Včelařská konference

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Používáte ještě někdo krycí dřevěné destičky namísto strůpkové folie? a je namístě když mám 1 dvouprostorový úl a jeden úl s 1plodistem a 2 nástavky používat očka?

Všude okolo jsou již odkvetlé třešně a teprve teď matka začíná pořádně plodovat.Protože v okolí není nasazena řepka a letos budu odkázán jen na kvetovy med a s takovýmto tempem nebudu letos mít žádnou radost z vytáčení.Chci se zeptat, má někdo to samé?

Obávám se, že to asi tak jednoduché nebude. Pokud tam zůstane matka po
oplodnění, nebude jejímu kladení oplodňáček stačit. Pokud bude odebírána a
nahrazována novými matečníky, zbudou pro ně jen staré, nosematické a
opotřebované včely s krátkou životností. A zimu v oplodňáčku včelstvíčko
těžko přečká, ať je již jakýkoliv. I v osamoceném třírámkovém plemenáči s
normální rámkovou mírou by patrně bylo přezimování problematické.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 03, 2008 10:18 PM
Subject: Re: Polystyr?nov? oplod???ek - ochrann? n?t?r

_________________________________________________________

Kolikrát to mám opakovat?:
Polystyrénový oplodňáček jsem si pořídil na experimenty a jako demonstrační
úlek pro zájemce o život včel, nikoliv na chov matek!!! Plánuji nechat
osazenstvo v polystyrénovém oplodňáčku přes celý rok!!! Pochybuji, že by
včelstvíčko v tenkostěnným oplodňáčku přežilo zimu, proto jsem si pořídil
polystyrénový oplodňáček ( http://www.vcelarenihrou.cz/chovatelske-potreby
).


S pozdravem...M. Václavek


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3072 (20080503)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

nechápu proč to dělat vždyť ty jsou venku nanejvýš 3 měsíce.
_________________________________________________________

Kolikrát to mám opakovat?:
Polystyrénový oplodňáček jsem si pořídil na experimenty a jako demonstrační úlek pro zájemce o život včel, nikoliv na chov matek!!! Plánuji nechat osazenstvo v polystyrénovém oplodňáčku přes celý rok!!! Pochybuji, že by včelstvíčko v tenkostěnným oplodňáčku přežilo zimu, proto jsem si pořídil polystyrénový oplodňáček ( http://www.vcelarenihrou.cz/chovatelske-potreby ).


S pozdravem...M. Václavek

Řešite několik dnů dilema kolem oplodňáčků i když matky lze odchovat v obyčejné papírové krabici a nemusíte nic natírat!

nechápu proč to dělat vždyť ty jsou venku nanejvýš 3 měsíce.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Polystyr?nov? oplod???ek - ochrann? n?t?r
> Datum: 03.5.2008 10:17:03
> ----------------------------------------
> Našel jsem vodou ředitelný balakryl. Vytváří dostatečnou ochranu, nebo to
> chce ještě nějaký podklad?
>
> Opakuji, že se jedná o polystyrénový oplodňáček, žádné polystyrénové
> nástavky nemám. Přilepovat na stěnu oplodňáčku zevnitř nějaký poklad bude
> dost problematické.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Vypadá to velice logicky, ale nemusí to fungovat. Rozpouštědla totiž v
určité míře pronikají i přes zaschlou vodouředitelnou barvu. Já jsem si to
kdysi vyzkoušel na polystyrenovém truhlíku. Ale fungovat to může.
Vodouředitelná vrstva musí být silná, nejlépe je natírat dvakrát, vrchní
barva musí být co nejméně ředěná a nastavek musí být položen tak, aby jím
mohl proudit vzduch, aby se ředidla odpařila co nejrychleji, třeba na
nějakém sítu. Lepší než nanášení štětcem je tu rozpouštědlovou barvu
nastříkat, elektrické stříkací pistole jsou už za pár stovek. Velký vliv má
i měkkost polystyrenu, tvrdý polystyren není na rozpouštědla tak citivý.
Musí se to vyzkoušet na nějakém kousku, klidně se může stát, že
vodouředitelnou i rozpouštědlovou půjde po sobě natřít štětcem, ale třeba
taky ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vorja" <vorja/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 03, 2008 2:19 PM
Subject: Re: Polystyrénový oplodňáček - plememnáče


> Obecně, pro nátěr polystyrenu lze použít nátěrové hmoty, které neobsahují
> agresivní rozpouštědla (xylen, toluen, acetáty a pod.) mohou obsahovat
> pouze jako rozpouštědla lakový benzin,líh a použitelné jsou vodou
> ředitelné nátěrové hmoty.
> Toto bych použil jako základní nátěr a na to pak dvousložkový epoxidový
> lak. H.

Obecně, pro nátěr polystyrenu lze použít nátěrové hmoty, které neobsahují agresivní rozpouštědla (xylen, toluen, acetáty a pod.) mohou obsahovat pouze jako rozpouštědla lakový benzin,líh a použitelné jsou vodou ředitelné nátěrové hmoty.
Toto bych použil jako základní nátěr a na to pak dvousložkový epoxidový lak. H.

Opakuji, že se jedná o polystyrénový oplodňáček, žádné polystyrénové nástavky nemám. Přilepovat na stěnu oplodňáčku zevnitř nějaký poklad bude dost problematické.
------
No když vykoušou, tak se to tam zalepí, jak J.Jindra.
Když se to nevyzkouší, nic se nezjistí.

Pokud bych se já pouštěl do výroby z PS, tak po zkušenostech z minula budu připravovat a polepovat celé desky než je nařežu.

Karel

Našel jsem vodou ředitelný balakryl. Vytváří dostatečnou ochranu, nebo to chce ještě nějaký podklad?

Opakuji, že se jedná o polystyrénový oplodňáček, žádné polystyrénové nástavky nemám. Přilepovat na stěnu oplodňáčku zevnitř nějaký poklad bude dost problematické.


S pozdravem...M. Václavek

Se zmizením včel jako hlavního opylovače dojde k mizení na nich závislých ...
----vrátil bych tuto akademickou debatu k původnímu tvrzení- že zmizí včelaři. A tím zmizí včely.

Mám pochybnosti o obojím.
Včelaři nezmizí, to jen až zmizení jedné uzavřené sekty otevře pole. Ta sekta je až na vyjímky uzavřená a nedává o sobě nijak vědět, každého zájemce vystraší stesky o "konci včelaření", ztrátovosti, náročnosti, nákladnosti a pokud někdo přeci jen setrvá ve svém přesvědčení, tak mu pro jistotu prodají předražené staré nepotřebné úly a pak mu vysvětlí tu správnou alchymii, takže dotyčný nabyde dojmu, že asi tak po 30 letech se z něj stane včelař. :-)

KAždý rok PSNV najde nové včelaře, kteřípřijdou na Nástavkovou školu. A to si to platí sami, bez dotací. To a mnoho dalšího mě vede k přesvědčení, že včelaři budou, i mladí. Jen až si to ti stávající přeberou a pochopí, že jsou dva přístupy - koníček (a tady si každý může dělat co chce) a profesionální (i malo) byznys při kterém se počítají peníze a má to svá tvrdá pravidla. A současné naříkání přičítám tomu, že si to lidi stále pletou. Koníček co při 25 včelstvech hodil to co rok ve fabrice už asi nebude.

A nedá mi to,abych si nekopl. 20 milionů na prospěšnou a vzdělávací činnost - kolik "škol" pro adepty to zafinacovalo? Ani to Včelařství ne, protože to si začátečník užije až tak za rok. Natož aby si koupil starý ročník. O nové včelaře v podstatě nikdo nestojí - dělají potíže, zkouší něco jiného, pořád se ptají a nechápou některé "jasné" věci: že to prostě nejde! - většinou nepamatují ani jednu vítěznou pětiletku a to je ta potíž, myslí si, že koníčky si finacuje každý sám atd, pokud se něco prodává, tak aby to přineslo zisk...

Za druhé, pokud by zmizeli včelaři, po určitém období, kdy by hynuly všechny ty neduživé kmeny co tady stále uržujeme zužováním, přikrmováním, podněcováním,.. atd by v lokalitách, kde jsou k tomu snůškové podmínky určitě včely přežívaly. Prostě by se včely vrátily do přírody se vším co k tomu patří. I náhlé kalamity nějakého druhu - napadá mě třeba mizení jilmů, teď ten "brouk" co likviduje "kaštany" atd.
Tady je pro včely poměrně klika v tom, že kolaps velkovýroby v zemědělství a velké "divoké"plochy co dříve nebyly, protože se muselo vše sekat nebo obdělávat mění podmínky - k lepšímu. Nejen pro včely "domácí" ale i pro včely ostatní, čmeláky a další.


Tím samozřejmě netvrdím, že nemáme urvat z dotací a podobně co jde. Ale je třeba býti spíše obchodníkem s ojetými atomobily než s počítači.
(víte jaký je mezi nimi rozdíl? Obchodník s auty ví, kdy lže:-) )

Karel

P.Lokvenc:>Dovoluji si hrubě nesouhlasit :-). Pro život na Zemi jako takový pouze
hospodářské rostliny ani zdaleka nestačí. (Mimo jiné patrně i proto stát
vyplácí "dotace" jako vyjádření společenské potřeby opylování, jinak by to s
radostí ponechal na domluvě mezi včelaři a zemědělci).<

...........
Psát a mluvit jako :-) takto, nebo slova "mimo jiné" a "patrně", oničem nejsou. Prioritou i přes ten hrubý nesouhlas je stále účel dotace, a to opylení hospodářských rostlin.

Jestli se někde pořádaj rauty a rekreační kratochíle v nějakém čtyřhvězdičkovém hotelu za peníze EU a daňových poplatníků stím nemá co dělat. Nebo chovatel, který nedoloží písemně, že opylení hospodářských rostlin prováděl, nemá nárok na 1D, a měl by dotaci případně vrátit? :-o

Se zmizením včel jako hlavního opylovače dojde k mizení na nich závislých rostlin a následně i ke snížení úživného prostoru pro ostatní opylovací hmyz hmyz. Ten pak následně také mizí To ukázal právě případ v Číně který jsem zmiňoval

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: jak to vidíte Vy ?
> Datum: 02.5.2008 22:36:11
> ----------------------------------------
> Dovoluji si hrubě nesouhlasit :-). Pro život na Zemi jako takový pouze
> hospodářské rostliny ani zdaleka nestačí. (Mimo jiné patrně i proto stát
> vyplácí "dotace" jako vyjádření společenské potřeby opylování, jinak by to s
> radostí ponechal na domluvě mezi včelaři a zemědělci).
> S pozdravem
> Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: "Janíček" <emca5/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, May 02, 2008 7:33 PM
> Subject: jak to vidíte Vy ?
>
>
> Prioritou není plošné zavčelení, ale opylení hospodářských rostlin...
>
>
>
>

Fermež se rozhodně nehodí, protože PS není dostatečně nasákavý. Myslím, že už se to tady probíralo, vnitřek se natírá buďto rozehřátým voskem nebo propolisem v lihu, z vnějšku fasádnická barva. Tenhle nápad mi připadal nejrozumnější, sám ale PS nástavky nemám.
zdenek


Chtěl bych se zeptat, zda stačí ( lze ) polystyrén kvůli ochraně před vykousáním natřít fermeží??? Nechci kvůli jednomu oplodňáčku kupovat laminát, proto uvažuji o nátěru fermeží, která by polystyrén poškozovat neměla.

To ano - proto jsem také použil slova "mimo jiné" a "patrně" :-)
Petr

----- Original Message -----
From: "KaJi " <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 02, 2008 11:16 PM
Subject: Re: jak to vidíte Vy ?


Pro život na Zemi jako takový pouze
hospodářské rostliny ani zdaleka nestačí. (Mimo jiné patrně i proto stát
vyplácí "dotace" jako vyjádření společenské potřeby opylování, jinak by to
s
radostí ponechal na domluvě mezi včelaři a zemědělci).
-----
Bez ohledu na to, jestli by to šlo bez včelařů či včel je argumentace
dotací trochu mimo. To svědčí o schopnosti protlačit dotace, ne o
smysluplnosti dotovaného (viz třeba biopaliva atd)
a třeba tady (upozorňuji, všimněte si, že to neporušilo pravidla pro
čerpání dotací):
http://www.novinky.cz/clanek/139074-necas-potrestal-uredniky-kteri-si-za-pe
nize-eu-uzivali-na-vysocine.html

Karel


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3071 (20080502)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Pro život na Zemi jako takový pouze
hospodářské rostliny ani zdaleka nestačí. (Mimo jiné patrně i proto stát
vyplácí "dotace" jako vyjádření společenské potřeby opylování, jinak by to s
radostí ponechal na domluvě mezi včelaři a zemědělci).
-----
Bez ohledu na to, jestli by to šlo bez včelařů či včel je argumentace dotací trochu mimo. To svědčí o schopnosti protlačit dotace, ne o smysluplnosti dotovaného (viz třeba biopaliva atd)
a třeba tady (upozorňuji, všimněte si, že to neporušilo pravidla pro čerpání dotací):
http://www.novinky.cz/clanek/139074-necas-potrestal-uredniky-kteri-si-za-penize-eu-uzivali-na-vysocine.html

Karel

Dovoluji si hrubě nesouhlasit :-). Pro život na Zemi jako takový pouze
hospodářské rostliny ani zdaleka nestačí. (Mimo jiné patrně i proto stát
vyplácí "dotace" jako vyjádření společenské potřeby opylování, jinak by to s
radostí ponechal na domluvě mezi včelaři a zemědělci).
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Janíček" <emca5/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 02, 2008 7:33 PM
Subject: jak to vidíte Vy ?


Prioritou není plošné zavčelení, ale opylení hospodářských rostlin...

Netkaná textilie má velice různou gramáž, bílá polypropylenová na zakrytí
záhonů má nějak tuším 40 gramů, doma mám taky POP netkanou s gramáží 400
gramů na m2. S tou tenkou na záhony spravuji v současné době okapy,
protřená asfaltovým nátěrem v rýně docela funguje, na polystyren s
vodouředitelnou barvou by mohla taky docela dobře jít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 02, 2008 9:35 PM
Subject: Re: Polystyrénový oplodňáček - ochranný nátěr


> Já jsem kdysi použil na PS nástavky z venčí sololit - nesl váhu a zevnitř
> omyvatelnou tapetu. Teď tuto rámkovou míru ruším a nástavky jsou po víc
jak
> dvaceti letech na venkovní včelnici použitelné, pokud jsem tapetu neopálil
> při fumigaci. Pokud bych se dokopal k desinfekci, přišlo mi to
> desinfikovatelné omyvem.
> Posledení várku izol. úlů - konstrukci jsem zkoušel před pár lety s
> vychvalovanou 8cm PS izolací:
> osvědčilo se mi - perlinka a nátěr - fasádní lepidlo takový lepší cement.
> Pár nástavků jsem tak chránil i zvenčí a kupodivu bez problémů - nic do
> toho nekousalo a neklofalo. Ani mravenci. To se nedalo říci tam, kde jsem
> to obil zvenčí AL tiskařskou ofsetovou folií. To mi chválili místní
> ochránci mraveneců okolo Dr. Milese (založil jsem několik pěkných lesních
> mravenišť z rozkousaných nástavků :-) )
>
> V rámci této poslední série jsem udělal pár kusů, kde jsem vnitřek jen
> natřel tím lepidlem - je to vlastně potěr cementem a pak nějaký
"balakryl".
>
> Drží to, pokud do toho člověk něčím nešťouchne. Jakmile se nátěr porušil,
> včely začaly tunelovat.
>
> Takže by to podle mě chtělo nějakou nosnou vrstvu. Samotná barva atd. drží
> jen do prvního narušení.
>
> Protože stále zvažuji výrobu pár eurodadantů, abych viděl o čem je řeč, a
> pár neizolovaných a pár izolovaných, napadlo mě že bych PS chránil
netkanou
> textilií nalepenou disperním lepidlem a pak nějakou barvou. (Vím že je
> styrodur, ale PS mám plnou půdu). Podle mě by to mohlo fungovat, je to
> celkem laciný matroš (fasádní perlinka je docela drahá) snadno prosákne
> lepidlem a docela pevný. Má s tím někdo zkušenosti?
>
> dík za info.
> Karel

Já jsem kdysi použil na PS nástavky z venčí sololit - nesl váhu a zevnitř omyvatelnou tapetu. Teď tuto rámkovou míru ruším a nástavky jsou po víc jak dvaceti letech na venkovní včelnici použitelné, pokud jsem tapetu neopálil při fumigaci. Pokud bych se dokopal k desinfekci, přišlo mi to desinfikovatelné omyvem.
Posledení várku izol. úlů - konstrukci jsem zkoušel před pár lety s vychvalovanou 8cm PS izolací:
osvědčilo se mi - perlinka a nátěr - fasádní lepidlo takový lepší cement. Pár nástavků jsem tak chránil i zvenčí a kupodivu bez problémů - nic do toho nekousalo a neklofalo. Ani mravenci. To se nedalo říci tam, kde jsem to obil zvenčí AL tiskařskou ofsetovou folií. To mi chválili místní ochránci mraveneců okolo Dr. Milese (založil jsem několik pěkných lesních mravenišť z rozkousaných nástavků :-) )

V rámci této poslední série jsem udělal pár kusů, kde jsem vnitřek jen natřel tím lepidlem - je to vlastně potěr cementem a pak nějaký "balakryl".

Drží to, pokud do toho člověk něčím nešťouchne. Jakmile se nátěr porušil, včely začaly tunelovat.

Takže by to podle mě chtělo nějakou nosnou vrstvu. Samotná barva atd. drží jen do prvního narušení.

Protože stále zvažuji výrobu pár eurodadantů, abych viděl o čem je řeč, a pár neizolovaných a pár izolovaných, napadlo mě že bych PS chránil netkanou textilií nalepenou disperním lepidlem a pak nějakou barvou. (Vím že je styrodur, ale PS mám plnou půdu). Podle mě by to mohlo fungovat, je to celkem laciný matroš (fasádní perlinka je docela drahá) snadno prosákne lepidlem a docela pevný. Má s tím někdo zkušenosti?

dík za info.
Karel

Na přepážky z tvrzeného polystyrenu jsem loni použil vodou ředitelnou
barvu dixol (bezbarvý). Letos jsem zhotovil pár úlků na způsob
minioptimalu a plánuji je ošetřit stejně. Jediná jeho nevýhoda byla, že
se přepážky položené na sebe slepují i po dlouhé době od nátěru ale to
by na oplodňáčky nemělo vadit.

Milan Čáp

M. Václavek napsal(a):
> Pořídil jsem si na experimenty polystyrénový oplodňáček.
>
> Chtěl bych se zeptat, zda stačí ( lze ) polystyrén kvůli ochraně před
> vykousáním natřít fermeží. Nechci kvůli jednomu oplodňáčku kupovat laminát,
> proto uvažuji o nátěru fermeží, která by polystyrén poškozovat neměla.
>
> Děkuji za radu.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Prioritou není plošné zavčelení, ale opylení hospodářských rostlin. Existují, a to jistě víte, i alternativní opylovači. A ti po ukončení včelařské činnosti v nehospodářských oblastech, budou mít lepší podmínky pro svou existenci, protože jim nebude včela medonosná tak konkurovat. Takže tragedie bude, jestli se spolky nezmohou ani na opylení těch hospodářských rostlin. Již dnes jsou oblasti, kde jsou stovky hektarů kvetoucích olejnin, ale kočovníci nikde. To je tragédie.
…………………………………………………………………………………………………
Ano, doba velkých chovů přichází. Ještě musí takový velký chovatel pochopit, že prodávat oddělky a neprodukovat tedy opylení přímo, je ztrátová a kontraproduktivní činnost.
…………………………………………………………………………………………………
Zrovna včera jsem se v podvečer díval na national geografi wild kde byl film o CCD tam hovořili , že se mizení včelstev netýká jen včel , ale mizí i ostatní opylovači. Ukazovali tam i situaci v jedné čínské oblasti kde po nezřízeném používání postřiků chybí opylovači. Jde o oblast kde se pěstují hrušně ve velkém a došlo to tak daleko , že se opylování provádí ručně. Jeden pracovník dokáže opylit za den i 30 stromů. Také tam varovali evropské vlády , že výskyt CCD berou na lehkou váhu . V USA na tom problému pracují celé ústavy Největší pohromou je právě to pro profi včelaře.
-------------------------------------------------------------------------
Tolik 3 příspěvky k tomuto tématu.

Takže není ohroženo pouze zájmové včelařství,ale hlavně komerční.To se opylování olejnin netýká,řepka bude i bez včel,akorát budou asi o 20 % nižší výnosy.Horší to bude se slunečnicí,to asi měl na mysli GP. V našich
zeměpisných šířkách se pěstuje hlavně řepka a o slunečnici není potuchy.
Jenže opylovači zde nejsou jen pro olejniny ale pro celou floru na této
planetě.Komerce nekomerce,každý to vidí ze svého hlediska a o důležitosti
chovu včel netřeba pochybovat. To si pište,že čmeláci a mouchy včely nemohou nahradit.Nechci se pouštět do historie,ale je třeba připomenout
že osvícení panovníci v minulosti důležitosti včel si byli vědomi a také
osvobodili včelaře od daní a podporovali je. Dnes malovčelaři jsou také
osvobozeni od daní,díky tomu,jenže je dnes doba jiná a včelařství se potýká
s fenoménem jednak stářím včelařů a nemocemi včelstev ,které dříve nebyly.
Z toho vidno,že se něco zanedbalo,proč dnes včelaří dědečci kolem 70 let a
mladých pomálu,odpověď je nasnadě,bije se na poplach když je dost pozdě.

Více než 20 let chovám matky a mohu je počítat už na tisíce. Proč polysterénový oplodňáček nebo plemenáč? Používám obečejné prkno 15 mm silné bez úteplení a do těch starších už mám různé zeschlé otvory. Chovnou stanici mám v n.v. 680 metrů. Pokud je slušné počasí cca za 14 dnů mám kladoucí matky od naškolkování.

_______________________________________________________________

Polystyrénový oplodňáček jsem si pořídil na experimenty a jako demonstrační úlek pro zájemce o život včel. Na chov matek používám výhradně jen nástavky rozdělené přepážkami. Plně mi to vyhovuje. Myslím, že matky odchované v nástavkách jsou kvalitnější a určitě méně náchylné k nosemóze než matky z oplodňáčků.

Kdysi jsem měl vlastnoručně vyrobený tenkostěnný dřevěný oplodňáček, který se mi neosvědčil. Když na něj pražilo slunce, včelstvíčko se následkem přehřátí vyrojilo.

Plánuji nechat osazenstvo v polystyrénovém oplodňáčku přes celý rok. Pochybuji, že by včelstvíčko v tenkostěnným oplodňáčku přežilo zimu.


S pozdravem...M. Václavek

PS
Polystyrénový oplodňáček, který vlastním, lze shlédnout na stránkách:
http://www.vcelarenihrou.cz/chovatelske-potreby

Zrovna včera jsem se v podvečer díval na national geografi wild kde byl film o CCD tam hovořily , že se mizení včelstev netýká jen včel , ale mizí i ostatní opylovači. Ukazovali tam i situaci v jedné čínské oblasti kde po nezřízeném používání postřiků chybí opylovači Jde o oblast kde se pěstují hrušně ve velkém a došlo to tak daleko , že se opylování provádí ručně Jeden pracovník dokáže opylit za den i 30 stromů. Také tam varovaly evropské vlády , že výskyt CCD berou na lehkou váhu . V USA va tom problému pracují celé ústavy Největší pohromou je právě to pro profi včelaře.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Forejtek <forejtek/=/wavenet.cz>
> Předmět: Re: článek
> Datum: 02.5.2008 10:03:14
> ----------------------------------------
> Pod tu zajímavou větu bych se podepsal.
>
> pf
>
> ----- Original Message -----
> From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, May 01, 2008 11:31 PM
> Subject: článek
>
>
> > Na
> > http://www.agroseznam.cz/cz/agro-novinky/320-vlada-schvalila-vyssi-podporu-
> > vcelarum.html je zajímavý článek.
> >
> > Je tam zajímavá věta:
> > Podle ministra Gandaloviče se včelaři budou muset naučit krizovým
> > situacím,
> > jako je ta současná, předcházet. MZe proto bude podporovat
> > profesionalizaci
> > včelařů obvyklou ve vyspělých zemích Evropské unie.
> >
>
>
>
>

Olovo plus mix sloučenin dalších kovů, v tom se moc nezměnilo. Pořád je
fermež ale určením napouštědlo pórovitých materiálů, ne nátěrová hmota,
která dává na povrchu po zaschnutí nějakou vrstvu. Maximálně to je surovina
pro výrobu fermežových a olejových nátěrových hmot, když se do něho
zamíchají a "zamelou" pigmenty.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 02, 2008 12:25 PM
Subject: Re: Polystyrénový oplodňáček - ochranný nátěr


> Jako sušidlo se dával do fermeže oxid olovnatý.Co se dává nyní nevím.
> B.V.

Více než 20 let chovám matky a mohu je počítat už na tisíce. Proč polysterénový oplodňáček nebo plemenáč? Používám obečejné prkno 15 mm silné bez úteplení a do těch starších už mám různé zeschlé otvory. Chovnou stanici mám v n.v. 680 metrů. Pokud je slušné počasí cca za 14 dnů mám kladoucí matky od naškolkování. Je zcelá zbytečné používat tyto materiály.

Jako sušidlo se dával do fermeže oxid olovnatý.Co se dává nyní nevím.
B.V.

Já myslím, že jestli budou zemědělci za opylování nějak rozumně platit,
včelstva se určitě najdou. Akorát to bude asi na trochu jiné úrovni než
kdysi, pokud už zemědělec zaplatí za opylování, bude pro něho lepší, když
doveze 100 včelstev jeden chovatel než 100 včelstev ve všelijakých povozech
a úlech 20 chovatelů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 02, 2008 11:04 AM
Subject: Re: Jak to vidím já...
>
> Prioritou není plošné zavčelení, ale opylení hospodářských rostlin.
> Existují, a to jistě víte, i alternativní opylovači. A ti po ukončení
> včelařské činnosti v nehospodářských oblastech, budou mít lepší podmínky
> pro svou existenci, protože jim nebude včela medonosná tak konkurovat.
> Takže tragedie bude, jestli se spolky nezmohou ani na opylení těch
> hospodářských rostlin. Již dnes jsou oblasti, kde jsou stovky hektarů
> kvetoucích olejnin, ale kočovníci nikde. To je tragédie.

V běžné fermeži je asi 1/3 ředidla, proto bude polystyren přece jen trochu
naleptávat, ale některé tvrdší polystyreny by nemusela. Fermež ale je jen
rozpouštědlo, nemá pigmenty, proto nějakou ochrannou vrstvu na povrchu
tvořit moc nebude. Když už, tak neředěná fermežová nebo olejová barva, ta po
zaschnutí vrstvu tvoří a z hlediska naleptání polystyrenu je to zhruba totéž
jako fermež. Lepší asi bude vodouředitelná barva a asi do ní zapuštěná
nějaká látková mřížka, uživatelé polystyrenu na úly to mají vymakané. Nějaký
systém by se určitě našel i po pohledání na internetu, polystyren není žádná
novinka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 02, 2008 11:35 AM
Subject: Polystyrénový oplodňáček - ochranný nátěr


> Pořídil jsem si na experimenty polystyrénový oplodňáček.
>
> Chtěl bych se zeptat, zda stačí ( lze ) polystyrén kvůli ochraně před
> vykousáním natřít fermeží??? Nechci kvůli jednomu oplodňáčku kupovat
> laminát, proto uvažuji o nátěru fermeží, která by polystyrén poškozovat
> neměla.
>
> Děkuji za radu.
>
>
> S pozdravem. M. Václavek
>
>

Už dlouhých pár let jsem po žihadle neotekl.
Předevčírem a včera jsem dostal cca 30 žihadel a taky jsem neotekl. Ale proč jsem je dostal? Včely na mne začaly útočit. Jak k tomu došlo?
Začátkem tohoto týdne na dvou místech v blízkousti úlů pracovali s traktorem a bagrem po dobu 3 dnů na výměně stožárů elektrického vedení. K tomu i řezaly stromy motorovou pilou. To včely tak rozrušilo, že i když jsem se přiblížil kvůli úklidu větví, tak na mne zaútočily. Ne jedna nebo dvě včely, pokaždé nejméně osm včel.
To jsem zvědavý, za jak dlouho se zklidní. Teď mám vinikající hlídačky zahrady.

Pořídil jsem si na experimenty polystyrénový oplodňáček.

Chtěl bych se zeptat, zda stačí ( lze ) polystyrén kvůli ochraně před vykousáním natřít fermeží??? Nechci kvůli jednomu oplodňáčku kupovat laminát, proto uvažuji o nátěru fermeží, která by polystyrén poškozovat neměla.

Děkuji za radu.


S pozdravem. M. Václavek

Pořídil jsem si na experimenty polystyrénový oplodňáček.

Chtěl bych se zeptat, zda stačí ( lze ) polystyrén kvůli ochraně před vykousáním natřít fermeží. Nechci kvůli jednomu oplodňáčku kupovat laminát, proto uvažuji o nátěru fermeží, která by polystyrén poškozovat neměla.

Děkuji za radu.


S pozdravem...M. Václavek

Eman:>Ta věta byla zřejmě motivována oním masovým diletantismem malovčelařů při zvládání varroázy. Většina velkovčelařů nemá s úhyny problém.
A ČSV se o nic nesnaží, organizovaní malovčelaři se udržují a množí sami ze svého rozumu. Profesionálním včelařům nic nebrání se rozvíjet (kromě ceny medu, která je celosvětová) se všemi současnými dotačními výhodami a možností ušetřit na členském příspěvku. <

.......

Ano, doba velkých chovů přichází. Ještě musí takový velký chovatel pochopit, že prodávat oddělky a neprodukovat tedy opylení přímo, je ztrátová aa kontraproduktivní činnost.

Jinak nevím jestli je tomu tak, ale vypadá to, že dotace D1 je těmi 25 miliony navýšena. Tz, že ji dostane chovatel, který zazimuje (vyzimuje) svá včelstva. Je tomu tak???

88.100.95.205:>Plošné zavčelení ale tyto firmy nedosáhnou,je to jen pro jejich dosažitelnou mobilní oblast.Již dnes jsou obce,kde není ani jeden včelař,co vy na to ?<

........

Prioritou není plošné zavčelení, ale opylení hospodářských rostlin. Existují, a to jistě víte, i alternativní opylovači. A ti po ukončení včelařské činnosti v nehospodářských oblastech, budou mít lepší podmínky pro svou existenci, protože jim nebude včela medonosná tak konkurovat. Takže tragedie bude, jestli se spolky nezmohou ani na opylení těch hospodářských rostlin. Již dnes jsou oblasti, kde jsou stovky hektarů kvetoucích olejnin, ale kočovníci nikde. To je tragédie.

Vážení přátelé,ani by mne nenapadlo ve snu,že svým příspěvkem vzbudím takovouto odezvu.Všem Vám moc děkuji za Vaše názory,které obohatily tuto včelařskou konferenci.
Takže " JAK TO VIDÍM JÁ " ČSVos asi pro nás zájmové a drobné včelaře nebude asi partner,protože nám bude odebírat
v budoucnosti dotace přidělené od ministra Gandaloviče a min.zemědělství. Takže v budoucnosti se budeme dělit společně o dotace s firmami,které vzniknou na základě dotací z EU,protože obyčejní včelaři na ně nedosáhnou.
Plošné zavčelení ale tyto firmy nedosáhnou,je to jen pro jejich dosažitelnou mobilní oblast.Již dnes jsou obce,kde není ani jeden včelař,co vy na to ?

Pod tu zajímavou větu bych se podepsal.

pf

----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 01, 2008 11:31 PM
Subject: článek


> Na
> http://www.agroseznam.cz/cz/agro-novinky/320-vlada-schvalila-vyssi-podporu-
> vcelarum.html je zajímavý článek.
>
> Je tam zajímavá věta:
> Podle ministra Gandaloviče se včelaři budou muset naučit krizovým
> situacím,
> jako je ta současná, předcházet. MZe proto bude podporovat
> profesionalizaci
> včelařů obvyklou ve vyspělých zemích Evropské unie.
>

Eman:
Ta věta byla zřejmě motivována oním masovým diletantismem malovčelařů při zvládání varroázy. Většina velkovčelařů nemá s úhyny problém.
A ČSV se o nic nesnaží, organizovaní malovčelaři se udržují a množí sami ze svého rozumu. Profesionálním včelařům nic nebrání se rozvíjet (kromě ceny medu, která je celosvětová) se všemi současnými dotačními výhodami a možností ušetřit na členském příspěvku.
------- Ještě tady smolím jeden mail v němčině a tak tady trčím. :-)

Aby to vydrželo (tedy ten záměr).
Já bych tu profesionalizaci neviděl v onom limitu EU 150 včelstev, ani v tom, že včelařina představuje hlavní příjem.


Profesionalita je i odbornost, ekonomičnost atd.

Kdysi jsem někde řekl, že pokud budu v nějaké organizaci, tak přínosy ze členství musí vyvážit mé náklady na členství v ní. Moderátor, který asi málokdy hnul pro včely prstem aniž by si alespoň nevyplnil cesták, provedl klasickou demagogii ve stylu:"A co ty soudruhu, co ty jsi vykonal". Od dobrovolného funkcionáře dobrá otázka, od profesionálního demagogie, protože je to nesrovnatelné (i když znám příklady, kdy by to srovnatelné bylo).

Takže si osobně myslím, že organizace budou, ale ty, které budou fungovat efektivně. Pro mě by byla zajímavá ta, která by pro mě šetřila náklady a umožnla by mi se soustředit na včely a ne na věci okolo.
Příklady.
Ve vhodných termínech bych šel do putyky a tam dal dvacku a formulář do Hradištka. Ten co by to posbíral a dal do jedné obálky (a ještě by si mohl zkontrolovat-aktualizovat databázi) by při 52 členech získal po zaplacení jednoho poštovného čistých 1000Kč a my všichni by jsme ušetřili spoustu času. To samé při hlášení stanovišť OÚ v únoru atd. Jednání s agronomy, aby jsme vyšli v dobrém, studium dotací, společné získávání materiálu - ať už plemenného nebo i sklenic, léčiva atd.
Společné využívání provozních zařízení která jsou nákladná a vlastně skoro celý rok leží. V mém případě nějaká linka na vyvařování vosku, vana na parafinování, společný tisk etiket, to všechno by mi zlevnilo a zjednodušilo malovčelaření a ještě by pomohlo financovat činnost společnosti. A ještě by jsme mohli spoečně jezdit na výlety.

Rozhodně bych od ní ale neočekával, že mi bude chodit natírat včely. Samozřemě kompresor a vyvíječ je příklad toho, co je dobré vlastnit nějak společně, ale aby to obsluhovala nějaká menší skupina lidí.
Je na vztazích v organizaci, zda aby se to půjčovalo (asi jen skutečně nerozbitelné věci) nebo by to někdo za nějaký poplatek obsluhoval.

Ale k tomuhle to musí dojít samo, stejně tak jak nikdo před sto lety nenařizoval včelařům, že se mají spolčovat.

Karel

>..věta ministra zemědělství Gandaloviče, že bude podporovat
>profesionalizaci včelařů. Já to vidím jako přesně opačný směr než o co se snaží vedení ČSV a sice zvyšování nebo aspoň udržování počtu malých včelařů, kteří zajišťují plošné zavčelení.
_______________________________________________

Ta věta byla zřejmě motivována oním masovým diletantismem malovčelařů při zvládání varroázy. Většina velkovčelařů nemá s úhyny problém.
A ČSV se o nic nesnaží, organizovaní malovčelaři se udržují a množí sami ze svého rozumu. Profesionálním včelařům nic nebrání se rozvíjet (kromě ceny medu, která je celosvětová) se všemi současnými dotačními výhodami a možností ušetřit na členském příspěvku.

Karel:>Jdu se kouknout na včely:-) Ty tady budou i bez nás a tak to u nich člověk uvidí z jiné perspektivy a v klidu.
<
..........
Pro "provincii" Česká Republika stačí málo. Pár amatérů, pár profesních včelařů, pár obchodníků a baličů a trochu té péče o zdraví včel. A hlavně propagovat prodej medu.

A to je o číslech 2-5 tis amatérů a 1-2 tisíce profesních včelařů a jeden správní orgán na Křemencovce.

Bohužel prosakují zprávy, že ani ta Křemencovka není jistá, takže zbývá konstatovat, že dobře laxním členům tak. Jdu také něco dělat, v mateřích miskách se začaly objevovat za poslední dva dny vajíčka. Nastává období dělení včelstev.

Štědřenec (můj název - žlutý akát) vykvetl = do 10 dnů kvete akát bílý.

>Pepa:
>Ti kteří máte tu myšlenku zrušit ústředí ČSV a převést to na kraje, skuste počítat náklady :
Na každým kraji by museli být asi dva pracovníci. Tj. mzda, odvody, zdravotní a sociální pojištění. Autobusem by v kraji nejezdili, tedy nákup do každého kraje osobní vozidlo + PHM. To si vynásobte počtem krajů.
----------
Převedení okresních výborů na kraj - protože tam je dnes samospráva, sloučení ZO do větších, když bude málo funkcinonářů (jak tady správně poznamenal Radim, jeden člověk trochu zběhlý v administrativě s počítačem by se stejnou, nebo menší námahou nahradil několik dalších dobrovolných funkcionářů) atd. navrhoval za PSNV P.Texl. V podtstaě se mu dostalo pouze předvolání před koncil moravských funkcionářů a několika přiblblých a servilních komentářů ve Včelařství.

Pokud umím počítat, tak ten návrh nebyl blbý a určitě by nepřinesl zvýšení nákladů.

Zkuste si spočítat, kolik stojí provoz dnešních ZO, vynásobte to jejich počtem, přidejte si OV a jejich provoz.
Kolik dnes stojí provoz takové jedné střední ZO?

Stačí si spočítat makročísla. Jsou teď na stole. Stát narve do včelařství 150 milionů.
Když jsem se o to zajímal takl míval rozpočet centra - tedy jen Křemencové (a snad NASAVRK protože kam mizelo těch 20 milionů z rozpočtu na všeobecně prospěšnou činnost nikdo nikdy nevysvětlil) 50 milionů. Tedy polovinu z toho co šlo do včelařiny přímo (tehdy 80 mil. na D1 a 20mil. přímo do Křemencové = 100Mega). Dalších padesát to skoro nikdo neviděl - mizelo to na nějaké dotace (i léčiva), granty - výzkum velkofarmy a bůhví kam. OBčas asi někdo dostal dotaci, pokud mu to ZO dokázala zadministrovat.

A ze zbytku těch 50 přímých milionů žily i ZO a OV. Vybíralo se to třeba jako polatek za léčení atd. Vždyť kolik musel mít kdo včelstev, aby při vyplácení dotací po stržení všeh příspěvků byl v plusu. Bývalo to asi 6 včelstev, jak kde. To znamená že dotace na prvních 6 (doplňte si číslo podle vašich ZO) dotací u každého včelaře spolka režije "samosprávy" a náklady na léčení. Když nepočítám Gabon, tak vlastní léčení bez dotací asi 6Kč, po dotacích 2Kč.

Takže přátelé, tady nejde o to jak prodražit aparát, ale jak za těch 50 až 100 milionů co to dnes stojí udělat funkční systém.

Berte v úvahu průměrné platy. Přenesením dvou platů z Prahy máte tři platy na kraji. Kolega než vystoupil to počítal a podle něho měla Křemencová průměrný plat asi 35 tisích. Přes 8milionů mzdových nákladů, to je 40 000Kč denně.

Vy si myslíte, že za tuto částku nemůže fungovat celostátní aparát. Přes půl mega na kraj.

Do výpočtu si můžete dosadit aktuální čísla z rozpočtu.
Tenkrát když jsem to počítal to vycházelo dobře. Ale bylo třeba udržet koryta, zabránit vyšetřování Včely atd. a tak to dopadlo jak to dopadlo.

Dneska si můžete počítat co chcete, nic stejně nezměníte.

Jdu se kouknout na včely:-) Ty tady budou i bez nás a tak to u nich člověk uvidí z jiné perspektivy a v klidu.

Karel

Já jsem to taky tak pochopil jako centralizaci zdola, podstatné omezení
počtu dobrovolných funkcionářů v ZO ruku v ruce s podstatným zkvalitněním
jejich práce. Ostatně jestli chce ČSV přežít jako organizace sdružující
převážnou většinu včelařů, nic jiného jim nezbude. V té souvislosti je
velice zajímavá věta ministra zemědělství Gandaloviče, že bude podporovat
profesionalizaci včelařů. Já to vidím jako přesně opačný směr než o co se
snaží vedení ČSV a sice zvyšování nebo aspoň udržování počtu malých včelařů,
kteří zajišťují plošné zavčelení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 02, 2008 7:25 AM
Subject: Re: Jak to vidím já...


> "Ti kteří máte tu myšlenku zrušit ústředí ČSV a převést to na kraje,
skuste
> počítat náklady"
> Pepa
> -----------------------------------------------------------
> Zrušit ústředí ČSV??? O tom snad řeč nebyla. Nebo Ano???
> Já tento návrh pochopil jako centralizaci zdola. Řeč byla pouze o tom, že
> na úrovni ZO nejsou funkcionáři. Nebo máš jiný názor??
> Pepča

>To je ale pěkná pitomina. Felix

Tuhle větu prý řekl ruský car, když mu vykládali o komunistickém manifestu a Leninovi.
------------------------------------------------
>Pepa:
>Ti kteří máte tu myšlenku zrušit ústředí ČSV a převést to na kraje, skuste počítat náklady :
Na každým kraji by museli být asi dva pracovníci. Tj. mzda, odvody, zdravotní a sociální pojištění. Autobusem by v kraji nejezdili, tedy nákup do každého kraje osobní vozidlo + PHM. To si vynásobte počtem krajů.
_______________________________________________________

Určitě by to vyšlo mnohem levněji, než nás všechny stojí provoz strany zelených a nadělalo by to méně nenapravitelných škod. Ještě si na mě vzpomenete.

"Ti kteří máte tu myšlenku zrušit ústředí ČSV a převést to na kraje, skuste počítat náklady"
Pepa
-----------------------------------------------------------
Zrušit ústředí ČSV??? O tom snad řeč nebyla. Nebo Ano???
Já tento návrh pochopil jako centralizaci zdola. Řeč byla pouze o tom, že na úrovni ZO nejsou funkcionáři. Nebo máš jiný názor??
Pepča

Na http://www.agroseznam.cz/cz/agro-novinky/320-vlada-schvalila-vyssi-podporu-vcelarum.html je zajímavý článek.

Je tam zajímavá věta:
Podle ministra Gandaloviče se včelaři budou muset naučit krizovým situacím, jako je ta současná, předcházet. MZe proto bude podporovat profesionalizaci včelařů obvyklou ve vyspělých zemích Evropské unie.

Ti kteří máte tu myšlenku zrušit ústředí ČSV a převést to na kraje, skuste počítat náklady :
Na každým kraji by museli být asi dva pracovníci. Tj. mzda, odvody, zdravotní a sociální pojištění. Autobusem by v kraji nejezdili, tedy nákup do každého kraje osobní vozidlo + PHM. To si vynásobte počtem krajů. Musel by být nějaký centrální orgán, který by kraje koordinoval a ten by jednal za včelaře někde např. na Min. zemědělství atd. Není možné, aby každý kraj jednal samostatně. Když to všechno spočítate, klidně si může ústředí navýšit mzdy a i tak budou nižší náklady ČSV od nesmyslného modelu.
Osobně se domnívám, že za pár let nebude co řešit. V okrese zůstaně tak jedna a nebo dvě organizace a zbytek zanikně. Podívejte se klolem sebe kolik máte mladých včelařů a jaký je o ten obr zájem.

To je ale pěkná pitomina. Felix

Příteli JD,
prosím, vyjádři se ještě k tomuto bodu.
Díky Pepča
----------------------------

Můj zcela osobní názor, který nehodlám nijak prosazovat:

Pokud některý funkcionář (ať tzv. čestný či placený) cituji: "mnohým věcem ani nemůže a také již nechce rozumět", měl již dávno funkci opustit. Bez pardónů
............................

Tak jsem po čase zabloudil na tuto konferenci a po prokousání se haldy nudných příspěvků narazím na takové super téma.

Už dlouho jsem se takhle nenasmál. Opravdu dobré téma -)

Ještě pánové navrhněte, jak uvést do života např. krajské stáčírny medu - třeba by to šlo taky prostřednictvím netu-)

Ať žije HMYZUTOPIE.

Leoš

Díky , jestli nebudu mít službu tak určitě přijdu.

Jak je tam málo masa, tak to otéká více. V pondělí jsem dostal 2 letos první žihadla.Do krku a do dlaně.Pálilo to jako čert , ale dneska o nich nevím. Otok po žihadlech je normální. Alergie by to byla po otocích na jiných částech těla než u vpichu, při pocitech na omdlení a dušení.

Ano na tom se nakonec shodujeme. V sobotu jsem ho vrátil a dnes jsem koupil No name - asi hercules výkon 1.1 kW s 24 litrovou nádrží v Bauhausu Pankrác za 2890,- a hned ho nanečisto vyzkoušel. Těch 300 kPa dodává nepřetržitě. Také je chlazený lépe a také lépe krytovaný a o hlavu již nehrozí spálení. Zkoušel jsem i natlakovat nádrž a pak používat jen tlak z nádrže. Po cca 4 minutách tlak klesne pod těch 300 KPa. Takže to by bylo tak na dvoje včely. Tudy cesta nepovede.

Rudo, sběrem včelího chleba se sice programově nezabývám, ale mám ho rád. Pojídám ho vždy když na něj narazím při odvíčkování plástů s medem. Protože stejně jako ty používám pro med jen panenské souše a protože pyl v "medníku" nemá co dělat, tak jej vždy z plástu nožem vylomím. Z panenské souše to jde dobře bez porušení mezistěny. To že v něm zůstane nepatrné množství vosku ze stěn buněk naprosto ničemu nevadí. Zároveň je pyl obalen medem a tím i konzervován. Větší množství pylu v panenské souši může způsobit její roztržení při vytáčení a tak odstranění pylu má dvojí význam. Na závěr: odpůrci oček tvrdí, že včely pak ukládají v "medníku" větší množství pylu. To ale nemohu potvrdit a přesto, že nechávám v tomto prostoru zaklást stavební rámky, pylu je v medových plástech opravdu "pomálu"!
Honza

JD:
.....Werich (či Voskovec) kdysi řekli: "Ještě se nestalo, že by to nějak nedopadlo."
Nechal bych to vytesat do včelařského kamene...
__________________________________________________________

Asi to Werich řekl, nevím, ale určitě je to v Osudech dobrého vojáka Švejka takto: "Ať si bylo jak si bylo, vždycky jaksi bylo. Ještě nikdy nebylo, aby jaksi nebylo."
A Werich načetl Švejka na desky geniálně a znal ho velmi dobře.

Jinak k obsahu příspěvku JD:
Hodně dlouho jsem nečetl na toto téma něco tak dobrého jako tento text, co by mě zaujalo. Nevím proč, ale vzpomněl jsem si na Gorbačova a jeho perestrojku. Následoval rozpad říše zla.
A pak ještě jsem si na něco vzpomněl, na citát z Hrabala:
http://cs.wikiquote.org/wiki/Bohumil_Hrabal
"Jsou skvrny které nelze vyčistit bez porušení podstaty látky".

To jen tak na okraj a možná to někoho pobaví.

Já myslím, že v dnešní době se nedá nějak zeštíhlit a zefektivnit řízení
základních organizací bez využívání počítače a internetu. Moje zkušenosti se
"staříky" ve vedení jsou totiž zoufalé. Seznamy včelstev k dotacím od jen 70
včelařů by chtěli aspoň 14 dní předem, než je musí odevzdat, protože by je
prý "nestihli" zpracovat. Pro jistotu je sbírají o měsíc dříve. Domlouvat
něco s řadovými včelaři nechtějí, telefon už dávno není zadarmo, jak to bylo
kdysi, když seděli u fabrických telefonů a obvolávali včelaře z nich.
Internet nepoužívají vůbec. Když chtějí něco oznámit řadovým členům, sezvou
důvěrníky na schůzi, rozdají lístečky a důvěrníci objíždějí jednotlivé
včelaře. Jak to dělají s lidmi, kteří často nejsou doma, to nevím. Že to těm
důvěrníkům zabere obrovskou spoustu času, je jasné. Seznamy vyplácených
dotací na schůzi mají pečlivě vytištěny dopředu, když oznámím, že třeba mám
o včelstvo méně a chci o to méně, počítají to ručně, div že ne ještě sčotem
nebo logaritmickým pravítkem a mají při tom řečí, že by to vydalo na jedny
hlavní televizní noviny. Cokoliv zorganizovat, propočítat, vyplatit 70
včelařům je obrovský problém, člověk by řekl, že večer přijdou ze schůze a
následně na tom makají 14 dní vždycky od rána až do večera. Na 70 včelařů je
tak 15 - 25 členů výboru a důvěrníků, z toho 2 / 3 to dělají víceméně z
musu, protože nikdo jiný nechtěl a vědí, že kdyby chtěli skončit, nikdo to
po nich nebude mít zájem dělat. Je to už 10 let, co jsem jako technolog ve
fabrice začal pracovat s databázemi na tehdy ještě PC 286, dělal jsem
pomocné programy k dílenským uzávěrkám, dělal jsem propočty třeba k
optimalizaci externích zakázek na dílnách a další, běžně jsem pracoval s
databázemi, kdy bylo několik tisíc položek, největší databáze tuším
skladových položek měla nějak 70 - 80 tisíc položek a ke každé bylo v
databázi evidovaných 15 - 20 údajů. Proti tomu nějaká agenda pro 70 - 80
včelařů je úplně směšná věc. Můj názor je, že při plném využití internetu a
programů v počítači veškerou agendu základní organizace do 100 členů zvládne
jeden člověk. Znamená to komunikaci po internetu, co se týká zpráv řadovým
členům a jejich odpovědí a sběru dat a znamená to na všechny propočty,
hlášení a takové věci využívat taky příslušné programy v počítači. Přitom to
ani nemusí být v podstatě profesionální programy pro včelařskou evidenci a
ZO, ale úplně stačí univerzální program - zdarma šířený v podstatě jakýkoliv
tabulkový procesor a textový editor. V dnešní době kopírování textů přes CTR
C a CTRL V není vůbec žádný problém, pokud existují vzory, s jakýmkoliv
hlášením a formulářem. Kromě toho jednoho člověka, co by zvládnul agendu se
svazem a komunikaci se včelaři potom může být ve výboru libovolný počet
"stařiků" od jednoho výše, kteří obstarají žvanění na schůzích a ostatní
méně podstatné věci. Organizaci třeba včelařského zájezdu a podobných akcí
potom není problém udělat tak, že místo členů výboru, kteří to mají víceméně
povinné dělat to, co si řadoví členové odhlasují, potom klidně může udělat
řadový člen, který by to chtěl, kterého to napadne a který má třeba
příslušné kontakty na cestovku a vedení ZO by mu k tomu jen poskytlo servis,
co se týká třeba shánění zájemců nebo nějaký právní rámec či nějaká finanční
podpora atd.
Fakt je ale, že poslední nejméně rok jakousi prazvláštní náhodou vedení naší
ZO vždy určí termín včelařské schůze na jeden z 5 - 10 dnů v měsíci, kdy
prostě v ty 2 - 3 hodiny odpoledne být v onom městě nemůžu, protože musím
být někde úplně jinde, během té doby došlo k jakési změně ve vedení a možná,
že tam trochu zavane čerstvý vítr.

R. Polášek

R.Stonjek:>Nevíte o něčem lepším??<
.......

Řekl bych, že pergy jsou v medu stejně težké až těžší než vosk, který vyplave napovrch. Zmrazit, v mlýnku na jablka(ježkovité dva válce) pomlet a naložit do medu, promíchat. Potom odseparovat (sškrábnout) vosk a košilky a potom nechat odkapat med. Jen teoreticky. Prakticky nato nemám čas a ani odbyt. Možná kdyby byl normální odbyt - výkup...