Včelařská konference

Neviem. Preto ten otaznik. Ja to nepouzivam. Ze mu to poradil nejaky stary
vcelar.

Pista


> Vzdyt to je konzervacni cinidlo, to se pouziva ve vcelarstvi ?
>
> Zdravi PP.
>
>
> > Mam otazku: Kolega vcelar chce robit postrek kyselinou sorbovou
> > (?) a
> > nevie spravny pomer riedenia. Neviete ho niekto prosim, nech mu dam
> > vediet?
> >

Vzdyt to je konzervacni cinidlo, to se pouziva ve vcelarstvi ?

Zdravi PP.


> Mam otazku: Kolega vcelar chce robit postrek kyselinou sorbovou
> (?) a
> nevie spravny pomer riedenia. Neviete ho niekto prosim, nech mu dam
> vediet?
>

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 565353127 (*111)
http://www.dup.cz
mail: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Zdravicko


Mam otazku: Kolega vcelar chce robit postrek kyselinou sorbovou (?) a
nevie spravny pomer riedenia. Neviete ho niekto prosim, nech mu dam vediet?

Dakujem


Pista

autobaterie 12V je dobrá i pro jiné účely. Napájím z ní i 12VAKUSROUBOVAK -
vyřezal jsem si z dřevěného špalíčku náhradu za část akumulátoru a připojil
ve správné polaritě bílou dvoulinkou LSY 2x1. Levné akuvrtačky mají nízkou
cenu hlavně proto, že mají nekvalitní NiCd články. Asi dvakrát za sezonu
autobaterii odvezu nabít ( před vytáčením medu ). Jinak z ní zatavuji
mezistěny ( letos bez nabíjení 120ks - spotřeba proudu je nepatrná a to jsem
ji nabíjel naposled někdy napodzim).
Dobré je udělat si na ní nosič ( ze dvou prken ve tvaru L ) a dvou popruhů,
nebo provazů jako ucha tašky. Dobře se pak dá odněst k nabití. Do stojny
toho L přidělat samičku autozásuvky a pak lze připojit jak pohon medometu,
akuvrtačku, přenosné světlo, vodiče na zatavení mezistěn ( na konci opatřené
malými "krokodýlky" z prodejny elektronických součástek ).
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>nemam n astanovisti 220v a jezdim tam autem zkusil jsem zatavovat
>mezisteny z autobaterie a kazdy kdo to zkusil potrvdi, ze je to
>nejrychlejsi a zdroj se nezahriva jako to trafo, proste uz to asi
>nikdy jinak delat nebudu.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 12.5.2003


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 13.5.2003

S tím souhlasím a dodávám: protože mne přelarvování baví ( narozdíl od
drátkování a zatavování mezistěn ) tak obvykle do medníku každého včelstva
vkládám počátkem května 10 matečníkových misek s jednodenními larvičkami.
Myslím, že je to docela pracovně nenáročný prostředek na potlačení rojové
nálady včel ( působí jako odsavač přetlaku mateří kašičky- tudíž se s ní
nekrmí vzájemně včely). Tam, kde po několika dnech zjistím, že byly
matečníky přijaty mám postaráno o matečníky do oplodňáčků, nebo jako zdroj
mateří kašičky pro přelarvování kvalitního plemene ( např. od inseminované
matky ). Tak si kontroluji rojovou náladu včelstev jen tím, že rozeberu a
půjčím si plást nejmladšího plodu třeba jen z jediného včelstva. Pak obvykle
nastane u mne snůška z řepky a sběrací pud dočasně vítězí nad rozmnožovacím.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>O víkendu dostaly jiné chovný rámek, přijaly teda jen 6, ale to mi
>zatím stačí (chov v medníku - při matce, bez startéru).
>Rojení je zatím přešlo, ale pomalu mám strach, co bude za týden.



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 12.5.2003

Dne 13 May 03, v 19:39, Bronislav Gruna napsal(a):
PS: Mám pocit, ľe se včelám letos nechce
> do rojení.

Tak to máš štěstí, my už 1.5. museli jedny přesvědčovat, že zakládat
misky není dobrý nápad. Dostaly ob plást mezistěnu, za týden všechno
postavený a zakladený, stavební rámek ze tří čtvrtin postavený...
O víkendu dostaly jiné chovný rámek, přijaly teda jen 6, ale to mi
zatím stačí (chov v medníku - při matce, bez startéru).
Rojení je zatím přešlo, ale pomalu mám strach, co bude za týden.

Jirka L.

Na znojemsku uľ končí řepka a začíná kvést akát. Myslí¨m ze by mohla být vynikající snůąka. Akát má nasazeno mimořádně bohatě a předpověd počasí vypadá taky slibně (ochlazení by mělo být krátké)). Snůąka začne asi od pátku. Kde byla řepka v doletu, tam jsou medníky plné. Na jednom stanoviąti řepku nemám a po odkvětou pampeliąek tam byla bída, včely bez zásob. Jel jsem tam po týdnu krmit a koukám, v mednících asi 10 kg přínos - z jírovce. Létavky, co sbírají na jírovci jsou na hlavě a hrudi červené od pylu, podobně jako bývají ľluté z řepky. PS: Mám pocit, ľe se včelám letos nechce do rojení.

Osvědčilo se mi (dle rady z konference) namazat nožičky stojanu pro úly
vazelínou. Hezky kolem dokola. A občas (jednou do roka) je to nutné
zkontrolovat a špachtličkou přemáznout a zapatlat prach usazený na povrchu.
:-)))
V blízkosti domu pokud najdu mraveniště tak brzy najdu i mravence uvnitř. A
v tom případě je bez milosti likviduju. Nikoliv šetrně. Násilím a jedem.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Zkušenosti má každý jiné, mohou se občas vyskytnout i takové, za
> které by mnozí byli vděční.

Mě se osvědčuje kypřící prášek do pečiva. Pokud vím kde je mraveniště, tak
posypu mraveniště, nebo popráším kolem úlů a většinou dají pokoj a odstěhují
se.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Hubner Jan [mailto:hubner.jan/=/tiskali.cz]
Sent: Monday, May 12, 2003 9:44 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Téma věčné-mravenci a jak naně /etrně/




        Zkušenosti má každý jiné, mohou se občas vyskytnout i takové, za
které by mnozí byli vděční.

                             Předem díky!
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.476 / Virová báze: 273 - datum vydání: 24.4.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.476 / Virová báze: 273 - datum vydání: 24.4.2003

treba najst mravenisko a naliat don vriacu vodu - funguje to rychle.

Matej

Co teď vlastně meduje? Má někdo nějaký předpoklad, jestli letos bude něco z
akátu?

V sobotu jsem slyšel nějaký hukot od velkého dubu na zahradě. Zprvu jsem tam
hledal zalétlý roj. Ale zjistil jsem , že po listech přeletují včely. Takže
soudím, že byla před deštěm medovice z dubu.
Mšic je dost. To pozoruji na ovocných stromech.

PS: Též by mě zajímalo, jak se zbavit mravenců. Štvou mě, že lezou i po
stromech a roznášejí mšice.
Letos dělají škůdci velkou škodu. Použil bych nějaký postřik, ale bojím se o
včely.
Za úly na mravenčí cestičky jsem dal staničky Raid s nějakým feromonovým
jedem. Včely se do toho nodostane.
Ale mravenci to úspěšně obcházejí a dovnit nejdou, potvory! Asi jsou pro ně
zásoby uvnitř úlu větši lákadlo.
Jedem nástavek mám bíle pocukrovaný od rozkousaného polystyrenu z vnitřního
uteplení.

Hezký den.
Arnošt

Tak to ti závidím ... 3 až nástavků ... já jsem trochu zaspal jaro (úraz) a
je to poznat, nejsilnějším budu teprve dávat medník. Co naplat, doufejme
jen, že matky, co sem loni vyměnil (Sklenar) budou v těchto dnech klást jako
o život ...

Zdeněk Čejka

> PS: Jak to u vas vypada se snuskou?

U me funguje, ze lenost muze zpusobit mnohe ulehceni prace. Jelikoz
nemam n astanovisti 220v a jezdim tam autem zkusil jsem zatavovat
mezisteny z autobaterie a kazdy kdo to zkusil potrvdi, ze je to
nejrychlejsi a zdroj se nezahriva jako to trafo, proste uz to asi
nikdy jinak delat nebudu. Startovaci kabely pripevnuji primona
kontakty baterie.
S pozdravem Radek
PS: Jak to u vas vypada se snuskou? U nas je mizerna repka, vcely se
ji moc nevenuji, ale rouskuji na hlohu jako vztekle a pro nektar
litaji na inkarnat, ted po desti meduje asi cely den. Diky prisusku
narostl sotva 20cm vysoky, proste to nema chybu. Bohuzel nemam vahu
doma, odvezl jsem ji na 2. stanoviste, ale vcely jsou od 3 do 5
nastavku a jsou pekne.

Dne 12. květen 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Pratele,
> kdyz jsem zacinal, prevzal jsem technologii sveho predchudce a lepil mezisteny k rameckum rozehratym voskem. Protoze mne to takhle nebavilo, koupil jsem si v kramu vazaci drat a radylko (zdroj nebo trafo mi prislo nad me financni sily). Tim uz to slo docela lepe nez lepenim. Radylko jsem mel v hrnku s horkou vodou a efektivita nepomerna.
>
> Diky teto diskuzi jsem si vzpomnel, ze mam v garazi nepotrebny zdroj z PC. O vikendu jsem tak objevil dosud pro mne nejlepsi technologii pripevnovani mezisten.
> Pokud jsem proud z vystupu zdroje privedl na konce dratku, mezistena se zatavila ale za strasne dlouho. Tak jsem to zkusil postupne - jeden dratek po druhem a za par vterin uz mezistena drzi jako dosud nikdy. Polozil jsem mezistenu na dratky v ramecku a jakmile se dratek zacal klubat, presel jsem na dalsi.
> U zdroje jsem nedelal zadne upravy, pouze jsem vyvedl pomoci mericich hrotu z voltmetru napajeni 12V a postupne prikladal dratkum na louckach.
> Praci pod napetim indikuji akusticky - vetrak u zdroje snizi otacky :-)
>
> Zdravi Pavel
>

______________________________________________________________________
Reklama:
http://www.MOBILKA.cz Zaváděcí ceny na mobily!

Doplnil jsem nějaké fotky na svoji stránku http://mujweb.cz/www/vcelar.
Je tam napajedlo k česnu úlu (nákres na
http://www.vcely.or.cz/files/napajedlo.gif) a pár fotech mých úlů :-)

Zdeněk Čejka

Napriklad sa moze pouzit ako stresne okno na vcelin len s tym rozdielom ze
nebude ohrievat vodu ale tavidlo napr. Podla toho ci napisal p.Liska.

Pista




Kde se používá ve včelařství nevím.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

On Mon, 12 May 2003, Hubner Jan wrote:

> Mohl by prosím někdo kompetentně prozradit o co jde?

Jedná se zřejmě o Fresnelovu čočku. To je zvláštní způsob konstrukce čoček
velké optické mohutnosti, kdy z tlusté čočky zůstane pouze soustava
tenkých mezikruží s různě šikmým povrchem. Čočka je pak plochá se zubatým
povrchem.

F. č. se používá třeba u čoček reflektorů, často je vidět na zadním skle
dodávek jako průhedná samolepka, která zvětšuje úhel výhledu pro couvání.

Kde se používá ve včelařství nevím.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Delame to u nas ve firme, popis je tady
http://www.envi.cz/cz/energie/systemy/solarglas.htm
V podstate jde hlavne o to, aby se vyuzilo prime slunecni svetlo,
ktere je nevhodne do interieru - to se vyuzije na ohrev vody apod. a
rozptylene svetlo ti jde dovnitr (pod kolektor). Fressnelova cocka
pracuje tak, ze prime svetlo smeruje do ohniska par desitek cm pod
kolektor, do ktereho se umisti treba trubka s vodou, zatimco
rozptylene svetlo jde dal. Kdyz slunce sviti, je prichazejiciho
zareni hodne, vetsina se ho smeruje do ohniska a ohriva vodu. Kdyz
zaleze za mrak, vsechno svetlo jde dovnitr a do ohniska dopada jen
mala cast. Vysledek je ze v interieru mas prijemne svetlo porad
zhruba stejne, at sluce sviti nebo ne. Kdyz sviti, ohriva te navic
vodu.
Blizsi informace by te podali kolegove od nas z firmy, neco najdes na
www.envi.cz, pripadne se muzes zastavit nebo muzu dodat kontakt primo
na lidi co to vyrabeji (kontakty jsou i na webu).
Jirka Liska


Dne 12 May 03, v 21:39, Hubner Jan napsal(a):

>
>
>         Zdravím všechny včelaře!
>
> Mohl by prosím někdo kompetentně prozradit o co jde?
>
>                              Děkuji za všechny
>                              nevědomé.

Fresnelova,

je placata, tedy nikoliv vypoukla, jako normalni cocka, ale presto zvetsuje

Kouzlo vypada takto

/|/|/|/|/|

to je profil povrchu, tedy jakesi trojuhelnikove "drazky" , obvykle
soustredne kruznice ci spirala o nestejne siri toho trojhuhelniku. Da se
vyrobit treba soustruzenim, nejcasteji lisovanim (z plasticke hmoty.
Byvavala kdysi lupa Eopta, velikosti kreditni karty a stejne tloustky.
Pouziva-la se (fresnelova cocka) s vyhodou na matnice napriklad
prohlizecek diapozitivu a tak. byla to matnice a zaroven cocka najednou
dohromady.
Byvalo to videt na starsich svetlometech (na kolo) nebo semaforech.
nelze pouzit pro presne opticke pristroje, ma mnoho vad.

Pritomni fyzikove, prosim nechte me zit.

Zdravi PP.

V jaké souvislosti je toto spojení použito?
Nesouvisí to s polarizací světla, či spektrografií?

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Hubner Jan" <hubner.jan/=/tiskali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 12, 2003 9:39 PM
Subject: Fresnetova čočka




Zdravím všechny včelaře!

Mohl by prosím někdo kompetentně prozradit o co jde?

Děkuji za všechny
nevědomé.

Zkušenosti má každý jiné, mohou se občas vyskytnout i takové, za které by mnozí byli vděční.

Předem díky!

Zdravím všechny včelaře!

Mohl by prosím někdo kompetentně prozradit o co jde?

Děkuji za všechny
nevědomé.

Neřekl jsem, že už v novém v jednom včelstvu jsem letos zimoval -
uteplený, 2x1,5cm palebka + 2cm polystyrén a ve dvou nástavcích,
jarní rozvoj /pro mě/ špičkový. Už jsem ve čtyřech nástavcích.
Je pravda, že sestava roste do výšky, ale přece jenom sundavám
podstatně lehčí nástavek, než v prostornějším úle.

Ve starých kdy je používáno uteplení
2x1,5 cm prkna + 5cm polystyrénu a nebo slámy rozvoj podstatně
slabší - myslím, že i vliv podzimní snůšky :-(

Mslím, že asi hodně záleží na umístění včelnice - možná ochrana
před větrem, možnost slunečního svitu po celý den a pod.
A každý rok je svým spůsobem atypický.

mirek z vysočiny


>
> Podle mách zkušeností s 9-ti rámky v nástavku mi až na tuto
>
> Ovšem ppro provoz je 9 rámků v nástavku málo. Pokud byste při
> tom zůstal,
> tak počítejte pro provoz spíše se 4-mi nástavky v plné síle

Umístil jsem na stránky http://mujweb.cz/www/vcelar obrázky svého
slunečního tavidla pro inspiraci.

Zdeněk Čejka

Podle mách zkušeností s 9-ti rámky v nástavku mi až na tuto zimu, kdy sice
přezimovalo z 10-ti 9. včelstev , ovšem některé byly slabé, tak myslím, že v
tom směro na který se ptáte je přezimvání poměrně dobré.

Ovšem ppro provoz je 9 rámků v nástavku málo. Pokud byste při tom zůstal,
tak počítejte pro provoz spíše se 4-mi nástavky v plné síle včelstev. Pak
ovšem musíte počítat s výškou sestavy. Já je mám na půlmetrovém podstavci, a
do čtvrtého nástavku bez sundání nemůžu, bez stoličky pod nohy.

Známý má nástavky s 10-ti rámky. Je to už lepší. Ale stejně to jsou při 3
nástavcích jen 3 rámky navíc.
Problém to dělá v dobré snůšce. 1. nástavek - z 1/2 staré zásoby, 2.
nástavek plodiště a pokud je 3.tí , musím tam dát mřížku, jinak mi tam matka
ploduje, protože zaklade cokoli je volného a pak se to dlouho nedá vytočit,
což je další omezení prostoru. Mřížka ji zase omezí v kladení a je zaděláno
na rojení.

Je to jeden z mnoha důvodů proč já osobně budu přecházet na prostornější
úly. Zatím na ně střádám prostředky :o).

Hezký den.
A

----- Original Message -----
From: <Havel/=/pds.pce.cd.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 09, 2003 2:50 PM
Subject: Nástavky


Zdravím přátelé.

Mám jeden dotaz, už tady o tom byla debata. Ale jako nevěřící tomáš,
bych se chtěl ještě zeptat.
Protože na podzim chci s pompou spálit zděděné vysoce uteplené
univerzály, tak přecházím na nástavky - vybral jsem si na rady
sousedů - 9*39*24.
Zajímá mě, co udělají mrazy se včelstvem zimujícím ve dvou
neuteplených nástavcích
z palubky silné 2cm na studenou stavbu. A to pamatuju, že bývaly i mrazy
celý týden okolo -35 + pěkný severák. Včelařím na českomoravské vysočině
ve výšce 560 n.m.

Co poradíte ??

mirek z vysočiny

Podľa mojej skúsenosti som jeden rok vyskúšal
zimovanie pri silných rodinách (asi 50% z rodín) v
dvoch nástavkoch - rozmer rámika 39x27 - 10 r.
nástavky (asi 70% z nich neuteplených - dosky hrúbky
2,5 cm). Túto chybu už nikdy neurobím. Asi 30% z takto
zimovaných včelstiev neprežilo, ostatné boli slabšie
ako tie zimované v 1 uteplenom nástavku. A to
nevravím, že som týmto dal dvojnásobné množstvo cukru.
Včelárim v nadmorskej výške 300 m.n.m. v Košickej
kotline - pravidelné silné severné vetry - úle sú
postavené vonku na stojanoch. Možno, že vo včelniciach
alebo v kočovných vozoch je to iné. Ja mám najlepšie
skúsenosti s jednonástavkovým zimovaním v uteplených
nástavkoch s 2,5 cm doskami a 3 cm polystyrénom.

Peter M.

--- "M. Valenta" <milan.valenta/=/skoda.cz> wrote:
> Včelařím v okolí Horažďovic - t.j. cca 500 m.n/m.
>
> Moje zkušenosti:
> V loňském roce jsem udělal totéž - zakoupil jsem
> neuteplené nástavkové úly
> od př. Kolomého (11 x 39x24) se zasíťovaným dnem a
> se slávou jsem spálil
> uteplené univerzály.
> Zimoval jsem ve dvou nástavcích s otevřenými očky a
> jen se sítem ve dně
> (mimo období od fumigace do sběru měli - to jsem měl
> na sítě podložku).
> Zakrmil jsem o něco více, než jsem byl zvyklý
> (místo cca 12-ti kg pro 1 plodiště univerzálu jsem
> dal cca 19-20 kg na 2
> nástavky- víc nevzaly)
> Zimu přežilo všech 9 včelstev a to v dobré kondici.
> Během čtrnáctidenního
> ochlazení jsem pozoroval přestávku v kladení, ale
> totéž zjistil i můj otec,
> který dosud včelaří v univerzálech - a navíc v cca
> 380 m.n/m.
> Nyní mám všechna včelstva na 3 nástavcích a dvěma
> jsem již přidal
> čtvrtý - včelařím "dálkově" a tak dávám včelstvům
> rezervu. Otec v
> univerzálech teď dával medníky....
>
> Takže závěrem?       Mohu konstatovat, že s neuteplenými
> nástavky mám pouze
> pozitivní zkušenosti a vřele je doporučuji.
>
> M. Valenta


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

Včelařím v okolí Horažďovic - t.j. cca 500 m.n/m.

Moje zkušenosti:
V loňském roce jsem udělal totéž - zakoupil jsem neuteplené nástavkové úly
od př. Kolomého (11 x 39x24) se zasíťovaným dnem a se slávou jsem spálil uteplené univerzály.
Zimoval jsem ve dvou nástavcích s otevřenými očky a jen se sítem ve dně (mimo období od fumigace do sběru měli - to jsem měl na sítě podložku). Zakrmil jsem o něco více, než jsem byl zvyklý
(místo cca 12-ti kg pro 1 plodiště univerzálu jsem dal cca 19-20 kg na 2 nástavky- víc nevzaly)
Zimu přežilo všech 9 včelstev a to v dobré kondici. Během čtrnáctidenního ochlazení jsem pozoroval přestávku v kladení, ale totéž zjistil i můj otec, který dosud včelaří v univerzálech - a navíc v cca 380 m.n/m.
Nyní mám všechna včelstva na 3 nástavcích a dvěma jsem již přidal
čtvrtý - včelařím "dálkově" a tak dávám včelstvům rezervu. Otec v univerzálech teď dával medníky....

Takže závěrem? Mohu konstatovat, že s neuteplenými nástavky mám pouze pozitivní zkušenosti a vřele je doporučuji.

M. Valenta

Máš asi 3 možnosti:

1. celé rámky očistit a dát do nějaké komory o teplotě 45°C a nechat je tam
tak 2 hodiny. Musí se totiž komplet prohřát a tím se zničí spory nosemy
2. pokud nemáš komoru (kdo ji má ?), tak vyřezat, rámky buď spálit nebo po
opálení použít znovu a dílo hodit do kotle s vodou a vyvařit, sebrat vosk a
výsledný roztok použít např. k přilepšení včelám (varem se spory nosemy
zlikvidují).
3. jako bod 2., ale s tím, že všechno vyleješ do kanálu (JISTOTA)

Fumagilín bych nedával, je to přece jen chemie ...

Zdeněk Čejka

> Po uhynulých nosematických včelstvech zůstaly pokálené zavíčkované
> zásoby cukru a melicitozního medu.Je možné tyto zásoby nějak
> využít.Uvažuji o tom,že plásty odvíčkuji, vyříznu z rámků,ve vařáku na
> vosk je vyvařím, po vychladnutí seberu vosk,roztok znovu převařím a
> naleju do sklenic
> /3 litry / pod víčko a otočím dnem vzhůru do vychladnutí. Roztok použiju
> při podněcování nebo při krmení.Jak dlouho musím udržovat roztok ve varu
> abych zničil spory nosemy
> Můžu přidávat Fumagilin do roztoku při krmení ?
> Myslím, že tento problém bude po uplynulé zimě zajímat hodně včelařů.Z
> našeho spolku zcela určitě.
> Děkuji za vaše názory.Jaromír Sobotka

Pocasi je vec, kterou asi neovlivnime a bude dlouho trvat nez porucime vetru a desti.
Zacatkem dubna se u nas citelne ochladilo. U svych vcel jsem zaregistroval utlum jak v neuteplenych nastavcich (vzok Kolomy) tak ve starych uteplenych ulech. Ted uz vcely vsechno dohnaly, ale zase je abnormalni stav se zdroji snusky. Repka vymrzla siroko-daleko a vsechno ostatni kvete najednou, takze to stejne asi nestihnou vsechno nanosit do ulu.
Pavel

> prijde takovy studeny tyden jako byl letos, tak vcelstva v
> neuteplenych ulech budou ve velke nevyhode - zpozdi se nebo se uplne
> zastavi jarni rozvoj a vcelstva nebudou nachystana na jarni snusku.


>> Zajímá mě, co udělají mrazy se včelstvem zimujícím ve dvou
>> neuteplených nástavcích

Nevim presne jak kde, ale v nasi organizaci (Letohrad) nam neprezilo 19,6% vcelstev. Dnes jeste dostanu informace z posledniho useku (6 vcelaru), ale nebude to vyrazne jinak.

Zajimalo by mne take, kolik vcelstev v CR neprezilo letosni zimu.
Prosba pro pr. Lnenicku - mohli byste po zpracovani doslych hlaseni stavu na UV sdelit procento uhynu i tady?

Dekuji, Pavel

> Čo je pravdy na údajne obrovskom úhyne včelstiev v
> Českej republike - dávali to u nás v televízii.

Pratele,
kdyz jsem zacinal, prevzal jsem technologii sveho predchudce a lepil mezisteny k rameckum rozehratym voskem. Protoze mne to takhle nebavilo, koupil jsem si v kramu vazaci drat a radylko (zdroj nebo trafo mi prislo nad me financni sily). Tim uz to slo docela lepe nez lepenim. Radylko jsem mel v hrnku s horkou vodou a efektivita nepomerna.

Diky teto diskuzi jsem si vzpomnel, ze mam v garazi nepotrebny zdroj z PC. O vikendu jsem tak objevil dosud pro mne nejlepsi technologii pripevnovani mezisten.
Pokud jsem proud z vystupu zdroje privedl na konce dratku, mezistena se zatavila ale za strasne dlouho. Tak jsem to zkusil postupne - jeden dratek po druhem a za par vterin uz mezistena drzi jako dosud nikdy. Polozil jsem mezistenu na dratky v ramecku a jakmile se dratek zacal klubat, presel jsem na dalsi.
U zdroje jsem nedelal zadne upravy, pouze jsem vyvedl pomoci mericich hrotu z voltmetru napajeni 12V a postupne prikladal dratkum na louckach.
Praci pod napetim indikuji akusticky - vetrak u zdroje snizi otacky :-)

Zdravi Pavel

Po uhynulých nosematických včelstvech zůstaly pokálené zavíčkované zásoby cukru a melicitozního medu.Je možné tyto zásoby nějak využít.Uvažuji o tom,že plásty odvíčkuji, vyříznu z rámků,ve vařáku na vosk je vyvařím, po vychladnutí seberu vosk,roztok znovu převařím a naleju do sklenic
/3 litry / pod víčko a otočím dnem vzhůru do vychladnutí. Roztok použiju při podněcování nebo při krmení.Jak dlouho musím udržovat roztok ve varu abych zničil spory nosemy
Můžu přidávat Fumagilin do roztoku při krmení ?
Myslím, že tento problém bude po uplynulé zimě zajímat hodně včelařů.Z našeho spolku zcela určitě.
Děkuji za vaše názory.Jaromír Sobotka

Můj názor na neuteplené nástavky? Mám dva v brdských lesích a nepozoroval jsem zádný zásadní rozdíl ve spotřebě zásob ani v jarním rozvoji.Doporučil bych každému kdo váhá obrátit se na přítele Kolomého ze Starého Města u Bruntálu,ten včelaří také ve vysoké n.v. a daří se mu to právě v neuteplených úlech.

> mám vysoké nástavky mnohem vyšší, tedy 42x36 cm a dosud zimuji
> včelstva jen v takovém vysokém bez dalšího nízkého.
>
> Pokud by Vám bylo ještě něco nejasného anebo byste se chtěl na něco jiného
> zeptat, napište.
> K. Čermák

Děkuji za odpověď a rád využívám Vaší ochoty k dalšímu dotazu:

V posledních článcích přítele Boháče (např.
http://www.n-vcelari.cz/clanek-nyni-jen-jedensvetovy-ul.htm) jsou
kritizována velká jednonástavková plodiště jako "příliš velká i pro enormě
hodně kladoucí matky", jako kdyby mělo být hlavním cílem včelaře vyhnat z
plodiště všechny "příruční" zásoby do dalších nástavků.

Zdravý rozum říká, že musí existovat kompromis mezi potřebami včel a
včelaře.

Jak byste z tohoto pohledu hodnotil svá plodiště hluboká 36 cm? Dal jste
větší prioritu zimování - resp. jarnímu rozvoji a v sezóně byste připustil
jako výhodnější nižší plodiště, nebo právě naopak?

Děkuji za odpověď a přeji vše dobré

J. Čáp

V článku př. J. Boháče "Nyní jen jeden světový úl"
(http://www.n-vcelari.cz/clanek-nyni-jen-jedensvetovy-ul.htm)

je zmiňován vznik (snad českého) Dadantklubu. Víte o tom něco bližšího?

Honza

o řešení podobného problému jsem kdysi uvažoval v tomto duchu:

každý předplatitel má papírový časopis - tudíš licenci používat obsah
to CD mu pak nemusíš nabízet jako časopis - "šíření díla", ale jako službu -
že jsi mu to naskenoval místo něj :) - jsem zvědav jak by se o něco takového
servali právníci ..

Honza Čáp

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 9. května 2000 18:44
Subject: Re: autorskaprava


> Na podzim se chystám oskenovat starší ročníky časopisu i překladů, převést
> je do PDF nebo HTML a vypálit na CD. Pokud to autorská práva dovolí, dám
je
> k dispozici ostatním včelařům, jinak bych si je musel nechat jen pro
vlastní
> potřebu a každý zájemce o elektronickou podobu časopisu, by toto musel
> podstoupit sám.
>
> Pol
>

Na podzim se chystám oskenovat starší ročníky časopisu i překladů, převést
je do PDF nebo HTML a vypálit na CD. Pokud to autorská práva dovolí, dám je
k dispozici ostatním včelařům, jinak bych si je musel nechat jen pro vlastní
potřebu a každý zájemce o elektronickou podobu časopisu, by toto musel
podstoupit sám.

Pol


----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <jiri.borik/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 08, 2003 10:57 PM
Subject: Re: autorskaprava


On Thu, 8 May 2003, Jaroslav Sedlák wrote:

> přednost. Mohlo by se začít posledním ročníkem a postupně rozšiřovat
> databazi až o dvacet let zpět.

Nebyl bych takový optimista, že by se dal snadno pořídit obsah starších
ročníků, které nebyly zpracovány elektronicky. Snad by bylo možné alespoň
naskenování obsahů čísel a případný automatizovaný převod na text. Zpětně
vyřešit autorská práva k opakovanému šíření článků asi také nebude zcela
jednoduché.

Očekával bych zde také nějaké vyjádření kompetentních osob - redakce
časopisu nebo funkcionářů ÚV. Ale asi nejsou připojeni na internet :-(

Jiri Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Mrazy se vcelstvem zimujicim v neuteplenych nastavcich neudela nic,
resp. o neco se zvysi spotreba zasob. Horsi to je na jare. Pokud
prijde takovy studeny tyden jako byl letos, tak vcelstva v
neuteplenych ulech budou ve velke nevyhode - zpozdi se nebo se uplne
zastavi jarni rozvoj a vcelstva nebudou nachystana na jarni snusku.
Pokud chces vcelarit na vysocine, preferoval bych uteplene nastavky.

Kuba

Dne 9. květen 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Zdravím přátelé.
>
>        Mám jeden dotaz, už tady o tom byla debata. Ale jako nevěřící tomáš,
> bych se chtěl ještě zeptat.
>        Protože na podzim chci s pompou spálit zděděné vysoce uteplené
> univerzály, tak přecházím na nástavky - vybral jsem si na rady
> sousedů - 9*39*24.
>        Zajímá mě, co udělají mrazy se včelstvem zimujícím ve dvou
> neuteplených nástavcích
> z palubky silné 2cm na studenou stavbu. A to pamatuju, že bývaly i mrazy
> celý týden okolo -35 + pěkný severák. Včelařím na českomoravské vysočině
> ve výšce 560 n.m.
>        
> Co poradíte ??
>
> mirek z vysočiny
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Letosni nejvetsi filmova podivana CHICAGO. Zvou Vas Hollywood Classics Entertainment a Magnesia. Hledejte na http://www.hce.cz

Zdravím přátelé.

       Mám jeden dotaz, už tady o tom byla debata. Ale jako nevěřící tomáš,
bych se chtěl ještě zeptat.
       Protože na podzim chci s pompou spálit zděděné vysoce uteplené
univerzály, tak přecházím na nástavky - vybral jsem si na rady
sousedů - 9*39*24.
       Zajímá mě, co udělají mrazy se včelstvem zimujícím ve dvou
neuteplených nástavcích
z palubky silné 2cm na studenou stavbu. A to pamatuju, že bývaly i mrazy
celý týden okolo -35 + pěkný severák. Včelařím na českomoravské vysočině
ve výšce 560 n.m.
       
Co poradíte ??

mirek z vysočiny

Prajem krásny deň,

znenie doplnku Výnosu MPSR o podpore aj včelárov je uvedený na adrese http.//web.stonline.sk/szv-vcelari
kliknuť na oznamy

podpora sa môže poskytnuť včelárovi buď na počet prezimovaných včelstiev(stav k 15.4) do výšky 250,- Sk/včelstvo a žiadosť je potrebné podať na Regionálne pracoviská MPSR do 15.05.
alebo na predané včelie produkty (med a ostatné, ako aj včelie matky - prepočítané na med, žiadosť je možné podať do 30.08.

Pozri sa na http://www.mpsr.sk

Pista


> Nevie mi niekto povedať ako to bude s dotáciami v SR v
> tomto roku. Vraj sa má dotovať do výkupu odovzdaný med
> a nie počty včelstiev. A ze dotácie dostanú len
> členovia zväzu.
>

On Thu, 8 May 2003, Jaroslav Sedlák wrote:

> přednost. Mohlo by se začít posledním ročníkem a postupně rozšiřovat
> databazi až o dvacet let zpět.

Nebyl bych takový optimista, že by se dal snadno pořídit obsah starších
ročníků, které nebyly zpracovány elektronicky. Snad by bylo možné alespoň
naskenování obsahů čísel a případný automatizovaný převod na text. Zpětně
vyřešit autorská práva k opakovanému šíření článků asi také nebude zcela
jednoduché.

Očekával bych zde také nějaké vyjádření kompetentních osob - redakce
časopisu nebo funkcionářů ÚV. Ale asi nejsou připojeni na internet :-(

Jiri Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

>
> Ahojte

Nevie mi niekto povedať ako to bude s dotáciami v SR v
tomto roku. Vraj sa má dotovať do výkupu odovzdaný med
a nie počty včelstiev. A že dotácie dostanú len
členovia zväzu.

Peter M.
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

Zdravím

Čo je pravdy na údajne obrovskom úhyne včelstiev v
Českej republike - dávali to u nás v televízii. Vraj
budú aj nižšie poľnohospodárske výnosy v dôsledku
nedostatku včelstiev a nedostatočného opelenia.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

Nazdar

Chcel by som pripojiť jeden môj postreh yo včelárskej
praxe. Veľmi veľa sa tu hovorí o vlastnostiach matky a
jeho význame pre povahu a vlastnosti včelstva. Ale z
mojej osobnej skúsenosti som zistil, že vlastnosti
včelstva vo veľkej miere závisia od jeho charakteru či
organizácie práce v ňom a tento sa nemení ani po
výmene matky z inokade. Možno to súvisí so
zaškoľovaním mladých včiel starými.
Zaujímalo či má niekto podobné postrehy.

Peter M.

--- Čermák K. <beestn.zubri/=/tiscali.cz> wrote:
> S charakteristikou chovaných kmenů (linií) matek to
> není snadné (jak dobře
> vysvětluje v odpovědi i p. Jarolím). Důvodů je
> několik, uvedu aspoň některé:
> Rozdíly mezi včelstvy (matkami) téhož kmene jsou
> větší než rozdíly mezi
> průměry kmenů; takže pro jakousi průměrnou hodnotu
> každé vlastnosti musí mít
> chovatel dobrou paměť nebo lépe dobré záznamy.
> Chová-li chovatel jeden nebo dva kmeny, pro jejich
> charakteristiku potřebuje
> mít srovnání s několika jinými kmeny (nemá-li si
> vymýšlet). K takovému
> srovnání nestačí pár matek/včelstev, musí mít
> otestováno více včelstev z
> více rodin (rodina jsou sesterská včelstva po jedné
> matce) z každého kmene.
> A další záležitost, o níž se moc neví - výsledky
> hodnocení
> včelstev a celých kmenů/linií jsou hodně závislé na
> prostředí, v němž je
> chovatel hodnodí. Hlavně jde o podmínky pro zimování
> a rozvoj do snůškové
> kondice (síly) a o podmínky snůšky, ale i o projevy
> rojivosti aj. Mohu to
> potvrdit z vlastních zkušeností. Odborně se tomu
> říká interakce genotypu a
> prostředí - znamená to, že genetické založení se v
> různých podmínkách
> projeví na venek (fenotypově) různě. A to také velmi
> ztěžuje přesnost
> hodnocení chovaného kmene.
>
> Tedy - každá charakteristika chovaného kmene (linie)
> je dost subjektivní. Já
> jsem se o to pokusil u kmenů chovaných na pracovišti
> v Zubří. Snad míra
> subjektivity je v tomto případě menší proto, že: 1.
> jde o víceleté
> hodnocení, 2. mohl jsem porovnávat více různých
> linií a kmenů kraňky během
> výběru zakladatelek pro tvořený kmen Vigor (je
> vzniklý kombinačním křížením
> více linií), a i nyní občas vyzkouším matky od
> jiného chovatele, 3. svoje
> hodnocení chovaných kmenů si ověřuji i od včelařů,
> kteří si matky nakupují -
> někteří dají informaci o jejich výsledcích.
>
> Je na každém chovateli, aby se o takovou
> charakteristiku pokusil, nemusí
> být detailní, stačí uvést ty vlastnosti, které
> považuje za dobře patrné a
> prověřené. Mějte při tom ale vždy na paměti, že jde
> o charakteristiku vždy
> více nebo méně subjektivní, z důvodů zde popsaných.
> Charakteristiku 3 chovaných linií najdete i na webu
> ing. Pavla Cimaly z
> Pustých Žibřidovic (Šumpersko):
> http://www.vcelimed.cz
>
> K. Čermák
>
>
> >Nějak nám tu usnula diskuze kolem matek. Proto se
> chci zeptat na
> >následující:
> >1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor,
> Sklenar atd.). Nikde
> >se mi ale nepodařilo najít nějakou charakteristiku
> těchto linií,
> >které jsou na co vhodnější, jaký výběr se u kterých
> prováděl atd.
> >Myslím že na zveřejnění těchto informací by měly
> mít zájem zejména
> >chovy, abychom nekupovali "zajíce v pytli".
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

Ahoj všichni!
Nestihl jsem sledovat celou diskusi kolem zatavování. Dva roky používám starší autobaterii, 12 V a 55 Ah. Do auta jsem dal novou baterii. Starší používám k zatavování. Zatavil jsem přes sto rámků bez nového nabíjení. Pro člověka je napětí 12 v bezpečné.

Ať to bzučí. R.Š.

Mám pred sebou pocitačový časopis Chip a cituji z podminek uveřejňování.

Rukopisy redakce nevrací. V případě uveřejnění redakce autora uvěmomí.Tím
nabývá vydavatel práva k šíření přijatého díla časopiseckou formou včetně
možností uveřejnění na WWW stránkách časopisu, vydání na CD ROM nebo jiným
způsobem v elektronické podobě. Konec citatu.

Když to jde tady proč by to nešlo u Včelařství?? Sám bych uvítal databázi
všech článků za posledních dvacet let včetně full textového vyhledávání.
Dal bych potom přednost najít si příslušné číslo časopisu dodatečně v
časopise a tam článek přečíst. Jde ale o to vyhledávání- v tom je velká
přednost. Mohlo by se začít posledním ročníkem a postupně rozšiřovat
databazi až o dvacet let zpět.

Tohle jsem nabízel bývalému šéfredaktorovi už před pěti či šesti lety, ale
když jsem viděl to jeho vybavení počítačové ještě se starou 602 , tak jsem
zmlknul.

Zdraví Jarka

Tohle mne zajímá

Pepan

----- Original Message -----
From: "Jiří Kořínek" <jkorinek/=/zas-me.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2003 11:36 AM
Subject: Dotaz k identifikaci včely


> Dobrý den, chtěl bych se na Vás tímto způsobem obrátit a požádat Vás o
> radu. Jako amaterský fotograf jsem se setkal s druhem včely mě neznámým a
> pro mne zajímavým. Vím, že druhů včel je nespočetně mnoho a nevím jestli
> bude možno provést bližší určení pouze s fotografií.
> Fotogtrafie jsou 14 dní staré pořízené v Mělníku.
> Pokud budete někdo vědět něco bližšího ta mi dejte vědět svou e-mailovou
> adresu a zašlu fotografie.
> Předem děkuji za zájem, Jirka
>

> Jo, to beru, ale já bych chtěl zdroj - texty, databázi, komplet ...

Databázi čeho?

Snad adres účastníků?

Honza Čáp

Zdravicko


Databaza za 2001-2002 ma 21,6 MB. Komplet vsetky spravy. Je to
databaza z OUTLOOK EXOPRESS 5.

Pista




Jo, to beru, ale já bych chtěl zdroj - texty, databázi, komplet ...

Zdeněk Čejka


>
> http://www.natur.cuni.cz/cgi/wilma-cz/vcelari
>

Jo, to beru, ale já bych chtěl zdroj - texty, databázi, komplet ...

Zdeněk Čejka


>
> http://www.natur.cuni.cz/cgi/wilma-cz/vcelari
>

http://www.natur.cuni.cz/cgi/wilma-cz/vcelari

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 7. května 2003 8:16
Subject: Kompletní archiv konference


Kolegové, ví někdo, jestli je někde na webu nebo ho někdo má nebo se dá
nějak jinak získat kompletní archív konference, jak této, tak předchozí ?


Zdeněk Čejka

Kolegové, ví někdo, jestli je někde na webu nebo ho někdo má nebo se dá
nějak jinak získat kompletní archív konference, jak této, tak předchozí ?


Zdeněk Čejka

A ve včelaření v Kalifornii je úžasné jak jeden včelař kočuje pomocí
vysokozdvižného vozíku a kamionu, a místo uzavírání česen pouze překryje
celý návěs sítí + další reportáže z velkoprovozů a velkochovu matek

Ale také záběry, kdy se rozpěrákem z kbelíku nabírá množství těsta s obsahem
antibiotik a dalších léčiv. Rvou to do včel celoročně při každém zásahu
snad i preventivně proti moru a pod.). To je věc, která mne přímo vyděsila.
Věřím, že vliv ČSV a výzkumáku na zákonodárce i veterinární praxi bude u
nás ohleduplnější ke konzumentům medu, i včelám a přírodě. Nehodlám totiž
uvěřit komerčně motivovaným ujištěním, že je to v nějakém limitu ( máme
zkušenost s kdysi všespásným DDT a jeho vědecky doložené neškodnosti a mnoho
dalších ....)
A díky za přehlednou informaci o ostatních filmech.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php




---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.471 / Virová báze: 269 - datum vydání: 11.4.2003

Děkuji všem kteří odpověděli na mnou vyvolanou diskuzi, myslím že
jsem teď docela v obraze.
Celkem vzato tedy označení kmene má asi více hodnotu historickou, než
popisnou. Přesto by ale nebylo špatné, kdyby chovy uváděly na co se u
hodnocení soustřeďují, čeho chtějí dosáhnout a jaké mají úspěchy.
Možná takový web s přehledem vyšších chovů a stručnou
charakteristikou, kterou by každý chov dodal by nebyl od věci.
Jirka Liška

DOBŘE ROSTE NA RUMIŠTÍCH Černých skládek se u nás díky nezodpovědným lidem
vyskytuje stále dost a srdečník se tam dobře uplatní jako pionýrská rostlina
a mohou ho tak být dost velké plochy. A coje důležité není to zavlečená
rostlina.

Pepan

----- Original Message -----
From: <Havel/=/pds.pce.cd.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 05, 2003 12:54 PM
Subject: Srdečník



Zdravím přátelé.

Tak já už se omlouvat nebudu a přepošlu dotaz od souseda.
Má prý semena srdečníku ?? prý dobrý pro včely a ptá se jak,
kdy a jestli je možné to tímto způsobem rozmnožit.

Jinak - včelařím /zimoval jsem 6-tery/ ve výšce 560 n.m., řepka rozkvétá
asi třetí den. Třešně, slivky v plném květu, rozkvétají jabloně,
ale bez zájmu včel :-(

Mirek z vysočiny

nezapomeňte ho ukostřit

Pepan

---- Original Message -----
From: "josef Šroll" <josef.sroll/=/post.cz>
To: "vcelarska konfera " <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 05, 2003 1:31 PM
Subject: Elektricky zatavovac


> Opak je pravdou. Dnesni normy predepisuji pro tyto ucely (dvojita
> isolace) napetove zkousky 4000V. Zdroje z PC sice nemaji klasicky
> rozmerny transformator s jadrem z ocelovych plechu, ale maly
> transformatorek s feritovym jadrem pracujicim na nadzvukovych
> kmitoctech, ktery je na tato zkusebni napeti navrhovan vcetne
> klimatickych zkousek. Chces zkusit isolacni pevnost stareho
> transformatoru s popraskanou asfaltovou isolaci timto napetim???
> Josef
>
> P.S. Ja pouzivam na zatavovani stary transformator, ktery jsem
> nasel na smetisti, bez impregnace, isolace bavlnenymi tkalouny,
> nekolikrat na nem roztal snih, musel jsem ho nekolik mesicu susit
> na parnim potrubi. Zatavovani provadim v suche obuvi.
>
>
>
> > jinak bych se bal ze to muze byt nebezpecnejsi ( po prorazeni )
> nez stare > kvalitne navinute trafo s oddelenym vynutim.
>
>
> --
> Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
> poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
> vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/
>
>

1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor, Sklenar atd.).----- Original
Message -----
V podstatě to znamená že linii sklenar chová pan Sklenář a ke křížení
používá jen svůj materiál Ale to by předpokládalo , že chovné matky
insiminoval svými trubci. Nesměli by být z volného páření. Ale když ji
koupím já a insiminuji ji vlastními trubci to je syny budu již mít linii
menšík kterou budu nadále množit uvedeným spůsobem. Z toho vyplívá jedna
skutečnost a to, čisté linie jsou obvykle výkonější v jednom směru a mohou
zlepšit naše chovy ale životnějčí jsou kříženci ve všech směrech. Je to
zjednodušené pro snadné pochopení. Ještě jedna věc Význam to má je když
koupíte insiminovanou matku Potomstvo z volného páření je nejednotné a to
podle toho jaké sperma matka právě použila.

Pepan

From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 05, 2003 11:43 AM
Subject: Re: Matky


> http://web.quick.cz/pvzubri/
> Přítel Čermák zde píše nějaké charakteristiky (Vučko, Vigor, Lesana).
> V inzerátech v č.5 Včelařství jsem viděl, že někteří chovatelé píšou co
> rozchovávají.
>
> > 1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor, Sklenar atd.). Nikde
> > se mi ale nepodařilo najít nějakou charakteristiku těchto linií,
> > které jsou na co vhodnější, jaký výběr se u kterých prováděl atd.
> > Myslím že na zveřejnění těchto informací by měly mít zájem zejména
> > chovy, abychom nekupovali "zajíce v pytli".
>
> Čím dále tím víc chápu problémy s popisem toho co vlastně chovají, a co
nám
> chtějí prodat. Protože to, co je na prodej, je mladá matka, sotva pár dní
> stará a její dcery-dělnice se ještě nezačaly líhnout.
> Některé vlastnosti se hodnotí podle stupnice 1-5 bodů. Bodavost, sezení na
> plástech, čistící pud, náchylnost k nemocem, jarní rozvoj, stabilita výnou
v
> závislosti na stáří matky atd. atd. Z toho některé ukazatele jsou
> subjektivní a jen některé se dají měřit.
> Například co je to rychlý jarní rozvoj. A jak objektivně zjistíš zda
nemůže
> být rychlejší a zda vyhovuje pro tvé stanoviště. A chceš vůbec aby byl
> rychlejší ???
> Výnos medu je z více než 50% záležitost stanoviště a z dalších 40%
> záležitostí včelaře. (viz hádanka: Kdo je největší škůdce včel?, Odpověď:
> Včelař :-)))) Takže se předem nedá slíbit 60kg ze včelstva za rok a nedá
se
> ani zaručit 10kg za rok.
> Mohou Ti (možná) říci, že matka tvé matky na stanovišti chovatele má výnos
> XXkg a její dcery na kontrolním stanovišti mají v průměru asi tolik. Ale
dá
> to moc práce a ti co mají ona kontrolní stanovště musí být moc ochotní a
> párat se s vážením výnosů každého včelstva zvlášť. Je to piplačka, která
se
> neplatí a asi ani nevyplatí. Lze to dělat pro 5 včelstev z lásky. Ale při
20
> to už přesahuje většinou schopnosti a trpělivost včelaře.
>
> U inseminované matky je někdy výnos horší než u jejich dcer a není to na
> závadu chovu. Co já vím s čím to má souvislost? :-))) Příbuzenská
plemenidba
> atd.
>
> Nakonec zjistíš, že zrovna ta matka co Ti ji prodali má nejbodavější včely
> jaké jsi kdy viděl a zanevřeš na vyšší chovy nadobro. Dobrá zpráva k tomu
> je, že reklamace se příjímají a za matku bodavých včel Ti dají matku
jinou.
> (aspoň jsem slyšel, že to tak funguje) Vlastnosti jsou zaručeny stejně
jako
> u té předchozí. :-))
>
> A s dalšími vlastnostmi je to stejné.
> Jsou zde zaručeny pozorováním a měřením vlastnosti předchozí generace,
> nikoliv té, která se momentálně prodává. Odborníci by nám mohli říci na
koli
> % je zaručeno, jak se která vlastnost zdědí. Jenže bychom stejně zjistili,
> že se v tom nedá vyznat.
> Myslím, že pak bychom byli až moc chytří :-))))
>
> Poznámka: Jediná jistota je zde fakt, že to je kraňka z ?? 98% ??? či
> takové nějaké vysoké číslo. Kdyby nebylo dost vysoké tak chovatelská
stanice
> už není chovatelskou stanicí podle chovatelského řádu. (hledat to nebudu)
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
>

Jiste je problematicke definovat vlastnosti dodavane matky, ale snad
by mel chovatel matek vedet co chova za material a ceho u dane linie
chce dostahnout?! Vlastnosti, ktere charakterizuji dodavanou matku,
jsou vlastnostmi, ktere meli rodice a ktere se mohou, ale take
nemuseji, projevit. Tak bych to alespon chapal ja. Netusim, proc se
okolo charakterizace vlastnosti jednotlivych linii delaji takove
"caviky". Pokud to dobre chapu, tak se linie vyclenila pro nejake
specifikum ji vlastni. Nejsou-li rozdily, ktere se daji definovat,
tak snad ani nema cenu se bavit o necem takovem, jako linie?! Pak by
snad stalo spise mluvit o chovatelske stanici, pripadne o konkretnim
chovateli se kterym mam dobre zkusenosti a o kterem vim, ze mi doda
kvalitni, zdravy material.

Kuba

> Čím dále tím víc chápu problémy s popisem toho co vlastně chovají, a co nám
> chtějí prodat. Protože to, co je na prodej, je mladá matka, sotva pár dní
> stará a její dcery-dělnice se ještě nezačaly líhnout.

______________________________________________________________________
Reklama:
Připrav se na nejpříšernější zážitek v životě na http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=46466%26url=http://www.priserky.cz

Ve výčtu mi chybí linie Lesana ...
Asi mi to přítel Přidal říkal, ale příležitostně to určitě pro úplnost
zpřesní.
Díky
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2003 2:29 PM
Subject: Re: Matky


> Určitě na tom bude jedna lépe v
> tom, jiná v onom.
......
> lišit, pokud se teda výběr neprovádí u všech úplně stejně.
.....
> ano, právě o to jde, když budu mít informace, můžu se rozhodnout,
> takhle mám prd.

Viz CHOVATELSKÝ ŘÁD http://81.0.228.38/attachments/chr.htm
Jsem přesvědčen, že vybírají všichni stejně, pokud nedělají výběr ještě i na
další doprovodné vlastnosti, ale to hlavní zůstává.

Výcuc z mé korespondence loni (z různých dopisů):
__________________
1) Linie Troiseck, Sklenar, Singer, Vučko není v našich podmínkách možno
dlouhodobě udržovat v čisté podobě bez inseminace a úzké příbuzenské
plemenitby současně na jednom stanovišti. Pokud je chovatelé matek současně
nabízejí ve svých inzerátech, je to otázka pro jejich svědomí. Důvěryhodný
popis těchto liniií lze získat pouze u včelařů, kteří tyto linie chovají v
čistější podobě v místě jejich původu, tedy v Rakousku, Slovinsku event. v
Zakarpatské Ukrajině.
__________________
2) Matky, které chovám, jsou populace Slovinské Kraňky, které
rozchovávám a zárověň selektuji pomocí inseminace již od r. 80. Mám poměrně
čistou Kraňku, okolo 90%. Matky chovám již v generaci 3H - tj.
několikanásobném křížení nepříbuzných linií (viz tabulka Kniha Včelařství,
Veselý a kol.) Chovný materiál udržuji imbredním křížením již řadu let.
Včely mají dobré vlastnosti, jako je mírnost, sedění na plástu, rozvoj,
čisticí pud, stavbu, rojivost a samozřejmě též medné výnosy. Produkuji matky
výhradně ze svých linií.

Odpověď na dotaz:
Singer - kraňka podle chovatele oblast Rakouska, okolí Lunz
Sklenár - Kraňka Rakousko, oblast v okolí Vídně
Troisek - Kraňka, šlechtění v NSR, obchodní název
Vučko - Kraňka Podkarpatská Rus, název podle oblasti chovu
Vigor - Kraňka Podkarpatská Rus, obch. název chovatele přítele Čermáka
Peschetz - Kraňka, šlechtěná v NSR (mírná)
Pekařov - Kraňka vyšlechtěné linie přítele Kašpara ml. + st.
Meluzínka - Kraňka, vyšlechtěná linie přítele Pernici
__________________
3)Každý chov vybírá podle podmínek, kde se nachází a k
tomu ještě bere v úvahu výsledky, které mu, někdy,
doputují od zákazníků - odběratelů matek. Podle mojí
zkušenosti jsou v poslední době všechny naše linie
schopné využít již snůšku z řepky, pokud včelař dokáže
chovat včelstva dostatečně silná.

Na nerojivost se selektuje průběžně, stejně jako na
odolnost proti nemocem. Testy na zřetelně vyvinutý
čistící pud ukázaly, že zejména v odolnosti proti
zvápenatění lze pozorovat znatelný pokrok. Odolnost
těchto linií proti moru je ovšem pouze předpokládaná,
neboť klinický mor v naší republice je okamžitě
likvidován.

Přiřadit nějaké charakteristické vlastnosti liniím
označeným pro rozlišení konkrétními jmény je obtížné.
Jména linií především dokládají určitou kontinuitu a
příbuznost chovaného materiálu. Právě v těch případech,
kdy míra příbuznosti na nějakém stanovišti by byla již
dost vysoká, má význam zvolit linii jinou a tou chov
"osvěžit".

Nutno přiznat, že jména chovů mají také svůj význam
obchodní, je to něco jako značka. Bohužel její ochrana
je prakticky nulová, takže používání se neřídí žádnými
pravidly.
__________________
No a z těchto citací si můžeš vybrat a dojít k podobným závěrům.

> > Například co je to rychlý jarní rozvoj. A jak objektivně zjistíš zda
nemůže
> > být rychlejší a zda vyhovuje pro tvé stanoviště. A chceš vůbec aby byl
> > rychlejší ???

> Ty víš která z linií u nás má nejrychlejší jarní rozvoj?
Nevím.
Ale chtěl jsem polemizovat na téma: Co je to rychlý jarní rozvoj? A jak to
zhodnotit.
V souvislosti s tím, že na řepku potřebuješ přezimovat silné včelstvo,
protože tu sbírají loňské včely.
A na Tvém konkrétním stanovišti se projeví každá trochu jinak. A proto
zkoušet a zkoušet a zkoušet a srovnávat.

Zrovna včera jsen se bavil s přítelem. Má stanoviště asi 0.5km od mého. A
jeho včely loni našly a přinesly asi 30kg lipového medu na včelstvo. A moje
nenašly na lípách nic co bych mohl vytočit. :-( A proto mám letos objednané
2 matky linie VIGOR z rozmnožovacího chovu.

A ještě jedna věc vyplývající z diskuzí u nás na výboru či po schůzi.
Někteří včelaři nechtějí mírné včely, protože mají :-)) nebezpečné :-))
stanoviště.
V jednom konkrétním případě (jako příklad pro ostaní) má můj známý
stanoviště u lesíčka blízko cesty. Chodí tudy houfy dětí ze školy domů. Vždy
když mněl mírné včely nacházel pootvírané úly, občas mu do nich napršelo,
kradli a nebo aspoň rozhazovali uteplivky a sem tam přistihnul děti jak mu
do česna strkají různé věci a nebo aspoň mlátí klackem do úlu. Teď má
hlídačky a je spokojený. Nikdo se neodváží dostatečně blízko aby škodil.
:-)))

A ostatní připomínky? To s Tebou souhlasím.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Určitě na tom bude jedna lépe v
> tom, jiná v onom.
......
> lišit, pokud se teda výběr neprovádí u všech úplně stejně.
.....
> ano, právě o to jde, když budu mít informace, můžu se rozhodnout,
> takhle mám prd.

Viz CHOVATELSKÝ ŘÁD http://81.0.228.38/attachments/chr.htm
Jsem přesvědčen, že vybírají všichni stejně, pokud nedělají výběr ještě i na
další doprovodné vlastnosti, ale to hlavní zůstává.

Výcuc z mé korespondence loni (z různých dopisů):
__________________
1) Linie Troiseck, Sklenar, Singer, Vučko není v našich podmínkách možno
dlouhodobě udržovat v čisté podobě bez inseminace a úzké příbuzenské
plemenitby současně na jednom stanovišti. Pokud je chovatelé matek současně
nabízejí ve svých inzerátech, je to otázka pro jejich svědomí. Důvěryhodný
popis těchto liniií lze získat pouze u včelařů, kteří tyto linie chovají v
čistější podobě v místě jejich původu, tedy v Rakousku, Slovinsku event. v
Zakarpatské Ukrajině.
__________________
2) Matky, které chovám, jsou populace Slovinské Kraňky, které
rozchovávám a zárověň selektuji pomocí inseminace již od r. 80. Mám poměrně
čistou Kraňku, okolo 90%. Matky chovám již v generaci 3H - tj.
několikanásobném křížení nepříbuzných linií (viz tabulka Kniha Včelařství,
Veselý a kol.) Chovný materiál udržuji imbredním křížením již řadu let.
Včely mají dobré vlastnosti, jako je mírnost, sedění na plástu, rozvoj,
čisticí pud, stavbu, rojivost a samozřejmě též medné výnosy. Produkuji matky
výhradně ze svých linií.

Odpověď na dotaz:
Singer - kraňka podle chovatele oblast Rakouska, okolí Lunz
Sklenár - Kraňka Rakousko, oblast v okolí Vídně
Troisek - Kraňka, šlechtění v NSR, obchodní název
Vučko - Kraňka Podkarpatská Rus, název podle oblasti chovu
Vigor - Kraňka Podkarpatská Rus, obch. název chovatele přítele Čermáka
Peschetz - Kraňka, šlechtěná v NSR (mírná)
Pekařov - Kraňka vyšlechtěné linie přítele Kašpara ml. + st.
Meluzínka - Kraňka, vyšlechtěná linie přítele Pernici
__________________
3)Každý chov vybírá podle podmínek, kde se nachází a k
tomu ještě bere v úvahu výsledky, které mu, někdy,
doputují od zákazníků - odběratelů matek. Podle mojí
zkušenosti jsou v poslední době všechny naše linie
schopné využít již snůšku z řepky, pokud včelař dokáže
chovat včelstva dostatečně silná.

Na nerojivost se selektuje průběžně, stejně jako na
odolnost proti nemocem. Testy na zřetelně vyvinutý
čistící pud ukázaly, že zejména v odolnosti proti
zvápenatění lze pozorovat znatelný pokrok. Odolnost
těchto linií proti moru je ovšem pouze předpokládaná,
neboť klinický mor v naší republice je okamžitě
likvidován.

Přiřadit nějaké charakteristické vlastnosti liniím
označeným pro rozlišení konkrétními jmény je obtížné.
Jména linií především dokládají určitou kontinuitu a
příbuznost chovaného materiálu. Právě v těch případech,
kdy míra příbuznosti na nějakém stanovišti by byla již
dost vysoká, má význam zvolit linii jinou a tou chov
"osvěžit".

Nutno přiznat, že jména chovů mají také svůj význam
obchodní, je to něco jako značka. Bohužel její ochrana
je prakticky nulová, takže používání se neřídí žádnými
pravidly.
__________________
No a z těchto citací si můžeš vybrat a dojít k podobným závěrům.

> > Například co je to rychlý jarní rozvoj. A jak objektivně zjistíš zda
nemůže
> > být rychlejší a zda vyhovuje pro tvé stanoviště. A chceš vůbec aby byl
> > rychlejší ???

> Ty víš která z linií u nás má nejrychlejší jarní rozvoj?
Nevím.
Ale chtěl jsem polemizovat na téma: Co je to rychlý jarní rozvoj? A jak to
zhodnotit.
V souvislosti s tím, že na řepku potřebuješ přezimovat silné včelstvo,
protože tu sbírají loňské včely.
A na Tvém konkrétním stanovišti se projeví každá trochu jinak. A proto
zkoušet a zkoušet a zkoušet a srovnávat.

Zrovna včera jsen se bavil s přítelem. Má stanoviště asi 0.5km od mého. A
jeho včely loni našly a přinesly asi 30kg lipového medu na včelstvo. A moje
nenašly na lípách nic co bych mohl vytočit. :-( A proto mám letos objednané
2 matky linie VIGOR z rozmnožovacího chovu.

A ještě jedna věc vyplývající z diskuzí u nás na výboru či po schůzi.
Někteří včelaři nechtějí mírné včely, protože mají :-)) nebezpečné :-))
stanoviště.
V jednom konkrétním případě (jako příklad pro ostaní) má můj známý
stanoviště u lesíčka blízko cesty. Chodí tudy houfy dětí ze školy domů. Vždy
když mněl mírné včely nacházel pootvírané úly, občas mu do nich napršelo,
kradli a nebo aspoň rozhazovali uteplivky a sem tam přistihnul děti jak mu
do česna strkají různé věci a nebo aspoň mlátí klackem do úlu. Teď má
hlídačky a je spokojený. Nikdo se neodváží dostatečně blízko aby škodil.
:-)))

A ostatní připomínky? To s Tebou souhlasím.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

S charakteristikou chovaných kmenů (linií) matek to není snadné (jak dobře
vysvětluje v odpovědi i p. Jarolím). Důvodů je několik, uvedu aspoň některé:
Rozdíly mezi včelstvy (matkami) téhož kmene jsou větší než rozdíly mezi
průměry kmenů; takže pro jakousi průměrnou hodnotu každé vlastnosti musí mít
chovatel dobrou paměť nebo lépe dobré záznamy.
Chová-li chovatel jeden nebo dva kmeny, pro jejich charakteristiku potřebuje
mít srovnání s několika jinými kmeny (nemá-li si vymýšlet). K takovému
srovnání nestačí pár matek/včelstev, musí mít otestováno více včelstev z
více rodin (rodina jsou sesterská včelstva po jedné matce) z každého kmene.
A další záležitost, o níž se moc neví - výsledky hodnocení
včelstev a celých kmenů/linií jsou hodně závislé na prostředí, v němž je
chovatel hodnodí. Hlavně jde o podmínky pro zimování a rozvoj do snůškové
kondice (síly) a o podmínky snůšky, ale i o projevy rojivosti aj. Mohu to
potvrdit z vlastních zkušeností. Odborně se tomu říká interakce genotypu a
prostředí - znamená to, že genetické založení se v různých podmínkách
projeví na venek (fenotypově) různě. A to také velmi ztěžuje přesnost
hodnocení chovaného kmene.

Tedy - každá charakteristika chovaného kmene (linie) je dost subjektivní. Já
jsem se o to pokusil u kmenů chovaných na pracovišti v Zubří. Snad míra
subjektivity je v tomto případě menší proto, že: 1. jde o víceleté
hodnocení, 2. mohl jsem porovnávat více různých linií a kmenů kraňky během
výběru zakladatelek pro tvořený kmen Vigor (je vzniklý kombinačním křížením
více linií), a i nyní občas vyzkouším matky od jiného chovatele, 3. svoje
hodnocení chovaných kmenů si ověřuji i od včelařů, kteří si matky nakupují -
někteří dají informaci o jejich výsledcích.

Je na každém chovateli, aby se o takovou charakteristiku pokusil, nemusí
být detailní, stačí uvést ty vlastnosti, které považuje za dobře patrné a
prověřené. Mějte při tom ale vždy na paměti, že jde o charakteristiku vždy
více nebo méně subjektivní, z důvodů zde popsaných.
Charakteristiku 3 chovaných linií najdete i na webu ing. Pavla Cimaly z
Pustých Žibřidovic (Šumpersko): http://www.vcelimed.cz

K. Čermák


>Nějak nám tu usnula diskuze kolem matek. Proto se chci zeptat na
>následující:
>1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor, Sklenar atd.). Nikde
>se mi ale nepodařilo najít nějakou charakteristiku těchto linií,
>které jsou na co vhodnější, jaký výběr se u kterých prováděl atd.
>Myslím že na zveřejnění těchto informací by měly mít zájem zejména
>chovy, abychom nekupovali "zajíce v pytli".