Včelařská konference

Dotace na zimování jste již nedostali od roku 2001

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kajo <kajosekm/=/seznam.cz>
> Předmět: VD, co st?m ?28484
> Datum: 30.3.2008 23:03:37
> ----------------------------------------
> A. Turčáni, to je kvalitní názor dotace,by se měli vyplácet za vyzimované
> včelstvo ne za zazimované.Na to ještě páni výzkumníci,doktoři a ekonomové
> ještě nepřišli a to jen ke škodě danoˇvých poplatníků.
>
>
>

A. Turčáni, to je kvalitní názor dotace,by se měli vyplácet za vyzimované včelstvo ne za zazimované.Na to ještě páni výzkumníci,doktoři a ekonomové ještě nepřišli a to jen ke škodě danoˇvých poplatníků.

Kua, páni, toto je nejchytřejší člověk na Zemi. Nejen že všechno viděl, všechno zná a všude byl, je tady zcela nevyužitý. Měl by jít do tej ameriky a naučit je tam, jak se má včelařit. A měl by je to učit aspoň 20 let. Já se jeho rad milerád vzdám.

Máte podobnou zkušenost? Před měsícem pěkná včelsta opět mizí, je tam matička a stovka včel. Pepík

Lenže napísaná diagnóza svedčí o inej príčine slabnutia včelstva, i keď začiatok bol od poškodenia VD v jeseň- podzimu.

Toto svedčí o poškodení včelstva nozematózou a tá sa nemusí prejaviť ani typickým kalením včiel na plásty a vonkajší letáč. Tú hranicu je ťažké určiť, ale skúsenosti hovoria o Noséme apis.
Tu šte môžee využiť matku do iného včelstva, obyčajne pri týchto prípadoch nie jepoškodená prvovokom N.A. alebo N.C. (cerana), ale včely čím skôr vysírte, tie sa zachrániť nedajú.
Anton

Máte podobnou zkušenost? Před měsícem pěkná včelsta opět mizí, je tam matička a stovka včel.

Proč skleněný nástavek?
Bude to pro lidi co půjdou kolem aby se mohli podívat jak včelky žijou.Proto.Míra

Je to Vaše volba, ale zhoršení zraku nemusí být důvodem pro odchod od monitoru a počítače - písmo si lze libovolně zvětšovat či zmenšovat podle potřeby:

Postup je víceméně shodný, trochu se může lišit podle typu prohlížeče:

Internet Explorer
v menu ZOBRAZENÍ -> VELIKOST TEXTU -> vyberte velikost

Mozilla či Firefox
v menu ZOBRAZIT -> VELIKOST TEXTU -> vyberte velikost

V nových verzích lze také použít dvojhmat CTRL a zároveň + ("plus" na číselné části klávesnice) pro zvětšení či - ("mínus") pro zmenšení.
Případně CTRL a současně rolovat kolečkem na myši nahoru či dolu podle potřeby.

Dobrý den já jse jmenuji Pavel Macíček potřebuju do dneška 30.3.08 nejspozději v 20:00 jak jse rozmnozujou vcely Děkuji

Myší práce na styroduru:

http://www.sweb.cz/JJVCELA/Predjari_soubory/02.JPG

Proč skleněné nástavky?

"Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.

A.Turčáni:>(Kaliforniu, kde nie sú ani prirodzený opeľovači)<
..........

Používejte laskavě internet k potvrzení svých výroků a závěrů. Pokud jde o cizí zdroje, je tu jazykový problém, ale ten by neměl být až tak v čase překladačů a vyhledávačů omezením...

Typický příklad:
Na webu ČSV se zobrazí zpráva s odkazem, jak došlo k nehodě na dálnici při převážení včelstev.

klikám na odkaz a zjistím si zdroj. Zdrojem jsou novinky cz.

Mne to ale neuspokojí, protože jde stylově o zajímavý celosvětový hoax a chci vědět jak k tomu došlo a kam měli na které území namířeno. Nalézám zdroje za pomocí Google s heslem pro vyhledáni:

Bees close Calif. highway after truck flips over

... a zjišťuji, že měli namířeno na:

San Joaquin Valley

http://maps.google.com/maps?f=q&hl=cs&geocode=&q=San+Joaquin+Valley&sll=37.269682,-119.75235&sspn=0.437142,0.925598&layer=c&ie=UTF8&ll=36.248426,-119.294357&spn=0.055375,0.1157&t=h&z=13&iwloc=addr


No a při prohlídce cíle opylení při rozlišení 5-ti km nevidím žádné stálé a monotónní holé monokultury k opylení, ale asi čtverečně půlmílové pozemky.

Vidím na mapě pobřeží a vnitrozemí také hromady hustě obydlených oblastí. Jediné co není v Kalifornii hustě obydleno jsou kalifornská pohoří.

No a takto bych pokračoval i s výroky, že neměli přirozené opylovače. Přirození opylovači tam zcelajistě byly, ale nebyli tam zcela určitě opylovači rostlin, člověkem intenzivně zemědělsky a průmyslově pěstovaných. (v US má průmysl a pojem zemědělství velmi blízko na rozdíl od EU)

VB:
Tento způsob používám už běžně k výrobě ne jen skleněných nástavků, ale i spodního dílu, jak se v prodeji objevily závitové tyče.
-----
Výborný nápad, okopíroval to i ten Filip.)
A dá si v tom včely do putyky. A bude mít důvod k pravidelným protirojovým návštěvám :-)

kj

Kolik roztočů by tam tedy muselo být podle vašich propočtů?
-----

Jednou jsem si počítal, co se stane, když investici budu zhonocovat o 15% 20% 30% ročně a budu to dělat 15let. A teoreticky by jsme všichni museli chodit do důchodu jako multimilionáři :-)) (čas od času to občas hodí i 40%)

Nejen akciové trhy, ale i živá příroda má své výkyvy. Škoda že to u nás nikdo nedělá (výzkum) a tak musíme čerpat od těch proradných Američanů co trápí včely. Mimo jiné tam trápí včely desítky výzkumných týmů.
Na počet včelstev v USA /ani ne tři miliony - jen 6 krát víc než v CR) velmi vysoké číslo. Možná by to i u nás chtělo nějaký nekomerční výzkum.
A na
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0802/proc-prijdou-cechy-morava-a-slezsko-mozna-o-50-vcelstev
je dole jeden graf.

Ani ne v polovině sledovaných roků se za 4 měsíce ze 100 VD(!) na jaře rozvinulo napadení nad 500VD. !!!!

Duben, květen, červen, červenec - pak GABON, KM - to by tedy mělo fungovat i když je 100VD na konci března ve včelstvu.

A to je nikdo neofoukne zjara Formidolem, neudělá oddělek a jinak VD nezaškodí.

Nic není jednoduché, jak po tom někteří touží. Život v přírodě nejede podle směrnic.

Karel

Je to vždycky škoda, když někdo musí takhle diskuzi opustit. Nicméně pokud
je mi známo, z konference se neodhlašuje oznámením v diskuzi, ale takhle:

Odhlašování z e-mailové účasti na konferenci
Pošlete e-mail na adresu vcely-unsubscribe/=/v.or.cz. Další postup potvrzení
je stejný jako při přihlašování.

Kompletní pravidla jsou na http://www.vcely.or.cz/info.htm

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Černochová Věra" <cermed/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 30, 2008 8:44 AM
Subject: ODHLASENI Z KONFERENCE


Vazeni pratele, pred velikonocnimi svatky jsem se na teto adrese (douam, ze
je napsana spravne) odhlasila z vcelarske konference pro nahle zhorseni
zraku, coz ma za nasledek, ze na pocitaci bezne pismo nemohu dobre cist.
Protoze se do dnesniho dne nic nestalo a ja dostavam mejly z konference
stale, prosim znovu o laskave odhlaseni, preji vsem ucastnikum zdravi,
pohodu, pilne vcelicky a uspesny osobni i vcelarsky rok .S diky za pochopeni

Mgr.Vera Cernochova
mejlovy adresa : cermed /=/tiscali.cz

Já si vysazování lesních malin nejenže dovedu představit, já to už déle než
15 let občas dělám. Přirozeně nepíchám to někde na paseky mezi vysázené
stromky, kde by to je to zarůstalo a majitelé by ty maliny naopak
odstraňovali, ale na místa, kde by maliny neměly ničemu vadit, na příkopy
kolem cest nebo na okraje stávajících lesů. Ne všude se ujmou, ale třeba
před těmi 15 lety jsem dva keříky píchnul asi 30 metrů od sebe do náspu
příkopu kolem cesty a dneska jsou na tom místě 2 malinové porosty mezi
cestou a polem v délce cca 5 - 8 metrů. Jiná věc je to, že asi před 5 lety
se místní technické služby rozhodly sekat i porosty kolem polních cest a tak
každoročně jednou nebo dvakrát přejedou 2/3 těch malin od cesty "sekacím
šrotovačem" na rameni traktoru, na třetinu plochy u pole nedosáhnou a tak
jedině ta kvete, ať už to jsou maliny nebo všelijaké alergenní rostliny.
Jinde se třebas maliny neujmuly nebo se nerozšiřují, je přirozeně třeba
trefit stanoviště, které jim vyhovuje. Ale musím napsat, že v místě, kde
včelařím, většinu rovné plochy zaujímá pole, lesy zůstaly jen mezi těmi poli
v erozních rýhách potoků, které zemědělci za socialismu ještě nestihli
zatrubnit nebo na příliš svažitých místech, lesíky jsou velice často
rozkouskovány mezi majiteli doslova po stovkách metrů, cesty k nim byly
dávno zaorány, majitelé se o lesy zatím moc nestarají, takže rozhraní lesů a
polí nebo jednotlivých lesíků tam dosahují poměrně velké délky a často mezi
polem a stromy v lese je až několikametrová volná plocha, kde rostou jen
kopřivy a podobná buřeň, takže místa, kde by maliny nevadily, je kolem
hodně. Jinak na sázení malin není třeba nějaké velké vybavení, stačí
špachtle, kterou se maliny vyryjí a kterou se vytvoří díra na novém místě a
igelitový sáček v tašce, ve které se sazenice přenášejí a silná rukavice
kvůli puchýřům od špachtle.
Co se týká svazenky, napsal jsem o sázení na těch vykácených místech, kde
dříve díky zastínění či něčemu jinému žádný rostlinný podrost nebyl a tudíž
žádná konkurence pro svazenku zatím není. Záleží pak na včelaři, jestli
někde v malém rozsahu to semeno rozháže po zemi, zkusí ho do půdy nebo
jehličí trochu zašlapat a využije tu svazenku na pár metrech čtverečních,
kde si majitel neuvědomí, že to tam někdo schválně nasel nebo se dohodne s
majitelem paseky a naseje tu svazenku na nějaké větší ploše a třeba hráběma
zapraví do půdy. A potom z toho už bude mít i nějaké výnosy. Nejsem odborník
na les, ale domnívám se, že takhle zasetá svazenka na paseku po vykácení
bude mít na následující zalesňování spíše kladný vliv než záporný. Dojde k
zastíněné odhalené půdy, k urychlení rozkladu listí a jehličí na zemi, tím k
zvýšení obsahu živin v půdě pro stromky a i samotná svazenka dodá do půdy
nějaké živiny. A tím, že zabere ty holé plochy, zpomalí rozšiřování dalších
agresívních rostlin, které by se musely kvůli stromkům pracně ručně
odstraňovat.
Při té příležitosti bych se chtěl zeptat, jsou nějaké zkušenosti s ozimým
setím svazenky? Takovým, že by se semeno rozházelo na podzim, přes zimu by
leželo v zemi a vyklíčilo až na jaře? To by se totiž na ty paseky hodilo
nejvíc, v listí a jehličí je jinak kromě extrémně vlhkých let nedostatek
vláhy a semena by asi nevzešla.
Jinak ale bych chtěl říct, že takové vysazování zlepší kvalitu stanoviště
trochu, ale ne zásadně. Zásadně zlepší kvalitu stanoviště jen vlastnictví
aspoň hektaru správného lesa nebo pole a tudíž plošné vysazování včelařských
rostlin, ne nějaké paběrkování po okrajích cizích lesů a pasekách v rámci
nějaké stovky metrů čtverečních.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 29, 2008 7:37 PM
Subject: Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci


> Ono celé téma ohledně VD je jen tlachání o ničem. Leoš
>
> Múdry názor, u nás to beží už dlhšiu dobu. Za uhynuté nie sú žiadne
> príspevky a počet včelárov klesá npr. v r. 2006 to bolo 22 tis., tohoto
> roku 15 tis a počet včelstiev klesol oproti vlaňajšku len o 1 tis.
>
> Toho tláchaní o ničom je viac, neviem si predstaviť npr. vysievanie
> svazenky, vysoko kultúrnej poľnohopodársjej rastliny do lesa na miesta s
> vysadenými stromkami a presádzanie lesných malín, ktoré lesníci odstraňujú
> ako plevel. Svazenku je problém vysiať na dobre pripravené pole a napriek
> tomu, že je vysoká až 0,5- 0,7m burina ju prerastie a zadusí. Skúsený
> včelár pri včelnici dvakrát a do 1 km raz vysial svazenku a včely sa na
nej
> len "zabávali" a dokonca sa to neprejavilo ani na podnecovaní včelstiev.
Už
> to nerobí!

Vazeni pratele, pred velikonocnimi svatky jsem se na teto adrese (douam, ze je napsana spravne) odhlasila z vcelarske konference pro nahle zhorseni zraku, coz ma za nasledek, ze na pocitaci bezne pismo nemohu dobre cist.
Protoze se do dnesniho dne nic nestalo a ja dostavam mejly z konference stale, prosim znovu o laskave odhlaseni, preji vsem ucastnikum zdravi, pohodu, pilne vcelicky a uspesny osobni i vcelarsky rok .S diky za pochopeni

Mgr.Vera Cernochova
mejlovy adresa : cermed /=/tiscali.cz

A NIKDO MĚ ZATO NEODMĚNÍ sakra práce ! A za opylování se platí i v Evropě Jen naši zemědělci to berou jako samozřejmos. Zatím!!

Zrejme európski českí a slovenskí poľnohospodári a celé spoločenstvo to berú ako samozrejmú vec, že včela žije v prírode prirodzene! Ona aj žila, ale človek akoby prebral patronát na ňou a chová ju doma a berie z nej úžitok, teda niečo za niečo.
Je faktom, že české vesnice a slovenské dediny sú tak blízo seba a v každej sa chovali a chvalabohu ešte sporadicky chobvajú, že dokážu bezpečne opeliť nie až tak plošne veľké lány. Ak včely nedoletia z jednej dediny, tak prikletia z druhej. Poľnohospodár to vie, vždy to tak bolo, tak prečo by aj so záhradkármi mal platiť za opelenie plodín a stromov? Kto ich k tomu prinúti, preto sa s tým aspoň do istého času musíme uspokojiť.
Na druhej strane ak si vieme predstaviť Rusko aj USA (Kaliforniu, kde nie sú ani prirodzený opeľovači) a tie obrovské vzdialenosti dedín od seba, tam včela nedoletí, ak chcú mať úrodu, musia platiť. Asi tak. Anton

….dílo je moje!!!!!!A to komplet se dnem a víkem.Míra

To mne těší, že máte s čím se pochlubit, a že jste tak tvůrčí. Stává se, že řešíme věci dávno vyřešené, ale za zkušenost to stojí. Kluci mi taky posílají fotky stavu svých včel, a to pohled přes skleněné dno. Je radost, jak mají silná včelstva už nyní.Pokud zase budete zveřejňovat svoje dílo, rád se podívám a přiučím. Děkuji.
B.V.

Pepan:>Já být mladší a zdravý tak jdu na to.<
......
Na co? Pokud není poptávka po opylení, proč vytvářet nabídku. Zákony trhu jsou snad jasné a jestli mi někdo z Itálie nabídne za opylení jeho kiwi plantáže sumu 100€/včelstvo a zaplatí po dohodě, klidně mu je převezu. Není vážnější problém. Tedy kromě mísení plemen a nemocí. Sever Itálie je tuším ale ještě v pásmu kraňky a veterinární vyhlášky se dávají do společného systému hlášení nebezpečných nemocí v EU.

V minulém roce jsem napočítal při odběru měli 15 roztočů u jednoho včelstav. V průměru jsem se vešel pod 3 roztoče na včelstvo...S tím dotyčtným včelstvem jsem nic nedělal a při podzimním léčení nevykazovalo větší spád než ostatní včelstav na stanovišti.( to ale neznamená, že ostatní měly vysoký spád..) Kolik roztočů by tam tedy muselo být podle vašich propočtů? Proč to včelstvo nepadlo? Myslím, si, že jestli jich tam je spadlých 3 nebo 5 po nátěru a následné fumigaci bylo toto zbytečné dávkování léků do včelstva..To je můj osobní názor. Ono je to krásné plošně vyhlásit, ale nikdo mi nezaručí, že budou léčena ta včelstva, která to opravdu potřebují. Počítám, že minimálně 50% včelařů nátěr nedělalo...
Tom

((Na začátku rozvojové řady roztoče VD je tedy jeden roztoč. Po první cyklu jsou ji 3 roztoči, po druhém 9 roztočů, atd. Pak vývojová řade je: 1 3 9 27 81 243 729 2187 6561 roztočů. Poslední číslo je již vysoké, ovlivní nepříznivě plod zimních včel a pokud se neprovede přeléčení, pak dojde dříve nebo později ke kolapsu včelstev. ))

PŘEDSTAV SI
Takhle začít v Itálii pobrat za opylení někde si to nechat u nějakého profíka vytočit a tak pokračovat postupně celo Evropou a skončit ve Švédsku tam to celé zlikvidovat a na jaře k Taliánům dovést pakety a jedem znova Dneska žádné celní kontroly a šraňky na hranicích. Já být mladší a zdravý tak jdu na to. A veterinární předpisy, něž se vzpamatují tak jsem o 200 km dál A teď si to představ v Americe od Panamy až do Kanady

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci
> Datum: 29.3.2008 20:35:09
> ----------------------------------------
> Pepane přiznej se. Ty jsi nějakého američana co včelaří ve velkém musel
> potkat a on Ti to všecho takto vyzvonil. ;-)
>
> Americké včelařství (myšleno jako celek všech států)má podobnou strukturu
> chovatelů s počty chovaných včelstev jakou máme v ČR. Dokonce více se ji
> více podobá, než kde jinde v Evropě. Tj. že majoritní podíl ve struktuře
> chovatelů mají malovčelaři(převaha chovatelů včelstev s nízkým stavem
> chovaných včelstev). Ale. Velkovčelaři na rozdíl o nás zase vlastní většinu
> včelstev chovaných na území Států.
>
> Jsou tudíž co se týká efektivity, racionalizace určitě mnohem dále. Důkazem
> je dokonalý přehled v úlových standardech a v tak podobném ve spojitosti s
> rámkovou mírou.(maximální snížení nákladové položky na zařízení) Takové
> technologie potom studují a najivně prohlíží a fotí evropani, coby zavaleni
> nepochopitelnou metodou velkovčelařství. Jsi zářný, takového cestování
> prstem po mapě příklad.
>
>
> Americké včelařství se potýká většinou s naprosto stejnými problémy jako u
> evropského včelařství. Jsou ale v oboru mnohem dále než nějaký malý
> včelařík s úhynem po nezvládnuté varroáze u nás v ČR.
>
> Prosím Tě uvažuj otom co píšeš. Já si vážím každého, kdo dokáže rozumně
> argumentovat to či ono. Ty to často umíš. Ale následující Tvé řádku jsou
> jak vystřižené z komunistického bulváru z minulosti. Zkrátka jak z VUMLu.
>
> Aplikace antibiotik a hlavně monitoring správních orgánů je tam na vyšší
> úrovni než u nás.
>
> Dovozy medů na určitá státní území světa jsou a budou stále. Vidím takové
> poznámky v takovém duchu jakým jsi napsal pouze jako osobní, potažmo trvale
> aplikovanou kolektivní závist a vysoce najivní řeč.
>
> G. Pazderka
>
> .......
> >Něco podobného si mysleli Američané nechaly včelstva bez léčení s tím že
> přežijí jen ty co dokáží odolat. Nakonec to dopadlo tak , že velkovčelaři
> nakupují pakety v době kdy končí sezona v Austrálii tak tamní včelaři
> rozdělí včelstva na pakety a odešlou do států .VČELAŘE ŽIVÍ JEN OPYLOVÁNÍ ,
> CENA OKOLO 130 DOLARŮ ZA PŘISTAVENÉ VČELSTVO DO SADU med je jen přítěží,
> ten dovezou z Argentiny a Číny Boj proti moru se děje přímo z cisteren s
> antibiotiky důkladným kropením Také produkují minivčelstva v papírových
> úlcích kde místo matky je jen mateří látka . tyto pak prodávají zemědělcům
> k opylování. Mslíš si , že je to cesta.....???
>
> Pepan<
>
>
>

Kdyby jste si pamatoval pane Bernátku komu jste posílal fotky tak víte že jsem to stavěl přes zimu podle vás a teprve letos se chystám osadit včelami.Samozřejmě že podstata je vaše ale na vašem webu nikde není komplet proskení.To jsem si dovolil já.Děkuji vám ještě jednou za motivaci ale todle dílo je moje!!!!!!A to komplet se dnem a víkem.Míra

Tady na tom odkazu nabízím několik mích fotek ke schlédnutí.
http://www.ecards.cz/pupek3
Míra
Včely ve skleněném teprve budou?Tento způsob používám už běžně k výrobě ne jen skleněných nástavků, ale i spodního dílu, jak se v prodeji objevily závitové tyče. Nyní ověřuji třetí typ jeřábu na zvedání úlů, kde rovněž využívám závitové tyče. Je to jednoduché zařízení.
B.V.

schválně jsem napsal jen ty extrémy ke kterým lze dojít Ono placení za úhyn to je taky extrém I i když příjemný JÁ ZE TŘICETI VČELSTVY KUPUJI KOMPRESOR VYVÍJEČ PROVÁDÍM LÉČENÍ I 5× A NIKDO MĚ ZATO NEODMĚNÍ sakra práce ! A za opylování se platí i v Evropě Jen naši zemědělci to berou jako samozřejmos. Zatím!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci
> Datum: 29.3.2008 20:35:09
> ----------------------------------------
> Pepane přiznej se. Ty jsi nějakého američana co včelaří ve velkém musel
> potkat a on Ti to všecho takto vyzvonil. ;-)
>
> Americké včelařství (myšleno jako celek všech států)má podobnou strukturu
> chovatelů s počty chovaných včelstev jakou máme v ČR. Dokonce více se ji
> více podobá, než kde jinde v Evropě. Tj. že majoritní podíl ve struktuře
> chovatelů mají malovčelaři(převaha chovatelů včelstev s nízkým stavem
> chovaných včelstev). Ale. Velkovčelaři na rozdíl o nás zase vlastní většinu
> včelstev chovaných na území Států.
>
> Jsou tudíž co se týká efektivity, racionalizace určitě mnohem dále. Důkazem
> je dokonalý přehled v úlových standardech a v tak podobném ve spojitosti s
> rámkovou mírou.(maximální snížení nákladové položky na zařízení) Takové
> technologie potom studují a najivně prohlíží a fotí evropani, coby zavaleni
> nepochopitelnou metodou velkovčelařství. Jsi zářný, takového cestování
> prstem po mapě příklad.
>
>
> Americké včelařství se potýká většinou s naprosto stejnými problémy jako u
> evropského včelařství. Jsou ale v oboru mnohem dále než nějaký malý
> včelařík s úhynem po nezvládnuté varroáze u nás v ČR.
>
> Prosím Tě uvažuj otom co píšeš. Já si vážím každého, kdo dokáže rozumně
> argumentovat to či ono. Ty to často umíš. Ale následující Tvé řádku jsou
> jak vystřižené z komunistického bulváru z minulosti. Zkrátka jak z VUMLu.
>
> Aplikace antibiotik a hlavně monitoring správních orgánů je tam na vyšší
> úrovni než u nás.
>
> Dovozy medů na určitá státní území světa jsou a budou stále. Vidím takové
> poznámky v takovém duchu jakým jsi napsal pouze jako osobní, potažmo trvale
> aplikovanou kolektivní závist a vysoce najivní řeč.
>
> G. Pazderka
>
> .......
> >Něco podobného si mysleli Američané nechaly včelstva bez léčení s tím že
> přežijí jen ty co dokáží odolat. Nakonec to dopadlo tak , že velkovčelaři
> nakupují pakety v době kdy končí sezona v Austrálii tak tamní včelaři
> rozdělí včelstva na pakety a odešlou do států .VČELAŘE ŽIVÍ JEN OPYLOVÁNÍ ,
> CENA OKOLO 130 DOLARŮ ZA PŘISTAVENÉ VČELSTVO DO SADU med je jen přítěží,
> ten dovezou z Argentiny a Číny Boj proti moru se děje přímo z cisteren s
> antibiotiky důkladným kropením Také produkují minivčelstva v papírových
> úlcích kde místo matky je jen mateří látka . tyto pak prodávají zemědělcům
> k opylování. Myslíš si , že je to cesta.....???
>
> Pepan<
>
>
>

ahoj jak se mas???

Pepane přiznej se. Ty jsi nějakého američana co včelaří ve velkém musel potkat a on Ti to všecho takto vyzvonil. ;-)

Americké včelařství (myšleno jako celek všech států)má podobnou strukturu chovatelů s počty chovaných včelstev jakou máme v ČR. Dokonce více se ji více podobá, než kde jinde v Evropě. Tj. že majoritní podíl ve struktuře chovatelů mají malovčelaři(převaha chovatelů včelstev s nízkým stavem chovaných včelstev). Ale. Velkovčelaři na rozdíl o nás zase vlastní většinu včelstev chovaných na území Států.

Jsou tudíž co se týká efektivity, racionalizace určitě mnohem dále. Důkazem je dokonalý přehled v úlových standardech a v tak podobném ve spojitosti s rámkovou mírou.(maximální snížení nákladové položky na zařízení) Takové technologie potom studují a najivně prohlíží a fotí evropani, coby zavaleni nepochopitelnou metodou velkovčelařství. Jsi zářný, takového cestování prstem po mapě příklad.


Americké včelařství se potýká většinou s naprosto stejnými problémy jako u evropského včelařství. Jsou ale v oboru mnohem dále než nějaký malý včelařík s úhynem po nezvládnuté varroáze u nás v ČR.

Prosím Tě uvažuj otom co píšeš. Já si vážím každého, kdo dokáže rozumně argumentovat to či ono. Ty to často umíš. Ale následující Tvé řádku jsou jak vystřižené z komunistického bulváru z minulosti. Zkrátka jak z VUMLu.

Aplikace antibiotik a hlavně monitoring správních orgánů je tam na vyšší úrovni než u nás.

Dovozy medů na určitá státní území světa jsou a budou stále. Vidím takové poznámky v takovém duchu jakým jsi napsal pouze jako osobní, potažmo trvale aplikovanou kolektivní závist a vysoce najivní řeč.

G. Pazderka

........
>Něco podobného si mysleli Američané nechaly včelstva bez léčení s tím že přežijí jen ty co dokáží odolat. Nakonec to dopadlo tak , že velkovčelaři nakupují pakety v době kdy končí sezona v Austrálii tak tamní včelaři rozdělí včelstva na pakety a odešlou do států .VČELAŘE ŽIVÍ JEN OPYLOVÁNÍ , CENA OKOLO 130 DOLARŮ ZA PŘISTAVENÉ VČELSTVO DO SADU med je jen přítěží, ten dovezou z Argentiny a Číny Boj proti moru se děje přímo z cisteren s antibiotiky důkladným kropením Také produkují minivčelstva v papírových úlcích kde místo matky je jen mateří látka . tyto pak prodávají zemědělcům k opylování. Mslíš si , že je to cesta.....???

Pepan<

Ono celé téma ohledně VD je jen tlachání o ničem. Leoš

Múdry názor, u nás to beží už dlhšiu dobu. Za uhynuté nie sú žiadne príspevky a počet včelárov klesá npr. v r. 2006 to bolo 22 tis., tohoto roku 15 tis a počet včelstiev klesol oproti vlaňajšku len o 1 tis.

Toho tláchaní o ničom je viac, neviem si predstaviť npr. vysievanie svazenky, vysoko kultúrnej poľnohopodársjej rastliny do lesa na miesta s vysadenými stromkami a presádzanie lesných malín, ktoré lesníci odstraňujú ako plevel. Svazenku je problém vysiať na dobre pripravené pole a napriek tomu, že je vysoká až 0,5- 0,7m burina ju prerastie a zadusí. Skúsený včelár pri včelnici dvakrát a do 1 km raz vysial svazenku a včely sa na nej len "zabávali" a dokonca sa to neprejavilo ani na podnecovaní včelstiev. Už to nerobí!

Něco podobného si mysleli Američané nechaly včelstva bez léčení s tím že přežijí jen ty co dokáží odolat. Nakonec to dopadlo tak , že velkovčelaři nakupují pakety v době kdy končí sezona v Austrálii tak tamní včelaři rozdělí včelstva na pakety a odešlou do států .VČELAŘE ŽIVÍ JEN OPYLOVÁNÍ , CENA OKOLO 130 DOLARŮ ZA PŘISTAVENÉ VČELSTVO DO SADU med je jen přítěží, ten dovezou z Argentiny a Číny Boj proti moru se děje přímo z cisteren s antibiotiky důkladným kropením Také produkují minivčelstva v papírových úlcích kde místo matky je jen mateří látka . tyto pak prodávají zemědělcům k opylování. Mslíš si , že je to cesta.....???

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo <Ardenus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci
> Datum: 29.3.2008 15:42:49
> ----------------------------------------
> Pokud důvěrník dělá svěřenou funkci špatně, pak musí být nahrazen
> spolehlivějším.
> Zdravím, H.
> .................
>
> Tohle mě docela pobavilo - a smím se zeptat, kde toho spolehlivějšího vzít
> ? Ono se toho všude důvěrníky jen hemží -)
>
> Ono celé téma ohledně VD je jen tlachání o ničem. Zkrátka jsou včelaři
> kteří léčí poctivě a pak ti druzí. A pokud by se do toho nemontovaly
> nesmyslné dotace za úhyny, vyřešilo by se vše samo podobně jako u včelařů v
> Polsku. Měli bychom méně včelařů a méně VD.
>
>
>

Tady na tom odkazu nabízím několik mích fotek ke schlédnutí.
http://www.ecards.cz/pupek3
Míra

Podla tabulky vyvojdleteplot.xls nakladenych spolu 27000 vajiciek do dneska vyliahnutych 16600. Podla prehliadky tieto cila zodpovedaju skutocnosti. Aj s tychto cisel je zrejme ze tasko sa radi ked mame kazdy ine podmienky, ine vcely, ine ule. Preto hlavne zaciatocnici berte vsetko s rezervou a radsej si radu overte sami. Miro

To ale není vodní lázeň příteli.Samo že to jde.

Dá se.Já sem si takhle ohříval vosk v plecháčku pro výrobu matečníkových misek na kolíku.Větší množství určitě taky ale bude to dýl trvat.Míra

Myslel jsem vodní lázen jako ponor vosku do vařící vody.

Ahoj.Já jsem natíral před 14dny to bylo v sobotu krásně teplo.Plodu tam bylo různě.Koláčky 8-15cm někdy oválky trošku větší ale hlavně kolem dokola spousta vajíček tak se asi rozkladly.Míra

Dá.

pokud myslíme stejnou vodní lázeň. Stačí to jen zkusit.

Pokud důvěrník dělá svěřenou funkci špatně, pak musí být nahrazen spolehlivějším.
Zdravím, H.
..................

Tohle mě docela pobavilo - a smím se zeptat, kde toho spolehlivějšího vzít ? Ono se toho všude důvěrníky jen hemží -)

Ono celé téma ohledně VD je jen tlachání o ničem. Zkrátka jsou včelaři kteří léčí poctivě a pak ti druzí. A pokud by se do toho nemontovaly nesmyslné dotace za úhyny, vyřešilo by se vše samo podobně jako u včelařů v Polsku. Měli bychom méně včelařů a méně VD.

nedá

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vyv??en? vosku.
> Datum: 29.3.2008 14:46:50
> ----------------------------------------
> Dá se rozpustit včelí vosk ve vodní lázni?
>
>
>

Produktivnější než vysazování svazenky vidím na některých místech ve
vysazování lesních malin odebraných jinde v lese. Přirozeně jen tam, kde
nijak zvlášť v obhospodařování lesa nevadí, na nějaké neudržované kraje lesa
atd ne nějaké masívní vysazování uprostřed lesa na pasekách, kde by maliny
zahlušovaly stromky. Na vhodně zvolených místech to maliní zůstává na furt a
plošný výnos je srovnatelný nebo i lepší než ze svazenky. Ještě pořád je
doba, kdy se takové přesazené maliní ujme.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 29, 2008 3:06 PM
Subject: Re: Re:svazenka


> Svazenka a možná i hořčice by mohly docela dobře růst na čerstvých lesních
> pasekách, tam, kde byl pod stromy moc stín a není žádný rostlinný porost.
> Živin z jehličí a listí tam je dost, s vlhkostí oproti poli je to horší,
asi
> by to chtělo vhčí období. A nemuselo by to nijak vadit výsadbě mladých
> stromků, zvláště ta svazenka není nijak vysoká.
>
> R. Polášek
>

Hlásím dneska začátek kvetení mirabelky či myrobalánu , cca třetina květů na
stromě tady na severní Moravě, 320 m už kvete.

R. Polášek

Svazenka a možná i hořčice by mohly docela dobře růst na čerstvých lesních
pasekách, tam, kde byl pod stromy moc stín a není žádný rostlinný porost.
Živin z jehličí a listí tam je dost, s vlhkostí oproti poli je to horší, asi
by to chtělo vhčí období. A nemuselo by to nijak vadit výsadbě mladých
stromků, zvláště ta svazenka není nijak vysoká.

R. Polášek

Dnes při ošetřování zavíčkovaného plodu nátěrem toho moc k ošetření nebylo na 2 plástech na obou stranách täk něco k veloïkosti víčka od sklenice 0,7l jak je to u vás?

Dá se rozpustit včelí vosk ve vodní lázni?

Chtěla bych jej využít na léčbu plísně na nohou (nehty).
Pani Bláža, zabudol som špecikovať čo máte prop. tinktúrou natierať, aby liečby bola úspešná. Pleseň je ťažko zasiahnuteľnä, lebo je ukrytá v lôžku hlavne pod nechtom a tam kde živé telové bunky prekrývajú nechet.
Preto doprajte propolisu z tampónu vniknúť hlavne do odumretej časti pod nechtom z predu. V ďalšom priebehu liečby sa snažte zkracovať nechet a odumretú telovú tkáň z pod nechta odstraňovať.
Anton

Pokud se předjarní léčení provede správně, a tím se dosáhne požadované účinnosti, kdyby neexistovala reinvaze, toto léčení by teoreticky vždy vystačilo až do podzimu.

Chybou mnohých včelařů je to, že nesledují spad roztočů. Vlivem reinvaze ( např. když naše včelstva získají roztoče vylupováním cizích včelstev některého pavčelaře, který se o své svěřenkyně špatně stará, až jsou nemocné a zesláblé, tedy dobře vylupitelné, nebo včelstvo ve stromové dutině, které hyne na varroázu ) se počet roztočů může nečekaně během pár dní znatelně zvýšit. Proto je třeba kontrolovat spad i u včelstev, která byla na podzim zdárně vyléčena. Není třeba provádět monitoring spadu u všech včelstev, stačí si vybrat skupinku nejsilnějších včelstev na stanovišti, ve kterých je zpravidla větší množství roztočů něž u podprůměrných včelstev. Pokud se u nich objeví zvýšený spad roztočů, lze očekávat zvýšené zamoření i u ostatních včelstev vlivem reinvaze přes trubce.

Ale co je onen zvýšený spad roztočů? Málokterý včelař kontroluje spad i na jaře. Je-li v podletí kritický spad vyšší než 5 roztočů v průměru za den, pak na jaře je kritický spad již jeden roztoč spadlý v průměru za den vlivem přirozeného úbytku. Křivka počtu roztočů se po každé vylíhnuté generaci poměrně dost strmě zvedá.

Cituji:__________________________________________________________
A teď počítejme: Máte 8 samiček. Po jednom vývojovém cyklu vylezou průměrně na včele 3 samičky. Na konci vývojové (geometrické) řady o 8 cyklech bude: 8 24 72 216 648 1944 5834 17496 52488 roztočů.
__________________________________________________________________

( Obsah následujícího odstavce nesdělujte lidem, kteří léčení neprovádí poctivě, ať se varroázy více bojí:-)

Tak katastrofické, jak je růst počtu roztočů uváděn v citaci, to většinou nebývá, protože jinak by většina včelařů byla už dávno bez včelstev. Existují jisté regulační mechanizmy, které populační růst roztočů zpomalují ( jde především o vliv inbreedingu ( páření pokrevně blízce příbuzných jedinců, což v případě výskytu jen jedné samičky v dané plodové buňce je naprosto nevyhnutelné, protože páření probíhá vždy již v buňce ), ale také se projevuje prodlužování vegetativní fáze života roztoče ( doba, kdy se nachází na dospělých včelách ), jež může být klidně i 10 dní dlouhá, dále pak vzájemná očista dělnic od roztočů, poškozování roztočů a podob. ). Nicméně neléčené včelstvo evropského plemene v závislosti na reinvazi a vlastní odolnosti během 1-3 let na následky přemnožení roztočů uhyne.

Zvýšené zamoření varroázou v průběhu jara znamená, že by včelař měl provést léčení již tehdy ( samozřejmě jedině kyselinou mravenčí ) a nečekat až do podletí, kdy, jak ukázaly zkušenosti z loňského roku, může být již dávno pozdě, protože včelstvo bývá podlomeno vlivem viróz doprovázejících přemnožení roztočů. Podletní léčení tento stav již nezvrátí.

Nejvhodnější je jarní a časně letní léčení provádět po medobraní. V období vrcholu snůšky léčení kyselinou mravenší není vhodné provozovat nejen kvůli zvýšenému výskytu kyseliny mravenčí v medu, což ale není zdravotně na závadu, jen je med nepatrně kyselejší. V průběhu snůšky je účinnost léčení snížena ( řídká sladina pohlcuje páry kyseliny ), to je hlavní důvod, proč vyčkávat s léčením na mezisnůškové období, ale nikoliv až na podletí! Kyselina mravenčí je nejvhodnější prostředek k léčení varroázy, který se dá použít i v produkčním období.

Předjaří je rovněž vhodným obdobím k léčení kyselinou mravenčí, jen je třeba vyčkat na delší periodu teplého slunečného počasí. Radím Vám, všem kdo jste měli zimní spad v průměru větší než 1 roztoč na včelstvo, provést v předjaří léčbu odpařovači nebo alespoň dvakrát odparními deskami. Každý usmrcený roztoč v této době znamená v konečném důsledku snížení počtu roztočů v podletí o několik stovek až tisíců.


S pozdravem...M. Václavek

vorja:>Co s tím tedy uděláme? Lamentovat, že včelaří neléčí, nepomůže. Je nutno začít od základu.
GP:Jak chceš takového člověka naučit to, že mají nějak kooperativně a kolaborativně přistupovat k léčení? Tvá slova se navzájem vylučují, protože včelařství je převážně o osobním přístupu a ne nějaké organizované ne stále fungující, potažmo ne spolehlivé skupině lidí.
-------

Asi se začne pěkně od začátku se vznikem "spolků". Tehdy se členové sdružovali dobrovolně protože ve společném postupu viděli výhody.

Myslím, že nepomůže ani tak jarní plošné práškování (nikdy nevyhubíme všechny roztoče na území celé ZO atd, a tady stačí, když padne brzy v létě jedno včelstvo a už to jede), jako celoroční monitoring a vzájemná informovanost.

Asi se ti aktivní budou muset dát dohromady. Prostě síť lidí, kteří budou sledovat spad a vzájemně se informovat. O nákazové situaci nemohu soudit jen podle jednoho jedince, včelnice. Nehledě na to, že spad se asi projeví až po nějakém čase po invazi.

Na to stačí opravdu jen pár aktivních, bez výborů atd.

Pokud to zorganizují přímo výbory atd, tak lépe.

V HK jim to dokonce vyhláška opakovaně ukládá. A myslím že i v jiných krajích.

Jsme prostě ve válce a ta se vede furt. A většinou podle stále stejných pravidel.
Pokud roztoč "zaútočí" tak v létě. "Plošné bombardování" ke kterému teď všichni vzhlížejí s takovou nadějí problém v lepším případě oddálilo, ale nikdy nic plošně natrvalo nevyčistilo. Nakonec vždycky nastupuje pěchota a i v tomto boji si to budem muset s roztočem rozdat osobně my všichni v létě.

A boj s infekcí, nákazama atd. je stejný. To že na jaře obílíme a vydesinfikuje barák neznamená, že si celý rok nemusíme dávat bacha a nemýt si ruce.

A to mi na tom masovém šílnství vadí, že to v méněvzdělaných včelařích vytváří dojem, že tím bude problém do podzimu vyřešen. Důvěrník jim to natře, a jestli jim padnou včely, tak proto, že to udělal blbě!
Karel

Na timkturu se nemusí používat jen 80% a koncentrovanější líh. Propolis se
rozpouští i v méně koncentrovaném, jenom čím dál méně. Jako hranici pro
efektivní rozpouštění bych dal směs 50 % etanolu a vody. Já rozpouštím pro
"tělesné" použití zevně i zevnitř v 60% koncentrátu z pálenice. Z toho 60%
lihu já loužím jeden propolis dvakrát a směs potom slévám dohromady. Pro
"technické" použití, třeba pro impernaci vložek do bot proti zápachu nebo na
impregnaci v bytě proti plísni, loužím v obyčejném denaturáku.
Na plísně na nehty možná bude vhodnější použít jiné vylepšení. Když se
hlavně větší kousky propolisu máčí v málolihové směsi s vodou, tak 20 - 30
%, propolis se rozpouští do roztoku velice málo, ale naopak samotná
pryskyřice nabere do sebe trochu lihu a během pár hodin se stane měkkou a
velice intenzívně lepivou. Kde je třeba působit propolisem intenzívně a
dlouhodobě, ta pryskyřice se tam prostě přimázne. Na suchém povrchu nehtu a
pokožky bude držet velice intenzívně a dlouhodobě a zároveň jak bude měkká,
bude pronikat do všech štěrbin kolem nehtu. Prst bude přirozeně třeba
zavázat, ať se nezalepí všechno kolem a měnit tak jednou za den.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Blaena" <blazena.zelinkova/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 28, 2008 10:38 AM
Subject: Re: propolis


> Dostala jsem surový propolis. Chtěla bych jej využít na léčbu plísně na
> nohou (nehty). Může mi to pomoci a jak tinkturu zhotovit?. Děkuji za radu.
> Bláža

Vorja nezlob se namne a nic ve zlém, ale už jsem se dlouho takto po ránu nezasmál. Malá otázka. Jak chceš takového člověka naučit to, že mají nějak kooperativně a kolaborativně přistupovat k léčení? Tvá slova se navzájem vylučují, protože včelařství je převážně o osobním přístupu a ne nějaké organizované ne stále fungující, potažmo ne spolehlivé skupině lidí. Spolehlivost se dá vychovat a naučit, ale naše včelařské skupiny jsou vychovány - slyší většinou jen na peníze - dotace zadarmo.

A jestli se budou dávat dotace i za ztráty na které bylo upozorňováno předem, je jasně vidět, jak to špatně funguje a jak ta nespolehlivost je navíc ještě finančně hodnocena.(mluvím o pomoci na podporu obnovy včelstev, o které se prý podle webu www.agroweb.cz jedná)

..........

vorja:>Co s tím tedy uděláme? Lamentovat, že včelaří neléčí, nepomůže. Je nutno začít od základu. Masově osvětovou činností počínaje shora, až po včelaře. Důležitou úlohu musí sehrát důvěrníci ZO ČSV. Ti musí vědět, zda-li mu svěřený včelař, svá včelstva léčí, kdy léčí a jak léčí. A pokud včelař léčí špatně, pak mu důvěrník musí pomoci, nebo zajistit přeléčení i případně na jeho náklady. Pokud důvěrník dělá svěřenou funkci špatně, pak musí být nahrazen spolehlivějším. <

Poslední odstavec předchozího příspěvku je perfektní,ale jen po stránce teoretické.Praxe je jiná a vyměnit funcionáře není za koho.On to totiž alespoň u nás nechce nikdo dělat.Dost chmurných zítřků,kdo se bude starat bude mít a ti ostatní zapláčou.

Jistě že jarní přeléčení není všelék. Nesmíme to ale říkat moc nahlas, protože s najdou tací, kteří si řeknou: když to není všelék, proč bych to dělal, proč bych si přidával práci, proč bych si zvyšoval náklady? Je nutno si uvědomit, že na začátku jarního rozvoje musíme dosáhnout minimálního stavu roztoče VD, nejlépe žádného. I když jarní přeléčení je vysoce účinné (95 –98%), není ale stoprocentní. I když provedeme řádné přeléčení nátěrem a následnou fumigací, v některých včelsvech může zůstat nějaký ten roztoč. Pokud není žádný, je to dobře. Pokud zůstane jen jeden roztoč, co se pak děje?
Na začátku rozvojové řady roztoče VD je tedy jeden roztoč. Po první cyklu jsou ji 3 roztoči, po druhém 9 roztočů, atd. Pak vývojová řade je: 1 3 9 27 81 243 729 2187 6561 roztočů. Poslední číslo je již vysoké, ovlivní nepříznivě plod zimních včel a pokud se neprovede přeléčení, pak dojde dříve nebo později ke kolapsu včelstev.
Pokud provedeme přeléčení včelstev uprostřed výše uvedené rozvojové řady Formidolem, pak množství roztočů 243 při 80% účinnosti léčení se nám sníží na 243x0,20= 49 roztočů. Je to startovací čára nové řady rozvoje VD. Pak máme 49 147 441 1324 roztočů místo původních 6561. Pokud za 14 dnů znovu vložíme Formidol (jak doporučuje ing. Veselý), pak dosáhneme řady: 29 59 118 roztočů, místo původních 6561. A to už je velký rozdíl.
Pokud jsme při jarním léčení byli velmi úspěšní a vyhubili jsme všechny roztoče, pak ještě nemáme vyhráno. Do úlu se nám může dostat se zatoulanou včelou, nebo trubcem, jeden, několik, nebo při loupeži dokonce mnoho roztočů a pak vývojová řada začíná tímto okamžikem. Jediným účinným opatřením je provádět kontrolu denního spadu roztočů. Na jednoho spadlého roztoče na podložce pod sítem znamená, že máme ve včelstvu 100 roztočů, se kterými začíná rozvojová řada. Bylo doporučeno (na krajském semináři ČSV) provést již při pěti spadlých roztočích přeléčení včelstva.
Co s tím tedy uděláme? Lamentovat, že včelaří neléčí, nepomůže. Je nutno začít od základu. Masově osvětovou činností počínaje shora, až po včelaře. Důležitou úlohu musí sehrát důvěrníci ZO ČSV. Ti musí vědět, zda-li mu svěřený včelař, svá včelstva léčí, kdy léčí a jak léčí. A pokud včelař léčí špatně, pak mu důvěrník musí pomoci, nebo zajistit přeléčení i případně na jeho náklady. Pokud důvěrník dělá svěřenou funkci špatně, pak musí být nahrazen spolehlivějším.

Zdravím, H.

Dělal jsem jarní přeléčení u kamaráda, který přišel o nohu a byl ještě v nemocnici.Spad po týdnu na zasítovaných podložkách se pohyboval od 11 do 36 roztočů na včelstvo.Jinak bych si dovolil upozornit,že někteří májí přeléčeno,někteří se chystají a další to odfláknou a nebo neudělají vůbec. Je důležté aby to bylo uděláno v celé oblasti v jeden den nebo aspoň víkend.(celoplošně)
Závěrem bych upozornil,že toto léčení není všelék!Kdo si myslí,že má tímto pokoj od léčení bude plakat nad prázdnými úly v podletí.V minulém roce takových bylo a zdá se,že do teď nic nepochopili a říkají.Nemusím dělat přeléčení,ale já si ho udělám a budu mít klid.

Může mi to pomoci a jak tinkturu zhotovit?. Děkuji za radu.
> Bláža

Tinktúru pripravujem pre manželku, ale je to dlhý procec. Postihnuté nechta treby zostrihať, hodne hlboko a často natierať, priemo tampónom propolisovou tenktúrou.

Príprava propolisu: V lekárni zakúpte 50 ml 60% lekárnického liehu a priamo do fľašky vsypte 30 g rozdrobeného čistého propolisu a nechajte vyluhovať. Párkrát potrepte a už po dvoch dňoch môžete používať. Takto pripravenú tinktúru môžete ponechať až do spotrebovania alebo ju po 2 týždňoch precediť do tmavej liekovky. Ošetrenie robte ráno a večer, jemne obviažte, aby nedošlo k poškodeniu posteľnej bielizne. Očistíte čistým liehom.

Anton

svazenku bych zasel do zorané a dobře připravené půdy,nebotˇjejí počáteční rozvoj je velmi pomalý a konkurenční rostliny ji budou ubírat živiny a životní prostor.A propo,také jsem vysazoval vrby,vyséval svazenku a hořčici ,včelstev bývalo na 120 v katastru....2007 šlo do zimy 30 vč.,jestli bude úhyn, tak zůstane možná 25vč.,takže pastvy hojnost,včelu ani neuvidíš.

Špatně jsem to napsal, úplně postačí zaměstnanec. Ale měl by být zkušený, aby alespoň toho půl roku dokázal předstírat činnost . . .

Nicméně následný spad po léčení tolik přesvědčivý nebyl..cca 5 - 8 roztočů 24-48 hodin po fumigací na včelstvo. Mělo toto v mém případě smysl? Tom.

O tom, že nátěr plodu s fumigací měl velký smysl se vůbec nedá pochybovat. Já si to vysvětluji takto: Jedna samička VD zaleze do buňky před víčkováním plodu. Pak nasadí v buňce vajíčka, nejdříve samčí a pak samičí. Po vylíhnutí mladých roztočů se ještě v buňce mezi sebou spáří. Po vylíhnutí včely, vylezou na ní z buňky stará samička a až čtyři mladé samičky. Za 5 dnů mladé samičky dospějí a zalezou do buněk s plodem před jejich zavíčkováním a celý cyklus se opět opakuji. Jeden cyklus rozvoje tedy činí 12+5=17 dnů. A teď počítejme: Máte 8 samiček. Po jednom vývojovém cyklu vylezou průměrně na včele 3 samičky. Na konci vývojové (geometrické) řady o 8 cyklech bude: 8 24 72 216 648 1944 5834 17496 52488 roztočů. Tak velké množství roztočů již včely neunesou a zahynou. Pokud tomu nevěříte, nevadí. Hlavně to říkejte dalším včelařům. Včelaři miluji své včely. Pochopí to hrozné nebezpečí a budou důsledněji léčit. Dříve se tomu říkalo tuším, masově osvětová činnost.
Zdravím, H.

To je houby oproti tomuto:
http://www.agroweb.cz/zpravodajstvi/Poslanci-chteji-pro-vcelare-podporu__s43x30333.html


Poslanci chtějí pro včelaře podporu

.... co ten nový odpracuje...
---------------
Ale tady se mluvilo o novém zaměstnaci, ne o pracovníku.
:-))
Karel

zkuste mrknout na


http://www.vcelarenihrou.cz/propolis.php4 - na co je propolis dobry..

http://web.quick.cz/bronislavprokop/prod.html#pr - jak ze suroveho
propolisu zhotovit ruzne masti, tintury....






Blaena napsal(a):
> Dostala jsem surový propolis. Chtěla bych jej využít na léčbu plísně na
> nohou (nehty). Může mi to pomoci a jak tinkturu zhotovit?. Děkuji za radu.
> Bláža
>
>

Jsem pro, ta odměna bude odpovídat měsíčnímu příjmu. jenom to mají vymyšlené tak, že za každý měsíc co ten nový odpracuje, bude vyplaceno 10 000 ( celkem 50 000). Takže nejlépe někdo, kdo to peklo bude tak půl roku snášet.

Nejhorsi je ze se to dani :-((

po takovy vyplate a pohledu na dan by pak cloveka zajimalo kolik krku ten mesic zivi :-)

T.H.
---------------

Co při výplatě, ale teď při vyplňování daň přiznání, tak je to vidět.

Ovšem, právě včera jsme to počítali a vyšel mi stejný daň základ jako v roce 1997. A tak jsem měl možnost to porovnat.

Zlatí socani :-) Vyšlo nám to letos skoro na polovinu i bez dětí.

Karel

> Tož já se přidám, u nás je slíbeno 50 000,- Kč na ruku za přivedení nového
> pracanta. A klidně se rozdělím, ale žádný bratrsky, pěkně půl na půl.
>
> Leoš

Nejhorsi je ze se to dani :-((

po takovy vyplate a pohledu na dan by pak cloveka zajimalo kolik krku ten mesic zivi :-)

T.H.