Včelařská konference

Letos jsem poprvé instaloval podložky pod zasíťovaná úlová dna a počal pravidelně sledovat spad kleštíka. Po aplikaci desek Formidol jsem měl podložky plné vaty z rozkousaných desek a podložka byla tím pádem nečitelná. Nabízí se dvě možnosti. Aplikace kyseliny mravenčí jinou formou, nebo desky formidol uzavřít do "klece" tak, aby k nim včely neměli přístup. Zvažuji obě formy použití. Na stránkách této konference se v minulosti objevila zmínka o dodavatelích kyseliny mravenčí. Nemohu to ale nalézt. Může to někdo zopakovat?? Prosím, prosím, smutně koukám.
Za odpověď předem děkuji. Pepča

Jak ty viry uvidíš strč úl do auta a odvez k panu doktorovi

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JD <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vyt??en?
> Datum: 15.7.2008 08:27:41
> ----------------------------------------
> Aleš:
> Nepříjemně mne překvapila velká rozdílnost včelstev.
> ---------------------
> Podívej se u těch slabších zda tam nemáš nějaký vir - u nás to na to vypadá
> (situace velmi podobná).
> Loni v prosinci jsme některá včelstva spojili s oddělky - až na vyjímku to
> byla pak ta silnější, bez stop viróz s lepším výnosem. Ale je to jen
> jednoletá zkušenost.
>
> A pokud jde o nektarodárné rostliny, o kterých to včely zjevně nečetly a
> tudíž na ně nelétaly - stalo se nám totéž, ale s lípou... 10 metrů před úly
> a včely to fičely kolem květů někam do dáli...
>
>
>

Dotace je 50 %.

Pro Martina - ten malý medomet za 5.000 je naopak super záležitost (tak do ± pěti včelstev): je nerezový, sladný, lehký, ... a hlavně relativmě levný. Chce to k němu udělat podstavec a přikurtovat ho ráčnou, aby neházel (Flakatoši - kdyžtak pošli mejl - ukážu Ti fotky).

Jen bych trochu zapochyboval o možnosti udělat z něj stáčecí nádobu - ve spodku má "ďůlek" nahrazující dolní ložisko osy. A to je namazané vazelínou - tudíž med se nesmí dostat do jeho úrovně. Dno je konické při vytáčení to není problém. Při stáčení by se to muselo vymýt a pak zase namazat...

Aleš:
Nepříjemně mne překvapila velká rozdílnost včelstev.
---------------------
Podívej se u těch slabších zda tam nemáš nějaký vir - u nás to na to vypadá (situace velmi podobná).
Loni v prosinci jsme některá včelstva spojili s oddělky - až na vyjímku to byla pak ta silnější, bez stop viróz s lepším výnosem. Ale je to jen jednoletá zkušenost.

A pokud jde o nektarodárné rostliny, o kterých to včely zjevně nečetly a tudíž na ně nelétaly - stalo se nám totéž, ale s lípou... 10 metrů před úly a včely to fičely kolem květů někam do dáli...

Taká jsem tento víkennd vytočil a zahájil zazimování(krmení a vložení gabonů - pojištěno mravenčí). (Liberecko 330m/m).
Již 3 rokem nic moc - průměr 25 kg (v 2005 jsem měl 47 kg).
Šel jsem na to, protože jsem minulý týden nenašel žádné stopy po medovici, předpověď hlásila 14 dní chladno a včelstvo na váze ubylo za týden o 3,5 kg. (Tak raději vytočit a co nejdříve začít léčit, aby se to neprošvihlo jako loni).
Nepříjemně mne překvapila velká rozdílnost včelstev.
1/4 - velmi silná, výnos cca 60kg, plodu přes 2 nástavky.
1/2 - slabší či slabá, výnos 10-20 kg, plodu 3-5 rámků.
Co mne na stávající situaci štve je, že se nám poslední dobou stále zkracuje sezona - ze 3,5 měsíce byla letos jen cca 2,5 měsíce a k tomu od půlky května do půlky června sucho.
Pokud to tak půjde dál půjdu do dvojáků (už nějaké pokusy činím) - protože snůška na trvalém stanovišti bude jen v květnu a kočování mne zatím neláká.
Pozn.: Nevím jestli jste si toho také někdo všiml - měl jsem poprvé 100 m od včel řepku, tak jsem jásal, jak se poměju, ale chodil jsem se na ní koukat a neviděl sem na ní ani včelu !! a v jarním medu také nebyla (charakteristická vůně ani rychlá krystalizace se nedostavila)- prý stávající odrůdy včely nelákají.

Když je řeč o pastování medu, nemá někdo zájem o hliníkové konve s hliníkovým petlovým víkem? Za lidovou cenu v kraji Mladé Boleslavi na emajl : tvpohoda/at/volny.cz jsou k dispozici asi 4 ks.

...za sezonu v průměru 20 kg.

U mně taktéž. 30 kg v průměru a z toho asi 8kg tmavého. NV asi 300 m.n.m. Plodu dostatek. Asi bude tuhá zima. Začnu přikrmovat a léčit. pt

Okres Jindř.Hradec ,630 m v neděli jsem skončil s vytáčením.Pro sucho nebyla skoro žádná medovice.Výnos za sezonu v průměru 20 kg.Od 5.června nebyla žádná snůška,jen paběrkování a váha ubývala.Na rámkách 39x28 nad plodem všechny zásoby vybrané,ale zakladeno ze 14 rámků 12 skoro u všech včelstev.

A jaka je ta cena te dotace je presne urcena nebo se pocita procentualne z ceny. No na 1-2 včely ten za 5000 staci ne.

Jen bych doplnil, že těch dvacet tisíc nemusí být cena přímo toho medometu,
ale celkové faktury, takže například (vymyšlené cifry) medomet za 17 000 +
odvíčkovací nerez zařízení za 4 000 již podmínky pro dotaci splňují...
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Martin" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 14, 2008 6:55 PM
Subject: Re: Doatce na medomet.


Nemýlíte se v té části týkající se finanční výše. Pokud chcete medomet, tak
dle NV jeho cena musí být alespoň 20.000 Kč. Dotaci stihnete dostat ještě
letos. Pokud můžu poradit, kupte si již medomet nový a moderní s použitím
zmiňované dotace /cena 5000 Kč o modernosti nesvědčí/.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3266 (20080714)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Nemýlíte se v té části týkající se finanční výše. Pokud chcete medomet, tak dle NV jeho cena musí být alespoň 20.000 Kč. Dotaci stihnete dostat ještě letos. Pokud můžu poradit, kupte si již medomet nový a moderní s použitím zmiňované dotace /cena 5000 Kč o modernosti nesvědčí/.

Na dotaci na medomet už je asi pozdě, ale asi bych ji nemohl dostat, jestli se mýlím opravte mě. Pokud bych zakoupil nový medomet za cenu cca 5000,-od firmy Sedláček viz. odkaz http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelarsky_obchod.php?id=1203620684 tak by se to asi na to nevztahovalo , protože je dotace určena jen pro nákup zboží pro celkovou cenu cca 20000,- nemýlím-li se.

Nevylije se. Když ty vložky udrží při kvašení v konvi přetlak, třebas
mírný, tak se voda nevylije. Jestli se ale dneska ty vložky vyrábí a jestli
ty dnešní konve mají tak silné stěny jako ty moje staré. Obávám se, že pokud
budou stěny plastové konve tenčí, pod hmotností medu při otáčení by stěna
mohla pracovat a po mnohonásobném průhybu po delším otáčení povolit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 14, 2008 4:33 PM
Subject: Re:


Jde o pevné uzavření víka Skus plastovou konev naplnit vodou a kutálet ji po
zemi jestli se nevylije tak to půjde

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 14.7.2008 10:35:04
> ----------------------------------------
> Proč je to nepoužitelné pro plastové konve? Jako že jsou méně přesné než
ty
> hliníkové a házelo by to?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Michal Pol" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 14, 2008 9:34 AM
>
>
> > Ano, to je známé řešení. Pro plastové konve ale nepoužitelné.
>
>
>
>

Jde o pevné uzavření víka Skus plastovou konev naplnit vodou a kutálet ji po zemi jestli se nevylije tak to půjde

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 14.7.2008 10:35:04
> ----------------------------------------
> Proč je to nepoužitelné pro plastové konve? Jako že jsou méně přesné než ty
> hliníkové a házelo by to?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Michal Pol" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 14, 2008 9:34 AM
>
>
> > Ano, to je známé řešení. Pro plastové konve ale nepoužitelné.
>
>
>
>

Míchačky typu vibrační roviny s úchytem se velmi osvědčily pro promíchávání barevného pigmemtu v základech pro míchání barev. Míchačky tohoto typu ale i přesto, že jsou technicky ne nerez, pro jeden obal a tím celkem nic převratného, drahé. (přes 100 tis. Kč bez DPH) Dražší používají točivý pohyb bez vibrace nebo s vibrací a mají již zabudovaný i frekvenční měnič.

Samotné rovnoměrné rozmíchání pigmetu by mohlo znamenat, že lze řízenou krystalizaci provést.

1)Vibrační deska je něco jiného než právě tato míchačka, desku jsem si pokusně sestrojil výrobce Stavostroj s 1250 - 5000 N odstředivé síly. (nastavitelný excentr na obou stranách mororu) Používá se na třídičkách a u starších způsobů vibrace betonu atp.

Výsledek. Je vhodný pro odloučení vzduchu a vzduchových kapes. Není vhodný pro dlouhodobé studené rozbíjení zkrystalizovaných kusů, ale na "vlažnou" řízenou krystalizaci (očkování tekutého medu) v objemu asi do 1 tuny(záleží i na výkonu motoru) s odpovídající stolicí a nádoby ano. Nepočítat stím ,ale že by to šlo provádět někde v budově nebo poblíž, protože jde o dopravdy vibrace, které dokážou bez protivibračního prvku na kterém celý stroj leží narušit i základy domu.

2)Něco jiného tak vibrační míchačka jak jsem napsal v úvodu. Ta má zařízení ztlumující vibrace a jde o přesné upnutí, zavěšení a utlumení vibrace. Utlumení se řeší jako s tlumiči v autě nebo u automatických praček. To jsem plně ale netestoval.

Přemýšlel jsem o tom, mimo jiné vyrábíme "vibrátorky", tedy el.motorky do ABS s excentrem na hřídeli.

Taký "vibrátorík" je šikovná vec, ale ten sa používa na radostnejšie veci.

Všelijaké "udelátka" sa dajú používať na krémovanie- pastovanie vhodného medu, ale podstata krémového medu spočíva v jeho jemnej konzistenci, ktorú dosiahneme len v tekutom mede, ktorý naočkujeme a postupne premiešavame do nádoby s tekutým medom, v ktorom kryštáliky naberajú na seba ďalšie, až kým nevznikne pastová konzistencia medu. Technologický postup premiešavania medu je dôležité z hľadiska rozbíjania väčších kryštálikov na úplne malé, čím dosiahneme lahodný, jemný a netečúci krémový med. A to žiadnym vibrátorom a točením celej kaňvy nedosiahneme. Prirodzene skryštalizovaný med nemôžem považovať za krémový med.

Já mám pod víko ještě polyetylénové vložky, které těsní. Kolečka by asi
musela být gumová, protože povrch těch konví není na rozdíl od hliníkových
úplně rovný. Nebo by se musela konev chytit do držáku s ložiskem a otáčení
dělat přes ten držák, ne kolečky přímo na konev. Ale to jsou všechno jen
teorie.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 14, 2008 11:05 AM


> Nepoužitelné především proto, že víko při převrácení konve netěsní. A při
> otáčení by to bylo ještě horší.

Stonjek napsal:
>Milý Bronislave, dovolím si s tebou nesouhlasit. V loňské situaci by byl VMS úplně k ničemu. Jednoduše proto, že drtivá většina včelařů Internet nepoužívá, ve Včelařství, které dostává téměř každý, bylo dostatečně silné varování a v dostatečném časovém předstihu a co to bylo platné!!! Navíc situace s VD se lišila již v malých vzdálenostech. VMS jsou prostě zajímavé, možná nějak použitelné informace, ale pro včelaře, který chce zdárně vyzimovat platí pouze jediná rada" spoléhat pouze na sebe a hlavně něco o tom vědět. Tenhle společný "svazácký" přístup mě prostě nic neříká. Zdraví R. Stonjek

VMS je především pro včelaře, kteří spoléhají hlavně na sebe a chtějí o tom něco vědět. Má jim poskytnout doplňkové informace k vlastnímu rozhodnutí. Pokud vidím, že roztoči začínají padat v míře vyšší než obvyklé v různých částech ČR, můžu např. zvýšit počet monitorovaných vlastních včelstev, zkrátit interval sledování nebo si dát práci s důkladnějším sledováním trubčího plodu. Zatím jsme tu měli systém léčení založený na rozhodování v centru. Včelaři jsou zvyklí pasivně čekat na pokyny shora. To já považuji zas "svazácký" postup.

myslím že by byl problem s tesnosti vika... navic jsou ty plastove
kyble vetsinou do "kónusu" tak by to asi sjizdelo z kolecek dolu.....
(ale to by slo vyresit)

petr j.

Radim Polášek napsal(a):
> Proč je to nepoužitelné pro plastové konve? Jako že jsou méně přesné než ty
> hliníkové a házelo by to?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Michal Pol" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 14, 2008 9:34 AM
>
>
>
>> Ano, to je známé řešení. Pro plastové konve ale nepoužitelné.
>>
>
>
>

Nepoužitelné především proto, že víko při převrácení konve netěsní. A při otáčení by to bylo ještě horší.

Proč je to nepoužitelné pro plastové konve? Jako že jsou méně přesné než ty
hliníkové a házelo by to?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 14, 2008 9:34 AM


> Ano, to je známé řešení. Pro plastové konve ale nepoužitelné.

Navazuji na můj předchozí příspěvek.

Nechci znevažovat, ale také nadhodnocovat význam VMS. Včelaři by si měli uvědomit, že i když mají v blízkosti včelnice pozorovací stanici VMS neznamená to, že u vlastních včeltev nemusí provádět monitoring. VMS je pouze prvním varováním. Druhým a rozhodujícím varováním je zvýšený nález u vlastních včeltev, což je teprve argument k mimořádnému léčebnému opatření. Bylo by zbytečné léčit zdravé včely, mino jiné proto každý rozumný včelař varroamonitoring provádí.

VMS je významným přínosem pro řešení situace zamoření varroázou. Doufám, že vzbudí vyšší zájem o provádění monitoringu i z řad včelařů, kteří jsou líní, a tak dosud ( jak jim mimo jiné nařizuje zákon ) nečiní. Mnohé starší typy úlů znesnadňují sledování spadu, což znatelně přispívá k jeho neprovádění. Mladší včelaři by se takových úlů měli bez milosti zbavit a pořídit si racionální úlový systém. Varroadno je nejen pro monitoring velkým přínosem.

S pozdravem...M. Václavek...

Myslím, že každý včelař by měl v zájmu zdraví včelstev na každém svém stanovišti provádět varroamonitoring. Kvůli reinvazi se situace může nečekaně vyvíjet, proto se vyplatí aktuální stav zamoření v rizikových měsících ( červen-září ) stále sledovat. Včasným přeléčením ( Gabon, kyselina mravenčí ) se předejde možné zkáze. Nelze se spoléhat na ostatní včelaře, kteří monitoring provádějí. Množství roztočů na jednotlivých stanovištích ( i jednotlivých včeltev ) se mohou znatelně lišit, i když jsou relativně blízko sebe.

S pozdravem...M. Václavek...

Ano, to je známé řešení. Pro plastové konve ale nepoužitelné.

http://www.sweb.cz/JJVCELA/Michadlo_soubory/michadlo.htm

Zajímavé řešení vymyslel pan Jindra
http://www.sweb.cz/JJVCELA/Michadlo_soubory/michadlo.htm

S pozdravem...M. Václavek...

Přemýšlel jsem o tom, mimo jiné vyrábíme "vibrátorky", tedy el.motorky do ABS s excentrem na hřídeli. Mohlo by to snad fungovat. Budu rád za informace o pokusech.

Letos jsme to pastovali klasicky, spirála ve vrtačce Narex.
A protože jsem se k vytáčení dostal pozdě, med byl hodně připravený, vrtěli jsme jen asi 4x během týdne a pak pořádně během stáčení.
Ono to sice zatuhne, ale dobrá a výkoná vrtačka to rozhněte do lívancového těsta. Takže to mi taky nakonec přišlo dost bezobslužné. Udělali jsme dvě vytáčení, poprvé dva 35l hoboky a podruhé 3. Řekl bych, že při tomto množství výrobu udělátka zatím odkládám. Výhodu by to mělo, že by nádoba byla uzavřená.
Ale doufám, že příští rok bude lepší.:-)

Přátelé,

zajímalo by měm, co si myslíte o možnosti pastovat med pomocí vibračního stolu. Myslím tím, zjednodušeně, připevnit celou konev na vibrační stůl, přidat časový spínač a několikrát denně ji protřepat.

Zkoušel už to někdo?

Vím samozřejmě o všelijakých metodách pastování, ale nic mi nevyhovuje. Potřebuji něco bezobslužného a vhodného pro plastovou konev.

mp

Milý Bronislave, dovolím si s tebou nesouhlasit. V loňské situaci by byl VMS úplně k ničemu. Jednoduše proto, že drtivá většina včelařů Internet nepoužívá, ve Včelařství, které dostává téměř každý, bylo dostatečně silné varování a v dostatečném časovém předstihu a co to bylo platné!!! Navíc situace s VD se lišila již v malých vzdálenostech. VMS jsou prostě zajímavé, možná nějak použitelné informace, ale pro včelaře, který chce zdárně vyzimovat platí pouze jediná rada" spoléhat pouze na sebe a hlavně něco o tom vědět. Tenhle společný "svazácký" přístup mě prostě nic neříká. Zdraví R. Stonjek

Pokud sledujete spad, je škoda nevložit vaše data do systému.
Spad sleduji u každéhu úlu, ale zatím jsem ani jednoho kleštíka nenašel.
B.V.

Stonjek: > Do Varroa monitoringu přispívat nebudu, protože jeho výsledky jsou v praxi téměř nepoužitelné. Myslím, že důležité je roztoče si každý monitorovat sám a věnovat se tomu.

Nic nemůže nahradit vlastní sledování podložek. Společný monitoring může varovat ty, kteří nesledují spad a monitorujícím dát větší jistotu v rozhodování. Loňské úhyny dokládají, že k přemnožení roztoče došlo na rozsáhlém území, i když jistě existují místní rozdíly. Kdyby loni fungovaly stránky VMS, jistě by mnoho včelařů mělo šanci zachránit svá včelstva. Pokud sledujete spad, je škoda nevložit vaše data do systému. Přes vaši skepsi si myslím, že se na stránky VMS občas podíváte.

Nejde o to číslo, tady jde spíše o to tradované tvrzení, že Gabon se má dávat plošně najednou. To podle mě způsobuje značné problémy, když ne škody.

Tady zaznělo od znalých funkcionářů, že Gabon, Formidol atd. si objednává včelař u své ZO a ta mu to má do 30.6. zajistit.
V tomhle se neorientuji, to je vnitřní záležitost ČSV-SVS, ale podle vlastních zkušeností (nejen s naší ZO) je to poněkud problematické. Funkcionářům se nechce nechat zodpovědnost včelařům a mají snahy je ochránit od omylů.

Proto jsem tak vyjel, vloni dost včelařů a včel odneslo to, že museli čekat, až dá někdo bumážku.

Karel

Ano máte pravdu, můžete vyplnit jakékoliv číslo chcete.

V metodice varoamonitoringu je napsáno že se sleduje spad na podložkách.
-----
Ano je to tam. A zatím tam není sledování napadení trubčiny a děl. plodu atd. Takže jsem rozsvítil červenou zadáním "99". Nic mi to snad nezakazuje.:-)
-----
Vy ovšem uvádíte že jste si v podstatě toto číslo vymyslel jelikož jste objevil napadený plod. Zajímalo by mne jak se tyto hodnoty můžou lišit. Gabon se do včelstev vkládá po nařízení SVS právě proto aby bylo zajištěno plošné nasazení nevím nakolik je taková sólová akce účinná.
------
0 plošném nasazování Gabonu nic nevím. Podle mě je to fáma, co šíří neinformování.
Přesvědčte mě citací platné vyhlášky SVS.

Ve vyhlášce co platí je zhruba toto:

1) varroamonitoring je povinnen dělat každý včelař.
2) Gabon se nasazuje v červenci či v srpnu co nejdříve hned po vytočení medu.

Podle mě jsem postupoval v naprostém souladu s platnou vyhláškou, jedině jsem váhal s tím, zda to zveřejnit. A to byla asi opravdu chyba.

Karel

V metodice varoamonitoringu je napsáno že se sleduje spad na podložkách. Vy ovšem uvádíte že jste si v podstatě toto číslo vymyslel jelikož jste objevil napadený plod. Zajímalo by mne jak se tyto hodnoty můžou lišit. Gabon se do včelstev vkládá po nařízení SVS právě proto aby bylo zajištěno plošné nasazení nevím nakolik je taková sólová akce účinná. Většina včelařů ještě ani nevytočila med, takže samozřejmě Gabon vložit nemůže, proto se mi jako vhodnější jeví použití KM. Právě pro takový přístup ztráci systém monitorování vypovídací hodnotu. Všichni too známe kolik je výkladů jak se má provádět fumigace. Pouze jeden postuj je však správný. Možná jsem to špatně pochopil a nebo vy jste se špatně vyjádřil. Dle mého názoru je potřeba uvádět čísla spadu na podložkách.
Pavel

My máme nařízeno 6 týdnů s přesunutím po 4 týdnech do místa kde se aktuálně nachází plod A JEDNÁ SE O GABON 92, NAŘÍZENÍ 4 TÝDNŮ SE TÝKÁ GABONU 90

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kol??ek na Gabon
> Datum: 13.7.2008 17:35:52
> ----------------------------------------
> Nezbav:
> Příteli, Karle. Prosím o sdělení místa Tvého stanoviště s vysokým výskytem
> kleštíka včelího
> -----
> Na varroamonitoring.cz svítí červeně :-))
> ------
> Stonjek:
> Do Varroa monitoringu přispívat nebudu, protože jeho výsledky jsou v praxi
> téměř nepoužitelné-
> -------
> Pokud by to mělo sloužit k tomu, co se teď v některých krajích organizuje -
> v každé ZO dva signalizátoři, sběr za okres a kraj následně pokyny dolů jak
> a kdy léčit, tak tam smysl nevidím.
>
> Pokud mi to umožní se podivit, že já spad mám, soused ne, jak léčí on,
> zimuje, má stanoviště atd a umožní mi se "zlepšit", tak určitě ano.
>
> Všeobecně se má za to, že to vypukne v nějaký měsíc. Což není úplně tak
> pravda. Pokud toto bude varování pro sousedy, aby s podložkami neváhali,
> tak to taky smysl má. Možná to i některé pohne a začnou objednávat Gabon
> :-)
> Tam já momentálně vidím smysl.
>
> Pro mě osobně VMS být nemusí, já když měl čas, tak jsem na podložky chodil
> koukat už několik let. Kolik lidí ale má podložky?
> Já tipuji, že jsou stále ZO kde ani ani jeden.
>
> Takže tam ta nařízené monitorovací stanoviště i VMS smysl mají. Posunou je
> trochu dopředu.
>
> Jsme závislí na okolí. Gabon může být ve včelách 3 (4) týdny. A potřebovali
> by jsme dva měsíce. :-)
> K čemu mi moje léčení je, když v srpnu musím Gabon vyndat a okolo začnou
> padat včely?
>
>
> Karel
>
>
>

Nezbav:
Příteli, Karle. Prosím o sdělení místa Tvého stanoviště s vysokým výskytem kleštíka včelího
-----
Na varroamonitoring.cz svítí červeně :-))
------
Stonjek:
Do Varroa monitoringu přispívat nebudu, protože jeho výsledky jsou v praxi téměř nepoužitelné-
-------
Pokud by to mělo sloužit k tomu, co se teď v některých krajích organizuje - v každé ZO dva signalizátoři, sběr za okres a kraj následně pokyny dolů jak a kdy léčit, tak tam smysl nevidím.

Pokud mi to umožní se podivit, že já spad mám, soused ne, jak léčí on, zimuje, má stanoviště atd a umožní mi se "zlepšit", tak určitě ano.

Všeobecně se má za to, že to vypukne v nějaký měsíc. Což není úplně tak pravda. Pokud toto bude varování pro sousedy, aby s podložkami neváhali, tak to taky smysl má. Možná to i některé pohne a začnou objednávat Gabon :-)
Tam já momentálně vidím smysl.

Pro mě osobně VMS být nemusí, já když měl čas, tak jsem na podložky chodil koukat už několik let. Kolik lidí ale má podložky?
Já tipuji, že jsou stále ZO kde ani ani jeden.

Takže tam ta nařízené monitorovací stanoviště i VMS smysl mají. Posunou je trochu dopředu.

Jsme závislí na okolí. Gabon může být ve včelách 3 (4) týdny. A potřebovali by jsme dva měsíce. :-)
K čemu mi moje léčení je, když v srpnu musím Gabon vyndat a okolo začnou padat včely?


Karel

Něco jako háček jsem řešil černým drátem na jedno použití. Prakticky se zpětně nevrací do úlu kvůli možným nemocem a proto jsem ho nechával s polu s impregnovaným dřevem rozložit mimo úly (zakopal) nebo ho popřípadě spálím.

Varroamonitoring nezavrhuji naopak, ano, doporučuji ho každému kdo má problémy s vyzimováním zdravých včelstev. Takže. Jednak to je dobrá cesta pro začínající včelaře naučit se sledovat a rozhodovat nad roztočem a druhak je to projekt, který uchovává určitá data a ty mohou po vyhodnocení ukazovat na další aspekty, které by jinak nešlo spozorovat. Nad tím by se v ČSV měli zamyslet a plně tento projekt podpořit. (i spoonzorsky)





...........
Stonjek:>Do Varroa monitoringu přispívat nebudu, protože jeho výsledky jsou v praxi téměř nepoužitelné.

Myslím, že důležité je roztoče si každý monitorovat sám a věnovat se tomu.<

Nejlépe osobní odběr do vlastních přepravek, úlů.

Nabízím 2 desetirámkové oddělky, RM 39*24, letošní matka Vigor - F1 volně pářená (vlastním licenci k chovu Vigor). Oddělky jsou přeléčeny proti V.D. kyselinou mravenčí. Samozřejmostí je atest na moru včelího plodu.Jsou částečně zakrmeny. Cena 1500Kč/ks. Odběr asi za 2 týdny.
Valašské Meziříčí, Krhová 121, tel: 724 758 774

Neberte to jako chlubení, ale u nás jako kdyby roztoč nebyl. Na včelách jsem ho neviděl na rozrýpaném trubčím plodu také ne a podložky jsou rovněž bez něj. Přesto ale už tam mám pár dní Gabon. Do Varroa monitoringu přispívat nebudu, protože jeho výsledky jsou v praxi téměř nepoužitelné. Mezi severní a jižní strání Berounky je tak asi 1,5 km. V loňském roce došlo na jižní stráni k totálnímu odvčelení, na severní většina včelstev přežila bez léčení. Takže kdyby např Ing Sejk, co má severní expozici napsal, že je bez roztoče a někdo o 2 km dál na jihu se tím řídil, to by to dopadlo!!! Myslím, že důležité je roztoče si každý monitorovat sám a věnovat se tomu. Příznivou situaci v roztoči vidím v kompletním jarním plošném přeléčení, kdy naše ZO to provedla v jednom dni. Uvidíme jak na podzim. Zdraví R. Stonjek

>Také jsem letos pozoroval velmi nízké zamoření roztočem a nikdo kolem mne neskončil. Dával jsem gabony koncem června, protože jsem šel na operaci a na podložce jsem nenašel ani jednoho roztoče. To už jsem kolik let neviděl.
Tonda

>Také letos, poté co kvůli varroáze přestal včelařit můj soused, pozoruji velmi nízké zamoření roztočem.

Fascinovaný včelař (http://ovcsvpardubice.blog.cz) uveřejnil nedávno na toto téma článek "Proč nemůžu najít roztoče?" K tomuto článku jsem připojil komentář, který vkládám také sem:

To, že letos roztoči nepadají, je pravděpodobně logický důsledek lońské kalamity. Vývoj populace parazita a hostitele má určité zákonitosti a kulminuje ve víceletých cyklech. To platí u hrabošů, producentů medovice a zřejmě také u Varroa destructor. U našeho roztoče však do přirozeného cyklu zasahuje člověk aplikací léčiv.
Nechci zpochybňovat vliv teplé zimy, ale podle mého názoru na problémy zadělal rojový rok 2006. Ten rok se také roje bohatě zásobily na zimu, protože v letní snůška byla vynikající (medovice byla téměř všude, výborně medovala lípa i slunečnice). Tyto roje pak během léta 2007 zamořily roztoči včelstva léčená.
Hromadné úhyny nebyly u nás poprvé. Na podzim 2002 a v zimě 2003 uhynulo na okrese Břeclav 40 % včelstev na varoázu. Protože byly tučné náhrady (1300 Kč/včelstvo), tak se to svedlo na melicitózu. Ta se ale v rovinách jižní Moravy prakticky nevyskytovala. Mě na Břeclavku roztoč zdecimoval asi 50 ze 60 včelstev. Následně v roce 2003 byla také nízká intenzita varoázy. Stačí se podívat do diskuse v říjnu-listopadu 2003, také se řešilo, proč roztoči nepadají. Příčina je stejná jako letos - krajina je vyčištěná. Takže navzdory teplé zimě, varování odborníků a nařízené plošné aplikaci gabonů se pravděpodobně nepřítel nedostavil.

Broněk Gruna

PS: Myslím, že o populační biologii a strategii šíření roztoče ještě nevíme vše.

Příteli, Karle. Prosím o sdělení místa Tvého stanoviště s vysokým výskytem kleštíka včelího. Je to dobré pro informovanost o jeho další možném místě výskytu a jeho event. možnosti šíření. Nebo zadej info na "Varroamonitoring". Moc Ti jménem svým i ostatních včelařů děkuji. Nezbav

Já je dělám z kancelářských sponek.(koukám na krabičku zn.RON 27,5mm , ale to je věc značení výrobce.)
Nemusím chodit pro drát do dílny a ti co mají hodného šéfa ocení i to, že to udělají v prac. době:-)

Vyjde to delší, než ten vzorový háček. Ale Gabon dávám podruhé a při minulé aplikaci jsem si všiml, že některé se nalepily na plást a tedy tam byla poloviční akt. plocha.

Ten kolíček změřím, možná tam byl svisle a bylo by to pod věnec. Měl jsem za to, že v té vychytávce byl vodorovně.
Pro mě by to mělo výhodu, že kolíček spíš nepřehlédnu, na tom drátku by tam Gabon mohl viset až do jara.

Karel

Já ty háčky mám o drobek delší než jsou v balení abych jej dostal přibližně do středu plodového hnízda v nástavku

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kol
> Datum: 13.7.2008 11:39:52
> ----------------------------------------
> Karle kašli na kolíčky a podobné nesmysly. Gabon když funguje, tak zavěšený
> v PLODOVÝCH uličkách A NA HÁČKU PODLE VZORU!
>
> Háček znamená vázací 1 - 1.5 drát a Gabon se tím sníží pod zásobní věnec.
>
>
>

Také jsem letos pozoroval velmi nízké zamoření roztočem a nikdo kolem mne neskončil. Dával jsem gabony koncem června, protože jsem šel na operaci a na podložce jsem nenašel ani jednoho roztoče. To už jsem kolik let neviděl.
Tonda

>Také letos, poté co kvůli varroáze přestal včelařit můj soused, pozoruji velmi nízké zamoření roztočem.

Karle kašli na kolíčky a podobné nesmysly. Gabon když funguje, tak zavěšený v PLODOVÝCH uličkách A NA HÁČKU PODLE VZORU!

Háček znamená vázací 1 - 1.5 drát a Gabon se tím sníží pod zásobní věnec.

Také letos, poté co kvůli varroáze přestal včelařit můj soused, pozoruji velmi nízké zamoření roztočem.

S pozdravem...M. Václavek...

Jednoduché. Používá se dřevěný kolíček. Ve vodorovné poloze se ve středu kolíčku pod péro zasune dráek /asi 1mm průměr a délka 50mm/, který zabrání proadnutí kolíčku do rámkové mezery.

Tak to já se musím pochlubit,že snad poprvé co včelařím,jsem varoázu ve svých včelstvech nepotkal.Přičítám to tomu,že okolním včelařům letos uhynula převážná většina včelstev,tudíž reinvaze je pravděpodobně na nízké,snad zanedbatelné úrovni.Ale do podzimu ještě daleko.
S pozdravem.

Tak na mě došlo a už tam peru Gabon. Prvně v životě jsme viděl varoozu a je to síla. :-(( (www.varroamonitoring.cz)

Už jsem se po tom sháněl. Kdysi ve Včelařství někdo popisoval, jak upevňuje pásek s Gabonem mezi rámky pomocí kolíčku na prádlo. Mělo to výhodu, že ten pásek byl dobře vedený a nehrozilo jeho přilepení na jednu stěnu plástu.
Jen si nedovedu vzpomenout, jak byl ten kolík zajištěný proti propadnutí. To bylo dávno a po Gabonu jsme tehdy ani nevzdechl.

Neznáte to někdo?

Díky.

Karel

PS.
Samozřejmě ten dementní for s Gabonem mezi dva kolíčky a do česna znám a nemusíte jej posílat:-)

Pořád je to lepší než to prázdné mlácení slámy ktré tady poslední dobou probíhá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: propagace medu pomocí videa
> Datum: 12.7.2008 17:07:06
> ----------------------------------------
> Obávám se, že tohle ne. Stačí se podívat, kolikrát to bylo zhlédnuto.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, July 12, 2008 3:04 PM
> Subject: Re: propagace medu pomocí videa
>
>
> > A co tohle?
> > http://www.stream.cz/video/7/87395-vcely-a-med
>
>
>
>

Obávám se, že tohle ne. Stačí se podívat, kolikrát to bylo zhlédnuto.

R. Polášek
-------
To byl takový hec. :-))
Video opravdu nestojí za nic, ale to co je na něm.

Kdysi jsme to napsal, že problém s malou propagací je pouze ve včelařích.

Než nějaký pořad v TV mimo hlavní čas, a tam je většina takových pořadů, je jednoduší to valit osobně lidem do hlavy.

50 000 včelařů, každý osloví 10 lidí, ...

Ale tady u počítače je mi líp, než se někde na veřejnosti ztrapňovat:-)

Karel

Nápodobně na ČTV.

http://www.ceskatelevize.cz/program/port/tema/316-budoucnost-vcel/

chat
http://www.ceskatelevize.cz/chat/chat.php?id=711

Ale to jen informuje o nemocech. O medu je osobní zmínka jen v chatu.

..................

Jirí Cafourek (e-mailem) --- 12. 7. 2008
Fw: [quarksnews] Warum sterben die Bienen?


----- Original Message -----
From: quarks/=/wdr.de
To: undisclosed-recipients
Sent: Friday, July 11, 2008 5:40 PM
Subject: [quarksnews] Warum sterben die Bienen?


Quarks & Co Newsletter vom 11.07.2008


Liebe Zuschauer,

am nächsten Dienstag, 15.07., sehen Sie um 21.00 Uhr im WDR Fernsehen:

Warum sterben die Bienen?

Seit Herbst 2006 verschwinden in den USA Millionen von Bienenvölkern. Quarks & Co begibt sich auf die Spur dieses unheimlichen Phänomens und sucht nach Antworten auf die Fragen: Warum sterben die Bienen? Welche Folgen hat das Verschwinden der Honigbienen für den Menschen, denn ein Drittel der menschlichen Nahrung ist direkt oder indirekt von ihnen abhängig. Mehr unter: http://www.wdr.de/tv/quarks/sendungsbeitraege/2008/0717/000_bienen.jsp

Byl to pořad ,,Přidej se", tedy určen pro nevčelaře. Byly dva díly. Ve čtvrtek a v pátek. Po prázdninách má být pokračování. Jestli jste si všimli, bylo to natočeno v roce 2005. Myslím taky, že účel to plnně splnilo. Vytýkám také ukazování tmavých rámků a starých medometů, ale taková je praxe. Já nové zařízení mám a taky bych do toho raději nešel. Hlavně, když čtu tady tu kritiku. Pokud by si ji přečetli oni, už by raději do toho taky nešli. Před kamerou taky není jednoduché mluvit. Dělal jsem předsedu AMK a jezdili jsme ME v motokrosu. Řeknou vám otázky, máte chvilku na promyšlení a jedou. Můžeme být rádi, že to někdo odvysílal. Já bych tam snad doplnil jenom pro nevčelaře, co to ta alergie je. Myslí si, že je to klasický otok. Jenomže v té rychlosti se toho zapomene hodně.
Jsem teď po operaci prostaty a hned mně to připomělo jak je med zdravý a denně ho k snídani vyžaduju, abych se rychle vyléčil.
Tonda

>Díval jsem se ten pořad "Přidej se", na který tu byl internetový link:
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10.07.2008/205562248410007-12:45-2-pridej-se.html
Myslím, že z hlediska oslovení a poučení veřejnosti je to dost dobrý a zajímavý pořad.
Ti dva stateční včelaři, kteří tam "nesli kůži na trh", odvedli
pořádný kus práce při propagaci včelařství na veřejnosti.

Chci jim zde za to poděkovat. Já sám bych tu odvahu do toho jít neměl.
(Jedině snad pokud bych zrovna měl čerstvě koupené kompletní medařské
vybavení kompletně z nerezu a nově udělané úly Langstroth a všechny
plásty v úle čerstvě vystavěné ;-)

----- Original Message -----
From: quarks/=/wdr.de
To: undisclosed-recipients
Sent: Friday, July 11, 2008 5:40 PM
Subject: [quarksnews] Warum sterben die Bienen?


Quarks & Co Newsletter vom 11.07.2008


Liebe Zuschauer,

am nächsten Dienstag, 15.07., sehen Sie um 21.00 Uhr im WDR Fernsehen:

Warum sterben die Bienen?

Seit Herbst 2006 verschwinden in den USA Millionen von Bienenvölkern. Quarks & Co begibt sich auf die Spur dieses unheimlichen Phänomens und sucht nach Antworten auf die Fragen: Warum sterben die Bienen? Welche Folgen hat das Verschwinden der Honigbienen für den Menschen, denn ein Drittel der menschlichen Nahrung ist direkt oder indirekt von ihnen abhängig. Mehr unter: http://www.wdr.de/tv/quarks/sendungsbeitraege/2008/0717/000_bienen.jsp

Obávám se, že tohle ne. Stačí se podívat, kolikrát to bylo zhlédnuto.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 12, 2008 3:04 PM
Subject: Re: propagace medu pomocí videa


> A co tohle?
> http://www.stream.cz/video/7/87395-vcely-a-med

A co tohle?
http://www.stream.cz/video/7/87395-vcely-a-med

A kdo ho natočí? Já těžko. Hypoteticky amatérským způsobem někdo jiný ze včelařů? Jediná lepší produkce od našich včelařů na internetu pro veřejnost byl dokument vloni - "Proč hynou včely", který určitě prodejnost medu nezvýšil. Také to financovalo MZe v rámci dvou projektů s VÚ Dol. Takže jaká konkurence a o jaké kvalitě to mluvíš, jestli tu nic jako video od včelařů pro propagaci lepší prodejnosti medu není?

Technicky - neznám moc včelařů co mají lepší kameru. Ale znám moře včelařů, co určitě nic nenatočí pro druhé včelaře nebo veřejnost a navíc neuveřejní to už jako vůbec jako dokument na internetu.
----------------------------------------------------------
Plně souhlasím,nejde o kameru,to vůbec ne,tu má dnes kde kdo.Spíše jde o to,aby se ty natočené šoty dostaly do televize.A to je ten hlavní problém a bezplatně to určitě nepůjde.Jenže kdo má z těch soukromých kameramanů možnost
aby ten jeho šot byl na obrazovce? Myslím že nikdo.
Je zapotřebí buď konat těmi,kteří to dokáží a nebo ještě lépe toto téma opustit jako neuskutečnitelné.Bylo by samozřejmě ideální,kdyby po zaslání šotu do televize toto
bylo prezentováno na obrazovkách.To ani náhodou.Nezbývá nic jiného,než doufat,že peníze které proudí do svazu neskončí někde v nedohlednu a více budou proudit na propagaci medu,i když se mi to taky moc nelíbí,jenže jiná cesta pomoci včelařství u nás asi není,prozatím...
Takže nastolte jiná témata,která budou k něčemu.

Pepo Ty máš nějaké zkušenosti v oboru umělecké a mediální produkce že mě tu poučuješ? Z tohoto jobu jsem dávno odešel do včelařství, protože uchytit se a živit se uměním nebo filmem je velmi nejistý a tvrdý chleba a pochybuji, že by se nějakým nezajímavým amatérismem zabývalo např. Min. kultury nebo měli umělci nějaký soubor nebo kolektiv, jejíchž produkce ve výsledku by se kvůli chybám nedala poslouchat. Omlouvat chyby v umění nefunguje. Nebo to tak funguje ve včelařství?

A omlouvat kupříkladu včelaře citovým vztahem k přestárlému včelařskému vybavení se na MZe také opravdu nenosí jak p. tajemník činí.

(viz. 43:00 http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095889602-barvy-zivota/208562221200020-13.06.2008-11:00.html?streamtype=WH )

http://old.mendelu.cz/~apridal/mv/archiv/2008_03_c04.pdf






.........
Pepa:>
Gusto. Jak Ti někdo "šáhně" na tvůj názor, okamžitě útočíš. Nemyslíš, že také jiní mohou mít na věc zcelá jiný názor a může být mnohdy i lepší než ten tvůj. Zamyslí se trochu nad tím ! Uděláš lépe když nebudeš okamžitě reagovat.<

Gusto. Jak Ti někdo "šáhně" na tvůj názor, okamžitě útočíš. Nemyslíš, že také jiní mohou mít na věc zcelá jiný názor a může být mnohdy i lepší než ten tvůj. Zamyslí se trochu nad tím ! Uděláš lépe když nebudeš okamžitě reagovat.