77025

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



G.Pazderka (80.78.146.248) --- 4. 4. 2008
Re: v?ely, jedy a Machov? - p??teli K?apkovi (28642) (28697) (28710) (28712)


No ale nějak mě chybí postup od právníka co udělat a postupovat, jestli se zjistí, že v inkriminované době stříká více zemědělců.

Jedná se o " Murphyho zákony,,

Pepan


>
> Doporučený postup dle právního oddělení ČSV je takový:

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 4. 2008
Re: VD jarni oet?en? (28651) (28667) (28713)

Je to cenný článek, protože v podstatě určuje minimální cenu medu z 80 Kč za
kilo na 130 Kč za kilo. Jinak žvanění vedení Svazu o neúrodě způsobené
nedostatkem včel pokračuje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "cvanha" <kamil.turza/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 04, 2008 9:48 AM
Subject: Re: VD jarni oet?en?


> Takze jsem se docetl, ze mame jineho roztoce nez predloni a malo ucinneho
> leciva.
>
http://ekonomika.idnes.cz/vcel-je-malo-zdrazi-med-i-ovoce-dec-/ekonomika.as
> p?c=A080404_947238_ekonomika_maf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

cvanha (212.111.31.254) --- 4. 4. 2008
Re: VD jarni oet?en? (28651) (28667)

Takze jsem se docetl, ze mame jineho roztoce nez predloni a malo ucinneho leciva.
http://ekonomika.idnes.cz/vcel-je-malo-zdrazi-med-i-ovoce-dec-/ekonomika.asp?c=A080404_947238_ekonomika_maf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 4. 2008
Re: v?ely, jedy a Machov? - p??teli K?apkovi (28642) (28697) (28710)

Jedná se o " Murphyho zákony,,

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: v?ely, jedy a Machov? - p??teli K?apkovi
> Datum: 04.4.2008 09:14:51
> ----------------------------------------
> "Bohužel, podle "P a c k a l o v ý ch zákonů schválnosti", pokud dojde k
> tak velké otravě včel, že ji včelaři zaznamenají, je to obvykle v pátek
> odpoledne a veterinář je již dávno někde na chalupě nebo na Bahamách. I na
> to je však pamatováno".
> .......................................................
>
> Doporučený postup dle právního oddělení ČSV je takový:
> (Nasavrky dne 30.03.2008, aktiv učitelů včelařství). Pokud neseženeme
> veterináře, je vhodné požádat o pomoc při zajištění důkazů starostu, nebo
> jím určenou osobu (jde o nezávislou osobu s pokud možno úředním puncem).
> Je-li to možné i osobu která ošetření provedla, případně pro koho bylo
> ošetření provedeno a zajistit vzorek ošetřovaného porostu (z několika
> míst)o hmotnosti cca 20 dkg, do neprodyšného obalu, vzorek asi 20dkg
> otrávených včel do prodyšného obalu a vzorky uchovat v mrazáku. O celé této
> akci sepíšeme jednoduchý zápis (kdo provedl, v kolik hodin a kterého dne,
> co bylo děláno ...) opatřený podpisy zůčastněných osob. Je vhodné také
> provést fotodokumentaci ošetřeného porostu. Tato fotodokumentace by též
> měla být v zápise uvedena a popsána a je přílohou zápisu. Fotodokumentace
> je důkazem kvetoucího porostu - případně kvetoucích plevelů v ošetřovaném
> porostu nebo těsné blízkosti. V nejbližší pracovní den tyto vzorky se
> zápisem dopravíme na SVS, která zajistí a také platí vyšetření. V případě,
> že vzorky na vyšetření zašleme sami, sami také platíme.
> S přáním,
> abychom tohoto postupu nemuseli použít Pepča
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 4. 4. 2008
nabidka medu (28642) (28697) (28698) (28701) (28702) (28703) (28709)



Nabízím prodej medu těm včelařům,kteří již svůj med vyprodali a nebo o své včely přišli a chtějí si přesto udržet své zákazníky . Med je v sudech po cca 300kg /asi 8 konví / je smíšený,tedy ne řepka a orientační cena včetně sudu je 18 200,-Kč / čili 60,-Kč/kg , sud 200,-Kč.Okres Hradec Králové.
Nabídky buď na e-mail frantisek.rousek/=/atlas.cz nebo na mobil 776130089



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 4. 4. 2008
Re: včely, jedy a Machová - příteli Křapkovi (28642) (28697)

"Bohužel, podle "P a c k a l o v ý ch zákonů schválnosti", pokud dojde k tak velké otravě včel, že ji včelaři zaznamenají, je to obvykle v pátek odpoledne a veterinář je již dávno někde na chalupě nebo na Bahamách. I na to je však pamatováno".
........................................................

Doporučený postup dle právního oddělení ČSV je takový:
(Nasavrky dne 30.03.2008, aktiv učitelů včelařství). Pokud neseženeme veterináře, je vhodné požádat o pomoc při zajištění důkazů starostu, nebo jím určenou osobu (jde o nezávislou osobu s pokud možno úředním puncem). Je-li to možné i osobu která ošetření provedla, případně pro koho bylo ošetření provedeno a zajistit vzorek ošetřovaného porostu (z několika míst)o hmotnosti cca 20 dkg, do neprodyšného obalu, vzorek asi 20dkg otrávených včel do prodyšného obalu a vzorky uchovat v mrazáku. O celé této akci sepíšeme jednoduchý zápis (kdo provedl, v kolik hodin a kterého dne, co bylo děláno ...) opatřený podpisy zůčastněných osob. Je vhodné také provést fotodokumentaci ošetřeného porostu. Tato fotodokumentace by též měla být v zápise uvedena a popsána a je přílohou zápisu. Fotodokumentace je důkazem kvetoucího porostu - případně kvetoucích plevelů v ošetřovaném porostu nebo těsné blízkosti. V nejbližší pracovní den tyto vzorky se zápisem dopravíme na SVS, která zajistí a také platí vyšetření. V případě, že vzorky na vyšetření zašleme sami, sami také platíme.
S přáním,
abychom tohoto postupu nemuseli použít Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 4. 2008
Re: v?ely, jedy a Machov? - p??teli K?apkovi (28642) (28697) (28698) (28701) (28702) (28703)

Já se ptám, protože před několika lety, kdy jsem si plánoval začít včelařit
na současném stanovišti jsem se musel rozhodnout mezi pásem bývalé lesní
cesty na rozhraní lesa a pole, kde v předjaří jako první sleze sníh, kde je
v létě teplo a sucho , ale není větrno, ale kde kvůli uzkému pruhu pozemku
není možné včely umístit dál než metr dva metry od pole a mezi stanovištěm
pod tím polem, kde zůstává sníh, kde teče za velkých dešťů voda z pole a kde
je i přes léto poněkud vlhko. Zemědělci mně právě to první stanoviště s
poukazem na přesahování postřiků přes kraje pole vymluvili a tak mám včely
na druhém, cca 5 metrů daleko od kraje pole a cca 1,5 - 2 metry výškově pod
tím krajem pole. Jak jsem zjistil potom po postřicích s herbicidy, kraje
polí skutečně přestříkavají, občas až přes metr daleko.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sekretariát ÚV ČSV (e-mailem) --- 4. 4. 2008
[Fwd: Re: [Fwd: odhlaseni z konference]]

Odhlašuji se z účasti na konferenci. Chvojková

-------- Původní zpráva --------
Předmět:        Re: [Fwd: odhlaseni z konference]
Datum:        Thu, 3 Apr 2008 11:12:24 +0200
Od:        G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
Přeposláno - Komu:        vcely/=/v.or.cz
Komu:        Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>



Odhlašování z e-mailové účasti na konferenci

viz: http://www.vcely.or.cz/info.htm



--
S přátelským pozdravem
Lenka Chvojková
Český svaz včelařů
Sekretariát
Křemencova 8
115 24 Praha 1
tel: 224 934 082
e-mail: chvojkova/=/vcelarstvi.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 3. 4. 2008
Re: fotky pro všechny (28531) (28537) (28538) (28551) (28555) (28562) (28564) (28592) (28608) (28611) (28629) (28630) (28686) (28696)

My máme zákon o deliktoch v niečom podobný, trikrát a dosť, previnilec ide do basy a včely takisto, po splnení normy vyletí vraj 7 krát a dosť, potom leňoší na letáči alebo v úli na pláste a kašle na znášku

Podle Vás, zkracování včelám cesty kočováním je zbytečné? Jsem pouze autorem integrovaného dna, které nemá leták. Takže na letáku lenošit nemohou. Zprávy a obrázky ze sledování včel dostávám mailem od vlastníků integrovaného dna. Já osobně jsem toto ani neočekával a naopak mě to mile překvapuje. Není to jen varroa dno, ale má plno nových vlastností, jak na roztoče Varroa Destruktor.To zjišťují uživatelé, protože o žádné včelstvo nepřišli.
Proč přijdou Čechy, Morava a Slezsko možná o 50% včelstev | …
Je škoda, že nebyla zasíťovaná varroa dna dána mezi dotovaná technická zařízení, ani je v časopisech zatím neukázali, aby si je mohli včelaři vyrábět.Ten jeden obrázek ve Včelařství, který mi vydali, asi nestačí.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 3. 4. 2008
Re: ochrana nástavků (28690) (28691)

Na natírání nástavků, ale i den úlů, jsem začal používat lazurovací lak DIXOL, vodou ředitelný. Údajně je ekologický, neškodí životnímu prostředí, ani včelám, dřevo si ponechává přirozený vzhled, jsou krásně viditelná léta na dřevě. Provádí se 2 - 3 nátěry. První nátěr se provádí lakem ředěným vodou, další nátěry se neředí. Já používám odstín PINIE a jsem s ním spokojený. Pouze vnitřek dna nechávám bez nátěru, aby včely s nátěrem nepřišly do styku. Co kdyby náhodou ?

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 3. 4. 2008
Re: Včely a postříky (28642) (28697) (28698) (28701) (28702) (28703) (28704)

Řepka se stříká ještě před květen kdy o ní včely nemají zájem.
------
V mém případě to byla právě řepka za květu.
Fungicid Alert S. A ten by asi nebyl nijak škodlivý (podle rostlinolékaře to bylo O.K.) ale on tam něco přidal a kombinace už nebyla úplně neškodná.

Je to vždy dáno osobní zkušeností, ale v osobním vztahu zemědělec a včely, stejně jako občan a včely jsme se vždy setkával s úctou ke včelám.

Doufám, že to vydrží a nebudu muset měnit názor.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 3. 4. 2008
Včely a postříky (28642) (28697) (28698) (28701) (28702) (28703)

Je síce pravda, že jsou nějaké zákony a nařízení kdy, co a jak se má stříkat. V minulostí tomu bylo tak, že nějaký Zemědělský podnik prodal postřík pouze té osobě, která má oprávnění. Dnes je situace zcelá jiná. Dnes když půjdu do skladu kde mají nějaké postříky a budu chtít celý vagon a položím peníze na prkno, nikdo se mě ptát nebude na nic a už vůbec k čemu to potřebují atd. Navíc u těchto postříku je tak rychlý rozklad, že za několik hodin z rostlin už není možné nic poznat. Pokud vím vyšetření otrávených včel je asi za 20.000.- Kč. Pak kdo to zaplatí ?
Opravdu to není jednoduché, ale štěstí pro nás včelaře je pouze v tom, že postříky jsou drahé a nějak moc zemědělci se do postříků nehrnou když opravdu nemusí. Řepka se stříká ještě před květen kdy o ní včely nemají zájem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 3. 4. 2008
Re: v?ely, jedy a Machov? - p??teli K?apkovi (28642) (28697) (28698) (28701) (28702)

Radim Polášek:>jsou to postřiky, které byly stříkány do kvetoucího pole a včely si přiletěly se otrávit nebo to jsou postřiky, kdy byly úly blízko pole postříkány. Máte někdo včely třeba jen 2 - 3 metry od pole, které se stříká, třeba i když tam je jen obilí?<
........

Od pole jsem a to velmi blízko a nějaké otravy z postřiků obilnin jsem zatím, díky Bohu nezaznamenal.

Jsem tohoto názoru. Jak se ptal Karel. ...

Zemědělec to totiž nahlási na OÚ a dál co?

Co vím.Zemědělec musí mít platný průkaz, na základě kterého provádí ochrany. Ochrana rostlin jako taková podléhá zákonu o rostlinolékařské péči. Co říká zákon o rostlinolékařké péči je nutné znát. Tudíž jestli Karle budeš hovořit v tváří v tvář s nějakým zemědělcem, je nutné se bez jakýchkoli okolků dotázat, jestli zná zákon o rostlinolékařké péči. Samozřejmě pár věcí musíš znát i Ty.

Jestli ne, debata s ním jako taková je o ničem, protože si můžete jeden den potřást pravicí a poplácat po ramenech, ale druhý den zjistíš otravu, kterou třeba viditelně zapříčinil právě on.

A ještě k razaci otrav po postřiku. Existuje v několika úrovních. Já zažil tu nejrazantnější. Ta se vůbec neprojevuje tím, žeby včely naráz uhynuly a byl šmytec, a nebo že by nějaké hlídačky nevpouštěly včely do úlu. Spočívala v tom, že ve velkém houfu a jak se létavky s otráveným nektarem a pylem do úlu vracely, tak nejenže se samy otrávily a byly vynášeny na hromady pod česna, ale stačily nektar předat dalším včelám v úlu, uložit pyl do buněk. SYSTEMATICKY otráveno! - úl jako takový byl dlouhodobě neslučitelný s životem včel. Jedovaté souše, pylem živený plod, med, a i samotný úly.

Takže louhování úlů, oddělení od ostatních a vyvaření veškerého díla, navážení prakticky nových oddělků v jiných úlech.

Sezona na tom stanovišti v háji a hromada vícepráce. To je otrava včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 3. 4. 2008
Re: v?ely, jedy a Machov? - p??teli K?apkovi (28642) (28697) (28698) (28701)

jsou to postřiky, které byly stříkány do kvetoucího pole a včely si přiletěly se otrávit nebo to jsou postřiky, kdy byly úly blízko pole postříkány. Máte někdo včely třeba jen 2 - 3 metry od pole, které se stříká, třeba i když tam je jen obilí?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 4. 2008
Re: v?ely, jedy a Machov? - p??teli K?apkovi (28642) (28697) (28698)

Já to mám dobře nastavené s OÚ starosta mně zavolá kde a já zjistím směr letu včel a jednou jsem tak postřik zastavil do nočních hodin

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?ely, jedy a Machov? - p??teli K?apkovi
> Datum: 03.4.2008 16:28:07
> ----------------------------------------
> Bohužel, podle "P a c k a l o v ý ch zákonů schválnosti", pokud dojde k tak
> velké otravě včel, že ji včelaři zaznamenají, je to obvykle v pátek
> odpoledne a veterinář je již dávno někde na chalupě nebo na Bahamách. I na
> to je však pamatováno. Byl bych však rád, kdyby na toto téma na těchto
> stránkách pohovořil někdo fundovaný a s praktickými zkušenostmi.
> -------
> Já to zažil, naštěstí jen jednou a to v pátek odpoledne.
> Je to tak v MV asi 2roky zpět.
> Skutečně je problém, že si toho včelaři nevšimnou, a když všimnou tak to
> byla jen malá otrava, druhý den se ty včely zase probraly (bylo vyčištěné
> dno :-) , ale většinou hynou ).
> Vzorky se odesílají až v pondělí, veterinář mi tvrdil, že jim žádné
> výsledky nazpátek nepřišly a není jeho úkolem to někde urgovat. Mě to bylo
> jedno, protože včely nebyly moc zasaženy - stříkal "moje pole" asi půl
> hodiny. Když jsem se zajímal jak jsou vybavení tam, kam to SVS poslala ,
> tak to na moc velkou chem. analýzu nevypadalo (ale to je zpráva z
> doslechu).
>
> Ta otrava co jsem zažil nebyla úmyslná. Chlap s tím jezdil po svých polích
> od rána a teprve já si toho všiml.
> Podle jeho dotazů na kolegy v oboru se dá soudit, že ušetřil naftu a
> zkombinoval postřiky.
> Když zjistil že to vadí, tak to dál nedělá.
>
> Zajímavé bylo, že hned v pondělí u něj byl odborník od té firmy co prodává
> postřiky a poskytl mu právní školení.
>
> Myslím, že o otravaách se moc neslyší, protože jednak se moc nezjišťují a
> jednak protistrana má na své straně odbornou pomoc. Takže je těžké dokázat,
> že mi někdo otrávil včely, pokud se ten druhý umí obvinění bránit.
>
> Podle mě je to o komunikaci. A taky o tom jak jsou lidi zorganizovaní.
> Jestli ZO nemá ani telefoní čísla svých členů, aby se snimi v takovém
> případě rychle spojila je to na ....
>
> Hlášení včel na OU je dobré, ale asi nejlepší by bylo aby jeden
> člověk/parta měla kontakt na agronomy a malé zemědělce a věděly o sobě.
> Zemědělec to totiž nahlási na OÚ a dál co?
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 3. 4. 2008
Re: ochrana n?stavk? (28690) (28692) (28695)

Při přímém kontaktu s roztokem KM to síto začne korodovat okamžitě. Pokud je KM ve vzduchu, koroduje taky, ale mnohem pomaleji. Včelařské pletivo je, aspoň všechno, co jsem viděl, pozinkované galvanicky, dokonce bych řekl, že je kvůli ceně galvanicky pozinkován drát a z něho je teprve upleteno pletivo. Galvanicky pozinkovaný povrch má tak do 20 mikrometrů zinku a ten má navíc póry. Takový zinek má spíše okrasnou vlastnost, že povrch je lesklý a vzhledný do doby, než se výrobek prodá plus asi jeden, dva roky skladování někde v suchu. Proto je výhodné to pletivo ještě než ten zinek zkoroduje, ještě natřít. Aby měl samotný zinek i ochrannoz vlastnost, muselo by to být žárové pozinkování, jako jsou třeba králičí pletiva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.52) --- 3. 4. 2008
Re: včely, jedy a Machová - příteli Křapkovi (28642) (28697) (28698)

Oprava - něco jsem nedopsal (velká písmena)
Skutečně je problém, že si toho včelaři nevšimnou, a když všimnou tak to byla jen malá otrava, druhý den se ty včely zase probraly (bylo vyčištěné dno :-) , ale většinou hynou MIMO ÚL, PŘED ČESNEM, VČELY JE PRAVDĚPODOBNĚ NEPUSTÍ DOVNITŘ, nebo vynesou). k tomu ještě dodám - zajímavý argument mají zemědělci, ale bohužel to šíří i včelaři (Taky smutné)
Ty včely nebyly otráveny, oni je jen navoněly a ubodaly je včely z úlu/česna, protože jinak voněly.


Smutné je, že s většinu podobných věcí, o kterých si myslím že jsou mylné a zavádějící (malá otrava - včely ráno vstaly z mrtvých, žádná otrava nebyla , on by si toho všiml, každý večer když přijde z práce si kontroluje včely,..) jsem slyšel v této souvislosti od funkcionářů.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.52) --- 3. 4. 2008
Re: včely, jedy a Machová - příteli Křapkovi (28642) (28697)

Bohužel, podle "P a c k a l o v ý ch zákonů schválnosti", pokud dojde k tak velké otravě včel, že ji včelaři zaznamenají, je to obvykle v pátek odpoledne a veterinář je již dávno někde na chalupě nebo na Bahamách. I na to je však pamatováno. Byl bych však rád, kdyby na toto téma na těchto stránkách pohovořil někdo fundovaný a s praktickými zkušenostmi.
-------
Já to zažil, naštěstí jen jednou a to v pátek odpoledne.
Je to tak v MV asi 2roky zpět.
Skutečně je problém, že si toho včelaři nevšimnou, a když všimnou tak to byla jen malá otrava, druhý den se ty včely zase probraly (bylo vyčištěné dno :-) , ale většinou hynou ).
Vzorky se odesílají až v pondělí, veterinář mi tvrdil, že jim žádné výsledky nazpátek nepřišly a není jeho úkolem to někde urgovat. Mě to bylo jedno, protože včely nebyly moc zasaženy - stříkal "moje pole" asi půl hodiny. Když jsem se zajímal jak jsou vybavení tam, kam to SVS poslala , tak to na moc velkou chem. analýzu nevypadalo (ale to je zpráva z doslechu).

Ta otrava co jsem zažil nebyla úmyslná. Chlap s tím jezdil po svých polích od rána a teprve já si toho všiml.
Podle jeho dotazů na kolegy v oboru se dá soudit, že ušetřil naftu a zkombinoval postřiky.
Když zjistil že to vadí, tak to dál nedělá.

Zajímavé bylo, že hned v pondělí u něj byl odborník od té firmy co prodává postřiky a poskytl mu právní školení.

Myslím, že o otravaách se moc neslyší, protože jednak se moc nezjišťují a jednak protistrana má na své straně odbornou pomoc. Takže je těžké dokázat, že mi někdo otrávil včely, pokud se ten druhý umí obvinění bránit.

Podle mě je to o komunikaci. A taky o tom jak jsou lidi zorganizovaní. Jestli ZO nemá ani telefoní čísla svých členů, aby se snimi v takovém případě rychle spojila je to na ....

Hlášení včel na OU je dobré, ale asi nejlepší by bylo aby jeden člověk/parta měla kontakt na agronomy a malé zemědělce a věděly o sobě.
Zemědělec to totiž nahlási na OÚ a dál co?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 3. 4. 2008
Re: včely, jedy a Machová - příteli Křapkovi (28642)

Gustave, Gustave...
Já o voze, ty o koze. Tady alespoň vidíš, proč nestačí jen kormidelník. Ten na svých bedrech vše neunese. Můj příspěvek nebyl jen o jedech používaných v zemědělství. Mimochodem o těch jsem se ani nezmínil. Byl spíše o jedu v "myslích" některých lidí nepřejících včelařům. Byl také o prospěšnosti právního oddělení pro členy svazu. Prosím, přečti si můj příspěvek ještě jednou. Určitě uznáš, že Tvá odpověď???, nebo připomínka, je poněkud vytržená z kotextu. Nyní k jedům používaným v zemědělství. To Ti odpověděl a myslím že správně přítel Pazderka. Bohužel, podle "P a c k a l o v ý ch zákonů schválnosti", pokud dojde k tak velké otravě včel, že ji včelaři zaznamenají, je to obvykle v pátek odpoledne a veterinář je již dávno někde na chalupě nebo na Bahamách. I na to je však pamatováno. Byl bych však rád, kdyby na toto téma na těchto stránkách pohovořil někdo fundovaný a s praktickými zkušenostmi. Já jsem se dosud, díky sv. Ambrožovi, do role takto postiženého včelaře nedostal a tak bych pouze teoretizoval. Blíží se totiš období, kdy zemědělci budou pesticidy a herbicidy používat. A kdo ví co nám zítřek přinese.
Čau Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 3. 4. 2008
Re: fotky pro všechny (28531) (28537) (28538) (28551) (28555) (28562) (28564) (28592) (28608) (28611) (28629) (28630) (28686)

Včela, která sedne přímo na rámek, docílí většího výkonu úsporou času lozením po česně

Pane, nie každý zlepšovák je skutočne aj prínosom. Včela vždy odlieta z úľa tam, kde má letáč a kde sa zdržuje matka. Ak včelár využíva mater.mriežku a plodisko má nad dnom úľa, vždy budú včely valetovať a odlietať z očka alebo letáča kde vymedzená matka, ostatné otvory na úli budú ignorovať. Neplatí to prichove včelstva bez materskej mriežky, pretože vtedy matka ploduje podľa svojej orientácii v celom priestore úľa.
Prečo je to tak? Pretože včely bez "natankovania" materskej látky z úľa neodlietavajú (sú však aj výnimky), včely vtedy pri výlete a po návrate z letu, pri prechode debničky kde je matka, vždy sa včela nakontaktuje na materský feromón. Ak by včela odlietala OČKOM zo 6- tej debničky, tak ML nemá k dispozícii, nedokáže úľ opustiť a musí prejsť ked sa nachádza M.

To je jedna vec a to, či včela donesie do úľa viac medu ak má skrátenú cestu, je tiež pofiderné. V OVP bol publikovaný článok tom, koľkokrát cez deň včela vyletí pri dobrom počasí, vedkyňa dokázala, že v priemere je to 7 krát za deň a dosť. My máme zákon o deliktoch v niečom podobný, trikrát a dosť, previnilec ide do basy a včely takisto, po splnení normy vyletí vraj 7 krát a dosť, potom leňoší na letáči alebo v úli na pláste a kašle na znášku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 3. 4. 2008
Re: ochrana n?stavk? (28690) (28692)

nekdo tu davno nedavno zminoval, ze pri aplikaci k. mravenci zkoroduje i pozinkovane sito.

Pozinkovaný drôt naozaj koroduje, ale len vtedy keď sieť príde do priameho kontaktu s KM. Použil som 14mm HOBRU, ktorá vplyvom roztoku KM napuchla- nabobtnala a dostala sa do kontaktu so sitom. Človek sa celý život učí na vlastných chybách. KM od vtedy nepoužívam

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 3. 4. 2008
Re: ochrana nástavků (28690)

Stříbřenka neboli silikonový nátěr s obsahem hliníku určený pro teploty okolo 500 st C určitě nebude vhodný pro styk s potravinami a pro vnitřky úlů. Že se kdysi pro vnitřky úlů dost často používal, je věc jiná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 3. 4. 2008
Re: ochrana n?stavk? (28690) (28692)

Ono se síto moc dobře ochránit před rezavěním nedá. Na styku dvou drátů bude barva vždy praskat a bude to tam rezavět. Nátěr jen o nějaký rok prodlouží životnost síta,teda hlavně toho galvanického zinku, jak už tam není a dráty jsou rezavé, moc se tím nezachrání. Dle mého názoru jsou nevhodné vodouředitelné barvy, pokud to nejsou nějaké speciální na pozink, mají hodně pórů, kterými ty korozní látky proniknou. Jinak nemá cenu kvůli tomu nějaké speciální barvy shánět. Já bych se doma možná obtěžoval najít ještě resistin a natřel ty sita zředěným resistinem, možná bych vzal asfaltový nátěr, možná nějakou zředěnou systetiku, co by mně padlo pod ruku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 3. 4. 2008
Re:ochrana n?stavk? (28690)

Mohu pridat dotaz ohledne nateru???

Chci natrit pozinkovany sito kuli kyseline mravenci - nekdo tu davno nedavno zminoval, ze pri aplikaci k. mravenci zkoroduje i pozinkovane sito. Tak bych to rad osetril predem nez pak resil co stim.
Muzete nekdo poradit ci primo doporucit barvu vhodnou na pozink? Muze se na pozink pouzit obycejna barva na kov?

Premyslim take o Bisilu aby to bylo eko - slo by to?

Omlouvam se za naivni otazky ale s barvama sem zatim moc nepracoval.

Jinak nastavky take natiram Luxolem, nyni Lazurolem, ale melo by to byt stejne, pouzivam pinii a jsem spokojen.

Dna natiram modrou, mahagonem = temer cervena a kastanem = hnedou (co dum dal )

Dneska jsem se docetl, ze vcely vidi cervenou a timpadem asi i hnedou jako sedou ci cernou :-( ale problemy, ze by se nevracely dom neregistruju :-))

Tolik dalsi ukazka me neznalosti souvislosti :-)

Jinak predem dik za odpovedi

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Šefčík (90.176.2.8) --- 3. 4. 2008
Re: ochrana nástavků (28690)

Dělám to stejným způsobem - luxolem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Prispolnik (88.100.95.205) --- 3. 4. 2008
ochrana nástavků

Karel Stuchlik (88.208.95.148) --- 2. 4. 2008

Odpověď na nátěr úlových nástavků.
Nejlepší zkušenosti máme s trojnásobným nátěrem luxolem , vždy po 24 hodinách.
Vnitřek natíráme stříbřenkou,neb jinak včely sololit po čase vykusují.Je nanejvýš
vhodné tento nátěr po asi 3 létech vždy obnovit. Očko je též velmi užitečné.
Jedná se o nástavky,které jsou volně na včelnici,ty co jsou pod střechou ,u těch je naprosto
jedno,jakou barvou budou natřeny. S píše si myslím,že pisatel poprvé vstoupil do této diskuze
a tento jeho první vstup nebyl zrovna ideální,až se na to podívá,něco si s počítačem udělá. Hlavně zdraví...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 3. 4. 2008
Re: [Fwd: odhlaseni z konference] (28688)

Odhlašování z e-mailové účasti na konferenci

viz: http://www.vcely.or.cz/info.htm



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

SekretariĂĄt Ă?V Ä?SV (e-mailem) --- 3. 4. 2008
[Fwd: odhlaseni z konference]

Odhlašuji se z pravidelného zasílání příspěvků včelařské konference.

Lenka Chvojková, mail: chvojkova/=/vcelarstvi.cz


Děkuji za vyřízení.

-------- Původní zpráva --------
Předmět:        odhlaseni z konference
Datum:        Tue, 1 Apr 2008 12:29:41 +0100
Od:        Jaromir Cerny <JCerny/=/fame.utb.cz>
Přeposláno - Komu:        Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Společnost:        Univerzita Tomase Bati ve Zline
Komu:        vcely/=/v.or.cz



Odhlasuji se z pravidelneho zasilani prispevku vcelarske konference.

Dik za vyrizeni.
J. Cerny


________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server.
http://www.nod32.com



--
S přátelským pozdravem
Lenka Chvojková
Český svaz včelařů
Sekretariát
Křemencova 8
115 24 Praha 1
tel: 224 934 082
e-mail: chvojkova/=/vcelarstvi.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 3. 4. 2008
Re: Přemetení včel na mezistěny (28673) (28685)

M.Olšák:>Clovek musi pocitat s tim,
ze zkrmi hodne cukru (30 kg na vcelstvo).

Nadchlo me to. Libi se mi 'dira v plodovani' = vhodny okamzik
na leceni formidolem. Libi se mi vcelstvo na novem dile.
Letos to vyzkousim, chci to zaradit to do svych pracovnich postupu.<

...........
Nevím, ale těch 30 kg cukru mne podle tohoto vyjádření nenadchlo vůbec a spíš než shánět a investovat do zbytečného cukru, raději bych se určitě snažil propracovat a zafixovat nějaké levnější chovatelské způsoby obnov díla a účinků léčby během sezony.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 3. 4. 2008
Re: fotky pro všechny (28531) (28537) (28538) (28551) (28555) (28562) (28564) (28592) (28608) (28611) (28629) (28630)

V nějakém čísle Včelařství se v nějakých kometnářích diskutuje otom, že vlasec včely časem překoušou. A to většinou těsně nad spodní loučkou.

Jaké máte v tomto směru zkušenosti?

Na technologii využívání vlasce pracuji už mnoho let. Jeden takový rámek, jako suvenýr, jsem věnoval předsedovi ČSV Mgr. L. Sojkovi. To by snad rybáři pochybovali o kvalitě vlasce, kdyby ho včela přehryzla. Vlasec na spodní loučku neuchycuji a dává se dvojitě.

Jak dopadlo nedělní přemístění včel.
Zatím mi přišla mailem tato zpráva.
V pondělí jsem se dostal s práce až v 18:00l. Byl jsem zvědavý co dělají včely. Vypadá to že už si začínají zvykat, dělá jim problém přílet do úlu, neví zda sedat na drátěnou mřížku. Některé se už snaží přistávat hore na rámky.
S pozdravem
Včely nanosí desítky kilogramu materiálu do úlu. Včely pracují efektivně, a toho právě využívá nové integrované dno úlu, aby to měly maximálně umožněno.Včela, která sedne přímo na rámek, docílí většího výkonu úsporou času lozením po česně.Je to další a nový způsob, vedle přibližování včel kočováním, jak zvýšit výnos.
Včelaři dělají pravý opak.
Viz. tento patent.
Česnová vložka s komůrkou je užitečná včelařská pomůcka sloužící k odchytu rojící se matky. Je použitelná na všechny typy nástavkových úlů s vysokým "kočovným" podmetem a pro úly s vhodně přizpůsobeným česnem pro vložku.

Popis
Atd.
Když dáte včelám práci a volnost v úle,nesmí mít taky hlad, tak nemají čas se rojit.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Olsak (e-mailem) --- 3. 4. 2008
RE: Přemetení včel na mezistěny (28673)

Videl jsem to na kurze u pr. Zigala v podleti. O mesic pozdeji
jsem videl perfektne vystavene dilo na trech patrech
a vcely pripravene do zimy. Clovek musi pocitat s tim,
ze zkrmi hodne cukru (30 kg na vcelstvo).

Nadchlo me to. Libi se mi 'dira v plodovani' = vhodny okamzik
na leceni formidolem. Libi se mi vcelstvo na novem dile.
Letos to vyzkousim, chci to zaradit to do svych pracovnich postupu.

Martin

> Jaký je Váš názor na přemetení včel na mezistěny./jarní-
> př.Sedláček,podzimní- př.Jindra/.Děkuji.Zdraví Parkan.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 3. 4. 2008
Re: Stavba ulu-postup (22739) (22867) (22877) (28621) (28624) (28626) (28660)


> Zde mi není jasné, proč je "naše" dno méně vhodné? Právě
> pod toto celozasíťované dno lze zasunout diagnostickou
> podložku. Takto celoročně spad roztočů sledujeme. Pravda,
> o podložce se v pláncích dna nezmiňujeme, ale kus sololitu
> opatřit lištami po krajích není problém - a je to :)
>
> Hezký zbytek dne
>
> Lukáš Matela



Mate pravdu ze, to neni zadny problem, ale tim, ze to tam neni detailne nakreslene tak to zacatecnik, ktery varoa dno nevidel nazivo nemusim presne pochopit, proto odkaz na ten optimal kde je to vse slovem i vykresem popsano. Navic udelat si obrazek z vice ruznych zdruju neni na skodu a pak si vybrat co mi vyhovuje. To je moje zkusenost :-)

A to, ze to neni v planku detailne nakreslene neberte jako vytku. Vim jak pracne a kolik casu zabere delat takove vykresy pro cloveka, ktery se tim nezivi :-)

At se dari

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 3. 4. 2008
Re: Přemetení včel na mezistěny (28673) (28680)

Preloženie včiel v tomto čase absolútne neprichádza do úvahy. Nechajte ich ešte chvíľu, až do času kvitnutia vŕb na pôvodnom diele zosilnieť.

Páni, dovoľte sa mi vrátiť k svojmu prvému komentáru, aby som doplnil chýbajúce fakty, pretože v tak krátkom komentári, môže človek viacmenej konštatovať a nie zdôvodňovať.

- 13 rokov som včelstvá pripravoval na znášku v tzv. systéme dvoch včelstiev, v úľovej štvorzostave miery B 10,t.j. každá debnička predstavovala celkovú plochu 200 dm2 spolu až 800 dm2. Do agátovej znášky zostava išlo včelstvo s 1 matkou.

- každý rok včelstvo (celkom 50) muselo vystavať deväť nových medzistien (Ms) a ono ich aj vystavalo. Vždy som to robil v 4 mesiaci, keď u nás kvitnú vŕby. Technologický postup bol zladený s repkovou a agátovou znáškou, všetko do seba zapadalo, ako kolieska v hodinách.

- termín začiatku vkladania MS bol ideálny (vďaka ideálnym teplotným podmienkam), ani raz sa nestalo, aby sa nejakým negatívnym spôsobom prejavil tento násilný zásah na zastavení rozvoja, i keď z hľadiska včel. praktikov to bol tvrdý zásah. Od tohoto zásahu som si sľuboval, že predídem silnému rojeniu, opak bol pravdou.

- odborníci každoročnou výmenou diela 9 plástov za Ms sľubovali, že je to najlepší spôsob ako zamedziť rozvoju nozematózy, NEBOLA TO PRAVDA. Otriaslo to mojím sebavedomím (Bola to obravská práca naviac), lebo zdravotný stav na 13 rok nebol o nič lepší, ako na začiatku. Potvrdilo mi to, že mechanizmus objavovania sa N.A. sa vyskytuje sporadicky bez závislosti od toho, či včely veľa alebo málo stavajú, skončil som s tým a už tretí rok včely dostávajú len tri MS.
Skončila sa aj moja drina.

- klieštikovitosť včelstva nezmenšíte ani týmto spôsobom, pretože ak takúto masívnu výmenu robíte vo všetkých včelstvách, musíte plodové plásty ponechať v úľoch, čiže kontinuita vývoja cyklu pre včely a rovnako aj Varroa sa nepreruší.

- aby ste dosiahli rýchle vystavanie Ms musí k tomu napomôcť materská mriežka a krmivo, aby včely stavali a matka plododovala a ono to funguvalo. Je samozrejme na mieste otázka, či vkladám MS do včelstva za účelom celkového systému alebo npr. mením úľový systém s inou mierou. Preto doporučujem vložiť medzi Ms tzv. záchytný plást s matkou, aby som donútil včely prejsť k plodu na ňom a zároveň k stavbe Ms. Ja samozrejmé keď takáto akcia prebehne čím skôr tým lepšie čo je možné len vtedy, ak je včelstvo aj silné.

Preto som tento systém výmeny Ms ponúkol pýtajúcemu sa, pretože je vhodný a možný (vychádza z overenej praxi), ale keďže všetko so všetkým súvisí, je k takémuto zásahu potrebné teplo, aby včely mohli vyletovať z úpľa.
Ešte raz dodávam, takto koncipovaná výmena plástov hromadným vložením MS, je možný, u mňa za tie roky ani raz nezlyhala, "zlyhali" skôr včely, ktoré akoby mali čím väčší priestor na plodovanie, tým častejšie prichádzali do rojovej nálady a rady sa rojili, čo bolo možné aj vďaka neuveriteľným podmienkam za posledných 25 rokov

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 2. 4. 2008
Re: Přemetení včel na mezistěny (28673) (28676) (28681)

Jarní přemetení je podle mně vhodné zhruba až po polovině květu řepky,
případně po zmrzlých. Dříve si myslím, že je na to příliš zima. Nezkoušel
jsem to ale. Přemetení v podletí, dříve byly argumenty spíše více proti než
pro, nyní kvůli rozšíření varaózy přibyl argument pro, přeruší se cyklus
plodování roztočů a včely smetené na mezistěny jsou bez plodu, takže je
možná fumigace, případně je možné přeléčit i gabony vložením jen na pár dnů,
ne na měsíc. Vytvoří se tak včelstva s málo roztoči, která na vystavených
mezistěnách vychovají zimní generaci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 11:06 PM
Subject: Re: Přemetení včel na mezistěny


> Otázka je, proč chcete přemetení provádět.
> Pokud je včelstvo OK, tak je to zbytečné provádět.
> Existují 3 důvody proč přemetení provádět:
> 1) změna rámkové míry
> 2) zdravotní obnova včelstva (nejen nosema, virózy, ale i VD. U VD se
> odstraní všichni roztoči na plodu) za cenu trochu menšího včelstva
> 3) radikální obnova díla
>
> Pro všechny důvody je jedno společné, čím dříve tím lépe. Tvorba vosku je
u
> včel časově omezená a důležitý je dostatek snůšky nebo stravy. Kde je
> dostatek pozdní snůšky, tak se přemetení může trochu opozdit, ale asi
> nejlepší je provést u posledního medobraní.
>
> Jinak je přemetání včel na mezistěno odvozeno od norského zimování včel,
> kde se tím velmi omezovala nosematóza. Ale tam jsou podmínky trochu jiné.
>
> Pro ty, co kupují/prodávají včely tak platí: oddělky/smetence/roje na
> nových rámcích a mezistěnách je to nejlepší záruka, že si člověk na
> stanoviště nedotáhne něco nežádoucího.
>
> Poznámky p. Václavka o silných včelstvech a dvouprostorovém včelaření
> nekomentuji. Má sice z 90% pravdu, ale píše to při každé příležitosti 10x
> týdně a už to stačilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (83.240.1.252) --- 2. 4. 2008
Re: Přemetení včel na mezistěny (28673) (28676)

Otázka je, proč chcete přemetení provádět.
Pokud je včelstvo OK, tak je to zbytečné provádět.
Existují 3 důvody proč přemetení provádět:
1) změna rámkové míry
2) zdravotní obnova včelstva (nejen nosema, virózy, ale i VD. U VD se odstraní všichni roztoči na plodu) za cenu trochu menšího včelstva
3) radikální obnova díla

Pro všechny důvody je jedno společné, čím dříve tím lépe. Tvorba vosku je u včel časově omezená a důležitý je dostatek snůšky nebo stravy. Kde je dostatek pozdní snůšky, tak se přemetení může trochu opozdit, ale asi nejlepší je provést u posledního medobraní.

Jinak je přemetání včel na mezistěno odvozeno od norského zimování včel, kde se tím velmi omezovala nosematóza. Ale tam jsou podmínky trochu jiné.

Pro ty, co kupují/prodávají včely tak platí: oddělky/smetence/roje na nových rámcích a mezistěnách je to nejlepší záruka, že si člověk na stanoviště nedotáhne něco nežádoucího.

Poznámky p. Václavka o silných včelstvech a dvouprostorovém včelaření nekomentuji. Má sice z 90% pravdu, ale píše to při každé příležitosti 10x týdně a už to stačilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 4. 2008
Re: Přemetení včel na mezistěny (28673)

Jaký je Váš názor na přemetení včel na mezistěny./jarní- př.Sedláček,podzimní- př.Jindra/.Děkuji.Zdraví Parkan.

Preloženie včiel v tomto čase absolútne neprichádza do úvahy. Nechajte ich ešte chvíľu, až do času kvitnutia vŕb na pôvodnom diele zosilnieť.
Asi v polovici kvitnutia vŕb (dobré počasie so slnkom, prínos nektáru, peľu a vody), pripravte debničky, do ktorých vložte medzisteny (Ms), s medzerou v strede pre jeden plást (tzv. záchytný plást),a so zaviečkovaným plodom a nejakými zásobami a hlavne s Matkou, do ktorej ho vložte.
Celé pôvodné plodisko preložíte hore nad nové plodsiko, Nové plodisko položíte na úľové dno a oddelíte materskou mriežkou a tak staré plodisko naň.
V každom prípade včelstvu do nového plodiska podajte asi 3-5 litrov cukrového roztoku 1:1. Plod sa postupne vyliahne, včely Ms vystavajú a matka zakladie a môže prísť znáška.
Je to tak zhruba čo musíte urobiť, ostatné viete ako ďalej.
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 4. 2008
Re: Přemísování úlů na krátkou vzdálenost (28632) (28650) (28662) (28666) (28670)

enom mi není
jasné, když se včely přesunou o 50 metrů dál někdy pozdě večer nebo časně
ráno, jak včely v úlu poznají, že jsou na novém místě o 50 metrů jinde a že
proto nesmí vyletět rovnou z úlu pryč, ale musí se nejdřív orientovat.

Radime, si bystrý pozorovateľ, ale nie všetko si si správne všimol. Posledné roky som hodne znovu študoval anatómiu a fyziológiu včely medonosnej a veľa detailov som so ozrejmil a zároveň odpozoroval chovania sa včiel.

Ako včela pozná, že je na novom mieste? Predsa včela len čo vyjde naletáč, vďaka svojmu dobrému videniu okamžite zistí, že poloha úľov a prostredia (rôzne predmety, stromy, kríky a pod. je iná, nová. Práve včelí inštiknt pudove reaguje na nový stav zafixovaním nových podnetou vo svojou nervovom centre, ktorý som nazval fotografick pamäť, ktorá je trvalá a nemení sa, až na nové podnety. Na tomto princípe som túto metódu rozpracoval, aby mohla slúžiť včelárom. Je tomu 15 rokov, keď som tieto pokusy robil a sledoval správnosť predpokladu, že to je tá správna metóda. S malou dušičkou som prvý krát premiestnil 10 včelstiev o 1Om na včelnici, kde bolo v hustom slede ďalších 50 včelstiev na malom priestore.
So strachom som sledoval na druhý deň ráno vyletujúce a prilietajúce včely nazad z paše, ako sa budú správať. Včely sa chovali presne tak ako to popisujem, vracali sa na staré miesto (kde ostali spodné včelstvá, tie čo som premiestňoval boli nad nimi oddelené medzidnami), všetko dopadlo presne podľa predpokladu, včely sa posupne presúvali na nové stanovište a prvá včela priletela s peľom 1/2 hod. od jej výletu. Bol som nadšený. Potom po hodinách na staré stanovište prilietalo stále menj včiel a na tretí deň som už žiadnu včelu nevidel poletovať.

Tento istý systém priestorovej orientácie som si všimol pri rojení včiel. Všímavý včelár na včelnici, ak má otvorené oči veľa vidí, ak chce vidieť. Už som často pri svojich prednáškach v ZO dal otázku účastníkom: Čo urobí každá rojová včela po výlete z úľa? Padali rôzne odpovede, ale nik neodpovedal správne. Keď som im prezradil, že každá vyletená rojová včela (a to aj tá, ktorá už veľakrát to urobila) sa otočí hlavou k letáču a znovu robí novú orientáciu svojho vletového otvoru.
Nedokázali pochopiť prečo to robí? Nuž vysvetlenie je logické. Veľakrát sa stane, že s rojom stará matka z rôznych príčin navyletí (má zastrihnuté či poškodené) spadne na zem. Rojové včely aj keď sadnú na konár, po 10-15 min. sa vrátia do úľa. Ak by sa neorientovali, nedokázali by svoj návrat uskutočniť bez tejto orientácie. Veď sa hovorí, že rojové včely zabudnú na svoje staré miesto.
Takto nejako prebieha orientácia na nové stanovište.
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 2. 4. 2008
Re: kompresory (28663) (28674)

Díky za zkušenost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (62.24.71.204) --- 2. 4. 2008
Re: Jaký mám použít nátěr na ul (28669)

Máte strašně rozhozené kódování češtiny, je to jak šifra - možná by bylo lepší psát bez dikaritiky, aspoň to bude čitelné...

Jinak úl natřete čímkoliv nebo také ničím, vyjde to celkem nastejno :-) Někdo používá Luxol, Dispersol, fermež, emailové barvy, parafín...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 2. 4. 2008
Re: Přemetení včel na mezistěny (28673)

Pro dvouprostorové včelaření, nebo včelstva dlouhodobě trpící infekčními nemocemi ( zvápenatění plodu, nosemóza ( nosematóza ), virózy ) vřele přemetení na mezistěny v podletí doporučuji.

U řádně vedených silných včelstev v nástavkových úlech při správné metodice s důrazem na obnovu díla nevidím důvod, proč si tímto komplikovaným zásahem ztěžovat včelaření a případně i snižovat výnos.

Nelze očekávat vytvoření velmi silných včelstev po přemetení. Včelstvo přemetené v srpnu na mezistěny už zimní sílu větší než 3 kg ( 30 000 včel ) v daném roce s vysokou pravděpodobností nedosáhne, i kdybychom všelijak krmili nebo byla příhodná snůška. To však dvouprostorovým včelařům nevadí, protože v takových úlech se zpravidla ani nedá dosáhnout větší zimní síly něž 1,5 kg ( a ani to v těch ,,minibedýnkách,, kvůli rojení není žádoucí ).

Já bych se přemetením v podletí připravil v následujícím roce odhadem o něco přes 50 % medu, protože moje metoda je stavěna na velmi silných včelstev a ta vznikají jen za určitých ( optimálních ) podmínkách, které přemetení na mezistěny dokonale naruší. Mimo to, protože si bez problému vystačím s obnovou díla bez přemetávání, tuto metodu neprovozuji.


S pozdravem...M. Václavek




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (77.236.212.66) --- 2. 4. 2008
Re: VD jarni oetření (28651) (28655) (28671)

1x1 cm latičkou, mastit se dá rostlinným olejem, ale není to ideální (vzniká svinčík).

----------------------------
L.Adamec
...ohrádkami proti mravencům, jak vypadají
a čím je mastíte?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Holy (147.229.132.16) --- 2. 4. 2008
Re: kompresory (28663)

Dobrý den, již jsem to psal na jinou otázku. Používám
kompresor Gude Silverstone již tři roky, výkon na vyviječ
VAT bohatě stačí. Koupil jsem jej přes internetový obchod tenkrát za 3400 Kč, dnes se dá sehnat o něco levněji.
Pokud vím, je to jediný dostupný typ se vzdušníkem, který utáhne běžně prodávaná dvoutaktní elektrocentrála 800 W,
co mají v každém Buhausu v ceně okolo 2500 Kč.
Celkově ta souprava vyjde levněji než FUK s dotací (pokud ještě někdy bude) a mám díky tomu k dispozici elektriku na stanovišti i pro jiné účely, třeba osvětlení, sekačku či elektrické nářadí.
Při aerosolování je lépe nechat běžet vyvíječ pořád (chce to mít připravené úly), při zavření vzduchu a vypnutí kompresoru se do protitlaku špatně rozbíhá a centrála někdy při opětném sepnutí chcípne. Je to podobný děj jako když řidič začátečník při rozjezdu nepřidá plyn před povolením spojky, jednoduchá automatika otáček u centrály to rovněž předem neumí. Pokud se přívod do vyvíječe při práci nezavírá,kompresor běží pořád a k uvedenému problému nedochází. V případě potřeby zapnout kompresor do protitlaku je vhodné předem přidat plyn ručně, je to ta páčka s táhlem za kohoutem od nádrže.

Zdraví H. Holý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karel parkan (83.208.18.79) --- 2. 4. 2008
Přemetení včel na mezistěny

Jaký je Váš názor na přemetení včel na mezistěny./jarní- př.Sedláček,podzimní- př.Jindra/.Děkuji.Zdraví Parkan.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 4. 2008
Re: Re:Dru?stvo V?ela (28652) (28668)

Aha, tak proto spotřební družstvo Včelu neznám. Jakožto moravák znám jen
Jednotu a ta u nás už dávno skončila, některé prodejny se prodaly
soukromníkům a zbytek se přejmenoval, jestli si to dobře pamatuji, na COOP
prodejny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 8:38 PM
Subject: Re:Dru?stvo V?ela


Včela a Jednota byly dvě spotřební družstva zabývají se se prodejem Včela
byla převážně v českých krajích a Jednota na Moravě. U včelařů to byla Včela
Předboj.
Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lubo? Adamec (e-mailem) --- 2. 4. 2008
Re: VD jarni oetření (28651) (28655)

Dobrý den,

zaujalo mne, že opatřujete podložky ohrádkami proti mravencům, jak vypadají
a čím je mastíte?

Luboš


----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.fixnet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 4:37 PM
Subject: Re: VD jarni oetření


> Luboš:
> Proč... proč .... proč....
> _________________
>
> Ptám se taky tak a vychází mě jedna odpověď: Protože se mnohem snadněji
> někdo donutí odebrat a koupit léčiva (případně mu je do úlu organizovaně
> nacpat) pod hrozbou sankcí z vet. vyhlášky, než aby se vzdělával,
> soustavně
> monitoroval a vyhodnocoval úroveň varroázy, pořizoval si varroadna,
> podložky si opatřoval ohrádkami a mastil plochu proti mravencům a
> spekuloval, jestli a kdy stačí Formidol, Mitegone, Nassenheider a správně
> si načasoval nasazení a vyjmutí Gabonu, kupoval kvalitní šlechtěné matky a
> dělal si oddělky... atd.
>
> Je prostě ten veterinární cirkus jednodušší k provedení, tak jako je
> jednodušší pro zemědělce hospodařit klasicky s chemií, na rozdíl od
> pracného biozemědělství. A drtivá většina včelařů má svými praktikami
> daleko k biovčelaření. Výsledek je rezistence škůdců, kontaminace vosku,
> medu a propolisu, bastardizace chovu a občas katastrofy jako loni coby
> nutná a zasloužená daň.
> Jsem pro to, aby si každý včelařil tak, jak to odpovídá jeho znalostem,
> povaze a vztahu k přírodě, ke včelám a ke svému zdraví.
> Ztrátami včelstev jsme se nyní zařadili do světového průměru a pýcha
> přešla
> v pád.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 2. 4. 2008
Re: Přemísování úlů na krátkou vzdálenost (28632) (28650) (28662) (28666)

No nevím, nechci nijak zlehčovat zkušenosti desítek včelařů, jenom mi není
jasné, když se včely přesunou o 50 metrů dál někdy pozdě večer nebo časně
ráno, jak včely v úlu poznají, že jsou na novém místě o 50 metrů jinde a že
proto nesmí vyletět rovnou z úlu pryč, ale musí se nejdřív orientovat.
Pravda je ovšem, že i kdyby úl teď na jaře byl v nejlepším výletu včel v
poledne necitlivě přesunut třeba o těch 50 metrů, nic moc se nestane,
létavky, co ztratí, budou poměrně rychle nahrazeny včelami, které by jinak
zůstávaly v úlu. Včelstvo v žádném případě neuhyne, akorát se o nějakou řadu
dnů zpozdí ve vývoji a to se bez problémů svede na chladné jarní počasí či
nosemu nebo něco takového.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 7:56 PM
Subject: Re: Přemísování úlů na krátkou vzdálenost


> Když se přemístí o 50 metrů, tak při současné venkovní teplotě včelky sice
> budou úly hledat, ale než prohledají těch 50 metrů k novému stanovišti,
> zkřehnou a odpadnou.
>
> Radim, ja som dal radu, ktorú preverili desiatky včelárov tak ako u nás,
> ako i v Česku. Včelári si sa o premiestňovaní podali niekoľko autentických
> správ na vcely.sk a priatelia z Česka súkromnou poštou.
> Ak chcem niečo vyvrátiť, tak nie konštrukciou ako to môže byť (staré
> poznatky o premiestňovaní včelstiev), ale túto metódu by som preveril
> osobne, presne ako je to napísané a potom by som získanými výsledkami
> oponoval. Zdôrazňujem, že treba dodržať podmienku, aby na nové miesto bola
> v úli každá včela, preto premiestnenenie musíme robiť pozde večer alebo
> chytro ráno, možno aj cez deň keď je chlad a včely z úľov nevyletujú.
> Anton
> Ak je chladno a včely krehnú, tak vyletovať predsa nebudú.
> Včely v takýchto prípadoch ani v teple nehľadajú svoje nové stanovište na
> základe vône, ale tak, ako som to popísal.
> Včely na novom mieste nevyletujú bezhlavo z úľa, ale vždy sa orientujú na
> letáč a iné orientačné body. Za túto metódu sa zaručujem 100%-pu istotou,
> ktorú som niekoľkokrát na svojej včelnici preveroval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel Stuchlik (88.208.95.148) --- 2. 4. 2008
Jaký mám použít nátěr na ul

Dobrý den chtěl jsem se zeptat jestli nevíte jaký mám použít nátěr na uly.Mám nařezané desky na nastavky a jenom mi to chybí natřít a sklepnout.Tak jsem se chtěl zeptat co je nejlepší?co odolá venkovním vlivům a neuškodí včelám...děkuji předem. přítel Stuchlík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 4. 2008
Re:Dru?stvo V?ela (28652)

Včela a Jednota byly dvě spotřební družstva zabývají se se prodejem Včela byla převážně v českých krajích a Jednota na Moravě. U včelařů to byla Včela Předboj.
Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Dru?stvo V?ela
> Datum: 02.4.2008 15:43:05
> ----------------------------------------
> V MF dnes je rozhovor v sekci Ekonomika s Radovanem Vítkem. Popisuje tam
> mimo jiné, jak nepřátelsky převzal Družstvo Včela a přeměnil ho v akciovku.
> Podle
> rozhovoru to dělal kvůli tomu, že družstvo vlastnilo lukrativní
> nemovistosti. Jedná se o "naše" družstvo Včela nebo nějaké jiné? Hledal
> jsem na internetu akciovku Včela a.s. a nenašel jsem nic, jen několik
> spotřebních družstev Včela zabývajících se ale prodejem zboží kolem
> samoobsluh snad bývalé Jednoty.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 4. 2008
Re:VD jarni oet?en? (28651)

Léčení není žádná norma ale nařizuje ji veterina podle stavu v místě. Př. u nás v letošním roce je pro obce kde jedno stanoviště má spad nad 3 nařízeno plošné léčení nátěrem pro celou obec a přímo u nás se neléčí a podzimní léčení 3× varidol již provádíme 3 roky. Gabon u nás používáme již nejméně 10 let

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubo <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: VD jarni oet?en?
> Datum: 02.4.2008 15:35:16
> ----------------------------------------
> Přečetl jsem celé všechny příspěvky na toto téma. Chtěl bych však
> podotknout, že v předchozích letech byla norma, do kdy se nemuselo provádět
> jarní ošetření průměrný spad pod 3 roztoče na stanoviště. Proč toto nyní
> neplatí. Jinak proč mám provádět letní ošetření včelstev pokud je denní
> spad začátek července např 0.2-0.3 roztoče? Proč pokud provedu letní
> ošetření mám nařízena 3 podzimní ošetření? (Protože sleduji spad, můžu
> říct, že 1.podzimní ošetření je pak zbytečné). Proč máme dělat několik
> zbytečných zásahů ve včelstvech, proč zbytečně zvyšujeme množství léčiv?
> Ještě jsem se dovětěl, pokud léčím pásky tak si mám plaásty v okolí označit
> a ty pak nepoužívat na med(ono to sice většinou výjde - při přehození
> nástavků), tak čím to vlastně léčíme. Léčíme takhle zběsile z opravdové
> potřeby?, neznalosti někoho?, nebo snad úmyslu?(prodej léčiva)       Luboš (50
> včelsev)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 4. 2008
Re: Přemísování úlů na krátkou vzdálenost (28632) (28650) (28662)

Když se přemístí o 50 metrů, tak při současné venkovní teplotě včelky sice budou úly hledat, ale než prohledají těch 50 metrů k novému stanovišti, zkřehnou a odpadnou.

Radim, ja som dal radu, ktorú preverili desiatky včelárov tak ako u nás, ako i v Česku. Včelári si sa o premiestňovaní podali niekoľko autentických správ na vcely.sk a priatelia z Česka súkromnou poštou.
Ak chcem niečo vyvrátiť, tak nie konštrukciou ako to môže byť (staré poznatky o premiestňovaní včelstiev), ale túto metódu by som preveril osobne, presne ako je to napísané a potom by som získanými výsledkami oponoval. Zdôrazňujem, že treba dodržať podmienku, aby na nové miesto bola v úli každá včela, preto premiestnenenie musíme robiť pozde večer alebo chytro ráno, možno aj cez deň keď je chlad a včely z úľov nevyletujú.
Anton
Ak je chladno a včely krehnú, tak vyletovať predsa nebudú.
Včely v takýchto prípadoch ani v teple nehľadajú svoje nové stanovište na základe vône, ale tak, ako som to popísal.
Včely na novom mieste nevyletujú bezhlavo z úľa, ale vždy sa orientujú na letáč a iné orientačné body. Za túto metódu sa zaručujem 100%-pu istotou, ktorú som niekoľkokrát na svojej včelnici preveroval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (77.236.212.66) --- 2. 4. 2008
Re: VD jarni ošetření (28651) (28655) (28658)

Toho se nebojím :-).
"Jen dvě věci jsou nekonečné, vesmír a lidská blbost, tím vesmírem si však nejsem jist." A.Einstein
________________
KaJi:
>Co s námi bude, až každý začne používat rozum?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mojmír (85.207.123.92) --- 2. 4. 2008
Re: pojištění včelařů (28640)

Před třemi roky jsem si při řezání latěk na rámky uřízl poslední článek na ukazováku a prostředníku pravé ruky.
Od své pojišťovny jsem dostal bolestné a pojistné dle výpočtu bodů u lékaře. Celou dokumentaci (kopie a potvrzení od ZO) jsem odeslal ČSV do Prahy a do měsíce jsem dostal úhradu pojistného z obecného pojištění členů. Jen pro příklad od pojišťovny to bylo 30 000 Kč a od ČSV 50% z uvedené částky a od pojišťovny ještě bolestné. Články mně to sice nevrátilo, ale alespoň něco. Mojmír

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 2. 4. 2008
kompresory

Zkoušel někdo pro pohon vyvíječe aerosolu tyhle kompresory?
Gude Silver 750W dodávané množství 70l/min
Gude 210/8/24 1.1kW dodávané množství 120l/min,
Gude Multikompresor 1.1kW dodávané množství 50l/min
ABAC OL195 1.1kw dodávané množství 110l/min
případně kompresor z Bauhausu EASY 1.1kW za 2290 Kč ?
Honíte někdo kompresory centrálou? Jak velkou výkonovou rezervu jste zvolili ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 2. 4. 2008
Re: Přemísování úlů na krátkou vzdálenost (28632) (28650)

Není jedno, jestli se včely přemístí o dva metry nebo o 50 metrů. Aspoň ne
teď v časném jaru. Když se úl přemístí o dva metry, je velká naděje, že
včelky samy najdou svůj úl nebo jakýkoliv úl a nebudou ztraceny. Když se
přemístí o 50 metrů, tak při současné venkovní teplotě včelky sice budou úly
hledat, ale než prohledají těch 50 metrů k novému stanovišti, zkřehnou a
odpadnou. Jedno by to bylo možná někdy v létě za teplého dne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 3:23 PM
Subject: Re: Přemísování úlů na krátkou vzdálenost


> . Jedná se o vzdálenost cca 1,5 - 2 m. Budou mít včelky problém se
> zalétáváním na nové místo ? Mohou nastat i jiné potíže ?
>
> Nebudú! Je jedno či premiestňujeme na 2 alebo 50m, len treba dodržať
> správny princíp. Premiestnenie urobte večer po ustátí letu alebo chytro
> ráno, keď ešte včely nelietajú. Ak budete mať dobrú-silnú pomoc, nie je
> potrebné zatvárať letáče, ale ak máte strach tak na tú chvíľu letáč
> uzatvorte molitanom, prípadne sieťkou. Premiestnenie urobte naraz a je
> jedno ako ich uložíte.
> Zásada je, na pôvodnom mieste nesmiete nič nenechať! Pri prvom výlete z
úľa
> sa každá vyletujúca včela otočí hlavou k letáču a pomali krúživým letom
> (snaží si uložiť do fotografickej pamäti nové orientačné body), aby sa
> mohla bezpečne vrátiť zpäť.
> Každá včela, ktorá už lietala z letáča na starom mieste, bude sa naň
vracať
> (podľa staršej orientačnej schémy, ktorú má vo fotografickej pamäti),
> "prepne" na nové fotografické údaje a odlieta na svoje nové miesto. Ak
> uvidíte na starom mieste poletovať viac alebo menej včiel, nesmiete
> prepadnúť panike a ihneď im klásť tam nejaký úľ s plástami, aby doňho
> vletovali. Trochu si polietajú a statočne pôjdu na nové stanovište.
> Po 2-3 dňoch na svoje pôvodné miesto úplne zabudnú. Toť vše, uvidíte ako
> dobre to dopadne. Nie je to moja prvá rada. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 2. 4. 2008
Re: článek (28659)

Podle něj se názory na nutnost opylení včelami různí. "V našich sadech jsme nepozorovali rozdíl ve výnosech při přisunutí včelstev," řekl předseda. V minulosti v družstvu včelařům za přísun včel neplatili, ale zajišťovali dopravu včelstev. Nabídku včelařů by družstvo v současnosti rádo využilo.
---------
Tomu se říká dobročinnost, nemá to efekt, ale zaplatí :-)
Víc takových.


Já osobně mám dobrou zkušenost. Jednomu družstvu které hospodaří trochu okolo mého jednoho stanoviště v polích (je problém s roztříštěností pozemků a nájemců, často se to mění) jsem vysvětlil, kde je v okolí nejvyšší koncentrace včelstev. Pěstují někdy něco na semeno, mimo jiné svazenku. Za inf. byly vděční. Když jsem zase říkal, že by bodlo nějaké zelené hnojení s hořticí na podzim,nebo podsev tak o tom vážně začali uvažovat. Myslím, že je to hlavně o komunikaci.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (147.230.88.211) --- 2. 4. 2008
Re: Stavba ulu-postup (22739) (22867) (22877) (28621) (28624) (28626)

> musim rict, ze prvni dno a prvni nastavek jsem vyrabel dle
> zminenych vykresu a musim za ne panu Matelovi podekovat,
> jsou plne funkcni a v dobe kdy jsem zacinal (cca 3 roky)
> bez velkych vcelarskych zkusenosti vyrabet uly to bylo k
> nezaplaceni.
>
> Dno je dle planku docela jednoduche vyrobit, ale vzhledem
> k tlaku na celorocni sledovani spadu Varroa d. doporucuji
> prostudovat vykres dna pripadne i celeho ulu Optimal
>

Zde mi není jasné, proč je "naše" dno méně vhodné? Právě
pod toto celozasíťované dno lze zasunout diagnostickou
podložku. Takto celoročně spad roztočů sledujeme. Pravda,
o podložce se v pláncích dna nezmiňujeme, ale kus sololitu
opatřit lištami po krajích není problém - a je to :)

Hezký zbytek dne

Lukáš Matela

matela.wz.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 2. 4. 2008
článek

Možná jsou na obzoru lepší časy, co se týká plateb za opylování.
http://www.ustecko24.cz/aktualne/vypis.aspx?id_clanku=4149

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 2. 4. 2008
Re: VD jarni ošetření (28651) (28655)

Eman:
Ptám se taky tak a vychází mě jedna odpověď: .....
-----
I ty?
Tady už nebude koho hecovat. :-)
Zůstává jen Pepan a i toho nějak zasáhl bacil liberalismu, jak cítím z některých jeho příspěvků.

Za chvíli nikdo nebude věřit v neomylnost nejvyšších. Svět jde do pekel, když přichází o své tradiční hodnoty.

Co s námi bude, až každý začne používat rozum?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 2. 4. 2008
Re: Dru?stvo Včela (28652)

Podle
rozhovoru to dělal kvůli tomu, že družstvo vlastnilo lukrativní
nemovistosti. Jedná se o "naše" družstvo Včela nebo nějaké jiné?
------
Jednalo se o lidové spotřební družstvo. Ale v podstatě se jednalo o stejný problém. Ve vedení byli lidé, kteří netušili kolikátá bije a domnívali se, že nepružnost jejich i stanov je jejich výhodou.
Členem se v podstatě mohl stát kdokoli, kdo zaplatil členský příspěvek 50Kč.
Do družstva naběhli bílí koně, přišla schůze a výboři zvyklí na manifestační hlasování najednou zjistili, že jsou bez funkcí. Přehlasovali je členové, které přijali s vidinou výběru členských příspěvků a dalšího sladkého života. Takhle znám tu story já.
LSD Včela pak pronajala své sídlištní prodejny většinou Delvitě. Ty vlastně předtím dostala zadarmo od státu, stejně jako SD Jednota prodejny postavené v akci Z na vesnici.

Prostě být ve správnou chvíli na správném místě. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 2. 4. 2008
Re: pojitění včelařů (28640) (28644) (28647)

Ono záleží, jak se kdo cítí jistý nebo nejistý bez pojištění a s pojištěním.
Svaz kryje pouze smrt a trvalé následky pouze včelaře, člena svazu, logicky
při činnosti spojené se včelařením a svépomocný fond kryje ztráty
včelařského majetku způsobené neznámým pachatelem, do určité částky na jedno
chované včelstvo. Nic dalšího. Je tedy otázka, komu to bude stačit, zvláště
když za smrt dostanou pozůstalí 50 tisíc a za trvalé následky dostane včelař
maximálně 100 tisíc a kdo bude cítit za potřebné mít k tomu další komerční
pojištění.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 2:51 PM
Subject: Re: pojitění včelařů


> Je důležité rozlišovat status Svépomocného Fondu ČSV a komerční pojištění,
> které uzavíra za své členy ČSV s nějakou pojišťovnou .
>
> To pojištění je na následky za úraz člena při chovatelské činnosti.
>
> Nezalétat do toho :
>
> SF (Svépomocný fond), který slouží jako fond ke kompenzaci škod, které
> mohou vzniknout členům. Fond má svá pravidla a ty je potřeba znát, aby se
> předešlo mylným dojmům.
>
> A nakonec má pojistka na škody způsobené druhé osobě při činnosti (zájmové
> činnosti). Tu má možnost si sjednat asi v řádu pár stokorun zarok každý
> zájmový chovatel podle nabídek nějaké pojišťovny. (Často je nabídka
> rozšířena třeba na Vaše ratolesti, které mohou ve škole nebo v nějaké
> supermarketu způsobit škodu atd.)
>
> A u mne to je pojistka o něčem podobném a je dražší, ale je
> charakteristická v tom, že je pro zemědělce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (77.236.212.66) --- 2. 4. 2008
Re: VD jarni ošetření (28651)

Luboš:
Proč... proč .... proč....
_________________

Ptám se taky tak a vychází mě jedna odpověď: Protože se mnohem snadněji někdo donutí odebrat a koupit léčiva (případně mu je do úlu organizovaně nacpat) pod hrozbou sankcí z vet. vyhlášky, než aby se vzdělával, soustavně monitoroval a vyhodnocoval úroveň varroázy, pořizoval si varroadna, podložky si opatřoval ohrádkami a mastil plochu proti mravencům a spekuloval, jestli a kdy stačí Formidol, Mitegone, Nassenheider a správně si načasoval nasazení a vyjmutí Gabonu, kupoval kvalitní šlechtěné matky a dělal si oddělky... atd.

Je prostě ten veterinární cirkus jednodušší k provedení, tak jako je jednodušší pro zemědělce hospodařit klasicky s chemií, na rozdíl od pracného biozemědělství. A drtivá většina včelařů má svými praktikami daleko k biovčelaření. Výsledek je rezistence škůdců, kontaminace vosku, medu a propolisu, bastardizace chovu a občas katastrofy jako loni coby nutná a zasloužená daň.
Jsem pro to, aby si každý včelařil tak, jak to odpovídá jeho znalostem, povaze a vztahu k přírodě, ke včelám a ke svému zdraví.
Ztrátami včelstev jsme se nyní zařadili do světového průměru a pýcha přešla v pád.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77025 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 28655 do č. 28715)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu