastaví, případně dokonce půjde dolů, nové
včely se nebudou líhnout a staré budou odcházet. Tam bych to viděl kvůli
doplnění většího množství zásob spíše na krmení cukerným roztokem. Musí se
ale používat malorozměrová krmítka, která jsou umístěna tak, že jejich obsah
je trvale ohříván teplem od včel. Takové krmítko jsem před několika lety
popsal ve svém článku Pozdní krmení včelstev na internetových Včelařských
novinách , používá se tam miska pod květináč. Krmítko podobného stylu, to
jest, kde se za chladného počasí malé množství cukru ohřívá teplem včel, aby
ho včely mohly odebírat popsal tuším v roce 2006 ve Včelařství někdo z VUVČ
Dol. Je třeba přiměřeně rychle dodat včelám potřebné zásoby, aby začaly zase
plodovat, i za cenu toho, že se staré včely o něco dříve upracují a odejdou,
jinak to v květnu nebude produkční včelstvo, ale sílicí velký oddělek. Včely
jsou sice zpracováváním cukru hodně vyčerpávány, ale to platí tehdy, když
nemají dlouhodobě k dispozici bílkovinné zásoby. Pokud mají pyl k dispozici
a cukru není příliš velké množství, odpovídající běžné snůšce sladiny v této
době, vyčerpávání včel není o nic horší než při předjarní snůšce, cukr i
donesená sladina jsou přece zpracovávány úplně stejně, pokud je mi známo.
Pylu je nyní v přírodě nadbytek, musí se jen počkat na teplé počasí. Jako
krmítko bych použil misku o objemu 0,3 - 0,6 litrů, cukerný roztok spíše
cukr voda 3:2 než 1:1, první dva dny bych dal dvakrát po sobě tak 0,3 litrů
cukerného roztoku a potom tak každý třetí den po 0,3 litrech, dokud se
neoteplí a nezačnou vylétávat a nosit intenzívně pyl. Potom bych dával k
večeru každý třetí den 0,5 až 0,6 litrů cukru. Včely by měly obsah krmítka
vybrat během pár hodin, pokud by dostaly teplý cukr, aby ho nemusely
ohřívat, v 8 hodin večer, měly by ho vybrat tak do půlnoci, pokud by v té
době měly v krmítku ještě hodně roztoku, je to ukazatel toho, že včely musí
nějak více zabrat a dávky by se musely snížit případně krmítko více
uteplit. To by mělo trvat do doby, dokud zásoby z cukru a donesené sladiny
nepřesáhnou 6 - 8 kilo, případně dokud nenastane nějaká silná spolehlivá
snůška ve stylu řepky a série dnů s teplým počasím.
Jestli mají některé včely hodně moc zásob, je to na zvážení jim část odebrat
a vložit do těch bez zásob. Je to taková extenzívní varianta nenáročná na
čas a při které se nemůže nic zkazit. Stejně už nejspíš k přerozdělení
zásob došlo po nakrmení v srpnu a v září tichou loupeží, tak to jen bude
navrácení uloupených zásob.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "TOMA" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 22, 2008 3:50 PM
Subject: Podněcování


> Dnes při prohlídce včelstev, jsem zjistil že včelstva mají nedostatek
zásob
> asi tak 3 kg. Tak jsem přemýšlel o tom, že bych je přikrmyl medocukrovým
> těstem.Dotaz je jestli to je v tuto dobu, když přišlo ochlazení vhodné,
> jestli nebudou včely lítat pro vodu a tím nedojde ke zbytečným strátám,
> nebo bych měl počkat na teplejší počasí?Rámky ze zásobama nemám. Děkuji za
> radu, Krmil jsem 15kg, některé včely mají dost zásob, některé minimum,
> zžejmě to bude asi teplou zimou.

Fumagillín bylo maďarské antibiotikum, Nitekabin byl náš výrobek zřejmě taky
antibiotikum, tuším z VUVČ. Nitebabin se používal málo, hodně se používal
Fumagillín, přidával se na podzim do krmení. Už je to dávno, co byl u nás
zakázán, na Slovensku myslím ještě před pár lety se používal a jeho rezidua
byla tehdy příčinou zákazu prodeje některých medů.

R. Polášek

Co jsem zkoušel já, tak tam bylo potřeba napětí tak 3 - 5 voltů. Záleží na
odporu toho drátu a trochu se to dá ovlivnit délkou drátu a zeslabit, pokud
se použijí na přivedení napětí tenčí delší dráty.. Asi by se hodilo napětí 5
voltů z počítačového zdroje. Ideální by byl ovšem proudový zdroj nadstavený
tak, aby drátek měl asi 400 st C, to je teplota, kdy ještě řeže, a drátek se
přiliš nepřehřívá a neztrácí pevnost. Dá se to odhadnout, potmě drátek mírně
rudě žhne, za světla je černý(nebo stříbrný) Co jsem viděl nákresy řezaček
na polystyren, co byly zveřejněné v 80 letech minulého století, řezací
drátek tam byl napínám pérem, aby se dosáhlo rovného řezu.

R. Polášek

Místo odporového drátku jsem použil nerez na rámky a jde to.

------------------
Vyborný nápad.
Doplňující otázka na délku drátu a napětí-použitý zdroj.

Jednou jsem něco podobného viděl v provedení:

díra ve stole (trochu těžším pracovním), drát šel nahoru, tam byla el. svorka a zároveň uchycení gumicukem ke stropu.

To bych zkusil.
Při minulém laborování se styrodurem a cirkulou jsem nabyl dojmu, že bude lepší dopředu dojednat převoz na chirurgii:-)

Karel

Pokud vím tak např. ples pořádají včelaři z Kynšperka nad Ohří. Myslím že měli už minimálně 30. ročníK

Fumagilin a nitekabin je v ČR již řadu let zakázán.

Krmení je v předjaří problematické. Nejlepší by byli medové rámky ( např. od včelstev, které mají medu dostatek ). Jinak nejlépe uděláte, když podáte včelám medocukrové těsto a zároveň vodu v lahvi prosakovacím způsobem. Dbejte na dobré uteplení stropu úlu! Krmení cukrovým roztokem není předjaří vhodné, protože v případě chladného počasí by včely nestačili roztok včas zpracovat a začal by se kazit, což se medocukrovému těstu nestane.

Do medocukrového těsta rozhodně nepřidávejte bílkovinné doplňky ( pyl, sójovou moučku, kvasnice a podob. )! Medocukrové těsto zpracovávají létavky a ty pyl k výživě nepotřebují. Zvýšený obsah bílkovin ve stravě létavek podporuje vývoj nosemy. Na výrobu medocukrového těsta je sice vhodnější moučkový cukr, ale stačí, když ho vytvoříte z obyčejné krupice…medocukrová kaše. K jednomu dílu medu ( používejte jen med známého původu, který je nezávadný… přes med se může šířit několik včelích nákaz ( mor, virózy, nosema,…) ) přidejte 3-4 díly cukru a důkladně promíchejte. Medocukrové těsto můžete podat v rámkovém či stropním krmítku, nebo se může ve formě medocukrové placky vložit přímo na rámky.

Přeji všem dobré nakročení do produkčního období.
Přeji pěkné Velikonoce.
S pozdravem...M. Václavek

Kolegáčkové, nemáte někdo vřesový med? Rad bych jej konečně ochutnal. U nás jde o velkou vzácnost, takže nevím kde jej sehnat.
.............

Nejlépe v Polsku. Tamní včelaři za tímto medem kočují i na velké vzdálenosti. Chuť je vcelku zajímavá.

Není to o pavčalařích ani pačmelácích, ale když jsou ty veselé velikonoce.

Trubec chytne zlatou rybku a ta mu slíbí, že mu splní tři přání. "Hele, rybko na sex nějak umřelo dost včel, vrátila bys život trubcům?"
Rybka na to: "Ano."
"A vrátila bys život i včelám-matkám?"
Rybka na to: "Ano."
"A mohl bych ho mít zatahovacího a zároveň nebýt vosou?"
Rybka na to: "Ano."
Rybka se ještě zeptá včely: "Proč ho chceš mít jako vosy?"
Truvec na to: "Abychom já a moje partnerka neumřeli, oba spolu už chodíme tři roky a tři roky jsme oba nadržení."

Dobrý den.Dneska jsem si udělal řezačku na polystyren a hned jí vyzkoušel.Řezal jsem s ní styrodur a šlo to celkem dobře.Místo odporového drátku jsem použil nerez na rámky a jde to.Normální pocínovaný drátek se mi trhal.Použil jsem bok ze staré skříně a rameno jsem udělal ze stolní lampičky takže se dá měnit i úhel řezu.Připravil jsem si šest rámů na tři nástavky a zítra to nařežu a slepím.5eže to sice pomalu ale je to bezpečnější než na pile.Až ji nebudu potřebovat tak jen povolím šroub na držáku z lampičky a desku zase opřu o zeď.Zítra to vyfotím a kdo by měl zájem tak mu fotky pošlu.Můj mejl je-pupek73/=/seznam.cz-Míra

Fumagilin - to je podle mě antibiotikum.
A ta jsou pro včely zakázána.

Karel

Údajně je to dobré teď přidávat do těsta.Co to je a kde se to dá koupit.Někde jsem slyšel,že to má VUVč.Prý to neskutečně posiluje včely.

Dnes při prohlídce včelstev, jsem zjistil že včelstva mají nedostatek zásob asi tak 3 kg. Tak jsem přemýšlel o tom, že bych je přikrmyl medocukrovým těstem.Dotaz je jestli to je v tuto dobu, když přišlo ochlazení vhodné, jestli nebudou včely lítat pro vodu a tím nedojde ke zbytečným strátám, nebo bych měl počkat na teplejší počasí?Rámky ze zásobama nemám. Děkuji za radu, Krmil jsem 15kg, některé včely mají dost zásob, některé minimum, zžejmě to bude asi teplou zimou.

Kolegáčkové, nemáte někdo vřesový med? Rad bych jej konečně ochutnal. U nás jde o velkou vzácnost, takže nevím kde jej sehnat.

Někomu jsem slíbil jívu trojmužnou,přihlaste se dole je meil

Přátelé, přijímám objednávky na matky pro letošní sezónu. Jako registrovaný chov nabízím matky kmene Vigor, který vyšlechtil ing. Čermák. Matky jsou volně pářené, F1 = dcery inseminovaných matek.
Čím dříve si je objednáte, tím dříve Vám budou doručeny!! První matky posílám v červnu. Zasílám buď poštou na dobírku, nebo osobní odběr. Objednávky telefonicky, e-mailem.
tel: 724 758774, j.danihlik/=/email.cz, Valašské Meziříčí

Mám dojem , že to je práve tvůj případ
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lov? ot?zka
> Datum: 22.3.2008 10:34:10
> ----------------------------------------
> J Krapáč:>Je zajímavé, jak aniž člověka znáte, tak ho okamžitě označíte
> výrazem /přestárlých a latentních /. V 56 se tak necítím. Jirka<
> ....
>
> Nezlobte se na mne, ale jsou lidé, kteří se zaseknou a jsou mentálně na
> úrovni i dětí. Jsou samozřejmě lidé, kteří se cítí podle věku a jsou lidé,
> kteří mají méně než Vy a přemýšlí jako starci. Hodnotím tu hlavně příspěvky
> a jejich logický obsah.
>
>
>

jestli si myslíš , že to všimné které na včelstvo dostávají Ty děduly se 3 úly vytrhne tak jsi BLÁZEN.Jejich peníze jsem měl doma a nikdo si pro ně neše, než jsem se namíchnul a donesl jim je
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lov? ot?zka
> Datum: 22.3.2008 09:23:45
> ----------------------------------------
> Jiří Krtapáč:>Protože dnes vynakládat částky za veškerou obměnu zařízení je
> neúnosné.<
> .......
>
> Pokud jde o zdraví zvířat jste povinnen se starat o svůj majetek tak, aby
> netpěl nebo nebyl důvod si myslet, že můžete být zdrojem nákazy.
>
> Jestli to nezvládáte, nechovejte včely. Pokud se nezmění něco v tomto
> přístupu, můžeme se jakovčelaři těšit nato, že se stát nenechá zneužívat na
> stálé financování nápravy důsledků přestárlých a latentních (na peníze
> čekajících) včelařů.
>
>
>

Přidej pavouka pavučinu papauč
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: re :vesel? velikonoce
> Datum: 22.3.2008 08:47:37
> ----------------------------------------
> No tak teď jsem z toho jelen.Pavčelař,paryba,pablb,paklíč a teď Paroubek.
>
>
>

Názov kukučieho čmeliaka voláme ako pačmeľ, zrejme preto, že znáša vajíčka do čmelieho hniezda npr Čmeľa skalného - Bombus rupestris a viac sa oň nestará. Potomkov pačmeľov vychovávajú robotnice čmeľa, tak ako mláďa kukučky. Samička pačmeľa je dlhá 18-23mm a samček 10-18mm, je čierny iba zadoček má neučitú červenú farbu, samička pripomína čmeľa zemného, no líši sa od čmeľov tmavohnedými krídlami.

Slovo pavčelár vyjadruje všetko možné len nie včelára, ako to hodnotí Václavek, preto pavčelár istotne nie nie je dobrý včelár, ale predstavuje netypického včelára- babráka. Anton

Pokud jde o vyměnu rámkové míry, zvolil bych nyní následující postup. Z 39x24 větší

Při prvním velkém rozšíření (vyhlídka na dobrého klimatu) bych do nového podmetu vložil podložku pro rámky pro staré rámky a přeložil otevřený plod nerozsekaně do novýho vystrojenýho prvního nástavku a to kvůli infiltraci na nový rámkový rozměr. Další úkony by směřovali k přesunu staré míry do medníků a odvoz a přísun nástavků s novou rm ke stavbě. Počítám že maximálně za dva roky lze provést změnu rm i u velkých chovů. Nevidím v tom problém. Co se týká medometů, jde o vařitelný nerez. Cose týká starýho vybavení, pro začátečníky je to prodejné, protože nejde o padesátileté univerzály, které jsou z pohledu bezpečnosti práce, alespoň pro mne nepřijatelné.

J Krapáč:>Je zajímavé, jak aniž člověka znáte, tak ho okamžitě označíte výrazem /přestárlých a latentních /. V 56 se tak necítím. Jirka<
.....

Nezlobte se na mne, ale jsou lidé, kteří se zaseknou a jsou mentálně na úrovni i dětí. Jsou samozřejmě lidé, kteří se cítí podle věku a jsou lidé, kteří mají méně než Vy a přemýšlí jako starci. Hodnotím tu hlavně příspěvky a jejich logický obsah.

Jiří Krapáč: >Nemám na mysli průběžné obměňování zařízení, ale jednorázový přechod komplet veškerého na jinou rámkovou míru.<
........

Jestli někdo dodržuje chovatelské zásady při včelaření a umí obměňovat dílo, důkladně dezinfikovat, udržovat zkrátka chov na dobré úrovni, nikdy bych určitě neřekl, že by neměl zájem na novém zařízení. Rámková míra a její změna - jak jsem napsal před dnem nebo dvěma, je otázkou ekonomické rozvahy. Jestli bude výhodné změnit rm, udělám to. Postupy jsou jak pro malochovatele, tak také pro velké chvatele.

A výhodné podmínky jsou na úrovni investice několika miliónů, kde figurují velké odběratelské slevy. A úroveň ČSV je prý spolek 98% včelařů ČR. Tak včem je problém? V penězích? :-))

Jak může někdo z hlediska koníčkáře, nebo navíc kdo pro pro peníze včely nechová, se hádat o penězích?

Neprovádí se tedy standadní úkony při chovu včel - jak jsem napsal výše? Kdo tak činí, musí dojít nato, že inventář není nesmrtelný a je obměnitelný i jako RM.

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 22. 3. 2008
Re: úlová otázka (28354)

Nemám na mysli průběžné obměňování zařízení, ale jednorázový přechod komplet veškerého na jinou rámkovou míru. A pokud se týče peněz, od nikoho na žádné nečekáme. To už dnes nehrozí. Je jasné, že jsou i včelaři, kteří mají úly staré, ale u mnohých z nich jsou ve stavu lepším, než u některých s pár let starými. Nebo chcete říct, že včelaři, kteří mají např. mor. univerzály aj. a není jich málo, by měli se včelařením skončit? Je to jen o péči a práci , kterou tomu chci dát.
Je zajímavé, jak aniž člověka znáte, tak ho okamžitě označíte výrazem /přestárlých a latentních /. V 56 se tak necítím. Jirka

Jiří Krtapáč:>Protože dnes vynakládat částky za veškerou obměnu zařízení je neúnosné.<
........
Pokud jde o zdraví zvířat jste povinnen se starat o svůj majetek tak, aby netpěl nebo nebyl důvod si myslet, že můžete být zdrojem nákazy.
----
Asi to bylo myšleno jako obměna nového zařízení pro novou rámkovou míru. Tam si myslím, že pokud někdo nechce radikálně zvyšovat stavy, tak pár centimentrů na šířku nemusí být důvodem ke změně míry.
Co se týká výšky rámku, nebo konstrukce úlu, tak tam důvody pro průběžnou obnovu (hlavně úlů a den) vidím.

Karel

Jiří Krtapáč:>Protože dnes vynakládat částky za veškerou obměnu zařízení je neúnosné.<
........

Pokud jde o zdraví zvířat jste povinnen se starat o svůj majetek tak, aby netpěl nebo nebyl důvod si myslet, že můžete být zdrojem nákazy.

Jestli to nezvládáte, nechovejte včely. Pokud se nezmění něco v tomto přístupu, můžeme se jakovčelaři těšit nato, že se stát nenechá zneužívat na stálé financování nápravy důsledků přestárlých a latentních (na peníze čekajících) včelařů.

(28247) (28254) (28274) (28309) (28314) (28315) (28319) (28321) (28326) (28328) (28330) (28347)Já jsem opravdu přesvědčený, že za nějakých 15- 20 let bude u nás normální standard Langstroth.
-----
Určitě je mezi vámi diskutujícími více pamětníků, kteří si pamatují pár desítek let zpátky diskuze o rámkových mírách a jejich předpovědi o zániku míry např. 39x24 , sjednocení mír atd. Myslím, že pokud budou u nás drobní včelaři, pak toto nehrozí. Protože dnes vynakládat částky za veškerou obměnu zařízení je neúnosné. Mimo to i přes některé zanedbatelné nevýhody, ale i výhody některých mír má většinou každý nějakou svou oblíbenou a nechtěl by měnit. Je to na každém k čemu se rozhodne, nebo v čem chce včelařit. Jirka

No tak teď jsem z toho jelen.Pavčelař,paryba,pablb,paklíč a teď Paroubek
komár, pakomár, pantáta. :-)

Karel

Já jsem opravdu přesvědčený, že za nějakých 15- 20 let bude u nás normální standard Langstroth.
-----
Myslím že národní míry budou pořád, 42 se udrží možná taky.
Ale Langstroth se udrží určitě, a pokud se neudrží drobní výrobci (což je i možné), pořád bude pro obchodníky snadnější dovést standard, než zadávat někde v oblastech s lacinou prac.silou maloseriovou výrobu.

Karel

No tak teď jsem z toho jelen.Pavčelař,paryba,pablb,paklíč a teď Paroubek.

Naši včelaři z ZO za socialismu pořádali dost společenských akcí, plesy,
dělali perníky a prodávali je a dělali myslím i medovinu. Z toho šla většina
zisků ZO, jen menšina byla za med ze spolkového včelína. Po 90 roce platby
za sály, muziku a jiné služby se zvýšily, perníky začala vyrábět spousta
podnikatelů a výsledek byl, že všechny tyto akce přestaly vynášet a proto je
dávno přestali dělat. Proto se ptám, jestli některé ZO či jiné organizaci
Svazu včelařů tyto společenské aktivity vynášejí i dnes. Ze zvědavosti,
případně kvůli obecném rozhledu, ne, že bych to chtěl zavádět i u nás.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 22, 2008 7:33 AM
Subject: Re: ?lov? ot?zka




Gusto peníze í které plynou do včelařství ze státní kasy se v žádném
případě " nevyžerou na slezinách" jak uvádíš. Ty pochází jiných aktivit
Jako jsou plesy zábavy a podobné společenské akce ale to ty jistě víš a jen
pliváš jedovaté sliny okolo Prožrat a necat zmizet státní peníze to je
doména jen tunelářů a jim podobných

Pepan

Pepan:>Prožrat a necat zmizet státní peníze to je doména jen tunelářů a jim podobných<
......

Pepane souhlas. Takže kolik procent z té roční státem (EU)vložené částky je promrhaných vniveč a kolik je fyzicky prokazatelným mrtvým inventářem včelaře?

A tunely mají mnoho podob. Nezapomeň. Můžeš stokrát být na školení, výstavách, seminářích atp, ale nakonec jen to co je doma - s tím Ty včelaříš nebo plníš med.

Gusto peníze í které plynou do včelařství ze státní kasy se v žádném případě " nevyžerou na slezinách" jak uvádíš.
-------
No, nevím jak nazvat některé přednášky a semináře kam opakovaně jezdí stále stejní přednášející se stejnou přednáškou pro stejné publikum. Nepoužil bych výraz jako GP, ale rozumně vynolžené prostředky to určitě nejsou.

Karel

Myslel jsem tím nakupovat stadardy, které používají velkochovatelé a kteří je budou mít skladem a budou ochotni něco ze svých zásob malovčelaři prodat.¨
Druhou otázkou je co budou používat. Je pravda, že Kolomý díky svému truhlařskému provozu může včelařit na míře která jej napadne, ale myslím si, že je to docela krátkozraké..Já jsem opravdu přesvědčený, že za nějakých 15- 20 let bude u nás normální standard Langstroth.

Podle mých zkušeností lze podle oček poznat v e které nástavku se nachází matka Na jaře kdy plodují nahoře létají horním očkem a v létě kdy je matka dole tak česnem. Na to , že se matka dostala do medníku mne upozorní právě to , že tam začne nebývalý provoz

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Svoboda <bsvoboda/=/centrum.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 21.3.2008 23:35:12
> ----------------------------------------
> Připojil bych se rovněž k tomuto dotazu Jiřího, protože "logistický provoz"
> v úle zvláště v tomto období ale nejen v tomto období vypadá úplně jinak,
> než když mají holky vstup pouze přes česno. V této době, kdy mám většinou 4
> NN(Optimál, stěna masiv 25mm), tak včely létají pouze očkem(očky). Když
> není letově, mají otevřeno pouze očko ve 3.NN. Když je letově, tak jim
> otvírám i očko ve 2.nástavku, protože se nemohu koukat , jak se tím jedním
> očkem nemohou prodrat s pylem dovnitř, protože zvláště na silných
> včelstvech je to velký cvrkot. Ale přitom přes česno jsou vlety a výlety
> jenom omezeně.Raději čekají na přední stěně a buď se proderou dovnitř a
> nebo znovu vzlétnou a zopakují "přiblížení" k očku znovu znovu - očka
> průměr 25mm. Myslím si, že i vnitřní organizace "stezek" musí být úplně
> jiná, než když se vše odehrává přes česno.
> Zatím jsem zde na diskuzi nezaznamenal obsáhlejší pojednání na téma očka. I
> zkušení kolegové, kteří zde dokáží opakovaně diskutovat na kde co, se na
> toto téma vyjadřují stylem "já to dělám takto" ale bez nějakého zdůvodnění
> ve vztahu k technologii, kterou používají.
> Pokud se teď nechají holky zalétat na očka, tak v sezoně, kdy třeba při
> metodě "přeléták k matečníkům" potřebujeme aby létavky létaly přes česno,
> tak ani tato metoda nejde u úlu s očky použít.
> Opravdu by mne zajímaly zkušenosti zkušených kolegů, protože        věřím, že
> už nejméně jedna generace včelařů výzkumníků se tím zaobírala ale ani v
> literatuře jsem nikde nic fundovaně zdůvodněného neobjevil. Takže z mého
> pohledu jako klad vidím větrání v zimním období, větrání v letních
> vedrech, možná teď kratší trasa pro nosičky vody ale jinak skoro samé
> mínus.
>
> Dík za názory!
>
> B. Svoboda
>
>
>

Jestli si to nesplet Se jménem Pavčela (druh mouchy)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: re :vesel? velikonoce
> Datum: 21.3.2008 20:38:47
> ----------------------------------------
> Termín paryba tedy znám jako rybu prehistorickou a pak ještě pablba,ale
> pavčelař?Že by spojení s pablbem?No učme se ,učme se,učme se,kdo že to
> říkal?
>
>
>

Gusto peníze í které plynou do včelařství ze státní kasy se v žádném případě " nevyžerou na slezinách" jak uvádíš. Ty pochází jiných aktivit Jako jsou plesy zábavy a podobné společenské akce ale to ty jistě víš a jen pliváš jedovaté sliny okolo Prožrat a necat zmizet státní peníze to je doména jen tunelářů a jim podobných

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lov? ot?zka
> Datum: 21.3.2008 08:04:53
> ----------------------------------------
> Vsusicky:>Myslím, ale že by průzkum v cechu profesních včelařů o používané
> rámkové míře mohl být zajímavý.<
> .......
> Nanic by to neukázalo. Pokud najdu ekonomický důvod rámkovou míru vyměnit,
> klidně ji vyměním. Na rámkové míře záleží jen z ekonomického hlediska a to
> u každého malého i vekého včelaře, ale každý preferuje nějaký jiný
> ekonomický důvod.
>
>
> Biologické pohledy na rámek a fantazijní útoky jedné skupiny s jednou
> rámkovou mírou na druhou skupinu s druhou rámkovou mírou jsou o ničem.
> Články typu "Langstroth nebo Dadant" jsou podle mého hodnocení zbytečně
> popsaným papírem.
>
> Spíš patří k úlové otázce úvahy typu:
>
> Jaký obchodník v ČR se zabývá dovozem z USA. Ona totiž inflace, o které se
> básní v Evropě tam ale vůbec neprobíhá. (jde o makroekonomický klam s
> tiskem a vývozem dolaru)
>
> Jestli si přepočítám dnešní kurz vůči dolaru, tak jestli počítám dobře,
> podle kalatogových cen 2008 bych mohl za cca 50 000 US$ nakoupit podstatné
> položky jako 4 000 Langstroth nástavků s plastovými rámky. No a to je
> položka, ke které se připočte přeprava a clo. Dna a víka udělat doma v ČR a
> myslím si, že za 1 milion korun úlové zařízení pro cca 1000 - 1100 včelstev
> je dobrý propočet pro částku na úly.
>
> Takže asi takto. Jestli se infiltuje do včelařství ze státní české kasy
> ročně asi 150 miliónů a nebyla by tu banda včelařů, kteří by ji zprominutím
> vyžrali na slezinách, ale přefinancovali by ji do svých chovů, máme tu
> právě světově nedostižné finanční podmínky pro inovace.
>
> Amen
>
>
>

Na očka mám úplně stejný názor. Pečlivě odzkoušel a jako bezvýznamné zlepšení je přestal používat a považuji je pouze za výrobní komplikaci. Celosezoně až do fumigace česno bez vložky. Asi 3/4 den mám s varrao sítí a už je také tak nevyrábím, protože ony zázračné výhody, když nekočuji se nijak neprojevily. Zdraví R. Stonjek

Vazeni pratele, prosim zrusit clenstvi ve vcelarske konferenci , protoze vlivem zhorseni zraku mne cetba na pocitaci skodi.
Dekuji Vam za pochopeni a preji trvale uspechy vsem vcelarum i organizatorum konference.
Dekuji za pochopeni.
Cernochova- cermed/=/tiscali.cz

...omlouvám se za nevyplněné téma, reakce na odpověď dr. Hubače Jiřímu.

Připojil bych se rovněž k tomuto dotazu Jiřího, protože "logistický provoz" v úle zvláště v tomto období ale nejen v tomto období vypadá úplně jinak, než když mají holky vstup pouze přes česno. V této době, kdy mám většinou 4 NN(Optimál, stěna masiv 25mm), tak včely létají pouze očkem(očky). Když není letově, mají otevřeno pouze očko ve 3.NN. Když je letově, tak jim otvírám i očko ve 2.nástavku, protože se nemohu koukat , jak se tím jedním očkem nemohou prodrat s pylem dovnitř, protože zvláště na silných včelstvech je to velký cvrkot. Ale přitom přes česno jsou vlety a výlety jenom omezeně.Raději čekají na přední stěně a buď se proderou dovnitř a nebo znovu vzlétnou a zopakují "přiblížení" k očku znovu znovu - očka průměr 25mm. Myslím si, že i vnitřní organizace "stezek" musí být úplně jiná, než když se vše odehrává přes česno.
Zatím jsem zde na diskuzi nezaznamenal obsáhlejší pojednání na téma očka. I zkušení kolegové, kteří zde dokáží opakovaně diskutovat na kde co, se na toto téma vyjadřují stylem "já to dělám takto" ale bez nějakého zdůvodnění ve vztahu k technologii, kterou používají.
Pokud se teď nechají holky zalétat na očka, tak v sezoně, kdy třeba při metodě "přeléták k matečníkům" potřebujeme aby létavky létaly přes česno, tak ani tato metoda nejde u úlu s očky použít.
Opravdu by mne zajímaly zkušenosti zkušených kolegů, protože věřím, že už nejméně jedna generace včelařů výzkumníků se tím zaobírala ale ani v literatuře jsem nikde nic fundovaně zdůvodněného neobjevil. Takže z mého pohledu jako klad vidím větrání v zimním období, větrání v letních vedrech, možná teď kratší trasa pro nosičky vody ale jinak skoro samé mínus.

Dík za názory!

B. Svoboda

Připojil bych se rovněž k tomuto dotazu Jiřího, protože "logistický provoz" v úle zvláště v tomto období ale nejen v tomto období vypadá úplně jinak, než když mají holky vstup pouze přes česno. V této době, kdy mám většinou 4 NN(Optimál, stěna masiv 25mm), tak včely létají pouze očkem(očky). Když není letově, mají otevřeno pouze očko ve 3.NN. Když je letově, tak jim otvírám i očko ve 2.nástavku, protože se nemohu koukat , jak se tím jedním očkem nemohou prodrat s pylem dovnitř, protože zvláště na silných včelstvech je to velký cvrkot. Ale přitom přes česno jsou vlety a výlety jenom omezeně.Raději čekají na přední stěně a buď se proderou dovnitř a nebo znovu vzlétnou a zopakují "přiblížení" k očku znovu znovu - očka průměr 25mm. Myslím si, že i vnitřní organizace "stezek" musí být úplně jiná, než když se vše odehrává přes česno.
Zatím jsem zde na diskuzi nezaznamenal obsáhlejší pojednání na téma očka. I zkušení kolegové, kteří zde dokáží opakovaně diskutovat na kde co, se na toto téma vyjadřují stylem "já to dělám takto" ale bez nějakého zdůvodnění ve vztahu k technologii, kterou používají.
Pokud se teď nechají holky zalétat na očka, tak v sezoně, kdy třeba při metodě "přeléták k matečníkům" potřebujeme aby létavky létaly přes česno, tak ani tato metoda nejde u úlu s očky použít.
Opravdu by mne zajímaly zkušenosti zkušených kolegů, protože věřím, že už nejméně jedna generace včelařů výzkumníků se tím zaobírala ale ani v literatuře jsem nikde nic fundovaně zdůvodněného neobjevil. Takže z mého pohledu jako klad vidím větrání v zimním období, větrání v letních vedrech, možná teď kratší trasa pro nosičky vody ale jinak skoro samé mínus.

Dík za názory!

B. Svoboda

Předpona pa, by zase nemusela znít tak moc hanlivě. Vezmeme-li slovo klíč, pak paklíč je něco užitečně univerzálního. Paklíčem můžeme otevřít nouzově zámek. Z toho vyplývá, že pavčelař je univerzální včelař. Včelař, který si dovede poradit v každé situaci. Nemá včelaření jen naučené, ale tvůrčím způsobem nabyté. No tak řekněte, kdo z nás tedy v tomto smyslu není pavčelař? :-).

Termín paryba tedy znám jako rybu prehistorickou a pak ještě pablba,ale pavčelař?Že by spojení s pablbem?No učme se ,učme se,učme se,kdo že to říkal?

Po odzkoušení žádný profit nevidím a nepoužívám je už...

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Ji??
Sent: Thursday, March 20, 2008 6:11 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject:

Jaký je Váš názor na "přídavné" česínko - očko v nástavcích úlů, kdy jej
uzavírat, kdy omezovat jeho velikost ? Jak s jeho otevřením nebo
uzavřením
v současném chladném počasí ?

Díky za názory,
Jiří.

To je fakt. Čtou to děti.

pf

----- Original Message -----
From: <mmcc/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 21, 2008 1:37 PM
Subject: Re: Vcelar a jeho kurva


> Alespoň to napište slušně, když už !!!! :-(
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Vcelar a jeho kurva
> Datum: 21.3.2008 - 7:42:25
>
>> Server idnes.cz uverejnil rozhovor s jednou plzenskou
>> kurvou. Ceske vcelare
>> bude zajimat jak jsou jejich kolegove z fochu v odbytu
>> vcelich produktu
>> vynalezavi.
>>
>> Z toho rozhovoru.
>> Otazka: Nosí vám muži květiny?
>> Kurva: Dárečky, kytičky... Mám milého klienta,
>> je to včelař, nosí mi med a
>> medovinu.
>>
>> Takze i tak lze prodavat med.
>
>

On Friday 21 of March 2008 14:30:30 KaJi wrote:

> No mě šlo hlavně o tu cenu :-)
>
> Plastové rámky prý mají být vyráběny i u nás. Povídá se o Langstrothu
> 159mm.

to me zajima, kde a kde ?
ze by vd jested ?

Honza

docela pěkná lisovna :)

pri 20 lisech, dvojnásobných formách a nepřetržitém provozu 24h/7dní
to vyplivne 400 000 rámků týdně (lisovací cyklus odhaduji na 60sec,
možná bude menší)



G.Pazderka napsal(a):
> Takto vypadají současné prostory, kde se standardně vyrábí včelí rámek.
> Myslí si zde někdo, že se takto někde český standard také vyrábí? :-))
>
> To je fabrika na rámky ne nějaká dílnička ve sklepní chodbě činžáku.
>
> http://www.pierco.net/aboutus.htm
>
>

GP
Pokud i jde jen o plastové rámky (ne jen mezistěny) doporučuji Ti google map vložit termín Sønderborg, kde má Swienty sklady.
------
No mě šlo hlavně o tu cenu :-)

Plastové rámky prý mají být vyráběny i u nás. Povídá se o Langstrothu 159mm.

Karel

Alespoň to napište slušně, když už !!!! :-(

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Vcelar a jeho kurva
Datum: 21.3.2008 - 7:42:25

> Server idnes.cz uverejnil rozhovor s jednou plzenskou
> kurvou. Ceske vcelare
> bude zajimat jak jsou jejich kolegove z fochu v odbytu
> vcelich produktu
> vynalezavi.
>
> Z toho rozhovoru.
> Otazka: Nosí vám muži květiny?
> Kurva: Dárečky, kytičky... Mám milého klienta,
> je to včelař, nosí mi med a
> medovinu.
>
> Takze i tak lze prodavat med.