Včelařská konference

Já sem vzal starej hliníkovej papiňák a místo pojistky nahoře nasadil hadičku na stáčení vína asi za 30kč.Sehnal sem si plastovou přepravku na zboží.
---------------------
Tak nějak jsme to viděl.

A ještě trochu jednodušeji.
V první etapě chci vzít tu nerez vanu co jsem si pořídil s úmyslem parafinovat, alůe zatím v ní jen vyvyřuji.

Dát tam jen pár centimetrů vody, pak vyspádovanou desku (hliníkový plech ? ) co bude vyspádovaný do středu, kde pod ní bude stát nerezový lavor na trojnožce (lavory jsem jednou zakoupil v akci a jsou skvělé při medobraní na odkapávání atd) a nad ten plech naskládám souše a celou vanu zadekluji a pod ní budu topit tím mega hořákem na PB. Podle mě to bude mít výhodu stejně jako odšťavňovač, že to zbytkové teplo od "vyvíječe" půjde taky k voští. Nádoba s voskem bude stát z části ve vodě a ta bude dlouho držet teplo a nečistoty by se měly lépe oddělit.


Taky by mě zajímalo, jestli někdo řešil přívod rozvařeného humusu do ždímačky trubkou. Mám představu, že provrtám dno, trubka půjde nahoru jak u hospodských ve dřezu a tam bude kuželový špunt na provázku. Aź bude dost voští, zapnu ždímačku pod vanou a povytáhnu špunt. Chystám se do velkoobchodu s trubkama, jestli seženu průchodku v nerezu. Odhaduji, že by mohla stačit 5/4". Drátky nechávám v rámcích s likvidací starého voští i s drátky se už nějak vyvstekám.

Karel

http://www.helpthehoneybees.com/#/honeyBeeCrisis/honeyBeeCrisis/

Nejmodernejsi stranky. Navigace pres menu.

Nevíte někdo, prosím,jak vyrobit z včelího vosku vosk-přípravek na plovoucí podlahu a na nábytek. Co nejvíce přírodní, přímo recept nebo odkaz na literaturu.
Předem děkuji.

Dobrý den.Chci se podělit o svou zatím malou zkušenost.
Já sem vzal starej hliníkovej papiňák a místo pojistky nahoře nasadil hadičku na stáčení vína asi za 30kč.Sehnal sem si plastovou přepravku na zboží.Ta je vysoká asi 26cm.Takže se mi tam pěkně vejdou rámky 39x24 na stojato.Z bodu vyvrtal díru a nasadil hadičku.Na zakrytí mi postačila stará deska z linky.Pak sem papiňák postavil na kamínka bez kulatého horního tálu aby oheň šel rovnou na hrnec a zatopil.Jde z toho páry až až.Já sem sice netavil vosk jen napařoval propolis na rámkách aby mi šli dobře očistit ale určitě to půjde dobře.Pro mě je zbytečnost kupovat drahej vyvíječ když to můžu udělat takhle.Jak to bude s výtěžností to teprve uvidím.Míra

Takže parní tavidlo považuji ve výtěžnosti za velmi dobré a jsem rád, že ho mám. Až vyšetřím trochu času, plastovou nádobu nahradím hranatou skříní z vodovzdorné překližky, pak se tam vejde víc plástů a vodorovně. Zdraví R. Stonjek
------
To mě docela zajímá.
Vyvářka a odstředivka, to je takové velké prádlo a nechce se mi to vytahovat víc jak jednou, dvakrát za rok.
A právě zvažuji nějakou almaru, kam při medobraní atd. naskládám souše a zapnu to, a o nic se nestarám.

Takže mám dotaz :
1)je tam výtěžnost alespoň na mezistěnu?
2) Příkon vyvíječe je relativně malý. Bude na tu bednu stačit?
Já to vidím na dvě boilerová tělesa, cca 3-4kW, nebo plyn a hranatou napodobeninu Radimova odšťavňovacího hrnce ve větším a hranatém tvaru.
Má někdo zkušenosti?

Karel

Take prosim o fotky klatu na frantisek.rousek zavinac volny.cz. Dekuji.


Napiš email, pošlu Ti na něj fotky [odkaz] tohoto klátu zezadu.
Dělal si ho jeden lesák - motorovou pilou. Je to dvojprostorový, zadem
přístupný úl. Rámečky nejspíš přizpůsobil velikosti vzniklé dutiny.

No teoreticky možná, zvl máme li před sebou tabulku výtěžnosti jednotliuvých způsobů starou přes 50 let. Ale co si to také vyzkoušet. Oproti jiným pouze teoretikům jsem zbytky z parního hrnce/Sedláček/ podrobil zkoumání, Zbytky asi z 5 várek jsem znova rozvařil a prohnal pařákem s lisem. Naprosto bezvýznamný zisk. Další zbytky jsem vyvařil pod sítem, tento způsob považuji po odstředivce za nejlepší a opět v koláči jen zcela zanedbatelné množství. Takže parní tavidlo považuji ve výtěžnosti za velmi dobré a jsem rád, že ho mám. Až vyšetřím trochu času, plastovou nádobu nahradím hranatou skříní z vodovzdorné překližky, pak se tam vejde víc plástů a vodorovně. Zdraví R. Stonjek

------------
Takže je třeba dávat Gabon v noci:-)

Karel

Doufám , že ho nebudu muset začít používat .Způsob včelaření má vliv na kvalitu medu, ale taky na zdravotní stav včelstev.Kvalitu medu na trhu nemůžu posoudit, ale taková zpráva je zajímavá. Myslel jsem si, že každý druh medu od včelaře je dobrý.

Byla bych ráda, Vojto, kdybys mi mohl napsat, ,jestli máte ještě na prodej med, pokud jste ho už nevyprodali a nenechali si jen pro sebe. To bych si pak musela počkat, že? A počkala bych si ráda, protože ten med, který jsem si nedávno koupila na trhu, se s tím Vaším poctivým nedá vůbec srovnávat.
B.V.

O získávání vosku se už tady diskutovalo před rokem nebo dvěma roky.
Výsledek byl ten, že bez lisování nebo odstřeďování zůstává třetina až
polovina vosku ve voští.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 25, 2008 2:03 PM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> Na jednu sous 39x24 mam 5,5 dkg vosku. Mezistena, kterou
> do toho ramku budu zatavovat, vazi vic. Takze ted zvazuju
> dalsi zarizeni na do-zpracovani zbytku - nejaky lis, pracku nebo neco.
>
> Martin
> -------------
> To je divný, právě jsem to našel v katalogu Logaru a nabyl jsem dojmu, že
> je to nějaký profi výrobek k těžbě vosku. (Dřív jsme ho neměl, přišlo mi
to
> jako nějaká napařovačka na tapety atd).
> Má někdo lepší zkušenost?
> Karel

Myslel jsem obojí tedy s převahou jehličanů a nakonec i spíše listnaté.
Z reakcí si myslím, že vtětší problém budou spíše stanoviště včelařů než divoce žijící včelstva.

Benzín se doporučuje, jestli tomu dobře rozumím, proto, že benzinové páry v
uzavřeném prostoru usmrtí včelstvo, ale jinak neškodí. Z toho vyplývá, že
likvidace benzínem potřebuje zůžit nebo uzavřít vletový otvor. V přírodě
třeba vlhkým jílem. Jestli to byla hodně vysoká a úzká dutina a včely seděly
nahoře, tak taky možná benzín stekl dolů a páry zůstaly taky někde v dutině
pod včelami.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <311.kucera/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 25, 2008 3:12 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu


> Povedlo se mi už 2x narazit na divoce žijící včelstvo. Předloni jsem našel
> jedno ve stromu asi 1 km od místa, kam jsem chtěl právě umístit včely. Byl
> to hodně silný smrk a měl asi tak 3m nad zemí prasklinu, ze které
> vylítávaly včely. Podle různých návodů na likvidaci jsem koupil dvě
> plechovky benzinu, hodil na rameno žebřík a vydal se likvidovat. Bylo to
> docela o život a výsledek 0. Ta prasklina ("česno") byla asi přes metr
> dlouhá a nahoru se rozšiřovala. Vystříkal jsem tam malým tlakovým
> postřikovačem 2litry benzinu a při kontrole za týden včely vesele lítaly
> dál. Tak jsem ještě zkusil montážní pěnu a znovu na to. Balancoval jsem na
> konci žebříku a pokusil se celou prasklinu upchat. Ani to se nepovedlo. Až
> pak přišel Kiryl, strom to nevydržel a zlomil se. Tak jsem jen tak ze
> zvědavosti vzal motorovkou a rozřezal tu dutou část kmenu. Zjistil jsem,
že
> to byly skutečně divoké a nevzdělané včely, kterým evidentně chyběl učitel
> včelařství. Z úzké a dlouhé dutiny měly dílem zaplněnou jen horní část
> (spodek byl širší ale vlhký)a to ještě obráceně - nahoře byl plod a dole
> zásoby, vše uloženo hned za tím podélným "česnem". Roztoče jsem hledal ale
> naštěstí také nenašel. Od té doby, když tu občas někdo vykládá, jak se
> chovají včely v úlech podle toho, jak to mají v genech po milionech let
> života v dutinách stromů, myslím si svoje, že včely si vždycky udělají to,
> co se jim "uchce". zdenek
>
> Do lesů se během roku se do lesa vždy určitě několikrát dostanu, ale abych
> se přiznal, ještě jsem v lese na divoce žijící včelstvo nenarazil. Možná
že
> nechodím do těch správných lesů. Máte někdo osobní zkušenost s divoce
> žijícími včelstvy v lese nebo se bavíme spíše v teoretické rovině.

Neviděl bych to hned tak černě. Hnilobný rozklad uhynulých larev vlivem špatného ošetřování včelami může být velmi podobný příznakům moru. Liší se snad jenom v příškvarcích...zbytků po odumřelých larev, které u moru pevně lpí ke spodku buňky a v proděravělých víček, dalším typickým znakem moru. Morové buňky jsou mezerovitě roztroušené po plástech. Není pravděpodobné, že by vznikl kroužek cca 50 plodových buněk, které by byl všechny napadeny morem v takové míře, aby se projevili klinické příznaky.

Rozhodně informujte předsednictvo ZO o Vašem nálezu a pro jistotu odevzdejte ZO nebo OVS podezřelý plást, aby jej odeslala do akreditované laboratoře na bakteriologické vyšetření.


S pozdravem...M. Václavek

Češi loni za biopotraviny utratili přes miliardu korun


http://www.novinky.cz/clanek/136059-cesi-loni-za-biopotraviny-utratili-pres-miliardu-korun.html

„Trh s biopotravinami v České republice nabízí neopakovatelnou podnikatelskou příležitost. Je jisté, že spotřeba bude v několika následujících letech strmě stoupat. Byla by škoda přenechat většinu trhu zahraničnímu zboží“, uvedl Tom

------------
Takže je třeba dávat Gabon v noci:-)

Karel

Cukr je moc dobry a ceny v akci jeste lepsi.

Na Velkém Kosíři v přírodní rezervaci Andělova zmola a v rezervaci Studený kout

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor
> Datum: 25.3.2008 15:55:23
> ----------------------------------------
> Můžete uvést lokalitu, kde se Vám to přihodilo ?
>
> Díky Jiří
>
>
>

Můžete uvést lokalitu, kde se Vám to přihodilo ?

Díky Jiří

Povedlo se mi už 2x narazit na divoce žijící včelstvo. Předloni jsem našel jedno ve stromu asi 1 km od místa, kam jsem chtěl právě umístit včely. Byl to hodně silný smrk a měl asi tak 3m nad zemí prasklinu, ze které vylítávaly včely. Podle různých návodů na likvidaci jsem koupil dvě plechovky benzinu, hodil na rameno žebřík a vydal se likvidovat. Bylo to docela o život a výsledek 0. Ta prasklina ("česno") byla asi přes metr dlouhá a nahoru se rozšiřovala. Vystříkal jsem tam malým tlakovým postřikovačem 2litry benzinu a při kontrole za týden včely vesele lítaly dál. Tak jsem ještě zkusil montážní pěnu a znovu na to. Balancoval jsem na konci žebříku a pokusil se celou prasklinu upchat. Ani to se nepovedlo. Až pak přišel Kiryl, strom to nevydržel a zlomil se. Tak jsem jen tak ze zvědavosti vzal motorovkou a rozřezal tu dutou část kmenu. Zjistil jsem, že to byly skutečně divoké a nevzdělané včely, kterým evidentně chyběl učitel včelařství. Z úzké a dlouhé dutiny měly dílem zaplněnou jen horní část (spodek byl širší ale vlhký)a to ještě obráceně - nahoře byl plod a dole zásoby, vše uloženo hned za tím podélným "česnem". Roztoče jsem hledal ale naštěstí také nenašel. Od té doby, když tu občas někdo vykládá, jak se chovají včely v úlech podle toho, jak to mají v genech po milionech let života v dutinách stromů, myslím si svoje, že včely si vždycky udělají to, co se jim "uchce". zdenek

Do lesů se během roku se do lesa vždy určitě několikrát dostanu, ale abych se přiznal, ještě jsem v lese na divoce žijící včelstvo nenarazil. Možná že nechodím do těch správných lesů. Máte někdo osobní zkušenost s divoce žijícími včelstvy v lese nebo se bavíme spíše v teoretické rovině.

On Tuesday 25 of March 2008 10:05:12 vsusicky wrote:

> nechodím do těch správných lesů. Máte někdo osobní zkušenost s divoce
> žijícími včelstvy v lese nebo se bavíme spíše v teoretické rovině.

Jestli rikate les smrkove monokulture, tak tam asi nebodou ty dutiny,
ve kterejch bydlej. Naopak ve smysenem lese je ta pravdepodobnost vyssi.

Honza

ps : ja je zatim videl na hrbitove v lipach, v lese take ne, ale od doby co se
siri klistata s boreliozou tam chodim jen kvuli vcelam.

Kdysi z dětství si pamatuji včelstvo v dutině mohutné lípy u místního
kostela, myslím, že to tam někdo buď vybral nebo ucpal, z ničeho nic se tam
přestaly objevovat. Nejblížší včelař měl včely na zahradě 50 metrů od lípy.
Asi dvakrát nebo třikrát za cca 30 let jsem v lese v kmenech vyvrácených
stromů narazil na zbytky roje, 1 - 3 postavené panenské plásty se stopami
pylu atd, byly to vždy smrky relativně běžné tloušťky a stáří, dutina tak do
metru a půl vysoko nad zemí v ztluštělé vyhnilé části kmene, nicméně s velmi
malým objemem odpovídajícím maximálně polovině objemu nastavku 39x24. Loni
jsem objevil v lese létat včely z kmene jasanu ve výšce asi 8 metrů, kmen
tam má šířku odhadem 40 cm.. I vůbec vidět, jestli tam ty včely létají, je
tam dost problematické, já jsem to zjistil jen tak, že to v koruně hučelo, i
když žádný ze stromů kolem nekvetl a žádná medovice nekapala. a asi po 10
minutách jsem objevil pod stromem místo o ploše asi 1 metru, kde jedině se
dá prohlédnout skrz větve až k tomu otvoru a vidět ty včely. Loni jsem to
nechal tak, letos se tam občas půjdu kouknout a jestli tam budou, zkusím
sehnat ještě nějakého okolního včelaře a zlikvidujeme je. Sám se tahat s
osmimetrovým žebříkem a lést bez zkušeností na strom kdesi v zarostlém
lese, kde projde někdo dvakrát za den není to pravé ořechové.
Jinak je asi nalezení divoce žijícího včelstva velká náhoda, počet ulétlých
rojů, které přežijí aspoň do podzimku, je podle mně tak jedno na několik
kilometrů čtverečních lesa a člověk může klidně projít metr kolem takového
včelstva a pokud je to třeba ráno, kdy nelétají, nemá šanci je zaznamenat.
Možná, že mnohem více ulétlých rojů bude v městech a vesnicích v různých
stavebních dutinách.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 25, 2008 10:05 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu


> Do lesů se během roku se do lesa vždy určitě několikrát dostanu, ale abych
> se přiznal, ještě jsem v lese na divoce žijící včelstvo nenarazil. Možná
že
> nechodím do těch správných lesů. Máte někdo osobní zkušenost s divoce
> žijícími včelstvy v lese nebo se bavíme spíše v teoretické rovině.

Do lesů se během roku se do lesa vždy určitě několikrát dostanu, ale abych se přiznal, ještě jsem v lese na divoce žijící včelstvo nenarazil. Možná že nechodím do těch správných lesů. Máte někdo osobní zkušenost s divoce žijícími včelstvy v lese nebo se bavíme spíše v teoretické rovině.
......
O jedné studijní dutině vím, a tam včely nepřežívají. Vstupní otvor po odlomeném suku je příliš velký a příliš nízko. Někdy včely vystaví divočinu i vně kmene, ale zimu většinou nepřežijí.

Spíše podle mě budou přežívat ve větších výškách a v dutinách trochu jiného typu. Taky jsem to viděl. ale je to z ruky, tak nevím jak se jim tam daří. Jedná se o ovocný strom a má v sobě jen úzké a dlouhé praskliny. Tam podle mě mají trochu šanci.

Karel

Na jednu sous 39x24 mam 5,5 dkg vosku. Mezistena, kterou
do toho ramku budu zatavovat, vazi vic. Takze ted zvazuju
dalsi zarizeni na do-zpracovani zbytku - nejaky lis, pracku nebo neco.

Martin
-------------
To je divný, právě jsem to našel v katalogu Logaru a nabyl jsem dojmu, že je to nějaký profi výrobek k těžbě vosku. (Dřív jsme ho neměl, přišlo mi to jako nějaká napařovačka na tapety atd).
Má někdo lepší zkušenost?
Karel

Jenže na takový uhynulý roj také připadá větší počet predátorů kteří hnízdo likvidují (myší, plši. zavíječi, ptáci atd) a tím se zase to procento snižuje. Kdežto na tom stanovišti je to jiné prostředí vytvořené umele člověkem a proto ta nákaza je také mnohem pravděpodobnější.
Pepan
---------
Velmi zajímavý článek o moru a o vyhledávání zdrojů nákazy je teď v MV1/2008. M.j. tam je uvedeno, že většina nakažených včelstev byla do 500metrů.

Jinak v lese je to šíření nákazy spíše jedna ku jedné a míň, protože něco připadne na myši, ptáky atd. A nebo to najde právě jedno včelstvo.
Zatímco když létají někam včely za intenzívní snůškou, nebo loupeží, tak se velice rychle přidávají k tomu prvnímu i další ze stanoviště. A i kdyby se nakazilo jen jedno, tak prohazováním rámku (hlavně při posilování zaostávajících) si to včelař roznese sám.

Zkusenost mam ted cerstvou. Vyvijec jsem poridil
na podzim.
K plusum radim - rychlost obsluhy, desinfekce ramku parou
K minusum - vyteznost vosku.

Na jednu sous 39x24 mam 5,5 dkg vosku. Mezistena, kterou
do toho ramku budu zatavovat, vazi vic. Takze ted zvazuju
dalsi zarizeni na do-zpracovani zbytku - nejaky lis, pracku nebo neco.

Martin

> -----Původní zpráva-----
> Nemá někdo z Vás zkušenost s tímto výrobkem?

Fotografie a videa ze včelařského plesu ZO ČSV Pardubice
http://sroll.net/vcely/2008/ples/index.html
loňský:
http://ples2007vcpa.borec.cz/index.html

Pepa

P.S. Já tam nejsem nikde vidět, protože jsem to fotil

Jenže na takový uhynulý roj také připadá větší počet predátorů kteří hnízdo likvidují (myší, plši. zavíječi, ptáci atd) a tím se zase to procento snižuje. Kdežto na tom stanovišti je to jiné prostředí vytvořené umele člověkem a proto ta nákaza je také mnohem pravděpodobnější.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:mor v?el?ho plodu
> Datum: 25.3.2008 10:12:27
> ----------------------------------------
> Já bych si s tím nešířením nebyl tak jistý. Roj ve stromu uhyne v dubnu nebo
> květnu na mor, pak se nějakou dobu nic neděje ale jestli jsou do vzdálenosti
> řekněme kilometru nějaká včelstva, může vůně díla přilákat hledačky a
> zlodějky v srpnu, kdy je hlad po snůšce největší. Zbylé medné zásoby jsou ze
> stromu odneseny a s nimi i mor. Na podzim třeba ujde pozornosti, protože
> zimní včely už jsou vylíhnuty, ale na jaře s rozvojem plodování se
> projeví.... Další rok už ta vůně je podstatně slabší, ale pořád může nějaké
> včely přilákat, hledačky hledají vůni propolisu. Podobně navštěvují staré
> otevřené úly....
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 24, 2008 9:22 PM
> Subject: Re:mor v?el?ho plodu
>
>
> ftip je v tom , že v tom lese není na pár arech 30 včelstev ale jsou na
> kilometry daleko Tam z velké části prání šíření právě ta vzdálenost
>
> PEPAN
>
>
>
>

Já bych si s tím nešířením nebyl tak jistý. Roj ve stromu uhyne v dubnu nebo
květnu na mor, pak se nějakou dobu nic neděje ale jestli jsou do vzdálenosti
řekněme kilometru nějaká včelstva, může vůně díla přilákat hledačky a
zlodějky v srpnu, kdy je hlad po snůšce největší. Zbylé medné zásoby jsou ze
stromu odneseny a s nimi i mor. Na podzim třeba ujde pozornosti, protože
zimní včely už jsou vylíhnuty, ale na jaře s rozvojem plodování se
projeví.... Další rok už ta vůně je podstatně slabší, ale pořád může nějaké
včely přilákat, hledačky hledají vůni propolisu. Podobně navštěvují staré
otevřené úly....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 24, 2008 9:22 PM
Subject: Re:mor v?el?ho plodu


ftip je v tom , že v tom lese není na pár arech 30 včelstev ale jsou na
kilometry daleko Tam z velké části prání šíření právě ta vzdálenost

PEPAN

Do lesů se během roku se do lesa vždy určitě několikrát dostanu, ale abych se přiznal, ještě jsem v lese na divoce žijící včelstvo nenarazil. Možná že nechodím do těch správných lesů. Máte někdo osobní zkušenost s divoce žijícími včelstvy v lese nebo se bavíme spíše v teoretické rovině.

Zdravím Árčí.Máš dobrej nápad a zajímá mě.Neměl by jsi nějaké fotky?
......
já bych byl taky pro. Možná nás bude víc a možná by to šlo někde vylepit na web a zveřejnit odkaz.

Karel

Podařilo se mi zkonstruovat styrodurový nástavek bez použití lepidla, a
to tak, že stěny drží dvě nahoře a dvě dole lišty, které jsou spojeny
čtyřkou sroubovou tyčí........
Gustav

Tento způsob používám už běžně k výrobě ne jen nástavků, ale i spodního dílu, jak v prodeji se oběvily závitové tyče.Viz. www.vcely.kvalitne.cz.
B.V.

Zdravím Árčí.Máš dobrej nápad a zajímá mě.Neměl by jsi nějaké fotky?Pro mě je nejlepší všechno vidět.Pochopím to daleko líp a rychlejš.Bude to asi na principu proskleného nástavku kde se ty šroubovice taky používají jako nosná kostra.Jestli něco máš prosím pošli mi to na.pupek73/=/seznam.cz
Moc díky a pěknej den.Míra

Podařilo se mi zkonstruovat styrodurový nástavek bez použití lepidla, a
to tak, že stěny drží dvě nahoře a dvě dole lišty, které jsou spojeny
čtyřkou sroubovou tyčí. Protože mán rámky 39x24 je popis týkající se
této míry, v případě jiné je nutné přepočítání.Vycházím ze styrodurové
desky 5 cm za necelé dvě stovky v Baumaxu, rozměr 125x60 cm. Vnitřní
světlost 40,5 x 48 cm, což je nástavek na třináct rámků. Může se udělat
i na méně, ale pak není využita celá deska. Z desky se udělá jeden a
čtvrt nástavku. Šroubovice prochází deskou těsně pod povrchem vnitřní
strany ( díl 40,5 x 25 cm - 25 cm je výška nástavku), pak projde přední
stěnou a následně latí cca 1x3 cm, která je na povrchu nástavku. Latě
jsou dvě proti sobě v horní a dvě proti sobě v dolní části nástavku.
Tyto celý nástavek svírají (matky s podložkami jsou staženy klíčem) a
drží ho pohromadě bez lepení. Pokud by někdo chtěl, může na spoje Ponal
namazat, ale funguje to i bez lepidla. Při výrobě je nutno před montáží
předem vytvořit drážky, já to dělám na cirkule s vysunutým kotoučem cca
1 cm a vodítkem cca 6 cm- Tak tento díl projedu z jedné i druhé strany a
drátky pro uložení šroubovice jsou hotové. Přední a zadní díl o
velikosti 58 x 25 (48 + 2x5 síla styroduru) propíchnu nabroušeným
svařovacím drátem (udělám pravý úhel z drážkovaného a předního dílu a
drážku projedu drátem skrz přední stěnu, to nahoře i dole, vpravo i
vlevo a pak i zadní díl. Poté se nahrubo sestaví nástavek, přiloží lať a
ta se označí a provrtá, přední i zadní lať, následně i dolní latě a
nakonec se celý nástavek sešroubuje. Je výhodné nechat u předního a
zadního dílu zub, který je na zakoupené desce a tento zub se otočí
směrem dovnitř. Do tohoto zubu se pak vloží hranol s vyřízlým sedlem pro
rámek, nebo jen vlepí slabá liště, na které ucha rámků spočívají. .*S
celám nástavkem se velmi dobře manipuluje, neboť ho lze držet za horní
lišty, je absolutně stabilní.* Nástavky jde sice snadno od sebe oddělit
lehkým poklepnutím, ale pokud by někdo zcela bez vyrušení chtěl nástavky
oddělovat, bylo by možno toto pomocí excentru (oválu), kterým by se
otočilo mezi dolní latí horního nástavku a horní latí nižšího nástavku.
Nástavku na sobě velmi dobře sedí, pokud někdo miluje dokonalost je
dobré si nalepit smirgl např. na dvířka, které jsou širší než je šířka
nástavku , a pak po celé této ploše celým dnem několikrát přejet.
Na drážky není nutná ovšem ani cirkula, tyto lze nakreslit a zářez
udělat ruční pilkou.
Pokud někdo vyrábí tyto nástavky bez cirkulárky, která zaručí
přesný pravý úhel řezu, je dobré si vyrobit jednoduchý příparevek, např.
deska 80x30 cm - dva kusy. Na jeden se podélne v prostředku na stojato
přiěšroubuje druhý, aby oba scvíraly pravý úhel. (vruty jsou skrz desku
spodem a končí ve vrchni stojaté desce. Aby pravý úhel byl stabilní a
přesný, uříznou se dva čtverečky, které se umístí z jedné strany, šrouby
z lícové jsou zapuštěny. Na dno se nalepí šmirglpapír, hrubý, nejlépe
kraj podsgtrčit pod stojící desku. Jednotlivé díly se pak po uříznutí
přejíždějí na tomto přípravku tak, žese mačkají k boční stěně a dole se
obrušují do pravého úhlu.
Nevím, zda toto někoho zaujalo, ale mohu případně sdělit na požádání
podrobnosti.
Výroba nástavků ze styroduru se mi jeví jako výhodná vzhledem k její
nenáročnosti na strojní vybavení, může je prakticky vyrobit každý.
Životnost minimálně třicet let, pokud nedojde k mechanickému poškození.
Nebudou asi vhodné pro toho kdo kočuje, vzhledem k větší citlivosti na
hrubé zacházení, ale pro použití na pevném stanovišti jsou ideální. Dle
mého názoru rozdíl mezi dřevěnými a polystyrenovými nástavky je hlavně
pro úcel použití. Pro velkoprovoz je polystyren nevhodný pro špatnou
odolnost vůči velkoprovozním praktikám. Z hlediska včel není rozdílu.
Dřevěné jsou též zdrojem obživy mnoha výrobců a proto to zatracování
výrobků, které se vyrábí svépomocně. Tepelné podmínky ztrácí význam se
sílou včelstev, ale ruku na srdce, ať se přihlásí ten, kdo po jarníá
prohlídce má sto procent včelstev ve dvou nástavcích a více?

Gustav

ftip je v tom , že v tom lese není na pár arech 30 včelstev ale jsou na kilometry daleko Tam z velké části prání šíření právě ta vzdálenost

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NAKOUTI <NAKOUTI/=/CENTRUM.CZ>
> Předmět: mor v?el?ho plodu
> Datum: 24.3.2008 20:54:50
> ----------------------------------------
> zajímalo by mě,co uděláte s morem včelího plodu u divokých včel...,zapálíte
> les ??
>
>
>

Miroslav Sedláček Bučovice prodává tyto vyvíječe a rovněž je na své včelařské farmě úspěšně používá.http://www.vcelarstvisedlacek.Zdraví Parkan.

zajímalo by mě,co uděláte s morem včelího plodu u divokých včel...,zapálíte les ??

> Nemá někdo z Vás zkušenost s tímto výrobkem?
> Děkuji Zdeněk.
>

Hned zítra nahlásit podezření na mor vedení ZO popř.nejbližšímu prohlížiteli včel.Následně nahlásit OVS,ta zařídí vše potřebné.Odešle podezřelou část plástu s plodem na vyšetření.Do 14 dnů budou výsledky.Nerad bych strašil,ale podle Vašeho zjištění je to MOR.Zavřete/ucpěte/ česno.Zdraví Parkan.

Děkuji za účast v diskuzi. Diagnostiku přenechám odborníkům díky

Rady p. Václavka nejsou moc rozumné. Pokud si pošlete plást na vyšetření sám, tak si to taky zaplatíte a celý kolotoč začne s veterinářem znovu. Jenom ztratíte čas.

S největší pravděpodobností se jedná o mor, který se loupeží dále rozšířil. Ihned volat veterináře, aby zařídil vyšetření. Znepřístupnit úl včelám.

Tak jak to popisuješ vypadá to na mor plodu Nahlas to okamžitě veterině nic nepodnikej sám přišel bys o náhrady Je pokud ti mor potvrdí TAK ŽÁDOSTI O NÁHRADY SI RADĚJI PODEJ SÁM je na to poměrně krátká doba

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zachlazen? Plodu-nebo mor v?el?ho plodu
> Datum: 24.3.2008 17:36:54
> ----------------------------------------
> V sobotu jsem kontroloval včelstva a narazil jsem na podezdřelý plod, bylo
> to v oddělku který zimoval na pěti rámcích, došlo v něm k loupeži a byl už
> bez včel, nacházel se v něm malý kroužek plodu asi 50 buněk. Všechny byly
> proděravěné,po jejich otevření tam byla světle hnědá klihovitá táhnoucí se
> hmota. Víčka byly světlé.Můj dotaz je jestli nemůže jít o zachlazení plodu,
> zda se už s tím někdy někdo setkal. Oddělek byl ještě před měsícem obsazený
> včelama. Prsím o radu děkuji
>
>
>

Všechny byly proděravěné,po jejich otevření tam byla světle hnědá klihovitá táhnoucí se hmota. Víčka byly světlé.Můj dotaz je jestli nemůže jít o zachlazení plodu, zda se už s tím někdy někdo setkal.

Jednoznačne ide o mor včelieho plodu. Nahlásiť regionálnej veterinárnej správe. Podozrivú lokalitu asanovať ohňom. Nemeškať!

Zřejmě půjde o zachlazení plodu, ale neváhal bych ukázat tento plást Vašemu místnímu zdravotnímu referentovy nebo prohlížiteli včelstev. V případě většího podezření by rozhodně stálo za to plást odeslat pro jistotu do laboratoře na bakteriologické vyšetření, zda se nejedná o nějakou vážnou chorobu.

S pozdravem...M. Václavek

V sobotu jsem kontroloval včelstva a narazil jsem na podezdřelý plod, bylo to v oddělku který zimoval na pěti rámcích, došlo v něm k loupeži a byl už bez včel, nacházel se v něm malý kroužek plodu asi 50 buněk. Všechny byly proděravěné,po jejich otevření tam byla světle hnědá klihovitá táhnoucí se hmota. Víčka byly světlé.Můj dotaz je jestli nemůže jít o zachlazení plodu, zda se už s tím někdy někdo setkal. Oddělek byl ještě před měsícem obsazený včelama. Prsím o radu děkuji

Další článek o včelách, tentokrát v Respektu.

fokus.respekt.cz/Vcely-na-vymreni.html

Řezání polystyrenu není náročné. Stačí jedna rovná nakloněná plocha a akušroubovák, s kterým se připevňují do plochy vodící lišty.

Je potřeba mít jak plochu tak také lišty hladké kvůli kluzu po nakloněné rovině.

Knapnutí drátu jem použil obyčejnou pásnici asi 25x4 mm z které jsem udělal U a připevnil k ploše zespodu. Nad koncem vyvrtat dírku a napnout drát.

K řezání stačí nerezový drát 0,4 mm určený k výpletu včelích rámků.

Teplota nerezového drátu se reguluje jeho délkou. Nerez má dobrý nárust odporu na délce.

Jako transformátor stačí i trafosvářečka na kov.

Vůbec nikdy bych si nehrál s kyblíkem se slanou vodou, protože to není odděleno bezpečně od sítě. Nemluvím o chráničích FI, které při vyšším potenciálu zemi vyhodí celý barák. To ale často prý neplatí v Čechách, protože ani často neví co FI je.

.........

R.S. - Jinak zajímavá regulace je popsána v literatuře s 30 až 40 let kdy je kladen důraz na kyblík se slanou vodou a natvrdo 220 V. Divím se co našich dědečků přežilo, zřejmě měli daleko tužší kořinek než my.

Řezání styroduru mám vyřešeno,desky řežu obdobně jako R.Stonjek tedy na cirkulárce-formátovce u truhláře jde to dobře.Lepím lepidlem na lolystyren a šroubuji.Natírám Eternalem,Balakrylem,nebo Latexem.Zajímá mě,čím natíráte plemenáče popř.nástavky zevnitř a z venku.Zdraví K.Parkan.

Než jsem upravil cirkulárku, tak jsem se řezání na cirkulárce bál. Teď to jde bez nejmenších problémů. Pořízení řezačky teplem by mě přibyl pouze další krám do dílny, navíc každý rychle zjistí, jak je výhodná plynule regulovatelná teplota drátu a regulace délkou drátu funguje jen mizerně. Navíc, vyrábím li úly, musím řezat přesně do pravého úhlu a po délce velmi přesně a rovně, jinak místo úlu vznikne nějaký šišatý paskvil. Deska Styroduru má rozměry cca 120 x 60 a tak to klade dost velké nároky na velikost stolu vybaveného pravítkem a formátovacím šoupákem takže kdo má pěknou cirkulárku, je zcela zbytečné pořizovat si do dílny další překážející krám se zcela omezeným a krátkodobým využitím. Samozřejmě, kdo chce vyrábět úly ve velkém, tak taková řezačka význam má, ale musí vypadat úplně jinak a úplně s jinou výbavou. Jinak zajímavá regulace je popsána v literatuře s 30 až 40 let kdy je kladen důraz na kyblík se slanou vodou a natvrdo 220 V. Divím se co našich dědečků přežilo, zřejmě měli daleko tužší kořinek než my. Zdraví R. Stonjek

Když tak o tom řezání styroduru, nebo polystyrénu přemýšlím, tak teplota řezacího drátku se dá regulovat kromě změny napájecího napětí i změnou vytápěné délky drátku. Když na svislý napnutý drát pod deskou stolu upevníme svorku s jedním přívodem el. proudu, a posouváním této svorky nahoru a dolů budeme měnit teplotu drátku. Nerezový vyhřívaný drátek by mohl být takto kratší oproti pocínovanému 2,6 x. Pokud to vyzkoušíte, dejte mi vědět i s obrázkem řezačky na e- mail – vorja=seznam.cz.
Zdravím, H.

dekuji za odpoved ma medovina kvasi krasne pouzil jsem holandske profesionalni kvasinky.no uvidim co prokvasi je to ma 1 medovina.Studoval jsem vinarkou skolu na melnice obor vinar, ale o medovine jsme se neucily nic.Dekuji takto za nazor a az prokvasi a udelam 1 kost tak napisi co jsem vyrobil.Dekuji honza

Dnes je hodně rozšířeným podnikáním výroba plastových sáčků a tito živnostníci na svých strojcích tento odporový drát používají nejlepší by bylo porozhlédnout se po svém okolí a oni vám poradí kde ho koupit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ?ez?n? styroduru
> Datum: 23.3.2008 22:43:02
> ----------------------------------------
> Nerezový tehdy ještě nebyl, zkoušel jsem odporový vytahaný z
> vadné spirály vařiče. P.
>
> Najlepší (dlho vydržal) bol odporový drôt používaný v nákladných autách,
> natočený na plochej cievke. OD primeranej hrúbky vydržal najdlhšie. Anton
>
>
>

Já používám na nástavky a hlavně oplodňáčky,truhlářské zbytky styroduru oboustranně polepené vodovdornou překližkou.Nevím jak se tom říká,ale vím ,že je to hodně drahé.Používá se to na výplně vchodových dveří.Beru jen zbytky od truhláře.Ten se jich rád zbaví a mě poslouží.Kdysi jsem to počítal a jeden nástavek Optimálu vycházel asi na 1 tisíc Kč.

Jsem rád,že při řezání polystyrenu na cirkuli zažívají i jiní pocity, že jde o život. Dá se tomu ale vyhnout. Základem je rozpěrný klín za kotoučem a přidat širší šraňk. Pak už to jde bez problémů. Zdraví R. Stonjek

Zadejte,
http://www.robex-dk.cz/index.php?category=9&subcategory=33&limitlow=24&vyb_cat1=&vyb_cat2=&vyb_cat3=

máte tam vše. Bohužel, je to za peníze. Dostupný je ale odporový drát a o ten jde.
Pepča

Nerezový tehdy ještě nebyl, zkoušel jsem odporový vytahaný z
vadné spirály vařiče. P.

Najlepší (dlho vydržal) bol odporový drôt používaný v nákladných autách, natočený na plochej cievke. OD primeranej hrúbky vydržal najdlhšie. Anton

Plesy pořádaji i jinné ZO např. ZO ČSV Zlatá Koruna na okrese Č Krumlov a maji velý úspěch .Těmto včelařúm fandím. Zdraví Felix.

Chut je dobra, vune nekterym pripomina mysinu.
Toz tak...

Martin

> Kolegáčkové, nemáte někdo vřesový med? Rad bych jej konečně
> ochutnal. U nás
> jde o velkou vzácnost, takže nevím kde jej sehnat.

Tady jsme výš, asi 330 a ještě k tomu na Severní Moravě a 15 kilometrů na
sever od Beskyd a sníh zatím žádný. Troška ho napadla v noci ve čtvrtek, ale
dopoledne zmizel. Sobota neděle bylo vcelku slunce, ale teplota vcelku
nízká, na slunci tak 8 - 10 st C, v noci kolem nuly. Včely létaly ven, ale
moc nenosily. Uvidíme, jak to dopadne přes noc a zítra, meteorologové hrozí
přívalem sněhu, ale dost možná to zase bude déšť s malou příměsí sněhu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 23, 2008 8:02 PM
Subject: Globální oteplování


> To globální oteplování nám dává letos ale zabrat. Heeep číííí. U nás je na
> Velikonoce více sněhu než bylo o Vánocích. A to jsme v závratných výškách
> 250 m n/m.
> Pepča

Řeže se takovým způsobem, že se plast zahřívá na několik stovek stupňů C.
při takové teplotě se každý plast rozkládá a vznikají toxické látky. Otázka
je jaký to je plast a jak velké množství se ho na ten drát dostane.
Co se týká drátu, kdysi jsem zkoušel na řezání polystyrenu obyčejný železný
pocínovaný. Nerezový tehdy ještě nebyl, zkoušel jsem odporový vytahaný z
vadné spirály vařiče. Na rozžhavení pocínovaný včelařský drát potřebuje
zhruba 4 - 8 ampér. Dneska jsem ho měřil, metr pocínovaného, bohužel
použitého drátu má odpor asi 1 ohm. Metr nerezového drátu má asi 7 ohmů. Do
rámku 39x24 potřebuji asi 1,60 metru drátu a zatavuji napětím 11 voltů,
takže do studeného pocínovaného drátku v rámku jde asi 6,9 ampér . Na 0,4 -
0,8 metru pocínovaného drátu stačí na rozžhavení těch 5 voltů. Jestliž má
metr nerezového drátu 7 ohmů a metr pocínovaného o zhruba stejném průměru 1
ohm, potom aby se nerezový drátek rozžhavil stejně, potřebuje nerezový
drátek proud asi 1,5 - 3 ampéry a ty tam půjdou při zhruba 3x vyšším
napětí. Pro detailisty nepočítám zvyšování odporu drátu při zvyšování
teploty, u železa to bude dost významné, u nerezového drátku asi potřebné
údaje pro konkrétní slitinu nebudou v tabulkách.

R. Polášek

To globální oteplování nám dává letos ale zabrat. Heeep číííí. U nás je na Velikonoce více sněhu než bylo o Vánocích. A to jsme v závratných výškách 250 m n/m.
Pepča

Stačí ve vyhledávači napsat odkaz -řezání eps odporovým drátem-amáte celou stránku odkazů.Nebo www.wagsoft.cz/view.php?cisloclanku=2005031402

Ještě k tomu trafu-na fotce fotce jsem si všimnul že je na něm napsáno-max.20 AMP.Jsou na něm kolíky pro 3,8,15V.Tak jestli tam jde těch 20 AMP.při plným výkonu?Kdo ví je to samoděl po nebožtíkovi sousedovi.Míra