76366

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Janíček (88.100.95.205) --- 28. 4. 2008
Jak to vidím já...

Tak jsme se dočkali pátého čísla Včelařství a tentokrát i
podstatně silnějšího a dokonce i s oběžníkem č.1/2008.
Taktéž jsme se dozvěděli,že jsme Český Svaz Včelařů o.s.
Jak to vidím já : vidím,že vítězí byrokrati a s nástupem
ohromné potřeby administrace,nekonečných formulářů a hlášení,žádostí o dotace,a opatření racionaluzace téměř na vše na co se člověk podívá,bude toto mít nedobrý dopad.
Funkcionáři ZO se budou vzdávat svých funkcí,protože to pro ně bude velký problém všemu tomu stačit.Řeknou si,proč
bych to vlastně měl dělat a ještě navíc bych měl jenom
samé nepříjemnosti.
Co se týká členů ZO, těm už to tolik vadit nebude,protože
ponejvíce jsou staršího věku,mnoho toho vyplňovat nebudou
protože jim to nebude stát zato.Těch pár korun dotací které by obdrželi po všech těch peripetiích jim mohou být
ukradeny.Jsou si vědomi toho,že stejně zanedlouho skončí se svým včelařením.Takže zůstane to na těch mladších,kterým
to tolik vadit nebude a snad se dočkají i nového schopnějšího vedení a následně i lepšího ocenění své práce
v oboru včelařství i za předpokladu že se stanou členy cechu profesionálních včelařů při ČSV o.s.
A co Ty Františku tomu říkáš,tak se také vyslov k současné situaci,neuhynulo prý 50% včelstev tak není zapotřebí bít
na poplach. Ale myslím si,že je nejvyšší čas...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29204


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.52) --- 28. 4. 2008
Re: Tepelné ošetření plástů (29187) (29196) (29197) (29198)

Čo mňa prekvapilo, že dr. Cramer o jednej aj druhej nozematóze hovorí ako hubovitom patogéne, keď o spórach N.A. sa stále hovorilo ako o prvoku Nosema apis Zander. Neviem či som to správne pochopil, ale ma to prekvapilo.
------
Nejsem si jist kde, ale myslím že i v MV to bylo publikované. Prý to překvapilo i vědce, že to je houba:-)

No na věci to v podstatě nic nemění.

Otázka je, jestli častá obměna díla napomůže prevenci.
A pak zbývá se dohodnout, kolik by se tak mělo obměnit díla za rok. Zatím vidím velký rozptyl hodnot :-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 28. 4. 2008
Re: Tepelné ošetření plástů (29187) (29196) (29197) (29198) (29201)

R. Stonjek:>Mám na to svůj názor a každý si ten svůj jistě vytvoří.<

.......

To je tak překvapující číslo?

Jaký si má vytvořit "každý", názor podle Tebe na takovou obměnu, abych věděl co dělám případně špatně! Tvé rady jsou nevkládat mezistěny do včelstva? Nebo kolik tam vkládáš do svých Dadantů? Vysvětli mi to.

Ať si můžeme udělat obrázek jak se v Dadantech obměnuje u R.Stonjeka dílo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 28. 4. 2008
Re: Tepelné ošetření plástů (29187) (29196) (29197) (29198)

Já jsem si dobu 24 hodin nevymyslel. Je to také výplod jiných výzkumníků, stačí si přečíst Včelařství a uvádí se již dlouho, určitě 30 let. Takže je to tvrzení proti tvrzení. Kdyby ale zkrácená doba fungovala, tak skleník nebo foliák je výborný nápad a v něm lze dobu expozice na 4 - 6 hodin v opohodě natáhnout, Gustav mě překvapil! Je o něm známo, alespoň to dříve tvrdil, že má kolem 400 včelstev. Má li teď v úle 7 mezistěn a přihodí li dalších 10 ať počítám jak počítám, celkem je to necelých 7 000 plástů, protože i odělku se dá něco vystavět. Mám na to svůj názor a každý si ten svůj jistě vytvoří.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29201


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Krokavec (78.141.102.191) --- 28. 4. 2008
Škola nadstavkového včelárenia

Priatelia, v dňoch 9-11.5.2008 sa uskutoční na Teplom Vrchu (okr. Rim. Sobota) Škola nadstavkového včelárenia. Účastnći si budú môcť porovnať svoju technológiu včelárenia s technológiou včelárenia v nadstavkoch, v nedľu bude zájazd do L.Hrádku, kde bude prezentovaný chovmatiek, šľachtenie a podľa počasia aj inseminácia.
Všetky info na www.n-vcelari.sk, prípadne mailom info /at/ n-vcelari.sk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (62.24.71.204) --- 27. 4. 2008
Re: zatavov?n? mezist?n (29122) (29127) (29129) (29132) (29151) (29181) (29182)

:::původní dotaz:::
jak to resite s tim, ze divocinu vcely nedostavuji k
spodni loucce ? nebo to neresite ?
:::

Myslím si, že včely nedostavují trubčinu ve stavebním rámku až ke spodní loučce pokud mají dostatek jiného prostoru, kde ji stavět (třeba další stavební rámek). Když jim prostor dojde, dostaví ji až dolů.
Ale je to bez záruky, jen domněnka...
----------

:::KaJi:::
Dnes jsme zkoušel to co tady někdo psal, málo zakladenou trubčinu jsme vylamoval okolo nerez drátků a dělal bezpracně nové stavební - nemusím tavit pásek mezistěnky nahoru. Docela to šlo, málokterý drátek prdnul.
:::

Jen na okraj: stavební rámky dáváme do úlu zcela holé, bez nalepeného pásku mezistěny či tak něčeho. A vůbec s tím není problém - včely vystaví buňky přesně uprostřed horní loučky (ve 100 % případů!).
Většinou začnou dvěma srdíčky, která postupem času spojí. Asi aby mohly zaměstnat dvě pracovní čety stavěček :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29199


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 27. 4. 2008
Re: Tepelné ošetření plástů (29187) (29196) (29197)

Výzkumníci z university ve státu Montana objevili možné ošetření včelařského vybavení pomocí sterilizace.

Teplo ničí spory Nosema ceranae, podle Dr. Roberta Cramera, specialisty na houbové patogeny.

Pomocí techniky průtokové cytometrie měřící životaschopnost houbových spor N.ceranae odhalila Julie Elser v Cramer Lab, že ošetření spor horkem 50°C (122°F) po 90 minutách vede k 96% úmrtnosti spor. Podobné ošetření spor extrémním chladem životaschopnost spor N. ceranae neovlivnilo.Fascinovaný včelár.

Priatelia, skôr ako vynesieme ľudový súd nad touto metódou, skúsme jej uveriť, že je to naozaj tak.

Čo mňa prekvapilo, že dr. Cramer o jednej aj druhej nozematóze hovorí ako hubovitom patogéne, keď o spórach N.A. sa stále hovorilo ako o prvoku Nosema apis Zander. Neviem či som to správne pochopil, ale ma to prekvapilo.
Ak je to tak, potom je možné, že spóry nozémy ak sú naozaj na teplo citlivé, je potom ošetrenie možné, V článku sa nehovorí len o ošetrení plástov, ale i o ostatného včelárskeho inventáru, ktorému ani vyššia teplota nuškodí, staršie drevené úle toho vydržia viac. Nakoniec nie je vylúčené, že hubovité patogény sú na teplo citlivé a už 50˚C ich zabíja.

Znovu tu platí, dvakrát meraj a raz strihaj, urobiť niekoľko pokusov: určite sa nájdu možnosti ako to odskúšať, prvým krokom by bolo dokázať prítomnosť spór a tieto vystaviť rôznemu teplu aj za cenu zničenia niekoľko zamorených plástov a následne ich otestovať na prítomnosť po tejto kúre. Je zbytočné tu donekonečna diskutovať, pretože záver názorov je aj tak nulový, ako pri všetkých diskusiách, každý účastník si stojí za svojimi, aj keď v sumáre nesprávnymi závermi. Je to zložité, ak včelár fumiguje včelstvo proti VD, výsledok vidí o pár hodín na podložke, spóry N.A. nie.

V realizácii ošetrenia stoviek plástov a pomôcok je to určitý problém, ale teplota 50˚C nie je až taká vysoká a dá sa dosiahnuť npr. vo fóliovníku, ktorý by mal odizolovanú podlahu npr. polystyrénom. Spolu s primeraním vetraním je to reálne. Jedného času som meral teplotu v slnečnom tavidle (voskotopke) až 136˚C, rozpúšťali sa medzerníky na rámikoch z umelej hmoty. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 27. 4. 2008
Re: Tepelné ošetření plástů (29187) (29196)

Stonjek:>Ale je to snadnější než cpát do včelstev nadbytečné množství mezistěn, které nemocné včely stejně nevyléčí. Pouze naředí zamořenost. Ale na jak dlouho?<
.........

Kolik to je nadměrné množství mezistěn? Sám mám v průměru ve včelstvu v tuto chvíly asi 6-7 ks mezistěn a do měsíce jich tam příjde minimálně o deset navíc. Z těch 6-8 mají 70% vystaveno 50% je plodových a zbytek - probíhá výstaba.

..

Není ředění principem zdravého chovu včel?

Výroba mezistěn, virózy, zvápenatění, nosema, mor, hniloba, (aspergilózu jsem ještě ani neviděl). V takových případech jde vždy o ředění a udržitelnost dobrého zdraví. Nebo se mýlím? A vkládat mezistěny se musí umět. Jinak je snaha marná.


PS:Jakým zázrakem se ze špinavých plástů plných nosemy stanou čisté? Co se stane se zbytky? Přejdou do medu nebo se stanou živnou půdou pro nové patogeny? Kdo ví. _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29197


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 27. 4. 2008
Re: Tepelné ošetření plástů (29187)

Nechci se hádat, ale zřejmě došlo k překlepu. Aby se zničily spory Nosemy, musí být plásty vystaveny 50 stupňům 24 hodin. Není to technicky u většího počtu plástů jednoduché řešení, hlavně větrák zlobí se zadíráním ložisek. Ale je to snadnější než cpát do včelstev nadbytečné množství mezistěn, které nemocné včely stejně nevyléčí. Pouze naředí zamořenost. Ale na jak dlouho?
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29196


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 27. 4. 2008
Re: Tepelné oetření plástů (29187) (29191)

Možná, že se ten zázrak nazývá "čistící pud včelstva". Ale opravdu - kdo ví
? :-)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 27, 2008 12:25 PM
Subject: Re: Tepelné oetření plástů


Jakým zázrakem se ze špinavých plástů plných nosemy stanou čisté? Co se
stane se zbytky? Přejdou do medu nebo se stanou živnou půdou pro nové
patogeny? Kdo ví. _gp_

........

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29195


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 27. 4. 2008
Re: Přidání medníku (29188) (29190) (29192) (29193)

Tak jsem dělal úpravu plodiště, dal jsem tam 2 mezistěny a 2 prázdné souše a tři plásty se zimními zásobami dal ven, mohly by se případně dát tyto plásty třeba vyrojenému včelstvu? Na medník jsem je ještě nedával, dám je nejspíše ve středu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29194


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 4. 2008
Re: Přidání medníku (29188) (29190) (29192)

Když se uloží přes léto do sucha, spíše chladu a dále od sebe, v nastavku
pro 10 rámků třeba jen 6 plástů, tak do srpna vydrží. Cukerné zásoby v nich
většinou zkrystalují, takže jejich využití včelami bude o něco horší, ale ne
moc a měly by tvořit raději jen menší část zásob včelstva na zimu a plásty
by měly být označené, aby ty zásoby zase další rok nebyly uložené zase na
zimu. Z toho pohledu je pro využití takových zásob velice vhodné něco
takového jako komorování časně na jaře, kdy se zásoby odvíčkují a včelstvo
si podle potřeby pro ně chodí. U dvou prostorových úlů já zimuji v medníku,
potom je možné prostě plást se zásobami na jaře odvíčkovat a dát do plodiště
za okénko, včely ho postupně vyberou. Je to možné taky pro plásty vytažené
ze včelstva s "kousky" zavíčkovaných zásob, které je třeba vyčistit, udělat
i na podzim v říjnu a listopadu po fumigaci, včely ty plásty vyčistí a díky
poměrně nízké teplotě nebezpečí loupeže už není. Chci tím říct, že pokud se
tyto zásoby neuvažuje použít pro tvorbu oddělků, je lepší je nějakou metodou
dát vybrat na jaře včelstvům než je skladovat přes léto a dávat včelám zase
na zimu. Plásty uložené přes léto jsou sice napadány zavíječem, ale pokud v
nich není pyl a jsou dále od sebe, zavíječům to nesvědčí a jsou to jen
jednotlivé larvy, poškozeny jsou jen jednotlivé buňky a po přidání do
včelstva je to včelami rychle opraveno. U nastavků je pro tento účel
vyvinuta technologie, kdy se na jaře přehazují nastavky, takže staré zásoby
se ocitnou ve spodním nastavku a jsou na jaře postupně spotřebovávány.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 27, 2008 12:53 PM
Subject: Re: Přidání medníku


> A mohly by se tyto plásty použít k dalšímu dokrmení včelstev na příští
> zimu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29193


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 27. 4. 2008
Re: Přidání medníku (29188) (29190)

A mohly by se tyto plásty použít k dalšímu dokrmení včelstev na příští zimu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29192


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 27. 4. 2008
Re: Tepelné ošetření plástů (29187)

Jakým zázrakem se ze špinavých plástů plných nosemy stanou čisté? Co se stane se zbytky? Přejdou do medu nebo se stanou živnou půdou pro nové patogeny? Kdo ví. _gp_

.........
>vorja (78.108.145.2) --- 27. 4. 2008
Tepelné ošetření plástů
Teplo ničí patogene Nosema ceranae, podle Dr. Roberta Cramera, specialisty na houbové patogeny.

Mnoho včelařů mají horké komory, které by mohly být použity k vyčištění plástů, říká Dr. Jerry Bromenshenk, CEO of Bee Alert Technology, Inc. v Missoula, MT. V tuto roční dobu včelaři, kteří ztratili včelstva na nemoc Nosema mohou odmítat dávat novým včelám staré plásty z obavy před infekcí. 2- 3 hodinová expozice vybavení při teplotách kolem 50°C může být záručená.
….
Bližší informace o této aplikaci termoterapie je na:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0804/ohrev-50-c-zabiji-nove-patogeny-vcel <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29191


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 27. 4. 2008
Re: Přidání medníku (29188)

Jak jsem psal níže, mám v úle ještě více plástů se zimními zásobami, a řeším zda-li přidat už medník, když vše okolo kvete a já nemám ještě včely za okénkem, neosklabím je nějak když nasadím medník?.

______________________________________________________________

Pokud nasazený prostor včely neobsednou, může rozšíření včelstvo podchladit a přivodit omezení v rozvoje.

Pokud rozšíříte dolů, obavy z podchlazení nejsou na místě...teplý vzduch stoupá vzhůru. Včelstvo v závislosti na růstu, na snůšce, výšce nástavku a velikosti mezipatrové mezery postupně přejde do spodního patra. Až včelstvo dostatečně zesílí, vloží se u klasických dvouprostorových úlů mřížka. Matka se s plodovým plástem přemístí do spodního patra.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29190


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 4. 2008
Re: Přidání medníku (29188)

Plásty se starými zásobami by už měly být pryč z úlu, s plodem použíty na
tvorbu oddělků, bez plodu třeba přidak oddělku nebo vytočené jako zdroj
invertovaného cukru jako případek do cukru při krmení nebo jako surovina pro
první medovinu..... Přidání medníku to záleží silně na síle včelstev a
používaném úlu, nedá se to rovnou bez zhlédnutí síly včelstev a odhadu
snůšky na místě poradit. Musí tam být dost včel a musí mít už pod horní
loučkou minimálně pár centimetrů silnou zavíčkovanou vrstvu jarního medu.
Dlouhodobá předpověď nesmí na další týden předpovídat ochlazení a trvalý
déšť, kdy by ty zásoby musely spotřebovávat což obvykle není. Zase ale když
se budou v dvouprostorovém úlu včely týden příliš tísnit, nasadí už teď na
rojovou náladu a za 2 - 3 týdny se začnou mezvladatelně rojit. Obecně pokud
nejsou příliš slabé, spíše už je čas je do medníku hodit, zvláště pokud v
doletu je řepka nebo hodně ovocných stromů nebo hodně luk s pampeliškami.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 27, 2008 10:22 AM
Subject: Přidání medníku


> Jak jsem psal níže, mám v úle ještě více plástů se zimními zásobami, a
> řeším zda-li přidat už medník, když vše okolo kvete a já nemám ještě včely
> za okénkem, neosklabím je nějak když nasadím medník?.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29189


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 27. 4. 2008
Přidání medníku

Jak jsem psal níže, mám v úle ještě více plástů se zimními zásobami, a řeším zda-li přidat už medník, když vše okolo kvete a já nemám ještě včely za okénkem, neosklabím je nějak když nasadím medník?.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29188


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (78.108.145.2) --- 27. 4. 2008
Tepelné ošetření plástů

Teplo ničí patogene Nosema ceranae, podle Dr. Roberta Cramera, specialisty na houbové patogeny.

Mnoho včelařů mají horké komory, které by mohly být použity k vyčištění plástů, říká Dr. Jerry Bromenshenk, CEO of Bee Alert Technology, Inc. v Missoula, MT. V tuto roční dobu včelaři, kteří ztratili včelstva na nemoc Nosema mohou odmítat dávat novým včelám staré plásty z obavy před infekcí. 2- 3 hodinová expozice vybavení při teplotách kolem 50°C může být záručená.
….
Bližší informace o této aplikaci termoterapie je na:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0804/ohrev-50-c-zabiji-nove-patogeny-vcel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29187


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 27. 4. 2008
Re: zatavovani mezisten (29122) (29127) (29129) (29132) (29151) (29181) (29182) (29183)

Inspirovala me bleskovka.
ps: pro fajnsmekry - v oleji je bobkovy list, horcicne seminko, hrebicek
a jakasi lysohlavka. Vosk to tavi dobre.
-----

No to se mi líbí, nikdy jsme nepochopil z nějaké pérovky v knize jak to funguje, ani za mých mladých let se neprodávala.
Jinak mě zase inspirovala ta lysohlávka, to by mohlo zvýšit odbyt medu a vytvářet na med návyk. Třeba by jsme objevili jinou kategorii zákazníků.:-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29186


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 27. 4. 2008
Pomoc! Potřebuji auto.

Koupím auto Škoda Felicia Pic-Up 1,3 LXI dvoumístné s nástavbou až nad kabinu. Děkuji za pomoc.
e-mail: hitzel.db/=/atlas.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29185


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubců (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29162) (29163) (29166) (29169) (29175) (29180)

Vážení, včely se chovají při práci maximálně efektivně.Jen sleduji, jak jim práci znemožňujete.
Pokud Vás zajímá, jak vypadá silné včelstvo a co to přináší, pošlu obrázek /pohled na poslední rámek v úle přes sklo/. Ještě 4 dny pěkného počasí, celý poslední rámek zavíčkují a vytáčím.Adresu máte na webu Včelaření moderně.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29184


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Olsak (e-mailem) --- 26. 4. 2008
RE: zatavovani mezisten (29122) (29127) (29129) (29132) (29151) (29181) (29182)

Inspirovala me bleskovka. Diky za ni (za tu inspiraci). Manzelce jsem
zabavil
olejovou lampu, ze starych zasob jsem nasel o-krouzek a bleskovka je na
svete:
http://martin.olsak.net/vcely/bleskovka.jpg
(Nemaj to ty vcelarovy manzelky lehky ... :)

Martin

ps: pro fajnsmekry - v oleji je bobkovy list, horcicne seminko, hrebicek
a jakasi lysohlavka. Vosk to tavi dobre.

>(a já dosud používám) t.zv. lampa Bleskovka. Je to lihový kahan
>s rukojetí a jakousi lžící, ve které se taví vosk a podle potřeby
>lije do spáry u mezistěny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29183


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 26. 4. 2008
Re: zatavov?n? mezist?n (29122) (29127) (29129) (29132) (29151) (29181)

tak jeden maly dotaz - jak to resite s tim, ze divocinu vcely nedostavuji k
spodni loucce ? nebo to neresite ? Co na to radialni medomet ?
----------
Teď zrovna třídím souše. STavba divočiny jde včelám pomaleji než na mezistěně, ale rozhodně u svých včel nemohu tvrdit, že by včely nedostavovaly ke spodní loučce.
Velká část rámků co jsem teď měl v ruce a pokud si vzpomínám je dostavěná dolů. (15 i 24cm)

Ale s dostavováním k dolní loučce je to různé. Záleží na včelách, síle, rozvoji, možnosti stavět a taky umístění rámků, tedy jestli je pod nimi nástavek, plod, mřížka, atd.

Stavební taky drátkuji, jednak chci mít teď vše co nejednodnější - technologicky - rozehříváním vosku je víc práce a krámů, oproti jedné nabíječce a nemusím rámky třídit. Pokud neprdne drát.

Dnes jsme zkoušel to co tady někdo psal, málo zakladenou trubčinu jsme vylamoval okolo nerez drátků a dělal bezpracně nové stavební - nemusím tavit pásek mezistěnky nahoru. Docela to šlo, málokterý drátek prdnul.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 26. 4. 2008
Re: zatavov?n? mezist?n (29122) (29127) (29129) (29132) (29151)


Dobry den,

tak jeden maly dotaz - jak to resite s tim, ze divocinu vcely nedostavuji k
spodni loucce ? nebo to neresite ? Co na to radialni medomet ?

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubců (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29162) (29163) (29166) (29169) (29175)

To že se plodiště samo od sebe udržuje téměř u dna a nízkým nástavkům se matka vyhýbá o mnohém svědčí. Atd, atd. Zdraví R. Stonjek

_______________________________________________________________

Je to zajímavý a očekávaný efekt, že se matka vyhýbá nízkým nástavkům, když má k dispozici vysoké nástavky. Tento jev je velmi znatelný hlavně u slabých včeltev. Kompaktní plodové těleso se totiž lépe zahřívá.

U silných včeltev kompaktnost plodového tělesa, stejně jako úlová izolace, ztrácí na významu, protože silné včelstvo obsahuje kvanta včel nevyužitých pro výchovu plodu jako krmičky. Tyto včely se seskupují a vytváří obal chumáče včel, který při řádné tloušťce ( nad 10 cm ) dostatečně zastoupí uteplení, ale to je možné jen u silných včeltev. Tato včelstva si mohou dovolit plodovat přes více nízkých nástavků, neboť masa včel je rozestoupena přes několik nástavků. Pro ně by bylo velmi neefektivní soustředit plod jen do jednoho nástavku. Tyto včelstva vytvářejí protáhlé plodové plochy, přičemž využívají stoupání teplého vzduchu vzhůru...vytápějí především jen ve spodních nástavcích. Včelstvo si bez problému vytváří svoje mikroklima. Mezinástavková mezera jim nečiní žádnou překážku v rozvoji. Jde o úplně jinou situace než v Dadantech.

Dadanty jsou zřejmě pro slabá a střední včelstva v horších snůškových podmínkách nejlepšími úly, jaké existují. Pro velmi silná včelstva jsou naopak Dadanty to nejhorší, co může být.

Vysoký nástavkem jako takový brání vzniku velmi silných včeltev. Dosažení velmi silných včeltev u kraňky jednomatečným včelařením je umění, které vyžaduje nízkonástavkový úl. Když včelstva mají na výběr mezi vysokým a nízkým nástavkem, vyberou si vysoký. A stejně je tomu i v podletí, kdy včelstva přizpůsobí svojí sílou zpravidla spíše jednomu vysokému nástavku než více. V nízkonástavkových úlech je situace opačná. Jeden nízký nástavek je málo, včelstvu nic nezbývá, než aby vytvořilo chumáče přes více nástavků a to taky vyžaduje větší sílu. Včelstvo se přizpůsobuje celému prostoru úlu.

To je další vysvětlení, proč u pana Turčániho nevznikají silnější včelstva něž 1,5 kg ( cca 15 000 včel ), i když zimuje na 3 nástavcích míry B. Spolu s malými zásobami je výsledek nezvratný, i když v podletí připojí oddělek či vytvoří dvoumatečné včelstvo. Včelstvo se sílou přizpůsobí vysokému nástavku ( spočítejte si sami... na každý dm2 plástu počítejte 160 včel ...průměrná hustota odsednutí v plodišti za proletového dne...( nezapočítávaje krajní plásty! ) a zjistíte, že hodnoty sedí!!! )


S pozdravem...M. Václavek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29180


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 26. 4. 2008
Re: Chov trúdov (29177) (29178)

To už je přece desetiletí známý poznatek. Včelstvo si počet trubců samo v
určitých rozmezích reguluje. Když má málo trubců, vykouše třeba mezistěny a
postaví na nich trubčinu. Když má naopak hodně trubců, matka prostě nebude
zakládat trubčí buňky a včely je třeba zanesou sladinou. Množství trubčích
plástů ovlivňuje počet trubců tak o desítky procent. Když bude mít včelstvo
málo trubců, postaví si trubčinu na mezistěnách a vychová řekněme 60 - 80 %
trubců proti tomu, kdyby mělo dostatek trubčích plástů. Když se vyberou
trubčí plásty s plodem z jiných včelstev a naperou do jednoho úlu, nejmladší
trubčí plod přestanou včely ošetřovat a zhltnou ho a zbytek vychovají.
Přebytek trubců se potom rozletí do okolních úlů a ve včelstvu zůstane
řekněme 120 - 140 % trubců. Prostě ve včelstvu obvyklá pružná regulace.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29179


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 26. 4. 2008
Re: Chov trúdov (29177)

Za prvé, nepamätám sa kedy sme si potykali.
Za druhé, nevieš čítať, ja osobne si vôbec nemyslím, že včelstvo ako také bude ošetrovať trúdí plod,ja som reagoval na daný komentár a štúdiu LVB, kde to autori uvádzajú ako spôsob boja proti rojeniu včiel. Čiže tento považujem skôr za neprirodzený.
Za tretie, mám dojem, že čakáš len na to čo ja napíšem, aby si mohol zo zlosťou negatívne reagovať. Napíš niečo zmysluplné, aby sme to mohli zhodnotiť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29178


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro KE (217.119.114.42) --- 26. 4. 2008
Chov trúdov

Ja si skôr myslím, že chovom trúdov v obsurdných množstvách (4 až 5 SR)
> skôr včelstvo zruinuje a potom mu neostáva dosť síl na rojenie, pretože ak
> je vo včelstve málo včiel, nemá sa čo vyrojiť. Anton

Anton to však nemyslíš vážne čo si tu napísal. Chceš povedať, že včely sú také sprosté, že sa sami zlikvidujú?! Pri nadbytku trúdích plástov budú aj včely chovať nadbytok trúdov, ale keď príde tá chvíľa, bude matka trúdie bunky obchádzať a nenakladie do nich vajíčka, resp. včely zrušia trúdí plod prípadne prestanú kŕmiť dospelé trúdy. Prírodu v tomto prípade neoklameš! Jedine vtedy by sa stalo keby to boli geneticky zmenené /mutované/ včely, aby sa chovom trúdov sami ničili!?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 26. 4. 2008
Re: stránky (29173)

Na tomto odkazu se otevřou stránky "Pracovní společnost nástavkových včelařů
CZ" a položka "Varroa monitoring" je v menu na levé straně. Po otevření
položky je ještě potřeba odkliknout odkaz "celý článek". Odkaz mi funkuje na
IE6, Avant Browser i Mozilla Firefox.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 26, 2008 5:05 PM
Subject: stránky


Dobrý den.Prosím vás o pomoc s nalezením stránek.V časopise včelařství č 5
je na straně 117 článek o varoa podložkách kde se píše že je najdeme na
www.varroamonitoring.cz ale mě to ukazuje že takové stránky nejsou.Jak jste
na tom vy ostatní?Povedlo se někomu najít tyhle stránky?
Dík Míra


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3056 (20080426)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29176


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubců (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29162) (29163) (29166) (29169)

O Dadantech tu můžu žvanit nekonečně dlouho. Stačí si ale jich několik pořídit a není li včelař slepý, už běbem rozvoje je mu jasné, co si včely o mezerách a spoustě dřeva v plodišti myslí. Také odpadají některé plodištní operace. To že se plodiště samo od sebe udržuje téměř u dna a nízkým nástavkům se matka vyhýbá o mnohém svědčí. Atd, atd. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubc? (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29162) (29163) (29166) (29169) (29172)

a co je přirozeného na NN včely stavějí plásty podle délky dutiny vcelku

___________________________________________________________

Furt přirozenější něž plodové těleso celoročně udržované u dna úlu nacházející se stále ve stejném patře. V dutině plodové těleso vykonává pohyb v závislosti na množství a místě uložení zásob, s nimiž je stále v kontaktu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 26. 4. 2008
stránky

Dobrý den.Prosím vás o pomoc s nalezením stránek.V časopise včelařství č 5 je na straně 117 článek o varoa podložkách kde se píše že je najdeme na www.varroamonitoring.cz ale mě to ukazuje že takové stránky nejsou.Jak jste na tom vy ostatní?Povedlo se někomu najít tyhle stránky?
Dík Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubc? (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29162) (29163) (29166) (29169)

a co je přirozeného na NN včely stavějí plásty podle délky dutiny vcelku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Metoda nadbytku trubc? (LVB)
> Datum: 26.4.2008 11:27:16
> ----------------------------------------
> Dadanty a vše kolem nich, to už je jen důsledek. Zdraví R. Stonjek
>
> _____________________________________________________________
>
> Co je na Dadantech pro včely přirozenějšího než včelaření v
> nízkonástavkových úlech bez mateří mřížky? ,,Včelaření podle přírody,, je
> dle mého soudu pouze obyčejná propaganda, která skutečnosti neodpovídá (
> samozřejmě pokud nevčelaříte ,,na divoko,, v klátech či v brtích, což je
> kvůli ošetřovaní proti varroáze zakázané )
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29172


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubců (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29162) (29163) (29166) (29169)

( samozřejmě pokud nevčelaříte ,,na divoko,, v klátech či v brtích, což je kvůli ošetřovaní proti varroáze zakázané )

Pri liečení včelstiev nič nebráni tomu, aby ste včely proti VD viedli úspešný boj takisto ako v hociktorom kultúrnom úli. Ja mám testovaciu podložku v pokusnom kláte, na ktorej zistím prirodzený spad, ale i po fumigácii. Takže, žiadny problém.
Zákaz chovať včely je chovať včely v nerozbernom diele z titulu moru plodu, v ktorom sa včelár nevie dostať k zaviečkovanému plodu a kontrolovať jeho kvalitu.
Čo včelár, to iný názor, ale voľná debata ani iná nemôže byť. Záver každej takejto diskusie je otvorený, nemá kto dať za všetkým tú povestnú správnu bodku, aby sme sa k problému nemuseli tak často vracať.
Nenašiel by sa ten správny arbiter, ktorého názor by sme prijali bez spochybňovania? Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubců (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29160) (29161) (29164)

Opravdu by chtělo metodu nadbytku trubců nejprve vyzkoušet a potom vznášet závěry. Nejlepší by byl objektivní pokus provedený na nějaké včelařské výzkumné stanici. Co jsem zatím slyšel a četl, ti, kdo tuto metodu vyzkoušeli, nelitovali.

Už po kolikáté píšu, že k úspěšné eliminaci rojových nálad na minimum je potřeba, aby celá provozní metoda byla zaměřená proti rojení. Dostatek prostoru nestačí.

Protirojové desatero:
1/ Mladá plodná matka
3/ Nadbytek prostoru v úlu
4/ Odběr oddělku, příležitostné rozvolnění plodiště
5/ Neomezené plochy trubčiny
6/ Včasné vytáčení medu a odběr pylových plástů
7/ Dostatek zásob v úlu
8/ Zamezení přehřívání úlu
9/ Dostatečné uspokojení stavebního pudu
10/ Chov geneticky méně rojivých včel


Názory typu, že včelstvo se vždy zachová nepředvídatelně, jsou do jisté míry nepravdivé. Ve včelařství nikdy(!) neexistuje 100% jistota, s tím souhlasím. Vždy je pravděpodobnost, že jsme něco přehlédly, že podceníme situaci a podob. Ale to nevylučuje, že se ledacos dá s poměrně velkou pravděpodobností předvídat. Je to jen otázka množství teoretických znalostí a s nimi spojené praxe.

Účelem racionálního včelaření není včelaření podle přírody, ale jednoduché včelaření s maximální produktivitou práce. Podle přírody včelařit nelze. Z přírody si můžeme vzít jen inciraci, jak co nejefektivněji využít potenciál včelstev v náš prospěch.


S pozdravem...M. Václavek







Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubců (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29162) (29163) (29166)

Dadanty a vše kolem nich, to už je jen důsledek. Zdraví R. Stonjek

_____________________________________________________________

Co je na Dadantech pro včely přirozenějšího než včelaření v nízkonástavkových úlech bez mateří mřížky? ,,Včelaření podle přírody,, je dle mého soudu pouze obyčejná propaganda, která skutečnosti neodpovídá ( samozřejmě pokud nevčelaříte ,,na divoko,, v klátech či v brtích, což je kvůli ošetřovaní proti varroáze zakázané )

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 26. 4. 2008
Re: zatavov?n? mezist?n (29122) (29127) (29129) (29132) (29151)

Dekuji za odpoved,

takze vyzkousim, snazim se, podobne jako jini, maximalne racionalizovat sve
male vcely hospodarstvi a ted jsem se jako zrouta casu zameril prave na
dratkovani a mezisteny.

Dekuji.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubc? (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29162) (29163)

Někdy mi připadá jako by si někteří myslely , že včelstvo donutíte větším počtem stavebních rámků vytvořit více trubčiny? Včelstvo se samo chová vyváženě a postaví jen tolik trubčiny kolik uzná samo za vhodné ostatní prostor vyplní dělničinou
Je však lepší mít trubčinu v celistvém rámku něž jak by samy přestavěly dělničinu kde se jim zachce
Velmi silná včelstva budou stavět trubčiny hodně a slabší méně. A s pohledu situace zamoření VD se dostáváme k otázce JSOU OPRAVDU VELMI SILNÁ VČELSTVA OPRAVDU PŘÍNOSEM?? ;-D

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Metoda nadbytku trubc? (LVB)
> Datum: 26.4.2008 08:47:38
> ----------------------------------------
> Tahle metoda není o vnucení nadbytečného počtu trubců včelstvu jak se mylně
> domnívá Anton, ale pouze o tom ať si početnost jednotlivých kast určuje
> samo včelstvo. R.S.
>
> Ja sa nedomnievam, ja len konštatujem to čo autori vo svojej štúdii
> uvádzajú, keď hovoria, že počet trúdov v takomto včelstve by mal byť vo
> váhovom pomere (trúd je 1,4 krát ťažší ako včela) 60% včiel a zbytok trúdy.
> V prirodzenonom prostredí si včelstvo počet kást formuje včelie
> spoločenstvo, ale nikdy neprerastá do tak obludných rozmerov, ako to umelo
> dosahujú autori štúdie. A to ešte nehovorím o tiziku zvýšeného počtu VD,
> pretože v ich prípade sa stavebné rámiky nyvyrezávajú, ale nechajú sa
> vylieňahnuť. Myslím si, že pri dnešných možnostiach chemických
> prostriedkov, by sa tento fenomén dal zvládnuť.
>
> Ja si skôr myslím, že chovom trúdov v obsurdných množstvách (4 až 5 SR)
> skôr včelstvo zruinuje a potom mu neostáva dosť síl na rojenie, pretože ak
> je vo včelstve málo včiel, nemá sa čo vyrojiť. Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubců (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29162) (29163)

Antone! Můžem vzájemnou výměnou názorů popsat tuny papíru. Není však smysluplnější metodu LBV vyzkoušet v praxi? Vždyť stačí nasázet do několika včelstev stavební rámky a na podzim už můžem mluvit o prvních výsledcích? Tvoje námitky o obludných rozměrech apod?? Opět to potvrzuje moji teorii, že včelaři jsou dvojího druhu. První skupina považuje včelky za naprosto dementní druh a je třeba jim jejich život patřičně zorganizovat, samozřejmě podle těch nejsložitějšíc, nejlépe vlastních teorií. Tomu nasvědčuje i to, že dáme li včelám možnost volby, zastoupení poměru dělnice trubci volí naprosto nesprávně. Druhá skupina výrazně menší, uvažuje tak, že včelky se o sebe umí postarat daleko lépe a pro včelaře je lepší a hlavně výhodnější když se jim co nejvíc přizpůsobí. Trvalo mě to asi 20 let než jsem k tomu názoru došel i já. Dadanty a vše kolem nich, to už je jen důsledek. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 26. 4. 2008
Re: tlakové lahve pro aerosol (2076) (29138) (29146) (29154) (29156)

Přesně tak, redukční ventil je nutný. My jsme tam měli tuším redukční ventil
z autogenu z kyslíkové lahve, tam by měl být podobný tlak jako v těch
vzduchových. (Pozor na acetylen, tam není v lahvích vysoký tlak a ventil je
proto nepoužitelný.) To všechno ale ukazují budíky na redukčním ventilu,
vstupní tlak v lahvi i výstupní tlak, co jde do přístroje. Je tam potom
návod, jak to dělat, podstata je, že se před našroubováním redukčního
ventilu tento zavře - nadstavi tam nulový výstupní tlak, po sešroubování
celé aparatury se redukční ventil pomalu otevírá a na výstupním budíku
redukčního ventilu musí pomalu a plynule stoupat výstupní tlak až do těch
cca 4 atmosfér. Pokud se ten tlak zvyšuje nějak skokově nebo po poklepání
na redukční ventil, je v něm nějaký problém a asi kvůli bezpečnosti bude
třeba ho vyměnit. Je to už ale pomalu 20 let, tak možná jsem něco zapomněl.
Redukční ventil se na láhev šroubuje, na redukční ventil jsme potom
šroubovali přímo několikametrovou hadici vyvíječe, dneska bude za redukčním
ventilem spíš nějaká rychlospojka. Závity se těsnily teflonovou páskou, ty
jsou dneska nejméně dva druhy, jedna levná hodně tenká a málo pevná, druhá
silnější a dražší. My jsme měli tu silnější, ta levná se musí citlivěji
nanášet a snadno se při šroubování shrnuje, když se jí tam dá příliš, nevím,
jestli by vůbec při těch 100 - 150 atmosférách těsnila. Taky ta dražší páska
šla po rozmontování obvykle ze závitu odvinout, ta levná by se musela odřít
třeba starým kartáčkem na zuby, ten je i jinak docela dobrý pro očištění
toho závitu před montáží. Pokud se s tím člověk nesetkal, je dobré si dát
nějakým technikem předvést, jak moc asi ten závit tou páskou omotat a jakou
silou respektive momentem ten redukční ventil na tu bombu zašroubovat.
Zamrznutí redukčního ventilu jsem nepozoroval, ono asi v tom stlačeném
vzduchu už žádná voda, co by mohla zmrznout, není, omezující bylo ochlazení
vlastní nádoby vyvíječe a námraza na ní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 25, 2008 6:53 PM
Subject: Re: tlakové lahve pro aerosol


> Musí tam být redukční ventil /hodiny/, který to shodí ze 150 atm. na 3 -
4.
> Je to to samé jako na autogenu a nepasují li závity musí se udělat
redukce.
> Jak je to se závity, to už si nepamatuji, chce to vyzkoušet a
předpokládám,
> že redučák půjčí i hasiči. Pak už je to jen autogení hadice a spoje
stažené
> vodní páskou. R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubců (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29160) (29161)

Samotné příčiny rojení a zejména k zamezení rojení jsou známe asi tři. Š.

Jozef, toto všetko autori štúdii dokonale rozobrali a dá sa povedať, že "príčiny" sa v žiadnom prípade nepotvrdili, s čím podľa mojich skúseností stotožňujem. Príčiny jednoducho neexistujú, lebo život na náhode (a to všetko je vo včelstvo ako náhoda) neexistuje, ano ostatné tvorstve na zemuguli nemá rozmnožovanie založené na nejakej pofidérnej náhode. A to všetko, čo sa roky prezentuje na stránkach včelárskej odbornej tlače sú len nejaké náhody, ktoréby mali zaistiť dlhobo život živočíšnych foriem.
Npr. stiesnené pomery v malých úľov, ale včelstvo je tak prispôsobivé, že dokáže žiť tak isto v malých priestorov z hľadiska človeka, ako vo veľkých, ale rozmnožuje sa rovknako rojením ako v podmienkach voľne žijúcich včelstiev na vetvách strom v trópoch. Rozdiel je len v tom, že roj z malého úľa má nižší počet jedincov, ako z úľa obrovských priestorov. Ja som išiel vyhovieť včelstvám a vytvoriť tie najlepšie podmienky, aby ich všľký priestor neiritoval k tejto forme rozmnožovania, poskytnutím až 6 debničiek úľa B 10 a oni ma nerešpektovali. Mohol by som napísať, že čím väčší priestor som včelám poskytol, tým sa viac rojili!?!.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubců (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29162)

Tahle metoda není o vnucení nadbytečného počtu trubců včelstvu jak se mylně domnívá Anton, ale pouze o tom ať si početnost jednotlivých kast určuje samo včelstvo. R.S.

Ja sa nedomnievam, ja len konštatujem to čo autori vo svojej štúdii uvádzajú, keď hovoria, že počet trúdov v takomto včelstve by mal byť vo váhovom pomere (trúd je 1,4 krát ťažší ako včela) 60% včiel a zbytok trúdy. V prirodzenonom prostredí si včelstvo počet kást formuje včelie spoločenstvo, ale nikdy neprerastá do tak obludných rozmerov, ako to umelo dosahujú autori štúdie. A to ešte nehovorím o tiziku zvýšeného počtu VD, pretože v ich prípade sa stavebné rámiky nyvyrezávajú, ale nechajú sa vylieňahnuť. Myslím si, že pri dnešných možnostiach chemických prostriedkov, by sa tento fenomén dal zvládnuť.

Ja si skôr myslím, že chovom trúdov v obsurdných množstvách (4 až 5 SR) skôr včelstvo zruinuje a potom mu neostáva dosť síl na rojenie, pretože ak je vo včelstve málo včiel, nemá sa čo vyrojiť. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubců (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153) (29155)

Vida jak se označení LBV ujalo. Tahle metoda není o vnucení nadbytečného počtu trubců včelstvu jak se mylně domnívá Anton, ale pouze o tom ať si početnost jednotlivých kast určuje samo včelstvo. Vždyť na stavebních rámkách si může stavět co chce. Rovněž za úhyny včelstev v letošním jaru a loňském podzimu nemůžou trubci ale totální selhání včelařů. Je zajímavé jak nedůtklivě někteří včelaři reagují, úměrně počtu jimi popsaných stránek. Přitom autoři neudělali nic jiného než nás seznámili se svojí ověřenou teorií a vyzvali nás vyzkoušení a oznámení výsledků. Já osobně si myslím, že by to fungovat mohlo a moje poznámky z minulých let tomu nasvědčují. Proto tuto metodu jsem plošně nasadil u všech včelstev. Na podzim se uvidí. Kritizovat něco bez vyzkoušení může akorát ... . Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Šefčík (90.176.2.8) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubců (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29160)

V poslední době se objevilo několik studií k zamezení rojení přes větší množství trubců ve včelstvu. Pokud vím, žádná studie to zatím neprokázala. Trubci mají své opodstatnění ve včelstvu a zejména u chovatelů matek. Trubci se odchovávají zejména u ins. matek a také jejích dcer. Trubec pochází z neoplozeného vajíčka, tedy nemá otce ale dědu.
Samotné příčiny rojení a zejména k zamezení rojení jsou známe asi tři. Především tzv. "rojívky" se nám budou rojít stále. Pak je to nepoměr mezi otevřeným a zavíčkováným plodem. Je to problém zejména malých úlů. Matka zakláde malý prostor cca l0 rámků, včely nemají co krmit - plod, začnou požívat mateří látku a rojení už nelze zabránit.Zdravému včelstvu s výkonou matkou nevadí větší úlový prostor, který včely zatím neobsadily Velkou výhodou je nástavkové včelaření a lze to i bez mřížky, kterou včely chápou jako překážku.U nástavkového včelaření se nepřidává jedná či dvě mezistěny, ale celý nástavek
Poslední známý důvod je přehřátí úlového prostoru. Úl musí být řádně odvětrán.
Ono s tím nádbytečným chovem trubců v současné době je to problematické. Je to velíce dobrý "domov" VD. S tím vyřezaváním stavebních rámků je to někdy trochu problém. Vyžaduje to čas a zejména ve větších chovem to už takřka nejde. Každý někdy zbytečný zákrok nám zvýšuje výrobní náklady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.103.208.221) --- 25. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubců (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153) (29155)

A.T. Já s Vámi souhlasím v tom, že si včelstvo nenechá vše vnutit, tedy ani chov trubců ne. Nicméně je otázkou, zda tím, že včelstvu v podstatě vnucujeme vkládáním mezistěn stavbu dělničích buněk nevzniká u dnešního chovu silných včelstev ve včelstvu v podstatě nedotatek trubců. Myslím, LVB právě tento stav odstraňuje a věcně se nejedná o nadbytek trubců, ale naopak k vytvoření rovnováhy ve včelstvu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (78.108.145.2) --- 25. 4. 2008
Re: Plno zimních zásob. (29136) (29137) (29141)

Stavebné rámiky neriešia rojovú náladu, ošetrovanie trúdieho plodu je skôr tendenciou RN podporiť.
-------------------------------------------------------------

Stejně jako v loňském roce, není i letos jednoznačný názor na účinnost metody LBV, jako protirojového opatření. Sami autoři uvádějí, že tato metoda ale zvyšuje rozvoj roztočů VD. Protože máme i jiná účinná protirojová opatření (např. tvorbu oddělků), která naopak potlačují rozvoj VD, naskýtá se proto otázka, zda-li aplikace metody LBV v současné době, kdy dochází k hromadným úhynům včelstev, není velké riziko. Jistě by se to dalo průzkumem statisticky vyhodnotit. H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 25. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubců (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153) (29155)

Včelstvo se nadprodukcí trubců nezahubí, naopak zvýší svoji šanci na přenos genů na další generaci, což je mimo jiné také účel rojení. V přírodě je situace jiná...v dutině nejsou mezistěny. Včelstva na mezistěnách mají prokazatelně větší tendenci zastavovat volná místa trubčinou, proto se stává, že mohou mít znatelně více trubčiny než průměrné ,,divoké,, včelstvo.

Rojení je po dosažení vrcholu síly včelstva děj přirozený, protože se vytvoří nadbytky krmných šťáv. Nadbytek trubců ( nebo pravidelný odběr oddělku ( 1-2 plásty se zavíčkovaným plodem ) od rozkvětu řepky po rozkvětu lípy malolisté v intervalu 3-6 týdnů podle síly včelstva ) tomuto přirozenému jevu spolu se včelařskou metodou zaměřenou na neomezování včeltev v rozvoji zabrání tomuto jevu, tedy k rojení dochází jen výjimečně ( důsledkem chyby včelaře nebo pozdě provedeného zásahu ).


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 25. 4. 2008
Re: tlakové lahve pro aerosol (2076) (29138) (29146) (29154) (29156)

Včelstvo se nadprodukcí trubců nezahubí, naopak zvýší svoji šanci na přenos genů na další generaci, což je mimo jiné také účel rojení. V přírodě je situace jiná...v dutině nejsou mezistěny. Včelstva na mezistěnách mají prokazatelně větší tendenci zastavovat volná místa trubčinou, proto se stává, že mohou mít znatelně více trubčiny než průměrné ,,divoké,, včelstvo.

Rojení je po dosažení vrcholu síly včelstva děj přirozený, protože se vytvoří nadbytky krmných šťáv. Nadbytek trubců ( nebo pravidelný odběr oddělku ( 1-2 plásty se zavíčkovaným plodem ) od rozkvětu řepky po rozkvětu lípy malolisté v intervalu 3-6 týdnů podle síly včelstva ) tomuto přirozenému jevu spolu se včelařskou metodou zaměřenou na neomezování včeltev v rozvoji zabrání tomuto jevu, tedy k rojení dochází jen výjimečně ( důsledkem chyby včelaře nebo pozdě provedeného zásahu ).


S pozdravem...M. Václavek




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 25. 4. 2008
Re: tlakové lahve pro aerosol (2076) (29138) (29146) (29154)

Musí tam být redukční ventil /hodiny/, který to shodí ze 150 atm. na 3 - 4. Je to to samé jako na autogenu a nepasují li závity musí se udělat redukce. Jak je to se závity, to už si nepamatuji, chce to vyzkoušet a předpokládám, že redučák půjčí i hasiči. Pak už je to jen autogení hadice a spoje stažené vodní páskou. R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 25. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubců (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153)

Proto jsou účinnými regulátory přebytků krmných kašiček, jež mají ve svém důsledku vznik rojové nálady.M.V.

Ale to už nie je "teória" LBV, ale Vaša. Produkcia prebytku trúdov je scestná, včelstvo sa nechová rozmarne, v prorodzených podmienkach neprodukuje nekonečne mnoho samčích jedincov, tým by si privodilo zánik. Viac samčích jedincov môže prinútiť len človek, aj to len vtedy keď je prebytok potravy a tepla. V prirodzenom včelom diele, je vždy primerané nožstvo trúdich buniek a ich počet je nie tak početný, ako si myslíme.

Znovu sme dostali k podstate tzv. príčin rojenia. Príčiny rojenia neexistujú, rojenie je prirodzené a operovať tým, že trúdy sú účinnými regulátormi spotreby prebytkov kŕmnej kašičky je iluzórne, Včelstvo predsa produkuje preto veľa kŕmnej kašičky, lebo to chce dosiahnuť, aby rozmnoženie bolo úspešné. Už som raz napísal, že včelstvá v prírode ak sú neobmedzované úľovým priestorom sa veselo roja, pretože ich jediným cieľom nie je nazbierať veľa medu, ale ak sú na to dané podmienky chcú sa každý rok rozmnožiť. Nie každý rok to príroda poskytne, preto matky evolúciou získali mimoriadne vlastnosti, npr. dĺžka ich života, aj 5 rokov, to žiaden iný hmyz pri intenzívnom živote nedosahuje. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (62.24.71.204) --- 25. 4. 2008
Re: tlakové lahve pro aerosol (2076) (29138) (29146)

Díky pánům Stonjekovi a Poláškovi.

Ještě bych měl doplňující dotaz - jak jste řešili redukci a kontrolu tlaku jdoucího z bomby do vyvíječe?

Nebyl při déletrvajícím použití problém se zamrzáním ventilu?

Neměli byste fotografie či nákresy? Pokud ano - pošlete prosím na jdjd(zavináč)email(tečka).cz

Díky.

JD



- - - - - - - - - - - - - - - -
Původní odpovědi:
- - - - - - - - - - - - - - - -

Tlakové lahve vůbec nejsou špatné a v podstatě jsou zcela blbuvzdorné.Používali jsme je na nepřístupných včelnicích. Z jedné lahve se dá udělat asi 60 včelstev. S profi hasičema se dá mluvit. Naplnění stojí asi 60 Kč, u potápěčů i 150. Mám doma naplněnou kyslíkovku vzduchem, co kdyby.Jsou těžké, špatně se nosí, kdybych to tak dělal, pořídil bych si popruhy na záda. Vlastnit tyto lahve je spojené s problémy s revizemi jak by tomu mělo být u všech tlakových nádob s vys. tlakem.

Zdraví R. Stonjek

- - - - - - - - - - - - - - - -

Kdysi, když nebyl kompresor na spalovací motor, jsme je používali. Půjčovali
jsme je tuším od hasičů, ti nám je taky plnili. Převáželo se to
rozmontované, u včel se muselo klíči sešroubovat bomba, redukce a vyvíječ,
spoje utěsnit teflonovou páskou. Kapacita lahví byla docela dobrá, ale proti
kompresoru zdržuje plnění, flašek je třeba mít několik a pro rychlou práci
vždy jednu sadu nechat plnit a s jednou pracovat. Obecně, kvůli tomu
vysokému tlaku, mně to smontovávání připadalo o dost náročnější než používat
kompresor, člověk s takzvaně "volšovýma" rukama bez citu to mohl snadno
poničit, přitom se ty flašky předávaly mezi včelaři jako štafeta. Taky
zřejmě člověk bez příslušného školení by s těmi vysokotlakými bombami asi
neměl manipulovat, bomby byly přepravovány v autě volně naházeny na podlaze,
což asi taky nebylo správně. V případě nějakého průšvihu by to byl asi díky
tomu ještě větší průšvih.

R. Polášek


- - - - - - - - - - - - - - - -

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 25. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubců (LVB) (29136) (29137) (29141)

Stavebné rámiky neriešia rojovú náladu, ošetrovanie trúdieho plodu je skôr tendenciou RN podporiť. Trúd ako taký, je samčí jedinec na oplodnenie matky a preto je vo včelstve prítomný.
______________________________________________________________

Nechci se dohadovat, ale spíše se přikláním k Linhartovi a Bičíkovi. Ošetřování trubčího plodu a mladých trubců vyžaduje s porovnáním se stejnou jednotkou dělničího plodu znatelně větší množství krmných kašiček. Trubci, na rozdíl od mladých dělnic, krmné kašičky neprodukují. Proto jsou účinnými regulátory přebytků krmných kašiček, jež mají ve svém důsledku vznik rojové nálady. Při určitém množství ( 1/4-1/3 jedinců včelstva ) jsou trubci efektivními spotřebiteli krmných kašiček v dobách krátkodobého přechodného (! nikoliv dlouhodobého trvalého ) omezení kladení matek ( např. špatné počasí, mezisnůšková přestávka, omezení plodování zásobami při opožděném vytáčení medu či rozšiřování ), proto při způsobu včelaření, u něhož nedochází k radikálnímu omezování včeltev, k vyrojení při nadbytku trubců nedojde.

To, že LBV metoda ( metoda nadbytků trubců ) vychází z teorii sobeckého genu, považuji za méně důležitý a přesvědčivý argument. Rozhodující argument je víše psané: Princip této metody je ve vytvoření nedostaku krmných kašiček ve včelstvu a tím následného zamezení vzniku rojové nálady. Vysvětlovat důvod účinnosti metody nadbytku trubců přes genetiku je pro průměrného včelaře kontraproduktivní, protože průměrný včelař není dobrý genetik.

Otázka je, zda tento systém jde vkloubit do dané provozní metody tak, aby zvyšoval produktivitu práce. Například, pokud hodláte rozmnožovat včelstva oddělky ( potřebujete velké množství plodových plástů ), pak nám metoda nadbytku trubců sníží medný výnos z daných včeltev, pokud od nich budeme odebírat plod, jelikož metoda nadbytku trubců nás připravuje o nadbytky dělničího plodu.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 4. 2008
Re: Re:v?kresy v?el?ch ?l? 39x24 (29117) (29118) (29125) (29147) (29148) (29149) (29150)

Vidím, že jsem nezadal jméno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 25, 2008 12:28 PM
Subject: Re: Re:v?kresy v?el?ch ?l? 39x24


> Asi jsem trochu zatížen z dřívější praxe projektanta a chemika a z různých
> popisů různých úrazů a podobných příhod způsobených tlakovými lahvemi, já
> jsem při ošetřování včelstev přistupoval k tlakovým lahvím vždy dost
> uctivě. Fakt je ten, že se u tlakových lahví s určitým drsnějším
zacházením
> i počítá a jsou na to stavěné. Nevím jistě, jestli při práci s tlakovými
> lahvemi je třeba nebo není třeba nějaké oficiální proškolení, pokud je,
asi
> bude lepší to proškolení absolvovat. Jedná se o to, že pokud bude
tlakovými
> lahvemi způsobený nějaký úraz nebo škoda, můžou příslušné pojišťovny,
třeba
> při nehodě z povinného ručení, případně z jiného komerčního pojištění při
> nějaké jiné události na základě toho odmítnout plnění náhrady škody. U
> elektrického nebo benzínového kompresoru, kde jsou ty tlaky nízké, několik
> atmosfét, toto není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 25. 4. 2008
Re: zatavov?n? mezist?n (29122) (29127) (29129) (29132)

Používám v plodišti 39x30 a polomedník 39x15. V plodišti jsem zkoušel divokou stavbu i bez drátkování a šlo to, protože rámky do medometu nepřijdou. Ale rámky přeci jen vyžadují opatrnější manipulaci, takže inspirován Liebigem budu drátkovat, ale přidávat bez mezistěny. Musí to být až v době, kdy to včelstvo zvládne. Já to dělám nejdříve počátkem května, kdy odebírám 1 až 2 rámky na tvorbu "sběrného oddělku" pro chov matek. Další pak měním při vlastní tvorbě oddělků. Takže obměním cca 4 rámky v plodišti každý rok. Zastávám názor, že si včely samy postaví co potřebují a dosavadní zkušenosti (cca 3 roky) naznačují, že je to tak. Nikdy nevystaví na všech takto přidaných rámcích tručbčinu.
V medníku nedrátkuji a nedávám mezistěnu. Vytáčím v klasickém tangenciálním medometu bez problémů.
V loni jsem zkusil loučkami rozdělit několik polorámků na 4 pole pro tvorbu plástečkového medu. Nemám to na prodej, ale jako pozornost pro stálé a věrné zákazníky.
Vše hezké.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.71.1.251) --- 25. 4. 2008
Re: Re:v?kresy v?el?ch ?l? 39x24 (29117) (29118) (29125) (29147) (29148) (29149)

Asi jsem trochu zatížen z dřívější praxe projektanta a chemika a z různých popisů různých úrazů a podobných příhod způsobených tlakovými lahvemi, já jsem při ošetřování včelstev přistupoval k tlakovým lahvím vždy dost uctivě. Fakt je ten, že se u tlakových lahví s určitým drsnějším zacházením i počítá a jsou na to stavěné. Nevím jistě, jestli při práci s tlakovými lahvemi je třeba nebo není třeba nějaké oficiální proškolení, pokud je, asi bude lepší to proškolení absolvovat. Jedná se o to, že pokud bude tlakovými lahvemi způsobený nějaký úraz nebo škoda, můžou příslušné pojišťovny, třeba při nehodě z povinného ručení, případně z jiného komerčního pojištění při nějaké jiné události na základě toho odmítnout plnění náhrady škody. U elektrického nebo benzínového kompresoru, kde jsou ty tlaky nízké, několik atmosfét, toto není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 25. 4. 2008
Re: Re:v?kresy v?el?ch ?l? 39x24 (29117) (29118) (29125) (29147) (29148)

Tlakové lahve vůbec nejsou špatné a v podstatě jsou zcela blbuvzdorné.Používali jsme je na nepřístupných včelnicích. Z jedné lahve se dá udělat asi 60 včelstev. S profi hasičema se dá mluvit. Naplnění stojí asi 60 Kč, u potápěčů i 150. Mám doma naplněnou kyslíkovku vzduchem, co kdyby.Jsou těžké, špatně se nosí, kdybych to tak dělal, pořídil bych si popruhy na záda. Vlastnit tyto lahve je spojené s problémy s revizemi jak by tomu mělo být u všech tlakových nádob s vys. tlakem. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

cub (e-mailem) --- 25. 4. 2008
Re: Re:v?kresy v?el?ch ?l? 39x24 (29117) (29118) (29125) (29147)

Já jsem formidol vytahoval včera, po dvou dnech od odstranění obalu a
už byl rozcupován na vatu. Vložen byl nahoru na rámky, těsně nad plod.
Spad jsem očekával horší, ale víc než 6 kousků jsem nikde neviděl.
Většina měla nulu nebo jednoho. Ale myslím, že teprve napadají ti co
jsou mrtví v zavíčkovaném plodu...

On 25/04/2008, Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz> wrote:
> No prave, padaji a padaji
>
> u "nejlepsich" mam prumer skoro 1vd/den a vcelstvo, kontroluju to ob dva
> az tri dny :-(
>
> vlozim formidol ted o vikendu alespon do tech kde hodne padaj ...
>
> T.H.
>
>
>
> > Taky jsem zjistil, že padají. Je už vhodná doba na Formidol?
> >
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 25. 4. 2008
Re: Re:v?kresy v?el?ch ?l? 39x24 (29117) (29118) (29125)

No prave, padaji a padaji

u "nejlepsich" mam prumer skoro 1vd/den a vcelstvo, kontroluju to ob dva az tri dny :-(

vlozim formidol ted o vikendu alespon do tech kde hodne padaj ...

T.H.

> Taky jsem zjistil, že padají. Je už vhodná doba na Formidol?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 4. 2008
Re: tlakové lahve pro aerosol (2076) (29138)

Kdysi, když nebyl kompresor na spalovací motor, jsme je používali. Půjčovali
jsme je tuším od hasičů, ti nám je taky plnili. Převáželo se to
rozmontované, u včel se muselo klíči sešroubovat bomba, redukce a vyvíječ,
spoje utěsnit teflonovou páskou. Kapacita lahví byla docela dobrá, ale proti
kompresoru zdržuje plnění, flašek je třeba mít několik a pro rychlou práci
vždy jednu sadu nechat plnit a s jednou pracovat. Obecně, kvůli tomu
vysokému tlaku, mně to smontovávání připadalo o dost náročnější než používat
kompresor, člověk s takzvaně "volšovýma" rukama bez citu to mohl snadno
poničit, přitom se ty flašky předávaly mezi včelaři jako štafeta. Taky
zřejmě člověk bez příslušného školení by s těmi vysokotlakými bombami asi
neměl manipulovat, bomby byly přepravovány v autě volně naházeny na podlaze,
což asi taky nebylo správně. V případě nějakého průšvihu by to byl asi díky
tomu ještě větší průšvih.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "JD" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2008 8:44 PM
Subject: Re: tlakové lahve pro aerosol


> Zdravím,
>
> procházel jsem archiv konference ohledně použití tlakových lahví na
> aerosolování. Související příspěvky jsou již staršího data a proto se
> raději zeptám přímo:
>
> Máte někdo PRAKTICKÉ zkušenosti s použitím lahví na stlačený vzduch
> (hasičské, potapěčské, ...) jako zdroj vzduchu pro aerosol?
> -
> Prosím, nepiště teoretické domněnky. Ani hypotézy s problematickým plněním
> lahví, již jsem je četl v archivu konference. Taktéž jsem zkoušel
> elektrický kompresor + generátor a nevyhovuje mi.
>
> Díky předem.
>
> JD
>
>
> --------
> Vesely Emanuel --- 13. 12. 2002
> RE: Antwort Matejovi dezinfekce
>
> .. V jedne nasi ZO pouzivaji misto kompresoru tlakove lahve s reduktorem
> tlaku.
> Mensi redukci je mozne delat take ventilem na vyvijeci.
> Pujcuji si ty lahve od hasicu za med. Treba by to pro tebe byla moznost.
> Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 4. 2008
Re: výkresy včelích úlů 39x24 (29117)

39x24:
Śířka rámku je 39, výška je 24 i s horní loučkou, kvůli vytahování hřebíků
atd je třeba počítat s výškou až 24.5 cm. Délka horní závěsné loučky je
42cm, + 0 , - 2 mm. Tloušťka horní loučky rámku je od 8 do 12 mm, kdysi
kupované rámky 39x24 mají horní loučku uvnitř silnou asi 12 mm a pro
zavěšení a pevnější přibití je tam výřez, takže z venku je tloušťka horní
loučky 4 - 5 mm. Tloušťka ostatních louček rámků je od 6 mm u hodně
subtilních rámků po 9 mm u solidně dělaných rámků, tomu se musí přizpůsobit
hlavně délka bočních louček. Loučky na rámky jsou buďto levné, pak se řežou
z běžného vybraného prkna coulky o tloušťce 25 milimetrů, pod mezerník se
potom musí dávat podložka, aby rámky dosáhly optimální šířky 38 milimetrů
nebo se řežou ze speciálně nařezaného prkna tloušťky 28 milimetrů, potom se
mezerníky přibíjejí přímo. Tolik moje různé varianty rámku 39x24.
Pro výrobu úlů je důležitá včelí mezera, uvádí se 7 - 8 milimetrů. Pro
výstavbu buněk to je málo, pro zatmelení propolisem to je moc, takže takhle
velké mezery včely nazastavují.
Potom pro rámky 39 x 24 bude nastavek ve směru rámků široký 39 + (2 * 7 nebo
8 milimetrů), na každé straně jedna včelí mezera, to je 40.5 cm. Drážka pro
zavěšení rámků bude mít rozteč 42 ( 2* 2 nebo 3 mm), to je celkem 42,4 až
42,6 cm, drážka na každé straně od šířky 40,5 bude mít tedy asi 0,95 cm až
1,05 cm. Ty 2 - 3 milimetry se dávají jako tolerance na zatmelování drážky
propolisem, když bude ještě větší, rámek při posunutí může propadnout.
Příčně ke směru rámků bude nastavek buď na 10 rámků, potom bude široký
uvnitř 38 cm nebo bude nastavek čtvercový, potom podle konstrukce bude
široký od 40,5 po 42,4 - 42,6 a bude na 11 rámků. Výška nastavku je
minimálně výška rámku plus jedna včelí mezera. Výšku nastavku je vhodné
nastavit o několik milimetrů více, vadí to méně než příliš nízký nastavek,
kromě toho nastavek při stárnutí podle kvality materiálu o nějaký milimetr
sedá. Takže pro rámek 39x24 je výška nastavku 24 - 24,5 + 7 - 8 mm + 2 - 4
mm, takže od cca 25 cm do maximálně 25,8 cm.
Tolik rámek 39x24 a základní rozměry nastavku, ostatní rozměry se musí
přizpůsobit materiálu a použitému nářadí včetně dna a víka. Z těchto údajů
se dají odvodit i základní rozměry nastavku pro jakékoliv jiné rámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "fochr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2008 8:58 AM
Subject: výkresy včelích úlů 39x24


> rád bych si zhotovil své úly,protobych chtěl výkresy

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polásek (e-mailem) --- 25. 4. 2008
Re: zatavov?n? mezist?n (28808) (28868) (29114)

Odber pri zatavování je tak mezi 3 - 6 ampéry a doba zatavování je nekolik
sekund. Odber dvou zapnutých reflektorových zárovek je cca 10 ampér a
nabitou baterku vybijí za pár hodin. Zatavováním je autobaterie zatízena
minimálne.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: "Tomá? He?man" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2008 8:29 AM
Subject: Re: zatavov?n? mezist?n


> Vcera sem si zapomel trafo, a potreboval sem zatavit par mezisten.
Vzpomel jsem si na prispevek se baterkama od aku naradi, samozdrejme zadne
jsem nemel sebou :-)
>
> Pak me napadla autobaterka v aute - vzal jsem dva draty a zatavil jsem
mezisteny z auta pres baterku - slo to pekne :-)
>
> to jen jako mozna inspirace ... (co to udela s autem nebo s baterkou sem
neresil :-) nebylo moje :-)) )
>
>
> T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76366 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 29144 do č. 29204)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu