78501
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Janura Stefan --- 15. 5. 2003
Re: Otazka (2983) (3000) (3010) (3013)
Telefonoval som mu a povedal ze ten "dedo" to pouziva proti vapenateneniu a kliestikovy a ze to zabera.
Tak neviem. Preto sa pytam aj ja.
Pista
> No nevim nevim, nekde jsem cosi cetl o pouziti kys. mlecny na varrou, > tusim ze i neco o benzoovy, ale o sorbovy teda nic. > A co by to jako melo mit za efekt, nebo proc to chce delat? > Jirka >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3019
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Mensik --- 14. 5. 2003
RE: trúbči plod - likvidácia (3001) (3002) (3014) (3015)
Sám jsem tento způsob již také zavrhl. To z několika důvodů, 1) V nástavkových úlech se dostávat do spodního dílu není žádný med 2) Některé práce nám dokazují škodlivost tohoto jednání, Trubci totiž udržují teplo v úle je-li jich tam málo musí doma topit létavky. 3) Upřednostňování trubčiny před dělničím plodem je prý zanedbatelné vzhledem k jejich poměru v úlu.
Pepan
-----Original Message----- From: Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz] Sent: Wednesday, May 14, 2003 1:25 PM To: Vcelarska konference Subject: Re: trúbči plod - likvidácia
Proč snižovat počet trubců z jiného důvodu, než vyřezávat trubčinu za stavebního rámku, jako snižování varoázy? (Ikdyž jsem tuším v překladech četl, že to není zase tak jisté, s tím, že trubčinu varoa upřednostňuje a že by jí v normálním plodu nebylo taky dost). Zajímalo by mě, jaký praktický význam by mohlo mít takové snižování trubců. Já osobně bych nic takového nedělal. Trubci mají ve včelstvu spoustu jiných funkcí než jen oplodnění matky. Pokud by to včelstvo bylo bodavé a pěstoval bys matky, tak by to význam mělo ... Ikdyž soused s jeho trubci s eventuálně bodavých včel ti tvůj genetický zámměr tak jak tak ovlivní. Takže tohle počínání nechápu.
Arnošt
----- Original Message ----- From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, May 14, 2003 1:06 PM Subject: trúbči plod - likvidácia
Nazdar
Mňa by zaujímalo ako sa veľkovčelári vysporiadavajú s trúbčim plodom a či ho likvidujú. Ja mám 25 včelstiev a pri prehliadkach ho likvidujem včelárskou vydličkou - jednak kvôli zníženiu počtu trubcov a jednak ako prevenciu proti varóze - čo asi funguje, lebo spad klieštika mám v jeseni relatívne malý. Za podnety zjednodušujúce túto pre mňa časovo náročnú činnosť budem vďačný.
Peter M.
__________________________________ Do you Yahoo!? The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo. http://search.yahoo.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3018
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Arnoąt Hrdina --- 14. 5. 2003
Re: trúbči plod - likvidácia (3016)
Speciálně pan Zelený (jeden z výrobců Langstrotu viz. www.n-vcelari.cz) má i v nabídce ( a pokud vím tak to na včelnici provozuje) speciální nástavek na trubčinu, který dává jako nejspodnější na podmet. Funkčně jsem to bohužel neviděl, ale vím, že o tom přednášel. Podle mě to má dvě funkce. Jednak vyřezávání a varoaprevenci a má to držet matku ve spodních patrech, kde ji trubčina přitahuje k zakladení. Čímž podporuje při včelaření bez přížky to, že matka nebude klást v medníkových nástavcích.
Arnošt
----- Original Message ----- From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, May 14, 2003 1:42 PM Subject: RE: trúbči plod - likvidácia
No, ono je to způsobeno opravdu propagací názoru, že roztoč varroa napadá hlavně trubčí plod. A když si pročtete Včelařství, tak tuším někde v kalendáriu psal jeden z autorů, že nechá záměrně stavět trubčinu v podmetu a pak, až to matka zaklade a včely zavíčkují, tak ji odstraní. Tak možná to někdo chápe, že je dobré trubčinu likvidovat všude. Samozřejmě, že když včely nestaví trubčinu a je tedy trubčina pouze na plástech, tak to nějaký ten význam pro snížení roztočů bude mít. Ale každopádně bych taky všechno nerušil ...
Zdeněk Čejka
> Takže tohle počínání nechápu. > > Arnošt
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3017
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 14. 5. 2003
RE: trúbči plod - likvidácia
No, ono je to způsobeno opravdu propagací názoru, že roztoč varroa napadá hlavně trubčí plod. A když si pročtete Včelařství, tak tuším někde v kalendáriu psal jeden z autorů, že nechá záměrně stavět trubčinu v podmetu a pak, až to matka zaklade a včely zavíčkují, tak ji odstraní. Tak možná to někdo chápe, že je dobré trubčinu likvidovat všude. Samozřejmě, že když včely nestaví trubčinu a je tedy trubčina pouze na plástech, tak to nějaký ten význam pro snížení roztočů bude mít. Ale každopádně bych taky všechno nerušil ...
Zdeněk Čejka
> Takže tohle počínání nechápu. > > Arnošt
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3016
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Arnošt Hrdina --- 14. 5. 2003
Re: trúbči plod - likvidácia (3001) (3002) (3014)
Proč snižovat počet trubců z jiného důvodu, než vyřezávat trubčinu za stavebního rámku, jako snižování varoázy? (Ikdyž jsem tuším v překladech četl, že to není zase tak jisté, s tím, že trubčinu varoa upřednostňuje a že by jí v normálním plodu nebylo taky dost). Zajímalo by mě, jaký praktický význam by mohlo mít takové snižování trubců. Já osobně bych nic takového nedělal. Trubci mají ve včelstvu spoustu jiných funkcí než jen oplodnění matky. Pokud by to včelstvo bylo bodavé a pěstoval bys matky, tak by to význam mělo ... Ikdyž soused s jeho trubci s eventuálně bodavých včel ti tvůj genetický zámměr tak jak tak ovlivní. Takže tohle počínání nechápu.
Arnošt
----- Original Message ----- From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, May 14, 2003 1:06 PM Subject: trúbči plod - likvidácia
Nazdar
Mňa by zaujímalo ako sa veľkovčelári vysporiadavajú s trúbčim plodom a či ho likvidujú. Ja mám 25 včelstiev a pri prehliadkach ho likvidujem včelárskou vydličkou - jednak kvôli zníženiu počtu trubcov a jednak ako prevenciu proti varóze - čo asi funguje, lebo spad klieštika mám v jeseni relatívne malý. Za podnety zjednodušujúce túto pre mňa časovo náročnú činnosť budem vďačný.
Peter M.
__________________________________ Do you Yahoo!? The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo. http://search.yahoo.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3015
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pete Mal --- 14. 5. 2003
trúbči plod - likvidácia (3001) (3002)
Nazdar
Mňa by zaujímalo ako sa veľkovčelári vysporiadavajú s trúbčim plodom a či ho likvidujú. Ja mám 25 včelstiev a pri prehliadkach ho likvidujem včelárskou vydličkou - jednak kvôli zníženiu počtu trubcov a jednak ako prevenciu proti varóze - čo asi funguje, lebo spad klieštika mám v jeseni relatívne malý. Za podnety zjednodušujúce túto pre mňa časovo náročnú činnosť budem vďačný.
Peter M.
__________________________________ Do you Yahoo!? The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo. http://search.yahoo.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3014
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri Liska --- 14. 5. 2003
Re: Otazka (2983) (3000) (3010)
No nevim nevim, nekde jsem cosi cetl o pouziti kys. mlecny na varrou, tusim ze i neco o benzoovy, ale o sorbovy teda nic. A co by to jako melo mit za efekt, nebo proc to chce delat? Jirka
Dne 13 May 03, v 11:00, Janura Stefan napsal(a):
> Zdravicko > > > Mam otazku: Kolega vcelar chce robit postrek kyselinou sorbovou (?) a > nevie spravny pomer riedenia. Neviete ho niekto prosim, nech mu dam vediet? > > Dakujem > > > Pista
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3013
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Janura Stefan --- 14. 5. 2003
Re: Otazka (2983) (3000) (3010) (3011)
Neviem. Preto ten otaznik. Ja to nepouzivam. Ze mu to poradil nejaky stary vcelar.
Pista
> Vzdyt to je konzervacni cinidlo, to se pouziva ve vcelarstvi ? > > Zdravi PP. > > > > Mam otazku: Kolega vcelar chce robit postrek kyselinou sorbovou > > (?) a > > nevie spravny pomer riedenia. Neviete ho niekto prosim, nech mu dam > > vediet? > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3012
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Prchal --- 14. 5. 2003
Re: Otazka (2983) (3000) (3010)
Vzdyt to je konzervacni cinidlo, to se pouziva ve vcelarstvi ?
Zdravi PP.
> Mam otazku: Kolega vcelar chce robit postrek kyselinou sorbovou > (?) a > nevie spravny pomer riedenia. Neviete ho niekto prosim, nech mu dam > vediet? >
*-----------------------------------------* Pavel Prchal DUP - druzstvo Pelhrimov Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov Tlf. 565353127 (*111) http://www.dup.cz mail: prchal/=/dup.cz *-----------------------------------------*
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3011
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jkala --- 14. 5. 2003
Re: RE: Elektrický zatavovač (2983) (3000)
autobaterie 12V je dobrá i pro jiné účely. Napájím z ní i 12VAKUSROUBOVAK - vyřezal jsem si z dřevěného špalíčku náhradu za část akumulátoru a připojil ve správné polaritě bílou dvoulinkou LSY 2x1. Levné akuvrtačky mají nízkou cenu hlavně proto, že mají nekvalitní NiCd články. Asi dvakrát za sezonu autobaterii odvezu nabít ( před vytáčením medu ). Jinak z ní zatavuji mezistěny ( letos bez nabíjení 120ks - spotřeba proudu je nepatrná a to jsem ji nabíjel naposled někdy napodzim). Dobré je udělat si na ní nosič ( ze dvou prken ve tvaru L ) a dvou popruhů, nebo provazů jako ucha tašky. Dobře se pak dá odněst k nabití. Do stojny toho L přidělat samičku autozásuvky a pak lze připojit jak pohon medometu, akuvrtačku, přenosné světlo, vodiče na zatavení mezistěn ( na konci opatřené malými "krokodýlky" z prodejny elektronických součástek ). pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/index.php >nemam n astanovisti 220v a jezdim tam autem zkusil jsem zatavovat >mezisteny z autobaterie a kazdy kdo to zkusil potrvdi, ze je to >nejrychlejsi a zdroj se nezahriva jako to trafo, proste uz to asi >nikdy jinak delat nebudu.
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 12.5.2003
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 13.5.2003
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3009
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jkala --- 14. 5. 2003
Re: snuska (3001) (3002)
S tím souhlasím a dodávám: protože mne přelarvování baví ( narozdíl od drátkování a zatavování mezistěn ) tak obvykle do medníku každého včelstva vkládám počátkem května 10 matečníkových misek s jednodenními larvičkami. Myslím, že je to docela pracovně nenáročný prostředek na potlačení rojové nálady včel ( působí jako odsavač přetlaku mateří kašičky- tudíž se s ní nekrmí vzájemně včely). Tam, kde po několika dnech zjistím, že byly matečníky přijaty mám postaráno o matečníky do oplodňáčků, nebo jako zdroj mateří kašičky pro přelarvování kvalitního plemene ( např. od inseminované matky ). Tak si kontroluji rojovou náladu včelstev jen tím, že rozeberu a půjčím si plást nejmladšího plodu třeba jen z jediného včelstva. Pak obvykle nastane u mne snůška z řepky a sběrací pud dočasně vítězí nad rozmnožovacím.
pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/index.php >O víkendu dostaly jiné chovný rámek, přijaly teda jen 6, ale to mi >zatím stačí (chov v medníku - při matce, bez startéru). >Rojení je zatím přešlo, ale pomalu mám strach, co bude za týden.
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 12.5.2003
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3008
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri Liska --- 13. 5. 2003
Re: snuska (3001) (3002) (3006)
Dne 13 May 03, v 19:39, Bronislav Gruna napsal(a): PS: Mám pocit, ľe se včelám letos nechce > do rojení.
Tak to máš štěstí, my už 1.5. museli jedny přesvědčovat, že zakládat misky není dobrý nápad. Dostaly ob plást mezistěnu, za týden všechno postavený a zakladený, stavební rámek ze tří čtvrtin postavený... O víkendu dostaly jiné chovný rámek, přijaly teda jen 6, ale to mi zatím stačí (chov v medníku - při matce, bez startéru). Rojení je zatím přešlo, ale pomalu mám strach, co bude za týden.
Jirka L.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3007
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bronislav Gruna --- 13. 5. 2003
Re: snuska (3001) (3002)
Na znojemsku uľ končí řepka a začíná kvést akát. Myslí¨m ze by mohla být vynikající snůąka. Akát má nasazeno mimořádně bohatě a předpověd počasí vypadá taky slibně (ochlazení by mělo být krátké)). Snůąka začne asi od pátku. Kde byla řepka v doletu, tam jsou medníky plné. Na jednom stanoviąti řepku nemám a po odkvětou pampeliąek tam byla bída, včely bez zásob. Jel jsem tam po týdnu krmit a koukám, v mednících asi 10 kg přínos - z jírovce. Létavky, co sbírají na jírovci jsou na hlavě a hrudi červené od pylu, podobně jako bývají ľluté z řepky. PS: Mám pocit, ľe se včelám letos nechce do rojení.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3006
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor Jarolím --- 13. 5. 2003
Re: Téma věčné-mravenci a jak na ně /etrně/ (2993)
Osvědčilo se mi (dle rady z konference) namazat nožičky stojanu pro úly vazelínou. Hezky kolem dokola. A občas (jednou do roka) je to nutné zkontrolovat a špachtličkou přemáznout a zapatlat prach usazený na povrchu. :-))) V blízkosti domu pokud najdu mraveniště tak brzy najdu i mravence uvnitř. A v tom případě je bez milosti likviduju. Nikoliv šetrně. Násilím a jedem. Ahoj Libor Jarolím Stará Bělá
> Zkušenosti má každý jiné, mohou se občas vyskytnout i takové, za > které by mnozí byli vděční.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3005
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Schmidt --- 13. 5. 2003
RE: Téma věčné-mravenci a jak naně /etrně/ (2993)
Mě se osvědčuje kypřící prášek do pečiva. Pokud vím kde je mraveniště, tak posypu mraveniště, nebo popráším kolem úlů a většinou dají pokoj a odstěhují se. Zdraví Honza
-----Original Message----- From: Hubner Jan [mailto:hubner.jan/=/tiskali.cz] Sent: Monday, May 12, 2003 9:44 PM To: Včelařský mailing list Subject: Téma věčné-mravenci a jak naně /etrně/
Zkušenosti má každý jiné, mohou se občas vyskytnout i takové, za které by mnozí byli vděční.
Předem díky! --- Příchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.476 / Virová báze: 273 - datum vydání: 24.4.2003
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.476 / Virová báze: 273 - datum vydání: 24.4.2003
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3004
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Arnoąt Hrdina --- 13. 5. 2003
snuska (3001)
Co teď vlastně meduje? Má někdo nějaký předpoklad, jestli letos bude něco z akátu?
V sobotu jsem slyšel nějaký hukot od velkého dubu na zahradě. Zprvu jsem tam hledal zalétlý roj. Ale zjistil jsem , že po listech přeletují včely. Takže soudím, že byla před deštěm medovice z dubu. Mšic je dost. To pozoruji na ovocných stromech.
PS: Též by mě zajímalo, jak se zbavit mravenců. Štvou mě, že lezou i po stromech a roznášejí mšice. Letos dělají škůdci velkou škodu. Použil bych nějaký postřik, ale bojím se o včely. Za úly na mravenčí cestičky jsem dal staničky Raid s nějakým feromonovým jedem. Včely se do toho nodostane. Ale mravenci to úspěšně obcházejí a dovnit nejdou, potvory! Asi jsou pro ně zásoby uvnitř úlu větši lákadlo. Jedem nástavek mám bíle pocukrovaný od rozkousaného polystyrenu z vnitřního uteplení.
Hezký den. Arnošt
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3002
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač --- 13. 5. 2003
Re: RE: Elektrický zatavovač (2983)
U me funguje, ze lenost muze zpusobit mnohe ulehceni prace. Jelikoz nemam n astanovisti 220v a jezdim tam autem zkusil jsem zatavovat mezisteny z autobaterie a kazdy kdo to zkusil potrvdi, ze je to nejrychlejsi a zdroj se nezahriva jako to trafo, proste uz to asi nikdy jinak delat nebudu. Startovaci kabely pripevnuji primona kontakty baterie. S pozdravem Radek PS: Jak to u vas vypada se snuskou? U nas je mizerna repka, vcely se ji moc nevenuji, ale rouskuji na hlohu jako vztekle a pro nektar litaji na inkarnat, ted po desti meduje asi cely den. Diky prisusku narostl sotva 20cm vysoky, proste to nema chybu. Bohuzel nemam vahu doma, odvezl jsem ji na 2. stanoviste, ale vcely jsou od 3 do 5 nastavku a jsou pekne.
Dne 12. květen 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
> Pratele, > kdyz jsem zacinal, prevzal jsem technologii sveho predchudce a lepil mezisteny k rameckum rozehratym voskem. Protoze mne to takhle nebavilo, koupil jsem si v kramu vazaci drat a radylko (zdroj nebo trafo mi prislo nad me financni sily). Tim uz to slo docela lepe nez lepenim. Radylko jsem mel v hrnku s horkou vodou a efektivita nepomerna. > > Diky teto diskuzi jsem si vzpomnel, ze mam v garazi nepotrebny zdroj z PC. O vikendu jsem tak objevil dosud pro mne nejlepsi technologii pripevnovani mezisten. > Pokud jsem proud z vystupu zdroje privedl na konce dratku, mezistena se zatavila ale za strasne dlouho. Tak jsem to zkusil postupne - jeden dratek po druhem a za par vterin uz mezistena drzi jako dosud nikdy. Polozil jsem mezistenu na dratky v ramecku a jakmile se dratek zacal klubat, presel jsem na dalsi. > U zdroje jsem nedelal zadne upravy, pouze jsem vyvedl pomoci mericich hrotu z voltmetru napajeni 12V a postupne prikladal dratkum na louckach. > Praci pod napetim indikuji akusticky - vetrak u zdroje snizi otacky :-) > > Zdravi Pavel >
______________________________________________________________________ Reklama: http://www.MOBILKA.cz Zaváděcí ceny na mobily!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3000
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri Borik --- 12. 5. 2003
Re: Fresnetova čočka (2992)
On Mon, 12 May 2003, Hubner Jan wrote:
> Mohl by prosím někdo kompetentně prozradit o co jde?
Jedná se zřejmě o Fresnelovu čočku. To je zvláštní způsob konstrukce čoček velké optické mohutnosti, kdy z tlusté čočky zůstane pouze soustava tenkých mezikruží s různě šikmým povrchem. Čočka je pak plochá se zubatým povrchem.
F. č. se používá třeba u čoček reflektorů, často je vidět na zadním skle dodávek jako průhedná samolepka, která zvětšuje úhel výhledu pro couvání.
Kde se používá ve včelařství nevím.
Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2997
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri Liska --- 12. 5. 2003
Re: Fresnetova čočka (2992)
Delame to u nas ve firme, popis je tady http://www.envi.cz/cz/energie/systemy/solarglas.htm V podstate jde hlavne o to, aby se vyuzilo prime slunecni svetlo, ktere je nevhodne do interieru - to se vyuzije na ohrev vody apod. a rozptylene svetlo ti jde dovnitr (pod kolektor). Fressnelova cocka pracuje tak, ze prime svetlo smeruje do ohniska par desitek cm pod kolektor, do ktereho se umisti treba trubka s vodou, zatimco rozptylene svetlo jde dal. Kdyz slunce sviti, je prichazejiciho zareni hodne, vetsina se ho smeruje do ohniska a ohriva vodu. Kdyz zaleze za mrak, vsechno svetlo jde dovnitr a do ohniska dopada jen mala cast. Vysledek je ze v interieru mas prijemne svetlo porad zhruba stejne, at sluce sviti nebo ne. Kdyz sviti, ohriva te navic vodu. Blizsi informace by te podali kolegove od nas z firmy, neco najdes na www.envi.cz, pripadne se muzes zastavit nebo muzu dodat kontakt primo na lidi co to vyrabeji (kontakty jsou i na webu). Jirka Liska
Dne 12 May 03, v 21:39, Hubner Jan napsal(a):
> > > Zdravím všechny včelaře! > > Mohl by prosím někdo kompetentně prozradit o co jde? > > Děkuji za všechny > nevědomé.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2996
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Prchal --- 12. 5. 2003
Re: Fresnetova čočka (2992)
Fresnelova,
je placata, tedy nikoliv vypoukla, jako normalni cocka, ale presto zvetsuje
Kouzlo vypada takto
/|/|/|/|/|
to je profil povrchu, tedy jakesi trojuhelnikove "drazky" , obvykle soustredne kruznice ci spirala o nestejne siri toho trojhuhelniku. Da se vyrobit treba soustruzenim, nejcasteji lisovanim (z plasticke hmoty. Byvavala kdysi lupa Eopta, velikosti kreditni karty a stejne tloustky. Pouziva-la se (fresnelova cocka) s vyhodou na matnice napriklad prohlizecek diapozitivu a tak. byla to matnice a zaroven cocka najednou dohromady. Byvalo to videt na starsich svetlometech (na kolo) nebo semaforech. nelze pouzit pro presne opticke pristroje, ma mnoho vad.
Pritomni fyzikove, prosim nechte me zit.
Zdravi PP.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2995
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Arnošt Hrdina --- 12. 5. 2003
Re: Fresnetova čočka (2992)
V jaké souvislosti je toto spojení použito? Nesouvisí to s polarizací světla, či spektrografií?
Arnošt
----- Original Message ----- From: "Hubner Jan" <hubner.jan/=/tiskali.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, May 12, 2003 9:39 PM Subject: Fresnetova čočka
Zdravím všechny včelaře!
Mohl by prosím někdo kompetentně prozradit o co jde?
Děkuji za všechny nevědomé.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2994
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 12. 5. 2003
RE: Nástavky
Neřekl jsem, že už v novém v jednom včelstvu jsem letos zimoval - uteplený, 2x1,5cm palebka + 2cm polystyrén a ve dvou nástavcích, jarní rozvoj /pro mě/ špičkový. Už jsem ve čtyřech nástavcích. Je pravda, že sestava roste do výšky, ale přece jenom sundavám podstatně lehčí nástavek, než v prostornějším úle.
Ve starých kdy je používáno uteplení 2x1,5 cm prkna + 5cm polystyrénu a nebo slámy rozvoj podstatně slabší - myslím, že i vliv podzimní snůšky :-(
Mslím, že asi hodně záleží na umístění včelnice - možná ochrana před větrem, možnost slunečního svitu po celý den a pod. A každý rok je svým spůsobem atypický.
mirek z vysočiny
> > Podle mách zkušeností s 9-ti rámky v nástavku mi až na tuto > > Ovšem ppro provoz je 9 rámků v nástavku málo. Pokud byste při > tom zůstal, > tak počítejte pro provoz spíše se 4-mi nástavky v plné síle
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2991
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Arnošt Hrdina --- 12. 5. 2003
Re: Nástavky (2975)
Podle mách zkušeností s 9-ti rámky v nástavku mi až na tuto zimu, kdy sice přezimovalo z 10-ti 9. včelstev , ovšem některé byly slabé, tak myslím, že v tom směro na který se ptáte je přezimvání poměrně dobré.
Ovšem ppro provoz je 9 rámků v nástavku málo. Pokud byste při tom zůstal, tak počítejte pro provoz spíše se 4-mi nástavky v plné síle včelstev. Pak ovšem musíte počítat s výškou sestavy. Já je mám na půlmetrovém podstavci, a do čtvrtého nástavku bez sundání nemůžu, bez stoličky pod nohy.
Známý má nástavky s 10-ti rámky. Je to už lepší. Ale stejně to jsou při 3 nástavcích jen 3 rámky navíc. Problém to dělá v dobré snůšce. 1. nástavek - z 1/2 staré zásoby, 2. nástavek plodiště a pokud je 3.tí , musím tam dát mřížku, jinak mi tam matka ploduje, protože zaklade cokoli je volného a pak se to dlouho nedá vytočit, což je další omezení prostoru. Mřížka ji zase omezí v kladení a je zaděláno na rojení.
Je to jeden z mnoha důvodů proč já osobně budu přecházet na prostornější úly. Zatím na ně střádám prostředky :o).
Hezký den. A
----- Original Message ----- From: <Havel/=/pds.pce.cd.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, May 09, 2003 2:50 PM Subject: Nástavky
Zdravím přátelé.
Mám jeden dotaz, už tady o tom byla debata. Ale jako nevěřící tomáš, bych se chtěl ještě zeptat. Protože na podzim chci s pompou spálit zděděné vysoce uteplené univerzály, tak přecházím na nástavky - vybral jsem si na rady sousedů - 9*39*24. Zajímá mě, co udělají mrazy se včelstvem zimujícím ve dvou neuteplených nástavcích z palubky silné 2cm na studenou stavbu. A to pamatuju, že bývaly i mrazy celý týden okolo -35 + pěkný severák. Včelařím na českomoravské vysočině ve výšce 560 n.m.
Co poradíte ??
mirek z vysočiny
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2989
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pete Mal --- 12. 5. 2003
Re: Nástavky (2975) (2987)
Podľa mojej skúsenosti som jeden rok vyskúšal zimovanie pri silných rodinách (asi 50% z rodín) v dvoch nástavkoch - rozmer rámika 39x27 - 10 r. nástavky (asi 70% z nich neuteplených - dosky hrúbky 2,5 cm). Túto chybu už nikdy neurobím. Asi 30% z takto zimovaných včelstiev neprežilo, ostatné boli slabšie ako tie zimované v 1 uteplenom nástavku. A to nevravím, že som týmto dal dvojnásobné množstvo cukru. Včelárim v nadmorskej výške 300 m.n.m. v Košickej kotline - pravidelné silné severné vetry - úle sú postavené vonku na stojanoch. Možno, že vo včelniciach alebo v kočovných vozoch je to iné. Ja mám najlepšie skúsenosti s jednonástavkovým zimovaním v uteplených nástavkoch s 2,5 cm doskami a 3 cm polystyrénom.
Peter M. --- "M. Valenta" <milan.valenta/=/skoda.cz> wrote: > Včelařím v okolí Horažďovic - t.j. cca 500 m.n/m. > > Moje zkušenosti: > V loňském roce jsem udělal totéž - zakoupil jsem > neuteplené nástavkové úly > od př. Kolomého (11 x 39x24) se zasíťovaným dnem a > se slávou jsem spálil > uteplené univerzály. > Zimoval jsem ve dvou nástavcích s otevřenými očky a > jen se sítem ve dně > (mimo období od fumigace do sběru měli - to jsem měl > na sítě podložku). > Zakrmil jsem o něco více, než jsem byl zvyklý > (místo cca 12-ti kg pro 1 plodiště univerzálu jsem > dal cca 19-20 kg na 2 > nástavky- víc nevzaly) > Zimu přežilo všech 9 včelstev a to v dobré kondici. > Během čtrnáctidenního > ochlazení jsem pozoroval přestávku v kladení, ale > totéž zjistil i můj otec, > který dosud včelaří v univerzálech - a navíc v cca > 380 m.n/m. > Nyní mám všechna včelstva na 3 nástavcích a dvěma > jsem již přidal > čtvrtý - včelařím "dálkově" a tak dávám včelstvům > rezervu. Otec v > univerzálech teď dával medníky.... > > Takže závěrem? Mohu konstatovat, že s neuteplenými > nástavky mám pouze > pozitivní zkušenosti a vřele je doporučuji. > > M. Valenta
__________________________________ Do you Yahoo!? The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo. http://search.yahoo.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2988
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Valenta --- 12. 5. 2003
Re: Nástavky (2975)
Včelařím v okolí Horažďovic - t.j. cca 500 m.n/m.
Moje zkušenosti:
V loňském roce jsem udělal totéž - zakoupil jsem neuteplené nástavkové úly
od př. Kolomého (11 x 39x24) se zasíťovaným dnem a se slávou jsem spálil uteplené univerzály.
Zimoval jsem ve dvou nástavcích s otevřenými očky a jen se sítem ve dně (mimo období od fumigace do sběru měli - to jsem měl na sítě podložku). Zakrmil jsem o něco více, než jsem byl zvyklý
(místo cca 12-ti kg pro 1 plodiště univerzálu jsem dal cca 19-20 kg na 2 nástavky- víc nevzaly)
Zimu přežilo všech 9 včelstev a to v dobré kondici. Během čtrnáctidenního ochlazení jsem pozoroval přestávku v kladení, ale totéž zjistil i můj otec, který dosud včelaří v univerzálech - a navíc v cca 380 m.n/m.
Nyní mám všechna včelstva na 3 nástavcích a dvěma jsem již přidal
čtvrtý - včelařím "dálkově" a tak dávám včelstvům rezervu. Otec v univerzálech teď dával medníky....
Takže závěrem? Mohu konstatovat, že s neuteplenými nástavky mám pouze pozitivní zkušenosti a vřele je doporučuji.
M. Valenta
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2987
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 12. 5. 2003
RE: Nosematické zásoby
Máš asi 3 možnosti:
1. celé rámky očistit a dát do nějaké komory o teplotě 45°C a nechat je tam tak 2 hodiny. Musí se totiž komplet prohřát a tím se zničí spory nosemy 2. pokud nemáš komoru (kdo ji má ?), tak vyřezat, rámky buď spálit nebo po opálení použít znovu a dílo hodit do kotle s vodou a vyvařit, sebrat vosk a výsledný roztok použít např. k přilepšení včelám (varem se spory nosemy zlikvidují). 3. jako bod 2., ale s tím, že všechno vyleješ do kanálu (JISTOTA)
Fumagilín bych nedával, je to přece jen chemie ...
Zdeněk Čejka
> Po uhynulých nosematických včelstvech zůstaly pokálené zavíčkované > zásoby cukru a melicitozního medu.Je možné tyto zásoby nějak > využít.Uvažuji o tom,že plásty odvíčkuji, vyříznu z rámků,ve vařáku na > vosk je vyvařím, po vychladnutí seberu vosk,roztok znovu převařím a > naleju do sklenic > /3 litry / pod víčko a otočím dnem vzhůru do vychladnutí. Roztok použiju > při podněcování nebo při krmení.Jak dlouho musím udržovat roztok ve varu > abych zničil spory nosemy > Můžu přidávat Fumagilin do roztoku při krmení ? > Myslím, že tento problém bude po uplynulé zimě zajímat hodně včelařů.Z > našeho spolku zcela určitě. > Děkuji za vaše názory.Jaromír Sobotka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2986
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kristl Pavel --- 12. 5. 2003
RE: Nástavky
Pocasi je vec, kterou asi neovlivnime a bude dlouho trvat nez porucime vetru a desti. Zacatkem dubna se u nas citelne ochladilo. U svych vcel jsem zaregistroval utlum jak v neuteplenych nastavcich (vzok Kolomy) tak ve starych uteplenych ulech. Ted uz vcely vsechno dohnaly, ale zase je abnormalni stav se zdroji snusky. Repka vymrzla siroko-daleko a vsechno ostatni kvete najednou, takze to stejne asi nestihnou vsechno nanosit do ulu. Pavel
> prijde takovy studeny tyden jako byl letos, tak vcelstva v > neuteplenych ulech budou ve velke nevyhode - zpozdi se nebo se uplne > zastavi jarni rozvoj a vcelstva nebudou nachystana na jarni snusku.
>> Zajímá mě, co udělají mrazy se včelstvem zimujícím ve dvou >> neuteplených nástavcích
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2985
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kristl Pavel --- 12. 5. 2003
RE: Úhyn včelstiev - ČR
Nevim presne jak kde, ale v nasi organizaci (Letohrad) nam neprezilo 19,6% vcelstev. Dnes jeste dostanu informace z posledniho useku (6 vcelaru), ale nebude to vyrazne jinak.
Zajimalo by mne take, kolik vcelstev v CR neprezilo letosni zimu. Prosba pro pr. Lnenicku - mohli byste po zpracovani doslych hlaseni stavu na UV sdelit procento uhynu i tady?
Dekuji, Pavel
> Čo je pravdy na údajne obrovskom úhyne včelstiev v > Českej republike - dávali to u nás v televízii.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2984
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kristl Pavel --- 12. 5. 2003
RE: Elektrický zatavovač
Pratele, kdyz jsem zacinal, prevzal jsem technologii sveho predchudce a lepil mezisteny k rameckum rozehratym voskem. Protoze mne to takhle nebavilo, koupil jsem si v kramu vazaci drat a radylko (zdroj nebo trafo mi prislo nad me financni sily). Tim uz to slo docela lepe nez lepenim. Radylko jsem mel v hrnku s horkou vodou a efektivita nepomerna.
Diky teto diskuzi jsem si vzpomnel, ze mam v garazi nepotrebny zdroj z PC. O vikendu jsem tak objevil dosud pro mne nejlepsi technologii pripevnovani mezisten. Pokud jsem proud z vystupu zdroje privedl na konce dratku, mezistena se zatavila ale za strasne dlouho. Tak jsem to zkusil postupne - jeden dratek po druhem a za par vterin uz mezistena drzi jako dosud nikdy. Polozil jsem mezistenu na dratky v ramecku a jakmile se dratek zacal klubat, presel jsem na dalsi. U zdroje jsem nedelal zadne upravy, pouze jsem vyvedl pomoci mericich hrotu z voltmetru napajeni 12V a postupne prikladal dratkum na louckach. Praci pod napetim indikuji akusticky - vetrak u zdroje snizi otacky :-)
Zdravi Pavel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2983
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaromír Sobotka --- 11. 5. 2003
Nosematické zásoby
Po uhynulých nosematických včelstvech zůstaly pokálené zavíčkované zásoby cukru a melicitozního medu.Je možné tyto zásoby nějak využít.Uvažuji o tom,že plásty odvíčkuji, vyříznu z rámků,ve vařáku na vosk je vyvařím, po vychladnutí seberu vosk,roztok znovu převařím a naleju do sklenic /3 litry / pod víčko a otočím dnem vzhůru do vychladnutí. Roztok použiju při podněcování nebo při krmení.Jak dlouho musím udržovat roztok ve varu abych zničil spory nosemy Můžu přidávat Fumagilin do roztoku při krmení ? Myslím, že tento problém bude po uplynulé zimě zajímat hodně včelařů.Z našeho spolku zcela určitě. Děkuji za vaše názory.Jaromír Sobotka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2982
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Čáp --- 10. 5. 2003
Dotaz k plodiąti 42x36 (př. Čermák) (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2835) (2839)
> mám vysoké nástavky mnohem vyšší, tedy 42x36 cm a dosud zimuji > včelstva jen v takovém vysokém bez dalšího nízkého. > > Pokud by Vám bylo ještě něco nejasného anebo byste se chtěl na něco jiného > zeptat, napište. > K. Čermák
Děkuji za odpověď a rád využívám Vaší ochoty k dalšímu dotazu:
V posledních článcích přítele Boháče (např. http://www.n-vcelari.cz/clanek-nyni-jen-jedensvetovy-ul.htm) jsou kritizována velká jednonástavková plodiště jako "příliš velká i pro enormě hodně kladoucí matky", jako kdyby mělo být hlavním cílem včelaře vyhnat z plodiště všechny "příruční" zásoby do dalších nástavků.
Zdravý rozum říká, že musí existovat kompromis mezi potřebami včel a včelaře.
Jak byste z tohoto pohledu hodnotil svá plodiště hluboká 36 cm? Dal jste větší prioritu zimování - resp. jarnímu rozvoji a v sezóně byste připustil jako výhodnější nižší plodiště, nebo právě naopak?
Děkuji za odpověď a přeji vše dobré
J. Čáp
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2980
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Čáp --- 9. 5. 2003
Re: autorskaprava (2967) (2972)
o řešení podobného problému jsem kdysi uvažoval v tomto duchu:
každý předplatitel má papírový časopis - tudíš licenci používat obsah to CD mu pak nemusíš nabízet jako časopis - "šíření díla", ale jako službu - že jsi mu to naskenoval místo něj :) - jsem zvědav jak by se o něco takového servali právníci ..
Honza Čáp
----- Original Message ----- From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: 9. května 2000 18:44 Subject: Re: autorskaprava
> Na podzim se chystám oskenovat starší ročníky časopisu i překladů, převést > je do PDF nebo HTML a vypálit na CD. Pokud to autorská práva dovolí, dám je > k dispozici ostatním včelařům, jinak bych si je musel nechat jen pro vlastní > potřebu a každý zájemce o elektronickou podobu časopisu, by toto musel > podstoupit sám. > > Pol >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2978
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal Pol --- 9. 5. 2003
Re: autorskaprava (2967) (2972)
Na podzim se chystám oskenovat starší ročníky časopisu i překladů, převést je do PDF nebo HTML a vypálit na CD. Pokud to autorská práva dovolí, dám je k dispozici ostatním včelařům, jinak bych si je musel nechat jen pro vlastní potřebu a každý zájemce o elektronickou podobu časopisu, by toto musel podstoupit sám.
Pol
----- Original Message ----- From: "Jiri Borik" <jiri.borik/=/volny.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, May 08, 2003 10:57 PM Subject: Re: autorskaprava
On Thu, 8 May 2003, Jaroslav Sedlák wrote:
> přednost. Mohlo by se začít posledním ročníkem a postupně rozšiřovat > databazi až o dvacet let zpět.
Nebyl bych takový optimista, že by se dal snadno pořídit obsah starších ročníků, které nebyly zpracovány elektronicky. Snad by bylo možné alespoň naskenování obsahů čísel a případný automatizovaný převod na text. Zpětně vyřešit autorská práva k opakovanému šíření článků asi také nebude zcela jednoduché.
Očekával bych zde také nějaké vyjádření kompetentních osob - redakce časopisu nebo funkcionářů ÚV. Ale asi nejsou připojeni na internet :-(
Jiri Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2977
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub ©merda --- 9. 5. 2003
Re: Nástavky (2975)
Mrazy se vcelstvem zimujicim v neuteplenych nastavcich neudela nic, resp. o neco se zvysi spotreba zasob. Horsi to je na jare. Pokud prijde takovy studeny tyden jako byl letos, tak vcelstva v neuteplenych ulech budou ve velke nevyhode - zpozdi se nebo se uplne zastavi jarni rozvoj a vcelstva nebudou nachystana na jarni snusku. Pokud chces vcelarit na vysocine, preferoval bych uteplene nastavky.
Kuba
Dne 9. květen 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
> Zdravím přátelé. > > Mám jeden dotaz, už tady o tom byla debata. Ale jako nevěřící tomáš, > bych se chtěl ještě zeptat. > Protože na podzim chci s pompou spálit zděděné vysoce uteplené > univerzály, tak přecházím na nástavky - vybral jsem si na rady > sousedů - 9*39*24. > Zajímá mě, co udělají mrazy se včelstvem zimujícím ve dvou > neuteplených nástavcích > z palubky silné 2cm na studenou stavbu. A to pamatuju, že bývaly i mrazy > celý týden okolo -35 + pěkný severák. Včelařím na českomoravské vysočině > ve výšce 560 n.m. > > Co poradíte ?? > > mirek z vysočiny > > >
______________________________________________________________________ Reklama: Letosni nejvetsi filmova podivana CHICAGO. Zvou Vas Hollywood Classics Entertainment a Magnesia. Hledejte na http://www.hce.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2976
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 9. 5. 2003
Nástavky
Zdravím přátelé.
Mám jeden dotaz, už tady o tom byla debata. Ale jako nevěřící tomáš, bych se chtěl ještě zeptat. Protože na podzim chci s pompou spálit zděděné vysoce uteplené univerzály, tak přecházím na nástavky - vybral jsem si na rady sousedů - 9*39*24. Zajímá mě, co udělají mrazy se včelstvem zimujícím ve dvou neuteplených nástavcích z palubky silné 2cm na studenou stavbu. A to pamatuju, že bývaly i mrazy celý týden okolo -35 + pěkný severák. Včelařím na českomoravské vysočině ve výšce 560 n.m. Co poradíte ??
mirek z vysočiny
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2975
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- cermakova --- 9. 5. 2003
Re: Dotácie-SR (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2861) (2930) (2935) (2951) (2970) (2971)
Prajem krásny deň,
znenie doplnku Výnosu MPSR o podpore aj včelárov je uvedený na adrese http.//web.stonline.sk/szv-vcelari
kliknuť na oznamy
podpora sa môže poskytnuť včelárovi buď na počet prezimovaných včelstiev(stav k 15.4) do výšky 250,- Sk/včelstvo a žiadosť je potrebné podať na Regionálne pracoviská MPSR do 15.05.
alebo na predané včelie produkty (med a ostatné, ako aj včelie matky - prepočítané na med, žiadosť je možné podať do 30.08.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2974
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri Borik --- 9. 5. 2003
Re: autorskaprava (2967)
On Thu, 8 May 2003, Jaroslav Sedlák wrote:
> přednost. Mohlo by se začít posledním ročníkem a postupně rozšiřovat > databazi až o dvacet let zpět.
Nebyl bych takový optimista, že by se dal snadno pořídit obsah starších ročníků, které nebyly zpracovány elektronicky. Snad by bylo možné alespoň naskenování obsahů čísel a případný automatizovaný převod na text. Zpětně vyřešit autorská práva k opakovanému šíření článků asi také nebude zcela jednoduché.
Očekával bych zde také nějaké vyjádření kompetentních osob - redakce časopisu nebo funkcionářů ÚV. Ale asi nejsou připojeni na internet :-(
Jiri Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2972
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pete Mal --- 9. 5. 2003
Dotácie-SR (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2861) (2930) (2935) (2951) (2970)
> > Ahojte
Nevie mi niekto povedať ako to bude s dotáciami v SR v tomto roku. Vraj sa má dotovať do výkupu odovzdaný med a nie počty včelstiev. A že dotácie dostanú len členovia zväzu.
Peter M. >
__________________________________ Do you Yahoo!? The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo. http://search.yahoo.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2971
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pete Mal --- 9. 5. 2003
Úhyn včelstiev - ČR (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2861) (2930) (2935) (2951)
Zdravím
Čo je pravdy na údajne obrovskom úhyne včelstiev v Českej republike - dávali to u nás v televízii. Vraj budú aj nižšie poľnohospodárske výnosy v dôsledku nedostatku včelstiev a nedostatočného opelenia.
Peter M.
__________________________________ Do you Yahoo!? The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo. http://search.yahoo.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2970
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pete Mal --- 9. 5. 2003
Re: Matky (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2861) (2930) (2952)
Nazdar
Chcel by som pripojiť jeden môj postreh yo včelárskej praxe. Veľmi veľa sa tu hovorí o vlastnostiach matky a jeho význame pre povahu a vlastnosti včelstva. Ale z mojej osobnej skúsenosti som zistil, že vlastnosti včelstva vo veľkej miere závisia od jeho charakteru či organizácie práce v ňom a tento sa nemení ani po výmene matky z inokade. Možno to súvisí so zaškoľovaním mladých včiel starými. Zaujímalo či má niekto podobné postrehy.
Peter M.
--- Čermák K. <beestn.zubri/=/tiscali.cz> wrote: > S charakteristikou chovaných kmenů (linií) matek to > není snadné (jak dobře > vysvětluje v odpovědi i p. Jarolím). Důvodů je > několik, uvedu aspoň některé: > Rozdíly mezi včelstvy (matkami) téhož kmene jsou > větší než rozdíly mezi > průměry kmenů; takže pro jakousi průměrnou hodnotu > každé vlastnosti musí mít > chovatel dobrou paměť nebo lépe dobré záznamy. > Chová-li chovatel jeden nebo dva kmeny, pro jejich > charakteristiku potřebuje > mít srovnání s několika jinými kmeny (nemá-li si > vymýšlet). K takovému > srovnání nestačí pár matek/včelstev, musí mít > otestováno více včelstev z > více rodin (rodina jsou sesterská včelstva po jedné > matce) z každého kmene. > A další záležitost, o níž se moc neví - výsledky > hodnocení > včelstev a celých kmenů/linií jsou hodně závislé na > prostředí, v němž je > chovatel hodnodí. Hlavně jde o podmínky pro zimování > a rozvoj do snůškové > kondice (síly) a o podmínky snůšky, ale i o projevy > rojivosti aj. Mohu to > potvrdit z vlastních zkušeností. Odborně se tomu > říká interakce genotypu a > prostředí - znamená to, že genetické založení se v > různých podmínkách > projeví na venek (fenotypově) různě. A to také velmi > ztěžuje přesnost > hodnocení chovaného kmene. > > Tedy - každá charakteristika chovaného kmene (linie) > je dost subjektivní. Já > jsem se o to pokusil u kmenů chovaných na pracovišti > v Zubří. Snad míra > subjektivity je v tomto případě menší proto, že: 1. > jde o víceleté > hodnocení, 2. mohl jsem porovnávat více různých > linií a kmenů kraňky během > výběru zakladatelek pro tvořený kmen Vigor (je > vzniklý kombinačním křížením > více linií), a i nyní občas vyzkouším matky od > jiného chovatele, 3. svoje > hodnocení chovaných kmenů si ověřuji i od včelařů, > kteří si matky nakupují - > někteří dají informaci o jejich výsledcích. > > Je na každém chovateli, aby se o takovou > charakteristiku pokusil, nemusí > být detailní, stačí uvést ty vlastnosti, které > považuje za dobře patrné a > prověřené. Mějte při tom ale vždy na paměti, že jde > o charakteristiku vždy > více nebo méně subjektivní, z důvodů zde popsaných. > Charakteristiku 3 chovaných linií najdete i na webu > ing. Pavla Cimaly z > Pustých Žibřidovic (Šumpersko): > http://www.vcelimed.cz > > K. Čermák > > > >Nějak nám tu usnula diskuze kolem matek. Proto se > chci zeptat na > >následující: > >1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor, > Sklenar atd.). Nikde > >se mi ale nepodařilo najít nějakou charakteristiku > těchto linií, > >které jsou na co vhodnější, jaký výběr se u kterých > prováděl atd. > >Myslím že na zveřejnění těchto informací by měly > mít zájem zejména > >chovy, abychom nekupovali "zajíce v pytli". >
__________________________________ Do you Yahoo!? The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo. http://search.yahoo.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2969
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Šimko --- 8. 5. 2003
Re: Elektrický zatavovač (2904) (2913) (2914) (2915) (2917) (2931)
Ahoj všichni!
Nestihl jsem sledovat celou diskusi kolem zatavování. Dva roky používám starší autobaterii, 12 V a 55 Ah. Do auta jsem dal novou baterii. Starší používám k zatavování. Zatavil jsem přes sto rámků bez nového nabíjení. Pro člověka je napětí 12 v bezpečné.
Ať to bzučí. R.Š.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2968
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaroslav Sedlák --- 8. 5. 2003
autorskaprava
Mám pred sebou pocitačový časopis Chip a cituji z podminek uveřejňování.
Rukopisy redakce nevrací. V případě uveřejnění redakce autora uvěmomí.Tím nabývá vydavatel práva k šíření přijatého díla časopiseckou formou včetně možností uveřejnění na WWW stránkách časopisu, vydání na CD ROM nebo jiným způsobem v elektronické podobě. Konec citatu.
Když to jde tady proč by to nešlo u Včelařství?? Sám bych uvítal databázi všech článků za posledních dvacet let včetně full textového vyhledávání. Dal bych potom přednost najít si příslušné číslo časopisu dodatečně v časopise a tam článek přečíst. Jde ale o to vyhledávání- v tom je velká přednost. Mohlo by se začít posledním ročníkem a postupně rozšiřovat databazi až o dvacet let zpět.
Tohle jsem nabízel bývalému šéfredaktorovi už před pěti či šesti lety, ale když jsem viděl to jeho vybavení počítačové ještě se starou 602 , tak jsem zmlknul.
Zdraví Jarka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2967
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Menšík Josef --- 7. 5. 2003
Re: Dotaz k identifikaci včely (2950)
Tohle mne zajímá
Pepan
----- Original Message ----- From: "Jiří Kořínek" <jkorinek/=/zas-me.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, May 06, 2003 11:36 AM Subject: Dotaz k identifikaci včely
> Dobrý den, chtěl bych se na Vás tímto způsobem obrátit a požádat Vás o > radu. Jako amaterský fotograf jsem se setkal s druhem včely mě neznámým a > pro mne zajímavým. Vím, že druhů včel je nespočetně mnoho a nevím jestli > bude možno provést bližší určení pouze s fotografií. > Fotogtrafie jsou 14 dní staré pořízené v Mělníku. > Pokud budete někdo vědět něco bližšího ta mi dejte vědět svou e-mailovou > adresu a zašlu fotografie. > Předem děkuji za zájem, Jirka >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2966
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Čáp --- 7. 5. 2003
Re: Kompletní archiv konference (2961)
http://www.natur.cuni.cz/cgi/wilma-cz/vcelari
----- Original Message ----- From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: 7. května 2003 8:16 Subject: Kompletní archiv konference
Kolegové, ví někdo, jestli je někde na webu nebo ho někdo má nebo se dá nějak jinak získat kompletní archív konference, jak této, tak předchozí ?
Zdeněk Čejka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2962
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jkala --- 7. 5. 2003
Re: CSV a Vcelarství a filmy na CD (2946)
A ve včelaření v Kalifornii je úžasné jak jeden včelař kočuje pomocí vysokozdvižného vozíku a kamionu, a místo uzavírání česen pouze překryje celý návěs sítí + další reportáže z velkoprovozů a velkochovu matek
Ale také záběry, kdy se rozpěrákem z kbelíku nabírá množství těsta s obsahem antibiotik a dalších léčiv. Rvou to do včel celoročně při každém zásahu snad i preventivně proti moru a pod.). To je věc, která mne přímo vyděsila. Věřím, že vliv ČSV a výzkumáku na zákonodárce i veterinární praxi bude u nás ohleduplnější ke konzumentům medu, i včelám a přírodě. Nehodlám totiž uvěřit komerčně motivovaným ujištěním, že je to v nějakém limitu ( máme zkušenost s kdysi všespásným DDT a jeho vědecky doložené neškodnosti a mnoho dalších ....) A díky za přehlednou informaci o ostatních filmech. pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.471 / Virová báze: 269 - datum vydání: 11.4.2003
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2960
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri Liska --- 6. 5. 2003
Re: Matky (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2861) (2930) (2952)
Děkuji všem kteří odpověděli na mnou vyvolanou diskuzi, myslím že jsem teď docela v obraze. Celkem vzato tedy označení kmene má asi více hodnotu historickou, než popisnou. Přesto by ale nebylo špatné, kdyby chovy uváděly na co se u hodnocení soustřeďují, čeho chtějí dosáhnout a jaké mají úspěchy. Možná takový web s přehledem vyšších chovů a stručnou charakteristikou, kterou by každý chov dodal by nebyl od věci. Jirka Liška
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2959
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78501 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 2959 do č. 3019)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu