Včelařská konference

Jak se to dělá je pořad na Spektru. A ukazují tam výrobní procesy všeho možného

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?T vys?l?n?-p?ad a nebo reklama ?
> Datum: 11.7.2008 10:39:12
> ----------------------------------------
> Chtělo by to v naší televizi pořad který lze zhlédnou na jiných stanicích
> "JAK SE TO DĚLÁ,,.
> ______________________________________________________________
>
> Bylo by to hezké, ale jsou s tím nemalé problémy. Kde sehnat skupinu
> vhodných lidí, kteří by byli ochotni dlouhodobě se tímto zabývat? Kdo je
> schopný a ochotný něco takového zřídit? Vyplatí se to televizi? Bude mít o
> to zájem? Jakou sledovanost bude mít takový pořad? Pokud budou tento pořad
> sledovat jen včelařské rodiny, sledovanost bude hodně malá. Spíše než v
> televizi je něco takového pravděpodobnější na internetu.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Pepo to je jen Váš problém co si o mě myslíte. Já měl bohužel vždy jakýsi odstup komusi stranit a přivírat jedno oko a druhým si něco namlouvat že jsem naté "dobré" straně. Hodnotím situace a to má od kritiky nebo soudu hodně daleko. Mícháte hrušky s jablkama a tím zbytečně nade mnou plýtváte svou energii. Mějte se.


.........
Pepa:>Gusto jednou si zajděte s tajemníkem někde na pivo a vyříkejte se vše. Stále útočíš na svaz a vše co má hlavičku ČSV. Je to pouze Tvoje věc, že nějseš členem ČSV. I kdyby tam seděl na místě Peroutky někdo jiný, současný stav českého včelařství by to nějak nezměnilo. České včelařství dožívá a za několik let /cca 10/ bude stačit jedina organizace na celký kraj i kdyby VD to nějak neovlivnil. Mladí o to moc zájem nemají a že by nám výkupci v budoucnu platili slušní peněz za med, to asi nehrozí.Provatizace Včely Předboj dopadla stejným způsobem jako stovky jiných. Myšlenka byla dobrá, ale podvodníci mají vždy navrh. V ČR se rozkradlo, zničilo co se dálo a nějaký Předboj, to je ta poslední maličkost. Doma mám 20 akcií Včely Předboj, asi je nalepím na včelníci na stromy.
Tak se milý Gusto nerozčíluj nad nějakým pořadem v ČT a nech v klidu dožit funkcionáře ČSV. Stejně o tyto funkce nemá nikdo zájem. Je to obdobné jako o funce v ZO OV atd.<

R.Polášek:>To je dneska nesmysl. ...<
.........

To tedy není nesmysl. Díval jsi se naco se takové pořady natáčí? To jsou standardy, které se kvůli kvalitě přenosu vyžadují. Pokud tomu tak není, musí se to přepočítat znovu na standartizačních mašinkách, ktreré vůbec nejsou zadarmo. A to vše stojí peníze. Nějací lokální nadšenci také nejdou zadarmo, protože moc dobře znají ceny za produkci. Jinak. Podržtaška je většinou zvukař.

Chtěl jsem pro vyšší stupeň se na FAMU přihlásit a zrovna toho podržtašku studovat, ale včely zvítězily. Mám výběrové vzdělání. ;-)

Gusto jednou si zajděte s tajemníkem někde na pivo a vyříkejte se vše. Stále útočíš na svaz a vše co má hlavičku ČSV. Je to pouze Tvoje věc, že nějseš členem ČSV. I kdyby tam seděl na místě Peroutky někdo jiný, současný stav českého včelařství by to nějak nezměnilo. České včelařství dožívá a za několik let /cca 10/ bude stačit jedina organizace na celký kraj i kdyby VD to nějak neovlivnil. Mladí o to moc zájem nemají a že by nám výkupci v budoucnu platili slušní peněz za med, to asi nehrozí.Provatizace Včely Předboj dopadla stejným způsobem jako stovky jiných. Myšlenka byla dobrá, ale podvodníci mají vždy navrh. V ČR se rozkradlo, zničilo co se dálo a nějaký Předboj, to je ta poslední maličkost. Doma mám 20 akcií Včely Předboj, asi je nalepím na včelníci na stromy.
Tak se milý Gusto nerozčíluj nad nějakým pořadem v ČT a nech v klidu dožit funkcionáře ČSV. Stejně o tyto funkce nemá nikdo zájem. Je to obdobné jako o funce v ZO OV atd.

To je dneska nesmysl. V natáčení videa dneska probíhá podobná revoluce, jaká
před mnoha lety proběhla v počítačích s nástupem Windows. Před nástupem
Windows bylo prostředí počítačů uživatelsky nepřívětivé a složíté, nárok ho
ovládat měl prakticky jen nadprůměrně inteligentní jedinec po delším
školení. Windows způsobila, že dneska může smysluplně ovládat počítač téměř
každý, i ten prakticky úplně hloupý si ve Windows najde něco, co může
ovládat a co je pro něho a zaujme ho. Úplně stejně to je nyní v natáčení
videa v oborech, kde se natáčí dokumenty, kde nejsou třeba herci, kompars a
vůbec nějaký složitý štáb. Dnešní videokamery jsou dělané tak, že stačí
koupit, přečíst stručně návod a rovnou začít točit to, co mám před sebou.
Podobně jsou dělané programy, kde se ty natočené záběry stříhají. Jak si
myslíš, že vznikly ty statisíce, třeba i půlhodinových videí dostupných na
You Tube a dalších podobných serverech ? Přirozeně je poznat, že to jsou
amatérská videa, že to netočil nějaký profesionální televizní štáb,
mimochodem zprávy do zpravodajství točí taky jen dva lidi, redaktor, co
mluví a kameramam, co natáčí redaktora nebo příslušnou událost a sestříhává
se to na notebooku někde na sedadle v autě, v redakci už vůbec nebo málo.
Jak si myslíš, že se natáčí venkovní scény takových pořadů jako je třeba
Receptář, Kluci v akci nebo třeba o rybách s Jakubem, příjmení teď nevím a
podobné. Z televize tam přijedou v jednom autě jen moderátoři, jeden
kameraman a možná ještě nějaký podržtaška, co moderátorům nosí kafe, aby jim
nevyprahlo, jinak nikdo. Záběry se točí napoprvé nebo napodruhé, za půl
hodiny je hotovo, sedne se do auta a jede se x kilometrů dál na natočit
druhou schůzku. Prostě dneska točit se štábem, scénářem a miliónovým
nákladem už vůbec není třeba, podstatné je mít dobrý nápad a vyvarovat se
některých chyb, které amatérští začínající kameramani dělají. Je to totéž
jako s fotkami. Doba, kdy fotograf musel mít v první řadě kvalitní drahé
aparáty a mnohaleté zkušenosti, aby vůbec mohl udělat jen technicky
koukatelnou fotku a teprve když toto uměl, ukázalo se, jestli dokáže udělat
umělecky kvalitní fotky je pryč. Dneska stačí průměrný amatérský aparát za
levný peníz na fotku kvalitou srovnatelnou s profesionální fotkou. V
posledních letech dokonce profesionální fotosoutěže vyhrávají amatérští
fotografové, rozhoduje jen nápad a štěstí být tam a zmáčknout v pravou
chvíli spoušť než řemeslo.
Kromě toho taky přibývá profesionálních kameramanů a dalších pracovníků, v
každém trochu větším městě je nyní městská kabelová televize, kolem které se
tito lidé soustřeďují, je mezi nimi velká konkurence a tak pokud se osloví
kvůli natočení něčeho lidi z těchto okruhů, jdou náklady za tyto služby
podstatným způsobem dolů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 11, 2008 11:28 AM
Subject: Re: ho?te oko


> Aby to k něčemu bylo, musel by jsi to mít jako profesi a mít i štáb scénář
> a hlavně vybavení a náklady na jeden film nebo seriál do 90 minut tak
> počítám rozpočet milion. Na vybavení a zkušenostech hodně záleží. Výsledek
> musí takový film mít, aby to k něčemu bylo, jako dojem po kterrém
konzument
> koupí meda otom je tu řeč.
>
> Desítky kamer v rukou včelařů jsem viděl např. na výstavě v Praze
> Letňanech cca před dvěma lety a kolik se toho dostalo na web?? Dal jsem to
> v nesestříhaném - surovém stavu Google. Odvažuji se říci, že jsem byl
> jediný ovážlivec. V produkci filmů jsem amatér. A hodně lidí se za svůj
> amatérský přístup stydí a nezveřejní. Hodně lidí také jen natočí a pustí
to
> kolegům např. na schůzi a smaže to, protože se to zdá bezcenné.
>
>
> ......
> R.Polášek:>Já to dělat nebudu, ale když tak kritizujete a chcete
propagovat
> med, co vám
> brání sehnat za 10 tisíc videokameru nebo si ji půjčit, natočit video o
> těch
> správných včelách, medu , rámcích a medometu a poslat ho příslušné
servery.
> Video je dneska pomalu stejně dostupná možnost projevu jako fotografie,
> statísíce lidí takovým způsobem natáčí videa a umisťuje je na internet.
> Stačí k tomu jen ta kamera, střihací program, některé jednodušší jsou i
> zdarma a počítač, který není starší než cca 2 - 3 roky.<

HMF bych osobně jako nějaké měřítko kvality omezil, protože chuťově pro mne nejlepší jsou jako u vína právě starší a na té které sezoně sezoně závislé medy.
______________________________________________________________

Jenže HMF je dobrým ukazatelem, jak bylo s medem nakládáno ( např. zahříváno nad 45°C, čímž ztratí svoje léčivé vlastnosti, tím i hodnotu ).

S pozdravem...M. Václavek...

Vždy záleží na Inspektorátu SVS, pod kterou patříte. Tam je dobré se informovat a jestli není aktivní ochranné pásmo a je diagnóza u Vašich včel na mor negativní, nemělo by bránit přemístění dle dalších regulí nic.(ohlášení na obci a eventuálně souhlas majitele pozemku a vhodnost umístění)
..........
Dobry den,

tusim v predposlednim vcelari byl metodicky navod, kde bylo psano, ze v ramci
kraje muze chovatel, ktery ma vice stanovist sve vcely v ramci techto
stanovist presouvat, nebo jsem to pochopil spatne ?

Honza

On Sunday 06 of July 2008 07:18:54 J. efčík wrote:

> příslušné vyhlášky. Majitel stanovišť na několíka místech - obcích musí
> také dodržovat toto nařízení. Nemůže svévolně stěhovat včely z jedného na
> druhé. Výše pokuty je stanovena z veterinarního zákona. U soukromých osob
> je to do 50.000.- a u právnických osob je to asi až jeden milion. Žel
> mentalita včelařů je stále obcházet nějaká nařízení a vždy vyhledávat
> způsoby jak toto nařízení minimalizovat.

Dobry den,

tusim v predposlednim vcelari byl metodicky navod, kde bylo psano, ze v ramci
kraje muze chovatel, ktery ma vice stanovist sve vcely v ramci techto
stanovist presouvat, nebo jsem to pochopil spatne ?

Honza

Karel Jiruš:>Aź na to HMF několikrát nad limit:-)
Jak to s tím Gusto dopadlo?<
........

Zkus si vykupovat a zpracovávat med ve velkém. Jak by jsi řešil HMF? Včelař ti to strčí na váhu a kouká tě hned zkasírovat. HMF bych osobně jako nějaké měřítko kvality omezil, protože chuťově pro mne nejlepší jsou jako u vína právě starší a na té které sezoně sezoně závislé medy.

Aby to k něčemu bylo, musel by jsi to mít jako profesi a mít i štáb scénář a hlavně vybavení a náklady na jeden film nebo seriál do 90 minut tak počítám rozpočet milion. Na vybavení a zkušenostech hodně záleží. Výsledek musí takový film mít, aby to k něčemu bylo, jako dojem po kterrém konzument koupí meda otom je tu řeč.

Desítky kamer v rukou včelařů jsem viděl např. na výstavě v Praze Letňanech cca před dvěma lety a kolik se toho dostalo na web?? Dal jsem to v nesestříhaném - surovém stavu Google. Odvažuji se říci, že jsem byl jediný ovážlivec. V produkci filmů jsem amatér. A hodně lidí se za svůj amatérský přístup stydí a nezveřejní. Hodně lidí také jen natočí a pustí to kolegům např. na schůzi a smaže to, protože se to zdá bezcenné.


.......
R.Polášek:>Já to dělat nebudu, ale když tak kritizujete a chcete propagovat med, co vám
brání sehnat za 10 tisíc videokameru nebo si ji půjčit, natočit video o těch
správných včelách, medu , rámcích a medometu a poslat ho příslušné servery.
Video je dneska pomalu stejně dostupná možnost projevu jako fotografie,
statísíce lidí takovým způsobem natáčí videa a umisťuje je na internet.
Stačí k tomu jen ta kamera, střihací program, některé jednodušší jsou i
zdarma a počítač, který není starší než cca 2 - 3 roky.<

Já to dělat nebudu, ale když tak kritizujete a chcete propagovat med, co vám
brání sehnat za 10 tisíc videokameru nebo si ji půjčit, natočit video o těch
správných včelách, medu , rámcích a medometu a poslat ho příslušné servery.
Video je dneska pomalu stejně dostupná možnost projevu jako fotografie,
statísíce lidí takovým způsobem natáčí videa a umisťuje je na internet.
Stačí k tomu jen ta kamera, střihací program, některé jednodušší jsou i
zdarma a počítač, který není starší než cca 2 - 3 roky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 11, 2008 10:54 AM
Subject: Re: ho?te oko


> Plásty se mi taky nelíbily, ale i ten medomet ,který jsem již vyřadil byl
> lepší, než byl v pořadu. Je to jako když byla reportáž ze včely Předboj.
> Tam jsem viděl otevřenésudy s medem a na něm napadaná vrstva bordelu a
vos.
> Takový pořad může dost uškodit. Jinak ale si myslím, že byl pořad v
> podstatě dobrý. Dobré se musí veřejnosti dávkovat pomalu a častěji.

Zajímavý pořad.

Docela k smíchu ( spíše k pláči ) je to, že dotyčný včelař vytáčí ze starých ( možná i plesnivějících ) plástů v rezivějícím zaneřáděným medometu ( prase ten, kdo v něčem takovém vytáčí, či přechovává med ) a při tom hovoří o čistě medu. Tomu říkám pokažená propagace ( hlavně co se týče bystřejších diváků )

S pozdravem...M. Václavek...

Plásty se mi taky nelíbily, ale i ten medomet ,který jsem již vyřadil byl lepší, než byl v pořadu. Je to jako když byla reportáž ze včely Předboj. Tam jsem viděl otevřenésudy s medem a na něm napadaná vrstva bordelu a vos. Takový pořad může dost uškodit. Jinak ale si myslím, že byl pořad v podstatě dobrý. Dobré se musí veřejnosti dávkovat pomalu a častěji.

Plásty se mi taky nelíbily, ale i ten medomet ,který jsem již vyřadil byl lepší, než byl v pořadu. Je to jako když byla reportáž ze včely Předboj. Tam jsem viděl otevřenésudy s medem a na něm napadaná vrstva bordelu a vos. Takový pořad může dost uškodit. Jinak ale si myslím, že byl pořad v podstatě dobrý. Dobré se musí veřejnosti dávkovat pomalu a častěji.

Chtělo by to v naší televizi pořad který lze zhlédnou na jiných stanicích "JAK SE TO DĚLÁ,,.
______________________________________________________________

Bylo by to hezké, ale jsou s tím nemalé problémy. Kde sehnat skupinu vhodných lidí, kteří by byli ochotni dlouhodobě se tímto zabývat? Kdo je schopný a ochotný něco takového zřídit? Vyplatí se to televizi? Bude mít o to zájem? Jakou sledovanost bude mít takový pořad? Pokud budou tento pořad sledovat jen včelařské rodiny, sledovanost bude hodně malá. Spíše než v televizi je něco takového pravděpodobnější na internetu.

S pozdravem...M. Václavek...

Pepa:>...ale o medu už je to asi svým způsobem reklama.<
......

Pepo a podobně chapající. Nekritizuji. Pokladám si ale vždy otázku. CO včelařství potřebuje nejvíc? Potřebuje stabilní odbyt produktu - medu. Nejde o reklamu ale o pořady kde se ukazuje med a se jako produkt nepomlouvá.

Např. se mi líbí velmi životopisný přehled vlastními slovy od tajemníka ČSV a nakonec ukáže na stole na své chalupě sklenici Český med a nabere a dá si do čaje. To je pořad. kterých by mělo být mraky. Produkt a jeho demonstrace používání, proces jak se dělá, jak se zpracovává, a nakonec možná nějaké problémy co včelařství unás má. V médiích mám často pocit, že je to přesně obráceně.

Dobrý jsou dva odkazy: příspěvek konference číslo 30418

(je pěkně také u těchto dvou pořadů vidět, že jako včelaři otevřou úl a ukazují po otevření úlu nové čisté dílo )

Pepa:
....Nechcí tvrdit, že vše co dělá ČSV je dobré. Založte si své občanské sdužení nečlenů ČSV a pak skuste nabídnou ČT nějaký svůj pořad o včelách a medu ....
-----
To byl pořad z podnětu ČSV?

-----
Já osobně sleduji v posledních letech zvýšený zájem o med, lepší informovanost lidí o medu a včelách a podle mě se to i obráží i v kvalitě a nabídce medu v obchodech.
Testy a kontroly až na určité vyjímky nezaznamenávají nějakých závad. Viz poslední test MF.
Aź na to HMF několikrát nad limit:-)
Jak to s tím Gusto dopadlo?

Karel

Chtělo by to v naší televizi pořad který lze zhlédnou na jiných stanicích "JAK SE TO DĚLÁ,,.

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?T vys?l?n?-p?ad a nebo reklama ?
> Datum: 11.7.2008 07:34:34
> ----------------------------------------
> Gusto a někteří další. Myslím, že by jsme měli být rádí za to co tam
> bylo. Díval jsem se na ten pořad na internetu a nezdá se mi tam nic
> závadného z pohledu spotřebitele. Pořád o včelách je běžným asi náučným
> pořadem, ale o medu už je to asi svým způsobem reklama. Za reklamu se platí
> staticíce za cca jednu minutu a jste ochotní to investovat? Ona ta kritika
> je síce někdy dobrá, ale domnívám se, že v tomto případě trochu zcestná. Je
> zvykem na těchto stránkách VN, že někteří kritizujete vše co má nějaký
> podtext ČSV.Nechcí tvrdit, že vše co dělá ČSV je dobré. Založte si své
> občanské sdužení nečlenů ČSV a pak skuste nabídnou ČT nějaký svůj pořad o
> včelách a medu. Nikdo vám v tom nebrání.
>
>
>

Gusto a někteří další. Myslím, že by jsme měli být rádí za to co tam bylo. Díval jsem se na ten pořad na internetu a nezdá se mi tam nic závadného z pohledu spotřebitele. Pořád o včelách je běžným asi náučným pořadem, ale o medu už je to asi svým způsobem reklama. Za reklamu se platí staticíce za cca jednu minutu a jste ochotní to investovat? Ona ta kritika je síce někdy dobrá, ale domnívám se, že v tomto případě trochu zcestná. Je zvykem na těchto stránkách VN, že někteří kritizujete vše co má nějaký podtext ČSV.Nechcí tvrdit, že vše co dělá ČSV je dobré. Založte si své občanské sdužení nečlenů ČSV a pak skuste nabídnou ČT nějaký svůj pořad o včelách a medu. Nikdo vám v tom nebrání.

Před několika dny jsem zrovna lepil neutrálním silikonem, konkrétně
transparentním neutrálním sanitárním silikonem Soudal díry v hliníkovém
parním hrnci na vyvařování vosku a můžu řict, že tento silikon bude pro
potažení válce hoblovky nejspíš příliš málo pevný a měkký. Při posuvu desek
do hoblovky by se nejspíš rychle odrolil. Možná kdyby se silikon podrobil
nějaké tepelné úpravě, třeba doma v troubě při 100 - 150 st C, tak by možná
zpevnil... Jinak se ale ideálně hodí na těsnění, třeba kovových nádob.
Myslím, že by se pomocí toho silikonu mohly dělat nádoby třeba na vyvařování
vosku a možná i vana na parafínování nastavků, teplotní odolnost tohoto
silikonu je podle technických listů až 180 st C. Plech by se ohnul do
potřebného tvaru a nádoba by se potom snýtovala, štěrbiny by se těsnily
silikonem jako levná domácí alternativa k nerezovým nádobám svařovaným.
Podobným způsobem by šlo opravit prorezlé vařáky na vosk. Dneska jsem na
díry nanášel tmel podruhé, potom bude několik dní tmel vytvrzovat a za pár
dní budu vyvařovat. Jak se oprava povedla a jak bude silikon po několika
vyvařováních na hliníku držet dám vědět.
Když jsem prohlížel technický a bezpečnostní list, našel jsem zajímavé věci.
Píše se tam o tom, že tmel obsahuje ve vodě rozpustné fungicidy a o půl
listu dále se píše, že výrobek odpovídá požadavkům zákona a vyhláškám na
výrobky přicházející do přímého styku s potravinami a pitnou vodou. Třeba by
šel ten silikon použít i do medometu nebo třeba do nádob na med, vzhledem k
těm ve vodě rozpustným fungicidům ? Myslím těsnění spár a tak podobně, na
nátěr je silikon měkký.
Silikon je typ 673000 transparent, stránka tmelu je na
http://www.soudal.cz/cz/product-detail.php?evc=1239200

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 09, 2008 10:24 AM
Subject: Re: hoblovka


> Pár firem to u nás dělá, stačí zadat do vyhledávače heslo "pogumování
válců"
> a potom oslovit firmy. Za stovku to pogumování ale nebude..... Kutilsky
by
> se dalo pogumování nahradit některými tmely určenými na tmelení kovů. Na
> kovech a na hodně plastických hmot drží dobře neutrální silikon a potom
> některé jednosložkové polyuretanové tmely. Silikon je levnější, ale
> mechanicky měkčí, zase ke dřevu by mohl při podávání lépe přilnout než
> polyuretan. Kov se musí zbavit mastnoty a zbytků pryskyřice ze dřeva
> nejlépe důkladným odmaštěním a potom pořádným přebroušením jemným
smirkovýcm
> papírem tak od 500 výše, jinak tmely nedrží.
>
> R. Polášek

43. minuta

minuta 23:40

JD:>Je potřeba umět rozlišovat mezi reklamou na med a pořadem o včelařích...<
........

Pořady o včelařích patří včelařům. Pořady o spotřebě medu patří spotřebitelům medu. A to jsou asi u někoho těžko oddělitelné dvě naprosto odlišné představy o propagaci prodeje medu.

Jak jsem napsal, mne na pořadech o včelařích často překvapují jen ty doslova archiválie co ukazují. Oproti tomu pořady o medu dokážou zvednout jeho prodejnost. Nábory na včelaře je zbytečné dělat, protože včelařů by podle srovnávání statistik odjinud ze světa měl být velký u nás velký přebytek.

Pepan:>A co tak Gustíku jim to sám nabídnout jako reakci na tento poměrně slušný pořad. I ty redaktory je nutné pozvat neb oni se v té problematice nevyznají a berou co jim kdo nabídne (Je to vlastní zkušenost z našeho muzea)<

..........

Já ale nemám co ukázat. Mám jen pár strojů na zakázku a pár zatím zdravých rukou a ty prodej medu moc nezvednou. Až se přestane veřejně a mediálně hanit med u nás, možná se k něčemu odhodlám.

Dost zajímavý jsou pořady typu "Jak se to dělá" nebo jiné vzdělávací encyklopedické naučné pořady. Například taková výroba brusinek mne naprosto fasinuje. (viz například brusinky: http://www.zkouknito.cz/video-jak-se-to-dela-brusinky?m=61d1977457 )

Umí naše včelařství ukázat now how jak se dělá Český med?

GP:>
...A to začíná u poptávky potažmo posluchače, který si med po takovém zhlédnutí pořadu připíše na nákupní seznam. Udělá to?...
------------------------------

Je potřeba umět rozlišovat mezi reklamou na med a pořadem o včelařích...

A co tak Gustíku jim to sám nabídnout jako reakci na tento poměrně slušný pořad. I ty redaktory je nutné pozvat neb oni se v té problematice nevyznají a berou co jim kdo nabídne (Je to vlastní zkušenost z našeho muzea)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ho?te oko
> Datum: 10.7.2008 19:54:31
> ----------------------------------------
> JD:>Kritizování je tak snadné... <
> .......
>
> Hodnotím, nekritizuji, kritika je něco jiného. Jako celek jsem stručně
> napsal že dobrý, ale dominantní efekt by mohl být vždy takový, aby se
> vědělo jak se med dělá (zpracovává) a jeho pozitiva při zpracování v
> domácnostech. Ten medomed z katalogu Švarce před 90 lety nebo nutnost
> vykupovat med abych se mohl vůbec včelařstvím uživit ... ?
>
> Já bych pana redaktora klidně provedl třeba výkupem medu, měřením a
> analýzami, které musí být v pořádku, skladem medu, rozehříváním
> homogenizací nebo pastováním medu, a hlavně plněním medu do skla, medvědů,
> tub, šampónovek, ... paletizací a expedicí. To je můj pohled na včelařství
> které je potřeba mít, protože nějaké příštipkaření nikoho moc neuživí a tím
> to moc ani oboru jako takovému moc neprospěje. Toť můj názor.
>
> Nechtějte po mě pozitivní dojem, jestli celé dny nevidím nic jiného než
> včely a ... med, který je potřeba prodávat zpracovatelům a výkupcům za
> slušné ceny stále. A to začíná u poptávky potažmo posluchače, který si med
> po takovém zhlédnutí pořadu připíše na nákupní seznam. Udělá to? Můj dojem
> je dobrý, ale pochybuji o ostatních , je to zajímavý jak dopravní nehoda,
> kde ze stovek zvědavců pomůže (koupí si med) málokdo vedle akceschopných
> jednotlivců a profesních záchranářů.
>
>
>

JD:>Kritizování je tak snadné... <
........

Hodnotím, nekritizuji, kritika je něco jiného. Jako celek jsem stručně napsal že dobrý, ale dominantní efekt by mohl být vždy takový, aby se vědělo jak se med dělá (zpracovává) a jeho pozitiva při zpracování v domácnostech. Ten medomed z katalogu Švarce před 90 lety nebo nutnost vykupovat med abych se mohl vůbec včelařstvím uživit ... ?

Já bych pana redaktora klidně provedl třeba výkupem medu, měřením a analýzami, které musí být v pořádku, skladem medu, rozehříváním homogenizací nebo pastováním medu, a hlavně plněním medu do skla, medvědů, tub, šampónovek, ... paletizací a expedicí. To je můj pohled na včelařství které je potřeba mít, protože nějaké příštipkaření nikoho moc neuživí a tím to moc ani oboru jako takovému moc neprospěje. Toť můj názor.

Nechtějte po mě pozitivní dojem, jestli celé dny nevidím nic jiného než včely a ... med, který je potřeba prodávat zpracovatelům a výkupcům za slušné ceny stále. A to začíná u poptávky potažmo posluchače, který si med po takovém zhlédnutí pořadu připíše na nákupní seznam. Udělá to? Můj dojem je dobrý, ale pochybuji o ostatních , je to zajímavý jak dopravní nehoda, kde ze stovek zvědavců pomůže (koupí si med) málokdo vedle akceschopných jednotlivců a profesních záchranářů.

Pánové, zkuste někdy "z fleku" (bez přípravy) odpovídat plynule, bez zaškobrtnutí, přeřeknutí či drobných chyb na zvídavé dotazy redaktora.
A navíc na kameru.

Příspěvky na konferenci si v klidu připravíte, přečtete před odesláním, opravíte nesmysly - to je neporovnatelné. A i tak se tu vyskytují perly - ať gramatické nebo obsahové...

Projev pana Podroužka jistě není bez šmouhy - ale chtěl bych vidět Vás...

Medomet a plásty jsou věc jiná, i když ... určitě nemáte ve svých včelách podobný plást, který po medobraní půjde na vytavení...???

Kritizování je tak snadné...

Zanechávalo to na mne stejný dojem


Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ho?te oko
> Datum: 10.7.2008 15:36:25
> ----------------------------------------
> Pominuli to zčernalé dílo v Praze a debata o znečištění medu, a které vidno
> při vybírání a vkládání do medometu je typicky pospravované včelou,
> pominuli to, že se včela nepěstuje ,ale chová a pominuli fakt, že kvalitní
> zboží může mít cen více v penězích i nízkou např. velkoobchodní a tak také
> vysokou konečnou a vůbec při kvalitě medu nerozhoduje to, jestli je koupen
> ze supermarketu nebo přímo od včelaře, (desetitisíce kg tekutého sirupu z
> průmyslového cukru lijí i včelaři) tak takový filmový pokus o vyvrácení
> dogmat a omylů je stále jen pokus. (viz první texty)
>
> Bohužel. Záměr o propagaci "českého včelařství" dobrý, ale jako propagace
> spotřeby medu v národě který nakupuje hlavně v obchodních řetězcích dost
> krátkozraké.
>
>
>

Tak jsem včera do noci vytáčel.
Teď jsem koukal ve včelíně ani včelka, všechny to berou na vyšší letovou hladinu a někam pílí.
Tak aby nám to vydrželo.

Hořčce jak jsem koukal z kopce na kopec už je zelená. Na kvetoucích lipách spousta breberek, takže kdyby se trochu oteplilo...

Med je podstatně tmavší, než před 14 dny.

Karel

Pominuli to zčernalé dílo v Praze a debata o znečištění medu, a které vidno při vybírání a vkládání do medometu je typicky pospravované včelou, pominuli to, že se včela nepěstuje ,ale chová a pominuli fakt, že kvalitní zboží může mít cen více v penězích i nízkou např. velkoobchodní a tak také vysokou konečnou a vůbec při kvalitě medu nerozhoduje to, jestli je koupen ze supermarketu nebo přímo od včelaře, (desetitisíce kg tekutého sirupu z průmyslového cukru lijí i včelaři) tak takový filmový pokus o vyvrácení dogmat a omylů je stále jen pokus. (viz první texty)

Bohužel. Záměr o propagaci "českého včelařství" dobrý, ale jako propagace spotřeby medu v národě který nakupuje hlavně v obchodních řetězcích dost krátkozraké.

kdo jste neviděli

www.ceskatelevize.cz/vysilani/10.07.2008/205562248410007-12:45-2-pridej-se.html

Ten druhy odkaz se mi nepovedl.

Tady je oprava:

http://etext.czu.cz/php/skripta/skriptum.php?titul_key=4

radek k.

Bohouši,

moderni ucebnici pro rostlinnou produkci asi jen tak nesezete (bavim se o urovni vysokych skol). Tiskem se vydavaji specialni knihy o jednotlivych plodinach (repka, psenice, jecmen - viz http://obchod.agroweb.cz/project/section.php?ids=1), levnejsi variantou je zavitat do skriptarny jedne ze tri ceskych zemedelskych fakult (Brno, Praha, Budejovice) a sehnat si skripta pro specialni produkci rostlinnou. Nekdy jsou poucne i katalogy jednotlivych dodavatelu osiv a postriku (je treba ale umet filtrovat informace :-)

Nejsnazsi ale je vyhledat si moderni on-line studijni zdroje. Obecne texty (i o repce, horcici) najdete napr. na
http://etext.czu.cz/php/skripta/skrhttp://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=30405&reply=30405&(30355)%20(30373)%20(30381)%20(30385)%20(30389)%20(30397)%20(30399)%20(30400)%20(30402)%20(30403)
Diskuzeiptum.php?titul_key=4

Neni to uplne vycerpavajici text, protoze jak autori v uvodu uvadi, je urcen predevsim pro studenty bez specializace na agronomii.

S pozdravem

radek k.

Zdravím z Ostravy, mohl by jsi mi prosím napsat přesně titul a autora
učebnice o polních plodinách? Bohouš

Přesně je to rostlinná výroba ale jelikož je to salátové vydání které jsme používaly ve škole v roce1960 tak tyto údaje tam již nejsou
Ale podobné údaje o hořčici jsem našel i v knize včelí pastva r.v. 75 autor Drašar - Kodoň

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bohumil Horák <bohumil.horak/=/vsb.cz>
> Předmět: RE: jak komu libo
> Datum: 10.7.2008 08:30:13
> ----------------------------------------
> Zdravím z Ostravy, mohl by jsi mi prosím napsat přesně titul a autora
> učebnice o polních plodinách? Bohouš
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Wednesday, July 09, 2008 10:38 PM
> To: Včelařská konference
> Subject: Re: jak komu libo
>
> Hořčice bílá
> Používá jako léčivé rostliny upadá. V potravinářství se využívá na výrobu
> pochutin a částečně jako olejnina. V zemědělství jako zelené hnojení a
> pícnina. Vyniká rychlím růstem a ke sklizni píce je hotová za 6 týdnů
> sklízí se na začátku kvetení a výnosy zelené hmoty dosahují až 200q/ha.
> Včelám poskytuje nektar a velké množství pylu Nejvíce nektaru dává v
> poledních hodinách Denní produkce nektaru je 0,45g z květu a cukernatost
> 24,3%. Seje se 20 kg osiva na ha. Tolik stručně učebnice o polních
> plodinách.
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: jak komu libo
> > Datum: 09.7.2008 13:12:39
> > ----------------------------------------
> > Řepka je podstatně více nestravitelné krmivo než hořčice, ale hořčici taky
> > zvířata nežerou, pokud mají něco jiného. Za krmivo se hořčice snad ani
> > považovat nedá. Na těch polích v zimě bohužel zvěř jiný výběr nemá.
> > Jinak ozimá řepka se seje v srpnu, aby do zimy stačila vyrůst. Seje se na
> > zimu asi jako se včelstva v srpnu krmí na zimu.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Wednesday, July 09, 2008 12:53 PM
> > Subject: Re: jak komu libo
> >
> >
> > Hořčice je rozhodně lepší krmivo jako řepka a také se tak využívá Řepka
> aby
> > jsi mohl vytáčet med se seje na zimu Neplést si z řepicí což je obdoba
> řepky
> > a seje se na jaře.
> >
> > Pepan
> >
> >
> >
> >
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3256 (20080710)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Nejvíce nektaru dává v poledních hodinách Denní produkce nektaru je 0,45g z květu a cukernatost 24,3%.
______________________________________________________________

Správně má být: produkce nektaru 0,45 mg

Zdravím z Ostravy, mohl by jsi mi prosím napsat přesně titul a autora
učebnice o polních plodinách? Bohouš

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, July 09, 2008 10:38 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: jak komu libo

Hořčice bílá
Používá jako léčivé rostliny upadá. V potravinářství se využívá na výrobu
pochutin a částečně jako olejnina. V zemědělství jako zelené hnojení a
pícnina. Vyniká rychlím růstem a ke sklizni píce je hotová za 6 týdnů
sklízí se na začátku kvetení a výnosy zelené hmoty dosahují až 200q/ha.
Včelám poskytuje nektar a velké množství pylu Nejvíce nektaru dává v
poledních hodinách Denní produkce nektaru je 0,45g z květu a cukernatost
24,3%. Seje se 20 kg osiva na ha. Tolik stručně učebnice o polních
plodinách.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: jak komu libo
> Datum: 09.7.2008 13:12:39
> ----------------------------------------
> Řepka je podstatně více nestravitelné krmivo než hořčice, ale hořčici taky
> zvířata nežerou, pokud mají něco jiného. Za krmivo se hořčice snad ani
> považovat nedá. Na těch polích v zimě bohužel zvěř jiný výběr nemá.
> Jinak ozimá řepka se seje v srpnu, aby do zimy stačila vyrůst. Seje se na
> zimu asi jako se včelstva v srpnu krmí na zimu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 09, 2008 12:53 PM
> Subject: Re: jak komu libo
>
>
> Hořčice je rozhodně lepší krmivo jako řepka a také se tak využívá Řepka
aby
> jsi mohl vytáčet med se seje na zimu Neplést si z řepicí což je obdoba
řepky
> a seje se na jaře.
>
> Pepan
>
>
>
>


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3256 (20080710)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Hořčice bílá
Používá jako léčivé rostliny upadá. V potravinářství se využívá na výrobu pochutin a částečně jako olejnina. V zemědělství jako zelené hnojení a pícnina. Vyniká rychlím růstem a ke sklizni píce je hotová za 6 týdnů sklízí se na začátku kvetení a výnosy zelené hmoty dosahují až 200q/ha. Včelám poskytuje nektar a velké množství pylu Nejvíce nektaru dává v poledních hodinách Denní produkce nektaru je 0,45g z květu a cukernatost 24,3%. Seje se 20 kg osiva na ha. Tolik stručně učebnice o polních plodinách.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: jak komu libo
> Datum: 09.7.2008 13:12:39
> ----------------------------------------
> Řepka je podstatně více nestravitelné krmivo než hořčice, ale hořčici taky
> zvířata nežerou, pokud mají něco jiného. Za krmivo se hořčice snad ani
> považovat nedá. Na těch polích v zimě bohužel zvěř jiný výběr nemá.
> Jinak ozimá řepka se seje v srpnu, aby do zimy stačila vyrůst. Seje se na
> zimu asi jako se včelstva v srpnu krmí na zimu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 09, 2008 12:53 PM
> Subject: Re: jak komu libo
>
>
> Hořčice je rozhodně lepší krmivo jako řepka a také se tak využívá Řepka aby
> jsi mohl vytáčet med se seje na zimu Neplést si z řepicí což je obdoba řepky
> a seje se na jaře.
>
> Pepan
>
>
>
>

> O. Haragsim má už nějak k 80 letům ...
viz. článek v posledním Moderním včelaři č. 3 (www.modernivcelar.cz)

> dovedu si představit, že když se u nás
> nikdo jiný problematice producentů medovice nevěnuje

Na poslední Letní škole nástavkového včelaření pořádané PSNV-CZ přednášel
problematiku producentů medovice student lesnické a dřevařské fakulty
Mendelovy univerzity v Brně Michal Počuch. Pokud by někoho tato problematika
zajímala a byl z okolí Drahanské vysočiny, kde tento student působí, jistě
bude rád, když se s ním spojíte (www.is.mendelu.cz).

Antonín Přidal

Řepka je podstatně více nestravitelné krmivo než hořčice, ale hořčici taky
zvířata nežerou, pokud mají něco jiného. Za krmivo se hořčice snad ani
považovat nedá. Na těch polích v zimě bohužel zvěř jiný výběr nemá.
Jinak ozimá řepka se seje v srpnu, aby do zimy stačila vyrůst. Seje se na
zimu asi jako se včelstva v srpnu krmí na zimu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 09, 2008 12:53 PM
Subject: Re: jak komu libo


Hořčice je rozhodně lepší krmivo jako řepka a také se tak využívá Řepka aby
jsi mohl vytáčet med se seje na zimu Neplést si z řepicí což je obdoba řepky
a seje se na jaře.

Pepan

Hořčice je rozhodně lepší krmivo jako řepka a také se tak využívá Řepka aby jsi mohl vytáčet med se seje na zimu Neplést si z řepicí což je obdoba řepky a seje se na jaře.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: jak komu libo
> Datum: 09.7.2008 10:20:00
> ----------------------------------------
> Správně by se měly zaorat nebo aspoň posekat v době květu, aby
> nevysemenily. Jenže na podzim nevysemení díky mrazům a tak zemědělci to
> posekání šetří k malé radosti myslivců, kterým v zimě hyne zvěř nažraná pro
> ně toxickou hořčicí a řepkou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 08, 2008 8:13 PM
> Subject: Re: jak komu libo
>
>
> Pokud sis nevšiml tak dnešní zemědělci sejí tyto pokryvné rostliny na
> pozemky které jsou určeny pro jarní osev a tam zůstávají nezaorané do jara
> jako ochrana proti splavování zeminy Při setí se pak již do údy nijak
> zvláště nezapravují a zůstávají jako humus na povrchu
>
> Pepan
>
>
>
>

Pogumování válců se běžně u hoblovek nepoužívá. První válec co to tam strká je rýhovaný a odebírací je hladký a oba z kovu. Základem jsou dobře nabroušené kudly, bez toho to nejde. Prakticky kdo nemá rýhovaný válec, měl by asi zvážit koupi hotové protahovačky. Cena originál 1 kusu by asi vyšla hodně vysoko. Já jsem použil válec z přídavného zařízení, co se kdysi vyrábělo k pilám a točilo se u tlouštkování klikou.Další možnost je tlačit prkna ručně bez posunu a pak se dají použít válce např z dopravníku a ty už mají v sobě i ložiska. Práce radostná to však není. Kdybych dnes věděl, co mě čeká výrobou protahovačky doma na koleně, určitě bych si udělal radost a koupil ji hotovou od profes. výrobce. Je to spousta času předělávek bádání a vzhled nic moc. Teď už běhá dobře a tak mě je líto jí dávat pryč. Určitě bych dnes volil firmu Rojek. To je jako se svářečkou. Začal jsem zabržděným kroužkovým motorem, pokračoval dynamem z tanku, pak nějaké transformátory no a teď mám koupený inventor, váha 4 kg a v kombinaci se zh ášecí kuklou si připadám jak mistr světa. Když včelky vydělávají je potřeba si udělat občas radost. Jak říkají staří včelaři - kvete lípa Vánoce jsou tu coby dup a tak si říkám takový menší soustruh ...... Zdraví R. Stonjek

Správně by se měly zaorat nebo aspoň posekat v době květu, aby
nevysemenily. Jenže na podzim nevysemení díky mrazům a tak zemědělci to
posekání šetří k malé radosti myslivců, kterým v zimě hyne zvěř nažraná pro
ně toxickou hořčicí a řepkou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 08, 2008 8:13 PM
Subject: Re: jak komu libo


Pokud sis nevšiml tak dnešní zemědělci sejí tyto pokryvné rostliny na
pozemky které jsou určeny pro jarní osev a tam zůstávají nezaorané do jara
jako ochrana proti splavování zeminy Při setí se pak již do údy nijak
zvláště nezapravují a zůstávají jako humus na povrchu

Pepan

Očka by musela být nejméně tři, aby se zavěšený nastavek nepřevracel. Ta
lišta se mně zdá lepší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 08, 2008 11:17 PM
Subject: Re: Odd


> který by nastavek uchopil za úchopové lišty, ...
>
> Není lepší na boky nástavku našroubovat dvě očka na které se před
> zvedáním zavěsí ucho jako je na kožené tašce, ale opatřené háčky? Nebo
> kousek řetízku s háčky. Ruce se tolik neunaví protože prsty mají pořádný
> úchop a když je jeřáb tak se očka použijí taky na zavěšení. Tím si můžete
> vybavit každý úl, nebo jakoukoliv bednu na nošení bez složitých úprav.
> B.V.

Pár firem to u nás dělá, stačí zadat do vyhledávače heslo "pogumování válců"
a potom oslovit firmy. Za stovku to pogumování ale nebude..... Kutilsky by
se dalo pogumování nahradit některými tmely určenými na tmelení kovů. Na
kovech a na hodně plastických hmot drží dobře neutrální silikon a potom
některé jednosložkové polyuretanové tmely. Silikon je levnější, ale
mechanicky měkčí, zase ke dřevu by mohl při podávání lépe přilnout než
polyuretan. Kov se musí zbavit mastnoty a zbytků pryskyřice ze dřeva
nejlépe důkladným odmaštěním a potom pořádným přebroušením jemným smirkovýcm
papírem tak od 500 výše, jinak tmely nedrží.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 08, 2008 3:35 PM
Subject: hoblovka


> Neporadil byste mi někdo , kde se dá sehnat, nebo nechat udělat pogumovaný
> unášecí válec na hoblovku? Na naší starší hoblovce tenhle válec proklouzne
> a pak je v jednom místě prkno "prohoblované".

Na uteplenych nastavkach mam madla z latky 2x2.5cm delka kolem 15 cm chycene dvema az trema vruty. Je to rychle a staci to bohate

T.H.

Dobrý den.Já jsem si udělal madla která jsou k vidění zde-http://vcnoviny.savana.cz/view.php?cisloclanku=2005033001
na včelařských novinách.Jsem s nima spokojenej.U nás na baráku měnili okna a parapety takže jeden hliníkovej starej parapet jsem zachránil a mám madla už i lakovaná bílou barvou.Drží perfektně a uchopení za ně je taky dobrý.Můžu jenom doporučit.Míra

Neporadim, ale jestli se to deje na zacatku prkna tak je to zdrejme bezne, mame ocelovy valec a obcas se to take stane :-(
Holt se stim musi trochu pocitat a neprotahovat kratky prkna. Take tomu pomahaji tupe noze.

Vcelam to asi tolik vadit nebude ... :-)

T.H.

> Neporadil byste mi někdo , kde se dá sehnat, nebo nechat udělat pogumovaný
> unášecí válec na hoblovku? Na naší starší hoblovce tenhle válec proklouzne
> a pak je v jednom místě prkno "prohoblované".
>
>
>

který by nastavek uchopil za úchopové lišty, ...

Není lepší na boky nástavku našroubovat dvě očka na které se před zvedáním zavěsí ucho jako je na kožené tašce, ale opatřené háčky? Nebo kousek řetízku s háčky. Ruce se tolik neunaví protože prsty mají pořádný úchop a když je jeřáb tak se očka použijí taky na zavěšení. Tím si můžete vybavit každý úl, nebo jakoukoliv bednu na nošení bez složitých úprav.
B.V.

... který by nastavek uchopil za úchopové lišty, ....
-----
Samozřejmě zádům to je jedno. Ale ruce ocení dobře udělaný úchop.
Pár nástavků jsem vybavil lištami obdélníkového profilu (neměl jsem tehdy jednoduchou technologickou možnost srazit hranu) a když tento nástavek nesu, oproti těm s úchopovou lištou se o hodně víc nadřu.
U Langstrothů jsem nakonec zkončil na průřezu 50x22(+-) a hrany alespoň centimetr srazit. ABy se prsty za to pěkně dostaly. Pak se dá prázdný nástavek nést v pohodě v jedné ruce.

Jeřáb jsem ještě nevyráběl, ake protože mám teď docela dobrý přístup k paletám, a vzhledem k tomu, že jsem si pokusně vyrobil a včelám nechal stavět rámky výšky 30cm a chci si odzkoušet kompinovaný USAdadant - něco jako Eurodadandt, tam mám následující plán:

Úly teď stavím na palety tak aby prkna byly ve směru studené stavby. (Částečně jsem dal letos překližkové palety, ale není to ono, nevypadají na to, že by dlouho vydržely.) Prkna doplním, pokud tam nebudou, aby byly i vně boků.
No a k tomu co si dám pak svařit mě inspiroval Jindrův rudlík:
Rukojeť na šíři úlu a něco bokem. Dole větší ložiska. V tom místě budou v úhlu menším než devadesát stupňů jackly. Bude to stavitelné, ale podstatné je, že na konci budou nějaké packy, co zapadnou do boční lišty, nebo jiného držáku. Zatím to nemám rozhodnuto, podle dostupnosti materiálu asi tvrdší dřevo.
Takže vezmu tu ukojeť od kočárku, nasadím ji ze zadu těmi jackly do nějakého úchopu a rukojeť tlačím dolů. Podle toho co jsem zatím kdy páčil, soudím, že ložiska pojedou dopředu a nástavek asi o 2-5cm zvednu. Rukojeť dostanu až do vodorovné polohy, těžiště bude uvnitř. A podle situace popojedu s tou rukojetí dopředu v teplých, nebo přijdou na řadu dvě zadní ložiska.
Když bude na paletě dost místa vepředu, tak s medníky popojedu a plodiště je volné.
Kvůli polomedníkům to ani tak nedělám, ty nakonec snad zvednu po jednom, ale potřebuji zvednout plodiště, abych podhodil polonástavek a starý odebral, případně se dostal na dno. Proto chci mít ty jackly na boku stavitelné.
Ale to je řešení pro nízké výšky.

Takže zkusím, jak bude včelám vyhovovat široké plodiště.

Když to tady řešíte, tak ve Včelaárovi ukazovaly kdysi úl pro senirory. vysoké plodiště a o něco míň plástů v polomednících nad ním. Mělo to výhodu částečného příszupu do plodiště. Podle mě tomu chybělo obdobné zvedací zařízení.
Na boku paralelogramy svislá strana asi 10cm, dvakrát 2 ložiska, kolejničky. Zapáčím,nadzvednu medníky horní stranou paralelogramu odjistím a popojedu dopředu. K deseti včelstvům by se to dalo v pohodě udělat.

Karel

Pokud sis nevšiml tak dnešní zemědělci sejí tyto pokryvné rostliny na pozemky které jsou určeny pro jarní osev a tam zůstávají nezaorané do jara jako ochrana proti splavování zeminy Při setí se pak již do údy nijak zvláště nezapravují a zůstávají jako humus na povrchu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: jak komu libo
> Datum: 08.7.2008 14:24:18
> ----------------------------------------
> Hořčici jsem viděl na polích jako zelené hnojení běžně, svazenku vůbec.
> Bohužel na zelené hnojení se tyto rostliny zaorávají v době na začátku květu
> nebo kvetou pozdě na podzim, v říjnu a listopadu, kdy to je včelám na nic.
> Význam mají jen porosty na semeno. Jedině kdyby teď se povedlo ukecat
> nějakého zemědělce, aby ihned po sklizení řepky nebo ječmene z pole, která
> nyní začala, by zasel na pole hořčici nebo svazenku a nechal je v září
> pořádně rozkvést, než by je zaoral. V září, hlavně v první polovině by se to
> včelám hodilo. Ideální pro včelaře i zemědělce by bylo, kdyby se třeba
> hořčici podařilo dosít do vzrostlého obilí tak, aby v době sklizně měla
> hořčice výšku tak do 10 centimetrů. Potom by rozkvetla v srpnu a to by už
> byla výrazná pomoc pro včely v době krmení na zimu, případně by se krmení
> odsunulo a vytěžila další várka medu. Pokud by do toho nezasáhlo léčení
> proti varoa.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 08, 2008 9:28 AM
> Subject: Re: jak komu libo
>
>
> Svazenka již není jen včelařská záležitost spolu s hořčicí se dnes hojně
> používá na zelené hnojení jako pokryvná rostlina proti růstu plevelů po
> sklizni a proto se nes hodně pěstuje na sklizeň osiva
>
> Pepan
>
>
>
>

Dobrý den,

dovolím si vstoupit do diskuzního příspěvku pana Poláška. Očividně Vám agrotechnika a termíny setí kulturních plodin nepadly do počtů, co vše by bylo pro Váš a Vaše včely milé.

Hořčice i svazenka se pěstují na semeno častěji než v 90.letech (hořčice i kvůli semeni na výrobu pochutin) - souhlas Pepanem. Velký díl ale mají na jejich rozšíření dotace na zelené hnojení, mírně posun v myšlení agronomů co se týče ochrany půdy. Na semeno se ale svazenka ve větším pěstuje na méně bonitních půdách, kde se to vyplatí a ne na polích, kde lze s větším ekonomickým ziskem pěstovat jarní ječmen, potravinářskou pšenici či cukrovku. Často sem vídával množitelské porosty svazenky na Vysočině, na Žambersku. Kousky do 1 ha co různě vidíte jsou porosty založené fandy - včelaři, ne pro ekonomiku zemědělského podniku/farmy. Případně si někdo dělá semeno samozásobitelsky.

Zaset semeno ještě do vzrostlého porostu obilí jen kvůli včelám je s prominutím pitomost - jednat technicky, druhak proč - jen kvůli včelám? Ty náklady zaplatí zemědělci kdo? Zelené hnojení se seje/rozmetá po sklizni jen tam, kde to dovolí technologie - většinou po sklizni pšenice či ječmene, kde v následném roce poroste cukrovka či jarní obilnina, příp. kukuřice. Tam, kde přijde řepka, tam se nic na zelené hnojení neseje i z důvodu, že je třeba aby vyklíčil výdrol(často ječmene) a ten se zaoral a stihla se naset ozimá řepka do konce srpna. Svazenka ani hořcice by tam stejně nestihla vyrůst, natož vykvést a medovat, druhak výdrolu po řepce je až dost.

Podzimní kvetoucí zelené hnojení je tedy jen paběrkováním a přilepšení pro včely, vzůstnost porostů a následné kvetení hodně závisí na průběhu roku, srážkách a termínu založení. Pro snůšku mají význam semenářské porosty a místně políčka fandů/cípy velkých polí o menší výměře. Kde si po dohodě s farmářem včelař naseje "co chce". Takových míst ale v úrodnějších oblastech moc není.

S pozdravem

radek k.


Hořčici jsem viděl na polích jako zelené hnojení běžně, svazenku vůbec.
Bohužel na zelené hnojení se tyto rostliny zaorávají v době na začátku květu
nebo kvetou pozdě na podzim, v říjnu a listopadu, kdy to je včelám na nic.
Význam mají jen porosty na semeno. Jedině kdyby teď se povedlo ukecat
nějakého zemědělce, aby ihned po sklizení řepky nebo ječmene z pole, která
nyní začala, by zasel na pole hořčici nebo svazenku a nechal je v září
pořádně rozkvést, než by je zaoral. V září, hlavně v první polovině by se to
včelám hodilo. Ideální pro včelaře i zemědělce by bylo, kdyby se třeba
hořčici podařilo dosít do vzrostlého obilí tak, aby v době sklizně měla
hořčice výšku tak do 10 centimetrů. Potom by rozkvetla v srpnu a to by už
byla výrazná pomoc pro včely v době krmení na zimu, případně by se krmení
odsunulo a vytěžila další várka medu. Pokud by do toho nezasáhlo léčení
proti varoa.

Neporadil byste mi někdo , kde se dá sehnat, nebo nechat udělat pogumovaný unášecí válec na hoblovku? Na naší starší hoblovce tenhle válec proklouzne a pak je v jednom místě prkno "prohoblované".

Já jen vím, že v zadovácích staří včelaři včelařili do té doby, dokud byli
schopni unést v rukách jeden plný rámek, u míry 39x24 to byla dvě kila. Úl
byl 20 - 30 centimetrů nad zemí, včelař si k tomu sednul na stoličku a po
celou dobu práce se včelami seděl. Takže při takové práci včelař často
včelařil prakticky až do smrti.
Co se týká nastavků, to zobrazené hejble je samo od sebe neobratné a poměrně
těžké. Na nějaké kočovné stanoviště kdesi v lese nebo poli to stejně není.
Pokud by se mělo jednat jen o zahradu, já bych sázel na drážku nad úly.
Neměl by být nějaký velký problém vyrobit takovou drážku s nosností mezi
50 - 100 kily, pojízdný vozík na ni z nějakých koleček pod nábytek a nějakou
kladku s úchopem, který by nastavek uchopil za úchopové lišty, třeba takové,
jako je popsal Liebig ve své příručce "Včelaříme jednoduše"

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 08, 2008 10:21 AM
Subject: Re: Odd


> Chov silnějších včeltev obnáší problém zvedání těžkých nástavků.
> Nízký nástavek je řešení tak na 10-40 let ( podle věku, sil a množství
> včeltev ), pak je třeba si pořídit nějaké zvedací zařízení, máme-li v
> úmyslu setrvat s chovem silnějších včelstev.
>
> http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292228.jpg
> http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292221.jpg
> http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292236.jpg
> http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/2.JPG
> http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/4.JPG
> http://www.vcely.or.cz/files/fskalsky3/index.html
>
> S pozdravem...M. Václavek

Hořčici jsem viděl na polích jako zelené hnojení běžně, svazenku vůbec.
Bohužel na zelené hnojení se tyto rostliny zaorávají v době na začátku květu
nebo kvetou pozdě na podzim, v říjnu a listopadu, kdy to je včelám na nic.
Význam mají jen porosty na semeno. Jedině kdyby teď se povedlo ukecat
nějakého zemědělce, aby ihned po sklizení řepky nebo ječmene z pole, která
nyní začala, by zasel na pole hořčici nebo svazenku a nechal je v září
pořádně rozkvést, než by je zaoral. V září, hlavně v první polovině by se to
včelám hodilo. Ideální pro včelaře i zemědělce by bylo, kdyby se třeba
hořčici podařilo dosít do vzrostlého obilí tak, aby v době sklizně měla
hořčice výšku tak do 10 centimetrů. Potom by rozkvetla v srpnu a to by už
byla výrazná pomoc pro včely v době krmení na zimu, případně by se krmení
odsunulo a vytěžila další várka medu. Pokud by do toho nezasáhlo léčení
proti varoa.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 08, 2008 9:28 AM
Subject: Re: jak komu libo


Svazenka již není jen včelařská záležitost spolu s hořčicí se dnes hojně
používá na zelené hnojení jako pokryvná rostlina proti růstu plevelů po
sklizni a proto se nes hodně pěstuje na sklizeň osiva

Pepan

Z 70 let si pamatuji obrovské rozdíly mezi včelstvy. Týkaly se vzhledu,
jarního rozvoje, citlivosti na různé počasí v zimě i rozdílného využívání
květových a medovicových snůšek. Podle vzhledu byla v některých včelstvech
zřetelná příměs včely italské. Dalo se tehdy říct, že pro jakékoliv počasí
a jakoukoliv kombinaci snůšky vždy některá včelstva dorostla velká a využilo
některou snůšku naplno, zatímco jiná se zase rozvinula za jiného počasí a
snůšky. Jestliže dříve byly rozdíly mezi včelstvy 100 %, dneska jsou tyto
rozdíly mezi včelstva a to i když se nekupují chovné matky a neodchovávají
od nich dcery, několik %. Například poslední dvě zimy by vyhovovaly včelám s
příměsí italek, ty jsou zvyklé na teplou zimu jen s krátkým obdobím mrazů
nebo vůbec žádným, ty by už na jaře akcelerovaly a využily by květnovou
snůšku nejspíš lépe než ty dnešní. Zase jak byla před několika lety zima,
kdy tady nasněžilo v prosinci a sníh roztál až na začátku dubna, tak v
takové zimě by ty italky měly problém vůbec přežít, vyšly by ze zimy
oslabené a půlku léta by jen sílily, než by něco přinesly. Zatímco včely s
příměsí kraňky a možná i černé zimní včely by přezimovaly silné stejně jako
dnešní včely. Potom není pravda, že kraňské včely využívají dobře všechny
snůšky. Kraňky, aspoň linie rozchovávané v 70 a 80 letech využívaly velice
špatně medovicovou snůšku, proti původní tmavé lesní včele. Kraňka je totiž
včela alpských, balkánských a karpatských horských a podhorských luk, kde se
medovice moc nevyskytuje. Současné linie jsou sice pokříženy tak, aby se to
využití medovice zvýšilo, asi tomu tak je, viz linie Vučko a jiné, ale na
druhé straně vymizela původní včela, takže není měřítko, jestli využití
medovicové snůšky je skutečně takové dobré, jako by mohlo být. Z té doby si
pamatuji, že jak se objevily pod stromy první lístečky zaprášené medovicí,
tak pokud následovalo pár nedeštivých dnů, byla medovicová snůška a
medovicový med. Ten byl tak 4 roky z pěti. Dneska lístečky zaprášené
medovicí absolutně nestačí, musí toho být mnohem více, aby v dnešních úlech
byla nějaká medovicová snůška.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 08, 2008 8:16 AM
Subject: "před válkou se chovaly jiné línie"


> Tato část věty se objevila v několíka příspěvcích, povážují jí tedy
> doplnit, ale jenom krátce.Na území Čech převládala černá německá včela
> kromě části Moravy. V polovině 19 st. byla tato včela překřížena plemeny
> včely Italské, Kyperské a Kavkazké. Výsledky - malé výnosy, agresivita,
> pozdní rozvoj. V roce 1965 až 1966 byl proveden průzkum a bylo zjištěno,
že
> z původní černé včely nezůstalo takřka nic. V roce 1970 byl zahájen
program
> obnovy kraňské včely, která byla už tehdy v některých částech známá a
> zejména z výsledku Rakouska , Slovinska atd.Začátky byly velíce složité,
> někteří včelaří neměli pro to pochopení. Konstatovali "ta naše včela nán
> dává med, roj atd.", ale těch rojů bylo více než medu. Kraňská včela má
> zcelá jiné vlastností, než nějací kříženci. Dobře využívá ¨veškerou snůšku
> /délka sosáku/, snadno je ovládatelna k zamezení rojení, ale potřebuje
> velký úlový prostor, je mírná, dobře staví, vzdušně víčkuje a málo
tmelí.Za
> předpokládu dobrých snůškových podmínek, výnosy jsou mnoho násobně vyšší
> než to bylo do roku 1970 u kříženců.

Svazenka již není jen včelařská záležitost spolu s hořčicí se dnes hojně používá na zelené hnojení jako pokryvná rostlina proti růstu plevelů po sklizni a proto se nes hodně pěstuje na sklizeň osiva

Pepan
-----
Tady se povídá, že jde na export do Rakouska.
Za semeno asi moc nedávají, takže se vyplácí jeho pěstování v podhůří. Tady ho občas někdo pár hektarů vyseje. A asi záleží na půdě a počasí.
Jednou jsem ji zažil v rámci dotačního titulu (už zaniklého) uvádění půdy do klidu, kde ji zaseli s hořčicí snad přes kilometr čtvereční. A to byl hukot. Ale ten titul umož'noval po 1.7. to zaorat, což zemědělci bohužel hned udělali, aby měli volné ruce na žně.
Tenkrát jsem tam odvezl oddělky a první včelstva v langstrotech a litoval jsem, že s Brennery se kočovat nedalo. :-)

Karel

Chov silnějších včeltev obnáší problém zvedání těžkých nástavků.
Nízký nástavek je řešení tak na 10-40 let ( podle věku, sil a množství včeltev ), pak je třeba si pořídit nějaké zvedací zařízení, máme-li v úmyslu setrvat s chovem silnějších včelstev.

http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292228.jpg
http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292221.jpg
http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292236.jpg
http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/2.JPG
http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/4.JPG
http://www.vcely.or.cz/files/fskalsky3/index.html

S pozdravem...M. Václavek

Svazenka již není jen včelařská záležitost spolu s hořčicí se dnes hojně používá na zelené hnojení jako pokryvná rostlina proti růstu plevelů po sklizni a proto se nes hodně pěstuje na sklizeň osiva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: jak komu libo
> Datum: 07.7.2008 20:45:05
> ----------------------------------------
> Tady v podhůří Beskyd - 330 m nad m. lípa bohužel dokvétá, možná kromě
> zvlášť pozdě kvetoucích stromů, jednotliví jedinci lípy mají tu dobu květu
> vzájemně rozhozenou, ale každopádně hlavní část lípy je pryč, zbývají jen
> paběrky spíše jako popora pro případ medovice než jako samostatná snůška.
> Jenže na to to zas nyní nevypadá, protože následující týdny je hlášeno
> počasí s hodně dešti, které mšice smyje. Pokud ale jsou někde lípy 500 - 900
> m nad mořem někde v horách, mohou právě lípy malolisté rozkvétat. Obecně
> letos lípa malolistá kvetla asi o 3 týdny dříve než jindy, zřejmě kvůli
> teplému jaru. Co se týká hořčice a svazenky, jsou to rostliny seté, tudíž o
> době, kdy kvetou rozhoduje jen doba, kdy je zaseto. Svazenka je výhradně
> včelařtká záležitost, takže ji seje včelař na nějakém volném pozemku,
> hořčice, která kvete nyní by musela být zaseta někdy na konci května,
> nicméně myslím, že pokud by kvetla nyní, v pohodě by ještě stihla vyzrát,
> takže porost hořčice na semeno by to ještě mohl být. Pokud někdy v druhé
> polovině července nenastane suchší teplé počasí a přemnožení producentů
> medovice, snůška na většině stanovišť už nebude. Zdroje běžné podletní
> snůšky, v podletí kvetoucí rostliny a menší poměrně běžné medovicové snůšky,
> dříve cca co druhý rok, dnešní včelstva v nastavkových úlech nedokáží
> využít.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "E.M." <emca5/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 07, 2008 4:17 PM
> Subject: jak komu libo
>
>
> > Ale snůška je v plném proudu.
> > Hořčice dokvétá, svazenka v plném květu, z máku spousta pylu, lípa
> > malolistá rozkvétá a možná nějaká ta medovice.
> >
> > U mě teprve teď bude mít medomet makačku, to co přinesly včely doteďka, to
> > mají včely na zimu. Velmi vám fandím,takovýchto nezištných včelařů je v
> > českých zemích pramálo .
> > --------------------------------------------------------------------------
> -
> > ---------------------------
> > U Vás v HK že lípa rozkvétá? Tomu nelze věřit,již musí být odkvetlá. Co
> se
> > týká hořčice,ta
> > musí být také odkvetlá. Svazenka,ta jistě bude ještě kvést 14
> > dnů.Medovice,ta není nikdy jistá.Již dříve jsem požádal přítele
> > Haragzima,odborníka na tuto věc na těchto našich stránkách,bohužel ani
> > neodpověděl.Jak jsem se dozvěděl z blíže nejmenovaných zdrojů,tento
> > odborník na medovici/jediný v českých zemích/ pracuje jen za smluvený
> plat.
> > Je to škoda,zdá
> > se,že je ukřivděný naším vedením a podle mne si to určitě nezaslouží.
> > Přeji vše dobré.
>
>
>
>

Tato část věty se objevila v několíka příspěvcích, povážují jí tedy doplnit, ale jenom krátce.Na území Čech převládala černá německá včela kromě části Moravy. V polovině 19 st. byla tato včela překřížena plemeny včely Italské, Kyperské a Kavkazké. Výsledky - malé výnosy, agresivita, pozdní rozvoj. V roce 1965 až 1966 byl proveden průzkum a bylo zjištěno, že z původní černé včely nezůstalo takřka nic. V roce 1970 byl zahájen program obnovy kraňské včely, která byla už tehdy v některých částech známá a zejména z výsledku Rakouska , Slovinska atd.Začátky byly velíce složité, někteří včelaří neměli pro to pochopení. Konstatovali "ta naše včela nán dává med, roj atd.", ale těch rojů bylo více než medu. Kraňská včela má zcelá jiné vlastností, než nějací kříženci. Dobře využívá ¨veškerou snůšku /délka sosáku/, snadno je ovládatelna k zamezení rojení, ale potřebuje velký úlový prostor, je mírná, dobře staví, vzdušně víčkuje a málo tmelí.Za předpokládu dobrých snůškových podmínek, výnosy jsou mnoho násobně vyšší než to bylo do roku 1970 u kříženců.

Ja svoje včelstvá už 30
> rokov nezužujem, nie je potrebné s ohľadom na princíp nevyhrievanie celého
> priestoru úľa, som už vtedy som pochopil, že včelám tým neublížim a zároveň
> si ušetrím zbytočnú prácu. Anton
>

O zuzovani jsem ani nepremyslel, mam letos sve prvni vychovane matky v oddelcich, neodhadnu jeste jak se rozvinou, o nektere nemam obavu, spis mam problem, ze pro ne nemam dalsi nastavek :-( Ale asi dvoje jsou slabsi, nyni tak 5-6 ramku, vim ze lepe by bylo je spojit, ale na druhou stranu chci videt jak se poperou abych si udelal predstavu ....
Kazdopadne je pokrmuju prubezne tak verim, ze to dozenou

T.H.

Dobrý večer.
Zcela souhlasím s panem Votrubcem ohledně sousedských vztahů. Doplním: Nehledejte žádná nařízení o vzdálenostech, umístění a pod. Nejsou, nesmím nikoho obtěžovat osobně ani včelami, psem, autem .., musím chovat včelstva, která neobtěžují nikoho na vlastní ani sousedních zahrádkách. Když z některého úlu občas některá včela zlobí, při otevření víka vyletí a musí se podívat, kdo vyrušuje, když travní sekačka při drbnutí do úlu probudí zvědavost, přiložená ruka na česno vyruší strážkyně a pod. nedej bože, že by bodaly - má matka vystaven úmrtní list. Mírná kraňka / ne každá je mírná/, šlechtěná, výběrová je budoucnost včelaření u nás. Ne bastardi o kterých se při tvorbě oddělků píše.
U nás snůška skončila, lípa nemedovala, pohanka nemeduje, svazenky si včely nevšimly, les nejde zato váha jde stále dolů. Snůškově to je jeden z nejhorčích roků mého dlouhého čtyřičetiletého včelaření /ale bylo i hůř/
Nástavky nízké i vysoké jsou pro pmne i poloprázdné příliš těžké, a pracovat s nějakou vysokou pyramidou na křivé zemi,na nebezpečných schůdkách jde přímo o život. Proto jsem se navrátil k vysokým rámkům a prascuji s jednotlivými. Včely na nich "jdou" výborně a z tříkilových odpoledene již také bolí záda.Proto nikdy nebudu doporučovat rámky nízké, vysoké, řiroké.. Ať si každý zvolí takové jaké mu vyhovují, ale navymýšlí si nějaké nové rozměry, máme jich až až a ať si uvědomí, že jednou nebude mladý.