Včelařská konference

V lednu udělám plán činnosti ZO a každý včelař ho dostane do ruky a celý rok s ním pracuje - ví kdy je jaká přednáška, zájezd,kdy se léčí, vydává léčivo a kde si ho vyzvednout, kdy se odevzdává měl, vydávají peníze, platí příspěvky..kdy má co odevzdat. Šetříme vlastní práci, práci důvěrníkům, šetřime peníze včelařů - likvidujeme administartivu.Tak jak by měla být promyšlená práce, když jdu do včel, tak by měla být promyšlená i ve včelařském spolku Promyšlená práce nástavkových včelařů by měly být příkladem i pro práci funkcionářskou.
-----
Málokdy s něčím souhlasím.
Jak říkali soudruzi, je to v lidech:-))
Ať se daří.
Karel

V lednu udělám plán činnosti ZO a každý včelař ho dostane do ruky a celý rok s ním pracuje - ví kdy je jaká přednáška, zájezd,kdy se léčí, vydává léčivo a kde si ho vyzvednout, kdy se odevzdává měl, vydávají peníze, platí příspěvky..kdy má co odevzdat. Šetříme vlastní práci, práci důvěrníkům, šetřime peníze včelařů - likvidujeme administartivu.Tak jak by měla být promyšlená práce, když jdu do včel, tak by měla být promyšlená i ve včelařském spolku Promyšlená práce nástavkových včelařů by měly být příkladem i pro práci funkcionářskou.
-----
Málokdy s něčím souhlasím.
Jak říkali soudruzi, je to v lidech:-))
Ať se daří.
Karel

Jsem rád,že v této diskuzi si včelaři vyměňují své názory a nápady, svědčí i o odborné úrovni včelařů. Především mě těší, že včelaři jsou slušní a inteligentní lidé, což se většinou o jiných diskuzích nedá říci.
Nehodlám diskutovat k řadě věcí, které jsou ve včelařské konferenci uváděné, bylo by to jistě zajímavé. Např. - folie a prodyšný strop úlu: vydýcganý vzduch je vhký, je tedy těžký a klesá dolů. Je-li česno dastatečně otevřené či dno aspoň částečně zasíťované, je v úle sucho Přčtětw si dobře úvodní článek ing. P. Texla. Ale k věci.
Hromadění a pouze trvalá stanoviště v obcích. Byla to odpověď na nějaký předcházející názor /nemohu ho najít/ Uvedu příklad: Na okrese máme 220 obcí - katastrů, tisíc včelařů a témeř 13 tisíc včelstev. Spočítal jsem, že jedna
čtvrtina katastrů obcí má více než 10 včelstev na km2, některé dokonce 19 včelstev / a stačila by jen polovina/ a ještě všechna včelstva jsou v obci na zahradách obce, na jedné parcele dva vozy a ještě další úly možná více než 80.Na druhé straně téměř stejný počet katastrů má na 100 ha/1km2/méně než jedno včelstvo či dokance žádné - obec je bet včel. Kde bude asi větší snůška a pro přírodu rozmístění včelstev účelnější Pochybuji, že tam bude jen 10 kg medu, ale mnozí včelaři to dokáží svými chovatelskými metodami.
K úředníků a administrativě - o to mi šlo především. Kdyby byla polovina úředníků v EU, možná by byla polovina i v ČR a také polovina admistrativy v ZO. A vy chcete přidělávat dalších 28 úředníků na krajích - dvojnásobek než je na Sekerariátu ÚV včetně uklízečky.Stále nevím, co by tam dělali, jakou by měli náplň práce. Aby to to bylo smyslplné, musela by se přidělat hláčení ZO. Nevím, jak by našich tisíc včelařů s nimi komunikovali a nevím, proč by vůbec naši včelaři měli s nějakým krajánkem mluvit. Půjde k nám úředník zjišťovat jak se kdo jmenuje, kolik má včelstev, zda léčil? Musím ten seznam napsat sám (stačí ho každý rok nepatrně opravit) a poslat dál - na UV a do laboratoře s mělí. Nevím, proč by ho měla opisovat nějaká mamina.Když někdo zemře nebo se přihlásí nový člen, nebudu to posílat na kraj, ale přímo paní Burdpvé nyní paní Nechybové. Žádam-li o dotaci tak není nic jednodušího, než vyjmout ze Včelařství tiskopis , vyplnit adresu, přiložit fakturu a podepsat se a proč to posílat na kraj a oni odtud zase dál.Ale vždyť to dělat nemusíte nikdo vás nenutí žádat o peníze. Kdyby dotace nedělal sekretariát ČSV a včelaři museli žádat na MZ, tak by včelaři témeř nic nedostali, řečeno ůředně - nedosáhli by ne peníze. Na Svazu to dělá jedna brigádnice na částečný úvazek ( a dělá to výborně, ihned zavolá a upozorní na nedostatek) a takhle by to přepisovalo dalších 14 úředníků. Tak dlouho se stále bavíne o admivistrativě. Já zbytečnou v ZO ani na okrese nevidím, je opravdu minimální. Výborně se zvládá na počítači, ale je tak" složitá", že na ni stačí jen
propiska. V lednu udělám plán činnosti ZO a každý včelař ho dostane do ruky a celý rok s ním pracuje - ví kdy je jaká přednáška, zájezd,kdy se léčí, vydává léčivo a kde si ho vyzvednout, kdy se odevzdává měl, vydávají peníze, platí příspěvky..kdy má co odevzdat. Šetříme vlastní práci, práci důvěrníkům, šetřime peníze včelařů - likvidujeme administartivu.Tak jak by měla být promyšlená práce, když jdu do včel, tak by měla být promyšlená i ve včelařském spolku Promyšlená práce nástavkových včelařů by měly být příkladem i pro práci funkcionářskou.

Ja som riešil vlhkosť v nn uľoch od zakrmovania na jeseň až do jarného rozvoja (asi do dubna) ponechaním stropných krmítok z hora zateplených len jutou a filcom. Na jar nebolo po pliesni ani stopy a včelstvo sedelo výborne pri očkách. Krmítka odstránim keď včely ovládajú celý uľ a vtedy použijem fóliu z durofolu. Je to jednoduché, praktické a s lietaním fólie - v úli je vždy niekde po ruke propolisu a tak ho použijem.

Prosím o radu ohledně školkování. V principu vím o co se jedná, ale v praktickém provedení mám mezery.
Konkrétně :
- Lze rojový matečník přidat do odsavače bez klícky ?
- V případě, že se přidává zaškolkovaný matečník kam klícku nejlépe umístit? Zaříznout přímo do plástu blízko plodu.
- V časopisu MV je uvedeno "Zaškolkujeme matečník spolu s několika včelami".Jak zajistit krmení uzavřených včel v klícce aniž by došlo k předčasnému opuštění klicky včelami.
Děkuji za radu.

_______________________________________________________________

Pokud nejste velkochovatel matek, školkování a podobné komplikace ( oplodňáčky, líheň, inseminikátor, trubčí včelstva,... ) nemají pro Vás význam.

A teď k dotazům:
- Rojový matečník lze přidat do odsavače bez klícky, nejlépe s celým rámkem. Pokud budete vyřezávat zavíčkovaný rojový matečník, raději ho obalte alobalem ( víčko nechte přístupné ), aby se zabránilo jeho případnému vykousání... včely vyřezaný matečník vnímají jako cizí nepřirozené těleso.
-Matečníky vždy umisťujte v blízkosti plod, aby se zabezpečilo jejich ohřívání.
- To je přesně to, na co jsem narážel na začátku. Jsou to pro malochovatele zbytečné komplikace, které se nevyplatí. Stačí si pohlídat 10. den od začátku chovu a matečníky umístit do oddělků. Školkování je zbytečné. Vylíhnuté matky se podstatně hůře přidávají do oddělků než zavíčkované matečníky. Rovněž obalovaní alobalem je u nepoškozených chovných matečníků zpravidla ztráta času.

Všechny tyto a další komplikace chovu matek u malochovatelů řeší moje modifikovaná metoda odsavače s líhnutím v chovném včelstvu.
,,,
začátek chovu...
-v sobotu se nastartují matečníky v sádce či bezmatečném včelstvu bez otevřeného plodu a nad chovným včelstvem se zhotoví odsavač rozdělený do 2-3 oddělení ( v každém oddělení: rámek s nejmladšími plodem + rámek se zásobami + souše, mezistěny )
-v neděli se v odsavači odstraní případné nouzové matečníky a do jednotlivých oddělení se vloží po dvou nastartovaných matečníků
2. týden po začátku chovu...
-v sobotu se oddělí odsavač od chovného včelstva a přemístí se na oplozovací stanoviště, připraví se dno s česínky pro jednotlivá oddělení ( provizorní vícedno ), osazenstva se nechají kvůli stmelení den zavřená
Kvůli prostoru pro růst oddělků se vyplatí odsavač rozšířit nástavkem rozděleným do příslušných oddělení vyplněných mezistěnami, rozšiřovací nástavek se podsadí pod nástavek odsavače. Velmi výhodné je větrání drátěným dnem. Strop odsavače by měl být dobře uteplen. Každopádně je třeba zajistit včelotěšné oddělení jednotlivých oddělků, jinam bychom mohli zbytečně přicházet o matky.
-v neděli se otevřou česínka.

Za 2-3 týdny se provede brakování nevyhovujících matek a spojení bezmatečných oddělení. Oplodněné dobře kladoucí kvalitní matky jsou k dispozici.

Poznámky k metodě...:
Startér řeší problémy s příjímáním misek...prakticky všechny misky jsou většinou přijaty i v období s nedostatečnou mírou chovné nálady včel ( podletí, předjaří ). V době, kdy je odsavač nasazen nad chovným včelstvem, mají matky znemožněný výlet. Při přemisťovaní odsavače na oplozovací stanoviště ( provádějte brzy ráno nebo pozdě k večeru ) lze bez žádného rozebírání zkontrolovat oddělení, do který byly vloženy dvě misky, zda v nich je vylíhlá matka... na mateří mřížce by se měla nacházet jedna usmrcená matka. Oddělení s jinou situací mrtvolek na mřížce ( žádná nebo dvě mrtvolky matek ) jsou potenciálně bez matky. Bezmatečné oddělky se po vylíhnutí plodu rozpadají ( včely opouštějí oddělek ) a jsou často vyloupena. Pokud máte čas, můžete prohlédnout podezřelá oddělení na přítomnost matky ( za týden či později po přemístění odsavače, kolem 18 hodiny, aby se zaručilo, že žádná matka nebude na proletu ). V případě jejího nenalezení je možnost vložit do oddělení matečník, nebo ho spojit se sousedním oddělením odstraněním přepážky. Jinak žádné další prohlídky není třeba dělat.


S pozdravem...M. Václavek

Tu vysrazenou vodu mozna vcely na jare upotrebi, ale ramky a nekdy i steny ulu trpi. Vetraci ocka leckdos u nizkonastavkovych ulu zavrhne, sito pokud je na dne, musi byt asi pres cele dno aby to ucine vetralo az do "horniho komina" a pres zimu je stejne narizeno mit dno zakryte podlozkou. Takze plisen. Teprve po vyndani spadovych podlozek se to zlepsilo, ale zimni plisen porad jeste uplne nezmizela.

_____________________________________________________________

Problém s blokováním drátěného dna přes zimu sběrnými podložkami na měl lze lehce vyřešit rámem vyrobeného z desky sololitu či jiného tvrdého materiálu ( vyřízne se vnitřek, ponechá se jen okrajové +/- 4 cm desky ), na který se přilepí ( např. izolepou ) či jinak připevní list novin. Tak jde levně vyrobit prodyšné podložky na odběr měli. Noviny se po každém odběru vymění za nové.

Aby v úlu zaručeně nevznikala přílišná vlhkost vedoucí k plísním je třeba nejen prodyšné dno ( drátěné ) ale i strop ( otevřená zasíťovaná horní očka ). Tak to dělám druhým rokem a s plísní nemám žádné problémy, i když v předjaří nechávám zavřená horní očka ( kvůli vlhkosti pro plodování ).


S pozdravem...M. Václavek

No, z hlediska vkládaných dat prostě někdo musí ty data vložit do systému. A
nejméně chyb se natropí, nejrychleji to trvá a je to nejlevnější, když se ty
data vloží do počítače tam, kde vzniknou, to znamená v ZO. Než když to jde
papírem na kraj, tam potom dalším papírem na ústředí a tam to někdo z toho
papíru nadatluje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 3:06 PM
Subject: RE: Jak to vidím já...



Tak zase jsme na zacatku co jsem psal jako prvni, prace funkcionaru ZO je
nezastupitelna.
Frantisek

No, já tu diskuzi nechci nijak hrotit, ale pokrok je pokrok. Nikoho
nezajímá, že třeba většina starších funkcionářů ČSV s počítačem zacházet
neumí, to je prostě trend. Včelaři čím dále více spolupracují s státními
úřady i úřady EU, s veterináři atd a u těch všech je už dávno práce s
počítačem podmínkou. Tomu taky odpovídají ty papíry a formuláře, co
produkují, jsou čím dále složitější i proto, že když se zpracovávají
počítačem, tak i přes tu složitost trvá jejich zpracovávní na počítači
podstaně kratší dobu. Je třeba prostě držet krok, jinak budou funkcionáři
místo osobní práce se včelaři a včelami hlavně vyplňovat papíry, či v lepším
případě ťukat jedním prstem do počítače. Už teď se dá poznat trend,
dobrovolní funkcionáři jsou z té práce čím dále otrávenější a to se často
vrací v jejich kvalitě.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 3:09 PM
Subject: Re: Jak to vidím já...


Vážený uvědomujete si , že polovina třicátníků dodneška neumí zacházet s
počítačem natož s internetem
V základní škole je povinná informatika teprve pár let, a to až na druhém
stupni

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Jak to vidím já...
> Datum: 06.5.2008 14:58:09
> ----------------------------------------
> Vážený příteli Rousku,
> jako odborný konzultant informačních systémů dozajista považuješ za
normální
> napsat finální zápis ze schůze nebo porady o rozsahu 1 list A4 do půl
> hodiny, vyplnit 5 - 10 údajů pro jednoho včelaře do příslušných
> statistických tabulek nebo formulářů v ZO do jedné minuty, případně
vyplnit
> jednou za rok souhrnné údaje pro jednu ZO do příslušných formulářů nebo
> tabulek za 2 - 3 minuty, vyplnit v ZO jedno číslo, na kolik včelstev
> příslušný včelař požaduje dotaci během 10 sekund, aby počítač za další
> sekundu vyhodil celkovou sumu peněz, kolik ten včelař dostane atd atd.
> Pokud ano, tak co proboha ti funkcionáři v početných výborech ZO a na
> krajích dělají, že to sotva stíhají?
> Jako odborný konzultant informačních systémů taky dozajista víš, že
databáze
> okolo 60 tisíc členů, kde na každého člena se uchovává nějaká desítka
údajů
> je dnes bagatelní velikosti a kdejaký trochu úspěšnější trochu déle
> fungující internetový obchod má tu databázi znatelně větší. Že vlastní
> databázový program, který by mohl takovou databázi spravovat, se dá získat
i
> v bezplatné volně šiřitelné verzi nebo za paušální poplatek nebo dokonce
> přímo v rámci hostingu webových stránek. Že přístup k takové databázi přes
> webový prohlížeč je úplně standartní věc stejně tak jako v případě potřeby
> šifrovaný přístup k té databázi. Že tedy než platit na krajích nějaké
> úředníky kvůli agendě, je dneska mnohem levnější a akceschopnější tak v 95
> procentech tu agendu vést přímou komunikací ZO s vedením svazu a vynechat
> zbytečné mezičlánky.
> Převzít agendu ZO placeným pracovníkem kraje je zdánlivě dobrý nápad,
jenže
> je uskutečnitelný jen za předpokladu, že všichni včelaři budou s tím
> pracovníkem komunikovat online po internetu. A to tak není, hodně starých
> včelařů si to nebudou ochotni zařídit ani přes syny nebo vnuky. Takže
takový
> pracovník by potom musel tyto včelaře objíždět po kraji osobně a to je
> nesmysl. Naopak pokud se agenda nechá na základních organizacích, ty si
už
> údaje od včelařů bez internetu pohlídají a když už je budou mít, mohou je
> rovnou vložit do databáze Svazu mimo jakékoliv další funkcionáře.
>
> R. Polášek

Tak zase jsme na zacatku co jsem psal jako prvni, prace funkcionaru ZO je nezastupitelna.
Frantisek


Vážený příteli Rousku,
jako odborný konzultant informačních systémů dozajista považuješ za normální
napsat finální zápis ze schůze nebo porady o rozsahu 1 list A4 do půl
hodiny, vyplnit 5 - 10 údajů pro jednoho včelaře do příslušných
statistických tabulek nebo formulářů v ZO do jedné minuty, případně vyplnit
jednou za rok souhrnné údaje pro jednu ZO do příslušných formulářů nebo
tabulek za 2 - 3 minuty, vyplnit v ZO jedno číslo, na kolik včelstev
příslušný včelař požaduje dotaci během 10 sekund, aby počítač za další
sekundu vyhodil celkovou sumu peněz, kolik ten včelař dostane atd atd.
Pokud ano, tak co proboha ti funkcionáři v početných výborech ZO a na
krajích dělají, že to sotva stíhají?
Jako odborný konzultant informačních systémů taky dozajista víš, že databáze
okolo 60 tisíc členů, kde na každého člena se uchovává nějaká desítka údajů
je dnes bagatelní velikosti a kdejaký trochu úspěšnější trochu déle
fungující internetový obchod má tu databázi znatelně větší. Že vlastní
databázový program, který by mohl takovou databázi spravovat, se dá získat i
v bezplatné volně šiřitelné verzi nebo za paušální poplatek nebo dokonce
přímo v rámci hostingu webových stránek. Že přístup k takové databázi přes
webový prohlížeč je úplně standartní věc stejně tak jako v případě potřeby
šifrovaný přístup k té databázi. Že tedy než platit na krajích nějaké
úředníky kvůli agendě, je dneska mnohem levnější a akceschopnější tak v 95
procentech tu agendu vést přímou komunikací ZO s vedením svazu a vynechat
zbytečné mezičlánky.
Převzít agendu ZO placeným pracovníkem kraje je zdánlivě dobrý nápad, jenže
je uskutečnitelný jen za předpokladu, že všichni včelaři budou s tím
pracovníkem komunikovat online po internetu. A to tak není, hodně starých
včelařů si to nebudou ochotni zařídit ani přes syny nebo vnuky. Takže takový
pracovník by potom musel tyto včelaře objíždět po kraji osobně a to je
nesmysl. Naopak pokud se agenda nechá na základních organizacích, ty si už
údaje od včelařů bez internetu pohlídají a když už je budou mít, mohou je
rovnou vložit do databáze Svazu mimo jakékoliv další funkcionáře.

R. Polášek

Vážený uvědomujete si , že polovina třicátníků dodneška neumí zacházet s počítačem natož s internetem
V základní škole je povinná informatika teprve pár let, a to až na druhém stupni

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Jak to vidím já...
> Datum: 06.5.2008 14:58:09
> ----------------------------------------
> Vážený příteli Rousku,
> jako odborný konzultant informačních systémů dozajista považuješ za normální
> napsat finální zápis ze schůze nebo porady o rozsahu 1 list A4 do půl
> hodiny, vyplnit 5 - 10 údajů pro jednoho včelaře do příslušných
> statistických tabulek nebo formulářů v ZO do jedné minuty, případně vyplnit
> jednou za rok souhrnné údaje pro jednu ZO do příslušných formulářů nebo
> tabulek za 2 - 3 minuty, vyplnit v ZO jedno číslo, na kolik včelstev
> příslušný včelař požaduje dotaci během 10 sekund, aby počítač za další
> sekundu vyhodil celkovou sumu peněz, kolik ten včelař dostane atd atd.
> Pokud ano, tak co proboha ti funkcionáři v početných výborech ZO a na
> krajích dělají, že to sotva stíhají?
> Jako odborný konzultant informačních systémů taky dozajista víš, že databáze
> okolo 60 tisíc členů, kde na každého člena se uchovává nějaká desítka údajů
> je dnes bagatelní velikosti a kdejaký trochu úspěšnější trochu déle
> fungující internetový obchod má tu databázi znatelně větší. Že vlastní
> databázový program, který by mohl takovou databázi spravovat, se dá získat i
> v bezplatné volně šiřitelné verzi nebo za paušální poplatek nebo dokonce
> přímo v rámci hostingu webových stránek. Že přístup k takové databázi přes
> webový prohlížeč je úplně standartní věc stejně tak jako v případě potřeby
> šifrovaný přístup k té databázi. Že tedy než platit na krajích nějaké
> úředníky kvůli agendě, je dneska mnohem levnější a akceschopnější tak v 95
> procentech tu agendu vést přímou komunikací ZO s vedením svazu a vynechat
> zbytečné mezičlánky.
> Převzít agendu ZO placeným pracovníkem kraje je zdánlivě dobrý nápad, jenže
> je uskutečnitelný jen za předpokladu, že všichni včelaři budou s tím
> pracovníkem komunikovat online po internetu. A to tak není, hodně starých
> včelařů si to nebudou ochotni zařídit ani přes syny nebo vnuky. Takže takový
> pracovník by potom musel tyto včelaře objíždět po kraji osobně a to je
> nesmysl. Naopak pokud se agenda nechá na základních organizacích, ty si už
> údaje od včelařů bez internetu pohlídají a když už je budou mít, mohou je
> rovnou vložit do databáze Svazu mimo jakékoliv další funkcionáře.
>
> R. Polášek
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, May 06, 2008 12:40 PM
> Subject: RE: Jak to vidím já...
>
>
>
> Vazeny priteli Polasku.
> Prosim, nejdrive se seznam s organizacni strukturou CSV (
> http://www.vcelarstvi.cz/ ), dotacni politikou CR a EU (
> http://www.mze.cz/ ). Zahrn do toho vekovou strukturu vcelaru pro sber dat a
> az po tomto kroku zacni psat zasvecena doporuceni jak vse zjednodusit. Jinak
> meritem veci bylo prevzeti agendy ZO placenym pracovnikem CSV na urovni
> kraje. Pro tvou informaci pracuji jako odborny konzultant informacnich
> systemu (ta prace na psacim stroji).
> Preji hezky den. Frantisek
>
>
> Já to zas vidím tak, že většina agendy je vytvářena buď na ústředí nebo v
> základních organizacích. Na úrovní krajů nových věcí vzniká velmi málo,
> ostatně je to logické. Jestli Svaz funguje tak, že na krajích se to, co
> přijde shora nebo zdola opisuje z jedněch papírů na druhé a teprve potom
> posílá dál, tak se nedivím, že to je tak, jak to je.
>
> R. Polášek
>
>
>
>
>
>

Vážený příteli Rousku,
jako odborný konzultant informačních systémů dozajista považuješ za normální
napsat finální zápis ze schůze nebo porady o rozsahu 1 list A4 do půl
hodiny, vyplnit 5 - 10 údajů pro jednoho včelaře do příslušných
statistických tabulek nebo formulářů v ZO do jedné minuty, případně vyplnit
jednou za rok souhrnné údaje pro jednu ZO do příslušných formulářů nebo
tabulek za 2 - 3 minuty, vyplnit v ZO jedno číslo, na kolik včelstev
příslušný včelař požaduje dotaci během 10 sekund, aby počítač za další
sekundu vyhodil celkovou sumu peněz, kolik ten včelař dostane atd atd.
Pokud ano, tak co proboha ti funkcionáři v početných výborech ZO a na
krajích dělají, že to sotva stíhají?
Jako odborný konzultant informačních systémů taky dozajista víš, že databáze
okolo 60 tisíc členů, kde na každého člena se uchovává nějaká desítka údajů
je dnes bagatelní velikosti a kdejaký trochu úspěšnější trochu déle
fungující internetový obchod má tu databázi znatelně větší. Že vlastní
databázový program, který by mohl takovou databázi spravovat, se dá získat i
v bezplatné volně šiřitelné verzi nebo za paušální poplatek nebo dokonce
přímo v rámci hostingu webových stránek. Že přístup k takové databázi přes
webový prohlížeč je úplně standartní věc stejně tak jako v případě potřeby
šifrovaný přístup k té databázi. Že tedy než platit na krajích nějaké
úředníky kvůli agendě, je dneska mnohem levnější a akceschopnější tak v 95
procentech tu agendu vést přímou komunikací ZO s vedením svazu a vynechat
zbytečné mezičlánky.
Převzít agendu ZO placeným pracovníkem kraje je zdánlivě dobrý nápad, jenže
je uskutečnitelný jen za předpokladu, že všichni včelaři budou s tím
pracovníkem komunikovat online po internetu. A to tak není, hodně starých
včelařů si to nebudou ochotni zařídit ani přes syny nebo vnuky. Takže takový
pracovník by potom musel tyto včelaře objíždět po kraji osobně a to je
nesmysl. Naopak pokud se agenda nechá na základních organizacích, ty si už
údaje od včelařů bez internetu pohlídají a když už je budou mít, mohou je
rovnou vložit do databáze Svazu mimo jakékoliv další funkcionáře.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 12:40 PM
Subject: RE: Jak to vidím já...



Vazeny priteli Polasku.
Prosim, nejdrive se seznam s organizacni strukturou CSV (
http://www.vcelarstvi.cz/ ), dotacni politikou CR a EU (
http://www.mze.cz/ ). Zahrn do toho vekovou strukturu vcelaru pro sber dat a
az po tomto kroku zacni psat zasvecena doporuceni jak vse zjednodusit. Jinak
meritem veci bylo prevzeti agendy ZO placenym pracovnikem CSV na urovni
kraje. Pro tvou informaci pracuji jako odborny konzultant informacnich
systemu (ta prace na psacim stroji).
Preji hezky den. Frantisek


Já to zas vidím tak, že většina agendy je vytvářena buď na ústředí nebo v
základních organizacích. Na úrovní krajů nových věcí vzniká velmi málo,
ostatně je to logické. Jestli Svaz funguje tak, že na krajích se to, co
přijde shora nebo zdola opisuje z jedněch papírů na druhé a teprve potom
posílá dál, tak se nedivím, že to je tak, jak to je.

R. Polášek

Pro tvou informaci pracuji jako odborny konzultant informacnich systemu (ta prace na psacim stroji).
Preji hezky den. Frantisek
-----
Radim psal, že toho na krajích moc nevzniká, že se to jen přeposílá. Výše citované - to byla jediná konkrétní informace.
Jaké je tedy postavení krajů ve struktuře ČSV a co tam vzniká nového?
Kdo je partnerem KÚ a jaké má postavení? Kde se vzaly, když to na sjezdu nešlo?
Karel

Vážený pane já nikdy nepsal o hrozbě převčelení. Také dobře vím , že jsou stanoviště která jsou pro včely úživná i do konce srpna a 100 včelstev tam není problém a jsou také taková kde koncem června mají včely pravidelně hlad a neuživí se jich tam ani deset Také vím ,že jsou včelaři kteří se tím živí a mají několik pevných stanovišť která obhospodařují a jsou i takoví kteří pokud jim to mor dovolí jedou od řepky k řepce tak jak postupně nakvétá nebo za akátem a jižní Moravu nebo zase na slunečnici maliny a jiné. Já spíš upozorňuji na stav který dnes v některých postižených oblastech nastává a to je nedostatek včel v krajině kde nebudou velkovčelaři jezdit nebo zakládat stanoviště kvůli malé úživnosti Příkladně v loňském roce sady v Bouzově hledali kdo jim přijede opylovat když v okolí byly včely vypáleny na mor. A jak jste před pár dny mohl vidět v televizi jiní to zase řešily dovozem čmeláků ze Slovenska. Právě takovým včelařům kteří zřizují trvalá stanoviště já fandím a jim patří pak velká poklona

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak to vid?m j?...
> Datum: 06.5.2008 12:34:17
> ----------------------------------------
> (emailem):>A dosahuje Vaše představivost tak daleko, že by jste byl ochoten
> dovést 20 včelstev na objednání nějakého př. OÚ do nejmenované vesničky a
> za 150 Kč na včelstvo je tam ponechat celou vegetační sezónu jen kvůli
> opylování a získal by jste jen 10 kg medu ze včelstva? Zvláště když na
> jiných stanovištích by jste měl 75 Kg<
> .........
>
> Neodpověděl jste mi.
>
> Jen píšete nějaké otázky a téze o převčelení a hromadění u jedné ze skupin
> chovatelů - velkochovů. Hromadění názoru tohoto typu je škodlivé a může
> přerůst v chrakteristickou škodu, kterou potkalo včelaře, jestli se
> kolébají ve svých představách např. o VD! Škoda je potom pravidelná, horší
> a kolektivní a předchází ji vždy takové - řečeno téze o ničem. Já jsem
> skutečný a převčelení z mého působení nehrozí, protože není ani možné.
> Domnívám se, že umím plánovat a provádět svůj chov na normální a ne na
> fantazijní úrovni.
>
> Mám od během měsíce dubna - letos o tři trvalá stanoviště navíc a typněte
> si, jestli si je někdo objednal. Ne. Všechna stanoviště mám trvalá a musel
> jsem je osobně vyběhat a pokud by se stala taková nepředpokládaná situace a
> byla by vznesena objednávka a možnost zřízení dalšího nového stanoviště v
> mém pásmu (2/3 okresu Břeclav - což je docela dost OÚ a MÚ ) klidně je
> zřídím jako trvalá. Stanoviště totiž mají sice své nevýhody, ale jestli se
> standardně osvědčí, je dále udržováno. Tak se stane vždy a jen kvůli
> opylení hospodářských rostlin a ne zvůle nějkého zastupitelstva s volně
> rostoucími rostlinami. :-))
>
> Má trvalá stanoviště včelstev zdaleka nemají průměrný výnos 75 kg a ani
> takový výnos nechci.
>
> Mám sousedy s kočovnými vozy, kteří převáží včelstva a oups, nemají nyní
> buď včely nebo mají vypálené vozy po opatřeních na mor. To se jim ten výnos
> pěkně totiž Vážený pane krátí. Kočování je momentálně nevýhodné už nějakou
> delší dobu. Proto- protože výnosy se počítají u mých trvalých stanovišť
> dlouhodobě (průřez alespoň 5-ti sezon) a ne nějakých buchlých 75 kg za
> nějakou sezonu.
>
> Bez hypotéz o objednávkách. Žádný OÚ si včely nikdy neobjedná, leda, že by
> byl sám pěstitelem hospodářských rostlin!
>
> Takže mi odpovězte, nebo, viděl jste někde velkochovy, kde se hromadí ve
> velkém včely?
>
>
>

>Zkuste nědo někdy popřemýšlet, jestli by nebylo výhodné včelaře zkrátka naučit používat a využívat internet a třeba takovou jednoduchou metodou - žádostmi o peníze?

Podavat zadosti o dotace by mel urcite kazdy vcelar sam za sebe a ne nejaky svaz. Doufam, ze kdyz pujde o vetsi castky nez ta dotace 150, tak to bude stat tlacit k vytvoreni vlastnich kapacit pro kontakt se vcelari. Ma to ale jeden hacek, proc se urednikum do toho nechce. Bezny urednik prece nepozna, zda vcelar zadajici o 150 korun dotace podvadi nebo ne. Pokud to jde pres svaz, stat si myje ruce, protoze prece svaz se zaruci, ze zadosti jsou opravnene. Ruku na srdce, duvernik zakladni organizace muze snazeji zkontrolovat kolik vcelstev ten nebo onen soused na vesnici ma nez nejaky urednik (jestli se tak ale vsude deje, je ale stejne otazka).
Stat by musel mit zbytecne slozity kontrolni aparat aby mohl udelovat dotace primo.
Resenim je odbourat nesmyslne male dotace (D1) a dat dotace financne podstatne natolik, aby se vyplatilo je podavat i spolu s kontrolnimi mechanismy.
Umim si predstavit, ze dotace na zazimovani se muze vyplatit pro obe strany (stat i vcelare) jen kdyz budu mit vetsi mnozstvi vcelstev. U par ulu si ten cukr preci koupim v lidlu za 14 Kc sam.

>Taktéž jsme se dozvěděli,že jsme Český Svaz Včelařů o.s.
Jak to vidím já : vidím,že vítězí byrokrati a s nástupem
ohromné potřeby administrace,nekonečných formulářů a hlášení,žádostí o dotace,a opatření racionaluzace téměř na vše na co se člověk podívá,bude toto mít nedobrý dopad.

Musim upozornit, ze cesky svaz vcelaru je dobrovolna organizace sdruzujici sve cleny. Neplati ze vcelar = clen svazu. Proto neni treba, abyste zde vylevali vsechno, co se u vas ve svazu semele. Obycejneho vcelare to nezajima. Organizace vznikaji a zanikaji, chovu vcel se to netyka.
Myslim, ze neni obdobna organizace, ktera by se takto navenek prezentovala jako csv. Uz jste slyseli horekovat nekde v mediich svazaky orchidejare nebo svazaky pestitele kraliku?

Jestlize stat kdysi prenesl podavani zadosti o dotace na cesky svaz vcelaru, zajiste s tim svaz souhlasil, ne uz tak kazdy vcelar. Ja osobne s nevoli vidim, kdyz musim kazdorocne podavat zadost o statni dotace pres nejaky svaz, kdyz jsou to dobrovolnici se kterymi nemam nic spolecneho. Jen statni organ je pro mne zavazny partner.
Stejne tak vysetreni meli jde pres svaz.
Odbourejte tyto druzstevnicke nesmysly z minulosti a vcelarskym svazum se podstatne ulevi.

R.Polášek:>Já to zas vidím tak, že většina agendy je vytvářena buď na ústředí nebo v
základních organizacích. Na úrovní krajů nových věcí vzniká velmi málo,
ostatně je to logické.<
.........

Něco jsem řekl v bodě 5 tu: http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=8921&(8900)

A vidím to stále takto. Zkuste nědo někdy popřemýšlet, jestli by nebylo výhodné včelaře zkrátka naučit používat a využívat internet a třeba takovou jednoduchou metodou - žádostmi o peníze? (stím i další papírování) Účelné a rychlé a bez vytáček těch, kteří nemají zájem dělat sami za sebe administrativu, ale chcou jen výhody a peníze. Naučí se hlavně o sebe a ve spolku starat aby měly peníze a neschopní, kteří nedokážou se chovat ani společensky a spolkově tak, žeby slušně požádali někoho druhého, když si neví rady, tak ti účelně pro dobro spolku odpadnou.

To, co přinese každý člen do spolku může být úsporou. Zřizovat kraje se mi zdá neúčelné a drahé a hlavně zbytečné. Jo kdyby, tak oblastní zprávy pro Čechy a Moravu To jo, ale to by znamenal "rozvod" a hlavně rozkol v ČSV. A to by nemuselo dopadnout dobře!

Vazeny priteli Polasku.
Prosim, nejdrive se seznam s organizacni strukturou CSV ( http://www.vcelarstvi.cz/ ), dotacni politikou CR a EU ( http://www.mze.cz/ ). Zahrn do toho vekovou strukturu vcelaru pro sber dat a az po tomto kroku zacni psat zasvecena doporuceni jak vse zjednodusit. Jinak meritem veci bylo prevzeti agendy ZO placenym pracovnikem CSV na urovni kraje. Pro tvou informaci pracuji jako odborny konzultant informacnich systemu (ta prace na psacim stroji).
Preji hezky den. Frantisek


Já to zas vidím tak, že většina agendy je vytvářena buď na ústředí nebo v
základních organizacích. Na úrovní krajů nových věcí vzniká velmi málo,
ostatně je to logické. Jestli Svaz funguje tak, že na krajích se to, co
přijde shora nebo zdola opisuje z jedněch papírů na druhé a teprve potom
posílá dál, tak se nedivím, že to je tak, jak to je.

R. Polášek

všecno má své + i - folie zase po závanu větru lítají po zahradě nebo je lovíš někde v křoví,plexi je drahé, sololit více vlhne, juta se brzy trhá Takže stačí si jen vybrat

pepan

---

Je to tak, od jara zkousim durofolovou folii. Neni to ale nijak levne, pokud mate vetsi mnozstvi ulu. Jestli ta folie nevydrzi radove roky, hodne se to prodrazi. Jinak ve vetru polozena na zemi opravdu leta.

Loni jsem pouzival obycejnou zahradnickou cernou folii. Stoji pakatel, netrha se, vydrzi asi dele nez ten durofol, ale je to vlastne pevny igelit a za vetrneho pocasi se spatne nasazuje, protoze porad jeden konec ve vetru vlaje.

Potize nastavkovych ulu jsou s vlhkosti. Je-li nasazena nejaka folie (ale staci i drevena strecha), srazi se na povrchu voda a ramky pod ni plesnivi (vcely se tam jednak nedostanou, jednak v zime ani nic necisti).

Tu vysrazenou vodu mozna vcely na jare upotrebi, ale ramky a nekdy i steny ulu trpi. Vetraci ocka leckdos u nizkonastavkovych ulu zavrhne, sito pokud je na dne, musi byt asi pres cele dno aby to ucine vetralo az do "horniho komina" a pres zimu je stejne narizeno mit dno zakryte podlozkou. Takze plisen. Teprve po vyndani spadovych podlozek se to zlepsilo, ale zimni plisen porad jeste uplne nezmizela.

(emailem):>A dosahuje Vaše představivost tak daleko, že by jste byl ochoten dovést 20 včelstev na objednání nějakého př. OÚ do nejmenované vesničky a za 150 Kč na včelstvo je tam ponechat celou vegetační sezónu jen kvůli opylování a získal by jste jen 10 kg medu ze včelstva? Zvláště když na jiných stanovištích by jste měl 75 Kg<
..........

Neodpověděl jste mi.

Jen píšete nějaké otázky a téze o převčelení a hromadění u jedné ze skupin chovatelů - velkochovů. Hromadění názoru tohoto typu je škodlivé a může přerůst v chrakteristickou škodu, kterou potkalo včelaře, jestli se kolébají ve svých představách např. o VD! Škoda je potom pravidelná, horší a kolektivní a předchází ji vždy takové - řečeno téze o ničem. Já jsem skutečný a převčelení z mého působení nehrozí, protože není ani možné. Domnívám se, že umím plánovat a provádět svůj chov na normální a ne na fantazijní úrovni.

Mám od během měsíce dubna - letos o tři trvalá stanoviště navíc a typněte si, jestli si je někdo objednal. Ne. Všechna stanoviště mám trvalá a musel jsem je osobně vyběhat a pokud by se stala taková nepředpokládaná situace a byla by vznesena objednávka a možnost zřízení dalšího nového stanoviště v mém pásmu (2/3 okresu Břeclav - což je docela dost OÚ a MÚ ) klidně je zřídím jako trvalá. Stanoviště totiž mají sice své nevýhody, ale jestli se standardně osvědčí, je dále udržováno. Tak se stane vždy a jen kvůli opylení hospodářských rostlin a ne zvůle nějkého zastupitelstva s volně rostoucími rostlinami. :-))

Má trvalá stanoviště včelstev zdaleka nemají průměrný výnos 75 kg a ani takový výnos nechci.

Mám sousedy s kočovnými vozy, kteří převáží včelstva a oups, nemají nyní buď včely nebo mají vypálené vozy po opatřeních na mor. To se jim ten výnos pěkně totiž Vážený pane krátí. Kočování je momentálně nevýhodné už nějakou delší dobu. Proto- protože výnosy se počítají u mých trvalých stanovišť dlouhodobě (průřez alespoň 5-ti sezon) a ne nějakých buchlých 75 kg za nějakou sezonu.

Bez hypotéz o objednávkách. Žádný OÚ si včely nikdy neobjedná, leda, že by byl sám pěstitelem hospodářských rostlin!

Takže mi odpovězte, nebo, viděl jste někde velkochovy, kde se hromadí ve velkém včely?

Já to zas vidím tak, že většina agendy je vytvářena buď na ústředí nebo v
základních organizacích. Na úrovní krajů nových věcí vzniká velmi málo,
ostatně je to logické. Jestli Svaz funguje tak, že na krajích se to, co
přijde shora nebo zdola opisuje z jedněch papírů na druhé a teprve potom
posílá dál, tak se nedivím, že to je tak, jak to je.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 11:31 AM
Subject: RE: Jak to vidím já...


Já to zase vidím tak, že ty jsi v životě nikdy nějakou agendu neviděl ani z
rychlíku.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Polášek
Sent: Tuesday, May 06, 2008 9:50 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Jak to vidím já...

Nekvalifikovaní brigádníci, co umí jen rychle psát na PC, berou 60 - 100 Kč
za hodinu, kdo už umí počítat třeba v Excelu případně v jednoduchých
databázích a pracovat se složitějšímu formuláři , o nějakých 20 - 40 korun
víc. 1 list A4 opsaného textu se na internetu poptává za několik korun. Tím
chci říct, že se hledají problémy tam, kde nejsou. Pochybuji, že na kraji by
bylo více adminisrtace než kolik by zvládl jeden takový pracovník za
polovinu, třetinu měsíčního úvazku, když mu nebo jí nějaký , třeba
dobrovolný funkcionář řekne, co a jak má vyplňovat. Já to vidím tak, že
kdyby se chtělo, tak se k stávajícímu dobrovolnému krajskému funkcionáři
přijme na zkrácenou pracovní dobu nebo na smlouvu o dílo nebo tak nějak za
pár tisíc měsíčně nějaká administrátorská síla. Nějaká mamina na mateřské
nebo studentka atd po takové práci sáhne všemi deseti, zvláště když většinu
může udělat doma na svém počítači.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 12:17 AM
Subject: Re: Jak to vidím já...


> Zřídíle-li 1 až 2 nové úředníky na kraji, přibude Vám 6x více
> administrativy a nejméně 10x větší členské příspěvky.Krajské výbory a
> kajští úředníci je holý nesmysl.
> Jsem také starší, dělám funkci dobrovolně - umím číst a pokud mi dělá
čtení
> potíže, koupím si silněnjší brýle. Ale mnozí funkcináři či včelaři si
> Oběžník či Včelařství ani z obálky nevydají, jen nadávají. Domnívám
> se, že ZO tolik administrativy nemá - snad na podzim statistiku a
> členské příspěvky a to není tak mnoho.
> Pokud se týká dotací - tak se domnívám, že to tak složité není a pokud
> nechcete peníze na ruku, levné léčivo, medomat, přívěs... tak o to
> nežádejte a nestěžujte si nebo kupte páťákovi z Obecné školy zmrzlinu
> a on Vám dotazník vyplní / vždyž se jedná jen o adresu, zatrhnout
> cochcete a podpis - řečeno zjednodušeně/.
> Stejně je tomu tak s léčením, stěhováním včelstev, matek.. přečtěte si
vždy
> Přílohu v 7 čísle Včelařství. Nebo chcete rozvážet mor a roztoče?
> Ještě k opylování: Přírodě posloužíte nejlépe plošným rozmístěním
> včelstev,/ nejde jen o řepku, ale i o kytičku někde na "mezi"/ ale i sobě.
> Z ekonomického hlediska není hromadění včelstev nejlepší řešení, ale
> užitečné je kočování za snůškou.

Pro malý počet včelstev je podle mně školkování, klícky a podobné speciální
nářadí vcelku zbytečné. Pokud se ve včelstvu objeví v květnu rojové
matečníky, vytvoří se z plástu s matečníky plus z 1 - 2 dalších plástů s
plodem a bez matky do nového nastavku někde vedle oddělek. Pokud se matka
při proletu neztratí, což u nastavku s odělkem daného bokem od ostatních úlů
a odlišeného nějakým orientačním bodem by byla zvlášť velká smůla, s oddělku
prakticky s jistotou vyroste do srpna včelstvo, stačí jen přidávat nastavky
a rámky a hlídat minimální snůšku.. Klícky a jiné pomůcky pro školkování a
chov matek atd jsou spíše pro včelaře s větším počtem včelstev 5 - 10 - 20
včelstev. Kdo má málo včelstev, ani se nestačí na malém počtu chovaných
matek s těmi speciálními hejblaty naučit správně a bez chyb pracovat, jednou
se chov povede, dvakrát nepovede a hejblata potom končí obvykle někde v
šuplíku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdeněk HB" <sommer.z/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 10:33 AM
Subject: kolkování


> Minulý rok v létě jsem začal včelařit a založil jsem dvě včelstva v
> nastavkových úlech Optimál.V letošním roce chci provést rozšíření asi
> odsavačem s přidáním matky.
> Prosím o radu ohledně školkování. V principu vím o co se jedná, ale v
> praktickém provedení mám mezery.
> Konkrétně :
> - Lze rojový matečník přidat do odsavače bez klícky ?
> - V případě, že se přidává zaškolkovaný matečník kam klícku nejlépe
> umístit? Zaříznout přímo do plástu blízko plodu.
> - V časopisu MV je uvedeno "Zaškolkujeme matečník spolu s několika
> včelami".Jak zajistit krmení uzavřených včel v klícce aniž by došlo k
> předčasnému opuštění klicky včelami.
> Děkuji za radu.
>
>
>
>

No, doba, kdy jeden úředník dohromady s jednou písařkou na psacím stroji
vyprodukovali za den 5 dopisů a to pracovali opravdu intenzívně, jindy to
byly třebas jen dva dopisy denně je dávno pryč. Dneska těch 5 dopisů musí
vyprodukovat jedna pracovní administrativní síla s počítačem za 20 - 30
minut, jinak prostě není na trhu pracovních sil konkurenceschopná. Zájmová
organizace s podobnou velikostí jako ČSV, pokud jakýmkoliv způsobem
nezredukuje potřebné náklady na organizaci, nebude taky konkurenceschopná.
Je jedno, jak tou dělá, jestli zachová stávající množství administrace a
převede ji třeba na počítače, takže funkcionáři základních organizací budou
veškerou administraci dělat do nějaké síťové aplikace, jejíž centrum bude na
ústředí ČSV, což při počtu cca 60 tisíc včelařů je pro dnešní počítačové
databáze a internet směšná velikost nebo jestli radikálně omezí množství
administrace, aby to pro dobrovolné funcionáře bylo snadno zvládnutelné a
nebylo to pro ně neplacená otročina. Každopádně doba, kdy byli lidi běžně
ochotni hodiny denně pracovat jako neplacení funkcionáři, protože jiná
alternativa byly jen hospody, práce na zahradě nebo jiné zájmové kroužky je
dávno pryč. Pokud někdo má v dnešní době ty hodiny denně kvalitně pracovat,
musí být zaplacen, jinak prostě nebude pracovat kvalitně nebo bude výjimku
za kterou nebude sehnatelná náhrada.
Objem práce na kraji neznám, ale aspoň co se týká agendy, dozajista se dá
oproti době psacích strojů mnohonásobně urychlit, když se na to půjde
správným způsobem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 10:29 AM
Subject: RE: Jak to vidím já...



Vazeny priteli Polasku.
Je zrejme, ze si vubec nedovedes predstanit objem prace. Ja jako
predstavitel vcelaru pro Kralovehradecky kraj mam na starosti 5 OV a 63 ZO.
Vubec si nedovedu predstavit vest sam celou jejich agendu. Pro jednoho
cloveka to je zcela nezvladnutelny ukol a to jsme docela maly kraj, jsou i
vetsi. Promin, omlouvam se. Opet si sednu pri cteni prispevku na ruce, zde
se jedna o jine lobbi.
Hezky den Frantisek.


Nekvalifikovaní brigádníci, co umí jen rychle psát na PC, berou 60 - 100 Kč
za hodinu, kdo už umí počítat třeba v Excelu případně v jednoduchých
databázích a pracovat se složitějšímu formuláři , o nějakých 20 - 40 korun
víc. 1 list A4 opsaného textu se na internetu poptává za několik korun. Tím
chci říct, že se hledají problémy tam, kde nejsou. Pochybuji, že na kraji by
bylo více adminisrtace než kolik by zvládl jeden takový pracovník za
polovinu, třetinu měsíčního úvazku, když mu nebo jí nějaký , třeba
dobrovolný funkcionář řekne, co a jak má vyplňovat. Já to vidím tak, že
kdyby se chtělo, tak se k stávajícímu dobrovolnému krajskému funkcionáři
přijme na zkrácenou pracovní dobu nebo na smlouvu o dílo nebo tak nějak za
pár tisíc měsíčně nějaká administrátorská síla. Nějaká mamina na mateřské
nebo studentka atd po takové práci sáhne všemi deseti, zvláště když většinu
může udělat doma na svém počítači.

R. Polášek

Já to zase vidím tak, že ty jsi v životě nikdy nějakou agendu neviděl ani z rychlíku.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Polášek
Sent: Tuesday, May 06, 2008 9:50 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Jak to vidím já...

Nekvalifikovaní brigádníci, co umí jen rychle psát na PC, berou 60 - 100 Kč za hodinu, kdo už umí počítat třeba v Excelu případně v jednoduchých databázích a pracovat se složitějšímu formuláři , o nějakých 20 - 40 korun víc. 1 list A4 opsaného textu se na internetu poptává za několik korun. Tím chci říct, že se hledají problémy tam, kde nejsou. Pochybuji, že na kraji by bylo více adminisrtace než kolik by zvládl jeden takový pracovník za polovinu, třetinu měsíčního úvazku, když mu nebo jí nějaký , třeba dobrovolný funkcionář řekne, co a jak má vyplňovat. Já to vidím tak, že kdyby se chtělo, tak se k stávajícímu dobrovolnému krajskému funkcionáři přijme na zkrácenou pracovní dobu nebo na smlouvu o dílo nebo tak nějak za pár tisíc měsíčně nějaká administrátorská síla. Nějaká mamina na mateřské nebo studentka atd po takové práci sáhne všemi deseti, zvláště když většinu může udělat doma na svém počítači.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 12:17 AM
Subject: Re: Jak to vidím já...


> Zřídíle-li 1 až 2 nové úředníky na kraji, přibude Vám 6x více
> administrativy a nejméně 10x větší členské příspěvky.Krajské výbory a
> kajští úředníci je holý nesmysl.
> Jsem také starší, dělám funkci dobrovolně - umím číst a pokud mi dělá
čtení
> potíže, koupím si silněnjší brýle. Ale mnozí funkcináři či včelaři si
> Oběžník či Včelařství ani z obálky nevydají, jen nadávají. Domnívám
> se, že ZO tolik administrativy nemá - snad na podzim statistiku a
> členské příspěvky a to není tak mnoho.
> Pokud se týká dotací - tak se domnívám, že to tak složité není a pokud
> nechcete peníze na ruku, levné léčivo, medomat, přívěs... tak o to
> nežádejte a nestěžujte si nebo kupte páťákovi z Obecné školy zmrzlinu
> a on Vám dotazník vyplní / vždyž se jedná jen o adresu, zatrhnout
> cochcete a podpis - řečeno zjednodušeně/.
> Stejně je tomu tak s léčením, stěhováním včelstev, matek.. přečtěte si
vždy
> Přílohu v 7 čísle Včelařství. Nebo chcete rozvážet mor a roztoče?
> Ještě k opylování: Přírodě posloužíte nejlépe plošným rozmístěním
> včelstev,/ nejde jen o řepku, ale i o kytičku někde na "mezi"/ ale i sobě.
> Z ekonomického hlediska není hromadění včelstev nejlepší řešení, ale
> užitečné je kočování za snůškou.

A dosahuje Vaše představivost tak daleko, že by jste byl ochoten dovést 20 včelstev na objednání nějakého př. OÚ do nejmenované vesničky a za 150 Kč na včelstvo je tam ponechat celou vegetační sezónu jen kvůli opylování a získal by jste jen 10 kg medu ze včelstva? Zvláště když na jiných stanovištích by jste měl 75 Kg

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak to vid?m j?...
> Datum: 06.5.2008 08:10:03
> ----------------------------------------
> Tichý:>Z ekonomického hlediska není hromadění včelstev nejlepší řešení, ale
> užitečné je kočování za snůškou.<
> .........
>
> Mám velkou představivost. Můžete více charakterizovat a rozvést Váš názor
> na hromadění včelstev?
>
> Je to jako bych řekl, že hromadění lidí - včelařů, také není ekonomické,
> ale je tomu právě naopak! U kočování, které se Vám líbí je tomu také. Skoro
> to vypadá, že spíše je trnem v oku jsou samotné velké chovy, kde hromadění
> jsou na určitých výšších.
>
>
>

On Tuesday 06 of May 2008 10:33:06 Zdeněk HB wrote:
> Minulý rok v létě jsem začal včelařit a založil jsem dvě včelstva v
> nastavkových úlech Optimál.V letošním roce chci provést rozšíření asi
> odsavačem s přidáním matky.
> Prosím o radu ohledně školkování. V principu vím o co se jedná, ale v
> praktickém provedení mám mezery.
> Konkrétně :
> - Lze rojový matečník přidat do odsavače bez klícky ?

ano, lze, je vsak pravdepodobne, ze rojivejsi bude i vylihla matka. Pokud
nemate zkusenosti, kupte si za cca 50 kc otevreny matecnik.

> - V případě, že se přidává zaškolkovaný matečník kam klícku nejlépe
> umístit? Zaříznout přímo do plástu blízko plodu.

pokud tam nebude jina matka (matecnik) , je skolkovani zbytecne.

> - V časopisu MV je uvedeno "Zaškolkujeme matečník spolu s několika
> včelami".Jak zajistit krmení uzavřených včel v klícce aniž by došlo k
> předčasnému opuštění klicky včelami.
> Děkuji za radu.

budou je krmit ostatni vcely pres pletivo - stejne by ale krmily i samotnou
matku.

honza

Vazeny priteli Polasku.
Je zrejme, ze si vubec nedovedes predstanit objem prace. Ja jako predstavitel vcelaru pro Kralovehradecky kraj mam na starosti 5 OV a 63 ZO. Vubec si nedovedu predstavit vest sam celou jejich agendu. Pro jednoho cloveka to je zcela nezvladnutelny ukol a to jsme docela maly kraj, jsou i vetsi. Promin, omlouvam se. Opet si sednu pri cteni prispevku na ruce, zde se jedna o jine lobbi.
Hezky den Frantisek.


Nekvalifikovaní brigádníci, co umí jen rychle psát na PC, berou 60 - 100 Kč
za hodinu, kdo už umí počítat třeba v Excelu případně v jednoduchých
databázích a pracovat se složitějšímu formuláři , o nějakých 20 - 40 korun
víc. 1 list A4 opsaného textu se na internetu poptává za několik korun. Tím
chci říct, že se hledají problémy tam, kde nejsou. Pochybuji, že na kraji by
bylo více adminisrtace než kolik by zvládl jeden takový pracovník za
polovinu, třetinu měsíčního úvazku, když mu nebo jí nějaký , třeba
dobrovolný funkcionář řekne, co a jak má vyplňovat. Já to vidím tak, že
kdyby se chtělo, tak se k stávajícímu dobrovolnému krajskému funkcionáři
přijme na zkrácenou pracovní dobu nebo na smlouvu o dílo nebo tak nějak za
pár tisíc měsíčně nějaká administrátorská síla. Nějaká mamina na mateřské
nebo studentka atd po takové práci sáhne všemi deseti, zvláště když většinu
může udělat doma na svém počítači.

R. Polášek

Minulý rok v létě jsem začal včelařit a založil jsem dvě včelstva v nastavkových úlech Optimál.V letošním roce chci provést rozšíření asi odsavačem s přidáním matky.
Prosím o radu ohledně školkování. V principu vím o co se jedná, ale v praktickém provedení mám mezery.
Konkrétně :
- Lze rojový matečník přidat do odsavače bez klícky ?
- V případě, že se přidává zaškolkovaný matečník kam klícku nejlépe umístit? Zaříznout přímo do plástu blízko plodu.
- V časopisu MV je uvedeno "Zaškolkujeme matečník spolu s několika včelami".Jak zajistit krmení uzavřených včel v klícce aniž by došlo k předčasnému opuštění klicky včelami.
Děkuji za radu.

Nekvalifikovaní brigádníci, co umí jen rychle psát na PC, berou 60 - 100 Kč
za hodinu, kdo už umí počítat třeba v Excelu případně v jednoduchých
databázích a pracovat se složitějšímu formuláři , o nějakých 20 - 40 korun
víc. 1 list A4 opsaného textu se na internetu poptává za několik korun. Tím
chci říct, že se hledají problémy tam, kde nejsou. Pochybuji, že na kraji by
bylo více adminisrtace než kolik by zvládl jeden takový pracovník za
polovinu, třetinu měsíčního úvazku, když mu nebo jí nějaký , třeba
dobrovolný funkcionář řekne, co a jak má vyplňovat. Já to vidím tak, že
kdyby se chtělo, tak se k stávajícímu dobrovolnému krajskému funkcionáři
přijme na zkrácenou pracovní dobu nebo na smlouvu o dílo nebo tak nějak za
pár tisíc měsíčně nějaká administrátorská síla. Nějaká mamina na mateřské
nebo studentka atd po takové práci sáhne všemi deseti, zvláště když většinu
může udělat doma na svém počítači.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 12:17 AM
Subject: Re: Jak to vidím já...


> Zřídíle-li 1 až 2 nové úředníky na kraji, přibude Vám 6x více
> administrativy a nejméně 10x větší členské příspěvky.Krajské výbory a
> kajští úředníci je holý nesmysl.
> Jsem také starší, dělám funkci dobrovolně - umím číst a pokud mi dělá
čtení
> potíže, koupím si silněnjší brýle. Ale mnozí funkcináři či včelaři si
> Oběžník či Včelařství ani z obálky nevydají, jen nadávají. Domnívám se, že
> ZO tolik administrativy nemá - snad na podzim statistiku a členské
> příspěvky a to není tak mnoho.
> Pokud se týká dotací - tak se domnívám, že to tak složité není a pokud
> nechcete peníze na ruku, levné léčivo, medomat, přívěs... tak o to
> nežádejte a nestěžujte si nebo kupte páťákovi z Obecné školy zmrzlinu a on
> Vám dotazník vyplní / vždyž se jedná jen o adresu, zatrhnout cochcete a
> podpis - řečeno zjednodušeně/.
> Stejně je tomu tak s léčením, stěhováním včelstev, matek.. přečtěte si
vždy
> Přílohu v 7 čísle Včelařství. Nebo chcete rozvážet mor a roztoče?
> Ještě k opylování: Přírodě posloužíte nejlépe plošným rozmístěním
> včelstev,/ nejde jen o řepku, ale i o kytičku někde na "mezi"/ ale i sobě.
> Z ekonomického hlediska není hromadění včelstev nejlepší řešení, ale
> užitečné je kočování za snůškou.

Jestli nebude vhodnější místo zkoušení, co včely vydrží, zkusit si sehnat
starou sovětskou nebo možná ještě kdysi ruskou včelařskou literaturu, aby se
znova nevynalézalo už vynalezené. V Rusku se přece svého času včely běžně
zimovaly ve stébnících , defakto upravených zemljankách. V dnešním sklepě
asi bude problém v tom, že samotný sklep nesmí být během zimy používaný,
jinak by včely byly vyrušovány. Taky v okruhu minimálně desítek metrů nesmí
být dělány práce vytvářející silné rázy, třeba rozbíjení betonu kladivem
nebo sbíječkou, případně i obyčejná práce v dílně, rázy z těchto prací se
šíří půdou desítky metrů daleko.
Jinak jediný nápad, kdy by takové zimování bylo co k čemu, mně vychází
"skladování" oddělků s novými matkami přes zimu, aby se časně na jaře s
ziskem prodali těm včelařům, kteří v úlu ztratili matku a nemají náhradní.
To by ale spíše chtělo nějakou chladnou komoru s elektronicky řízenou
teplotou a vlhkostí pro stovky včelstvíček, aby se zaplatily pořizovací a
provozní náklady z ušetřeného cukru atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 05, 2008 9:04 PM
Subject: Re: Polystyrenový oploďnáček

> Hloupost to není, jde o experiment typu:,,co včely vydrží?,, Ztráta
> oplodňáčkového včelstva mě spíše potěší než rozzlobí. Zbavím se tak
> potenciálních nosematických včel. Na podzim v oplodňáčku vyměním matku za
> starou nekvalitní, takže její případný úhyn mi vadit rozhodně nebude.
> Ztráty ve formě včel, plodu, zásob jsou v případě oplodňáčku zanedbatelné
a
> stojí mi za to, neboť tento úlek jde výborně použít jako demonstrační
úlek,
> poslouží k lákání zájemců o život včel či včelaření.
>
> Co se týče léčení, to si můžu provádět bez problému sám ( mám na to
licenci
> ). Léčení postřikem ( a nátěrem plodu ) bude úplně stačit. Přežití ve
> sklepě nevidím zas tak bledě. U nás ve sklepě máme v zimě poměrně stálou
> teplotu ( +/- 8 °C ). Chumáč bude poměrně roztažen, takže obsedne větší
> plochu zásob, pohyb za zásobami nebude potřebný. Včely by ve tmě neměli
> plodovat ( začátek plodování se spouští prodlužování délky dne ). Tedy by
> měli mít minimální spotřebu zásob. Jsem zvědav, zda ve sklepě vydrží.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
> http://www.vcelarenihrou.cz/chovatelske-potreby
>

Koupit se určitě dají, čmeláci se široce používají k opylování rostlin ve
sklenících. Na rozdíl od včel mají na kratší vzdálenost mnohem lepší
orientační schopnosti, takže nehynou na průhledných sklech skleníků, a
jejich úlek je jaksi komornější a asi méně obtěžuje obsluhu skleníků než
nějaký oddělek se včelami. Taky na podzim se "sklidí" čmeláčí samičky a
uloží se k zimování a kdykoliv potom v zimě se mohou řízeným způsobem pomocí
CO2 probudit a nějaký měsíc někde v hale odchovávat na včelím pylu, dokud
to není úlek s mnoha desítkami nebo dokonce stovkami jedinců. Pro nějaký
úlek s čmeláky na zahradu bych ale spíše zkusil sbít ten úlek o velikosti
oplodňáčku, nacpat do něho nějakou vatu a myslím, že ještě nyní samičky
teplomilnějších druhů čmeláků se probouzejí a hledají vhodné dutiny, takže
by se tam mohli i nyní sami nastěhovat, i když asi většina čmeláků se
probouzí spíše v dubnu nebo možná letos i v březnu. Je pár webů, co se
zabývají čmeláky a návod na úlky tam někde bude, jen je třeba ty weby najít.
Kupované čmeláky, tam by mohl v budoucnu nastat problém v tom, že takový
úlek na podzim taky odchová svoje samičky, které se rozletí do volné přírody
a vnesou do přírodní čmeláčí populace svoje geny. Tím dojde minimálně k
snížení genové rozmanitosti toho příslušného druhu čmeláků, což by v
budoucnu mohlo být minus, případně k vytlačování nějakého vzácnějšího druhu
čmeláka. Navíc kupovaný úlek bude o měsíce dále ve vývoji a tudíž silnější ,
takže na podzim vychová těch samiček mnohem více než "přírodní" hnízdo.
Jinak jsem během let viděl u včelařů pár hnízd čmeláků a vždycky to bylo pro
návštěvníky velice atraktivní lákadlo, větší než pohled do včelího úlu.
Čmeláci jsou taky klidnější, po sundání víka, když se jim nehrabe v hnízdě,
jen na ně kouká, jsou obvykle velice klidní a neútočí na rozdíl od včel.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 7:37 AM
Subject: Re: čmeláci


> Nevíte náhodou někdo kde se dají koupit čmeláci?Kolega z práce by měl
> zájem.Vyděl to o víkendu ve zprávách jak si je sadař přivezl ze
> Slovenska.Možná by mě pomohl pan Turčány.
> Díky Míra
>
> Či sa dajú kúpiť priamo rodinky čmeľov v praktických chovných jednotkách
to
> neviem, ale viem, že holandská firma KOOPERT,s.r.o. v Nových Zámkoch ročne
> vyprodukuje 300 tis čmelích rodín.
>
> Skúste sa informovať na tel. linke: O35 6445390, e-mail: info/=/koopert.sk.,
> KOOPERT.s.r.o. Komárňanská cesta 13, Nové Zámky. Anton
>
> Nápíšte ako Ste pochodili.

Tichý:>Z ekonomického hlediska není hromadění včelstev nejlepší řešení, ale užitečné je kočování za snůškou.<
..........

Mám velkou představivost. Můžete více charakterizovat a rozvést Váš názor na hromadění včelstev?

Je to jako bych řekl, že hromadění lidí - včelařů, také není ekonomické, ale je tomu právě naopak! U kočování, které se Vám líbí je tomu také. Skoro to vypadá, že spíše je trnem v oku jsou samotné velké chovy, kde hromadění jsou na určitých výšších.

Nevíte náhodou někdo kde se dají koupit čmeláci?Kolega z práce by měl zájem.Vyděl to o víkendu ve zprávách jak si je sadař přivezl ze Slovenska.Možná by mě pomohl pan Turčány.
Díky Míra

Či sa dajú kúpiť priamo rodinky čmeľov v praktických chovných jednotkách to neviem, ale viem, že holandská firma KOOPERT,s.r.o. v Nových Zámkoch ročne vyprodukuje 300 tis čmelích rodín.

Skúste sa informovať na tel. linke: O35 6445390, e-mail: info/=/koopert.sk., KOOPERT.s.r.o. Komárňanská cesta 13, Nové Zámky. Anton

Nápíšte ako Ste pochodili.

Zřídíle-li 1 až 2 nové úředníky na kraji, přibude Vám 6x více administrativy a nejméně 10x větší členské příspěvky.Krajské výbory a kajští úředníci je holý nesmysl.
Jsem také starší, dělám funkci dobrovolně - umím číst a pokud mi dělá čtení potíže, koupím si silněnjší brýle. Ale mnozí funkcináři či včelaři si Oběžník či Včelařství ani z obálky nevydají, jen nadávají. Domnívám se, že ZO tolik administrativy nemá - snad na podzim statistiku a členské příspěvky a to není tak mnoho.
Pokud se týká dotací - tak se domnívám, že to tak složité není a pokud nechcete peníze na ruku, levné léčivo, medomat, přívěs... tak o to nežádejte a nestěžujte si nebo kupte páťákovi z Obecné školy zmrzlinu a on Vám dotazník vyplní / vždyž se jedná jen o adresu, zatrhnout cochcete a podpis - řečeno zjednodušeně/.
Stejně je tomu tak s léčením, stěhováním včelstev, matek.. přečtěte si vždy Přílohu v 7 čísle Včelařství. Nebo chcete rozvážet mor a roztoče?
Ještě k opylování: Přírodě posloužíte nejlépe plošným rozmístěním včelstev,/ nejde jen o řepku, ale i o kytičku někde na "mezi"/ ale i sobě. Z ekonomického hlediska není hromadění včelstev nejlepší řešení, ale užitečné je kočování za snůškou.

Doporučený postup:
začátek chovu...
-v sobotu se nastartují matečníky v sádce či bezmatečném včelstvu bez otevřeného plodu a nad chovným včelstvem se zhotoví odsavač rozdělený do 2-3 oddělení ( v každém oddělení: rámek s nejmladšími plodem + rámek se zásobami + souše, mezistěny )
-v neděli se v odsavači odstraní případné nouzové matečníky a do jednotlivých oddělení se vloží po dvou nastartovaných matečníků
2. týden po začátku chovu...
-v sobotu se oddělí odsavač od chovného včelstva a přemístí se na oplozovací stanoviště, připraví se dno s česínky pro jednotlivá oddělení ( provizorní vícedno ), osazenstva se nechají kvůli stmelení den zavřená
Kvůli prostoru pro růst oddělků se vyplatí odsavač rozšířit nástavkem rozděleným do příslušných oddělení vyplněných mezistěnami, rozšiřovací nástavek se podsadí pod nástavek odsavače. Velmi výhodné je větrání drátěným dnem. Strop odsavače by měl být dobře uteplen. Každopádně je třeba zajistit včelotěšné oddělení jednotlivých oddělků, jinam bychom mohli zbytečně přicházet o matky.
-v neděli se otevřou česínka.

Za 2-3 týdny se provede brakování nevyhovujících matek a spojení bezmatečných oddělení. Oplodněné dobře kladoucí kvalitní matky jsou k dispozici.

A ještě jedna rada na závěr:
Chceš-li dosáhnout v chovu matek pravidelného úspěchu, nalarvuj vždy dvakrát tolik misek než kolik chceš zavíčkovaných matečníků, zhotov dvakrát tolik oplozovacích oddělení než kolik potřebuješ kvalitních mladých oplozených matek.


Přeji úspěšnou chovatelskou sezónu!
S pozdravem...M. Václavek

Matečník přendaný do cizího včelstva bude zpravidla přijat. Otevřené matečníky jsou přijímány s vysokou pravděpodobností i u včeltev bez chovné nálady, s dobrou matkou.

Pokud chcete matečník ve včelstvu dochovat, tak nejlépe uděláte, když zhotovíte odsavač ( chovný polooddělek ) nad produkčním včeltev od něho oddělený mateří mřížkou. Jde o účinný protirojový zásah. Nejlepší je rozdělení nástavku přepážkou(přepážkami) do 2-3 oddělení. Do každého oddělení se vloží rámek s plodem, rámek se zásobami a dva matečníky ( pro jistotu, kdyby se jeden nezdařil ), zbytek prostoru se vyplní soušemi a mezistěnami. Matky v takovémto odsavači lze nechat vylíhnout v úlu chovného včelstva. Po čase je třeba odsavač od včelstva oddělit ( nejlépe do 3. dne po vylíhnutí...do 14. dne od začátku chovu matek, abychom zbytečně nenarušovali orientační prolety matek, které za příznivého počasí probíhají již od 3.dne po vylíhnutí, od 5.dne matky mohou létat už i na prolety snubní).

Tato mnou modifikovaná metoda odsavače ( chovného polooddělku ) má ty výhody, že nemusím školkovat či jinak manipulovat se zrajícími matečníky, nemusím se obávat, že se nějaká matka vylíhne dříve a zlikviduje celou sérii, odpadá pracné plnění oplozovacích oddělení ( oddělení se sami naplní principem odsavače ), chov matek lze soustředit na víkendy.

Doporučený postup:
začátek chovu...
-v sobotu se nastartují matečníky v sádce či bezmatečném včelstvu bez otevřeného plodu a nad chovným včelstvem se zhotoví odsavač rozdělený do 2-3 oddělení ( v každém oddělení: rámek s nejmladšími plodem + rámek se zásobami + souše, mezistěny )
-v neděli se v odsavači odstraní případné nouzové matečníky a do jednotlivých oddělení se vloží po dvou nastartovaných matečníků
2. týden po začátku chovu...
-v sobotu se oddělí odsavač od chovného včelstva a přemístí se na oplozovací stanoviště, připraví se dno s česínkami pro jednotlivá oddělení ( provizorní vícedno ), osazenstva se nechají kvůli stmelení den zavřená
Kvůli prostoru pro růst oddělků se vyplatí odsavač rozšířit nástavkem rozděleným do příslušných oddělení vyplněných mezistěnami, rozšiřovací nástavek se podsadí pod nástavek odsavače. Velmi výhodné je větrání drátěným dnem. Strop odsavače by měl být dobře uteplen. Kažodpádně je třeba zajistit včelotěšné oddělení jednotlivých oddělků, jinam bychom mohli zbytečně přicházet o matky.
-v neděli se otevřou česínka.

Za 2-3 týdny se provede brakování nevyhovujících matek a spojení bezmatečných oddělení. Oplodněné dobře kladoucí kvalitní matky jsou k dyspozici.

A ještě jedna rada na závěr:
Chceš-li dosáhnout v chovu matek pravidelného úspěchu, nalarvuj vždy dvakrát tolik misek než chceš zavíčkovaných matečníků, zhotov dvakrát tolik oplozovacích oddělení než kolik potřebuješ kvalitních mladých oplozených matek.


Přej úspěšnou chovatelskou sezónu!
S pozdravem...M. Václavek

Nevíte náhodou někdo kde se dají koupit čmeláci?Kolega z práce by měl zájem.Vyděl to o víkendu ve zprávách jak si je sadař přivezl ze Slovenska.Možná by mě pomohl pan Turčány.
Díky Míra

Absolutně nechápu jak můžete vůbec přemýšlet nad hloupostí tohoto ražení. V tak malém oplodňáčku absolutně nemůže včelstvíčko přežít - ať už je ve sklepě, venku, nebo třeba v obývacím pokoji. O vyřezávání plodu, nemožném léčení apod. se snad ani nebudu šířit.

_______________________________________________________________

Hloupost to není, jde o experiment typu:,,co včely vydrží?,, Ztráta oplodňáčkového včelstva mě spíše potěší než rozzlobí. Zbavím se tak potenciálních nosematických včel. Na podzim v oplodňáčku vyměním matku za starou nekvalitní, takže její případný úhyn mi vadit rozhodně nebude. Ztráty ve formě včel, plodu, zásob jsou v případě oplodňáčku zanedbatelné a stojí mi za to, neboť tento úlek jde výborně použít jako demonstrační úlek, poslouží k lákání zájemců o život včel či včelaření.

Co se týče léčení, to si můžu provádět bez problému sám ( mám na to licenci ). Léčení postřikem ( a nátěrem plodu ) bude úplně stačit. Přežití ve sklepě nevidím zas tak bledě. U nás ve sklepě máme v zimě poměrně stálou teplotu ( +/- 8 °C ). Chumáč bude poměrně roztažen, takže obsedne větší plochu zásob, pohyb za zásobami nebude potřebný. Včely by ve tmě neměli plodovat ( začátek plodování se spouští prodlužování délky dne ). Tedy by měli mít minimální spotřebu zásob. Jsem zvědav, zda ve sklepě vydrží.


S pozdravem...M. Václavek

http://www.vcelarenihrou.cz/chovatelske-potreby

Moje chyba, nepodíval jsem se na předchozí příspěvky. Otázka je, k čemu takové přezimování bude, i když se povede. Třeba jen ke zkoušení, co včelstva vydrží. Podle mých zkušeností potřebuje přes zimu každé včelstvo určitou dráhu, kterou musí urazit na zásobách. Rámky 20x15 tuto dráhu neumožňují. Co jsem nad tím dneska chvilku uvažoval, já bych asi vzal rámky třeba 39x15, dal je v oplodňáčku na výšku a vnitřek běžného nastavku rozdělil na 4 úlky po nějak 4 - 5 těchto rámcích. S tím, že v létě by se oplodňovala matka v horní polovině, aby na naplnění nemuselo být moc včel a na zimu by se nechalo včelami nacpat ty rámky zásobami po celé výšce 39x24 až dolů. Včelstvíčka by se přirozeně přes stěny zahřívala, což je pro minimalizacispotřeby zásob dost důležité. Na jaře by pak možná mohlo stačit jen vzít úlek a rámky otočit na šířku a normálně použít pro přidání matky.....

Kdysi jsem skutečně několikrát přezimoval záložní matku v třírámkovém oplodňáčku 39x24. Byl vždy stisknut mezi dvěma úly. Zimy byly chladnější, než v posledních letech. Dnes bych to už nezkoušel.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of M. Václavek
Sent: Sunday, May 04, 2008 9:25 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Polystyr?nov? oplod???ek - ochrann? n?t?r

I v osamoceném třírámkovém plemenáči s
normální rámkovou mírou by patrně bylo přezimování problematické.
____________________________________________________________

Máte pravdu, ale chybný předpoklad :-). Přítel Václavek nemá na mysli
plemenáč nebo úlek s poměrně rozumnou rámkovou mírou, ale opravdu jen
oplodňáček. A v tom případě skutečně nevidím vyhlídky na realizování jeho
záměru růžově ...

----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 05, 2008 12:07 PM
Subject: Re: Polystyr?nov? oplod???ek - ochrann? n?t?r


Já nevěřím vlastním očím - propagátor racionalizace se rozhodl zkoumat
cestu Zimmermenových slepých uliček.

Absolutně nechápu jak můžete vůbec přemýšlet nad hloupostí tohoto ražení. V
tak malém oplodňáčku absolutně nemůže včelstvíčko přežít - ať už je ve
sklepě, venku, nebo třeba v obývacím pokoji. O vyřezávání plodu, nemožném
léčení apod. se snad ani nebudu šířit.

V úlku na 6 rámků podle mně už včelařit jde. Předpokládám, že jde o rámky
39x24 nebo podobné. Vyřezávání plodu je zbytečné, musí se ale pravidelně až
odhaduji do srpna odebírat zakladené zavíčkované plodové plásty a
včelstvíčko tedy musí být trvale ve stavu rozvoje, v jakém je normální
včelstvo někdy v dubnu. Odebrané plásty se využívají na posilování
produkčních včelstev.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3074 (20080505)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

V úlku na 6 rámků podle mně už včelařit jde. Předpokládám, že jde o rámky 39x24 nebo podobné.
.................

Předpokládáte špatně - stačí se podívat na onen vložený odkaz. Jedná se o 6 ks rámků určených do oplodńáčků ! ! !

Já nevěřím vlastním očím - propagátor racionalizace se rozhodl zkoumat cestu Zimmermenových slepých uliček.

Absolutně nechápu jak můžete vůbec přemýšlet nad hloupostí tohoto ražení. V tak malém oplodňáčku absolutně nemůže včelstvíčko přežít - ať už je ve sklepě, venku, nebo třeba v obývacím pokoji. O vyřezávání plodu, nemožném léčení apod. se snad ani nebudu šířit.

V úlku na 6 rámků podle mně už včelařit jde. Předpokládám, že jde o rámky 39x24 nebo podobné. Vyřezávání plodu je zbytečné, musí se ale pravidelně až odhaduji do srpna odebírat zakladené zavíčkované plodové plásty a včelstvíčko tedy musí být trvale ve stavu rozvoje, v jakém je normální včelstvo někdy v dubnu. Odebrané plásty se využívají na posilování produkčních včelstev.

No, já mám nad včelami většinou docela vysoký prostor na uteplivku, takže
tam běžně skladuji přebytečné staré noviny a podobné momentálně nepoužitelné
věci. Když otevřu úl, tak ty věci mají občas snahu uletět. Fólie na včelách
ale nikdy, protože je přilepena propolisem. Je ale fakt, že když naopak
skládám úl po práci ve včelách, je někdy trochu problém ty folie na úle
udržet, než je zatížím uteplivkou, vítr je odfoukává. Potom je nutné fólie
na úl přitisknout, ony se na propolis zase přilepí a drží. To jako větší
problém na větrnějších místech spíše vidím to odfouknutí stříšky, podle
Pišvejcova zákona se silný vítr, který to odfoukne a vyfouká odtamtuď lehčí
věci, objeví těsně před silným deštěm a potom se několik dní ke včelám
nedostanu, případně doma na zahradě přes zimu to odfoukne večer, jak už je
tma a potom přes noc prší......

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 05, 2008 11:01 AM
Subject: Re: Strůpková folie vs. krycí destičky ze dřeva ..


> Co to znamená, že za větru neulétne? Přece na uteplivce je ještě nějaké
> víko
> ----
> To je právě ta prča radima když máš včely venku. za horšího větrného
> počasí, když jsou včely na... tam přijdeš, zvedneš víko (třeba se chceš
jen
> přes folii kouknout jak obsedají přidaný nástavek ) a vítr tu folii odnese
> a včely ti jdou houfně vysvětlit, že máš příště zaťukat než někam
vlezeš:-)
>
> Jinak se začíná klima měnit a už ani krabicová víka ze dřeva nejsou
> jistotou, že bez zátěže neulétnou.
>
> Karel

Matku nebudu vyměňovat, ale omezovat plochy plodu pravidelným vyřezáváním, tak aby včelstvo nepřerostlo sílou prostor oplodňáčku.

S pozdravem...M. Václavek
.............................

Já nevěřím vlastním očím - propagátor racionalizace se rozhodl zkoumat cestu Zimmermenových slepých uliček.

Absolutně nechápu jak můžete vůbec přemýšlet nad hloupostí tohoto ražení. V tak malém oplodňáčku absolutně nemůže včelstvíčko přežít - ať už je ve sklepě, venku, nebo třeba v obývacím pokoji. O vyřezávání plodu, nemožném léčení apod. se snad ani nebudu šířit.

Nic, jdu raději včelařit, už vlastně ani nechápu proč utrácet čas dalším čtením. Buď by to chtělo novou krev na těchto stránkách, nebo udělat nad konferencí křížek . . .

Leoš

Co to znamená, že za větru neulétne? Přece na uteplivce je ještě nějaké víko
----
To je právě ta prča radima když máš včely venku. za horšího větrného počasí, když jsou včely na... tam přijdeš, zvedneš víko (třeba se chceš jen přes folii kouknout jak obsedají přidaný nástavek ) a vítr tu folii odnese a včely ti jdou houfně vysvětlit, že máš příště zaťukat než někam vlezeš:-)

Jinak se začíná klima měnit a už ani krabicová víka ze dřeva nejsou jistotou, že bez zátěže neulétnou.

Karel

Potřeboval bych poradit při tvorbe oddělků.

Když chci vyměnit matku ve včelstvu, mohu přidat matečník z jiného včelastva
pomocí odsavače odděleného jen mateří mřížkou. Dostal jsem se totiž do
časového presu a nemohu čekat jeden den, že bych udělal dnes odsavač a zítra
přidával matku.

Díky za radu Pavel

__________________________________________________________________

Co to znamená, že za větru neulétne? Přece na uteplivce je ještě nějaké víko a jestli něco z uteplení ulétne nebo ne, záleží hlavně na tom, jak je připevněno nebo zatíženo to víko?
Jinak já jsem v poslední době přišel ke dvěma starým pokrývkám a spacákům, zatepleným klasickým bavlněným několik centimetrů silným lepším "pucvolem" Asi z nich udělám uteplivky.

Sršeň:
Já používám léta jekor jak v opl.tak i v úlech
---
Z hlediska nezničitelnosti mohu doporučit filc z papírenského stroje. Pokud se ještě používají. Je to jako slabý jekor, asi tak filc 3-5mm silný. Včely ho zatmelí propolisem a je pak tvrdý jak sololit, ale pruží a na krajích dobře přilehne..

I když ohledně nutnosti prodyšného strůpku na nástavkovém ůlu nemám jednoznačný názor - zkoušel jsem oboje. Filc, jekor, hobra atd má tu výhodu že za větru neulétne, stejně jak sololit, ale řekl bych že lépe přilehne. V zimě pokud se fumiguje, tak stačí odtrhnout jen jeden kraj (pokud si člověk poznačí, na které straně odebral rámek) a zbytek dobře těsní. A teplo od hořícího pásku mu na rozdíl od folie nevadí.

U spodem dobře větraných úlů si myslím, že nemusí (spíše nemá) strop ventilovat.

Igelit jsem zavedl mimo jiné v době, kdy jsme měl čas chodit na včely v zimě a na jaře koukat. A taky ho bylo dost zadarmo. Pak jsem zjistil, že včely slabší folie dokáží rozkousat.

Teď se asi poptám, jestli se ještě filce v papírnách používají. I když takové sušící síto by taky nemuselo být marný. Pokud někdo zjistí jak zajistit aby se netřepilo, je asi nezničitelné. :-)

Karel

Já používám léta jekor jak v opl.tak i v úlech.Ten se musí opátit letlampou ,nebo nad plynovým vařičem jinak se zamotávají včely nožičkama.Mám jich dost náhradních a vlétě je nahřeji na slunci a seškrabu nečístoty.Vyhodit se můžou vždycky,pořídíte je zadarmo.

Na strop místo igelitové fólie či durofolu dobře funguje deska ze 3mm naparafínovaného sololitu - je to levné, včely ji nerozkousávají, vítr neodfoukává, jde opřít vedle úlu při práci, desinfikovat po sezóně a používat do aleluja...

Na propolis se nám zase osvědčila "protimuší síť" - taková ta co se používá místo moskytiéry. Zelenou síť na podložky včely tmelí větším procentem vosku, z té moskytiéry je propolis čistší.

Jinak destičky jsou prototyp
průdyšného suchého strůpku a musí se na ně používat měkká uteplivka, která k
destičkám přilne a tím těsní. Třeba filc, hadr, koberec nebo třeba sláma v
pytlíku. Deska polystyrenu nebo podobného izolačního materiálu, která je pro
strop z fólie levná a praktická, by destičky neutěsnila a mezerami by
foukala zima.

______________________________________________________________

Pokud máte alespoň středně silná včelstva ( přes 1,5 kg zimních včel ), není třeba se profukování úlu obávat. Jen je třeba dbát na to, aby na včely nefoukal prudký vítr, protože rozrušené včely následkem větru opouštějí chumáč, což se jim za mrazu stane osudné. Pomalé proudění vzduchu v prostoru úlu není u silnějších včeltev na škodu, naopak přispívá ke kvalitnímu vyzimování, neboť včelstva v takových podmínkách přes zimu plodují jen málo a tím si šetří energii a zásoby na předjaří, kdy jsou daleko efektivněji využity. Kromě toho proudění vzduchu směrem od dna ( nejlépe drátěného ) k horním nástavkům ( nejlépe s otevřenými zasíťovanými očky ) odvádí přebytečnou vlhkost a zabraňuje plesnivění v úlu.

Výchova zimního plodu vyžaduje relativně velké množství zásob a pokud včely nekonzumují pyl, což se za mrazu neděje, dlouhověké včely se upracují na výchově plodu ( to je jedna z příčin zvýšeného množství mrtvolek ve zimním spadu ). Proto se zpravidla nestává, že by zimní plodování přispělo na zvětšení počtu včel ( výjimkou mohou být teplé zimy, kdy včely konzumují pyl, pokud ho mají v plástech ). Pokud nevyužíváte předjarní snůšku k produkci medu ( neznám včelaře, který by měl včelstva v předjaří s nasazenými medníkovými prostory ) nemá zimní plod většinou žádný význam, protože včely vychované v lednu a v únoru se jarní snůšky zpravidla nedožijí.

A to je důvod, proč považovat zimní plodování spíše za jev nežádoucí, ačkoliv je to jev přirozený vyplývající z rozmnožovacího pudu ( včelstva v tropech, kde vznikla, plodují přes celý rok ).


S pozdravem...M. Václavek

Chci letos vyzkoušet na strop síťovinu z fy Juta co z ní dělá Dol podložky na odběr měli. Líbí se mi hlavně, že bych po té co vítr vezme folii a lupnutí folie odstartuje bojový start útočné letky včel, měl možnost kouknout skrz ni do zavřených včel. U oddělků bych skrz ní naléval krmení ala Zelený a taky možná nějaký propolis by byl.
Jsou nějaké důvody proti, než to nastříhám:-)
Dík za info.

Karel

všecno má své + i - folie zase po závanu větru lítají po zahradě nebo je lovíš někde v křoví,plexi je drahé, sololit více vlhne, juta se brzy trhá Takže stačí si jen vybrat

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin Olsak <martin/=/olsak.net>
> Předmět: RE: Strůpková folie vs. krycí destičky ze dřeva ..
> Datum: 04.5.2008 09:39:07
> ----------------------------------------
> Kryci drevene desticky jsem proklel, kdyz jsem se hrabal
> v tatovych divokych vcelach. Nez to tam drivko po drivku clovek
> nasklada, chytne dalsich deset zihadel. U mne jsou jedine folie
> nebo juta - na jare folie pro lepsi zatesneni, na leto a na zimu
> juta na lepsi odvetravani.
>
> Martin
>
> > Používáte ještě někdo krycí dřevěné destičky namísto
> > strůpkové folie?
>
>
>
>

Já používám taky místama destičky zbylé ze zadováků. Šířka 5 - 8 - 10 cm,
síla cca centimetr. Tam je problém v tom, že dělkou nepasují přesně na šířku
nastavku, takže se musí doplňovat fólií. Jinak destičky jsou prototyp
průdyšného suchého strůpku a musí se na ně používat měkká uteplivka, která k
destičkám přilne a tím těsní. Třeba filc, hadr, koberec nebo třeba sláma v
pytlíku. Deska polystyrenu nebo podobného izolačního materiálu, která je pro
strop z fólie levná a praktická, by destičky neutěsnila a mezerami by
foukala zima. Fólie je pro přístup do úlů shora praktičtější, rychlejší, ale
musí se často měnit a vyhazovat, destičky jsou přírodní, bezodpadové a na
furt, zase manipulace s nimi při otvírání úlu trvá dost déle. A dobře se z
nich těží propolis. Při fumigaci se stejně pod fólii musí dávat nějaká
destička, horký kouř z knotu fólii jinak proděraví.

Kryci drevene desticky jsem proklel, kdyz jsem se hrabal
v tatovych divokych vcelach. Nez to tam drivko po drivku clovek
nasklada, chytne dalsich deset zihadel. U mne jsou jedine folie
nebo juta - na jare folie pro lepsi zatesneni, na leto a na zimu
juta na lepsi odvetravani.

Martin

> Používáte ještě někdo krycí dřevěné destičky namísto
> strůpkové folie?

I v osamoceném třírámkovém plemenáči s
normální rámkovou mírou by patrně bylo přezimování problematické.
____________________________________________________________

Samozřejmě nelze očekávat vysokou pravděpodobnost přežití včelstva v oplodňáčku, i když je polystyrénový.

Oplodňáček, který vlastním, je poměrně veliký ( 6 rámků přibližně 20x15 cm...viz fotka na http://www.vcelarenihrou.cz/chovatelske-potreby ). Takže nějaké ty +/-2000 zimních včel by tam mohli v zimně být, což by mohlo v mírnějších zimách v izolovaném prostoru stačit. Napadlo mě dát oplodňáček přes zimu do sklepa. Ve sklepě bude mít osazenstvo oplodňáčku určitě větší šanci na přežití něž venku.

_____________________________________________________________

Pokud tam zůstane matka po
oplodnění, nebude jejímu kladení oplodňáček stačit. Pokud bude odebírána a
nahrazována novými matečníky, zbudou pro ně jen staré, nosematické a
opotřebované včely s krátkou životností.
_____________________________________________________________

Matku nebudu vyměňovat, ale omezovat plochy plodu pravidelným vyřezáváním, tak aby včelstvo nepřerostlo sílou prostor oplodňáčku.

Ošetření včel v oplodňáčku na varroázu budu asi provádět postřikem ( Varidol, kyselina šťavelová ).


S pozdravem...M. Václavek

Já na strůpcích mám folie, plexisklo, sololit, i deštičky. Pokud je dobře větraný úl tak význam to zřejmě má minimální Jen se mi zdá folie problematičtější při fumigaci hůře tam proudí fumigant

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Str?pkov? folie vs. kryc? desti?ky ze d?eva ..
> Datum: 03.5.2008 23:32:09
> ----------------------------------------
> Používáte ještě někdo krycí dřevěné destičky namísto strůpkové folie? a je
> namístě když mám 1 dvouprostorový úl a jeden úl s 1plodistem a 2 nástavky
> používat očka?
>
>
>

Oh to bude problém i tak. Myslím , že oplodňáček je příliš malý

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Polystyr?nov? oplod???ek - ochrann? n?t?r
> Datum: 03.5.2008 22:18:50
> ----------------------------------------
> nechápu proč to dělat vždyť ty jsou venku nanejvýš 3 měsíce.
> _________________________________________________________
>
> Kolikrát to mám opakovat?:
> Polystyrénový oplodňáček jsem si pořídil na experimenty a jako demonstrační
> úlek pro zájemce o život včel, nikoliv na chov matek!!! Plánuji nechat
> osazenstvo v polystyrénovém oplodňáčku přes celý rok!!! Pochybuji, že by
> včelstvíčko v tenkostěnným oplodňáčku přežilo zimu, proto jsem si pořídil
> polystyrénový oplodňáček ( http://www.vcelarenihrou.cz/chovatelske-potreby
> ).
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek