Včelařská konference

Příteli JD,
prosím, vyjádři se ještě k tomuto bodu.
Díky Pepča
----------------------------

Můj zcela osobní názor, který nehodlám nijak prosazovat:

Pokud některý funkcionář (ať tzv. čestný či placený) cituji: "mnohým věcem ani nemůže a také již nechce rozumět", měl již dávno funkci opustit. Bez pardónů
............................

Tak jsem po čase zabloudil na tuto konferenci a po prokousání se haldy nudných příspěvků narazím na takové super téma.

Už dlouho jsem se takhle nenasmál. Opravdu dobré téma -)

Ještě pánové navrhněte, jak uvést do života např. krajské stáčírny medu - třeba by to šlo taky prostřednictvím netu-)

Ať žije HMYZUTOPIE.

Leoš

Díky , jestli nebudu mít službu tak určitě přijdu.

Jak je tam málo masa, tak to otéká více. V pondělí jsem dostal 2 letos první žihadla.Do krku a do dlaně.Pálilo to jako čert , ale dneska o nich nevím. Otok po žihadlech je normální. Alergie by to byla po otocích na jiných částech těla než u vpichu, při pocitech na omdlení a dušení.

Ano na tom se nakonec shodujeme. V sobotu jsem ho vrátil a dnes jsem koupil No name - asi hercules výkon 1.1 kW s 24 litrovou nádrží v Bauhausu Pankrác za 2890,- a hned ho nanečisto vyzkoušel. Těch 300 kPa dodává nepřetržitě. Také je chlazený lépe a také lépe krytovaný a o hlavu již nehrozí spálení. Zkoušel jsem i natlakovat nádrž a pak používat jen tlak z nádrže. Po cca 4 minutách tlak klesne pod těch 300 KPa. Takže to by bylo tak na dvoje včely. Tudy cesta nepovede.

Rudo, sběrem včelího chleba se sice programově nezabývám, ale mám ho rád. Pojídám ho vždy když na něj narazím při odvíčkování plástů s medem. Protože stejně jako ty používám pro med jen panenské souše a protože pyl v "medníku" nemá co dělat, tak jej vždy z plástu nožem vylomím. Z panenské souše to jde dobře bez porušení mezistěny. To že v něm zůstane nepatrné množství vosku ze stěn buněk naprosto ničemu nevadí. Zároveň je pyl obalen medem a tím i konzervován. Větší množství pylu v panenské souši může způsobit její roztržení při vytáčení a tak odstranění pylu má dvojí význam. Na závěr: odpůrci oček tvrdí, že včely pak ukládají v "medníku" větší množství pylu. To ale nemohu potvrdit a přesto, že nechávám v tomto prostoru zaklást stavební rámky, pylu je v medových plástech opravdu "pomálu"!
Honza

JD:
.....Werich (či Voskovec) kdysi řekli: "Ještě se nestalo, že by to nějak nedopadlo."
Nechal bych to vytesat do včelařského kamene...
__________________________________________________________

Asi to Werich řekl, nevím, ale určitě je to v Osudech dobrého vojáka Švejka takto: "Ať si bylo jak si bylo, vždycky jaksi bylo. Ještě nikdy nebylo, aby jaksi nebylo."
A Werich načetl Švejka na desky geniálně a znal ho velmi dobře.

Jinak k obsahu příspěvku JD:
Hodně dlouho jsem nečetl na toto téma něco tak dobrého jako tento text, co by mě zaujalo. Nevím proč, ale vzpomněl jsem si na Gorbačova a jeho perestrojku. Následoval rozpad říše zla.
A pak ještě jsem si na něco vzpomněl, na citát z Hrabala:
http://cs.wikiquote.org/wiki/Bohumil_Hrabal
"Jsou skvrny které nelze vyčistit bez porušení podstaty látky".

To jen tak na okraj a možná to někoho pobaví.

Já myslím, že v dnešní době se nedá nějak zeštíhlit a zefektivnit řízení
základních organizací bez využívání počítače a internetu. Moje zkušenosti se
"staříky" ve vedení jsou totiž zoufalé. Seznamy včelstev k dotacím od jen 70
včelařů by chtěli aspoň 14 dní předem, než je musí odevzdat, protože by je
prý "nestihli" zpracovat. Pro jistotu je sbírají o měsíc dříve. Domlouvat
něco s řadovými včelaři nechtějí, telefon už dávno není zadarmo, jak to bylo
kdysi, když seděli u fabrických telefonů a obvolávali včelaře z nich.
Internet nepoužívají vůbec. Když chtějí něco oznámit řadovým členům, sezvou
důvěrníky na schůzi, rozdají lístečky a důvěrníci objíždějí jednotlivé
včelaře. Jak to dělají s lidmi, kteří často nejsou doma, to nevím. Že to těm
důvěrníkům zabere obrovskou spoustu času, je jasné. Seznamy vyplácených
dotací na schůzi mají pečlivě vytištěny dopředu, když oznámím, že třeba mám
o včelstvo méně a chci o to méně, počítají to ručně, div že ne ještě sčotem
nebo logaritmickým pravítkem a mají při tom řečí, že by to vydalo na jedny
hlavní televizní noviny. Cokoliv zorganizovat, propočítat, vyplatit 70
včelařům je obrovský problém, člověk by řekl, že večer přijdou ze schůze a
následně na tom makají 14 dní vždycky od rána až do večera. Na 70 včelařů je
tak 15 - 25 členů výboru a důvěrníků, z toho 2 / 3 to dělají víceméně z
musu, protože nikdo jiný nechtěl a vědí, že kdyby chtěli skončit, nikdo to
po nich nebude mít zájem dělat. Je to už 10 let, co jsem jako technolog ve
fabrice začal pracovat s databázemi na tehdy ještě PC 286, dělal jsem
pomocné programy k dílenským uzávěrkám, dělal jsem propočty třeba k
optimalizaci externích zakázek na dílnách a další, běžně jsem pracoval s
databázemi, kdy bylo několik tisíc položek, největší databáze tuším
skladových položek měla nějak 70 - 80 tisíc položek a ke každé bylo v
databázi evidovaných 15 - 20 údajů. Proti tomu nějaká agenda pro 70 - 80
včelařů je úplně směšná věc. Můj názor je, že při plném využití internetu a
programů v počítači veškerou agendu základní organizace do 100 členů zvládne
jeden člověk. Znamená to komunikaci po internetu, co se týká zpráv řadovým
členům a jejich odpovědí a sběru dat a znamená to na všechny propočty,
hlášení a takové věci využívat taky příslušné programy v počítači. Přitom to
ani nemusí být v podstatě profesionální programy pro včelařskou evidenci a
ZO, ale úplně stačí univerzální program - zdarma šířený v podstatě jakýkoliv
tabulkový procesor a textový editor. V dnešní době kopírování textů přes CTR
C a CTRL V není vůbec žádný problém, pokud existují vzory, s jakýmkoliv
hlášením a formulářem. Kromě toho jednoho člověka, co by zvládnul agendu se
svazem a komunikaci se včelaři potom může být ve výboru libovolný počet
"stařiků" od jednoho výše, kteří obstarají žvanění na schůzích a ostatní
méně podstatné věci. Organizaci třeba včelařského zájezdu a podobných akcí
potom není problém udělat tak, že místo členů výboru, kteří to mají víceméně
povinné dělat to, co si řadoví členové odhlasují, potom klidně může udělat
řadový člen, který by to chtěl, kterého to napadne a který má třeba
příslušné kontakty na cestovku a vedení ZO by mu k tomu jen poskytlo servis,
co se týká třeba shánění zájemců nebo nějaký právní rámec či nějaká finanční
podpora atd.
Fakt je ale, že poslední nejméně rok jakousi prazvláštní náhodou vedení naší
ZO vždy určí termín včelařské schůze na jeden z 5 - 10 dnů v měsíci, kdy
prostě v ty 2 - 3 hodiny odpoledne být v onom městě nemůžu, protože musím
být někde úplně jinde, během té doby došlo k jakési změně ve vedení a možná,
že tam trochu zavane čerstvý vítr.

R. Polášek

R.Stonjek:>Nevíte o něčem lepším??<
.......

Řekl bych, že pergy jsou v medu stejně težké až těžší než vosk, který vyplave napovrch. Zmrazit, v mlýnku na jablka(ježkovité dva válce) pomlet a naložit do medu, promíchat. Potom odseparovat (sškrábnout) vosk a košilky a potom nechat odkapat med. Jen teoreticky. Prakticky nato nemám čas a ani odbyt. Možná kdyby byl normální odbyt - výkup...

"Můj zcela osobní názor, který nehodlám nijak prosazovat:
Ze ZO přesunout maximum agendy na krajské organizace (z důvodu kopírování struktury státní správy a samosprávy) - zde mít jednoho až dva placené pracovníky - profesionály na plný úvazek. Snížit význam, zatížení a případně i počet ZO (sloučení). Co nejvíce jim odebrat administrativu".
JD
----------------------------------------------------------
Vážený příteli,
Tvůj názor má hlavu i patu. Myslím, že toto je ta správná cesta. Pokusím se v našem kraji získat přívržence.
Pepča

Vyvářím teď větší množství plástů a v některých je pyl, kterého je mi líto. Jaké máte zkušenosti s jeho dobýváním. Kdysi jsem si koupil na to takové pístové udělátko, s kterým to prakticky moc nejde, protože se zalepuje. Mě se nejvíc osvědčil malý háček s 1,5 anticoro elektrody s nepatrným zobáčkem, ale že by to šlo nějak rychle, to ani náhodou. Nevíte o něčem lepším?? Zdraví R. Stonjek

Oznamuji konferenci, že naše ZO Příbram se zůčastní na průmyslové výstavě v Příbrami. Výstava bude probíhat ve dnech 23 - 25. května v prostoru zimního stadionu v Příbrami. Zveme všechny včelaře, zvláště př. Kozlíka, který mi vyčetl, že posledně jsem výstavu ohlásil pozdě. K vidění bude panel s živými včelami a včelařské výpěstky.

:::Pepča:::

Příteli JD,
prosím, vyjádři se ještě k tomuto bodu.
Díky Pepča
----------------------------

Můj zcela osobní názor, který nehodlám nijak prosazovat:

Pokud některý funkcionář (ať tzv. čestný či placený) cituji: "mnohým věcem ani nemůže a také již nechce rozumět", měl již dávno funkci opustit. Bez pardónů.

Kdo to má při tom věkovém průměru dělat?
Ze ZO přesunout maximum agendy na krajské organizace (z důvodu kopírování struktury státní správy a samosprávy) - zde mít jednoho až dva placené pracovníky - profesionály na plný úvazek. Snížit význam, zatížení a případně i počet ZO (sloučení). Co nejvíce jim odebrat administrativu.
(Uvedený systém funguje a je oveřen v "dětských" organizacích - taktéž musely přejít z "okresní" struktury na "krajskou". Placení krajští tajemnící se více než osvědčili (dělají "rutinní" administrativu). To, zda chtějí mít základní článek (obdoba ZO u včelařů) závisí na nadšení - není-li, dochází ke slučování či rušení.)

Kde vzít mladé a studované funkcionáře?
Vypsat regulérní výběrové řízení na jednoho až dva placené pracovníky na kraj - není nezbytné, aby to byli včelař, hlavně musí mít organizační a komunikativní schopnosti, znalost práce s počítačem, ... Znalost oboru se naučí snáz než být důsledný, organizačně schopný a flexibilní. Vybrat z došlých přihlášek. Zkušební doba je 3 měsíce ze zákona, první smlouvu sepsat na rok, prodloužit po osvědčení nebo vypsat nové výběrové řízení. Důsledně kontrolovat výkon práce. Nedat jim moc rozhodovat o jiných, nýbrž pouhou administrativu.


Základem je porozhlédnout se, jak to funguje v jiných obdobných organizacích (celorepublikové, s místními složkami, pracujícími s dobrovolníky, ...). Porovnat různé systémy, vymyslet vhodnou strukturu s přihlédnutím ke včelařským specifikům, tu pak aplikovat. Třeba zkušebně v jednom kraji, posléze celorepublikově.
Nebát se začít lidi platit za práci, kterou dělají pro ostatní. Zvlášť když je víc než zjevné, že na dobrovolné bázi je to dlouhodobě neudržitelné. Umožní to výběr schopných oproti systému, kdy to dělá ten, který se nechá k funkci přemluvit...

Mimochodem - tento proces asi není nezbytné inciovat - spustí se sám poté, co stávající funkcionáři funkce "položí" a v ZO (OV) se nikdo jiný nenajde. Začne to slučováním ZO, postupnou profesionalizací pracovníků a následným "zeštíhlovaním" a zefektivňováním struktury.

Ale jak jsem napsal na začátku - je to jen můj osobní názor. Nehodlám jej nijak prosazovat - myslím si, že k vhodnému (rozuměj efektivnímu a udržitelnému zárověň) řešení se dospěje časem samo - stačí počkat. Výsledek může být i jiný, než předjímám.
Taktéž nemá smysl rouzpoutávat diskuse, není-li vůle vyvodit z nich důsledky.

Werich (či Voskovec) kdysi řekli: "Ještě se nestalo, že by to nějak nedopadlo."
Nechal bych to vytesat do včelařského kamene...

3 dny je normální stav, alergik by být neměl. V sobotu jsem dostal žihadýlko do tváře a jen to trosku nateklo, ale večer už jsem o ničem nevěděl, za to na ruce jsem to měl nateklé ty 3 dny.

Běžné otoky dosahují i dvou dlaní dospělého člověka alergie se projevují stíženým dýcháním , rozměrnějšími otoky, někdy malátností, nebo otoky na úplně jiné části těla. ALE PRO KAŽDÝ PŘÍPAD JE DOBRÉ MÍT DOMA NĚJAKÁ ANTIALERGIKA . Já mám doma Lotanax a rozpustné kalciové tablety

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jitka <jcajkova/=/csas.cz>
> Předmět: Alergie na v?el? bodnut?
> Datum: 30.4.2008 08:37:43
> ----------------------------------------
> Syn se mnou pracoval ve včelách a bodla ho včela do čela. Tři dny měl
> oteklou půlku obličeje. Jedná se o alergii nebo pouze o běžný otok ?
>
>
>

U mně to bylo přesně tak. Dokonce si pamatuji, že asi dvakrát, když jsem
dostal jako dítě žihadlo do čela nad oko, z třídenního otoku jsem asi jeden
den na to oko vůbec neviděl, tak byl otok velký. Žihadlo do dlaně nebo prstu
znamenalo nejméně dva dny ruku jako nafouklou gumovou rukavici. Asi by se
tehdy vyplatily nějaké prostředky, které omezují otok. Zlomilo se to první
2 - 4 roky, jak jsem začal pravidelně pracovat ve včelách a dostávat
žihadla. Nyní po žihadlu buď otok není vůbec, připadá mi, že jed je
zlikvidován do pár milimetrů daleko od místa bodnutí a dále se prostě
nedostane. Někdy mírný otok je, vznikne do asi hodiny a potom znatelně
každou hodinu mizí. V současné době, když pracuji obvykle ve včelách bez
rukavic, zaznamenávám, že to velice často odnesou malíčky na rukách, poměrně
běžně do nich schytnu 2 - 3 žihadla, zatímco do jiných prstů ani ne. Malíček
potom docela slušně oteče, druhý den otok skoro není a v malíčku trne.
Co se týká prostředkům proti otokům, kdesi jsem si přečetl, že vykouřená
cigareta neboli nikotýn v ní způsobuje silné stažení cév. Napadlo mě, že tím
by se po včelím bodnutí mohlo omezit rozlévání jedu cévními vlásečnicemi do
okolí a tím zmenšit otok a kdysi jsem to nějakou dobu zkoušel. Myslím, že to
funguje, jenomže vzhledem k tomu, že nikotýn to je droga je to omezeno jen
na nějaké krizové případy, kdy je třeba za každou cenu zamezit otoku.
Nefunguje to taky na kuřáky, ti jsou na nikotýn zvyklí. Dneska by se mohlo
využít nikotýnových náplastí, nevím ale , jestli se nikotýn přes kůži uvolní
do krve dostatečně rychle oproti cigaretě, nevím, tyto věci jsou už mimo
mně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 30, 2008 8:52 AM
Subject: Re:Alergie na v?el? bodnut?


Rekl bych, ze je to bezne - je to jen laicky pohled dle mych zkusenosti,
protoze jinak bych byl taky alergik :-)

Ke vcelam chodim tak 5let, vcelarim 4tou sezonu a ze zacatku jsem mel otoky
take 3 dny.

Dnes kdyz dostanu zihadlo tak otok je maly a druhy den uz nevim, ze jsem
zihadlo dostal. Zalezi tak kam to clovek dostane, oblicej byva nejhorsi :-)
Pomaha mi ocet, kdyz vim ze se budu druhy den nekde vystavovat na
verejnosti, bezim si zasah do obliceje zaoctovat :-))

T.H.

> Syn se mnou pracoval ve včelách a bodla ho včela do čela. Tři dny měl
> oteklou půlku obličeje. Jedná se o alergii nebo pouze o běžný otok ?
>
>
>

Na každý přesun včel musí být veterinární povolení. To vydává Veterinární správa /ne soukromý veterinární lékař/. Ten kdo včely prodává, případně je přesuvá musí mít vyšetření na původce moru včelího plodu. Vyšetření běžně provádí Výzkumný ústav z měli. Všichní komerční chovatelé matek mají vyšetření na původce moru plodu. Toto vyšetření musí být z měli letošní zimy.
Pokud nemáte v současné době vyšetření z měli, lze to dělat jiným způsobem, ale je nutné se předem na způsobu domluvit s tím kdo bude toto vyšetření provádět.
Přesun bez veterinarního povolení je posuzován podle veterinárního zákona podle § 71 odst. l písm. c) možnou pokutou až 50.000.- Kč a u podnikatelů až do výše dvou milionů.

Pro nevčelaře to je běžný otok. V obličeji jsou měkké tkáně, které takto reagují. Všimni si: Při úderu do tváře (např. pěstí či při pádu) zmodrá okolí oka (lidově monokl), přestože tato tkáň nebyla zasažena. Podobně reaguje tkáň na včelí bodnutí na zápěstí, méně citlivá tkáň je na nohou. Při práci se včelami by měla být používána kukla (či závoj). Žihadlům se včelař nevyhne, ale časem získá jakousi imunitu a otoky se přestanou tvořit. A to ani v obličeji, který si stále chrání. Mimochodem - pokud žihadlo zasáhne přímo oční bulvu, znamená to ztrátu oka bez ohledu na to, zda to je začátečník či superodolný strarý praktik.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jitka
Sent: Wednesday, April 30, 2008 8:37 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Alergie na včelí bodnutí

Syn se mnou pracoval ve včelách a bodla ho včela do čela. Tři dny měl oteklou půlku obličeje. Jedná se o alergii nebo pouze o běžný otok ?

Rekl bych, ze je to bezne - je to jen laicky pohled dle mych zkusenosti, protoze jinak bych byl taky alergik :-)

Ke vcelam chodim tak 5let, vcelarim 4tou sezonu a ze zacatku jsem mel otoky take 3 dny.

Dnes kdyz dostanu zihadlo tak otok je maly a druhy den uz nevim, ze jsem zihadlo dostal. Zalezi tak kam to clovek dostane, oblicej byva nejhorsi :-) Pomaha mi ocet, kdyz vim ze se budu druhy den nekde vystavovat na verejnosti, bezim si zasah do obliceje zaoctovat :-))

T.H.

> Syn se mnou pracoval ve včelách a bodla ho včela do čela. Tři dny měl
> oteklou půlku obličeje. Jedná se o alergii nebo pouze o běžný otok ?
>
>
>

Syn se mnou pracoval ve včelách a bodla ho včela do čela. Tři dny měl oteklou půlku obličeje. Jedná se o alergii nebo pouze o běžný otok ?

Nevidím to ani černě ani růžově. Funkce nikdo nechce dělat, v naší ZO cybí obsadit asi 4 a tak to pytlíkujem, jak se dá. S dotací D1 není velký problém, roky se už dělá stejně a dobrým pomocníkem, byť s mnoha nedostatky je program evidence ZO. Včelařů žádajících o jiné dotace kromě ZO není mnoho a administrativu musí zvl. hlavně oni a hlavně musí investovat. Hlavní problém ale bude i nadále zdravotní stav našich včelstev, kdy nadř. orgány si libují ve vydávání prapodivných vyhlášek a neuvědomují si, že problém je trochu jinde. Dal by se charakterizovat tak, že na to co nás čeká,jsme dost mizerně připraveni a žádné stohy popsaného papíru nás neochrání. Nová veterinární vyhláška, která ještě ani ve Včelařství nevyšla zopakovala pouze zásady správného léčení včelstev doplněné pouze o některé drobné změny, nic víc. To by měl znát v podstatě každý včelař a již alespoň část z toho měl aplikovat u svých včelstev. Takže budem muset sehnat nějaké dobrovolníky, kteří se monitoringu ujmou. Už je vidím jak se houfně hlásí a na tu velkou zodpovědnost se těší. Již letos možná pečlivějším monitoringem zjistíme,že je potřeba léčit už v červnu zvl. v teplejších oblastech a na slunných stanovištích. Běžně se poslední med vytáčí kolem 20. 7, někde ještě později, takže na léčení máme pouze Formidol, který spodem funguje nic moc a horem je neskutečně pracný a aplikace u některých úlů značně složitá. Potřebujem tedy léčiva účinná, levná s jednoduchou a rychlou aplikací. Žel máme jenom levná a účinná. O tom ostatním si můžem nechat jen zdát. To samé platí i o fumigaci., která by také šla provádět jinak, rychleji a jednodušeji. Myslím, že výzkumák, kromě dobré modernizace aerosolovacího přistroje docela slušně zaspal. Také ve Včelařství jsme od informací jak se léčí venku hlavně v EU moderně a rychle odstaveni. Takže nebýt MV a OP docela slušná doba temna. Proč mám doma na koleně šmudlat nějaký odpařovač KM s málopracným doplňováním a se mnou spousta dalších včelařů vyvíjet vlastní řešení, proč na zařízení z EU např. vyvíječ Fuerto nemůžu žádat o dotaci atd. atd. Prostě nastanou těžké roky a zřejmě ten loňský byl jen takovou předehrou. Jestli máme jen trochu uspět tak s novými vyhláškami a dalšími funkcionáři to jinak ani nemúže být. Zdraví R. Stonjek

Za ID se omlouvám, asi jsem to popletl. Co se týče počtu mezistěn u Dadantů, vždy je něco za něco. Velkým množstvím vystavěných mezistěn Dadant skutečně nevyniká. Ale v medníkách má panenské plásty a 6 stavebních rámků v plodišti a pod, takže včelky ke stavbě mají prostor. Mojí prioritou jsou vysoké výnosy medu a pouze pro ně včelařím, počet vystavěných mezistěn mě nijak nezajímá, tříletou obnovu plodiště zvládnu, ale s odřenýma ušima. Teď zavedením met. LBV to bude horší, ale nejdřív ji musím vyzkoušet, jestli funguje a když ano budu to dále řešit. Když tuto metodu pečlivě nevyzkouším, budu o ní jen pouze trapně pindat. Jinak vše o Dadantech najdete v minulkých ročnících Včelařství, kde Ing. Řeháček vše popsal s vyčerpávajícím způsobem. Tak proč to neustále opakovat. Zavedením Dadantů jsem rozhodně neudělal chybu. Mám teď výnosy o kterých se mi dříve pouze zdálo, pracnost výrazně snížená. K tomu jsem dospěl vlastními pokusy ne nějakým teoretizováním u PC. Stály mě spoustu času a peněz a vzhledem k jistotě kterou teď mám toho vůbec nelituji.
Zdraví R. Stonjek

Dle § 6 veterinárního zákona platí, že přesun včelstev mimo kraj je podmíněn vydáním veterinárního osvědčení od Státní veterinární správy ČR. Nově je však nutné toto osvědčení mít i k přesunům v rámci kraje. Toto neplatí, jedná-li se o přesun v rámci stanovišť jednocho chovatele. To samé platí i pro přesun matek z druhé části republiky.

B 10 je jistě větší půdorys jak Čechoslovák B to dej dospodu a na něj nástavky Čechoslováku Matku sklepni dolů a pokračuj jako obvykle po vytočení medu Čechoslováky zrušíš
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef <elektromont/=/orava.sk>
> Předmět:
> Datum: 29.4.2008 15:02:40
> ----------------------------------------
> Mám úle B10. Pretože mi uhynuli vcelstvá a chcem kúpiť, ale problém je v
> tom, že je v čechoslováku. Rád by som sa spýtal o radu, ako najlepšie
> prejdem na B10.
>
> Dakujem
>
>
>

Nekočuji, ale jak to je s přesunem včel? Od loňska jsem přišel o dvoje včelstva, teď po prohlídce je další bez matky. Jenže je nejsilnější ze všech, navíc nosí jak o život. Chci ho zachránit, jenže jak zjišťuji, sehnat oddělek je téměř výhra v loterii. No, nakonec se mi to povedlo. Musím mít nějaké povolení od veteriny k převozu? Jak je to vlastně s posíláním matek z druhého konce republiky?

Já bych řekl matku a tak 2/3 včel setřepat smykem do rojáku a vytvořit tak
asi kilový roj. Roj fumigovat s rojákem zabaleným na tu dobu v igelitu a
včely druhý den usadit na mezistěny. případně je trochu přikrmit a usadit
třetí den. V původním úlu počkat, až se matka vylíhne a oplodní, a začne
klást, včely zase setřepat, fumigpvat a usadit na mezistěny jako druhý roj.
V původním úlu zůstanou plásty s medem a s vajíčky, což není problém
vytočit. Případně pokud má ten včelař další včelstva, může se setřepat celé
včelstvo a plásty s plodem přidat zbývajícím včelstvům.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jozef" <elektromont/=/orava.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 29, 2008 3:02 PM


> Mám úle B10. Pretože mi uhynuli vcelstvá a chcem kúpiť, ale problém je v
> tom, že je v čechoslováku. Rád by som sa spýtal o radu, ako najlepšie
> prejdem na B10.
>
> Dakujem

Mám úle B10. Pretože mi uhynuli vcelstvá a chcem kúpiť, ale problém je v tom, že je v čechoslováku. Rád by som sa spýtal o radu, ako najlepšie prejdem na B10.

Dakujem

"funkce na této nejnižší úrovni jsou funkce čestné. Navíc jsou funkcionáři převážně v letech, kdy mnohým věcem ani nemohou a také již nechtějí rozumět. Jsou již unaveni. A opět nové a nové povinnosti. Kdo to má při tom věkovém průměru dělat? Kde vzít mladé a studované funkcionáře".
-----------------------------------------------------------
Příteli JD,
prosím, vyjádři se ještě k tomuto bodu.
Díky Pepča

Ještě jednou díky všem za praktické rady.

::: Pepča :::

Jenom nevím, zda tuto byrokracii vymyslela EU, nebo což je pravděpodobnější, nějaké České ministerstvo pro věci zbytečně složité. ... Ti odpovědní, kteří by měli z každé ZO o.s., nejraději úřad a já vím že to není ČSV, ti odpovědní si neuvědomují, že funkce na této nejnižší úrovni jsou funkce čestné. ... A opět nové a nové povinnosti. ... Největší hrozbou je "dobře míněná" státní byrokracie bez znalosti stavu věci. Ti úředníci si nevidí přes desku svého psacího stolu. Tomu se také říká medvědí služba.

-----------------------

Jenže tak je to obecně všude v neziskovém sektoru, kde jsou dotace...!
Ba ještě hůř - po dobrovolných (neplacených) funkcionářích jsou vyžadovány povinná školení a zkoušky, jinak nejenže nejsou dotace pro danou organizaci, ale mohou být i právní problémy (píši o oblasti volného času dětí a mládeže - tábory apod.). A tito lidé z toho (z dotací i z činnosti samotné) nemají ani korunu - v lepším případě nula z nuly pojde (proplatí se jim náklady).

Včelaři mohou prodat svůj med = vytvořit zisk. Leckdy nemalý. Takže brečet kvůli pár formulářům, které mi umožní získat 50% slevu na vybavení není asi zcela na místě...

Má-li z toho někdo z organizace více práce, nebylo by od věci poskytnout mu odměnu (finanční - ne v medu...). Z peněz těch, pro které "papíry" zpracovává = členů ZO. I na toto je návod ve Včelařství...
Buď si o ni může říct sám anebo mu ji mohou nabídnout Ti, kteří tady nejvíc nadávají...

JD

Vazeny priteli, sice nevim ktereho Frantiska oslovujes, ale vzhledem k tomu, ze jsem Frantisek vyslovuji s tvym prispevkem plny souhlas. Administrace kolem vcel narusta do takovych rozmeru, ze funkcionari ZO,OV, ale i samotni vcelari zacinaji byt natolik otraveni, ze to v brzke dobe nemusi dopadnout dobre. Oni jsou administrace nepovinne na ktere se muzeme ....., ale pak jsou jeste povinne, registrace vcel statni, obecni urady, leceni aj. a tam se te administrative nevyhne nikdo. Tak Frantiskove vyslovte vsichni svuj nazor a hlavne navrhnete opatreni. Treba si to precte nekdo kdo ma vliv ta opatreni prosadit, pokud budou ovsem rozumna.
Frantisek


Tak jsme se dočkali pátého čísla Včelařství a tentokrát i
podstatně silnějšího a dokonce i s oběžníkem č.1/2008.
Taktéž jsme se dozvěděli,že jsme Český Svaz Včelařů o.s.
Jak to vidím já : vidím,že vítězí byrokrati a s nástupem
ohromné potřeby administrace,nekonečných formulářů a hlášení,žádostí o
dotace,a opatření racionaluzace téměř na vše na co se člověk podívá,bude
toto mít nedobrý dopad.
Funkcionáři ZO se budou vzdávat svých funkcí,protože to pro ně bude velký
problém všemu tomu stačit.Řeknou si,proč
bych to vlastně měl dělat a ještě navíc bych měl jenom
samé nepříjemnosti.
Co se týká členů ZO, těm už to tolik vadit nebude,protože
ponejvíce jsou staršího věku,mnoho toho vyplňovat nebudou
protože jim to nebude stát zato.Těch pár korun dotací které by obdrželi po
všech těch peripetiích jim mohou být
ukradeny.Jsou si vědomi toho,že stejně zanedlouho skončí se svým
včelařením.Takže zůstane to na těch mladších,kterým
to tolik vadit nebude a snad se dočkají i nového schopnějšího vedení a
následně i lepšího ocenění své práce
v oboru včelařství i za předpokladu že se stanou členy cechu
profesionálních včelařů při ČSV o.s.
A co Ty Františku tomu říkáš,tak se také vyslov k současné
situaci,neuhynulo prý 50% včelstev tak není zapotřebí bít
na poplach. Ale myslím si,že je nejvyšší čas...

Ale je to snadnější než cpát do včelstev nadbytečné množství mezistěn, které nemocné včely stejně nevyléčí. Pouze naředí zamořenost.

______________________________________________________________

Při zpracování mezistěn by se měli veškeré choroboplodné zárodky zničit. Takže mezistěny by měli být sterilní.

Odmněnou díla se ze včelstva odstaňují případní původci nemocí a tím se snižuje jejich množství ve včeltvu. Při jejich snížení pod určitou mez už nevyvolávají klinické příznaky, protože je jich malý počet na zahubení daného jedince včelstva.


S pozdravem...M. Václavek

"Janíčku ty formuláře nejsou výmyslem ČSV, ale někoho jiného. Dotace jsou z EU a buďme rádí, že ČSV k těmto formulářům zpracoval pomůcku pro b .... ."
---------------------------------------------------------
Já sice nejsem Janíček. Také vím, že ČSV za to nemůže. Dělá za současného stavu opravdu co může. A za tu snahu jí dík. Jenom nevím, zda tuto byrokracii vymyslela EU, nebo což je pravděpodobnější, nějaké České ministerstvo pro věci zbytečně složité. Když jsem před třičtvrtě rokem odcházel z administrativy do důchodu, zcela bláhově jsem si myslel, že všemu byrokratickému blbákovu je konec. Není. Ti odpovědní, kteří by měli z každé ZO o.s., nejraději úřad a já vím že to není ČSV, ti odpovědní si neuvědomují, že funkce na této nejnižší úrovni jsou funkce čestné. Navíc jsou funkcionáři převážně v letech, kdy mnohým věcem ani nemohou a také již nechtějí rozumět. Jsou již unaveni. A opět nové a nové povinnosti. Kdo to má při tom věkovém průměru dělat? Kde vzít mladé a studované funkcionáře. Kde vzít finanční prostředky na stále se rozrůstající úřad? Mohl bych v lamentacích pokračovat. Je to však zbytečné. Nyní vidím jak jsem se mýlil, když jsem si myslel že největší hrozbou pro včelařství je varroáza nebo mor včelího plodu. Není. Největší hrozbou je "dobře míněná" státní byrokracie bez znalosti stavu věci. Ti úředníci si nevidí přes desku svého psacího stolu. Tomu se také říká medvědí služba.
Pepča

Stonjek:>Vzhledem k tomu, že jsi kdysi o sobě tvrdil, že jsi inv. důchodce, a včelaříš sám, tak to skutečně zajímavá čísla jsou, protože den má pouze 24 hod. Klobouk dolú!!! Chceš li vědět jak je to s Dadanty a stavbou, navštiv diskuzní stránky Dadant klubu, tam je toho mraky, proč opakovat věci dostatečně známé. Zdraví R. Stonjek<
.......

Takže nic? Kolik kg nacpeš za rok mezistěn do včelstva? Postupy vkládání mne moc nezajímají, jsou mi známy, jsou velmi podobné úl od úlu. A nezatahuj tu své výmysly otom, že jsem invalidní důchodce. To jsi si mě sakra spletl s někým jiným. :-) Ale sranda musí být.

Do vyzimovaného včelstva v průměru, se musí dodat minimálně kg mezistěn a s chovem v pásmu moru zákonitě o něco více. Jinak by jsi v prvním případě zákonitě ani nedokázal třetinu díla za rok obnovit.

Váhové propočty u válcovanýcch a u litých mezistěn se dají vyvodit stejným koeficientem a nemusím si vůbec vymýšlet a smýšlet, abych poznal, že o včelaření se p. R. Stonjek musí ještě ledacos dozvědět. U balení bych pohořel určitě zase já. ;-)

... chlapi...

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 28, 2008 4:55 PM
Subject: Re: Tepelné oetření plástů


> Vzhledem k tomu, že jsi kdysi o sobě tvrdil, že jsi inv. důchodce, a
> včelaříš sám, tak to skutečně zajímavá čísla jsou, protože den má pouze 24
> hod. Klobouk dolú!!! Chceš li vědět jak je to s Dadanty a stavbou, navštiv
> diskuzní stránky Dadant klubu, tam je toho mraky, proč opakovat věci
> dostatečně známé. Zdraví R. Stonjek
>

Vzhledem k tomu, že jsi kdysi o sobě tvrdil, že jsi inv. důchodce, a včelaříš sám, tak to skutečně zajímavá čísla jsou, protože den má pouze 24 hod. Klobouk dolú!!! Chceš li vědět jak je to s Dadanty a stavbou, navštiv diskuzní stránky Dadant klubu, tam je toho mraky, proč opakovat věci dostatečně známé. Zdraví R. Stonjek

Janíčku ty formuláře nejsou výmyslem ČSV, ale někoho jiného. Dotace jsou z EU a buďme rádí, že ČSV k těmto formulářům zpracoval pomůcku pro b .... .

Máte pravdu....být funkcionářem základní organizace ČSV musí být opravdu nezavíděníhodné :-)
To samé mě napadlo, když jsem otevřel časopis včelářství :-)))
Tom.

Tak jsme se dočkali pátého čísla Včelařství a tentokrát i
podstatně silnějšího a dokonce i s oběžníkem č.1/2008.
Taktéž jsme se dozvěděli,že jsme Český Svaz Včelařů o.s.
Jak to vidím já : vidím,že vítězí byrokrati a s nástupem
ohromné potřeby administrace,nekonečných formulářů a hlášení,žádostí o dotace,a opatření racionaluzace téměř na vše na co se člověk podívá,bude toto mít nedobrý dopad.
Funkcionáři ZO se budou vzdávat svých funkcí,protože to pro ně bude velký problém všemu tomu stačit.Řeknou si,proč
bych to vlastně měl dělat a ještě navíc bych měl jenom
samé nepříjemnosti.
Co se týká členů ZO, těm už to tolik vadit nebude,protože
ponejvíce jsou staršího věku,mnoho toho vyplňovat nebudou
protože jim to nebude stát zato.Těch pár korun dotací které by obdrželi po všech těch peripetiích jim mohou být
ukradeny.Jsou si vědomi toho,že stejně zanedlouho skončí se svým včelařením.Takže zůstane to na těch mladších,kterým
to tolik vadit nebude a snad se dočkají i nového schopnějšího vedení a následně i lepšího ocenění své práce
v oboru včelařství i za předpokladu že se stanou členy cechu profesionálních včelařů při ČSV o.s.
A co Ty Františku tomu říkáš,tak se také vyslov k současné situaci,neuhynulo prý 50% včelstev tak není zapotřebí bít
na poplach. Ale myslím si,že je nejvyšší čas...

Čo mňa prekvapilo, že dr. Cramer o jednej aj druhej nozematóze hovorí ako hubovitom patogéne, keď o spórach N.A. sa stále hovorilo ako o prvoku Nosema apis Zander. Neviem či som to správne pochopil, ale ma to prekvapilo.
------
Nejsem si jist kde, ale myslím že i v MV to bylo publikované. Prý to překvapilo i vědce, že to je houba:-)

No na věci to v podstatě nic nemění.

Otázka je, jestli častá obměna díla napomůže prevenci.
A pak zbývá se dohodnout, kolik by se tak mělo obměnit díla za rok. Zatím vidím velký rozptyl hodnot :-)
Karel

R. Stonjek:>Mám na to svůj názor a každý si ten svůj jistě vytvoří.<

.......

To je tak překvapující číslo?

Jaký si má vytvořit "každý", názor podle Tebe na takovou obměnu, abych věděl co dělám případně špatně! Tvé rady jsou nevkládat mezistěny do včelstva? Nebo kolik tam vkládáš do svých Dadantů? Vysvětli mi to.

Ať si můžeme udělat obrázek jak se v Dadantech obměnuje u R.Stonjeka dílo.

Já jsem si dobu 24 hodin nevymyslel. Je to také výplod jiných výzkumníků, stačí si přečíst Včelařství a uvádí se již dlouho, určitě 30 let. Takže je to tvrzení proti tvrzení. Kdyby ale zkrácená doba fungovala, tak skleník nebo foliák je výborný nápad a v něm lze dobu expozice na 4 - 6 hodin v opohodě natáhnout, Gustav mě překvapil! Je o něm známo, alespoň to dříve tvrdil, že má kolem 400 včelstev. Má li teď v úle 7 mezistěn a přihodí li dalších 10 ať počítám jak počítám, celkem je to necelých 7 000 plástů, protože i odělku se dá něco vystavět. Mám na to svůj názor a každý si ten svůj jistě vytvoří.
Zdraví R. Stonjek

Priatelia, v dňoch 9-11.5.2008 sa uskutoční na Teplom Vrchu (okr. Rim. Sobota) Škola nadstavkového včelárenia. Účastnći si budú môcť porovnať svoju technológiu včelárenia s technológiou včelárenia v nadstavkoch, v nedľu bude zájazd do L.Hrádku, kde bude prezentovaný chovmatiek, šľachtenie a podľa počasia aj inseminácia.
Všetky info na www.n-vcelari.sk, prípadne mailom info /at/ n-vcelari.sk

:::původní dotaz:::
jak to resite s tim, ze divocinu vcely nedostavuji k
spodni loucce ? nebo to neresite ?
:::

Myslím si, že včely nedostavují trubčinu ve stavebním rámku až ke spodní loučce pokud mají dostatek jiného prostoru, kde ji stavět (třeba další stavební rámek). Když jim prostor dojde, dostaví ji až dolů.
Ale je to bez záruky, jen domněnka...
----------

:::KaJi:::
Dnes jsme zkoušel to co tady někdo psal, málo zakladenou trubčinu jsme vylamoval okolo nerez drátků a dělal bezpracně nové stavební - nemusím tavit pásek mezistěnky nahoru. Docela to šlo, málokterý drátek prdnul.
:::

Jen na okraj: stavební rámky dáváme do úlu zcela holé, bez nalepeného pásku mezistěny či tak něčeho. A vůbec s tím není problém - včely vystaví buňky přesně uprostřed horní loučky (ve 100 % případů!).
Většinou začnou dvěma srdíčky, která postupem času spojí. Asi aby mohly zaměstnat dvě pracovní čety stavěček :-)

Výzkumníci z university ve státu Montana objevili možné ošetření včelařského vybavení pomocí sterilizace.

Teplo ničí spory Nosema ceranae, podle Dr. Roberta Cramera, specialisty na houbové patogeny.

Pomocí techniky průtokové cytometrie měřící životaschopnost houbových spor N.ceranae odhalila Julie Elser v Cramer Lab, že ošetření spor horkem 50°C (122°F) po 90 minutách vede k 96% úmrtnosti spor. Podobné ošetření spor extrémním chladem životaschopnost spor N. ceranae neovlivnilo.Fascinovaný včelár.

Priatelia, skôr ako vynesieme ľudový súd nad touto metódou, skúsme jej uveriť, že je to naozaj tak.

Čo mňa prekvapilo, že dr. Cramer o jednej aj druhej nozematóze hovorí ako hubovitom patogéne, keď o spórach N.A. sa stále hovorilo ako o prvoku Nosema apis Zander. Neviem či som to správne pochopil, ale ma to prekvapilo.
Ak je to tak, potom je možné, že spóry nozémy ak sú naozaj na teplo citlivé, je potom ošetrenie možné, V článku sa nehovorí len o ošetrení plástov, ale i o ostatného včelárskeho inventáru, ktorému ani vyššia teplota nuškodí, staršie drevené úle toho vydržia viac. Nakoniec nie je vylúčené, že hubovité patogény sú na teplo citlivé a už 50˚C ich zabíja.

Znovu tu platí, dvakrát meraj a raz strihaj, urobiť niekoľko pokusov: určite sa nájdu možnosti ako to odskúšať, prvým krokom by bolo dokázať prítomnosť spór a tieto vystaviť rôznemu teplu aj za cenu zničenia niekoľko zamorených plástov a následne ich otestovať na prítomnosť po tejto kúre. Je zbytočné tu donekonečna diskutovať, pretože záver názorov je aj tak nulový, ako pri všetkých diskusiách, každý účastník si stojí za svojimi, aj keď v sumáre nesprávnymi závermi. Je to zložité, ak včelár fumiguje včelstvo proti VD, výsledok vidí o pár hodín na podložke, spóry N.A. nie.

V realizácii ošetrenia stoviek plástov a pomôcok je to určitý problém, ale teplota 50˚C nie je až taká vysoká a dá sa dosiahnuť npr. vo fóliovníku, ktorý by mal odizolovanú podlahu npr. polystyrénom. Spolu s primeraním vetraním je to reálne. Jedného času som meral teplotu v slnečnom tavidle (voskotopke) až 136˚C, rozpúšťali sa medzerníky na rámikoch z umelej hmoty. Anton

Stonjek:>Ale je to snadnější než cpát do včelstev nadbytečné množství mezistěn, které nemocné včely stejně nevyléčí. Pouze naředí zamořenost. Ale na jak dlouho?<
.........

Kolik to je nadměrné množství mezistěn? Sám mám v průměru ve včelstvu v tuto chvíly asi 6-7 ks mezistěn a do měsíce jich tam příjde minimálně o deset navíc. Z těch 6-8 mají 70% vystaveno 50% je plodových a zbytek - probíhá výstaba.

..

Není ředění principem zdravého chovu včel?

Výroba mezistěn, virózy, zvápenatění, nosema, mor, hniloba, (aspergilózu jsem ještě ani neviděl). V takových případech jde vždy o ředění a udržitelnost dobrého zdraví. Nebo se mýlím? A vkládat mezistěny se musí umět. Jinak je snaha marná.


PS:Jakým zázrakem se ze špinavých plástů plných nosemy stanou čisté? Co se stane se zbytky? Přejdou do medu nebo se stanou živnou půdou pro nové patogeny? Kdo ví. _gp_

Nechci se hádat, ale zřejmě došlo k překlepu. Aby se zničily spory Nosemy, musí být plásty vystaveny 50 stupňům 24 hodin. Není to technicky u většího počtu plástů jednoduché řešení, hlavně větrák zlobí se zadíráním ložisek. Ale je to snadnější než cpát do včelstev nadbytečné množství mezistěn, které nemocné včely stejně nevyléčí. Pouze naředí zamořenost. Ale na jak dlouho?
Zdraví R. Stonjek

Možná, že se ten zázrak nazývá "čistící pud včelstva". Ale opravdu - kdo ví
? :-)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 27, 2008 12:25 PM
Subject: Re: Tepelné oetření plástů


Jakým zázrakem se ze špinavých plástů plných nosemy stanou čisté? Co se
stane se zbytky? Přejdou do medu nebo se stanou živnou půdou pro nové
patogeny? Kdo ví. _gp_

........

Tak jsem dělal úpravu plodiště, dal jsem tam 2 mezistěny a 2 prázdné souše a tři plásty se zimními zásobami dal ven, mohly by se případně dát tyto plásty třeba vyrojenému včelstvu? Na medník jsem je ještě nedával, dám je nejspíše ve středu.

Když se uloží přes léto do sucha, spíše chladu a dále od sebe, v nastavku
pro 10 rámků třeba jen 6 plástů, tak do srpna vydrží. Cukerné zásoby v nich
většinou zkrystalují, takže jejich využití včelami bude o něco horší, ale ne
moc a měly by tvořit raději jen menší část zásob včelstva na zimu a plásty
by měly být označené, aby ty zásoby zase další rok nebyly uložené zase na
zimu. Z toho pohledu je pro využití takových zásob velice vhodné něco
takového jako komorování časně na jaře, kdy se zásoby odvíčkují a včelstvo
si podle potřeby pro ně chodí. U dvou prostorových úlů já zimuji v medníku,
potom je možné prostě plást se zásobami na jaře odvíčkovat a dát do plodiště
za okénko, včely ho postupně vyberou. Je to možné taky pro plásty vytažené
ze včelstva s "kousky" zavíčkovaných zásob, které je třeba vyčistit, udělat
i na podzim v říjnu a listopadu po fumigaci, včely ty plásty vyčistí a díky
poměrně nízké teplotě nebezpečí loupeže už není. Chci tím říct, že pokud se
tyto zásoby neuvažuje použít pro tvorbu oddělků, je lepší je nějakou metodou
dát vybrat na jaře včelstvům než je skladovat přes léto a dávat včelám zase
na zimu. Plásty uložené přes léto jsou sice napadány zavíječem, ale pokud v
nich není pyl a jsou dále od sebe, zavíječům to nesvědčí a jsou to jen
jednotlivé larvy, poškozeny jsou jen jednotlivé buňky a po přidání do
včelstva je to včelami rychle opraveno. U nastavků je pro tento účel
vyvinuta technologie, kdy se na jaře přehazují nastavky, takže staré zásoby
se ocitnou ve spodním nastavku a jsou na jaře postupně spotřebovávány.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 27, 2008 12:53 PM
Subject: Re: Přidání medníku


> A mohly by se tyto plásty použít k dalšímu dokrmení včelstev na příští
> zimu?

A mohly by se tyto plásty použít k dalšímu dokrmení včelstev na příští zimu?

Jakým zázrakem se ze špinavých plástů plných nosemy stanou čisté? Co se stane se zbytky? Přejdou do medu nebo se stanou živnou půdou pro nové patogeny? Kdo ví. _gp_

.........
>vorja (78.108.145.2) --- 27. 4. 2008
Tepelné ošetření plástů
Teplo ničí patogene Nosema ceranae, podle Dr. Roberta Cramera, specialisty na houbové patogeny.
…
Mnoho včelařů mají horké komory, které by mohly být použity k vyčištění plástů, říká Dr. Jerry Bromenshenk, CEO of Bee Alert Technology, Inc. v Missoula, MT. V tuto roční dobu včelaři, kteří ztratili včelstva na nemoc Nosema mohou odmítat dávat novým včelám staré plásty z obavy před infekcí. 2- 3 hodinová expozice vybavení při teplotách kolem 50°C může být záručená.
….
Bližší informace o této aplikaci termoterapie je na:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0804/ohrev-50-c-zabiji-nove-patogeny-vcel <

Jak jsem psal níže, mám v úle ještě více plástů se zimními zásobami, a řeším zda-li přidat už medník, když vše okolo kvete a já nemám ještě včely za okénkem, neosklabím je nějak když nasadím medník?.

______________________________________________________________

Pokud nasazený prostor včely neobsednou, může rozšíření včelstvo podchladit a přivodit omezení v rozvoje.

Pokud rozšíříte dolů, obavy z podchlazení nejsou na místě...teplý vzduch stoupá vzhůru. Včelstvo v závislosti na růstu, na snůšce, výšce nástavku a velikosti mezipatrové mezery postupně přejde do spodního patra. Až včelstvo dostatečně zesílí, vloží se u klasických dvouprostorových úlů mřížka. Matka se s plodovým plástem přemístí do spodního patra.


S pozdravem...M. Václavek

Plásty se starými zásobami by už měly být pryč z úlu, s plodem použíty na
tvorbu oddělků, bez plodu třeba přidak oddělku nebo vytočené jako zdroj
invertovaného cukru jako případek do cukru při krmení nebo jako surovina pro
první medovinu..... Přidání medníku to záleží silně na síle včelstev a
používaném úlu, nedá se to rovnou bez zhlédnutí síly včelstev a odhadu
snůšky na místě poradit. Musí tam být dost včel a musí mít už pod horní
loučkou minimálně pár centimetrů silnou zavíčkovanou vrstvu jarního medu.
Dlouhodobá předpověď nesmí na další týden předpovídat ochlazení a trvalý
déšť, kdy by ty zásoby musely spotřebovávat což obvykle není. Zase ale když
se budou v dvouprostorovém úlu včely týden příliš tísnit, nasadí už teď na
rojovou náladu a za 2 - 3 týdny se začnou mezvladatelně rojit. Obecně pokud
nejsou příliš slabé, spíše už je čas je do medníku hodit, zvláště pokud v
doletu je řepka nebo hodně ovocných stromů nebo hodně luk s pampeliškami.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 27, 2008 10:22 AM
Subject: Přidání medníku


> Jak jsem psal níže, mám v úle ještě více plástů se zimními zásobami, a
> řeším zda-li přidat už medník, když vše okolo kvete a já nemám ještě včely
> za okénkem, neosklabím je nějak když nasadím medník?.

Jak jsem psal níže, mám v úle ještě více plástů se zimními zásobami, a řeším zda-li přidat už medník, když vše okolo kvete a já nemám ještě včely za okénkem, neosklabím je nějak když nasadím medník?.

Teplo ničí patogene Nosema ceranae, podle Dr. Roberta Cramera, specialisty na houbové patogeny.
…
Mnoho včelařů mají horké komory, které by mohly být použity k vyčištění plástů, říká Dr. Jerry Bromenshenk, CEO of Bee Alert Technology, Inc. v Missoula, MT. V tuto roční dobu včelaři, kteří ztratili včelstva na nemoc Nosema mohou odmítat dávat novým včelám staré plásty z obavy před infekcí. 2- 3 hodinová expozice vybavení při teplotách kolem 50°C může být záručená.
….
Bližší informace o této aplikaci termoterapie je na:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0804/ohrev-50-c-zabiji-nove-patogeny-vcel

Inspirovala me bleskovka.
ps: pro fajnsmekry - v oleji je bobkovy list, horcicne seminko, hrebicek
a jakasi lysohlavka. Vosk to tavi dobre.
-----

No to se mi líbí, nikdy jsme nepochopil z nějaké pérovky v knize jak to funguje, ani za mých mladých let se neprodávala.
Jinak mě zase inspirovala ta lysohlávka, to by mohlo zvýšit odbyt medu a vytvářet na med návyk. Třeba by jsme objevili jinou kategorii zákazníků.:-))

Karel

Koupím auto Škoda Felicia Pic-Up 1,3 LXI dvoumístné s nástavbou až nad kabinu. Děkuji za pomoc.
e-mail: hitzel.db/=/atlas.cz

Vážení, včely se chovají při práci maximálně efektivně.Jen sleduji, jak jim práci znemožňujete.
Pokud Vás zajímá, jak vypadá silné včelstvo a co to přináší, pošlu obrázek /pohled na poslední rámek v úle přes sklo/. Ještě 4 dny pěkného počasí, celý poslední rámek zavíčkují a vytáčím.Adresu máte na webu Včelaření moderně.
B.V.

Inspirovala me bleskovka. Diky za ni (za tu inspiraci). Manzelce jsem
zabavil
olejovou lampu, ze starych zasob jsem nasel o-krouzek a bleskovka je na
svete:
http://martin.olsak.net/vcely/bleskovka.jpg
(Nemaj to ty vcelarovy manzelky lehky ... :)

Martin

ps: pro fajnsmekry - v oleji je bobkovy list, horcicne seminko, hrebicek
a jakasi lysohlavka. Vosk to tavi dobre.

>(a já dosud používám) t.zv. lampa Bleskovka. Je to lihový kahan
>s rukojetí a jakousi lžící, ve které se taví vosk a podle potřeby
>lije do spáry u mezistěny.

tak jeden maly dotaz - jak to resite s tim, ze divocinu vcely nedostavuji k
spodni loucce ? nebo to neresite ? Co na to radialni medomet ?
----------
Teď zrovna třídím souše. STavba divočiny jde včelám pomaleji než na mezistěně, ale rozhodně u svých včel nemohu tvrdit, že by včely nedostavovaly ke spodní loučce.
Velká část rámků co jsem teď měl v ruce a pokud si vzpomínám je dostavěná dolů. (15 i 24cm)

Ale s dostavováním k dolní loučce je to různé. Záleží na včelách, síle, rozvoji, možnosti stavět a taky umístění rámků, tedy jestli je pod nimi nástavek, plod, mřížka, atd.

Stavební taky drátkuji, jednak chci mít teď vše co nejednodnější - technologicky - rozehříváním vosku je víc práce a krámů, oproti jedné nabíječce a nemusím rámky třídit. Pokud neprdne drát.

Dnes jsme zkoušel to co tady někdo psal, málo zakladenou trubčinu jsme vylamoval okolo nerez drátků a dělal bezpracně nové stavební - nemusím tavit pásek mezistěnky nahoru. Docela to šlo, málokterý drátek prdnul.

Karel

Dobry den,

tak jeden maly dotaz - jak to resite s tim, ze divocinu vcely nedostavuji k
spodni loucce ? nebo to neresite ? Co na to radialni medomet ?

Honza