Včelařská konference

Dělám to již několik let tak (1999), že v období letního slunovratu, veškeré trubčí plásty se zakladenou a hlavně zavíčkovanou trubčinou odstraním. A zároveň nasadím Formidol.
Pepča
----------------
Dotaz, co s plásty? Mám teď trátkováno nerezem a nerad bych vyřezával. Sluneční tavidlo? Nebo co?
To by mě docela zajímalo, jak zlikvidovat cca 100 plástů trubčiny najednou.
Díky za zkušenosti.
Karel

Ořešák prý omezuje růst rostlin pod sebou latkami obsaženými ve slupkách ořechů - inhibitory . Tyto látky mají zpomalit klíčení ořechů. Velice snadno se však vylouží do zeminy kolem. Ořešák také velmi účinně stíní a odčerpává vodu z vrchních částí půdy. Také já jsem několik let umisťoval oddělky pod nízký ořešák, byly ta hezky "zašité" a strom jim sloužil jako orientační bod.

Cukr krystal nebo krupice
Poznámka        1 kg, max 10 kg na ososbu/den
Platnost        11. 4. 2008 - 20. 4. 2008
Cena        13,90 Kč
Prodejna        Globus

U takové nabíječky je v sérii s primárním vinutím zapojen kondenzátor, ten
omezuje proud, ale na druhé straně dochází k určité elektrické resonanci,
která zvyšuje napětí. To byl asi důvod, proč antikoro drátky šly zatavit
nabíječkou a nešly akumulátorem, antikoro má proti pocínovaným vyšší odpor a
vyžaduje proto vyšší napětí, spíše 24 voltů než 12. Jinak tyhlety dnešní
mají pro nás starší až pohádkově malý vnitřní odpor a dokáží proto dodávat
bez poklesu napětí velký proud. Je to už hezky dlouho, co jsem zapaloval
knoty na fumigaci na dálku v uzavřeném úlu rozžhavením kousku pocínovaného
drátku proudem z jednoho nebo dvou tužkových akumulátorů. Zatavování
akumulátorem 14,4 voltů je jinak dobrý nápad, je možné dopravovat
nadrátkované rámky a mezistěny zvlášť a na stanovišti někde v lese zatavovat
jen tolik mezistěn, kolik je potřeba. Jen se musí hlídat vybití, na 14,4
voltů je zapojeno v sérii tuším 11 článků NiCd, když se první nejslabší
článek vybije, nedá se to z poklesu napětí poznat a dalším používáním
baterie se ten vybitý článek vlastně proudem přepóluje a rychle zničí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 10, 2008 7:14 PM
Subject: Re: zatavování mezistěn


> "Při pročítání archivu konference jsem se dočetl, že někdo na zatavování
> mezistěn používá dobíječku na autobaterii."
> Jiří
> -----------------------------------------------------
> Používám také autonabíječjku kterou jsem vyráběl podle AR nebo časopisu
> Udělej urob. Již nepamatuji. Regulace se zde provádí reaktancí
> kondenzátorů. Zatavuji s ní celé rámky najednou. I antikoro drát.
> Napadlo mne však, díky Vašemu dotazu, zatavovat mezistěny akumulátorkem z
> akuvrtačky (šroubováku). Hned jsem to také vyzkoušel. Funguje to. Mám
> akuvrtačku z OBI asi 4 roky starou cca za 550,- Kč. Akumulátory 14,4 V.
> Akumulátor jsem dal nabít asi na 3 hodiny, celou zimu nepracoval, a na
> zkoušku zatavil deset mezistěn. Musí se ale zatavovat po sekcích, na
> třikrát. Nejde (u antikoro drátku) zatavení celého rámku najednou. Na to
> kapacita akumulátoru nestačí. Nevím také, kolik mezistěn je akumulátor
> schopen na jedno nabití zvládnout. Nemám nyní po ruce tolik vydrátovaných
> rámků. Mám už mezistěny na jaro zatavené. Ale tyto vrtačky se běžně
> dodávají se dvěma akumulátory, tak asi nebude problém střídání. Pro
včelaře
> s menším množstvím včelstev je to určitě řešení a další využití
akuvrtačky.
> A je to hotové přátelé.
> Pepča

"Zdravím.Zajímá mě Váš názor na trubčí plásty/2-3 i více/ve včelstvu bez vyřezávání.Dojde k přemnožení VD ve včelstvu a tím jeho kolaps? Autoři:Mgr.Linhart,PROF.RNDr.Bičík.Díky.Parkan."
----------------------------------------------------------
Dělám to již několik let tak (1999), že v období letního slunovratu, veškeré trubčí plásty se zakladenou a hlavně zavíčkovanou trubčinou odstraním. A zároveň nasadím Formidol.
Pepča

Já mám velký ořech za včelínem a druhý 20 metrů vedle u včelína a žádný
vliv nepozoruji. Uvádí se, že listí z ořešáků uvolňuje výrazné silice a při
tlení ještě další látky, které některé rostliny, jinak intenzívně
zaplevelujicí, nesnášejí, ale včely si asi zvyknou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 10, 2008 10:43 PM
Subject: Ořeák vlaský


> Zdravíčko nevíte někdo jaký vliv má na včelstva strom ořech vlašský ? Je
> středního vzrůstu asi tak dva metry před česny. Ptám se protože je kolem
> ořešáků hodně pověr nebo možná pravd že smrdí a to odpuzuje mouchy a proto
> je vhodné pod něj umisťovat lavičky jelikož v létě neobtěžuje hmyz atd. Je
> to pravda? Nemá vliv i na včelstva? Viděl jsem to na čt1 nebo čt2 a
> popisoval to tam nejaký zřejmě truhlář v mnohadílném pořadu o dřevě.Teť
> zrovna nevím jméno pořadu. Jediné co vím o ořešáku tak to že pod ním nic
> moc neroste.
> Pepíno

Zimní včely určitě ubývat budou. Kvalitní zimní včely by ale měly odcházet
až v květnu, kromě toho se budou líhnout včely z přidaného plodu. Kromě
toho, pokud budou ubývat rychle, je vždy možné přidat ještě další plást s
tentokrát zavíčkovaným plodem a bez včel. Potom to už bude silou prakticky
totéž jako tvorba nového oddělku, jenom včelstvo, ze kterého se braly
plásty, nepozbylo s tím plástem plodu i včely. Přirozeně pokud budou zimní
včely hodně promořené nosemou, nebo jinak oslabené, budou odcházet dříve,
zase pokud na jaře neošetřovaly plod, nebudou zase tolik upracované. Trochu
to loterie je.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "MK23" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 10, 2008 10:32 PM
Subject: spojeni vcelstev


> Radim Polá?ek:
> Jen si porad rikam, jestli zimni generace dokaze vychovat matku a jestli
> driv nez zacne klast nebude vcelstvo tolik slabe, ze nebude schopne
> existence? Nemam zbytecne obavy?

Na chalupě máme dva vrostlé ořešáky. Tu reportáž o tom že pod ořešáky se nezdržujou komáři a mouchy jsem v televizi viděl také.
V letních měsících jsem se zaměřil na to v jaké míře se komáři a mouchy shromažďují pod ořešáky. Po dvouletém sledování jsem nezpozoroval žádných negativních účinků ořešáku na létající hmyz. Prostě jsou na hmyz neškodné. Dokonce pod jeden ořešák umisťuji v sezóně oddělky.
Na jedné exkurzi u polských včelařů jsem u jednoho včelaře viděl že plásty uskladněné ve skříni prokládal listy ořešáku. Prý to odpuzuje motýlici. Tuto techniku jsem vyzkoušel minulý rok na podzim. Byl jsem nemile rozčarován – motýlice nejen že napadla plásty ale dokonce i lezla po listech ořešáku.
Můj závěr je že ořešák je pro naše včelky neškodný a pro naše rodinné příslušníky velice prospěšný, neboť vánoční pečivo s ořechy je velice chutné.
S pozdravem Vlasta

bezmatečné včelstvo se ochotně připojí k jiné matce zvláště teď na jaře

Na zkoušku se vloží rámek s plodem a vajíčky. Pokud tam není matka narazí matečníky.
B.V.

bezmatečné včelstvo se ochotně připojí k jiné matce zvláště teď na jaře

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal23HC <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: spojeni vcelstev
> Datum: 10.4.2008 12:40:03
> ----------------------------------------
> Dobry den, opet mam na vas jeden amatersky dotaz. Nasel jsem jedno pomerne
> slabe vcelstvo, ktere pravdepodobne nema matku. Je mozne ho ted spojit a
> pokud ano, jak nejlip to udelat? Mam uly typu moravsky universal. Zkusil
> bych je spojit tim, ze bych pridal bezmatecne ramecky za ramecky s matkou
> do jednoho vcelstva(do plodiste) s tim ze bych nechal od nich veci mezeru..
> Treba 4cm od pripojovaneho vcelstva. Myslite ze je to spravne?? nepoperou
> se mi?
>
> Dale bych mel jeste jeden dotaz, lepsi spojit se vcelstvem slabsim, ktere
> ma matku novou od lonska nebo se silnejsim ktrery ma matku druhou zimu a
> budu ji muset asi letos nebo za rok vymenit??
>
>
>

vtip je vtom, že lesní může být i z malin ale lesní nelze vydávat za medovicový

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: Zatavov?n? mezist?n
> Datum: 10.4.2008 12:03:41
> ----------------------------------------
> Vyhazuje se spousta starých televizí a v nich jsou trafa,jen je dobře
> vybrat jak silné potřebujete.
> Mne zajímá jak se změnila legislativa označení medu na etiketě, že se opět
> píše lesní med a luční.
>
>
>

Taky jde o to zkrátit tu dobu mezi jarním a podletním přeléčení. Může tady platit práce kvapná málo platná

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: jarn? p?el??en?
> Datum: 10.4.2008 11:49:03
> ----------------------------------------
> To bude úplně stejné jako u "vytápění" úlu zimním chumáčem. O tom už diskuze
> proběhla a k nějakému výsledku se došlo. Tady akorát jsou jiné úrovně
> teplot. Já myslím, že když bude ve většině nastavku plod, tak když se
> nadzvihne strůpek o centimetr, aby se vytvořil prostor pro formidol a ten se
> vloží nad plod, že to půjde. Teplo od plodu půjde nahoru a když včely mají
> plod ve většině rámků v nastavku, jsou už tak silné, že i při zvětšení toho
> prostoru o centimetr pro formidol dokáží vyhřát plod i při nižších teplotách
> v noci. Jen se musí hlídat několikadenní předpověď a nedávat formidol před
> nějakým větším ochlazením.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, April 10, 2008 10:58 AM
> Subject: Re: jarní přeléčení
>
>
> > No, nevím .... Kdyby to tak bylo, pak by včely vyhřívaly celý prostor úlu.
> > Kdyby vyhřívaly celý prostor úlu, pak by nehrozilo občasné zastuzení plodu
> > při náhlém jarním ochlazení ...
> > S pozdravem Petr
>
>
>
>

Zdravíčko nevíte někdo jaký vliv má na včelstva strom ořech vlašský ? Je středního vzrůstu asi tak dva metry před česny. Ptám se protože je kolem ořešáků hodně pověr nebo možná pravd že smrdí a to odpuzuje mouchy a proto je vhodné pod něj umisťovat lavičky jelikož v létě neobtěžuje hmyz atd. Je to pravda? Nemá vliv i na včelstva? Viděl jsem to na čt1 nebo čt2 a popisoval to tam nejaký zřejmě truhlář v mnohadílném pořadu o dřevě.Teť zrovna nevím jméno pořadu. Jediné co vím o ořešáku tak to že pod ním nic moc neroste.
Pepíno

Radim Polá?ek:
Jen si porad rikam, jestli zimni generace dokaze vychovat matku a jestli driv nez zacne klast nebude vcelstvo tolik slabe, ze nebude schopne existence? Nemam zbytecne obavy?

sršeň:>Tenhle Váš výkřik je taky na h.o.v n.o Já se ptal jestli je změna uvádět něco jiného na etiketě a ne na krystalizovaný med.<
.......

Já nekřičím. Vím, že se na etiketu mohlo dávat vždy to, co uvádíte.(viz Vaše udání na Inspekci níže: ) Označení druhu medu - co vyžaduje naše legislativa potažmo EU, může být třeba i na víčku. Je to tam?

Já jen aby jste si byl jist, že doopravdy mluvíte o zboží, které nenese označení med květový nebo med medovicový. Takové označení může být kdekoli na viditelném místě a jestli je tam navíc něco jako luční, lesní, tak tam jsem žádné změny nezaregistroval. Tam zákaz nikdy nebyl, jestli je tam daný zmíněný Unií předepsaný druh.



-------------
Sršeň:>Začátkem února 2008 jsem podal podnět na potravinářskou inspekci do Brna ,že se opět uvádí na etiketách v obchodech luční med,lesní atp.<

Zdravím.Zajímá mě Váš názor na trubčí plásty/2-3 i více/ve včelstvu bez vyřezávání.Dojde k přemnožení VD ve včelstvu a tím jeho kolaps? Autoři:Mgr.Linhart,PROF.RNDr.Bičík.Díky.Parkan.

Tenhle Váš výkřik je taky na h.o.v n.o Já se ptal jestli je změna uvádět něco jiného na etiketě a ne na krystalizovaný med.

Radim Polá?ek:
Diky za radu, zkusim tedy o vikendu pridat ramek s plodem. Ted obsednou 2-3 ramky, ale dost huste.. Takze kdyby se rozlezli, tak i treba 4 ramky..

Radim Polá?ek:
Diky za radu, zkusim tedy o vikendu pridat ramek s plodem. Ted obsednou 2-3 ramky, ale dost huste.. Takze kdyby se rozlezli, tak i treba 4 ramky..

Sršeň:>Podnět byl předán k vyřízení do Tábora a pan Fulín z potravinářské inspekce mi volal že je to opět povoleno!<
.........

Proč Potravinářskou inspekci neoslovíte oficiálně s otázkou typu, jestli zkrystalizovaný med je závadný? To by byla panečku reklama a odpověď pro média k nezaplacení a sdělení úřadu jestli takový med je nebo není závadný. Hodnota takového úředního sdělení by byla možná vyšší, než nějaký certifikát Českého medu nebo etiketa, ne podle gusta druhého .

Dnes jsem zrovna totiž jednomu mladému a nadějnému ekonomovi vysvětloval, že se do včelařství naleje ročně více jak 150 miliónů z kapec daňových poplatníků, ale všeobecně se stále neví, že krystalizace medu a zkrystalizovaný med je nezkažený med a že samotná krystalická podoba je přirozená podoba medu.

Snažil se mne jako běžný spotřebitel, dokonce s vysokoškolsky zemědělským vzděláním obvinit, že mu nabízím prý zkažený med. Takže jsem mu to vysvětlil, že zato nemohu, jestli neví jak má vypadat med. A česká společnost, co takové peníze vynakládá na včelařství, jsou podle takových zákaznických neznalostí a mého názoru, špatně vynaložené peníze, protože jak vidno, zajímá se tu každý o to ho.no (cizí etiketu) druhýho a ne propagaci medu. Tedy nějaké zoufalé výkřiky na internetu, který takový zákazník většinou nesleduje, jsou.

"Při pročítání archivu konference jsem se dočetl, že někdo na zatavování mezistěn používá dobíječku na autobaterii."
Jiří
-----------------------------------------------------
Používám také autonabíječjku kterou jsem vyráběl podle AR nebo časopisu Udělej urob. Již nepamatuji. Regulace se zde provádí reaktancí kondenzátorů. Zatavuji s ní celé rámky najednou. I antikoro drát.
Napadlo mne však, díky Vašemu dotazu, zatavovat mezistěny akumulátorkem z akuvrtačky (šroubováku). Hned jsem to také vyzkoušel. Funguje to. Mám akuvrtačku z OBI asi 4 roky starou cca za 550,- Kč. Akumulátory 14,4 V. Akumulátor jsem dal nabít asi na 3 hodiny, celou zimu nepracoval, a na zkoušku zatavil deset mezistěn. Musí se ale zatavovat po sekcích, na třikrát. Nejde (u antikoro drátku) zatavení celého rámku najednou. Na to kapacita akumulátoru nestačí. Nevím také, kolik mezistěn je akumulátor schopen na jedno nabití zvládnout. Nemám nyní po ruce tolik vydrátovaných rámků. Mám už mezistěny na jaro zatavené. Ale tyto vrtačky se běžně dodávají se dvěma akumulátory, tak asi nebude problém střídání. Pro včelaře s menším množstvím včelstev je to určitě řešení a další využití akuvrtačky. A je to hotové přátelé.
Pepča

O tom co se může psát na etikety vím.Začátkem února 2008 jsem podal podnět na potravinářskou inspekci do Brna ,že se opět uvádí na etiketách v obchodech luční med,lesní atp.Podnět byl předán k vyřízení do Tábora a pan Fulín z potravinářské inspekce mi volal že je to opět povoleno!Žádal jsem aby tato nová věc byla urychleně zveřejněna v ČV.Bohužel zatím nic.Je také zajímavé ,že encyklopedie 13.6.2006 uvádí že pokud včelař krmí včely cukrem,pak je to med cukrový-dost legrační.

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 10, 2008 2:48 PM
Subject: Re: Zatavování mezistěn, etikety.


...Co se týká označování medu, může být jenom květový nebo
medovicový. Všechno ostatní: včelí, kvalitní, výborný, zdravý atd. tam být
nemá. ...

No jo - to mě taky už dost dlouho poněkud štve :-). Nesmí se třeba psát
"pravý včelí med", protože takový být musí, jinak by to nebyl med. A při tom
v naších krajích je mezi lidem například běžný pojem "Pampeliškový med", i
když ten medem není...
To je jako kdybych prodával třeba kšandy a nesměl do výlohy napsat, že
prodávám kšady s odůvodněním, že kdyby to nebyly kšandy, tak by to nebyly
kšandy :-) :-) :-) ...
S pozdravem Petr



__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3015 (20080410)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Souhlasím. Ono je to o využití příležitosti a ušetření nějaké stovečky. Když
soused odvedle je nějaký milovník hlasité hudby a vyhazuje nějaký zesilovač,
tak když začínám a nemám ještě nic na zatavování nebo zatavuji třeba
baterkou z auta, tak proč bych z toho to trafo nevykuchal? Nebo když někomu
v rodině odejde noťas nebo stolní počítač a zůstane funkční zdroj? Když to
ještě někoho baví se s tím bastlit? Nebo když třeba v Lidlu lákají
zákazníky na nabíječku autobateríí za 200 Kč?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 10, 2008 2:48 PM
Subject: Re: Zatavování mezistěn, etikety.


> Já nevím, proč dělat ze zatavování vědu. Já po mnoho let používám
> nabíječku do auta stř. velikosti. K regulaci mě slouží přepínání 6 - 12 V.
> A tak má využití k dobíjení baterií, zatavování mezistěn a řezání
> polystyrenu. A protože už rámků zatavila tisíce, troufám si tvrdit, že jí
> to neškodí. Zdraví R. S.

Já nevím, proč dělat ze zatavování vědu. Já po mnoho let používám nabíječku do auta stř. velikosti. K regulaci mě slouží přepínání 6 - 12 V. A tak má využití k dobíjení baterií, zatavování mezistěn a řezání polystyrenu. A protože už rámků zatavila tisíce, troufám si tvrdit, že jí to neškodí. Co se týká označování medu, může být jenom květový nebo medovicový. Všechno ostatní: včelí, kvalitní, výborný, zdravý atd. tam být nemá. Takže staré nálepky od Metapis dojíždím přes plot a do obchodní sítě se mi nové tisknou. Radost vypadá úplně jinak. Na doporučení z Dolu šetřit každým slovem tam mám Český med květový z Brdských lesů a luk, jméno s adresou a tel, hmotnost a spotřebovat do: a nějakou decentní výzdobu. Rovněž tam nemají být pečetě kvality a pod. jako zavádějící údaje.Prostě EU = buzerace a čížci jsou na ní obzvl. chytlaví. Zdraví R. S.

No, hlavně za prvé jistit průraz izolace připojením nulového vodiče na sekundár. Za druhé umístěním zdroje do nějaké pořádné, nejlépe kovové krabice, tak nulované. Nulování já mám, tu krabici ne. A trafo mám taky z nějakých podivných plechů, nejspíš z těch tlumivkových.

Příklad použití transformátoru ze smetiště pro zatavování mezistěn i pro pohon medometu je na
http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/22.html
Důležité je u transformátorů neznámého původu důkladně přezkoušet isolaci primár - sekundár. Pro vlastní bezpečnost.
Pepa

Já myslím, že už jaro pokročilo, začíná rozvétat pampeliška, ovocné stromy a
řepka, trubci už místy údajně jsou, takže by už mělo jít odchovat matky.
Kvůli úhynům včelstev na varaózu bych tedy doporučil přidat rámek s mladým
plodem a nechat je vychovat novou matku. Pokud ty včely obsedají aspoň 2 - 3
rámky, přidal bych plod bez včel, pokud obsedají méně, tak rámek i se
včelami. V tuto dobu by se ještě neměly vzájemně pobít. Zúžil bych na 3 nebo
i 2 rámky a pořádně zateplil. Vlastně pokud by tam nebyla matka, tak by z
toho byl časný oddělek posílený včelami létavkami z toho oslabeného
včelstva. Pokud tam matka přece jen je, tak cizí plod posílí včelstvo a
podnítí matku ke kladení, zúžený prostor včely bez problémů vytopí a matka
se po pár dnech rozklade . Poměrně důležitá věc při takovém odchovu je asi
po 7 - 10 dnech likvidace nejstarších matečníků, ty byly založeny na
vícedenních červíkách a matka z nich by se proto vylíhla jako první, včely
by zlikvidovaly ostatní matečníky, ale taková matka by nebyla kvalitní.
Co se týká spojování, univerzály jsou omezeny prostorem, takže posílením
silnějšího včelstva se může stát, že z nedostatku prostoru se takové
včelstvo vyrojí a tím se posílení stane kontraproduktivní. Zatímco u
nastavků se přídá o to více prostoru a včelstvo přinese více medu. Takže u
univerzálů se přidává spíše k slabším včelstvům, aby včelstva byla vyrovnaná
na sílu danou prostorem úlu v létě. U nastavků se přidává k silnějším
včelstvům, která ten přídavek včel lépe využijí, slabší včelstva se spíše
nechávají tak, buď zesílí nebo budou taky přes další zimu vyřazena.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Michal23HC" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 10, 2008 12:39 PM
Subject: spojeni vcelstev


> Dobry den, opet mam na vas jeden amatersky dotaz. Nasel jsem jedno pomerne
> slabe vcelstvo, ktere pravdepodobne nema matku. Je mozne ho ted spojit a
> pokud ano, jak nejlip to udelat? Mam uly typu moravsky universal. Zkusil
> bych je spojit tim, ze bych pridal bezmatecne ramecky za ramecky s matkou
> do jednoho vcelstva(do plodiste) s tim ze bych nechal od nich veci
mezeru..
> Treba 4cm od pripojovaneho vcelstva. Myslite ze je to spravne?? nepoperou
> se mi?
>
> Dale bych mel jeste jeden dotaz, lepsi spojit se vcelstvem slabsim, ktere
> ma matku novou od lonska nebo se silnejsim ktrery ma matku druhou zimu a
> budu ji muset asi letos nebo za rok vymenit??

V televizích a počítačových monitorech vhodná trafa dávno nejsou. Nejméně 10
let tam jsou tam impulzní zdroje a v nich feritová trafa, která bez
elektroniky jsou nanic. Když už využít pro "těžbu " trafa nějaký elekronický
šrot, tak staré zvukové zesilovače nebo radia vyššího výkonu nebo i
magnetofony a podobné ještě z socialistických dob. V průmyslu jsou často k
mání docela silná trafa s sekundárem 24 voltů, ty se používaly v halách a v
elektrických rozvaděčích jako zdroj napětí pro pomocné a nouzové osvětlení.
Je ovšem vhodné, aby trafo vytěžil někdo, kdo trochu elekrice rozumí a kdo
dokáže poznat, že to trafo je vhodné a že není poškozené a neprobíjí. Kdo
tomu rozumí tak, že si dokáže spočítat závity a spolehlivě udělat izolaci
primáru od sekundáru, může použít třeba staré plechy z tlumivky z pouliční
výbojky odkoupené za dvacku ze šrotiště, získat drát třeba z jiných starých
malých traf a zdroj si navinout. Sice trafo bude mít i 5 kilo, ale pokud
bude ta izolace dobrá, je to zdroj na mnoho desetiletí, třeba i k pohonu
medometu dynamem. A dá se to udělat doma na koleně, taková velká trafa mají
okolo 1 závitu na volt napětí, pár stovek závitů se navinout doma v ruce dá.
Navinutí takového trafa v dílně dneska stojí prakticky tolik jako nové
trafo. Jen je otázka, jestli není lepší ten počítačový zdroj, nový 350
wattový se dá koupit od 400 Kč, 450 wattový od 600 Kč, použitý "jako nový" o
nějakou stovku levněji a použitý "starý" ale funkční i za dobré slovo.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "sreň" <jiri.marik/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 10, 2008 12:03 PM
Subject: Zatavování mezistěn


> Vyhazuje se spousta starých televizí a v nich jsou trafa,jen je dobře
> vybrat jak silné potřebujete.
> Mne zajímá jak se změnila legislativa označení medu na etiketě, že se opět
> píše lesní med a luční.

Dobry den, opet mam na vas jeden amatersky dotaz. Nasel jsem jedno pomerne slabe vcelstvo, ktere pravdepodobne nema matku. Je mozne ho ted spojit a pokud ano, jak nejlip to udelat? Mam uly typu moravsky universal. Zkusil bych je spojit tim, ze bych pridal bezmatecne ramecky za ramecky s matkou do jednoho vcelstva(do plodiste) s tim ze bych nechal od nich veci mezeru.. Treba 4cm od pripojovaneho vcelstva. Myslite ze je to spravne?? nepoperou se mi?

Dale bych mel jeste jeden dotaz, lepsi spojit se vcelstvem slabsim, ktere ma matku novou od lonska nebo se silnejsim ktrery ma matku druhou zimu a budu ji muset asi letos nebo za rok vymenit??

Vyhazuje se spousta starých televizí a v nich jsou trafa,jen je dobře vybrat jak silné potřebujete.
Mne zajímá jak se změnila legislativa označení medu na etiketě, že se opět píše lesní med a luční.

To bude úplně stejné jako u "vytápění" úlu zimním chumáčem. O tom už diskuze
proběhla a k nějakému výsledku se došlo. Tady akorát jsou jiné úrovně
teplot. Já myslím, že když bude ve většině nastavku plod, tak když se
nadzvihne strůpek o centimetr, aby se vytvořil prostor pro formidol a ten se
vloží nad plod, že to půjde. Teplo od plodu půjde nahoru a když včely mají
plod ve většině rámků v nastavku, jsou už tak silné, že i při zvětšení toho
prostoru o centimetr pro formidol dokáží vyhřát plod i při nižších teplotách
v noci. Jen se musí hlídat několikadenní předpověď a nedávat formidol před
nějakým větším ochlazením.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 10, 2008 10:58 AM
Subject: Re: jarní přeléčení


> No, nevím .... Kdyby to tak bylo, pak by včely vyhřívaly celý prostor úlu.
> Kdyby vyhřívaly celý prostor úlu, pak by nehrozilo občasné zastuzení plodu
> při náhlém jarním ochlazení ...
> S pozdravem Petr

No, nevím .... Kdyby to tak bylo, pak by včely vyhřívaly celý prostor úlu.
Kdyby vyhřívaly celý prostor úlu, pak by nehrozilo občasné zastuzení plodu
při náhlém jarním ochlazení ...
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Rokyta" <emca5/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 10, 2008 10:14 AM
Subject: jarní přeléčení


Podle mne trvat na teplotě venku ve stínu na nejméně 10 stupňů je velký
rozdíl,jestli je to na podzimní a nebo na jarní aplikaci léčiv ať už
Varidol fum,či poté Formidolem.
Čili na jaře,řekněme na počátku dubna,kdy je nařízeno VS
včely přeléčit,nejlépe nátěrem zavíčkovaného plodu a potom
následnou fumigací.V této době již jsou včelstva dosti rozplodovaná a
následně v celém nástavku udržují vyšší teplotu nežli je teplota
venkovní.Každý se o tom může přesvědčit,když teď v dubnu odkryje nástavek ,
následně na
něj dýchne to teplo z něj.Takže bych neměl obavu z nižší
venkovní teploty,t.zn.pokud jsou včelstva normální a ne slaboši tak
neotálet a provést jarní přeléčení nehledě na venkovní teplotu,která v
tomto čase často klesá. Mám zato
že důležitá je teplota v plodovém nástavku a nikoliv venku
To podle mne platí i při následném vložení Formidolu,ať si
říká kdo chce co chce,rozhoduje teplota v nástavku.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3014 (20080409)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Podle mne trvat na teplotě venku ve stínu na nejméně 10 stupňů je velký rozdíl,jestli je to na podzimní a nebo na jarní aplikaci léčiv ať už Varidol fum,či poté Formidolem.
Čili na jaře,řekněme na počátku dubna,kdy je nařízeno VS
včely přeléčit,nejlépe nátěrem zavíčkovaného plodu a potom
následnou fumigací.V této době již jsou včelstva dosti rozplodovaná a následně v celém nástavku udržují vyšší teplotu nežli je teplota venkovní.Každý se o tom může přesvědčit,když teď v dubnu odkryje nástavek , následně na
něj dýchne to teplo z něj.Takže bych neměl obavu z nižší
venkovní teploty,t.zn.pokud jsou včelstva normální a ne slaboši tak neotálet a provést jarní přeléčení nehledě na venkovní teplotu,která v tomto čase často klesá. Mám zato
že důležitá je teplota v plodovém nástavku a nikoliv venku
To podle mne platí i při následném vložení Formidolu,ať si
říká kdo chce co chce,rozhoduje teplota v nástavku.

Všechny drátky a jejich připojení jsem kontroloval několikrát, příčina bude asi v tom (odstranění nefunkčnosti zdroje), jak ji popsal Honza a Vsusický. Díky za rady.

Jiří

Odpařování čehokoliv kapalného silně závisí na teplotě. Pak, protože
kyselina mravenčí je rozpustná ve vodě, taky na vlhkosti, ale to zas tak
podstatné není. Hlavní je ta teplota. Problém asi bude taky v rozdílu teplot
plodu, na který páry KM mají působit a teplota odpařovací desky. Plod má
vždy stálou teplotu cca 35 st C, takže pro správnou účinnost je třeba stejné
koncentrace par KM, ať je teplo nebo zima, zatímco intenzita odpařování
desek s KM silně závisí na teplotě. Tady bude asi velký rozdíl mezi málo
izolovanými tenkostěnnými úly a silně izolovanými polystyrenovými úly, tam
pokud se dá odparná deska nad včely, asi by ta teplota u silných včelstev
stačila i nyní. Je to teoretická úvaha, majitelé polystyrenových úlů to musí
vyzkoušet.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 09, 2008 8:32 AM
Subject: Re: Jarn? oet?en?,Gabony atd.


> V břenu a nebo v dubnu vkládat desky Formidolu není vhodné. Musí být
nějaká
> venkovní teplota po celých 24 hodin a v tuto roční dobu jsou včely mnohdy
> ještě v chumáčí.

Takze si z toho beru, ze problem je v nedostatecnem odparenem mnozstvi a
tedy spatne ucinosti - chapu to spravne??

Diky

T.H.

> V břenu a nebo v dubnu vkládat desky Formidolu není vhodné. Musí být nějaká
> venkovní teplota po celých 24 hodin a v tuto roční dobu jsou včely mnohdy
> ještě v chumáčí.

Takze si z toho beru, ze problem je v nedostatecnem odparenem mnozstvi a tedy spatne ucinosti - chapu to spravne??

Diky

T.H.

V břenu a nebo v dubnu vkládat desky Formidolu není vhodné. Musí být nějaká venkovní teplota po celých 24 hodin a v tuto roční dobu jsou včely mnohdy ještě v chumáčí. Navíc pokud bylo velíce slabé zamoření na jaře, je to spíš zbytečné. Vyrábět si sám - napouštět desky kyselínou mravenčí skoro nemá smysl. Na tyto desky je možné získat dotace.

. Já jsem dal v březnu formidol v
> obalu, ale pak jsem se nedostal k tomu abych obal odstranil, takže uvažuji
> o další aplikaci s tím že použité desky napustím 65% KM a použiji znovu bez
> obalu. >


A co se delo v breznu po formidolu? Vetsina od formidolu pri nizkych teplotach odrazuje. Sam nevim...

Diky

T.H.

Asi jak kde. Včelstva mám na chomutovsku. Již třetí rok dáváme gabon 92, na podzim pak 2x fumigace, nebo spíše 1x fumigace a 1x areosol acetonem. Na jaře jsme zatím plošné ošetření jako ZO neměli a ani po letošní zimě nemáme.Ani vysoké úhyny nejsou hlášeny. Já jsem dal v březnu formidol v obalu, ale pak jsem se nedostal k tomu abych obal odstranil, takže uvažuji o další aplikaci s tím že použité desky napustím 65% KM a použiji znovu bez obalu. Termín zatím zvažuji a rád si nechám poradit. Buď ještě v dubnu, nebo až po prvním medobraní.

P. Čermák, děkuji za vysvětlení.

Pokud takto postižený roztoč přežije a bude plodit potomstvo, bude to
právě ten, který založí rezistentní populaci proti účinné látce. Možná,
protože záleží i na dávce léčiva, která ho zasáhla a která příp. zasáhne
jeho potomky...
K. Čermák

kozl?k napsal(a):
> Do loňska jsem žil s tím, že roztoč zasažený léčivem se možná ještě
> vzpamatuje, ale již určitě není schopen se dále rozmnožovat. Změnilo se na
> tom něco?

Číslo je rok, kdy bylo léčivo schváleno k používání, PF-90 = 1990, ...
K: Čermák

Kritik napsal(a):
> xx, protože to písmenko PA/PF označuje účinnou látku, co je
> nejdúležitější!!!Co označuje číslo však nevím.
> Gabon PF-90       Účinná látka Fluvalinate
> Gabon PA-92       Účinná látka Acrinathrin

Ono je vůbec nejdůležitější je od sebe rozlišovat, více jak polovina včelařů vůbec neví, že jsou dva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kritik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD jarni oet?en?
> Datum: 08.4.2008 17:21:45
> ----------------------------------------
> Pepane, důležitější je podle mne označení GABON PA xx respektive GABON PF
> xx, protože to písmenko PA/PF označuje účinnou látku, co je
> nejdúležitější!!!Co označuje číslo však nevím.
> Gabon PF-90       Účinná látka Fluvalinate
> Gabon PA-92       Účinná látka Acrinathrin
> My jsme měli vloni k disposici GABON PF 92!!!
>
>
>

Mnozí zbytečně vícekrát fmigujete než je předepsáno.
------
Co mnozí, velmi hodně nás musí zbytečně vícekrát fumigovat.:-)

Bývaly časy, kdy se fumigovalo jen třikrát, po předepsané aplikaci Gabonu jen dvakrát a na jaře jen ti co měli průměr nad tři VD.
Nyní je Gabon aplikován skoro plošně, na podzim 3 fumigace a na jaře čtvrtá plošně a dvojitě (nátěr a fumigace) i u včelstev s nulou jen proto, že existuje nějaké pofidérní blíže nedefinované kritériu - méně jak 25%negativních vzorků. Co se vykládá jako vzorek, třeba i ze 40 včelstev, kde nespadl ani jeden VD. Příští rok odevzdají včelaři vzorky po pěti, deseti ze včelstva a hned se nám ta statistika NUL vylepší.:-)

Že je těchto nulových vzorků stále méně je možné vysvětlit velkým počátečním počtem VD v podletí ale taky větším rozšířením NN úlů a spadem z louček.

Jinak mám tabulku měření spadu od srpna do února na 12 včelstvech , diagnostika v 7, 8 léčení aerosloem Varidol v 10, 11 12
cvičné přeléčení o Vánocích M1 (spadlo do 20VD na včelstvo - takže mi není jasné proč to bylo zbytečné) spad do vzorku a spad po odevzdání vzorků.
A podle ní je všechno jinak. Jediné co by to vysvětlovalo je reinvaze až do vánoc.

Karel

Vážení přátelé. Sledují Vaše názory na téma "jarní ošetření" a vše co s tím souvisí. Nedá mi to abych se také do této diskuze nezapojil i když by to bylo na článek na hlavní stránku, ale nenáleží mi dávat pokyny jak, čím a kdy ošeřevot, to patří veterinářům.
Již mnoho let provádím zoušky léčiv pro VÚ a to Varidol, MP 10, Gabon 90 a také Gabon 92. Sleduje se především rezistence roztočů na Varidol a MP 10 a zatím se neprokázalo, že VD je rezsitentní n Varidol. Výsledky jsou srovntelné s dobou kdy se začínalo s Amitrazem. Mnozí zbytečně vícekrát fmigujete než je předepsáno. Také u Gabonu 90 a Gabonu 92 jsou výsledky srovnatelné. Všechny tyto prostředky se smí používat pouze v době kdy už není med ke konzumaci. Gabon 90 a také Gabon 92 se smí používat ve včelstvu 24 až 30 dnů a je to uvedeno v návodu přímo na obalu /mám před sebou obal Gabonu 92/. Autor diskuzního příspěvku v použití Gabonu 92 nemá pravdu, že se smí používat i déle. Pravda u Gabonu 92 je to, že zatím se nepodařilo naměřit rezidua ve vosku. Formidol - kyselinu mravenčí v současné době nelze ještě používat. Záleží také na venkovní teplotě. Jeden autor uvedl, že ing. Veselý a ing. Titěra na nějaké přednášce měli rozdílné názory v umístění desek. Jeden měl mluvit "mezi nástavky" druhý "na dno úlu".Dne 15.2.2008 v Nasavrkách se konal aktiv vedoucích chovů a oba shodně mluvili, že je lépe vkládat desky Formidolu mezi nástavky a nikoliv na dno úlu. Tak nevím, že by změnily názory ? Pokud by byla stejná situace ve vývojí roztočů VD, je optimální vkládat Formidol v červnu - červenci opakování /2x/ a tím lze docílit srovnatelných výsledků jako s Gabonem. Léčit včely až koncem červenci a srpnu by už nemělo žádný význam. Na to mnozí včelaři minulý rok doplatili. Také jeden autor této debaty se zmíňuje doslovně ... nebude mi nikdo určovat jak a kdy a čím mám léčit. Tak k čemu je veterinární zákon !!!

1. VARIANTA
Pošlete jakýkoliv email (třeba prázdný) na adresu:
vcely-unsubscribe/=/v.or.cz

Jako odpověď vám vzápětí přijde zpátky potvrzující email, čímž se zabraňuje tomu, aby vás někdo z konference odhlásil bez vašeho vědomí. K potvrzení pak stačí, když ve Vašem poštovním programu pouze kliknete na "Odpovědět" /či "Reply"/ a takto vyrobený odpovědní email bez jakýchkoliv dalších úprav prostě odešlete - nic nikde v tomto emailu už nemusíte měnit.
(návod převzat z adresy: http://www.vcely.or.cz/info.htm
.......................................................

2. VARIANTA
Napište přímo správci konference na adresu:
vcely-konference/=/or.cz
Věřím, že ve Vašem případě Vám vyjde vstříc.
.......................................................

3. VARIANTA

Ve spodní části stránky http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely/ je formulář na editaci či odhlášení z konference - také by to přes něj mělo jít.

Rokyta:
Když už jsem zde na konferenci,mám takovýto dotaz :
má někdo zkušenosti s napouštěním vyrobených nástavků
parafinem ? Pokud ano,prosím o technologický postup,zda je
namáčet do rozpuštěného a horkého,či by stačilo je pouze natřít klasicky štětcem ? Jakou asi má životnost tato ochrana nástavků,a nebo má to vůbec cenu tento způsob použít nehledě na náklady,které by nebyly vysoké ?
.........................................................


Technologický postup:
- Je potřeba namáčet do horkého parafínu (čím vyšší teplota tím lépe, s ohledem na bezpečnostní strop).
- Natírání štětcem mě ani nenapadlo zkoušet; ale nemá šanci to fungovat. Parafín by se nedostal do dřeva, pouze by ulpěl na povrchu, po vychladnutí by odpadl. Pokud ne, bylo by ho stejně příliš silná vrstva, v léte by se roztékal.
- Princip spočívá v dostatečném prohřátí samotného dřeva, do kterého se parafín potom vsákne - na povrchu ho zůstane minimum (je-li teplota parafínu nízká, zůstane ho více a nástavky jsou v horku "ublemcané")
- Natírání štetcem by také nezajistilo desinfekci, která funguje na principu vysoké teploty působící do hloubky.
- Životnost odhaduji tak na 3 roky, pak je potřeba obnovit (máme nejdéle zatím "dvouleté" nástavky). Souvisí to i s potřebou desinfekce nástavků.
- Cenu to podle mě má - jedním krátkým úkonem zajistím jak desinfekci tak konzervaci dřeva, provozní náklady jsou relativně nízké, není to nepříjemná práce, parafínované nástavky nemají tendenci ke kroucení (nemusí se používat komplikované druhy spojů), ...

Více informací:
- stručné info v ČJ
- fotografie
- podrobný návod v AJ (33 stránek)
- toto už někdo tady na konferenci překládal, možná to je i v archivu.

Vazeni pratele,
uz po ctvrte se odhlasuji z vcelarske jonference a to zcela bezuspesne, vzdycky se mne vrati mejl zpatky, ackolic na stejne adrese mne 1x bylo odepsano, at se neodhlasuji, ale zvetsim si pismo na pocitaci, mam-li problemy se zrakem. pak uz mi adresat moje mejly - vysvetlujici moje ztakove potize, jimz zadna zvetsenina na mejlu nepomuze, neprijimal. Muzete-li mi nekdo poradit co mamdelat, abych dosla v odhlaseni uspechu, prosim, poradte, vcera na "Vcelarich"v Kremencove ulici mne pan tajemnik sdelil, ze simam adresu najit na internetu, ale to povazuji za nesmysl, protoze adresu mam a kdyz jsem se pred lety prihlasovala, tak jsem pouzila tutez bez komplikaci.
Dekuji
-Mgr.Vera Cernochova
Palackeho 13., Mar.Lazne 353 01
cermed/=/tiscali.cz

Pepane, důležitější je podle mne označení GABON PA xx respektive GABON PF xx, protože to písmenko PA/PF označuje účinnou látku, co je nejdúležitější!!!Co označuje číslo však nevím.
Gabon PF-90       Účinná látka Fluvalinate
Gabon PA-92       Účinná látka Acrinathrin
My jsme měli vloni k disposici GABON PF 92!!!

vždy uváděj o jakém Gabonu píšeš G.90 tam má být jen do 30 dní. G. 92 Má jinou účinnou látku a je účinný déle. Navíc údajně nevzniká zatím rezistence
.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD jarni oet?en?
> Datum: 08.4.2008 09:14:00
> ----------------------------------------
> Já osobně se domnívám, že to není "velení", ale jde o to, že pokud by se
> ten gabon nechával déle jak je určeno, je velké nebezpečí, že včelaři jej
> budou nechávat v úlech po celý rok. Jaké jsou vědomostí včelařů o
> prostředcích tlumení VD - mizerné. Takže nezbyde nic jiného, než aby
> důvěrník odebral zpět od všech včelařů po 30 dnech gabonové pásky. Stačí se
> podívat na přednášce o nemocech, kolik je tam včelařů. Ti co tam jsou, to
> vědí a ti co nechodí, nečtou odbornou literaturu, neví nic. Já sám jsem se
> stkal vícekrát s názorem, že tlumení je zbytečné atd. Pak se nesmíme dívit,
> že situace je taková, jaká je. S GABONEM OPRVDU OPATRNĚ !!!
>
>
>

Do loňska jsem žil s tím, že roztoč zasažený léčivem se možná ještě vzpamatuje, ale již určitě není schopen se dále rozmnožovat. Změnilo se na tom něco?

Právě , že nijak, stejně jako diagnostická podložka. Přesto při hodnocení postižených , se neustále opakují klíčová slova: neměl diagnostickou podložku, je to starší dědula, má včely ve starých budečácích apod. Pak zjistíte, že je to včelař kolem 40 , ná nástavkové úly které navíc desinfikuje a přehled o počtu roztočů má i bez podložky.

Omlouvám se. O den dříve jsem byl v Ohrazenicích a tam Ing Veselý a špičková přednáška jak je u něj zcela běžné a mě se to zřejmě nějak slilo dohromady. No asi 10 přednášek za 2 dny to by zmohlo i ..... Chystá se nějaká významná novelizace, která co nejdřív vyjde. Součástí prý bude i síť signalizátorů, jejichž poviností bude od května monitorovat situaci v roztočích. Protože foretické období se významě zkracuje, současně s podložkami se bude muset otevřít i určitý počet buněk trubčiny. Signalizátor alespoň jeden v malé ZO. Toto má svojí logiku, ale vůbec se mi to nelíbí. Zase typický český způsob ochrany lemplů a zase hurá kolektivně, jako kdyby dnes někdo, komu na životě svých včel záleží, měl i jinou možnost než signalizovat. Dále je nutné počítat s dřívějším léčením a zač. 7 by letos mohl být reálný. Jinak porovnám li zimní přednášku Ing Titěry a Ing Veselého teď, tak nevím co si mám myslet. Ing Titěra: Formidol zespoda funguje stejně, vnitřní pohyb plynů v úle ho spolehlivě roznese. Gabon se dá použít i 2 x, lahvičky s léky, když se zavřou, mají jistou více než 5 letou účinnost aj. Ing Veselý: Formidol zespoda má sníženou účinnost a zeshora je hodně pracný. Gabon použít jen jednou a lahvičky vyhodit, účinnost je snížená. Takže pánové, i když sídlí na jedné chodbě se neumí dohodnout, tak jak pak asi funguje výměna informací mezi ústavy státy apod. Jak pak lze brát např i odsouzení vyvíječe Fuerto běžně používanáho u sousedů, lehký nesouhlas s metodou LBV bez vyzkoušení aj. Jinak zajímavá doporučení ze světa o správné koncentraci par kys. mravenčí: Před úly 2 hrstě mrtvých včel a žlutá tráva. To prý je teprv správná koncentrace pro působení par pod víčky. Takže víkend to byl velmi zajímavý a podnětný a teď hurá do práce, nějak nestíhám, jak je u mě touto dobou již zavedeným zvykem. Zdraví R. Stonjek

Neupravený budečák má dno asi 1 - 3 cm vysoké a není tam síto. V létě je dno nacpáno včelami. Sledovat spad roztočů v létě je prakticky nemožné. Pokud se zimuje v zimě jen v plodišti, chumáč včel se běžně dotýká dna, tudíž roztoči, kteří jsou léčením jen omámení a spadnou, se vzpamatují a dříve než zkřehnou, vylezou bez problémů zase zpátky na včely do tepla.

Priestor medzi dolnou latkou a dnom (2 cm) majú aj moje B-éčka a včely v nich ani raz neboli poškodené VD. Liečim ich takisto ako ďalších 56 včelstiev, kde je dno 85 mm vysoké.Tu sa nedá nájsť žiadna súvislosť medz výškou dna a znovu oživovaním odpadnutých VD, preto včelárov s Budečákmi je nedôstojné osočovať, pretže verím, že nie každému v nich včelstvá padajú. Jednoducho bez uhľadu na to v akých úľoch chováme včely, nízke dno nemôže byť dôvodom na úhyny včelstiev. Tie sú vždy v nesprávnom technolgickom postupe ku jeho potieraniu.

Ak je raz klieštik zasiahnutý fumigantom, tak jeho návrat nie je možný do plodiska a keď aj tak náhodu stane, behom niekoľkých minút až málo hodín, definitívne uhynie. Raz som robil pokus s práve odpadnutými VD na podložke, ktorú som vybral z podmetu. Na zdanlivo mŕtve VD po ich osvietení slnečnými úľmi začili tieto kývať nohami, samozrejme som sa čudoval, ale počas 1/2 už nežil ani jeden na podložke (200ks)

Už som raz písal, že fumigant pôsobí na VD zhubne nie cez ústa, ale cez prieduchy na jeho tele a cez nervové zakončenie v oblasti dýchacích prieduchov definitívne hynie.

Zanechajte obviňovanie, po roku - dvoch sa scéna vyčistí ad nezodpovedných, možno i nesprávne informovaných jednodtlicov s technologickým postupom. Ostane čisté pole, plevel sa sám vyhubí. Anton

Není to sranda. Psal jsem to proto, že jednatel má v ZO velké slovo a proti takovému a včelařům, kteří nechtějí léčit se těžko něco prosadí. Budou dodržovat přesně jen to, co je nařízeno SVS, co přijde obsílkou a to už asi nestačí. A nezačne se ani o den dříve. Formidol nařízený není, tak budou taky proti.
Teplou zimou to taky nebude. Jinde jsou i teplejší a v minulosti se s roztočem vyrovnali.
Tonda

>To by jste mohli začít ničit roztoče ze vzduchu. Plošným leteckým práškováním a nátěrem(postřikem).
Zdola by to jistila motorizovaná pěchota, co by rozškrabávala, či vyřezávala plod. Jednotný termín útoku by stanovila KVS. V tom by byl čert, aby jsme ho nezničili. Když nezlikvidujeme parazita, zlikvidujeme hostitele. :-)

Zajímalo by mě, co se děje v zahraničí. Protože vše je relativní, i teplé zimy. Teplé zimy v Krkonoších a Brdech a studené zimy na jižní Moravě, Německu, Rakousku atd jsou srovnatelné, a někdy i studená zima v některých krajích kde stále přežívá kraňka je stále teplejší, než nejteplejší u nás.

Možná by to chtělo nějaké zkušenosti od soudruhů z NDR:-)
Zatím jsme byli jedničky co byli nejlepší, ale už je to jen o prsa (tvrdí optimisté). Hlavně neztratit stopu - to je názor pesimistů:-)

V konečném důsledku je to zase jen boj dvou teorií.
Ta jedna říká, že na myšlení jsou nadřízení, chytřejší, kompetentní, zvolení, jmenovaní atd.
A ta druhá, že jsme dospělí a tudíž zodpovědní.

No a podle toho, co se prosadí ve včelách, takoví včelaři budou, zůstanou.

Osobně nemám chuť zůstávat v systému, kdy mi někdo bude určovat termíny léčení, kontrolovat, chodit natírata navíc jen s mírnou zanlostí stavu (a to říkám mírně) a bez jakékoli zodpovědnosti za ty zásahy.

Tenhle systém udrží při životě včely lajdákům, co ohrožují okolí.

Jasně včelaři jsou taky prasata (i já) ale jsou to naše včely. Ale nese někdo nějakou zodpovědnost, že nesplnil to co mu ten systém dává za úkol.

Neobjednal léčivo, nedodal léčivo, nepředepsal Gabon, nepředal dál informaci (červený papír).

Takže musíme chvilku až se to vystříbří.

Karel

Já osobně se domnívám, že to není "velení", ale jde o to, že pokud by se ten gabon nechával déle jak je určeno, je velké nebezpečí, že včelaři jej budou nechávat v úlech po celý rok. Jaké jsou vědomostí včelařů o prostředcích tlumení VD - mizerné. Takže nezbyde nic jiného, než aby důvěrník odebral zpět od všech včelařů po 30 dnech gabonové pásky. Stačí se podívat na přednášce o nemocech, kolik je tam včelařů. Ti co tam jsou, to vědí a ti co nechodí, nečtou odbornou literaturu, neví nic. Já sám jsem se stkal vícekrát s názorem, že tlumení je zbytečné atd. Pak se nesmíme dívit, že situace je taková, jaká je. S GABONEM OPRVDU OPATRNĚ !!!

Bývalý velitel letecké základny,ředitel Pražských vodovodů a další ostří vedoucí pracovníci včetně SVS neco nařizují a kontrolují,bohužel nemají další informace o stavu jednotlivých včelstev ve svém okolí a tak jen bezhlavě dodržují doporučení a nařízení, která jsou zrovna tak bezhlavá.
Příklad: Loni někteří rozdávaly Gabon a měli ho označený pro jednotlivé včelaře.Za 30 dní ho museli včelaři vracet aby ho tam náhodou nenechali déle.Jak to dopadlo si jistě domyslíte sami.
Z tohoto důvodu bych chtěl varovat před těmito důslednými "veliteli"

Me prakticke zkusenosti se spracovanim medu ze sudu. Predesilam, ze nemam zarizeni na ztekuceni celeho sudu, take proc? Je to jen jednorazove reseni pro udrzeni zakazniku a nepredpokladam, ze to budu provozovat.
Doprostred medu v sudu postavim rozpousteci spiralu na konve a necham "zapadnout" tak do poloviny. Rozehraty med vyberu velkou naberackou do konve a jeste "dotekutim". Jeste jednou opakuji. V prosredku sudu vznikne otvor od ktereho se pozdeji da nerezovou lopatkou med nabrat do konvi na dalsi "ztekuceni". Toto reseni je pouzitelne pro kazdeho vcelare, ktery vlastni rozpousteci spiralu na konve. Priznam, trochu vice prace, ale co by jsme pro nase zakazniky nepodnikli ne?
Frantisek


Milý Gustave, zase jsi si nepřešlápl a na tvém příspěvku je to znát.
Nabízíš li v sudech na prodej med, musíš poředpokládat, že většina včelařů
zde na Konferenci plný sud nikdy neviděla, natož s ním manipulovala.
Ostatně z těch příspěvků je to znát. Připomínám, že váží cca 300 kg.
Není problém sud nahřát, problém je dostat ho do sklenic nějakou schůdnou a
lehce dostupnou cestou. Co si myslíš o mojí úrovni včelařské je mi srdečně
jedno já jsem spokojen a já na její rozpoznávání u jiných mám jiná kritéria
než je manipulace se sudy. Prostě jsem vybaven na skladování medu jinak a
dokud nebudu mít medu 4 x více, nebudu nic měnit. Zdraví R. Stonjek

bývalý velitel letecké základny Chotusice
....
To by jste mohli začít ničit roztoče ze vzduchu. Plošným leteckým práškováním a nátěrem(postřikem).
Zdola by to jistila motorizovaná pěchota, co by rozškrabávala, či vyřezávala plod. Jednotný termín útoku by stanovila KVS. V tom by byl čert, aby jsme ho nezničili. Když nezlikvidujeme parazita, zlikvidujeme hostitele. :-)

Zajímalo by mě, co se děje v zahraničí. Protože vše je relativní, i teplé zimy. Teplé zimy v Krkonoších a Brdech a studené zimy na jižní Moravě, Německu, Rakousku atd jsou srovnatelné, a někdy i studená zima v některých krajích kde stále přežívá kraňka je stále teplejší, než nejteplejší u nás.

Možná by to chtělo nějaké zkušenosti od soudruhů z NDR:-)
Zatím jsme byli jedničky co byli nejlepší, ale už je to jen o prsa (tvrdí optimisté). Hlavně neztratit stopu - to je názor pesimistů:-)

Karel