Včelařská konference

Sumarizace: Oddělek vznikl 8.6. (M č.1), přidán oddělek 15.6. (M č.75) a vyrojeno dne 29.6. Tzn. vyrojená nekladoucí matka vznikla při tvorbě oddělku (8.6.) a v době přidání druhého oddělku (15.6) již byla přítomna kukla a včely ji nezlikvidovali.
______________________________________________________________

To by znamenalo, že matka zůstala vylíhlá v oddělku minimálně 5 dní ( 29-8= 21 .....21-16(vývoj matky)= 5 dní ).
Spíš si myslím, že k založení matečníku došlo po spojení 15.6. : ( 29-15= 14 ( což v případě nouzového matečníku je reálné...dvoudenní vajíčko / nebo založen na mladé larvě ( např. dvoudenní )...11 dní vývoj n. matečníku...14-11= 3 dny....třetí den začíná matka vylétat na orientační výlety )

S pozdravem...M. Václavek...

Sumarizace: Oddělek vznikl 8.6. (M č.1), přidán oddělek 15.6. (M č.75) a vyrojeno dne 29.6. Tzn. vyrojená nekladoucí matka vznikla při tvorbě oddělku (8.6.) a v době přidání druhého oddělku (15.6) již byla přítomna kukla a včely ji nezlikvidovali. Způsob přidání druhého oddělku není rozhodující.
Reprodukce včel (rojení) je včelám i jiným živočichům naprosto přirozená a jen zásahy člověka se snižuje.

Jinak miniroje nejsou vzácností. Zejména divoká včelstva nejsou tak početná jako chovaná a i roje jsou výrozně menší. Na tyto miniroje jsem narazil na Šumavě i Fatře.

Já bych asi slabší matku dal do klícky se včelami a upotřebil nějak jinak.
Podle toho, co jsem zkoušel, v klícce vydrží až 14 dnů, pokud se po týdnu
nasadí nové včelya za tu dobu se něco dá najít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 30, 2008 12:36 PM
Subject: Re: Záhadný miniroj


> Oddělky jsem spojoval, protože jsem na místě zjistil, že mi chybělo dno.
> Byl to hloupý pokus. Tak trochu jsem očekával, že 75 zabijí, ale chtěl
jsem
> se přesvědčit.
> ______________________________________________________________
> (...)matečníky kolikrát "odolají" sjednocovací vůni matky vespod, nejsou
> zrušeny a matka je odchována a v horním nastavku se rozklade Takže na
> nějakou dobu vzniká dvoumatečné včelstvo. Možná někdy se taková matka
> vylíhne a neoplozená dá dohromady malý rojík a uletí, to včelař ani nemusí
> zaregistrovat. (...)
> ______________________________________________________________
>
> Ale co matku vede k vyrojení? Že by právě kladoucí mladá matka? Neoplozená
> matka umí létat, proto vyletěla s rojem, tedy opustila včelstvo, kde má
> velkou konkurenci.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Oddělky jsem spojoval, protože jsem na místě zjistil, že mi chybělo dno. Byl to hloupý pokus. Tak trochu jsem očekával, že 75 zabijí, ale chtěl jsem se přesvědčit.
______________________________________________________________
(...)matečníky kolikrát "odolají" sjednocovací vůni matky vespod, nejsou
zrušeny a matka je odchována a v horním nastavku se rozklade Takže na
nějakou dobu vzniká dvoumatečné včelstvo. Možná někdy se taková matka
vylíhne a neoplozená dá dohromady malý rojík a uletí, to včelař ani nemusí
zaregistrovat. (...)
______________________________________________________________

Ale co matku vede k vyrojení? Že by právě kladoucí mladá matka? Neoplozená matka umí létat, proto vyletěla s rojem, tedy opustila včelstvo, kde má velkou konkurenci.

S pozdravem...M. Václavek...

Tak v spodním oddělku byla kladoucí matka č 1, v horním kladoucí matka č 75.
Proč vlastně měly být ty oddělky spojovány, když v každém byla kladoucí
matka? Likvidace jedné z matek včelami je potom logická. Co se týká nouzové
matky, v produkčním včelstvu, když se odebere plod se včelami, které na
plodu narazí matečníky a ten plod se dá nahoru na nastavek se zasobami a
otevře se očko, takže matka je těmi zásobami oddělena od plodu s matečníky,
tak ty matečníky kolikrát "odolají" sjednocovací vůni matky vespod, nejsou
zrušeny a matka je odchována a v horním nastavku se rozklade Takže na
nějakou dobu vzniká dvoumatečné včelstvo. Možná někdy se taková matka
vylíhne a neoplozená dá dohromady malý rojík a uletí, to včelař ani nemusí
zaregistrovat. Možná se něco podobného stalo v tom oddělku. Jinak je zcela
běžné, že se rojí takzvané obří oddělky, to jsou pozdní oddělky, které se
skládají z 10 a víc rámků s plodem a včelami složené z rámků z více včelstev
a je třeba proti tomu dělat opatření. Tam tuším odlétá roj taky s
neoplozenou matkou, oplodní se až na novém místě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 30, 2008 11:51 AM
Subject: Záhadný miniroj


> Včera ( 29.6 ) jsem měl můj první ( a doufám, že poslední ) letošní roj.
Je
> to opravdu miniroj, tvoří ho jen asi 500 včel spolu s neoplozenou matkou (
> kladoucí matka v něm nemůže být, protože všechny moje oplodněné matky mají
> zastřižená křídla ). K večeru jsem rojík usadil do provizorního
> dvourámkového plemenáče.
>
> Experimentálně jsem zjistil, odkud roj vylétl. Pomocí jabloňového listu
> jsem z větve, na které visel roj, odebíral zbylé včely a ty jsem vpouštěl
k
> očku podezřelých včelstev. Když včela nepochází z daného včelstva,
> strážkyně se do ní zahryznou a chovají se k ní nepřátelsky. Nejprve jsem
> prověřoval jeden zvláštní oddělek. Včely ( dvě ) byly oddělkem bez potíží
> přijaty. Pro kontrolu jsem provedl test i u okolních včelstev, kde byla
> přidávaná včela vždy napadena. Tímto způsobem jsem jednoznačně prokázal,
> bez žádných zásahů do včelstev, že rojík vylétl z oddělku.
>
> Dotyčný oddělek vznikl 8.6. ( dva plodové plásty 42x17cm + zásobní rámky a
> včely ). Byla mu přidána letos oplozená dobře kladoucí matka č. 1. Neměl
> jsem k dispozici dno, proto jsem se rozhodl 15.6. přes mateří mřížku ( bez
> novinového papíru ) k němu připojit čerstvě vytvořený oddělek ( ze dne
> 14.6. ... 3 rámky s plodem + zásoby a včely + kladoucí matka č. 75 ), což
> se nakonec ukázalo jako velká chyba. Matka č. 75 byla usmrcena, protože ji
> včely z přidávaného oddělku během dne ještě zcela nepojaly za svou ( jak
> starší praktici tvrdí, letos jsem si to dokázal ) a nechaly ji napospas
> včelám ze spodního včelstva, které ji zabily. Taky určitě byla velká
chyba,
> která zajisté znatelně přispěla ke ztrátě matky č. 75, že jsem oddělky
> spojoval naostro...včely na sebe útočily. Touto dobou je opravdu nutné
> spojovat přes novinový papír, i když se jedná o dva slabší oddělky.
>
> Zpět k roji. Myslím, že včely v horním oddělku ( nad mateří mřížkou )
> narazily nouzový matečník, což každopádně umocnil ten fakt, že matka č. 75
> byla horním oddělkem přijata, i když ne úplně všemi včelami. Po její smrti
> se některé včely z horního oddělku ( které více pojaly matku č. 75 za
svoji
> vlastní ) začaly chovat jako osiřelé. Nouzová matka se před pár dny
> vylíhla a včely s ní šly včera do roje. Jelikož oddělek nebyl v rojové
> náladě, úl opustila jen hrstka včel. To je podle mě nejpravděpodobnější
> scénář celé události. Akorát nechápu, proč se včely s nouzovou matkou
> vyrojily. Nevidím jediný důvod.
>
> S ničím podobným jsem se ještě nesetkal. Je pro mě záhadou, proč k
vyrojení
> došlo. Oddělek byl bez rojové nálady, včely mají spoustu prostoru k
> dispozici, netrpí nedostatkem zásob, stavějí mezistěny, úl není přehříván,
> včelstvo není vystaveno stresu lupiček, matka č. 1 je poměrně dost
> robustní, dobře klade, včely nejeví zájem o její výměnu. Jaký máte na tuto
> abnormální situaci názor?
> Děkuji za ohlasy.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Včera ( 29.6 ) jsem měl můj první ( a doufám, že poslední ) letošní roj. Je to opravdu miniroj, tvoří ho jen asi 500 včel spolu s neoplozenou matkou ( kladoucí matka v něm nemůže být, protože všechny moje oplodněné matky mají zastřižená křídla ). K večeru jsem rojík usadil do provizorního dvourámkového plemenáče.

Experimentálně jsem zjistil, odkud roj vylétl. Pomocí jabloňového listu jsem z větve, na které visel roj, odebíral zbylé včely a ty jsem vpouštěl k očku podezřelých včelstev. Když včela nepochází z daného včelstva, strážkyně se do ní zahryznou a chovají se k ní nepřátelsky. Nejprve jsem prověřoval jeden zvláštní oddělek. Včely ( dvě ) byly oddělkem bez potíží přijaty. Pro kontrolu jsem provedl test i u okolních včelstev, kde byla přidávaná včela vždy napadena. Tímto způsobem jsem jednoznačně prokázal, bez žádných zásahů do včelstev, že rojík vylétl z oddělku.

Dotyčný oddělek vznikl 8.6. ( dva plodové plásty 42x17cm + zásobní rámky a včely ). Byla mu přidána letos oplozená dobře kladoucí matka č. 1. Neměl jsem k dispozici dno, proto jsem se rozhodl 15.6. přes mateří mřížku ( bez novinového papíru ) k němu připojit čerstvě vytvořený oddělek ( ze dne 14.6. ... 3 rámky s plodem + zásoby a včely + kladoucí matka č. 75 ), což se nakonec ukázalo jako velká chyba. Matka č. 75 byla usmrcena, protože ji včely z přidávaného oddělku během dne ještě zcela nepojaly za svou ( jak starší praktici tvrdí, letos jsem si to dokázal ) a nechaly ji napospas včelám ze spodního včelstva, které ji zabily. Taky určitě byla velká chyba, která zajisté znatelně přispěla ke ztrátě matky č. 75, že jsem oddělky spojoval naostro...včely na sebe útočily. Touto dobou je opravdu nutné spojovat přes novinový papír, i když se jedná o dva slabší oddělky.

Zpět k roji. Myslím, že včely v horním oddělku ( nad mateří mřížkou ) narazily nouzový matečník, což každopádně umocnil ten fakt, že matka č. 75 byla horním oddělkem přijata, i když ne úplně všemi včelami. Po její smrti se některé včely z horního oddělku ( které více pojaly matku č. 75 za svoji vlastní ) začaly chovat jako osiřelé. Nouzová matka se před pár dny vylíhla a včely s ní šly včera do roje. Jelikož oddělek nebyl v rojové náladě, úl opustila jen hrstka včel. To je podle mě nejpravděpodobnější scénář celé události. Akorát nechápu, proč se včely s nouzovou matkou vyrojily. Nevidím jediný důvod.

S ničím podobným jsem se ještě nesetkal. Je pro mě záhadou, proč k vyrojení došlo. Oddělek byl bez rojové nálady, včely mají spoustu prostoru k dispozici, netrpí nedostatkem zásob, stavějí mezistěny, úl není přehříván, včelstvo není vystaveno stresu lupiček, matka č. 1 je poměrně dost robustní, dobře klade, včely nejeví zájem o její výměnu. Jaký máte na tuto abnormální situaci názor?
Děkuji za ohlasy.

S pozdravem...M. Václavek...

No, já rozlišuji komerční chovy a zájmové chovy. Komerční je ten, kdy včelař
jako první počítá peníze z chovu včel, to nepovažuji za špatné, zájmový je
ten, kde o ty peníze zas tolik nejde. Komerční může být klidně i jen s 10
včelstvy, může být třeba včelařův koníček co nejdříve zaplatit náklady na
úly atd, stejně tak jako může být zájmový s 20 i více včelstvy. U komerčního
se bere to, že lepší matka přinese vždy o několik kilo medu více než horší,
proto se vyplatí si kvalitní matky vesměs kupovat, případně odchovávat od
koupené inseminované matky jen první generaci F1 a strkat tyto matky do
úplně všech včelstev. U zájmového chovu beru to, že je z různých hledisek
přijatelnější, když chov má nějakou souvislost, tedy že jsou matky
rozchovávané po několik generací z nejlepších včelstev na stanovišti a jen
jednou za pár generací je zakoupena "zvenku" nějaká matka, která se dále po
více generací rozchová. Z toho vyplývá, že komerční včelař matky ani chovat
nemusí. může je všechny kupovat, zájmový včelař nějakým způsobem chovat
musí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 30, 2008 10:01 AM
Subject: Re: Zubří - Vigor


> Nač dle Vašich slov zbytečně utrácet za výběrové matky od jiných
chovatelů.
> _______________________________________________________________
>
> To jsem nikdy netvrdil. Vloni(?) zde na konferenci bylo vlákno, které se
> něčím podobným zabývalo. Pár lidí mě kritizovalo za něco, co jsme nikdy
> nenapsal, protože si špatně přečetli a pochopili můj článek.
>
> Jako jednu ze základních dovedností včelařského umění považuji chov matek.
> Včelař nechovající matky není včelař, ale pouze chovatel ( držitel ) včel.
>
> Plemenivo na výchovu matek se nevyplatí odebírat z libovolného včelstva. K
> tomuto účelu slouží tzv. plemenná včelstva s tzv. plemennými matkami, jež
> vykazují nadprůměrnou užitkovost a výborné doprovodné vlastnosti podmíněné
> geneticky. Ovšem selekce takovýchto včelstev není jednoduchá ( je časově
> náročná, k dosažení žádaného efektu je potřebné vlastnit více jak dvacet
(
> třicet ) včelstev... dostatečně velká výběrová základna, zvýšení vlivu
námi
> chovaných trubců ).
>
> Malovčelařovi se nevyplatí provádět šlechtění vlastních včelstev, protože
> má v malovčelařském provozu pramalou záruku úspěchu. Proto si
malochovatelé
> kupují výběrové matky, jež jim poslouží jako plemenné. Inseminované matky
> jsou jistě kvalitnějšími plemennými matkami, ale to neznamená, že se
jejich
> pořízení musí vždy ve výsledku znatelně vyplatit ( úměrně k ceně ).
> Inseminované matky jsou spíše určeny pro větší chovatele matek něž pro
> běžné včelaře. Kvalitní oplozené výběrové matky jako plemenné malovčelařům
> plně postačí. Inseminované matky jsou pro maloprovoz zbytečný luxus.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Nač dle Vašich slov zbytečně utrácet za výběrové matky od jiných chovatelů.
_______________________________________________________________

To jsem nikdy netvrdil. Vloni(?) zde na konferenci bylo vlákno, které se něčím podobným zabývalo. Pár lidí mě kritizovalo za něco, co jsme nikdy nenapsal, protože si špatně přečetli a pochopili můj článek.

Jako jednu ze základních dovedností včelařského umění považuji chov matek. Včelař nechovající matky není včelař, ale pouze chovatel ( držitel ) včel.

Plemenivo na výchovu matek se nevyplatí odebírat z libovolného včelstva. K tomuto účelu slouží tzv. plemenná včelstva s tzv. plemennými matkami, jež vykazují nadprůměrnou užitkovost a výborné doprovodné vlastnosti podmíněné geneticky. Ovšem selekce takovýchto včelstev není jednoduchá ( je časově náročná, k dosažení žádaného efektu je potřebné vlastnit více jak dvacet ( třicet ) včelstev... dostatečně velká výběrová základna, zvýšení vlivu námi chovaných trubců ).

Malovčelařovi se nevyplatí provádět šlechtění vlastních včelstev, protože má v malovčelařském provozu pramalou záruku úspěchu. Proto si malochovatelé kupují výběrové matky, jež jim poslouží jako plemenné. Inseminované matky jsou jistě kvalitnějšími plemennými matkami, ale to neznamená, že se jejich pořízení musí vždy ve výsledku znatelně vyplatit ( úměrně k ceně ). Inseminované matky jsou spíše určeny pro větší chovatele matek něž pro běžné včelaře. Kvalitní oplozené výběrové matky jako plemenné malovčelařům plně postačí. Inseminované matky jsou pro maloprovoz zbytečný luxus.

S pozdravem...M. Václavek...

A neni problem, kdyz tu divocinu kolem matecniku zanesou medem? Takto jsem prisel o serii, mozna to bylo jinou chybou, ale nekde jsem slysel nebo cetl, ze se larvy udusi? Je to pravda?

Diky

T.H.

(z Rozhlasu Brno:)

http://www.rozhlas.cz/brno/doporucujeme/_zprava/469163


Pondělní ...

Poradna pro kutily a koníčkáře bude věnována včelám a včelařům, hovořit budeme s Ing. Antonínem Přidalem. ....

Pořad Apetýt vysíláme od 9:00, opakujeme ho ve zkrácené verzi od 19:00. Změna programu vyhrazena.


Vybrat kvalitu živého vysílání po internetu:

http://www.rozhlas.cz/audio/vysilani/#brno


Archiv Apetitu:
http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=660

http://www.rozhlas.cz/brno/doporucujeme/_zprava/469163


Pondělní ...

Poradna pro kutily a koníčkáře bude věnována včelám a včelařům, hovořit budeme s Ing. Antonínem Přidalem. ....

PS
Scháním na příští rok oplozené výběrové matky Vigor. Neznáte nějakého dobrého chovatele matek, který je prodává. Můj původní dodavatel vigorek ( Pokusný včelín skřivánek ) je již nenabízí.
Děkuji za odpoveď.
.....................

Není to tak dlouho co jste zde uváděl, že každý včelař si má matky rozchovávat sám -). Pan Čermák má své stránky, zde si můžete objednat ins. matky a s chutí do toho . . . Nač dle Vašich slov zbytečně utrácet za výběrové matky od jiných chovatelů.

Leoš

Samozřejmě mám na mysli zimní generaci včel, kdy jejích dobrou vitalitu může zajistit jen a jen ošetření v podletí Podzimním ošetřováním jen již dolaďujeme stav pro jaro příštího roku, není o nic méně důležité ale již nám to nezajistí zdraví zimních včel.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vehochu
> Datum: 28.6.2008 22:18:29
> ----------------------------------------
> Až podzimní fumigace již nic neřeší Pokud se jen fumiguje tak první musí
> proběhnout ve stejnou dobu jako se vkládají gabony Nevýhodou je že
> postihuje jen roztoče kteří nejsou uzavření v buňkách Pak ovšem je lepší
> formidol údajně je účinný i pod víčky. TEN ČAS JE OVŠEM TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ.
>
> pEPAN
> ----------------------------------------
> Podzimní fumigace řeší problematiku VD již pro příští sezónu. Pokud
> nebudeme mít v úle žádného roztoče, nemusíme natírat plod s následnou
> fumigací, nebudou se roztoči rozmnožovat (není kdo by se rozmnožoval).
> Pokud se ovšem do úlu nedostane cizí roztoč na cizí včele, nebo trubci,
> popřípadě pokud včelstvo nevyloupí nějakého nakaženého slabocha a nepřinese
> si VD domů.
>
> Podletní ošetření to je jiné kafe. Tady je důležitým faktorem konec snůšky,
> neboť Gabon se smí použít až po posledním vytočení. Dříve je to zakázáno.
> Tento zákaz je ochrana       konzumního medu proti kontaminaci jedovatou a
> karcinogenní látkou z gabonu.
> Pokud je konec snůšky koncem června, pak nasazení gabonu může ochránit
> ještě zimní včely. Pokud je ale konec snůšky až v srpnu pak při velkém
> přemnožení VD už gabon zimní včely nezachrání. Zimní včely jsou z velké
> části poškozeny a do zimy se vytratí.
> U silného přemnožení roztočů v červnu (zjištěno na trubčím plodu) a
> předpokládanému pozdějšímu konci snůšky, je jediné řešení a to dvoje
> ošetření Formidolem v rozmezí cca 14 dnů do slunovratu, max. do konce
> června.
> Použití gabonu po posledním vytočení, pak sníží množství roztočů před
> podzimní fumigací a tím se spolehlivěji odstranění VD pro příští sezónu,
> jak jsem psal na začátku.
>
>
>

Úplně stejně jak to bylo za firmy Obal Rozkoš.

Popište prosím, co je podle Vás ,,silné přemnožení roztočů,,. Diagnostika přes trubčí plod mi připadá jako dost relativní ( narozdíl od přirozeného spadu ).M.V.

Práve opak je pravdou, pretože prirodzený odpad sa nedá presne zachytiť. Už som to raz zdôvodnil, prečo ( npr.mravce, ale i iné faktory).
Pri diagnostikovaní VD na trúďom plode dostanete presný pomer v počte kusov VD ku počtu vyzdvinutých trúdich lariev.
Na plochu odviečkovacej vidličky sa zmestí asi 60 lariev, ak už v tomto čase sa nachodí 10 roztočov, dá sa použiť výraz "silné premnoženie roztočov" a z tohoto pomeru dostanete aj percentuálne vyjadrenie.

Viz: http://vigorbee.cz/vigor-bee/chovatele/

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of M.
V?clavek
Sent: Sunday, June 29, 2008 8:23 AM
PS
Sháním na příští rok oplozené výběrové matky Vigor. Neznáte nějakého
dobrého chovatele matek, který je prodává

Včera jsem si prohlížel stránky Pokusného včelínu Zubří ( http://web.quick.cz/pvzubri/ ). K mému překvapení jsem zjistil, že od letoška už nerozchovávají matky Vigor. Pan Čermák zde, jak se zdá, asi taky už nepůsobí. Copak se stalo?

S pozdravem...M. Václavek...

PS
Scháním na příští rok oplozené výběrové matky Vigor. Neznáte nějakého dobrého chovatele matek, který je prodává. Můj původní dodavatel vigorek ( Pokusný včelín skřivánek ) je již nenabízí.
Děkuji za odpoveď.

vorja (78.108.145.2) --- 28. 6. 2008
Re: vehochu (30184) (30187) (30190) (30193)
U silného přemnožení roztočů v červnu (zjištěno na trubčím plodu) a předpokládanému pozdějšímu konci snůšky, je jediné řešení a to dvoje ošetření Formidolem v rozmezí cca 14 dnů do slunovratu, max. do konce června.
______________________________________________________________

Já diagnostiku varroázy pomoci trubčího plodu průběžně nedělám ( s vyjímkou konce července, kdy odebírám poslední trubčí plod se stavebními rámky ). Popište prosím, co je podle Vás ,,silné přemnožení roztočů,,. Diagnostika přes trubčí plod mi připadá jako dost relativní ( narozdíl od přirozeného spadu ).

S pozdravem...M. Václavek...

On Saturday 28 of June 2008 22:00:12 Jan Schmidt wrote:
> Někdy na počátku roku zde v konferenci proběhla informace, že firmu Obal
> Rozkoš koupili Italové a prodejnu pro maloobchod zrušili. Nemá někdo
> povědomost jak to s víčky vypadá a kde se dají plastová víčka jaká vyráběl
> Obal sehnat? Meilová adresa prodejny je zřejmě zrušená a i webová adresa a
> telefon Obalu nefunguje. Pokud máte někdo nějaký kontakt na jiného výrobce
> a není to tajemství, podělte se o svůj poznatek. Možná že Obal funguje dál
> pod jiným názvem a s jinou meilovou adresou.
>
> Předem dík za případnou informaci.
>
> Honza

Na jare jsem objednaval jednu krabici vicek a normalne prisla, cena stejna
jako pred 2 lety. Telefon na fakture z doby pred 2 lety fungoval tez.

Honza

Až podzimní fumigace již nic neřeší Pokud se jen fumiguje tak první musí proběhnout ve stejnou dobu jako se vkládají gabony Nevýhodou je že postihuje jen roztoče kteří nejsou uzavření v buňkách Pak ovšem je lepší formidol údajně je účinný i pod víčky. TEN ČAS JE OVŠEM TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ.

pEPAN
----------------------------------------
Podzimní fumigace řeší problematiku VD již pro příští sezónu. Pokud nebudeme mít v úle žádného roztoče, nemusíme natírat plod s následnou fumigací, nebudou se roztoči rozmnožovat (není kdo by se rozmnožoval). Pokud se ovšem do úlu nedostane cizí roztoč na cizí včele, nebo trubci, popřípadě pokud včelstvo nevyloupí nějakého nakaženého slabocha a nepřinese si VD domů.

Podletní ošetření to je jiné kafe. Tady je důležitým faktorem konec snůšky, neboť Gabon se smí použít až po posledním vytočení. Dříve je to zakázáno. Tento zákaz je ochrana konzumního medu proti kontaminaci jedovatou a karcinogenní látkou z gabonu.
Pokud je konec snůšky koncem června, pak nasazení gabonu může ochránit ještě zimní včely. Pokud je ale konec snůšky až v srpnu pak při velkém přemnožení VD už gabon zimní včely nezachrání. Zimní včely jsou z velké části poškozeny a do zimy se vytratí.
U silného přemnožení roztočů v červnu (zjištěno na trubčím plodu) a předpokládanému pozdějšímu konci snůšky, je jediné řešení a to dvoje ošetření Formidolem v rozmezí cca 14 dnů do slunovratu, max. do konce června.
Použití gabonu po posledním vytočení, pak sníží množství roztočů před podzimní fumigací a tím se spolehlivěji odstranění VD pro příští sezónu, jak jsem psal na začátku.

Výrobu převzala firma Tecnocap (
http://www.tecnocapclosures.it/locationczechrep.html ). Plastová víčka
odtud dodává např. Petr Sedláček (
http://www.trebonsky-med.cz/nabidka2.html).

Milan Čáp

Jan Schmidt napsal(a):
> Někdy na počátku roku zde v konferenci proběhla informace, že firmu Obal
> Rozkoš koupili Italové a prodejnu pro maloobchod zrušili. Nemá někdo
> povědomost jak to s víčky vypadá a kde se dají plastová víčka jaká vyráběl
> Obal sehnat? Meilová adresa prodejny je zřejmě zrušená a i webová adresa a
> telefon Obalu nefunguje. Pokud máte někdo nějaký kontakt na jiného výrobce a
> není to tajemství, podělte se o svůj poznatek. Možná že Obal funguje dál pod
> jiným názvem a s jinou meilovou adresou.
>
> Předem dík za případnou informaci.
>
> Honza
>
>
>
>

Někdy na počátku roku zde v konferenci proběhla informace, že firmu Obal
Rozkoš koupili Italové a prodejnu pro maloobchod zrušili. Nemá někdo
povědomost jak to s víčky vypadá a kde se dají plastová víčka jaká vyráběl
Obal sehnat? Meilová adresa prodejny je zřejmě zrušená a i webová adresa a
telefon Obalu nefunguje. Pokud máte někdo nějaký kontakt na jiného výrobce a
není to tajemství, podělte se o svůj poznatek. Možná že Obal funguje dál pod
jiným názvem a s jinou meilovou adresou.

Předem dík za případnou informaci.

Honza

Až podzimní fumigace již nic neřeší Pokud se jen fumiguje tak první musí proběhnout ve stejnou dobu jako se vkládají gabony Nevýhodou je že postihuje jen rostoče kteří nejsou uzavření v buňkách Pak ovšem je lepší formidol údajně je účinný i pod víčky. TEN ČAS JE OVŠEM TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ.

pEPAN



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vehochu
> Datum: 28.6.2008 17:46:01
> ----------------------------------------
> Gabon je hlavní léčení a chrání vyvíjející se zimní generaci včel a
> Zajišťuje JEJICH DOBROU VITALITU AŽ DO JARA . podzimní FUMIGACE A AEROSOL
> SLOUŽÍ K DOLÉČENÍ ABY HNED V PŘEDJAŘÍ NEVYPUKLA SILNÁ NÁKAZA JEŠTĚ PŘED
> JARNÍMI ZÁKROKY
>
> PEPAN
> -----------------------------------------------
>
> Jak kde. U nás byl nařízen plošně jarní nátěr s následnou fumigací. Gabony
> proto letos nemáme, ale budeme na podzim třikrát fumigovat. Dobrovolně jsem
> proto v polovině června (v době snůškové přestávky) vložil desky Formidol.
> Podle situace v době zakrmování, pak vložím (zase dobrovolně) Formidol
> podruhé. Při druhé a třetí fumigaci odstraním zavíčkovaný plod. Tím bych se
> měl teoreticky dostat v zimním mělí u VD na nulu. Někde jsem slyšel, že se
> tomu nyní říká „Integrovaný způsob ošetřování včel proti VD“ :-).
>
>
>

U NÁS JE NAŘÍZEN O 14 DNÍ DÉLE PO NÁSLEDNÉM PŘEVĚŠENÍ DO HNÍZDA

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <M. V>
> Předmět: Re: vehochu
> Datum: 28.6.2008 19:03:50
> ----------------------------------------
> U nás byl nařízen plošně jarní nátěr s následnou fumigací. Gabony proto
> letos nemáme, ale budeme na podzim třikrát fumigovat.
> ______________________________________________________________
>
> Proč? Myslel jsem, že letos budou Gabony nasazeny všude.
>
>
>

U nás byl nařízen plošně jarní nátěr s následnou fumigací. Gabony proto letos nemáme, ale budeme na podzim třikrát fumigovat.
______________________________________________________________

Proč? Myslel jsem, že letos budou Gabony nasazeny všude.

Gabon je hlavní léčení a chrání vyvíjející se zimní generaci včel a Zajišťuje JEJICH DOBROU VITALITU AŽ DO JARA . podzimní FUMIGACE A AEROSOL SLOUŽÍ K DOLÉČENÍ ABY HNED V PŘEDJAŘÍ NEVYPUKLA SILNÁ NÁKAZA JEŠTĚ PŘED JARNÍMI ZÁKROKY

PEPAN
-----------------------------------------------

Jak kde. U nás byl nařízen plošně jarní nátěr s následnou fumigací. Gabony proto letos nemáme, ale budeme na podzim třikrát fumigovat. Dobrovolně jsem proto v polovině června (v době snůškové přestávky) vložil desky Formidol. Podle situace v době zakrmování, pak vložím (zase dobrovolně) Formidol podruhé. Při druhé a třetí fumigaci odstraním zavíčkovaný plod. Tím bych se měl teoreticky dostat v zimním mělí u VD na nulu. Někde jsem slyšel, že se tomu nyní říká „Integrovaný způsob ošetřování včel proti VD“ :-).

Tesco Plzeň, Rokycanská
pozor, krystal 12.90, krupice 13.90

pf

To dílo nastavují včely tehdy pokud nemají jinou možnost produkovat vosk na mezistěny, ale někdy si dělají co chtějí.Za těch 22 let co chovám matky jsem to našel mockrát zastavěné. Pokud jste udělal serií a včely řádně dochovaly tyto matečníky s tím dílem se nic neděje. Stačí ohřat nůž a opatrně to oříznout. Tento zákrok by neměl být dříve než 11 den od přelarvování, tedy v den kdy budete tyto matečníky školkovat.

Gabon je hlavní léčení a chrání vyvíjející se zimní generaci včel a Zajišťuje JEJICH DOBROU VITALITU AŽ DO JARA . podzimní FUMIGACE A AEROSOL SLOUŽÍ K DOLÉČENÍ ABY HNED V PŘEDJAŘÍ NEVYPUKLA SYLNÁ NÁKAZA JEŠTĚ PŘED JARNÍMI ZÁKROKY

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: okolojdouc? <emca5/=/seznam.cz>
> Předmět: vehochu
> Datum: 28.6.2008 08:01:01
> ----------------------------------------
> Tak nám začaly prázdniny a jak to vypadá to samé bude možná i u včel.
> Dovolte několik postřehů z posledních příspěvků.
> V současnosti nastala doba vkládání Formidolu jako podpůrného léčiva.Za 14
> dnů nastane doba vkládání Gabonu který by měl včelstva ochránit do doby
> podzimní,kdy se fumiguje.Jakékoliv experimenty v léčení tuto dobu si může
> dovolit pouze včelař neznalý věci a experimentátor.
> 1. chovat trubce jako nástroj k omezení rojení třeba doporučit těm,kteří si
> to sami ověří a vyzkouší.
> 2. napravovat trubčice lze ale výsledek je ponejvíce špatný a vnímavý
> včelař to příště prostě nedělá.
> 3. Gusta je praktik,toho zajímají daleko jiné věci než nějaké prkotiny
> které se odehrávají zde na konferenci.
> 4. Karel má moje sympatie týkající se medometu,mnozí jsme rádi,že je konec
> točení.
> 5. Radim,Václavek a částečně Stonjek,stálí a vytrvalí přispěvatelé,rád čtu
> Vaše příspěvky,doufám že vytrváte.
> 6. Nějak nám moc přátel ze Slovenska přestalo přispívat a je to škoda.
> Lípy nám kvetou ale mnoho včel na nich nevidět.Budou následovat žně a letos
> dříve,což znamená :" sekáči na pole,včely s pole". Zbývá nám naděje
> medovice,jenže jestli přijde ví pouze náš dlouholetý badatel v této
> oblasti,pan Haragzim,tedy příteli shlédněte na ty nás dole a dejte nám
> naději.Ale ne cementový med,ten nežádáme. Dobrý den...
> 5.
>
>
>

6. Nějak nám moc přátel ze Slovenska přestalo přispívat a je to škoda. "okolojdoucí"

Ani by som nepovedal, píšem a komentujem vtedy, keď je toho "moc", myslím tým keď sa to prieči môjmu presvedčeniu a včelárskej pravde. Mrzí ma, keď napíšem niečo, čo sa odlišuje od oficiálneho poznania a nikto na to nezareaguje. Veď ani ja vždy nemusím mať pravdu.

Situácia na včelnici: jarná ovocno repková a agátová znáška bola primeraná až dobrá. Od vytočenia agátového medu (9 až 16.6) včelstvá sa stabilizovali a čakajú na svoju novú príležitosť, ktorá neprichádza. Lipa malolistá dokvitá (v dosahu včiel je možno 20-30 líp) a nejak sa to na váhových prírastkoch neprejavuje, skôr došlo k úbytku zásob asi 3 kg. Čudujem sa včelárom, ktorý vsádzajú na lipu a lipový med, ktorý vôbec nemusí byť lipový. No tento názov označenia medu sa dobre predáva.
Vo svojom okolí očakávam kvitnutie nevädze lúčnej, ktorá produkuje dobrý nekryšatalizúci (aspoň nie tak rýchlo) tmavší med, ktorý ak je čistý má elektrickú vodivosť až do hodnoty 9 a výkupcovia zaň primerane zaplatia. Ak nevädza a hora zlyhá, ešte môže priniesť hodne nektáru slnečnica siata. Uvidíme, ako slepý povedal.
Situácia v zamorení V.D. je dobrá, kontrolné odbery trúdieho plodu nepotvrdili prítomnosť samičiek a nezbadal som ich výskyt na dospelých včelách. A to už 7 rokov vediem s ním boj len fumigáciou (3x) s použitím prípravku Taktic. Ak sa to robí správne, aj to postačuje. Anton

Martin:
Zajímá mě medomet.
----
Mě zase nezajímá a maximálně se mi protiví. to je nejhorší na včelaření. :-)

Karel

Byl u nás Den obce. Vystavil jsem mimo jiné vedle skleněného úlu se včelami i plastový medomet z potravinářského bílého plastu. Na sluníčku doslova zářil, a lákal diváky.
Pohled na používané prostředky včelařem rovněž přitahují zájemce o med.
B.V.

Tak nám začaly prázdniny a jak to vypadá to samé bude možná i u včel. Dovolte několik postřehů z posledních příspěvků.
V současnosti nastala doba vkládání Formidolu jako podpůrného léčiva.Za 14 dnů nastane doba vkládání Gabonu který by měl včelstva ochránit do doby podzimní,kdy se fumiguje.Jakékoliv experimenty v léčení tuto dobu si může dovolit pouze včelař neznalý věci a experimentátor.
1. chovat trubce jako nástroj k omezení rojení třeba doporučit těm,kteří si to sami ověří a vyzkouší.
2. napravovat trubčice lze ale výsledek je ponejvíce špatný a vnímavý včelař to příště prostě nedělá.
3. Gusta je praktik,toho zajímají daleko jiné věci než nějaké prkotiny které se odehrávají zde na konferenci.
4. Karel má moje sympatie týkající se medometu,mnozí jsme rádi,že je konec točení.
5. Radim,Václavek a částečně Stonjek,stálí a vytrvalí přispěvatelé,rád čtu Vaše příspěvky,doufám že vytrváte.
6. Nějak nám moc přátel ze Slovenska přestalo přispívat a je to škoda.
Lípy nám kvetou ale mnoho včel na nich nevidět.Budou následovat žně a letos dříve,což znamená :" sekáči na pole,včely s pole". Zbývá nám naděje medovice,jenže jestli přijde ví pouze náš dlouholetý badatel v této oblasti,pan Haragzim,tedy příteli shlédněte na ty nás dole a dejte nám naději.Ale ne cementový med,ten nežádáme. Dobrý den...
5.

Když v přelarvovcí sérii včely matečníky vytáhnou a pak na některé tyto matečníky začnou včely nastavovat dílo,vylíhnou se z těchto matečníků matky nebo ne?Abych věděl,jestli je mám dávat do oddělků nebo ne.

Př. Václavku, upřímě řečeno - nevím. Aby to nebylo jednoduché 2 včelnice bez rojů u třetí pouze přední řada zlobila a ta má ze všech mých včelnic nejkvalitnější stín. Příští sezonu budu kontrolovat 10 dní po vložení SR zakladení a třeba mě něco napadne. Dále nefunguje moc dobře u produkčních včelstev s LBV chov matek. Ujímání mateč. v sádce mizerné, dochov při matce také nic moc, a když chcete nasypat do plemen. včely, tak to je pomalu víc trubců. Takže příště budou muset být včelstva k chovu matek bez LBV. Ale i přes to se mi LBV líbí a má co do sebe.
Zdraví R. Stonjek

Karel:>Už zase jezdím kolem jednoho včelaře, co má u silnice ceduli MED ZA 80, tedy za cenu odpovídající medu se známkou 2,8.<
.........

Já zase stále tvrdím, že benzin Natural 95 za 36,- u jedné pumpy je lepší než ten samý benzin Natural 95 za 31,90 u pumpy druhé. Mám totiž hrozně dobrý pocit z kvalitního a hlavně drahého nákupu zboží, o kterém vím jen to, že se jmenuje Natural 95. ;-)

Karel:>Já z toho co je na netu nejsem schopen pochopit o čem píšeš. <

To snad není možné. Takže až ti někdo dá místo ohodnocení 2, něco dá za 5 a bude v testu tvrdit, že HMF tvoří 25% hodnocení, tak se ozvy. Kde je do známky 5 ten zbytek nedostatků?

4)Jinak překvapuje mne, že znalci medu mlčí. Podle testu tu máme v EU vedle medovicového a květového medu i smíšený. Bravo. To vypadá, že to autor opsal ze zdroje SVS a přidal tomu trochu koloratur. Ovšem pozapomněl si srovnat současné druhy medů v EU.

Lesní med Albert - smíšený med květový a medovicový. Hodnocení: "Med vyhověl všem požadavkům ..."

Vedle toho: "med lipový", "lesní med"

Je to fraška Mladé Fronty a velmi hloupý pokus o vtip!

Martin:
Zajímá mě medomet.
----
Mě zase nezajímá a maximálně se mi protiví. to je nejhorší na včelaření. :-)

Karel

gp: HMF u hodnocení u Moraviaprodukt není 25% ale 100%. Není zdůvodnění toho hodnocení. 25% ve stupnici od 1 do 5 je 2 - 3!!

Já z toho co je na netu nejsem schopen pochopit o čem píšeš.
HMF 106mg/kg, o procentech tam nepíšou.

Ale pokud to posuzuji tak, že pan Češka není můj obchodní partner, tak tam nevidím jediný problém.

A pokud koukám na ceny a vynechám neskutečně laciný med vc medvědovi z Alberta, tak jsou velmi příjemně vysoko.
A ty se známkou pod 2,5, tedy nadprůměrné jsou s cenou dost nad stokorunou.

Což je tak následovat?

Už zase jezdím kolem jednoho včelaře, co má u silnice ceduli MED ZA 80, tedy za cenu odpovídající medu se známkou 2,8.

Karel

Zajímá mě medomet.

Karel:>Co je na tomhle špatně? <

Tištěná forma je doslova poprava! To na internetu je jen část. Chybí dost okolo.

1) HMF u medu Aleluja je pod polovinou a ne těsně. Jde o argentínský med.
2) HMF u hodnocení u Moraviaprodukt není 25% ale 100%. Není zdůvodnění toho hodnocení. 25% ve stupnici od 1 do 5 je 2 - 3!!

3) Náklady hradila redakce MFDnes ze svého rozpočtu.
MF rozhodně prodeji medu nepomohla. Kdyby nebyla v tištěné podobě anketa s lidmy, kde pouze dva (2) oslovení řekli, že krystalizace není unich problém.

Nevím, kdo tu nezávislost u pana redaktora Ondřeje Čarňanského objednal, ale jde vidět, že se opět napíše cokoli, jen aby se znovu zvedl odpor a nedůvěra k určitým medům.

Kdy skončí ty bojůvky a začne se normálně propagovat spotřeba medu?
------------------
Co je na tomhle špatně?
http://data.idnes.cz/g/eko/infografika_med.html

Jsem docela překvapen, jak i med z diskontů a supráků prošel. Většina medu je do známky dobře (jak dnešní den frčí).
Myslím, že nikdo ze čtenářů neztratí chuť na med.

Se zájmem jsem si přečetl pylovou analýzu jednoho jednodruhového ekologického medu:-) A vzpoměl si, co vše jsem četl. Doufám, že ta řepka byla opravdu eko.

Karel

Kdy skončí ty bojůvky a začne se normálně propagovat spotřeba medu?

http://ekonomika.idnes.cz/test-jak-kvalitni-jsou-medy-prodavane-v-cesku-fao-/test.asp?c=A080627_1000884_test_pin

Nemáš pravdu v tom, že do prázdného rámku postaví jen trubčinu To za prvé. A jakmile je nálada na chov trubců přejde tak plást zanesou medem nebo i pylem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: www.varroamonitoring.cz
> Datum: 27.6.2008 06:44:10
> ----------------------------------------
> Milý Vildo. Píšeš sice hodně sugestivně, ale u kolika včelstev jsi svoje
> vývody proti met. LBV ověřil?? Četl jsi ji alespoň? Jestli ano, pak
> nechápu, proč píšeš o tom, že včely jsou do něčeho nuceny. Vložením
> několika st. rámků přece nikoho nenutíme, ale dovolujeme, aby si tam
> postavili co uznají za vhodné. No a navzdory pochybám několika teoretiků
> tam stavějí pouze trubčinu. Já s LBV trochu zápasím, protože do Dadantú moc
> nepasuje, ale mohu potvrdit citelné navýšení výnosů a tam, kde včelky
> staveb. rámky zakladly a nezanesly medem 100% nerojivost a vysoké výnosy.
> Žel u několika včelstev kde SR byly zaneseny medem 100% rojivost. Ale to se
> dá vychytat. Takže výsledky 1 sezony s LBV slušně slibné, ale chce to jí u
> Dadntů dopilovat ale u ost. úl. systémů může být vše jinak. Zdraví R.
> Stonjek
>
>
>

Ono chovem trubců se nerozumí jejich abnormální zvýšení Ono to ani nejde Dáš-li včelám třebas deset stavebních rámků tak vystaví jen tolik trubčiny kolik samy uznají za vhodné Nebudou li se chtít rojit pak nepostaví ani decimetr čtvereční a budou li se chtít rojit Tak si je vychovají ať chceš nebo ne . Chovem trubců se rozumí ponechání trubců v úlu jak včely samy uznají za vhodné A již mnoha pozorováními se prokázalo že likvidace trubčiny nemá vliv na zvýšení výnosu včelstva Jedině kde je likvidace smyslná tak teď v podletí kdy vlastně klesá množství plodu ve včelstvu a a zamezíme tak vyběhnutí škůdce z trubčiny kdy by pak varoa ve zvýšené míře může negativně působit .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vilda <masek.beemaja/=/quick.cz>
> Předmět: Re: www.varroamonitoring.cz
> Datum: 26.6.2008 22:39:23
> ----------------------------------------
> Chovat trubce, jako protirojové opatření je naprostý nesmysl. Sice se to v
> poslední době publikuje, ale včely si v přírodě vychovají a drží takový
> počet trubců, který potřebují a který jim vyhovuje. Tak proč včelám chceme
> zase něco vnucovat. Včela nedělá něco "pro nic a za nic". Velký počet
> trubců něco spotřebuje. Včely to musí donést. Sice nemají (možná) chuť se
> rojit, ale kolik medu zbyde na včelaře. A také platí, že včely, které se
> chtějí z jakéhokoliv důvodu vyrojit, tak se také vyrojí. A můřeme dělat co
> chceme. Ve finále se včely nevyrojí, ale až dáme do včelstva gabon a na dno
> kovovou podložku, budeme hne slyšet, jak roztoči padají a krunýřem cinkají
> o kov. Jako doporučená a spolehlivá metoda je v době početní exploze tvorba
> oddělků - a dál doufám netřeba komentář. Nechtějme přírodu přechytračit.
> Pokaždé se to obrátí proti nám. Na ni prostě nemáme.
>
>
>

Já jsem právě nechtěl radit přidávat plod, když nová matka má zatím v úlu
jen nakladená vajíčka, nemá vlastní krmený plod, včely, které se o něho
starají a vůni. Vůně přidávaného rámku s plodem by to mohla rozkolísat,
včely by se mohl rozhodnout nakladená vjíčka odstranit stejně jako matku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 27, 2008 1:17 PM
Subject: Re: help me - trubcice


> Určitě by neuškodilo přidat do trubčicového včelstva jeden či více rámků
se
> zavíčkovaným plodem. Pokud ze silného včelstva odeberete jeden či dva
> plodové plásty, nedojde k jeho znatelnému oslabení. Ztráta na snůšce je
> zpravidla žádná. Odběrem plodu se předchází rojové náladě ( toto dobou to
> už není tak významný argument, jakým je na jaře...období rojových nálad
> končí ). Velmi slabé včelstvo se přidáním zavíčkovaného plodu během dvou
> týdnů znatelně posílí ( z jednoho plástu plného plodem se vylíhnou včely
> zaplňující plochu čtyř plástů ).
>
> Je třeba dbát na to, aby byl plod dostatečně včelami obsazen. Pokud je
> včelstvo tak slabé, že by plod nebyl kvalitně dochován, přidají se rámky i
> se včelami. Před tím se plodové plásty se včelami na hodinu vloží do
> rojáku, aby z nich odletěli létavky ( které se nejlépe uplatní v
> produkčních včeltev ). Krátce před vložením plástů do včelstva se včely
> porosí vodou, což znatelně ulehčí jejich přejetí ( k žádným soubojům
> nedojde, není se třeba obávat ztráty matky ).
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Určitě by neuškodilo přidat do trubčicového včelstva jeden či více rámků se zavíčkovaným plodem. Pokud ze silného včelstva odeberete jeden či dva plodové plásty, nedojde k jeho znatelnému oslabení. Ztráta na snůšce je zpravidla žádná. Odběrem plodu se předchází rojové náladě ( toto dobou to už není tak významný argument, jakým je na jaře...období rojových nálad končí ). Velmi slabé včelstvo se přidáním zavíčkovaného plodu během dvou týdnů znatelně posílí ( z jednoho plástu plného plodem se vylíhnou včely zaplňující plochu čtyř plástů ).

Je třeba dbát na to, aby byl plod dostatečně včelami obsazen. Pokud je včelstvo tak slabé, že by plod nebyl kvalitně dochován, přidají se rámky i se včelami. Před tím se plodové plásty se včelami na hodinu vloží do rojáku, aby z nich odletěli létavky ( které se nejlépe uplatní v produkčních včeltev ). Krátce před vložením plástů do včelstva se včely porosí vodou, což znatelně ulehčí jejich přejetí ( k žádným soubojům nedojde, není se třeba obávat ztráty matky ).

S pozdravem...M. Václavek...

Pane Stonjeku, v čem shledáváte vinu na zanesení stavebních rámků medem? Jaké Vás napadlo řešení ( opatření ), kterým hodláte tomuto jevu předcházet?
Děkuji za odpověď

______________________________________________________________
Chovat trubce, jako protirojové opatření je naprostý nesmysl. Sice se to v poslední době publikuje, ale včely si v přírodě vychovají a drží takový počet trubců, který potřebují a který jim vyhovuje. Tak proč včelám chceme zase něco vnucovat. Včela nedělá něco "pro nic a za nic".
______________________________________________________________
Pane Vildo, zkoušel jste tuto metodu? Pokud jste ji nezkoušel, udejte důvod. Snad není problém v předjaří a na začátku jara vložit k centru každého plodového nástavku 3 stavební rámky.

V období růstu jsou volné prostory v souvislé plástové ploše zastavovány výhradně trubčinou. Pokud-li tak včelstvo nečiní, nelze ho považovat za snůškově zralé. Velmi slabá včelstva stavějí výhradně dělničinu. Trubci jsou také šiřitelé genů. Jejich vyšší počet je každopádně strategičtější než nižší, protože se tím dociluje vyšší pravděpodobnost, že trubec z daného včelstva oplodní matku. Skloubením obou těchto skutečností je umožněna funkčnost LBV metody založené na zabránění vytvoření nadbytku krmných kašiček a tím i rojové nálady prostřednictvím nadbytku trubců.

To, že v přírodě nedochází k tomuto stavu, je způsobeno tím, že medvědi nepoužívají stavební rámky, které by divokým včelstvům na začátku rozvoje nastrkali do plodového tělesa. Divoká stavba není spojena s budováním většího množství trubčiny, než je obvyklé.

S pozdravem...M. Václavek

Vyndam nejake ramky, stejne sem chtel nejake starsi vyradit a zuzim cesno a pak pockam tak tyden.Vcel je jeste pomerne dost a i zasob maji pozuehnane, po repce sem je nebral do sucha, ale hodne jin nechal pro pripad destivych dnu..
Dekuji vsem za rady.

Žádnou paniku. Jestli matka v úlu je a pokud tam jsou vajíčka po jednom
pěkně na dně buněk, matka normálně klade, trubčice se neprojevují, všechno
jde tím správným směrem. Matka přebíhá, protože není žádný její plod s
larvičkami, na kterých by se shromažďovaly včely krmičky a kde je to pravé
prostředí pro matku ve včelstvu, na kterém by obvykle zůstávala, případně
včely kolem matky, které se o ni starají, nejsou zatím vlastní dcery matky,
ty si musí nejdříve odchovat. Během týdne by měla vzniknout plocha na
plástu s larvičkami a po cca 3 týdnech by se měly začít líhnout první včely
nové matky. Je třeba jen zajistit pár věcí. Včelstvo by nemělo být
vylupováno okolními včelstvy, takže zapomenout na nějaké velké široké
vletové otvory, dole ve dnu česno uzavřít, nechat je létat jen očkem v
nastavku, to případně nadstavit nebo zúžit na prolezení jen pár včel
současně. Aby matka dobře kladla a včely plod dobře ošetřovaly, musejí mít
nějaké zásoby, nad plodem pár centimetrový pruh zásob, celkem aspoň nějaké
kilo. Pokud ne, často bývají taková slabá včelstva včelami vylupovány, musí
se přikrmovat, ideální je malým množstvím cukerného roztoku večer tak, aby
do rána včely roztok spolehlivě přenesly do buněk a krmítko vyčistily, aby
nelákalo zlodějky. V současné době ale rozkvétá lípa malokvětá, nastane
snůška, takže to přikrmování ani tak třeba nebude a zlodějek taky bude míň.
Je třeba dát včelám přiměřený prostor. Pokud v úlu zbylo včel tak málo, že
obsazují jen 3 - 4 rámky 39x24 a jsou v úlu "plného" objemu, to znamená 2
nastavky 39x24, je pro včely velký neobsazený prostor v úlu dost stresující,
neobsazené rámky v úlu mohou napadnout zavíječi a jiní škudci, taky to
usnadňuje pronikání zlodějek do úlu. Takže je třeba prostor zůžit, minimálně
odebrat ty neobsazené nastavky. Poslední věc je potom sledování dostatku
včel, protože stávající včely jsou starší, mohou dožít dříve, než si
včelstvo odchová nové. Může být proto vhodné včelstvo posílit plástem s
zavíčkovaným plodem, a to v době, kdy první vlastní plod od matky bude ve
fázi vekých larviček před zavíčkováním.
Takže co nejdřív ty česna a odstranit neobsazené nastavky, případně pokud
nemají vůbec žádné zásoby, doplňovat. Za cca týden prohlídnout, měl by tam
být už kruh s larvičkami a možná prvním zavíčkovaným plodem a 2 - 3 - 5 kilo
zásob a přidat potom podle množství včel třeba ten plást s plodem. Za nějaké
2 - 3 týdny prohlédnout, mělo by tam být několik plástů s plodem všeho stáří
a poměrně dost včel a aspoň 5 kilo zásob. Za cca měsíc se může znova
podstavit spodní nastavek, podněcovat a doufat, že během srpna a září
stihnou obsadit so největší prostor a vychovat co nejvíc včely na zimu a
jaro. Na plnohodnotné včelstvo to už asi nestihnou, ale budou se tomu
blížit. Jako česno bych nechal až do zimy horní očko, otvor průměr cca 3 cm,
jako mám já očka, mimo snůšku stačí. Na sledování stavu takového oddělku je
praktické, když se dá shora na něho nahlédnout, přes průhlednou fólii nebo
přes síťovinu.
Je možný taky jiný přístup. Odebrat ty neobsazené nastavky, omezit česna a
nechat včelstvo měsíc tak, ať si s tím poradí. Díky snůšce z lip by se jim
to mohlo povést. Na začátku srpna prohlídnout a buď tam bude 1 obsazený plný
nastavek včel nebo prázdný úl bez včel. někdy se tím dosáhne lepších
výsledků než když do toho včelař pořád šťourá . -:)


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal23Hc" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 27, 2008 9:13 AM
Subject: help me - trubcice


> Matka v ule je, vcera sem to prave kontroloval.. Je tam cca skoro 14 dni.
> Nasel sem i nejaka vajicka, ale tezko rict zda jsou od ni, mozna ano,
> protoze jsou az na dne v bunce.. Ale pride mi, ze matka strasne prebiha z
> ramecku na ramecek.. Prave nevim, co ted delat, jestli necinnosti vic
> ublizim nebo ne.mohl bych tedy nakonec matku odchytit a vcely vysipat na
> folii..

Jestli je to matka, na které Ti záleží, udělej raději regulérní oddělek a do něj matku přidej:

Dva plásty z jiného včelstva se zavíčkovaným plodem i se včelami ale bez matky odlož stranou do nástavku, nech odletět starší včely, případně je trochu vyžeň kouřem, aby na plástech zůstaly jen mladušky. Přidej k nim matku (přes klícku nebo naostro, jak to umíš). Zuž česno a nástavek posaď místo úlu trubčic. Úl trubčic odnes kus dál, rozeber, kompletně vymeť třeba na plachtu a plásty, které jsou použitelné, vrať bez včel do oddělku. Asi přidej medocukrové těsto (pokud nemáš teď snůšku).

S oplozenou matkou by to bylo téměř jisté, s přidáváním neoplozených nemám praxi.

Pokud nehceš nebo nemůžeš udělat oddělek, nech včelstvo pár dní v klidu. Pokud trubčice nezabily matku hned, třeba získá postupně převahu a včelstvo se vrátí do normálu.

Jinak včelstvo s trubčicemi se nejlépe nahradit na mítě rovnou funkčním rezervnim oddělkem (pokud je) a trubčí včelstvo z úlu vymést. Podle mne nemá cenu se snažit jim přidat matku, je to riskantní a bude trvat dlouho, než se včelstvo dostane do normálu. Lepší je udělat na jaře na řepce o pár oddělků navíc pro tyto případy, s oddělkem v jednom nástavku s rozkladenou matkou se dá ledacos snadno zachránit.

Jiří Bořík

Jak dlouho zijou takove trubcice? Daji se nejak poznat okem??

Matka v ule je, vcera sem to prave kontroloval.. Je tam cca skoro 14 dni. Nasel sem i nejaka vajicka, ale tezko rict zda jsou od ni, mozna ano, protoze jsou az na dne v bunce.. Ale pride mi, ze matka strasne prebiha z ramecku na ramecek.. Prave nevim, co ted delat, jestli necinnosti vic ublizim nebo ne.mohl bych tedy nakonec matku odchytit a vcely vysipat na folii..

Milý Vildo. Píšeš sice hodně sugestivně, ale u kolika včelstev jsi svoje vývody proti met. LBV ověřil?? Četl jsi ji alespoň? Jestli ano, pak nechápu, proč píšeš o tom, že včely jsou do něčeho nuceny. Vložením několika st. rámků přece nikoho nenutíme, ale dovolujeme, aby si tam postavili co uznají za vhodné. No a navzdory pochybám několika teoretiků tam stavějí pouze trubčinu. Já s LBV trochu zápasím, protože do Dadantú moc nepasuje, ale mohu potvrdit citelné navýšení výnosů a tam, kde včelky staveb. rámky zakladly a nezanesly medem 100% nerojivost a vysoké výnosy. Žel u několika včelstev kde SR byly zaneseny medem 100% rojivost. Ale to se dá vychytat. Takže výsledky 1 sezony s LBV slušně slibné, ale chce to jí u Dadntů dopilovat ale u ost. úl. systémů může být vše jinak. Zdraví R. Stonjek

S největší pravděpodobností trubčice matku zabily, je to pro ně konkurence.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal23Hc" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 26, 2008 11:42 PM
Subject: help me - trubcice


> Po vymene matky se mi stalo, ze nova matka kamsi zmizela pri proletu.
> Dlouho sem nechal vcely bez matky a tak se stalo, ze se mi obevil hrboplod
> od trubcic. Nedavno sem ziskal matku(neoplozenou) a tak jsem ji hendka
> pridal. Ted mi jen vrta hlavou, jak to bude se vcely vypadat, kdyz sem je
> nevysypal 10metru od ulu, jak se to popisuje v literature. Nevite jestli
je
> mam jeste vysypat, nebo jestli se generace postuplne obnovy a v ule
nakonec
> zustane jen matka ktera snad bude klast? Dekuji za odpovedi.

Po vymene matky se mi stalo, ze nova matka kamsi zmizela pri proletu. Dlouho sem nechal vcely bez matky a tak se stalo, ze se mi obevil hrboplod od trubcic. Nedavno sem ziskal matku(neoplozenou) a tak jsem ji hendka pridal. Ted mi jen vrta hlavou, jak to bude se vcely vypadat, kdyz sem je nevysypal 10metru od ulu, jak se to popisuje v literature. Nevite jestli je mam jeste vysypat, nebo jestli se generace postuplne obnovy a v ule nakonec zustane jen matka ktera snad bude klast? Dekuji za odpovedi.

Vilda:>Jako doporučená a spolehlivá metoda je v době početní exploze tvorba oddělků - a dál doufám netřeba komentář. <
..........

Tak to se rád dozvím, co je tak dobrýho na oddělcích. Ono při dělením včelstev je patrno přeci i dělení roztočů a jestli se něčeho dosáhne, tak akoráte časového posunu expanze choroby. A stímto to zase není až tak uspokojivá metoda a komentář určitě třeba. ;-)

Chovat trubce, jako protirojové opatření je naprostý nesmysl. Sice se to v poslední době publikuje, ale včely si v přírodě vychovají a drží takový počet trubců, který potřebují a který jim vyhovuje. Tak proč včelám chceme zase něco vnucovat. Včela nedělá něco "pro nic a za nic". Velký počet trubců něco spotřebuje. Včely to musí donést. Sice nemají (možná) chuť se rojit, ale kolik medu zbyde na včelaře. A také platí, že včely, které se chtějí z jakéhokoliv důvodu vyrojit, tak se také vyrojí. A můřeme dělat co chceme. Ve finále se včely nevyrojí, ale až dáme do včelstva gabon a na dno kovovou podložku, budeme hne slyšet, jak roztoči padají a krunýřem cinkají o kov. Jako doporučená a spolehlivá metoda je v době početní exploze tvorba oddělků - a dál doufám netřeba komentář. Nechtějme přírodu přechytračit. Pokaždé se to obrátí proti nám. Na ni prostě nemáme.

Spoléhat na monitoring denního spadu v současném období, kdy rozvojová křivka VD strmě stoupá vzhůru, se nemusí vyplatit. Ten dává obraz o stavu před několika generacemi VD. Směrodatnější bude kontrola napadení trubčího plodu. Kdo neprovedl na jaře nátěr plodu a před slunovratem neošetřil Formidolem, má načase s tím něco dělat, aby ochránil zimní generaci včel, jinak mu zůstanou v úle na zimu jen zásoby bez včel. Platí to především pro ty, kteří mají silná včelstva, mají trvalou snůšku a chovali trubce jako protirojové opatření.

Jeden kapesník nevytvoří dostatečnou koncentraci par kyseliny mravenčí.

S pozdravem...M. Václavek

tak sem prubnul odpar s kapesníkem.Asi sem měl dát víc kusů na sebe.Dal sem jeden na rámky nad plodiště a políval kyselinou až se pěkně nasáknul.Po 24hodinách ani jeden roztoč a z kapesníků v podmetu jenom vata.Rozškrábal sem i několik trubčích buněk a v nich sem taky nenašel nic.Tak nevím,asi to zkusím se třema kapesníkama a kontrolu spadu udělám po deseti hodinách.
Zdraví Míra

simča:
Co s tim tady?? V popisu nema napsano ze by vcelarila.. Tak proc nam ji sem cpes?? Jinak pekna, ale to je asi tak vsechno, ze :-)