75993

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Lucie (90.176.161.124) --- 16. 4. 2008
autoskola

přihlašte se do autoškoly je to dobrá věc....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 16. 4. 2008
Re: článek (28949) (28952) (28956) (28957) (28958) (28961) (28976) (28979) (28981) (28984)

Budoucnost přece není v těch, kterým včelstva často odcházejí, ale v těch kteří jsou OK a Svaz berou jako příjemné vylepšení své činnosti a v podstatě by se bez něj obešli. Nebo se mýlím??
Zdraví R. Stonjek
------
No nevím,
říká se , že je lepší se mýlit se Stranou/Svazem než mít pravdu bez Strany/Svazu. :-)))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 16. 4. 2008
Re: článek (28949) (28952) (28956) (28957) (28958) (28961) (28976) (28979) (28981)

Milý Gustave, nevím proč tě mrazí v zádech. Socialismus by měl být dávno pryč a to hlavně proto, že se neosvědčil. Možná je to někomu líto ale to je asi tak všechno co může dělat. Soudní lidé oceňují to, že jsou svobodní v mezích zákonů. Nemusejí získávat vzdělání nemusí pracovat, nemusí bydlet aj. Ale také přesně vše opačně. Proč bychom ve včelařství měli opět a postaru kolektivně a jeden za všechny a všichni za jednoho obzvl. když nejméně třetině včelařů se vůbec nechce?? Budoucnost oboru je přece někde úplně jinde. Je to ten samý nesmysl jako kdyby vláda přestala podporovat vzdělávání, zdravotnictví a jiné perspektivní obory a místo toho dotovala pohřební ústavy. Jiné srovnání mě nenapadá, když čtu návrh o tom, že uhynulá včelstva z části opět uhradí daňový poplatník. No už se nedivím, že na jednoho občana už je asi 100 000 dluhů. Opět 80 000 000 jako když nasypeš do žumpy. Budoucnost přece není v těch, kterým včelstva často odcházejí, ale v těch kteří jsou OK a Svaz berou jako příjemné vylepšení své činnosti a v podstatě by se bez něj obešli. Nebo se mýlím??
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 4. 2008
Re: ?l?nek (28949) (28952) (28956) (28957) (28963) (28965) (28967) (28968) (28969)

Tak to chápeš špatně, krom těchto tří druhů se tam med získává ještě od včely zlaté

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ?l?nek
> Datum: 15.4.2008 22:13:25
> ----------------------------------------
> Tak z toho chápu, že včela medonosná dovezená do Indie má samo
> očistu.Jenomže v Indii se chová včela Indická a ani ne květná.Odkaz :
> matela.wz.cz/dovnload/vyvoj_vcel.pdf
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 16. 4. 2008
Re: ?l?nek (28949) (28952) (28956) (28957) (28963) (28972) (28975) (28977)

Nakazit (nákaza) se včela může chorobou, detruktor je přenašeč chorob - viróz, ale připouštím, že včela se může nakazit i parazitem (fyzicky na ní přeleze).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 16. 4. 2008
Re: článek (28949) (28952) (28956) (28957) (28958) (28961) (28976) (28979)

Že do toho vpadám. Kupříkladu. Myslivci a rybáři mají společné zájmy typu povodí nebo honitbu. Co mají včelaři?

Stanoviště včelstev - včelín kupříkladu.

Dále třeba společnou plnírnu nebo nějakou výrobu potřeb.


Potom se lze bavit o společných a povinných odpracovaných hodinách společných školení, kde jeden prohližitel nebo odborník ukáže jak léčit, dělat podobné standartní postupy, atd.. Nebo ZO má výrobní linku nebo něco podobného např. vařák ... apozvedávají tímto navzájem svou odbornou úroveň

Pokud tomu takto není, je velice těžké a nemá co ani smysl někoho přesvědčit nebo přesvědčovat pro společnou řeč mezi členy ZO, jestli včelařství je mnohde spolková činnost takto velmi soukromou záležitostí.

Při takových samolikvidačních úvahách v řešení problému mne často mrazí na zádech proč vůbec ČSV s takovým přístupem - resp. jejich funkcionáři takto uvažují.

Takto bych mohl třeba jako nezávislý včelař uvažovat já, ale funkcionáři ČSV?

...........
Stonjek:>Dík za podporu. Já si myslím, že nejúčelněji při likvidaci postupuje příroda. Stačí nedělat nic. Při ceně odělků nad 1 000 Kč se vše vyvrbí samo. Nejdůležitější jsou přece moje včely a dostatek léků. Rovněž si nedovedu představit, jak získám alespoň dva prohližitele. Už teď je téměř jisté, že neukecám li někoho z výboru pro další funkci tak se nemusím ani snažit. Někdy kolem 15.5 dostane každý člen dopis s oznámením, že u svých důvěrníků mají připraveny léky a podrobný návod k jejich použití je ve Včelařství č. xx a upozorním je na výhodnost monitorování na zav. trubčím plodu o čem jistě budou ve Včelařství psát a nazdar. Všem důvěrníkům jsem doporučil, aby pomáhali ukázkou pouze těm co o to požádají a jinak vše nechali na samotných včelařích. Možná je to špatný postup, ale lemplové to mají u nás od loňska o dost těžší.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.52) --- 16. 4. 2008
Re: článek (28949) (28952) (28956) (28957) (28958) (28961) (28976) (28979)

Možná je to špatný postup, ale lemplové to mají u nás od loňska o dost těžší. Zdraví R. Stonjek
-----
souhlas.
A ti co chtějí přežít budou muset v nastávajících časech velmi intenzívně monitorovata a navzájem se varovat, že už je zase přínos (nikoli sladiny, ale VD). Bohužel, například spory MVP na podložce nejsou vidět, ale to je prý otázka hlavně 500metrového okolí. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 16. 4. 2008
Re: článek (28949) (28952) (28956) (28957) (28958) (28961) (28976)

Dík za podporu. Já si myslím, že nejúčelněji při likvidaci postupuje příroda. Stačí nedělat nic. Při ceně odělků nad 1 000 Kč se vše vyvrbí samo. Nejdůležitější jsou přece moje včely a dostatek léků. Rovněž si nedovedu představit, jak získám alespoň dva prohližitele. Už teď je téměř jisté, že neukecám li někoho z výboru pro další funkci tak se nemusím ani snažit. Někdy kolem 15.5 dostane každý člen dopis s oznámením, že u svých důvěrníků mají připraveny léky a podrobný návod k jejich použití je ve Včelařství č. xx a upozorním je na výhodnost monitorování na zav. trubčím plodu o čem jistě budou ve Včelařství psát a nazdar. Všem důvěrníkům jsem doporučil, aby pomáhali ukázkou pouze těm co o to požádají a jinak vše nechali na samotných včelařích. Možná je to špatný postup, ale lemplové to mají u nás od loňska o dost těžší. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 4. 2008
Re: článek (28949) (28952) (28956) (28957) (28958) (28961) (28976)

No nevím. Práce funkcionáře zdarma na to byla nejlepší doba za socialismu.
Obávám se, že dneska většina těchto lidí buď musí pracovat déle nebo
dojíždět nebo přímo si přivydělávají nějakým dalším zaměstnáním, takže na
funkcionáře zdarma už nemají energii. Jediní, kdo dneska budou chtít
pracovat jako funkcionáři "zdarma" kromě těch, co to budou dělat ze záliby
nebo setrvačnosti, budou větší včelaři, kteří budou mít zájem přes
funkcionaření mít přehled o včelstvech v okolí jejich stanoviště. Řekl
bych, že ČSV by si ušetřil hodně problémů, kdyby se upravila organizační
struktura základních organizací tak, aby nebylo potřeba tolik funkcionářů. U
nás je nějak okolo 70 - 80 členů a z toho je snad 20 funkcionářů, členů
výborů. důvěrníků a léčitelů, přitom odhaduji, že z 80 včelařů je dneska
potenciál lidí ochotných dělat funkcionáře tak 5, možná maximálně 10.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 16, 2008 8:40 AM
Subject: Re: článek


> "Příroda nám dává znamenitou příležitost se všech neschopných lemlů zbavit
> a české včelařství zásadním způsobem ozdravit, chtělo by to jen 3 roky
> vydržet a ne se o ně neustále starat a do něčeho je nutit. Myslím, že ve
> společnosti se každý sám za sebe osvědčilo daleko spolehlivěji".
> Zdraví R. Stonjek
> --------------------------------------------------------
> Bylo by to krásné a mnohé by to vyřešilo. V přírodě to tak funguje. Ale
> bohužel. Lempl, vážený příteli, je zvláštní přírodní úkaz. Je věčný,
> nezničitelný a velmi houževnatý. Přimlouval bych se za poněkud
radikálnější
> řešení jak lemply umravnit. Bohužel to ale klade vyšší nároky na práci
> zdarma nás volených funkcionářů všech stupňů.
> Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 16. 4. 2008
Re: ?l?nek (28949) (28952) (28956) (28957) (28963) (28972) (28975)

Jiří:>Když jsme u té řeči, Varoáza taktéž není nemoc...<

.......

Řekl bych, že to je nákaza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 16. 4. 2008
Re: článek (28949) (28952) (28956) (28957) (28958) (28961)

"Příroda nám dává znamenitou příležitost se všech neschopných lemlů zbavit a české včelařství zásadním způsobem ozdravit, chtělo by to jen 3 roky vydržet a ne se o ně neustále starat a do něčeho je nutit. Myslím, že ve společnosti se každý sám za sebe osvědčilo daleko spolehlivěji".
Zdraví R. Stonjek
--------------------------------------------------------
Bylo by to krásné a mnohé by to vyřešilo. V přírodě to tak funguje. Ale bohužel. Lempl, vážený příteli, je zvláštní přírodní úkaz. Je věčný, nezničitelný a velmi houževnatý. Přimlouval bych se za poněkud radikálnější řešení jak lemply umravnit. Bohužel to ale klade vyšší nároky na práci zdarma nás volených funkcionářů všech stupňů.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 16. 4. 2008
Re: ?l?nek (28949) (28952) (28956) (28957) (28963) (28972)

Když jsme u té řeči, Varoáza taktéž není nemoc,jak se v mnoha článcích a vyjádřeních objevuje, ale je to škůdce, který přenáší choroby - virózy, které mj. způsobují deformace těla včely a způsobem získávání potravy oslabuje včelu.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 4. 2008
Re: ?l?nek (28949) (28952) (28956) (28957) (28963) (28965) (28967) (28968) (28969)

Tak z toho chápu, že včela medonosná dovezená do Indie má samo očistu

_______________________________________________________________

Dovezené včely do Indie nemají(!) vyvinutou vzájemnou očistu.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 4. 2008
Re: článek (28949) (28952) (28956) (28957) (28963)

Já neříkám chovat místo silných včelstev s nadprůměrnými výnosy slabá s
podprůměrnými výnosy. Já říkám chovat včelstva taková, jako se chovají, jen
prostě z nich odebírat trochu míň medu, nechovat je na doraz jen na výnos.
Je fakt, že to nedovedu úplně stoprocentně popsat. I když se mi třeba nelíbí
biovčelaření a ostatní bionesmysly, měly by se těm biozpůsobům trochu více
přiblížit.

Co se týká stáří matek, myslím, že včelstvo s úplně mladou matkou sice má
méně plodových přestávek, ale zase takové včelstvo je odolnější proti
kolapsu způsobeném varaózou než včelstvo s starší matkou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 15, 2008 6:29 PM
Subject: Re: článek


> Nic proti velkým výnosům, ale největší výnosy ze včelstev nutně
> neznamenají,
> že ty včelstva jsou taky nejodolnější, konkrétně proti varroa, ale v
> budoucnu i proti jiným škůdcům nebo nemocím, co se objeví.
>

> Plně souhlasím s článkem na odkazu. Je opravdu třeba průběžně sledovat
spad
> a podle toho se chovat. Oddalování léčení se může stát osudné. Nemyslím
si,
> že chov slabých včeltev s podprůměrnými výnosy by bylo řešení problematiky
> varroázy. Sice bychom zřejmě zpomalili růst populace roztočů, ale opět
> bychom museli čelit infekčním nákazám. U silných včeltev bojuji jen s
> jedinou nemocí a to je varroáza. Ostatní včelí nemoci se u mích včeltev
> neprojevují.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 16. 4. 2008
Re: ?l?nek (28949) (28952) (28956) (28957) (28963)

Velmi se přimlouvám za správné používání termínů, drobnosti se dají
tolerovat, ale "tumidóza" je naprostý nesmysl!! Jednak takový termín by
měl vyjadřovat název nemoci - ale škodlivá činnost brouka Aethina tumida
není přece nemoc - je to škůdce, podobně jako třeba zavíječ voskový... A
kdyby už to tedy byla nemoc, musela by to být aethinóza; srovnejte:
Nosema apis je původce mosematózy, roztoč Varroa destructor (česky
kleštík včelí) způsobuje varroázu (česky kleštíkovitost), nikoliv
destruktózu, atd. Nic na tom nemění ani to, že se termín tumidóza chybně
používá i v časopisu Včelařství...
Správné používání těchto termínů popsal A. Přidal ve Včelařství
(č.7/2006) i v Moderním včelaři (č.1/2007).
K. Čermák

M. V?clavek napsal(a):
> 1. Je rozdíl mezi infekčními ( nosemóza, mor, zvápenatění, virózy,... ) a
> invazními ( varroáza, tumidóza, ) nemocemi.
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 16. 4. 2008
Re: ?l?nek (28949) (28952) (28956) (28957) (28963) (28965) (28967) (28968) (28969)

v odkazu je chyba, spravna cesta je
http://matela.wz.cz/download/vyvoj_vcel.pdf ... jinak diky za zajimave
cteni....

sreň napsal(a):
> Tak z toho chápu, že včela medonosná dovezená do Indie má samo
> očistu.Jenomže v Indii se chová včela Indická a ani ne květná.Odkaz :
> matela.wz.cz/dovnload/vyvoj_vcel.pdf
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (83.240.1.252) --- 15. 4. 2008
Re: ?l?nek (28949) (28952) (28956) (28957) (28963) (28965) (28967) (28968)

Varroáza sice pochází z včely indické, ale původní Varroa Jakobsoni zmutoval v Evropě ve 20 století na Varroa Destructor. Takže zabývat se tím, jak to je v Indii je trochu zbytečné. Teď tady máme něco jiného než co dříve přišlo. Taky v době příchodu varroázy u nás bylo více včely černé. Naní převládá (absolutně) kraňka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 15. 4. 2008
Re: ?l?nek (28949) (28952) (28956) (28957) (28963) (28965) (28967) (28968)

Tak z toho chápu, že včela medonosná dovezená do Indie má samo očistu.Jenomže v Indii se chová včela Indická a ani ne květná.Odkaz : matela.wz.cz/dovnload/vyvoj_vcel.pdf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 15. 4. 2008
Re: ?l?nek (28949) (28952) (28956) (28957) (28963) (28965) (28967)

Varoáza pochází z Včely květné která je stěhovavá a dvakrát do roka mění svoje místo. a pravidelně střídají jen určité oblasti Nedávno byl na National geografik o nich velmi pěkný pořad.A právě protože se stěhují i dvakrát ročně se přeruší vývoj škůdce a velkou část ho též při přeletu ztratí

______________________________________________________________

A kromě toho mají výborně vyvinutou vzájemnou očistu, při které si včely navzájem odstraňují roztoče z těla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 4. 2008
Re: ?l?nek (28949) (28952) (28956) (28957) (28963) (28965)

Varoáza pochází z Včely květné která je stěhovavá a dvakrát do roka mění svoje místo. a pravidelně střídají jen určité oblasti Nedávno byl na National geografik o nich velmi pěkný pořad.A právě protože se stěhují i dvakrát ročně se přeruší vývoj škůdce a velkou část ho též při přeletu ztratí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ?l?nek

> Datum: 15.4.2008 18:59:55
> ----------------------------------------
> Když jsou na to asijská plemena zvyklá,proč v Indii je 50% úhyn?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 15. 4. 2008
Re: článek (28949) (28952) (28956) (28957) (28963) (28965)

Když jsou na to asijská plemena zvyklá,proč v Indii je 50% úhyn?
______________________________________________________________

Protože to, co v Indii hyne, nejsou původem asijská plemena včel, ale plemena dovezená z Evropy!

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 15. 4. 2008
Re: článek (28949) (28952) (28956) (28957) (28963)

Když jsou na to asijská plemena zvyklá,proč v Indii je 50% úhyn?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 4. 2008
Re: ?l?nek (28949) (28952) (28956) (28957) (28963)

TAK MNE NAPADÁ
Nebezpečím může být také stáří matky. Starší matky nají delší přestávku v kladení. Mladší matky znamenají více plodu pro varoázu

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?l?nek
> Datum: 15.4.2008 18:29:30
> ----------------------------------------
> Nic proti velkým výnosům, ale největší výnosy ze včelstev nutně
> neznamenají,
> že ty včelstva jsou taky nejodolnější, konkrétně proti varroa, ale v
> budoucnu i proti jiným škůdcům nebo nemocím, co se objeví.
>
> ___________________________________________________________
>
> 1. Je rozdíl mezi infekčními ( nosemóza, mor, zvápenatění, virózy,... ) a
> invazními ( varroáza, tumidóza, ) nemocemi. V případě infekčních onemocnění
> jsou silnější včelstva v bezkonkurenční výhodě! Silnější včelstva jsou
> odolnější vůči infekcím.
>
> 2. Varroáza pochází z Asie. Evropská plemena včel nejsou na ni zvyklá.
> Pravděpodobnost reinvaze roztočů do silnějších včelstev je vyšší ( tyto
> včelstva jsou pro roztoče atraktivnější...dostatek plodu po celé produkční
> období ).
>
>
>
> Plně souhlasím s článkem na odkazu. Je opravdu třeba průběžně sledovat spad
> a podle toho se chovat. Oddalování léčení se může stát osudné. Nemyslím si,
> že chov slabých včeltev s podprůměrnými výnosy by bylo řešení problematiky
> varroázy. Sice bychom zřejmě zpomalili růst populace roztočů, ale opět
> bychom museli čelit infekčním nákazám. U silných včeltev bojuji jen s
> jedinou nemocí a to je varroáza. Ostatní včelí nemoci se u mích včeltev
> neprojevují.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 15. 4. 2008
Re: článek (28949) (28952) (28956) (28957)

Nic proti velkým výnosům, ale největší výnosy ze včelstev nutně neznamenají,
že ty včelstva jsou taky nejodolnější, konkrétně proti varroa, ale v
budoucnu i proti jiným škůdcům nebo nemocím, co se objeví.

___________________________________________________________

1. Je rozdíl mezi infekčními ( nosemóza, mor, zvápenatění, virózy,... ) a invazními ( varroáza, tumidóza, ) nemocemi. V případě infekčních onemocnění jsou silnější včelstva v bezkonkurenční výhodě! Silnější včelstva jsou odolnější vůči infekcím.

2. Varroáza pochází z Asie. Evropská plemena včel nejsou na ni zvyklá. Pravděpodobnost reinvaze roztočů do silnějších včelstev je vyšší ( tyto včelstva jsou pro roztoče atraktivnější...dostatek plodu po celé produkční období ).



Plně souhlasím s článkem na odkazu. Je opravdu třeba průběžně sledovat spad a podle toho se chovat. Oddalování léčení se může stát osudné. Nemyslím si, že chov slabých včeltev s podprůměrnými výnosy by bylo řešení problematiky varroázy. Sice bychom zřejmě zpomalili růst populace roztočů, ale opět bychom museli čelit infekčním nákazám. U silných včeltev bojuji jen s jedinou nemocí a to je varroáza. Ostatní včelí nemoci se u mích včeltev neprojevují.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 15. 4. 2008
Stavební rámky

Tak právě teť jdu vložit stavební rámky,protože na
http://www.vcelovina.sk/vcelovizia.php
se už vesele staví trubčina.
Zdraví Pepíno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 15. 4. 2008
Re: článek (28949) (28952) (28956) (28957) (28958)

Já nevím, ale všechno je to o lidech. Např na Praze západ již mám letní léčivo ve skladu pro celou ZO a to už asi měsíc. Prostě co vyšlo nařízení o plošném jarní léčení, tak jsem to tak od oka odhadl a poslal požadavek okr. nák. referentovi a léky byly cca za 14 dní. Hned nato hospodářka zaslala za léky peníze a není co řešit. A tak to funguje prakt. každý rok. Nefunguje li to tak jinde, je potřeba udělat pořádek. S tím je ale problém. Je téměř jisté, že ten, kdo nejvíc pyskuje, bude co nejrychleji nějakou nevděčnou funkcí obdarován. Mám s tím nějaké zkušenosti. Celá vyhláška není špatná, ale má i některá slabá místa. Např sběr měli. Vůbec nikomu nevadí, že díky oteplování včely v období sběru měli létají a vynášejí ji. Letos u nás byly 3 x venku, vloni 2 x a masivně. Čísla, která zpět dostáváme mají stejnou vypovídající hodnotu asi jako kdyby je papoušek vytáhl z klobouku a je to podle mě v tomto stavu pouze vytahování peněz z účtů ZO. Jiná by byla situace, kdyby byly poviné zakryté podložky, příp. jiná opatření, která ovšem ve vyhl. chybí. Rovněž se mi nelíbí další obtěžování dobrých a pečlivých včelařů dalšími funkcemi, jako by těch starostí už tak nebylo dost. Příroda nám dává znamenitou příležitost se všech neschopných lemlů zbavit a české včelařství zásadním způsobem ozdravit, chtělo by to jen 3 roky vydržet a ne se o ně neustále starat a do něčeho je nutit. Myslím, že ve společnosti se každý sám za sebe osvědčilo daleko spolehlivěji.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 15. 4. 2008
Re: článek (28949) (28952) (28956) (28957) (28958) (28959)

GP:
dávno VÚ si měl zřídit něco jako eshop s provázáním na inspektoráty SVS,
------------------------
Ve VU to není, když jsem si scháněl léčivo přes veterinární ambulanci tak to bylo do 3 dnů u doktora.
Jenomže tohle bylo k tomu, abych měl dost léčiva na podzim a zbylo na jaro nemusel přemýšlet, jestli si rozdělám další várku do vyvíječe atd.

Ale v případě Gabonu si myslím, že je účelné, aby se nasazoval všude tam kde je potřeba. Nemyslím, že je účelné aby někdo zařval teď a celá ZO ho tam dala, ale aby si to měli včelaři možnost hlídat a nepadli jim včely.

Nehledě na to, že když si ZO objedná Gabon na jeden doklad, je to míň práce s dotací.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 15. 4. 2008
Re: článek (28949) (28952) (28956) (28957) (28958)

Karel:>Přes našeho "důvěrníka pro nečleny" tlačíme, aby jsme se dostali ke Gabonu včas a byl v červenci už po ruce.
A opět to vypadá jako neřešitelný problém. Prý až si to objednají všechny ZO na okrese.
A myslím, že nejsme vyjímka.<
........

Kdyby bylo včelařství a získávání léčiv normální, buď by si to ZO objednala přes OV nebo dávno VÚ si měl zřídit něco jako eshop s provázáním na inspektoráty SVS, kde po objednávce a třebas v pětidenní lhůtě bude odesílat objednaná léčiva. Ta delší lhůta by byla pro SVS, kdyby měla námitek, aby mohla takovou objednávku stopnout a hlavně evidovat. Nemluvím o dokladu na evropskou dotaci (285/2007 Sb.), který by se dal v budoucnu také řešit aby s tím neměl OV až tak zbytečnou práci.

Jenže ona nezastupitelnost se musí projenávat a složitě organizovat. A to stojí čas a zbytečné peníze.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 15. 4. 2008
Re: článek (28949) (28952) (28956) (28957)

Metodické pokyny mne také zaujaly. Považuji uvedenou koncepci pokynů za
dobré ( i když jen přechodné do roku 09) řešení, které nesvazuje " jediným
správným direktivním řešením", ale kvalifikovaně informuje o v ČR ověřených
možnostech a klade důraz na odpovědnost každého včelaře ( nebo ZO, nebo
okresu) za stav vlastních včelstev (včetně "doletového" okolí). V několika
regionech je situace vážná, a ti co nejsou postiženi by neuvěřili.
-------------------
Problém této metodiky je v tom, že si tam většina fanatiků najde jen to jarní natírání.

Přes našeho "důvěrníka pro nečleny" tlačíme, aby jsme se dostali ke Gabonu včas a byl v červenci už po ruce.
A opět to vypadá jako neřešitelný problém. Prý až si to objednají všechny ZO na okrese.
A myslím, že nejsme vyjímka.

Zajímalo by mě, jak to vypadá jinde. Tady na konferenci mi někdo vysvětlil, že si včelaři mají do konce dubna objednat léčivo na léto a do 30.6. jej mají dostat. To je prý v nějakých pokynech a smlouvách ČSV-SVS.

Je to pravda nebo pohádka? Kdo z vás tak postupuje a má objednané léčivo?
Jak která ZO podle této metodiky má připravený systém monitoringu, ověřování atd. když jí to vyhláška přikazuje?

Kolektivně by to asi bylo lepší, ale asi nezbyde než se letos starat sám o sebe.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 15. 4. 2008
Re: článek (28949) (28952) (28956)

Nic proti velkým výnosům, ale největší výnosy ze včelstev nutně neznamenají,
že ty včelstva jsou taky nejodolnější, konkrétně proti varroa, ale v
budoucnu i proti jiným škůdcům nebo nemocím, co se objeví. Hygienické
chování včelstva je jen jedno z těchto ukazatelů. Nedovedu to přesně popsat
v metodách, ale argumenty, které tady byly dříve uvedeny něco ukazují. Třeba
ten o pozorování dutiny, kde dlouhodobě bez léčení sídlilo a přežívalo
divoké včelstvo nebo ten, že loni v létě z těch včelařů, co léčili, padly
spíše silné včely, co daly více medu než slabší, co donesly méně. Připadá
mi, že v současné době jsou sledovány obecně co nejvyšší výnosy a podle toho
jsou vybírány matky i metody ošetřování včelstva a o odolnosti a
životaschopnosti včelstev se usuzuje, že přijde jakoby automaticky současně
s těmi nejvyššími výnosy. Jestli nebude lepší přístup zaměřit se více
primárně na chov co nejživotaschopnějších a nejodolnějších včelstev a medný
výnos spíše brát tak, že s takovým chovem přijde automaticky. Přirozeně ne
na 100 %, to by znamenalo asi dost velký pokles celkového množství
sklizeného medu, ale prostě trochu víc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 14, 2008 11:35 PM
Subject: RE: článek


Metodické pokyny mne také zaujaly. Považuji uvedenou koncepci pokynů za
dobré ( i když jen přechodné do roku 09) řešení, které nesvazuje " jediným
správným direktivním řešením", ale kvalifikovaně informuje o v ČR ověřených
možnostech a klade důraz na odpovědnost každého včelaře ( nebo ZO, nebo
okresu) za stav vlastních včelstev (včetně "doletového" okolí). V několika
regionech je situace vážná, a ti co nejsou postiženi by neuvěřili.

Po letošních osobních zkušenostech bych tam rád viděl i zmínku o tom, že
odolnost proti propuknutí včelích chorob je podmíněna především genofondem
matek (a hygienického vnímání a chování jejího potomstva). V přírodě se
přece o život derou a hledají možnosti, jak přežít i paraziti ( z našeho
pohledu), viry, plísně....

Uznávám však, že by to bylo obtížné formulovat do metodických pokynů.
Protože znevýhodněni by byli chovatelé matek, kteří neselektují na
"hygienické chování" včelstev, ale dávají přednost matkám s dobrými výnosy,
mírností, sezením na plodu, rychlosti jarního zmohutnění, sníženou
rojivostí....

Včelař by svým včelstvům měl prospět nejen dodržováním metodik a "berliček"
ve formě léčiv a dodržování aplikačních postupů!
Proto ( odpusťte mi, nebo vyvraťte ) si myslím, že orientace na kvalitu
genofondu matek by možná byla tím nejdůležitějším pokynem. Přitom opravdu
nezpochybňuji aktuálně potřebný první krok v podobě metodického pokynu č4

Josef Kala

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 14. 4. 2008
RE: článek (28949) (28952)

Metodické pokyny mne také zaujaly. Považuji uvedenou koncepci pokynů za
dobré ( i když jen přechodné do roku 09) řešení, které nesvazuje " jediným
správným direktivním řešením", ale kvalifikovaně informuje o v ČR ověřených
možnostech a klade důraz na odpovědnost každého včelaře ( nebo ZO, nebo
okresu) za stav vlastních včelstev (včetně "doletového" okolí). V několika
regionech je situace vážná, a ti co nejsou postiženi by neuvěřili.

Po letošních osobních zkušenostech bych tam rád viděl i zmínku o tom, že
odolnost proti propuknutí včelích chorob je podmíněna především genofondem
matek (a hygienického vnímání a chování jejího potomstva). V přírodě se
přece o život derou a hledají možnosti, jak přežít i paraziti ( z našeho
pohledu), viry, plísně....

Uznávám však, že by to bylo obtížné formulovat do metodických pokynů.
Protože znevýhodněni by byli chovatelé matek, kteří neselektují na
"hygienické chování" včelstev, ale dávají přednost matkám s dobrými výnosy,
mírností, sezením na plodu, rychlosti jarního zmohutnění, sníženou
rojivostí....

Včelař by svým včelstvům měl prospět nejen dodržováním metodik a "berliček"
ve formě léčiv a dodržování aplikačních postupů!
Proto ( odpusťte mi, nebo vyvraťte ) si myslím, že orientace na kvalitu
genofondu matek by možná byla tím nejdůležitějším pokynem. Přitom opravdu
nezpochybňuji aktuálně potřebný první krok v podobě metodického pokynu č4

Josef Kala






ovšem úplně nejlepší co jsem šetl v poslední
době vyšlo teď na včelařských novinách.Pokyn SVS je apsolutně nějlepší
čtení po dlouhém období tzv.bezvětří jak jsem to nazýval.


__________ Informace od NOD32 3026 (20080414) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 14. 4. 2008
Re: (28933)

On Sunday 13 of April 2008 19:09:28 Jiří wrote:
> Mám dotaz, spadlo mi několik čerstvě zatavených rámků s mezistěnami na zem.
> Některé mezistěny se částečně vylomily, plocha asi 5 x 5 cm, možná i více.
> Je mi líto je zlikvidovat. Pokud je dám včelám do úlu, vystaví na vylomeném
> místě trubčinu, nebo toto místo dostaví dělničinou, spraví nalomené
> mezistěny ?

Nalomene mezisteny spravi, pokud jde o stavbu delniciny - zacinajici oddelek
(cca 2-3 ramky plodu) vystavi delnicinu na cca 95 %


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 14. 4. 2008
Re: Jak zabr?nit rojen?-trub?? pl?sty. (28873) (28884) (28888) (28901) (28912) (28914) (28945)

Potvrzuji také ze svých několikaletých zkušeností - rámek se musí
namáčet do místa v kotli s vařící vodou, nepospíchat, pak na drátcích
skoro nic nezůstane. Drátky potom jen vypnu zvlnovačem, zatavím
mezistěny a včely je normálně postaví... Dokonce i obyčejný drátek
(většina ale už je jich nerezových) trochu zkorodovaný když ponechám a
zatavím do něj mezistěnu, včely na něm bez problému staví. Drátky nijak
nečistím, jen ručně odstraním občas uvízlý zkytek košilky (z kokonu).
K. Čermák

Anton?n Podh?jeck? napsal(a):
> Rámky vyvářím v kotli už několik let a bez problémů. Rámky vyvařuju jenom
> jednou, pokud něco zbyde na drátkách, tak to stáhnu špachtlí a rámek dobře
> oklepnu. Musí se tavit v proudu vroucí vody. Tam vosk není. Žádné problémy
> nemám. Neviděl jsem ani na jednom rámku nějaké vykusování.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 14. 4. 2008
Re: článek (28949) (28950)

Od naprostých stále omílaných bludů - staré úly , až po velice zajímavé hlášky

Ještě jednou jsem se k článku vrátil, protože o starých úlech jsem tam nic nezaznamenal a našel jsem tam jen tohle:

"Včelaři by měli také opustit staré úly a investovat do moderních úlových systémů umožňujících pravidelný a jednoduchý monitoring napadení roztočem Varroa destructor. "

Nechápu co je na tom za blud. Samozřejmě není nad to, když si člověk párkrát vytáhne v červenci a srpnu podložku ze 3 - 5cm vysokého dna. To si alespoň přepočítá kolik tam má včel obranářek. :-)

A tohle :
"• Včelaři už nemohou jen pasivně čekat, až jim někdo dá příkaz (povolení) aplikovat léčivo.
• Pravidelný monitoring bude nezbytná součást boje proti parazitovi. "

plus ohodnocení účinnosti plošných jarních nátěrů, to stojí za to ,:-)

"Zimní vyšetření nestačí
Bystrému včelaři je již jasné, že zimní vyšetření měli přestává být z hlediska napadení kleštíkem tím pravým diagnostickým nástrojem. Spad bývá zkreslen – roztoči z léčení se zachytí na horních loučkách nižších nástavků a později je mohou včely shazovat. Navíc, k čemu je sledování zimního spadu, když i přesto, že včelstvo na jaře začínalo s „nulovým“ počtem roztočů, je v srpnu kvůli zalétávání a slídění včelstvem nejvíce napadeným? "

Vypadá to, že zase někdo podrývá oficiální linii:-)

Karel



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 14. 4. 2008
Re: článek (28949)

Článek na Agrowebu je výborný,ovšem úplně nejlepší co jsem šetl v poslední době vyšlo teď na včelařských novinách.Pokyn SVS je apsolutně nějlepší čtení po dlouhém období tzv.bezvětří jak jsem to nazýval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (193.85.216.6) --- 14. 4. 2008
článek

Nahlédl jsem v Kauflandu do časopisu o jezírkách a ejhle článeček o včelách. Propagace je třeba , ale aby někdo tvrdil, že úl brání jen 30 včel , to se mi zdá již přehnané. Je vidět, že autor kolem včel ani nepřešel. Alespoň ne kolem těch mých.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (193.85.216.6) --- 14. 4. 2008
Re: článek (28949)

Od naprostých stále omílaných bludů - staré úly , až po velice zajímavé hlášky o tom jak postupují profesionálové - samostatně se rozhodnout o použití léčiva - v době kdy je třeba, až po použití Gabonu opakovaně - tj. doba 30 dnů bude prolomena.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 14. 4. 2008
článek

http://www.agroweb.cz/zivocisna-vyroba/Klima-proveruje-odpovednost-vcelaru__s45x30441.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 14. 4. 2008
Re: Re:Zjiov?n? po?tu rozto?? (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428) (17431) (17439) (17440) (17446) (28928) (28946)



Ve stolnim oleji to funguje, lze pouzit na nekolikrat, tj. olej precedit a
znovu pouzit.

Mam k tomu dotaz: Bezpecne sem na podlozce videl 10 roztocu, v oleji
vyplaval 1ks. Cim si to vysvetlit?? Je mozne ze ten zbytek co neplaval
byli stari roztoci, kteri byli nekde v bunkach nebo na louckach spodnich
nastavku a vypadli az ted po jarnim uklidu?

dik

T.H.

Také jsem si něčeho podobného všiml. Přisoudil jsem to tomu, že vyplavou jen
déle mrtví, "vysušení" roztoči a "čerství" ne ...
(Což je ovšem jen domněnka a nemusí být pravdivá).
Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 4. 2008
Rozbité mezistěny (28933)

Já ten vylomený díl prostě přiložím zpátky a připevním několik rozhnětenými
malými placičkami vosku. Mezistěna jen musí být rozehřátá, aby se dále
nelámala a spojila se s těmi placičkami, placičky je nejlepší dávat proti
sobě a zmáčknout prsty. Doma místo toho někdy zbytek mezistěny protavím
skrz drátek, mezistěna takhle projde drátkem v podstatě bez poškození, pak
ji dám na sololitovou podložku a odlomený kousek slepím přitaveným voskem
nebo taky tou placičkou a potom prostě znova zatavím. Oprava je tak
kvalitnější, někdy se taky povede v rámku při dalším zatavování mezistěnu
přehodit nebo posunout, tím drátky zatavit na jiné místo přes vylámanou část
a ta se tím zatavením drátku docela dobře zpevní. . Je vhodné je hned po
opravě vložit do včelstva na místo, kde ji začnou hned stavět, mezistěna
pracuje a spoj časem zase praskne. Trubčina nebo podivné buňky u takové
opravy jsou potom jen na místě těch placiček nebo kde se ty díly nepovede
přesně spojit. Někdy taky rozbitou mezistěnu rozdělím a použiji na trubčí
plásty, do takových plástů 39x24 dávám kolem poloviny plochy mezistěnu a
zbytek nechávám volný na trubčinu. Pokud to skládání rozbité mezistěny stojí
za to a těch kousků není moc. Jednou nebo dvakrát jsem si hrál, starší rámek
nadrátkoval hustě drátkem jen polovinu plochy, na drátky těsně nad sebou
položil jednotlivé kousky mezistěny a zatavil. Jako využití kousků rozbité
mezistěny, které by jinak šlo do vosku, na trubčí plást dobré.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 13, 2008 7:09 PM


> Mám dotaz, spadlo mi několik čerstvě zatavených rámků s mezistěnami na
zem.
> Některé mezistěny se částečně vylomily, plocha asi 5 x 5 cm, možná i více.
> Je mi líto je zlikvidovat. Pokud je dám včelám do úlu, vystaví na
vylomeném
> místě trubčinu, nebo toto místo dostaví dělničinou, spraví nalomené
> mezistěny ?
> Díky.
>
> Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 14. 4. 2008
Re:Zjiov?n? po?tu rozto?? (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428) (17431) (17439) (17440) (17446) (28928)


> Zdravím, nedávno jsem někde četl, že se dá zjistit počet brouků,
> rozpuštěním nebo namočením měli v "něčem". Roztoči mají zůstat na hladině,
> zatímco ostatní části sebrané měli by se rozpustily, nebo klesly ke dnu.
> Nevíte o tom někdo něco bližšího?
> Díky
>


Ve stolnim oleji to funguje, lze pouzit na nekolikrat, tj. olej precedit a znovu pouzit.

Mam k tomu dotaz: Bezpecne sem na podlozce videl 10 roztocu, v oleji vyplaval 1ks. Cim si to vysvetlit?? Je mozne ze ten zbytek co neplaval byli stari roztoci, kteri byli nekde v bunkach nebo na louckach spodnich nastavku a vypadli az ted po jarnim uklidu?

dik

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 14. 4. 2008
Re: Jak zabránit rojení-trubčí plásty. (28873) (28884) (28888) (28901) (28912) (28914)

Rámky vyvářím v kotli už několik let a bez problémů. Rámky vyvařuju jenom jednou, pokud něco zbyde na drátkách, tak to stáhnu špachtlí a rámek dobře oklepnu. Musí se tavit v proudu vroucí vody. Tam vosk není. Žádné problémy nemám. Neviděl jsem ani na jednom rámku nějaké vykusování.
Tonda

>Vážený příteli, poněkud jsi mne vyděsil ne zrovna dobrými zkušenostmi s natavením mezistěn na již jednou použité drátky. Nemám s tím ještě zkušenost. V letošním roce používám vyvařené rámky s použitým výpletem pro mezistěny poprvé. O tom, že by včely takto natavené mezistěny vykusovali, jsem neslyšel. Na výplet používám výhradně antikoro drát a to již mnoho let. Nakoupil jsem jej větší množství ve včelařské prodejně v Choppau jště za bývalé NDR a používám jej dodnes. Rámky jsem vyvařil 2x. Po prvém vyvaření skutečně, jak píšeš, na rámcích i drátcích zůstávají zbytky vosku. Těch se zbavím teprve druhým vyvařením v čisté vodě. Ty zde hovoříš o nějakém roztoku? Můžeš prosím prozradit o jaký roztok (z jakých komponentů) se jedná? Při zatavování nových mezistěn na již jednou použité drátky jsem nezaznamenal žádné nečistoty ani probarvení vosku v místě natavení. Naopak, drát i místo spojení na prvý pohled vypadá jako při prvém použití. Zda tomu tak ale skutečně je, to řeknou včely. Uvítal bych ale i zkušenosti a názory jiných účastníků na tento problém. O výsledku přijetí mezistěn budu samozřejmě informovat. To zda včely tyto mezistěny budou s výhradami nebo bez výhrad přijímat, budu vědět již cca za dva až tři týdny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 13. 4. 2008
Re: dezinfekce a očista rámků (28922) (28923) (28926) (28927) (28930) (28931) (28936) (28939)

Míra:>Pane Pazderko-na co odmašťovadlo,na co louch!

.......
Míro ty se neumýváš mýdlem?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (62.24.71.204) --- 13. 4. 2008
Re: Parafinovani - cerstva zkusenost novacka (28938)

Martin Olsak :
Jedno vystrazne upozorneni - pri ponoreni nastavku do horkeho parafinu
parafin 'hodne' peni. Pri ponoreni sololitove desky do horkeho parafinu
parafin 'hodne hodne' peni.
..............................................

Totéž se děje za deště při nepřikryté vaně.
Naopak vysušené nástavky (sluncem na včelnici) téměř nepění.
Takže souvislost je asi jasná :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (62.24.71.204) --- 13. 4. 2008
Re: Vosík (28932)

Co třeba tohle?
Výsledků je tam spousta, neměl jsem sílu vše proklikat.
Pár fotek je i tu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 13. 4. 2008
slaná voda

Pouze postřeh,
dnes jsem umýval na zahradě kameninový hrnec od domácího kysaného zelí. Nalil jsem do něj vodu a nechal stát, ať se odmočí. Včely se mohly zbláznit, jak jim slaná voda chutnala. Pořádaly na hrnec nálety a moc jim šmakovalo, takže jsem musel za chvíli vodu dolít. Ať jim udělám radost, nechal jsem jim ho tam do zítřka.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 13. 4. 2008
Re: zatavování mezistěn (28808) (28868) (28885)

"Zatavování
akumulátorem 14,4 voltů je jinak dobrý nápad" , je možné ...
R. Polášek
----------------------------------------------------------
Nevydržel jsem to. Nadrátoval jsem 40 rámků a akumulátorem 14,4 V jsem je zatavil. Nepočítal jsem, že je tento akumulátor toho schopen, již vzhledem ke stáří a používání 4 roky. Vzpadá to, že se ani nezadýchal. Z toho vyplývá skutečná použitelnost akumulátorů do akuvrtaček k našim účelům. Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 13. 4. 2008
Re: dezinfekce a očista rámků (28922) (28923) (28926) (28927) (28930) (28931) (28936)

Pane Pazderko-na co odmašťovadlo,na co louch!Čistá pára ten starý propolis spolehlivě napaří tak,že jde pomalu otřít i hadrem!A co s louhem,nástavek doslouží tak ho vyměním za novej a hotovo.Co se dá obrousit to obrousím a pak přetřu znovu.Rámek co se nedá už řádně vyvařit tak patří pod kotel a ne do něj.S víkama a dnama pokud nejdou oškrabat a vypálit to samí-pod kotel!
Bez obalu:nesloužil jste u chemiků?
Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Olsak (e-mailem) --- 13. 4. 2008
Parafinovani - cerstva zkusenost novacka

Pratele,
dnes jsem po spouste priprav poprve 'fritoval' = impregnoval nastavky
parafinem.

Celkovy dojem - spokojenost, ze vse fungovalo, tak jak sem cekal.

Jedno vystrazne upozorneni - pri ponoreni nastavku do horkeho parafinu
parafin 'hodne' peni. Pri ponoreni sololitove desky do horkeho parafinu
parafin 'hodne hodne' peni.

Mam vanu hlubokou 50 cm, parafinu v ni byly 20 cm,
po vlozeni nastavku 18 cm vysky plus jedna sololitova deska
jsem mel penu 'az po okraj' - do cca 45 cm. Pet centaku jsem
mel rezervu, ze mi parafin nepretekl. To bylo dost naknap.

Jinak jsem tuhle technologii zaradil do provozu a planuju ji pravidelne
pouzivat. Kdyby chtel nekdo dalsi detaily, ozvete se.

Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 13. 4. 2008
Rozum, biopaliva, biolobby, agrární lobby a politika

Například zde:
http://www.finance.cz/zpravy/finance/161462-vedci-eu-doporucili-pozastavit-biopaliva/

A nakonec bude řepkový med úzkoprofilové zboží:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28937


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 13. 4. 2008
Re: dezinfekce a očista rámků (28922) (28923) (28926) (28927) (28930) (28931)

Karel:>Něco jsi napsal do včelařských novinek, Ale co tak prozradit něco ze své praxe. Jak často, co, včem atd. <
......

Nic složitého, stačí vzít odmašťovadlo, předem nahrubo očistit (hlavně starý propolis) a v přiměřěně dostatečně velké nádobě podle počtu inventáře vyvařovat a vyvařovat. Louh zbaví i velmi snadno úly starých nátěrů a proty co je mají dvoustěnné, je vhodné dvoustěnné nástavky raději jen důkladně umývat - nenamáčet a potom jen wapkou s vysokým tlakem vody ostříkat. (mám Bosch asi za 5 tisíc už třetí sezonu)

To samé s rámky, to samé dna, podobně i s víky. A u takového kotle stojím hlavně od letního slunovratu až do Vánoc.

Kotel je cca na 200 l a kotlina je to v podstatě podvařený duplikátor 600 mm trubkou s otvorem na přikládání TP.

Nic zvláštního tedy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 4. 2008
Re: (28933)

To poznáš ale trocha trubčiny v plástvi nic neznamená


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 13.4.2008 19:09:46
> ----------------------------------------
> Mám dotaz, spadlo mi několik čerstvě zatavených rámků s mezistěnami na zem.
> Některé mezistěny se částečně vylomily, plocha asi 5 x 5 cm, možná i více.
> Je mi líto je zlikvidovat. Pokud je dám včelám do úlu, vystaví na vylomeném
> místě trubčinu, nebo toto místo dostaví dělničinou, spraví nalomené
> mezistěny ?
> Díky.
>
> Jiří
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 4. 2008
Re: Poničené mezistěny (28933)

(..)Některé mezistěny se částečně vylomily, plocha asi 5 x 5 cm, možná i více. Je mi líto je zlikvidovat. Pokud je dám včelám do úlu, vystaví na vylomeném místě trubčinu, nebo toto místo dostaví dělničinou, spraví nalomené mezistěny ?
________________________________________________________


Pokud včelstva již nemají větší rozlohu trubčiny, pak s největší pravděpodobností zastavějí děravá místa trubčinou. Pokud tyto mezistěny ponecháte v medníku odděleném mateří mřížkou od plodiště, neměl by to být v problém. Na podzim se defektní dílo vytaví.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 13. 4. 2008

Mám dotaz, spadlo mi několik čerstvě zatavených rámků s mezistěnami na zem. Některé mezistěny se částečně vylomily, plocha asi 5 x 5 cm, možná i více. Je mi líto je zlikvidovat. Pokud je dám včelám do úlu, vystaví na vylomeném místě trubčinu, nebo toto místo dostaví dělničinou, spraví nalomené mezistěny ?
Díky.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 4. 2008
Vosík

Neznáte někdo nějaké internetové stránky o vosíkách? Docela rád bych se dozvěděl něco bližšího o jejich způsobu života.

Vosíci ( na rozdíl od vos ) staví jen jeden plást, který nekryjí obalem, a vytváří jen velmi malé kolonie ( řádově pár jedinců ).

Nástavky a včelařské pomůcky mám uskladněné na půdě, jež se nachází poblíž mích včelstev. Abych včelám ušetřil starosti s dotěrnými vosami, které se v podletí kvůli hladu ( vosy si nevytvářejí zásoby jako včely a čmeláci ) snaží vetřít do úlů, odstraňuji z půdy veškerá vosí hnízda. Ještě jsem nezaznamenal, že by se vosíci snažili dostat do úlů, proto je nechávám na pokoji. Navíc je velmi zajímavé je pozorovat.

Vždy jsem na podzim při úklidu půdy odstraňoval opuštěná vosíčí hnízda. Myslel jsem si, že samičky vosíků ( stejně jako samičky vos ) se nevracejí na jaře do svých původních hnízd a zakládají si vždy nová hnízda. V loni jsem hnízda na půdě ponechal. K mému údivu jsem včera zjistil, že se jeden až tři vosíci se na některá hnízda vrátili.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 13. 4. 2008
Re: dezinfekce a očista rámků (28922) (28923) (28926) (28927) (28930)

GP:
Mně se nezamlouvá zase špína, kterou včelaři velmi často ponechávají ve svých úlech. A to často z pohodlnosti. Jak by to dopadlo s osobní hygienou a očkováním, kdyby se tak jak o včely starali i o sebe?

Bez obalu: Nepřežil by moc dlouho.
------
Něco jsi napsal do včelařských novinek, Ale co tak prozradit něco ze své praxe. Jak často, co, včem atd.
Díky
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 13. 4. 2008
Re: dezinfekce a očista rámků (28922) (28923) (28926) (28927)

Míra P.>Mě se právě moc nezamlouvá to používání louhu,sava a formalínu.Je to nebezpečná práce a pak kam s tím?<
......

Mně se nezamlouvá zase špína, kterou včelaři velmi často ponechávají ve svých úlech. A to často z pohodlnosti. Jak by to dopadlo s osobní hygienou a očkováním, kdyby se tak jak o včely starali i o sebe?

Bez obalu: Nepřežil by moc dlouho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (62.24.71.204) --- 12. 4. 2008
Re: Zjišťování počtu roztočů (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428) (17431) (17439) (17440) (17446) (28928)

Líh anebo olej. Stačí běžný, kuchyňský.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Šrek (85.160.23.89) --- 12. 4. 2008
Zjišťování počtu roztočů (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428) (17431) (17439) (17440) (17446)

Zdravím, nedávno jsem někde četl, že se dá zjistit počet brouků, rozpuštěním nebo namočením měli v "něčem". Roztoči mají zůstat na hladině, zatímco ostatní části sebrané měli by se rozpustily, nebo klesly ke dnu. Nevíte o tom někdo něco bližšího?
Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 12. 4. 2008
Re: dezinfekce a očista rámků (28922) (28923) (28926)

No vida, a máme tu sprchování rámků za účelem získání vosku.Ale jo proč ne,zkoušet se musí ledacos.Mě se právě moc nezamlouvá to používání louhu,sava a formalínu.Je to nebezpečná práce a pak kam s tím?Do kanálu a pak do řeky.To mě jako rybáři vadí.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 4. 2008
Re: dezinfekce a očista rámků (28922) (28923)

V kterémsi Včelařství před pár lety byl popsán na vyvařování rámků velký
kotel s vodou. Dá se do něho voda, zatopí se pod ním uhlím nebo dřevem a jak
se voda začne vařit, namáčí se pomocí kleští rámky. Voda se udržuje v části
kotle ve varu, takže na tom místě není na povrchu vosk a tudíž rámek v tom
místě vynořený z kotle na sobě vosk nemá. Vosk se přes síto přímo odpouští
do plastových lodní, kde ztuhne. Mě napadá ještě vylepšení, že by u kotle
bylo nainstalováno čerpadlo na horkou vodu, které by bralo vařící vodu přes
nějaké síto ze spodku kotle a tou by se potom splachovalo voští z rámků do
kotle, případně by se jí promývaly nečistoty na sítu nad vodou od vosku.
Mohlo by na to stačit poměrně běžné cirkulační čerpadlo do ústředního topení
za pár tisíc. To všechno se ale vyplatí jen pro stovky a tisíce
zpracovávaných rámků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 12, 2008 12:50 PM
Subject: Re: dezinfekce a očista rámků


> Jde mi o to aby se ty rámky nemáčeli v rozpuštěném vosku,ale aby to z nich
> steklo pěkně dolů.Byli by třeba zavěšený v nějaký bedně(pařárně)a pod nimi
> by byla mříška a pod ní třeba ještě jemější síto.Pára by foukala přímo na
> rámky z boku.Po odtečení prvního by šel další atd.Zbytky bych dal do
> sáčku,zatěškal a povařil.Někde jsem vyděl položenej vzduchojem z valníku
na
> ohništi.Když se pořádně zatopí tak musí jít páry spousta.Já sem zkoušel
> jenom s papiňákem na kamnech,kde sem sundal kruhovej tál aby šel oheň
> rovnou na dno hrnce.Místo přetlakovýho ventilu sem nasadil hadičku a páru
> to foukalo jak hrom.Zatím sem netavil vosk jenom napařoval propolis na
> vyřezaných rámkách.Až budu tavit tak dám určitě vědět jak to šlo.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75993 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 28926 do č. 28986)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu