Včelařská konference

Metodické pokyny mne také zaujaly. Považuji uvedenou koncepci pokynů za
dobré ( i když jen přechodné do roku 09) řešení, které nesvazuje " jediným
správným direktivním řešením", ale kvalifikovaně informuje o v ČR ověřených
možnostech a klade důraz na odpovědnost každého včelaře ( nebo ZO, nebo
okresu) za stav vlastních včelstev (včetně "doletového" okolí). V několika
regionech je situace vážná, a ti co nejsou postiženi by neuvěřili.
-------------------
Problém této metodiky je v tom, že si tam většina fanatiků najde jen to jarní natírání.

Přes našeho "důvěrníka pro nečleny" tlačíme, aby jsme se dostali ke Gabonu včas a byl v červenci už po ruce.
A opět to vypadá jako neřešitelný problém. Prý až si to objednají všechny ZO na okrese.
A myslím, že nejsme vyjímka.

Zajímalo by mě, jak to vypadá jinde. Tady na konferenci mi někdo vysvětlil, že si včelaři mají do konce dubna objednat léčivo na léto a do 30.6. jej mají dostat. To je prý v nějakých pokynech a smlouvách ČSV-SVS.

Je to pravda nebo pohádka? Kdo z vás tak postupuje a má objednané léčivo?
Jak která ZO podle této metodiky má připravený systém monitoringu, ověřování atd. když jí to vyhláška přikazuje?

Kolektivně by to asi bylo lepší, ale asi nezbyde než se letos starat sám o sebe.
Karel

Nic proti velkým výnosům, ale největší výnosy ze včelstev nutně neznamenají,
že ty včelstva jsou taky nejodolnější, konkrétně proti varroa, ale v
budoucnu i proti jiným škůdcům nebo nemocím, co se objeví. Hygienické
chování včelstva je jen jedno z těchto ukazatelů. Nedovedu to přesně popsat
v metodách, ale argumenty, které tady byly dříve uvedeny něco ukazují. Třeba
ten o pozorování dutiny, kde dlouhodobě bez léčení sídlilo a přežívalo
divoké včelstvo nebo ten, že loni v létě z těch včelařů, co léčili, padly
spíše silné včely, co daly více medu než slabší, co donesly méně. Připadá
mi, že v současné době jsou sledovány obecně co nejvyšší výnosy a podle toho
jsou vybírány matky i metody ošetřování včelstva a o odolnosti a
životaschopnosti včelstev se usuzuje, že přijde jakoby automaticky současně
s těmi nejvyššími výnosy. Jestli nebude lepší přístup zaměřit se více
primárně na chov co nejživotaschopnějších a nejodolnějších včelstev a medný
výnos spíše brát tak, že s takovým chovem přijde automaticky. Přirozeně ne
na 100 %, to by znamenalo asi dost velký pokles celkového množství
sklizeného medu, ale prostě trochu víc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 14, 2008 11:35 PM
Subject: RE: článek


Metodické pokyny mne také zaujaly. Považuji uvedenou koncepci pokynů za
dobré ( i když jen přechodné do roku 09) řešení, které nesvazuje " jediným
správným direktivním řešením", ale kvalifikovaně informuje o v ČR ověřených
možnostech a klade důraz na odpovědnost každého včelaře ( nebo ZO, nebo
okresu) za stav vlastních včelstev (včetně "doletového" okolí). V několika
regionech je situace vážná, a ti co nejsou postiženi by neuvěřili.

Po letošních osobních zkušenostech bych tam rád viděl i zmínku o tom, že
odolnost proti propuknutí včelích chorob je podmíněna především genofondem
matek (a hygienického vnímání a chování jejího potomstva). V přírodě se
přece o život derou a hledají možnosti, jak přežít i paraziti ( z našeho
pohledu), viry, plísně....

Uznávám však, že by to bylo obtížné formulovat do metodických pokynů.
Protože znevýhodněni by byli chovatelé matek, kteří neselektují na
"hygienické chování" včelstev, ale dávají přednost matkám s dobrými výnosy,
mírností, sezením na plodu, rychlosti jarního zmohutnění, sníženou
rojivostí....

Včelař by svým včelstvům měl prospět nejen dodržováním metodik a "berliček"
ve formě léčiv a dodržování aplikačních postupů!
Proto ( odpusťte mi, nebo vyvraťte ) si myslím, že orientace na kvalitu
genofondu matek by možná byla tím nejdůležitějším pokynem. Přitom opravdu
nezpochybňuji aktuálně potřebný první krok v podobě metodického pokynu č4

Josef Kala

Metodické pokyny mne také zaujaly. Považuji uvedenou koncepci pokynů za
dobré ( i když jen přechodné do roku 09) řešení, které nesvazuje " jediným
správným direktivním řešením", ale kvalifikovaně informuje o v ČR ověřených
možnostech a klade důraz na odpovědnost každého včelaře ( nebo ZO, nebo
okresu) za stav vlastních včelstev (včetně "doletového" okolí). V několika
regionech je situace vážná, a ti co nejsou postiženi by neuvěřili.

Po letošních osobních zkušenostech bych tam rád viděl i zmínku o tom, že
odolnost proti propuknutí včelích chorob je podmíněna především genofondem
matek (a hygienického vnímání a chování jejího potomstva). V přírodě se
přece o život derou a hledají možnosti, jak přežít i paraziti ( z našeho
pohledu), viry, plísně....

Uznávám však, že by to bylo obtížné formulovat do metodických pokynů.
Protože znevýhodněni by byli chovatelé matek, kteří neselektují na
"hygienické chování" včelstev, ale dávají přednost matkám s dobrými výnosy,
mírností, sezením na plodu, rychlosti jarního zmohutnění, sníženou
rojivostí....

Včelař by svým včelstvům měl prospět nejen dodržováním metodik a "berliček"
ve formě léčiv a dodržování aplikačních postupů!
Proto ( odpusťte mi, nebo vyvraťte ) si myslím, že orientace na kvalitu
genofondu matek by možná byla tím nejdůležitějším pokynem. Přitom opravdu
nezpochybňuji aktuálně potřebný první krok v podobě metodického pokynu č4

Josef Kala






ovšem úplně nejlepší co jsem šetl v poslední
době vyšlo teď na včelařských novinách.Pokyn SVS je apsolutně nějlepší
čtení po dlouhém období tzv.bezvětří jak jsem to nazýval.


__________ Informace od NOD32 3026 (20080414) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

On Sunday 13 of April 2008 19:09:28 Jiří wrote:
> Mám dotaz, spadlo mi několik čerstvě zatavených rámků s mezistěnami na zem.
> Některé mezistěny se částečně vylomily, plocha asi 5 x 5 cm, možná i více.
> Je mi líto je zlikvidovat. Pokud je dám včelám do úlu, vystaví na vylomeném
> místě trubčinu, nebo toto místo dostaví dělničinou, spraví nalomené
> mezistěny ?

Nalomene mezisteny spravi, pokud jde o stavbu delniciny - zacinajici oddelek
(cca 2-3 ramky plodu) vystavi delnicinu na cca 95 %


Honza

Potvrzuji také ze svých několikaletých zkušeností - rámek se musí
namáčet do místa v kotli s vařící vodou, nepospíchat, pak na drátcích
skoro nic nezůstane. Drátky potom jen vypnu zvlnovačem, zatavím
mezistěny a včely je normálně postaví... Dokonce i obyčejný drátek
(většina ale už je jich nerezových) trochu zkorodovaný když ponechám a
zatavím do něj mezistěnu, včely na něm bez problému staví. Drátky nijak
nečistím, jen ručně odstraním občas uvízlý zkytek košilky (z kokonu).
K. Čermák

Anton?n Podh?jeck? napsal(a):
> Rámky vyvářím v kotli už několik let a bez problémů. Rámky vyvařuju jenom
> jednou, pokud něco zbyde na drátkách, tak to stáhnu špachtlí a rámek dobře
> oklepnu. Musí se tavit v proudu vroucí vody. Tam vosk není. Žádné problémy
> nemám. Neviděl jsem ani na jednom rámku nějaké vykusování.

Od naprostých stále omílaných bludů - staré úly , až po velice zajímavé hlášky

Ještě jednou jsem se k článku vrátil, protože o starých úlech jsem tam nic nezaznamenal a našel jsem tam jen tohle:

"Včelaři by měli také opustit staré úly a investovat do moderních úlových systémů umožňujících pravidelný a jednoduchý monitoring napadení roztočem Varroa destructor. "

Nechápu co je na tom za blud. Samozřejmě není nad to, když si člověk párkrát vytáhne v červenci a srpnu podložku ze 3 - 5cm vysokého dna. To si alespoň přepočítá kolik tam má včel obranářek. :-)

A tohle :
"• Včelaři už nemohou jen pasivně čekat, až jim někdo dá příkaz (povolení) aplikovat léčivo.
• Pravidelný monitoring bude nezbytná součást boje proti parazitovi. "

plus ohodnocení účinnosti plošných jarních nátěrů, to stojí za to ,:-)

"Zimní vyšetření nestačí
Bystrému včelaři je již jasné, že zimní vyšetření měli přestává být z hlediska napadení kleštíkem tím pravým diagnostickým nástrojem. Spad bývá zkreslen – roztoči z léčení se zachytí na horních loučkách nižších nástavků a později je mohou včely shazovat. Navíc, k čemu je sledování zimního spadu, když i přesto, že včelstvo na jaře začínalo s „nulovým“ počtem roztočů, je v srpnu kvůli zalétávání a slídění včelstvem nejvíce napadeným? "

Vypadá to, že zase někdo podrývá oficiální linii:-)

Karel

Článek na Agrowebu je výborný,ovšem úplně nejlepší co jsem šetl v poslední době vyšlo teď na včelařských novinách.Pokyn SVS je apsolutně nějlepší čtení po dlouhém období tzv.bezvětří jak jsem to nazýval.

Nahlédl jsem v Kauflandu do časopisu o jezírkách a ejhle článeček o včelách. Propagace je třeba , ale aby někdo tvrdil, že úl brání jen 30 včel , to se mi zdá již přehnané. Je vidět, že autor kolem včel ani nepřešel. Alespoň ne kolem těch mých.

Od naprostých stále omílaných bludů - staré úly , až po velice zajímavé hlášky o tom jak postupují profesionálové - samostatně se rozhodnout o použití léčiva - v době kdy je třeba, až po použití Gabonu opakovaně - tj. doba 30 dnů bude prolomena.

http://www.agroweb.cz/zivocisna-vyroba/Klima-proveruje-odpovednost-vcelaru__s45x30441.html

Ve stolnim oleji to funguje, lze pouzit na nekolikrat, tj. olej precedit a
znovu pouzit.

Mam k tomu dotaz: Bezpecne sem na podlozce videl 10 roztocu, v oleji
vyplaval 1ks. Cim si to vysvetlit?? Je mozne ze ten zbytek co neplaval
byli stari roztoci, kteri byli nekde v bunkach nebo na louckach spodnich
nastavku a vypadli az ted po jarnim uklidu?

dik

T.H.

Také jsem si něčeho podobného všiml. Přisoudil jsem to tomu, že vyplavou jen
déle mrtví, "vysušení" roztoči a "čerství" ne ...
(Což je ovšem jen domněnka a nemusí být pravdivá).
Petr

Já ten vylomený díl prostě přiložím zpátky a připevním několik rozhnětenými
malými placičkami vosku. Mezistěna jen musí být rozehřátá, aby se dále
nelámala a spojila se s těmi placičkami, placičky je nejlepší dávat proti
sobě a zmáčknout prsty. Doma místo toho někdy zbytek mezistěny protavím
skrz drátek, mezistěna takhle projde drátkem v podstatě bez poškození, pak
ji dám na sololitovou podložku a odlomený kousek slepím přitaveným voskem
nebo taky tou placičkou a potom prostě znova zatavím. Oprava je tak
kvalitnější, někdy se taky povede v rámku při dalším zatavování mezistěnu
přehodit nebo posunout, tím drátky zatavit na jiné místo přes vylámanou část
a ta se tím zatavením drátku docela dobře zpevní. . Je vhodné je hned po
opravě vložit do včelstva na místo, kde ji začnou hned stavět, mezistěna
pracuje a spoj časem zase praskne. Trubčina nebo podivné buňky u takové
opravy jsou potom jen na místě těch placiček nebo kde se ty díly nepovede
přesně spojit. Někdy taky rozbitou mezistěnu rozdělím a použiji na trubčí
plásty, do takových plástů 39x24 dávám kolem poloviny plochy mezistěnu a
zbytek nechávám volný na trubčinu. Pokud to skládání rozbité mezistěny stojí
za to a těch kousků není moc. Jednou nebo dvakrát jsem si hrál, starší rámek
nadrátkoval hustě drátkem jen polovinu plochy, na drátky těsně nad sebou
položil jednotlivé kousky mezistěny a zatavil. Jako využití kousků rozbité
mezistěny, které by jinak šlo do vosku, na trubčí plást dobré.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 13, 2008 7:09 PM


> Mám dotaz, spadlo mi několik čerstvě zatavených rámků s mezistěnami na
zem.
> Některé mezistěny se částečně vylomily, plocha asi 5 x 5 cm, možná i více.
> Je mi líto je zlikvidovat. Pokud je dám včelám do úlu, vystaví na
vylomeném
> místě trubčinu, nebo toto místo dostaví dělničinou, spraví nalomené
> mezistěny ?
> Díky.
>
> Jiří

> Zdravím, nedávno jsem někde četl, že se dá zjistit počet brouků,
> rozpuštěním nebo namočením měli v "něčem". Roztoči mají zůstat na hladině,
> zatímco ostatní části sebrané měli by se rozpustily, nebo klesly ke dnu.
> Nevíte o tom někdo něco bližšího?
> Díky
>


Ve stolnim oleji to funguje, lze pouzit na nekolikrat, tj. olej precedit a znovu pouzit.

Mam k tomu dotaz: Bezpecne sem na podlozce videl 10 roztocu, v oleji vyplaval 1ks. Cim si to vysvetlit?? Je mozne ze ten zbytek co neplaval byli stari roztoci, kteri byli nekde v bunkach nebo na louckach spodnich nastavku a vypadli az ted po jarnim uklidu?

dik

T.H.

Rámky vyvářím v kotli už několik let a bez problémů. Rámky vyvařuju jenom jednou, pokud něco zbyde na drátkách, tak to stáhnu špachtlí a rámek dobře oklepnu. Musí se tavit v proudu vroucí vody. Tam vosk není. Žádné problémy nemám. Neviděl jsem ani na jednom rámku nějaké vykusování.
Tonda

>Vážený příteli, poněkud jsi mne vyděsil ne zrovna dobrými zkušenostmi s natavením mezistěn na již jednou použité drátky. Nemám s tím ještě zkušenost. V letošním roce používám vyvařené rámky s použitým výpletem pro mezistěny poprvé. O tom, že by včely takto natavené mezistěny vykusovali, jsem neslyšel. Na výplet používám výhradně antikoro drát a to již mnoho let. Nakoupil jsem jej větší množství ve včelařské prodejně v Choppau jště za bývalé NDR a používám jej dodnes. Rámky jsem vyvařil 2x. Po prvém vyvaření skutečně, jak píšeš, na rámcích i drátcích zůstávají zbytky vosku. Těch se zbavím teprve druhým vyvařením v čisté vodě. Ty zde hovoříš o nějakém roztoku? Můžeš prosím prozradit o jaký roztok (z jakých komponentů) se jedná? Při zatavování nových mezistěn na již jednou použité drátky jsem nezaznamenal žádné nečistoty ani probarvení vosku v místě natavení. Naopak, drát i místo spojení na prvý pohled vypadá jako při prvém použití. Zda tomu tak ale skutečně je, to řeknou včely. Uvítal bych ale i zkušenosti a názory jiných účastníků na tento problém. O výsledku přijetí mezistěn budu samozřejmě informovat. To zda včely tyto mezistěny budou s výhradami nebo bez výhrad přijímat, budu vědět již cca za dva až tři týdny.

Míra:>Pane Pazderko-na co odmašťovadlo,na co louch!

.......
Míro ty se neumýváš mýdlem?

Martin Olsak :
Jedno vystrazne upozorneni - pri ponoreni nastavku do horkeho parafinu
parafin 'hodne' peni. Pri ponoreni sololitove desky do horkeho parafinu
parafin 'hodne hodne' peni.
..............................................

Totéž se děje za deště při nepřikryté vaně.
Naopak vysušené nástavky (sluncem na včelnici) téměř nepění.
Takže souvislost je asi jasná :-)

Co třeba tohle?
Výsledků je tam spousta, neměl jsem sílu vše proklikat.
Pár fotek je i tu.

Pouze postřeh,
dnes jsem umýval na zahradě kameninový hrnec od domácího kysaného zelí. Nalil jsem do něj vodu a nechal stát, ať se odmočí. Včely se mohly zbláznit, jak jim slaná voda chutnala. Pořádaly na hrnec nálety a moc jim šmakovalo, takže jsem musel za chvíli vodu dolít. Ať jim udělám radost, nechal jsem jim ho tam do zítřka.

Jiří

"Zatavování
akumulátorem 14,4 voltů je jinak dobrý nápad" , je možné ...
R. Polášek
----------------------------------------------------------
Nevydržel jsem to. Nadrátoval jsem 40 rámků a akumulátorem 14,4 V jsem je zatavil. Nepočítal jsem, že je tento akumulátor toho schopen, již vzhledem ke stáří a používání 4 roky. Vzpadá to, že se ani nezadýchal. Z toho vyplývá skutečná použitelnost akumulátorů do akuvrtaček k našim účelům. Pepča

Pane Pazderko-na co odmašťovadlo,na co louch!Čistá pára ten starý propolis spolehlivě napaří tak,že jde pomalu otřít i hadrem!A co s louhem,nástavek doslouží tak ho vyměním za novej a hotovo.Co se dá obrousit to obrousím a pak přetřu znovu.Rámek co se nedá už řádně vyvařit tak patří pod kotel a ne do něj.S víkama a dnama pokud nejdou oškrabat a vypálit to samí-pod kotel!
Bez obalu:nesloužil jste u chemiků?
Míra

Pratele,
dnes jsem po spouste priprav poprve 'fritoval' = impregnoval nastavky
parafinem.

Celkovy dojem - spokojenost, ze vse fungovalo, tak jak sem cekal.

Jedno vystrazne upozorneni - pri ponoreni nastavku do horkeho parafinu
parafin 'hodne' peni. Pri ponoreni sololitove desky do horkeho parafinu
parafin 'hodne hodne' peni.

Mam vanu hlubokou 50 cm, parafinu v ni byly 20 cm,
po vlozeni nastavku 18 cm vysky plus jedna sololitova deska
jsem mel penu 'az po okraj' - do cca 45 cm. Pet centaku jsem
mel rezervu, ze mi parafin nepretekl. To bylo dost naknap.

Jinak jsem tuhle technologii zaradil do provozu a planuju ji pravidelne
pouzivat. Kdyby chtel nekdo dalsi detaily, ozvete se.

Martin

Například zde:
http://www.finance.cz/zpravy/finance/161462-vedci-eu-doporucili-pozastavit-biopaliva/

A nakonec bude řepkový med úzkoprofilové zboží:-)

Karel

Karel:>Něco jsi napsal do včelařských novinek, Ale co tak prozradit něco ze své praxe. Jak často, co, včem atd. <
......

Nic složitého, stačí vzít odmašťovadlo, předem nahrubo očistit (hlavně starý propolis) a v přiměřěně dostatečně velké nádobě podle počtu inventáře vyvařovat a vyvařovat. Louh zbaví i velmi snadno úly starých nátěrů a proty co je mají dvoustěnné, je vhodné dvoustěnné nástavky raději jen důkladně umývat - nenamáčet a potom jen wapkou s vysokým tlakem vody ostříkat. (mám Bosch asi za 5 tisíc už třetí sezonu)

To samé s rámky, to samé dna, podobně i s víky. A u takového kotle stojím hlavně od letního slunovratu až do Vánoc.

Kotel je cca na 200 l a kotlina je to v podstatě podvařený duplikátor 600 mm trubkou s otvorem na přikládání TP.

Nic zvláštního tedy.

To poznáš ale trocha trubčiny v plástvi nic neznamená


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 13.4.2008 19:09:46
> ----------------------------------------
> Mám dotaz, spadlo mi několik čerstvě zatavených rámků s mezistěnami na zem.
> Některé mezistěny se částečně vylomily, plocha asi 5 x 5 cm, možná i více.
> Je mi líto je zlikvidovat. Pokud je dám včelám do úlu, vystaví na vylomeném
> místě trubčinu, nebo toto místo dostaví dělničinou, spraví nalomené
> mezistěny ?
> Díky.
>
> Jiří
>
>
>

(..)Některé mezistěny se částečně vylomily, plocha asi 5 x 5 cm, možná i více. Je mi líto je zlikvidovat. Pokud je dám včelám do úlu, vystaví na vylomeném místě trubčinu, nebo toto místo dostaví dělničinou, spraví nalomené mezistěny ?
________________________________________________________


Pokud včelstva již nemají větší rozlohu trubčiny, pak s největší pravděpodobností zastavějí děravá místa trubčinou. Pokud tyto mezistěny ponecháte v medníku odděleném mateří mřížkou od plodiště, neměl by to být v problém. Na podzim se defektní dílo vytaví.


S pozdravem...M. Václavek

Mám dotaz, spadlo mi několik čerstvě zatavených rámků s mezistěnami na zem. Některé mezistěny se částečně vylomily, plocha asi 5 x 5 cm, možná i více. Je mi líto je zlikvidovat. Pokud je dám včelám do úlu, vystaví na vylomeném místě trubčinu, nebo toto místo dostaví dělničinou, spraví nalomené mezistěny ?
Díky.

Jiří

Neznáte někdo nějaké internetové stránky o vosíkách? Docela rád bych se dozvěděl něco bližšího o jejich způsobu života.

Vosíci ( na rozdíl od vos ) staví jen jeden plást, který nekryjí obalem, a vytváří jen velmi malé kolonie ( řádově pár jedinců ).

Nástavky a včelařské pomůcky mám uskladněné na půdě, jež se nachází poblíž mích včelstev. Abych včelám ušetřil starosti s dotěrnými vosami, které se v podletí kvůli hladu ( vosy si nevytvářejí zásoby jako včely a čmeláci ) snaží vetřít do úlů, odstraňuji z půdy veškerá vosí hnízda. Ještě jsem nezaznamenal, že by se vosíci snažili dostat do úlů, proto je nechávám na pokoji. Navíc je velmi zajímavé je pozorovat.

Vždy jsem na podzim při úklidu půdy odstraňoval opuštěná vosíčí hnízda. Myslel jsem si, že samičky vosíků ( stejně jako samičky vos ) se nevracejí na jaře do svých původních hnízd a zakládají si vždy nová hnízda. V loni jsem hnízda na půdě ponechal. K mému údivu jsem včera zjistil, že se jeden až tři vosíci se na některá hnízda vrátili.


S pozdravem...M. Václavek

GP:
Mně se nezamlouvá zase špína, kterou včelaři velmi často ponechávají ve svých úlech. A to často z pohodlnosti. Jak by to dopadlo s osobní hygienou a očkováním, kdyby se tak jak o včely starali i o sebe?

Bez obalu: Nepřežil by moc dlouho.
------
Něco jsi napsal do včelařských novinek, Ale co tak prozradit něco ze své praxe. Jak často, co, včem atd.
Díky
Karel

Míra P.>Mě se právě moc nezamlouvá to používání louhu,sava a formalínu.Je to nebezpečná práce a pak kam s tím?<
......

Mně se nezamlouvá zase špína, kterou včelaři velmi často ponechávají ve svých úlech. A to často z pohodlnosti. Jak by to dopadlo s osobní hygienou a očkováním, kdyby se tak jak o včely starali i o sebe?

Bez obalu: Nepřežil by moc dlouho.

Líh anebo olej. Stačí běžný, kuchyňský.

Zdravím, nedávno jsem někde četl, že se dá zjistit počet brouků, rozpuštěním nebo namočením měli v "něčem". Roztoči mají zůstat na hladině, zatímco ostatní části sebrané měli by se rozpustily, nebo klesly ke dnu. Nevíte o tom někdo něco bližšího?
Díky

No vida, a máme tu sprchování rámků za účelem získání vosku.Ale jo proč ne,zkoušet se musí ledacos.Mě se právě moc nezamlouvá to používání louhu,sava a formalínu.Je to nebezpečná práce a pak kam s tím?Do kanálu a pak do řeky.To mě jako rybáři vadí.Míra

V kterémsi Včelařství před pár lety byl popsán na vyvařování rámků velký
kotel s vodou. Dá se do něho voda, zatopí se pod ním uhlím nebo dřevem a jak
se voda začne vařit, namáčí se pomocí kleští rámky. Voda se udržuje v části
kotle ve varu, takže na tom místě není na povrchu vosk a tudíž rámek v tom
místě vynořený z kotle na sobě vosk nemá. Vosk se přes síto přímo odpouští
do plastových lodní, kde ztuhne. Mě napadá ještě vylepšení, že by u kotle
bylo nainstalováno čerpadlo na horkou vodu, které by bralo vařící vodu přes
nějaké síto ze spodku kotle a tou by se potom splachovalo voští z rámků do
kotle, případně by se jí promývaly nečistoty na sítu nad vodou od vosku.
Mohlo by na to stačit poměrně běžné cirkulační čerpadlo do ústředního topení
za pár tisíc. To všechno se ale vyplatí jen pro stovky a tisíce
zpracovávaných rámků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 12, 2008 12:50 PM
Subject: Re: dezinfekce a očista rámků


> Jde mi o to aby se ty rámky nemáčeli v rozpuštěném vosku,ale aby to z nich
> steklo pěkně dolů.Byli by třeba zavěšený v nějaký bedně(pařárně)a pod nimi
> by byla mříška a pod ní třeba ještě jemější síto.Pára by foukala přímo na
> rámky z boku.Po odtečení prvního by šel další atd.Zbytky bych dal do
> sáčku,zatěškal a povařil.Někde jsem vyděl položenej vzduchojem z valníku
na
> ohništi.Když se pořádně zatopí tak musí jít páry spousta.Já sem zkoušel
> jenom s papiňákem na kamnech,kde sem sundal kruhovej tál aby šel oheň
> rovnou na dno hrnce.Místo přetlakovýho ventilu sem nasadil hadičku a páru
> to foukalo jak hrom.Zatím sem netavil vosk jenom napařoval propolis na
> vyřezaných rámkách.Až budu tavit tak dám určitě vědět jak to šlo.Míra

ještě poznámku, kdo používá ještě pocínované drátky, neměl by je vystavovat kontaktu s tvrdým, třeba kovovým předmětem. Třeba drát protahovat na noži nebo hřebíku, aby se vyrovnal. Když už, tak protahovat na dřevě nebo plastu. Kontaktem s kovem se cín poškrábe a železo potom rychle reziví.

já používám již léta postřik Savem. Ale, jediný spolehlivý způsob jak nepřenášet choroby z úlu do úlu, je nezaměňovat rámky mezi nimi Tomu se pak spolehlivě dá zabránit jen když bude každý úl mít jinou míru. a pak je celé racionální včelaření v P(_!_). Ještě je tady jeden aspekt Který celou desinfekci staví mezi zbytečné a to je zalétávání včel

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra P. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: dezinfekce a o?ista r?mk?
> Datum: 12.4.2008 10:20:26
> ----------------------------------------
> A co pro tohle použít tlakovej parní čistič?Jmenovalo se to-vapka?Asi
> tak.To spolehlivě odstranilo i mastnotu z motoru auta tak by to mělo rámek
> vypucovot dokonale jak od vosku a nečistot tak zdezinfikovat.Horká pára je
> stejně dobrá jako voda a ještě lepší bych řek.Míra
>
>
>

Jde mi o to aby se ty rámky nemáčeli v rozpuštěném vosku,ale aby to z nich steklo pěkně dolů.Byli by třeba zavěšený v nějaký bedně(pařárně)a pod nimi by byla mříška a pod ní třeba ještě jemější síto.Pára by foukala přímo na rámky z boku.Po odtečení prvního by šel další atd.Zbytky bych dal do sáčku,zatěškal a povařil.Někde jsem vyděl položenej vzduchojem z valníku na ohništi.Když se pořádně zatopí tak musí jít páry spousta.Já sem zkoušel jenom s papiňákem na kamnech,kde sem sundal kruhovej tál aby šel oheň rovnou na dno hrnce.Místo přetlakovýho ventilu sem nasadil hadičku a páru to foukalo jak hrom.Zatím sem netavil vosk jenom napařoval propolis na vyřezaných rámkách.Až budu tavit tak dám určitě vědět jak to šlo.Míra

Já rámky dezinfikuju v pračce, v té dvouprostorové, jak je na jedné straně ždímač a na druhé se vyvařuje. Nechám zavařit vodu vložím 5 rámků, zavřu víko a pustím vířidlo. Po 1 min rámky otočím a potom je vytáhn.Za 20 min, udělám min. 100 rámků.

Já myslím, že to s Wapkou je dobrý nápad. Možná příliš drahý, kdyby se s tím
čištěním rámků moc piplalo a asi bude třeba snížit tlak, ale jinak dobrý.
Možná by takhle šlo i zvýšit výtěžnost těžby vosku propráním zbytků na sítu
horkou vodou nad nějakou velkou nádrží.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 12, 2008 10:20 AM
Subject: dezinfekce a očista rámků


> A co pro tohle použít tlakovej parní čistič?Jmenovalo se to-vapka?Asi
> tak.To spolehlivě odstranilo i mastnotu z motoru auta tak by to mělo rámek
> vypucovot dokonale jak od vosku a nečistot tak zdezinfikovat.Horká pára je
> stejně dobrá jako voda a ještě lepší bych řek.Míra

A co pro tohle použít tlakovej parní čistič?Jmenovalo se to-vapka?Asi tak.To spolehlivě odstranilo i mastnotu z motoru auta tak by to mělo rámek vypucovot dokonale jak od vosku a nečistot tak zdezinfikovat.Horká pára je stejně dobrá jako voda a ještě lepší bych řek.Míra

Ty zde hovoříš o nějakém roztoku? Můžeš prosím prozradit o jaký roztok (z jakých komponentů) se jedná?

Na dezinfekciu používam Savo s antibakteriálnymi účinkami, 1 lit. na 50 litrov vody, vyvaríš asi 30-40 KS rámikov. Aj po tomto kúpeli predsa ostávali určité zbytky nečistoty na dôtoch aj keď sú antikorové (aj ja ich používam), preto je dobré ich očistiť aj mechanicky. Aj samotné drevo po vyvarení v Save predsa ostávajú nečistoty a odstraňoval som ich škrabkou alebo čistiacim kotúčom nasunutým do ručnej vŕtačky.
Ale ako som napísal, je oveľa (pre mňa) jednoduchšie odstrániť s ešte použiteľného rámika vyrezaním jeho obsahu aj s výpletom. Anton

GP:
Křapka:>Uvítal bych ale i zkušenosti a názory jiných účastníků na tento problém.<

Viz. Poslední tři odstavce článku.

http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2007030901
------
Taky na webu J.Jindry je o zbavování zbytků vosku atd v louhu. Dobrá vychytávka s tím svázáním. Problém mě taky trochu zajímá, ve větším mě to teprve čeká.
Karel

Země původu se označuje VŽDY jejím oficiálním názvem To znamená Česká Republika.
---------------
"VŽDY" takže na zpochybnění tohoto tvrzení stačí jedna etiketa kde bude třeba:
země původu: Slovensko, ... Maďarsko, .... Argentina
(tedy stejná forma jako Česko).

Nevím proč bych zemi původu nemohl deklarovat dvakrát.
velkými písmeny
"Český včelí med"
a dole v rohu
"Země původu:ČR"

Nebo to je také vždy zakázáno?

Pak se nikdo nedivte, že nikde v krámech se neprodává "český med" a zákazníkům je šumafu co v krámě kupují. Malá písmenka v rohu etikety málokdo čte.

Dokonce i na těch skleničkách od Včelpa co mám před sebou není o českém medu ani slovo. Jen ta země původu tam je "ČR" místo obvyklých: "....ze zemí EU a mimo EU".
Když je toto možné, tak snad už všechno:-)

Karel

Jedná se o to, že když se drátky neočistí, zůstane na nich po vytavování
vosk s nečistotami, tak ty se potom při zatavování spojí s voskem mezistěny,
případně ještě kvůli vysoké teplotě drátku se před zatavením přepálí. Včely
potom takhle znečištěný vosk v mezistěně kolem drátku vyhodnotí jako špatný
a vykoušou ho. Protože to je hlavně kolem drátku, mohou tím až oddělit
mezistěnu od drátku a rozdělit na díly. Takže zatímco mimo drátek je
mezistěna vystavená a třeba zaplodovaná nebo zanesená sladinou, kolem drátku
na vykousaných místech včely teprve plást staví. Může dojít až k zborcení
plástu, obvykle je ale mezistěna kolem drátku buď nedostavěná nebo tam je
trubčina či různé defektní buňky. Není velký problém za tepla hned po
vytavení nebo po opatrném rozehřátí drátku třeba polovičním nebo čtvrtinovým
napětím, kdy je vosk na drátku měkký, drát utřít. V létě stačí vyvařené
rámky nechat chvilku na ostrém slunci. Co se týká životnosti, cín na
pocínovaném drátku je hodně citlivý, velice rychle zmizí a drátek potom na
místě bez cínu prorezne a přetrhne se. Tento drátek podle mých zkušeností
prorezne asi po druhém použití v rámku nebo když je v jednom rámku hodně
dlouho, snad 10 a více let. Nerezový drátek má životnost mnohonásobně větší,
tam bude problém asi v tom, že na místě namáhaném častým ohybem po více
zahřátích při zatavování zkřehne a zlomí se.
Já zatím mám hodně ze starých rámků pocínované drátky, dělám to tak, že
rámky nechám na půdě pod střechou za slunečného dne nahřát, drátky potom z
měkkého voští vytáhnu, očistím a prorezlé navážu, voští potom normálně
vyřezávám a prázdný rámek oškrábu od voskových výrůstků, potom na jinou
hromadu oškrábu silnější vrstvu propolisu a potom celou hnědou plochu louček
oškrábu do čistého dřeva. Rámek potom spravuji, případně zpevním a znova
nadrátkuji.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 12, 2008 7:57 AM
Subject: Re: Jak zabránit rojení-trubčí plásty.
> Vážený příteli, poněkud jsi mne vyděsil ne zrovna dobrými zkušenostmi s
> natavením mezistěn na již jednou použité drátky. Nemám s tím ještě
> zkušenost. V letošním roce používám vyvařené rámky s použitým výpletem pro
> mezistěny poprvé. O tom, že by včely takto natavené mezistěny vykusovali,
> jsem neslyšel. Na výplet používám výhradně antikoro drát a to již mnoho
> let. Nakoupil jsem jej větší množství ve včelařské prodejně v Choppau jště
> za bývalé NDR a používám jej dodnes. Rámky jsem vyvařil 2x. Po prvém
> vyvaření skutečně, jak píšeš, na rámcích i drátcích zůstávají zbytky
vosku.
> Těch se zbavím teprve druhým vyvařením v čisté vodě. Ty zde hovoříš o
> nějakém roztoku? Můžeš prosím prozradit o jaký roztok (z jakých
komponentů)
> se jedná? Při zatavování nových mezistěn na již jednou použité drátky jsem
> nezaznamenal žádné nečistoty ani probarvení vosku v místě natavení.
Naopak,
> drát i místo spojení na prvý pohled vypadá jako při prvém použití. Zda
tomu
> tak ale skutečně je, to řeknou včely. Uvítal bych ale i zkušenosti a
názory
> jiných účastníků na tento problém. O výsledku přijetí mezistěn budu
> samozřejmě informovat. To zda včely tyto mezistěny budou s výhradami nebo
> bez výhrad přijímat, budu vědět již cca za dva až tři týdny.
> Pepča

J.Křapka:>Uvítal bych ale i zkušenosti a názory jiných účastníků na tento problém.<

Viz. Poslední tři odstavce článku.

http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2007030901

"Toto je trochu idealistiscký pohľad na znovupoužitie starých ale nových rámikov vo včelstvách. Roky som robil odstraňovanie včelieho diela vo vodnom, či v parnom kúpeli, ani jeden spôsob neočistí výplet tak dokonale, aby sa znovu bez problémov mohol použiť na zatavenie nových medzistien".
Anton
--------------------------------------------------------
Vážený příteli, poněkud jsi mne vyděsil ne zrovna dobrými zkušenostmi s natavením mezistěn na již jednou použité drátky. Nemám s tím ještě zkušenost. V letošním roce používám vyvařené rámky s použitým výpletem pro mezistěny poprvé. O tom, že by včely takto natavené mezistěny vykusovali, jsem neslyšel. Na výplet používám výhradně antikoro drát a to již mnoho let. Nakoupil jsem jej větší množství ve včelařské prodejně v Choppau jště za bývalé NDR a používám jej dodnes. Rámky jsem vyvařil 2x. Po prvém vyvaření skutečně, jak píšeš, na rámcích i drátcích zůstávají zbytky vosku. Těch se zbavím teprve druhým vyvařením v čisté vodě. Ty zde hovoříš o nějakém roztoku? Můžeš prosím prozradit o jaký roztok (z jakých komponentů) se jedná? Při zatavování nových mezistěn na již jednou použité drátky jsem nezaznamenal žádné nečistoty ani probarvení vosku v místě natavení. Naopak, drát i místo spojení na prvý pohled vypadá jako při prvém použití. Zda tomu tak ale skutečně je, to řeknou včely. Uvítal bych ale i zkušenosti a názory jiných účastníků na tento problém. O výsledku přijetí mezistěn budu samozřejmě informovat. To zda včely tyto mezistěny budou s výhradami nebo bez výhrad přijímat, budu vědět již cca za dva až tři týdny.
Pepča

Lepší odpovědi než tady od včelařů možná dají odborníci na příslušných
internetových fórech, třeba http://forum.finexpert.cz/ nebo
http://diskuse2.jakpodnikat.cz/ .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Baja" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 11, 2008 11:16 AM
Subject: odměny


> V naší ZO modernizujeme léčení včel. Veškeré léčení bude provádět jeden
> člověk.
> Chceme mu vyplácet odměny za vykonanou práci. Potřebuji poradit jak to
> udělat, aby se jeho
> odměna nemusela danit. Kdyby se mu těch pár korun ještě zdanilo tak už by
> mu nezůstalo skoro nic. Zatím pracovali všichni téměř zadarmo (proplácelo
> se maximálně cestovné), tak s vyplácením odměn nemám zkušenosti.

Avšak při vyvařování starých drátkovaných rámků, drátky zůstávají k použití bez poškození. Stačí je pouze došponovat. Letos jsem na ně již natavoval nové mezistěny.
Pepča

Toto je trochu idealistiscký pohľad na znovupoužitie starých ale nových rámikov vo včelstvách. Roky som robil odstraňovanie včelieho diela vo vodnom, či v parnom kúpeli, ani jeden spôsob neočistí výplet tak dokonale, aby sa znovu bez problémov mohol použiť na zatavenie nových medzistien.
Totiž na drôtoch výpletu VŽDY ostane filmový poťah s voskom, ktorý nie je úplne čistý a po zatavení drôtu do Ms ho včely vyhrýzaním pri stavbe plástu pre špinavý vosk na drôtoch, odstraňujú. Z praktického ale i estetického hľadiska je to nežiadúce, lebo Ms okolo dôtov je prerušená a včely ju už nedokážu dostavať.

Preto vždy pred použitím vyvareného rámika na zatavenie MS, rámik ešte raz dezinfikujem v horúcom roztoku (nad 100˚C), ktorý vosk z drevených ale i kovových častí zbytky vosku odstráni, ale stále ten film nejakej vstvičky na drôte ostane.
Zakaždým musím zobrať nôž a dôkladne drôt zo všetkých strán očistiť, až potom mám záruku, že stavba nového plástu bude perfektná.

A ktomu sa ešte pridružujú ďalšie nevýhody, hlavne vtedy ak je výstuhy staršia a s obyčajným drôtom, ktorý sa trhá, je už skorodovaný (antikorový je bezkonkurenčný). Potom je výhodnejšie stárý výplet odstrániť, vyvarený rámik doklepnúť a urobiť nový výplet. Zdá sa mi to oveľa rýchlejšie, ako sa zabávať s čistením drôtov. Možno by pomohlo výplet nahriať transformátorom a rýchlo drôty utrieť, ale hovorím rýchlejšie je to so znovu napnutým výpletom, síce to niečo drahším, ale práca je 100%-ná.

Teraz radšej plásty z rámikov vyrezávam a rozváram aj s drôtmi, ktoré po rozvarení z horúcej kaše vyberám hákom. Anton

Každá fyzická osoba, která ma za zdaňovací období příjem nepřesahující částku 20.000 Kč je od daně osvobozena.

Země původu se označuje VŽDY jejím oficiálním názvem To znamená Česká Republika

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: etikety
> Datum: 11.4.2008 18:57:35
> ----------------------------------------
> dokonce tady byla i firma ktrá nesla tohle jméno ale po zaregistrování ČSV
> je musela změnit
> -----
> Musela je změnit po soudním sporu, ne po zaregistrování ČSV.
>
> Já, ani SZPI nemluvíme o názvu firmy, ale o označování medu. Konkrétně země
> původu.
> český med je označení původu.
> Karel
>
>
>

dokonce tady byla i firma ktrá nesla tohle jméno ale po zaregistrování ČSV je musela změnit
-----
Musela je změnit po soudním sporu, ne po zaregistrování ČSV.

Já, ani SZPI nemluvíme o názvu firmy, ale o označování medu. Konkrétně země původu.
český med je označení původu.
Karel

dokonce tady byla i firma ktrá nesla tohle jméno ale po zaregistrování ČSV je musela změnit


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: etikety
> Datum: 11.4.2008 13:27:30
> ----------------------------------------
> Český med ale také musí splňovat podmínky dané touto normo, která je
> přísnější než norma EU !!!
>
> PEPAN
> -----------
> Tohle není nikde napsané. Pokud bych použil ochrannou známku ČSV kde je i
> tento text"český med" tak tam snad ano, je to dáno ČSV a podmínkami použití
> ochr. známky - snad.
>
> Ale český med je český vždycky. I když vyhovuje jen "státní" normě.
>
> Je to názor i ministerstva - viz stránky METAPIS kde je toho názoru, že
> původ medu se musí uvádět. A pokud je z Čech, tak je český med naprosto
> legální označení.
>
> Na text "český med" nemá ČSV žádné výhradní právo. Nevím proč si to někdo
> myslí.
> Karel
>
>
>

GP:
Pokud bych chtěl napsat na obal český med, napsal bychto způsobem označení ... :
------

A když si to na www.metapis.cz přečteš, tak ministerstvo je přímo toho názoru, že je to tam možné napsat přímo ČESKÝ MED

Ne směs medu ze zemí českých:-)

Pochop ČSV nemá monopol ani ochrannou známku na text
"český med". I když byl vyvolán dojem, že ano. Možná proto o žádný český med v obchodech nezavadíš.

Karel

Oprava není to ministerstvo, ale SZPI


- Udaj "ČESKY" lze uvádět u medu za té podmínky, jestliže se jedná o údaj pravdivý. Podle §9 odst. 1 písmo b) Vyhlášky č. 76/03 Sb se med označuje zemí původu, kde byl získán. Jestliže zemí původu je Česká republika (nejde o směs medů z více zemí), pak výraz "Český" je výrazem pravdivým.
Potud citace z dopisu SZPI-ÚI v Bmě ze dne 2.8.2004 firmě METAPIS.

--- i o dalších medech se tam píše.
Nenchte se pořád oblbovat, že včelí a podobně se napsat nesmí. Nenechte si pořád něco nakukávaz vašimi funkcionáři. Vyberte si názor, co vám vyhovuje. Mně vyhovuje tento. Takže bych si dal do výlohy i ty "kšandy" jak tady zaznělo:-)

Písemné vyjádření Státní zemědělské a potravinářské inspekce - ústředního inspektorátu v Brně ke včelaři diskutovaným označením "VČELÍ", "LESNÍ", "PRAVÝ", "ČESKÝ", zaslané naší firmě dne 2.8.2004:
- Údaj "VČELÍ" doplněný ke slovu MED je údajem navíc - tento údaj dle našeho názoru uvádět lze, jestliže je pravdivý.
- Údaj "LESNÍ" je údajem navíc - tento údaj dle našeho názoru uvádět lze, jestliže je pravdivý (med však musí být označen ve smyslu platné vyhlášky podle původu, tedy jako medovicový).
- Údaj "PRAVÝ" nelze u medu uvádět. Tento údaj zakazuje §7 odst. 2 písm. F) Vyhlášky č. 324/97 Sb., v platném znění

Naposeldy na Emanově blogu v kauze medové pěny a také někdy před dvěmi lety se to tu probíralo.

Pokud bych chtěl napsat na obal český med, napsal bychto způsobem označení ... :

Med zeměpisného původu: Český, med květový (nebo medvicový). Ze země původu ČR. :-) A velkým písmem: Amen včelařuj

Pokaždé ale zabrousím do legislativy a tam je jeden paragraf.

§ 10
Omezení účinků ochranné známky
(1) Vlastník ochranné známky není oprávněn zakázat třetím osobám užívat v obchodním styku a) jejich jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název anebo adresu, b) údaje týkající se druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby výrobku nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností,c) označení nezbytné k určení účelu výrobku nebo služby, zejména u příslušenství nebo náhradních dílů, pokud užívání je v souladu s obchodními zvyklostmi, dobrými mravy a pravidly hospodářské soutěže.
(2) Vlastník ochranné známky je v obchodním styku povinen strpět užívání shodného či podobného označení, jestliže práva k tomuto označení vznikla před podáním přihlášky a užívání tohoto označení je v souladu s právem České republiky.


.............
Karel:>Tohle není nikde napsané. Pokud bych použil ochrannou známku ČSV kde je i tento text"český med" tak tam snad ano, je to dáno ČSV a podmínkami použití ochr. známky - snad.

Ale český med je český vždycky. I když vyhovuje jen "státní" normě.

Je to názor i ministerstva - viz stránky METAPIS kde je toho názoru, že původ medu se musí uvádět. A pokud je z Čech, tak je český med naprosto legální označení.

Na text "český med" nemá ČSV žádné výhradní právo. Nevím proč si to někdo myslí.<

Ohledne odmen - radit takhle verejne po internetu jak obejit dane, hmmm :-)
-------------
Zaznamenal jsem rozhodnutí nějakého "vrchniho" soudu, že snaha minimalizovat daně je legální, pokud nedojde k porušení zákona.

Myslím si, že většina lidí, co se nechá zvolit do nějaké funkce - jednatel atd. čehokoli netuší, jaké to má právní důsledky.

Pokud by si to lidi začali uvědomovat, tak by se musela činnost na dolním stupni velmi rychle restrukruralizovat a poloprofesionalizovat.

Karel Jiruš

Díky, asi to bude akce, pokud se ktomu odhodlám.

Mám všechny rámky drátkovány. Původně jsem to nerozlišoval prot, že jsem pro výrobu stavebních nemusel tavit vosk a stačila nabíječka 12/24V - abych opakovaně přispěl do diskuze:-) Teď se mi to vyplácí, protože i "trubčinu" vytáčím.
Tedy ponechávám stavební v horních nástavcích.
ŠKoda že jsem o tom nepsal pojednání :-)
Karel

Český med ale také musí splňovat podmínky dané touto normo, která je přísnější než norma EU !!!

PEPAN
-----------
Tohle není nikde napsané. Pokud bych použil ochrannou známku ČSV kde je i tento text"český med" tak tam snad ano, je to dáno ČSV a podmínkami použití ochr. známky - snad.

Ale český med je český vždycky. I když vyhovuje jen "státní" normě.

Je to názor i ministerstva - viz stránky METAPIS kde je toho názoru, že původ medu se musí uvádět. A pokud je z Čech, tak je český med naprosto legální označení.

Na text "český med" nemá ČSV žádné výhradní právo. Nevím proč si to někdo myslí.
Karel

"Dotaz, co s plásty? Mám teď trátkováno nerezem a nerad bych vyřezával. Sluneční tavidlo? Nebo co?
To by mě docela zajímalo, jak zlikvidovat cca 100 plástů trubčiny najednou.Díky za zkušenosti.
Karel"
------------------------------------------------------
Dříve jsem vyřezával a večer ihned prohnal vařákem. Od loňska vyvařuji celé rámky ve vaně. Je to rychlejší. Trubčí plod s košilkami vyberu sítem. Já ale stavební rámky nedrátkuji. Avšak při vyvařování starých drátkovaných rámků, drátky zůstávají k použití bez poškození. Stačí je pouze došponovat. Letos jsem na ně již natavoval nové mezistěny.
Pepča

Ohledne odmen - radit takhle verejne po internetu jak obejit dane, hmmm :-)

V prve rade bych to nenazyval odmenou, platem, ale napr. jako vyraz podekovani.

Mate nekolik moznosti:

1. dotycny si nakoupi v predem dohodnute vysi zbozi (idealne vcelarske) a donese uctenky (idelane s razitkem - je na nich vse potrebne i ICO prodejce). Nic nedanite (Vase ZO CVS asi urcite neni platcem DPH :-), zanesete do nakladu Vaseho sdruzeni. Je dobre to nechat schvalit vyborem Vasi ZO CSV a dat do zapisu.

2. dotycny si vypise na cestovani po vcelarskem okrsku cestak v plne vysi (auto, idelane terenni se spotrebou 12 l nafty na 100 km :-) (CSV urcite musi mit smernici na proplaceni cestovneho, na ustredi ji poskytnou) Kilometry schvaluje poverena osoba ve Vasi ZO (a tady mate prostor se dohodnout :-)

3. uzavrete s dotycnym Dohodu o Provedeni Prace (DPP) - rozsah uvedeny nesmi prekrocit 100 hod/rok ve Vasi ZO, oceneni 1 hodiny je na Vas (200 - 500 Kc je bezna sazba, FU se nepodivi). Pozor - ZO CSV musi odvest srazkovou dan ve vysi 15, ci 20 % (dle vyse odmeny). Odmena se mu tedy zdani, dotycny dosatne castku ponizenou o srazkovou dan. (tento prijem se pak sice uvadi do danoveho priznani pokud prekroci 5000 Kc u jednoho zamestnavatele a mesic, ale je jiz zdanen srazkove).

Na vetsi spolupraci se da uzavrit i dohoda o pracovni cinnosti, ale tam se jiz plati socialni a zdravotni a je to zbytecne.

osobne bych zkusil se domluvit na bode 1., nepujde-li to tak c. 2 a v posledni rade c. 3 (DPP).

"V naší ZO modernizujeme léčení včel. Veškeré léčení bude provádět jeden člověk".
---------------------------------------------------------
S tímto dotazem se obraťte na právní oddělení ČSV. Dostane se Vám kvalifikované odpovědi zdarma.
Pepča

Hlavně by to nemělo směřovat k tomu, aby to bylo prohlášeno za soustavnou
činnost, protože potom by zřejmě musely dostat "nažrat" všechny 3 úřady,
finanční, zdravotní i sociální. Když už, mohlo by se to stát snesitelným ,
kdyby se povedlo to léčení na úřadech oficiálně deklarovat jen na část roku,
ideálně jen na jeden měsíc v roce, v žádném případě na na celý rok, protože
minimální sociální se platí bez ohledu na výdělek každý měsíc a zdravotní
myslím taky. Nebo naopak by ten člověk musel nabrat k léčení včelstva více
základních organizací kolem aby si na tyhle daně vydělal.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Baja" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 11, 2008 11:16 AM
Subject: odměny


> V naší ZO modernizujeme léčení včel. Veškeré léčení bude provádět jeden
> člověk.
> Chceme mu vyplácet odměny za vykonanou práci. Potřebuji poradit jak to
> udělat, aby se jeho
> odměna nemusela danit. Kdyby se mu těch pár korun ještě zdanilo tak už by
> mu nezůstalo skoro nic. Zatím pracovali všichni téměř zadarmo (proplácelo
> se maximálně cestovné), tak s vyplácením odměn nemám zkušenosti.