Včelařská konference

Př. Václavek uvedl:
"Vhodnější je přeléták na nástavky se zásobami, případně i s menším množství staršího plodu, než-li přeléták na mezistěny, kde jsou včely nuceny soustředit se na výstavbu mezistěn, čímž poklesne jejich sběrací aktivita ( málo místa k ukládání zásob, nutnost většího množství včel stavitelek ). Přeléták by měl mít k dispozici vystavěné plásty ( nejlépe souše, či poloprázdné medové plásty ), pokud chcete, aby byl maximálně snůškově činný. Menší množství mezistěn nevadí. Rozhodně je třeba umožnit přelétáku výchovu nové matky ( ponechat mu pár otevřených rojových matečníků ). S pozdravem...M. Václavek"
-------------------------------------------------------
I když s názory př. Václavka převážně souhlasím,zde mám určité výhrady. Je nutno si především uvědomit účel přeletáku. Je-li účelem zabránění vyrojení včelstva, tedy potlačení již vzniklé rojové nálady ve včelstvu, budeme po devíti dnech původní včelstvo s přeletákem opět spojovat. Předtím však vylámeme veškeré nouzové matečníky, které včely (létavky) v přeletáku na nejmladším plodu založily. Proto vkládáme plást s plodem všeho stáří. Včelstvo chce mít vlastní "maminu". Vkládat do přeletáku staré souše není, již z preventivně hygienických důvodů žádoucí. Naopak, opětovné probuzení stavebního pudu u (starých) létavek v přeletáku, využijeme k rozšíření tohoto po rozdělení opět spojeného včelstva. je to rozšíření novým dílem a též i jako následné další protirojové opatření. Z tohoto pohledu, nemá použití mezistěn pro tvorbu nového díla negativní vliv na "snůškovou činnost". Je třeba si uvědomit, že po odeznění rojové nálady spojené včelstvo má k dispozici veškeré dosud vystavěné dílo a stavba na mezistěnách v přeletáku slouží k rozšíření a též i obnově díla tohoto včelstva.

Dále, pokud míníme použitím přeletáku vytvořit včelstva dvě, není opět žádoucí ze stejných prevenivně hygienických důvodů, použití starého "zamořeného" díla do přeletáku. Nutnost použití dvou plástů se zásobami a jednoho plodového plástu je více než je nám milé. Je nutné, aby takto nově vzniklé včelstvo si vystavělo dílo nové a hygienicky nezatížené.

Co se týče použití otevřených rojových matečníků a i matečníků zralých, zavíčkovaných. Do přeletáku a také i původního (mateřského) včelstva, je dle mého názoru přípusné u začínajících včelařů, kteří dosud nemají zkušenosti s chovem matek, nebo včelařů kteří v této době ještě vlastní či nakoupené matky nemají a k tomuto kroku byli donuceni pod tlakem okolností, nebo u včelařů, kteří již matky nechovají. Tím nechci tvrdit, že matky z rojových matečníků nejsou kvalitní. Je však nutno brát ohled na to, zda se nejedná o budoucí matky z nadměrně rojivého včelstva abychom si o stejný problém s rojivostí nekoledovali i v následujícím roce. Je také nutné brát ohled na ostatní kritéria, jako při výběru chovného materiálu při chovu matek. V případě, že není předpoklad, že matky z rojových matečníků mohou splnit naše očekávání, je třeba je při nejbližší příležitosti vyměnit. Při použití rojových matečníků je vložení plástu se starším zavíčkovaným plodem před líhnutím vhodné. Mladá matka bude mít k dispozici mladé (ne již ošoupané) ošetřovatelky.

Tímto příspěvkem nechci poučovat staré kozáky ve včelařství. Chci upozornit nové a dosud méně zkušené kolegy včelaře na nutnost obnovy díla při každé příležitosti, aby třeba i v dobré víře, použitím starého díla, nepodporovali šíření chorob ve svých včelstvech.
Pepča