Včelařská konference

Niekde na tejto konferencii som precital ze Gabon uplatnujeme max. 30 dni, je to pravda? A čo potom, tie dostičky sa dajú použiť viac krát?
Kyselinu mravenčiu aplikujem tak, že namočim koniec lepenkového pasiku o rozmere 2 x 0,5 cm a cez letáč ho vsuniem medzi včielky. Poradte mi prosim či to robim správne. Dakujem

Nabízím 2 desetirámkové oddělky, RM 39*24, letošní matka Vigor - F1 volně pářená (vlastním licenci k chovu Vigor). Oddělky jsou přeléčeny proti V.D. kyselinou mravenčí. Samozřejmostí je atest na moru včelího plodu.Jsou částečně zakrmeny. Cena 1500Kč/ks. Odběr asi za 1-2 týdny.
Valašské Meziříčí, Krhová 121, tel: 724 758 774

Statistika průměrného výnosu (jde o velmi nízké číslo v ČR cca 10 kg) vycházející z podzimního hlášení je opravdu nesmysl. Vzít výnos z roku a podělit ho počtem včelstev, včetně dorostlých oddělků (záloha na úhyny, na jarní výměnu matek, na dvouvčelstva, na rozšiřování atd.- např. já jich mám vždy na počet matečních včelstev 50 - 60%), nedá nic jiného než nesmysl - a to vím, že mnoho včelařu ze strachu z FÚ uvádí jen cca polovinu výnosu.
A to jsem pominul vychcánky, jež hrabou i na dotaci!?

Dnes jsem sundal včely z medníku a teď mám plno včel venku na letáku.
_____________________________________________________________

V jakém úlu včelaříte? Pokud máte nástavkový úl ( nízkonástavkový ), nevidím důvod, proč by jste měl tuto dobou zužovat. Připravujete se tím o větší množství dlouhověkých zimních včel ( zvláště, jsou-li včelstva v nízkonástavkových úlech ).

Pokud včelaříte v dvouprostorových úlech, podletní zúžení se na zimní síle zpravidla nijak neprojeví. Včely, které vyléhávají mimo úl, během týdne umřou. Jestli máte nějaká velmi slabá včelstva, využijte tyto ,,přebytečné,, včely tak, že z nich uděláte smetenec, kterým posílíte nedostatečně silné včelstvo. Také lze silnější smetenec ( alespoň 1 kg ) využít na tvorbu nového včelstva, máte-li k dispozici oplozenou matku.

S pozdravem...M. Václavek...

Včely na letáku : Pokud máte jenom starý úl cca 11 nebo 12 rámečku o průměru 39x24, je to rozhodně málo. Včely by měly zimovat alespoň na cca 22 rámcích uvedené velikosti. Malý neodvětráný prostor nutí někdy včely vyset na letáků. Při velkým počtu - síle včelstva je také řešením smetec.
Formidol : Rozhodně má smysl, ale musí se postupovat přesně podle popisu. Ten účinkuje pouze krátkodobě. Poté bude nutné použit desky Gabonu, tak jak to bylo uvedeno v posledním čísle Včelařství. N e s m í tam být déle než 30 dnů !

Je to již zavrhnutý systém i když má přednosti vhodné pro staré včelaře nebo invalidy kdy se v něm může pracovat vsedě v moderních úlech nástavkových je práce mnohem rychlejší

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jojo <jozef.kultan/=/post.sk>
> Předmět: zaciatok
> Datum: 16.7.2008 14:13:03
> ----------------------------------------
> Chcem zacat vcelarcit.Chcem sa opytat ci je vhodny ul zadovak.
>
>
>

Plně s Vámi pane Václavku souhlasím. Nešlo mi o FÚ, to jen na okraj k chlubilům.
Předložil jsem tuto otázku z praktického hlediska. Výpočet průměru pro zářijovou statistiku. Jen z vytočených včelstev? a co s těmi, které uhynuly nebo se v době řepky vůbec nedostala do medníku a potom už snůška nebyla. Možná si řeknete, že vás nějaká hlášení nezajímají. Není to výmysl dneška, v knihovně máme statistiky, kdy o nějakém Svazu nebylo ani ponětí /statistiky jednotlivých hejtmanství - a jsou to zajímavá čtení/.Mnozí včelaři uvádí jen ta nejlepší včelstva nebo nahlásí nulu. Když tento průmšr vynásobím počtem včelstev, pak je to nepravda a jen hausnumero.
Pochopitelně dělám taková chovatelská opatření, abych dosáhl nejlepších a nejekonomičtějších výsledků, ale co s tím ošidným průměrem.Včelaři se mě ptají a já bych měl konkrétně odpovědět.

Dnes jsem sundal včely z medníku a teď mám plno včel venku na letáku. Nemám udělat nějaký smetenec, nebo dát nějaké ráměčky do medníku. Dnes jsem již dal desky s Formidolem a nevím jestli to bude účinné. Díky za rady.

Vývoj zadováků skončil před 20 - 30 lety s nástupem nástavkových úlů. Pokud
by se v nich mělo dneska s dnešními včelstvy včelařit, musely by se upravit.
Za prvé by se musel zvýšit jejich objem, až na dvojnásobek, na minimálně 40
rámků 39x24, jinak většinu času v létě by se nedělalo nic jiného než
opatření proti vyrojení z nedostatku prostoru. Za druhé musely by se upravit
pro potřeby dnešního léčení a diagnostiky, aby bylo možné sledovat spad
roztočů bez kontaktu se včelami, léčit formidolem atd. Muselo by se vymyslet
a zavést velkoobjemové krmítko, aby krmení na zimu se nemuselo dělat na
dvacetkrát 0,7 litrovou lahví. A velké problémy v současné době dělají v
tepelné izolaci úlů mravenci.

Takto upravené zadováky by se hodily buď jako okrasné úly na nějakou
parkovou zahradu, třeba zvenku upravené jako kláty případně v nějakém
okrasném včelíně. Nebo v případě, kdy včelař má problémy se zdviháním
těžších věcí a s chůzí, u dobře umístěných zadováků se při ošetřování
včelstev jen sedí a manipuluje jen s jednotlivými rámky. To je sice možné i
u nastavkových úlů, ale připadá mi, že tak trochu oklikou, nástavky s rámky
se stejně musí nějak z úlu sundávat, včelař pracovat vestoje nebo vstávat a
zase sedat. Sice nízkonastavkové úly mají i zaplněné nastavky s rámky
poměrně lehké.... U nástavkových úlů v případě špatného zdravotního stavu
vychází jako nejlepší varianta zvedání nastavků pomocí nějakého mechanického
hejblete, jeho položení někde na pracovní plochu a teprve tam pohodlné
manipulování s jednotlivými rámky.

Jinak ošetřování včelstev v zadovácích je časově 5 - 10 x náročnější než
ošetřování včelstev v nastavcích, nehodí se tedy v případě, kdy se po
včelaření požaduje ekonomická návratnost a v případě většího počtu včelstev.
Nehodí se taky varianta vyučit se včelaření na levně získaných starých
zadovácích a potom přejít na nové nástavkové včelaření, protože ošetřování
je odlišné a spousta návyků z včelaření v zadovácích je při včelaření v
nastavcích zbytečná, jen zdržuje nebo dokonce mírně snižuje výnosy.

Takže zadováky ano, ale jen v málo případech a potom s hodně upravenými úly.
V převážné většině případů je dneska mnohem vhodnější začínat včelařit s
nastavkovými úly než s zadováky, třeba i darovanými.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jojo" <jozef.kultan/=/post.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 16, 2008 2:12 PM
Subject: zaciatok


> Chcem zacat vcelarcit.Chcem sa opytat ci je vhodny ul zadovak.

Včelařit se dá v ledasčem. Úl medu nepotí, ale významně ovlivňuje efektivitu včelaření. V různých úlech se dá vyprodukovat stejné množství medu ale z rozdílnou složitostí a nákladovostí ( odlišný počet včelstev, množství zásahů do včelstva, délka zásahů, charakter zásahů, produktivita včelstev ).

Pokud chcete včelařit racionálně, tedy efektivně, s minimem zásahů a maximem medu, s nízkými náklady, velkou rentabilitou, se silnými a zdravými včelstvy... doporučuji si pořídit nástavkový úl. Pokud chcete včelařit opravdu s velmi silnými včelstvy, pak uděláte nejlépe, když si pořídíte tenkostěnný nízkonástavkový úl ( Optimal, Langstroth ). Zadovák je spíše jen taková ,,hračka,, pro staré včelaře.

S pozdravem...M. Václavek...

Chcem zacat vcelarcit.Chcem sa opytat ci je vhodny ul zadovak.

Zprůměrňování všech včelstev je dost relativní. Nelze směrodatně uvádět oddělky a produkční včelstva společně v jednom souboru statistických vzorků. Spíše než průměr všech včelstev je zajímavější a přínosnější střední hodnota jednotlivých skupin včelstev ( produkční včelstva, oddělky, kombivčelstva ). Já preferuji uvádění průměrných nákladů a výnosů souvisejících s provozem jednoho kombivčelstva.

KOMBIVČELSTVÍ ( dříve jsou používal pojem souvčelství ) je pojem označující běžně soustavu dvou včelstev ( produkční (kmenové) včelstvo + oddělek ) vzájemně na sobě závislých ( produkční včelstvo na jaře poskytne materiál na tvorbu oddělku, který na podzim poslouží k posílení a výměně matky včelstva kmenového ).

Já včelařím jen s kombivčelstvy, tím pádem každým rokem vyměním všechny matky. Netvrdím, že plné kombivčelstevné včelaření má tak velký efekt na zvětšení výnosů, aby to převážilo zvýšené časové náklady ( souvisejících s chovem matek ). Já jsem malovčelař a můžu si tento luxus dopřát, protože času k chovu matek mám dostatek ( nehledě na to mě výchova matek baví, přináší mi velký prožitek ze včelaření... chov matek je poezie včelaření ). Každopádně mám s jednoročními matkami jistější snůšku a nemám komplikace s nečekanými tichými výměnami. Ale kdybych byl velkovčelař, během daného roku bych kombi-chov udržoval u první poloviny včelstev, další rok u poloviny druhé ( = půlené kombivčelaření ). Tříleté matky se vyznačují poklesem plodnosti a to si u velmi silných včelstev nemůžu dovolit.

Oddělky nekrmím, po vytočení na ně nasadím medné komory z produkčních včelstev. Zpravidla na celé kombivčelstvo spotřebuji 24 kg cukru. Kdybych bych měl uvést průměrné množství zkrmeného cukru na všechny včelstva, jedná se tedy o 12 kg cukru na jedno včelstvo. Průměrně jednomu kg zimních včel ( = 10 000 včel ) poskytnu 5 kg cukru. Na každé 1 kg vytočeného medu zakrmím v průměru 0,3-0,2 kg cukru. Nemyslím si, že mám velkou spotřebu cukru.

Jindřich Boháč v ČR zavedl dvoumatečné včelaření, stal se jeho hlavním propagátorem. Boháč včelařil dvoumatečně kvůli zvýšení medného výnosu. Zkušenosti však ukázaly, že dvojvčelstva sice vedou ke zvýšení průměrného medného výnosu na jednotlivé produkční včelstvo, ale ne produktivity práce, jak se prve myslelo. Uváděné 3-4násoné zvýšení medného výnosu neodpovídá skutečnosti. Naopak často se stává, že dvoumatečná včelstva nedají ani takový výnos jako dvě průměrná včelstva jednomatečná. Příčin je více. Když pominu skutečnost, že za mnohé snížení výnosu může latentní rojová nálada ( rojová nálada, která se neprojevuje zakládáním matečníků a vyrojením, ale jen celkovou sníženou aktivitou včelstva vlivem nadbytku anatomických trubčic... tento jev se díky chovu ,,nerojivých,, včel objevuje v současnosti poměrně dost hojně ), zbývá toto:

Blud o mnohonásobném zvýšení produktivity včelstev vznikl na základě nesprávných interpretací Bretschových a Farrarových tezí. Dvakrát silnější včelstva ( pokud se nedostanou do rojové nálady ) mají opravdu více jak dvakrát větší medný výnos ( podle roku a snůšky i 2-3x zvětšený oproti standartu slabších včelstev ). Souvisí to s tím, že jdou pomaleji do síly...jejich vrcholová síla se tak zásadně neliší od síly zimní. V důsledku toho na jaře nejsou krmičky tolik zatížené výchovou plodu jako u slabých včelstev, což jim umožňuje krmit larvy kvalitnější potravou, jež má za následek vznik včel dožívajících se vyššího věku, tedy vytvoření i početnějšího společenství. To společně s efektivnějším vytvářením vhodného mikroklimatu u plodového tělesa umožněného větší biomasou dělnic, dále společně s nižším počtem vychovaných buněk plodu na jednotku včel ( např. tisíc včel ) a vyšším podílem létavek ve včelstvu vede k nižší spotřebě zásob a vyššímu výnosu na jednotku včel. Taková včelstva ušetří spoustu medu na výchově plodu.

Dvakrát silnější včelstva při správném vedení poskytnou více jak dvakrát tolik medu.
To však neplatí pro dvoumatečná včelstva!!! Dvojvčeltva mají dvakrát větší plodovou plochu než je obvyklé. Při rozvoji je třeba na ně nahlížet jako na dvě včelstva, která se vzájemně podporují. A právě proto dojde k urychlenému růstu plodových ploch, nicméně čímž se však vyruší efekt silnějších včelstev ( neprojeví se dlouhověkost letních včel a věci s ní spojené ). Proto nelze od dvoumatečných včelstev očekávat průměrný výnos více jak dvakrát tak vyšší než je tomu tak u průměrných jednomatečných včelstev. Mimo jiné dvojvčelstva valnou většinu předjarní a časně jarní snůšku proplodují, přitom špičková jednomatečná včelstva v tuto dobou vyprodukují i přes 20 kg medu ( a při řepce minimálně dvakrát tolik ).

Dvoumatečné včelaření nevede ke zvýšení rentability a efektivity provozu. Dle mého názoru se vyplatí jen v při vytváření nového produkčního včelstva, kdy je potřeba větší množství plodu, které dvoumatečné včelstvo bez problému poskytne.

S pozdravem...M. Václavek...

Ustredni spolek pro kralovstvi ceske pristoupil za clena -Hospodarske spolecnosti-.Zalozen fond pro zalozeni vzorneho vcelinu a vlastniho domu.Od posledni schuze(3mes.)pristoupilo k ustredi 19 vcelarskych 12 hospodarskych spolku.Stezovano ze ze 400 spolku hospodarskych pristoupilo pouze 12 ac v prvni rade na rozkvetu vcelarstvi jim zalezeti musi.

Zemrel Josef Mikulas Boleslavsky ve veku 62veku sveho. Spolecnikem nakladatelske firmy Mikulas a Knnap.Zalozili casopis Vcelar,redaktorem do r.1883.Bohuzel okolnosti prinutili jej vzdati se se verejne cinnosti i ucastenstvi pri vydavani-Ceskeho Vcelare-

Sjezd a vystava v Chrudimi se i v nepriznive dobe nebezpeci cholery nade vse ocekavani vydarila,nikoliv vsak recene sjezdy.Konstatujeme to s politovanim.Bylo by chybou velikou,kdyby ututlali to meli.Nepritomnost svou omluvili pisemne dp.Buchar a jednatel ustr.spolku V.Svarc.

Sjezd 37. nem-rak-uherskych vcelaru v Pesti,vznikl spor v otazce parthenogenese.

Děkuji všem přispěvatelům za podnětné návrhy jak kyselinu získat. Uspěl jsem u fy Eurošarm s.r.o., zašlou 20 l kanystr i s dopravou za cca 1600,- Kč
Pepča

Chlubme se velkými čísly, FÚ bdí!!
-------------
Svobodu slova si cením víc, než pár korun daní co FÚ za včely posílám. Oproti jiným podstatným částkám. :-)
Nesměšujme výnos ze včel pronásobený nějakou cenou s příjmem, natožpak se ziskem. Tedy po odpočtu nákladů.
Zatím snad se počítají náklady pušálem 80%.
Takže i když vytočím tunu a neprodám ji, tak se nic neděje.

Pokud by FÚ zajímaly peníze okolo včel, tak navštíví výkupce medu.
Ze své pravomoci je může požádat o informace za několik let nazpátek. A podle zjištěných informací může poplatníky zpětně dodanit a případně i penalizovat.

A pokud jsem si všiml, tak většina výkupců, po té co vykoupily všelijaký med, si velmi pečlivě eviduje od koho lije med do kterého sudu.

Takže spíše by pak varování mělo znít: "Pozor, neprodávejte tam, kde si vás poznamenají!" :-)
Takže bacha, nezanechá stop, mlčí jako hrob.
Karel

Dobrý večer.
Již mám také vytočeno a první dávku krmení odbytou.Některá včelstva se vytáhla, ale jinak nic moc, horší než bída.
Výpočet průmšrů vytočeného medu je v podstatě jasný. Sleduji však, že většina včelařů uvádí číslo které vytočil od mnohých včelstev, možná i od většiny nebo opravdu uvádí průměr ze včelstev, které vytáčel Domnívám se však, že skutečnost je trošku jiná. Průměr /aspoň na podzim pro úřady/ by se měl vypočítávat ze včelstev, které v minulém roce krmil pro snůšku v příštím roce nebo které aspoň zazimoval. Když spojím silný oddělek se včelstvem, je vytočený med z jednoho nebo dvou včelstev? Když vytvářím dvou či vícematečné včelstvo /jak doporučuje Farrar/ a vytočím např. 100 kg, je to jen od jednoho včelstva? Oddělek zbaštil nejméně 10 kg cukru a včelstvo 15, tak 30 kg medu nic moc. A letos hodně včelařů, řekl bych většina, měla snůšku jen z poloviny včelstev,ostatní se ani nedostala do medníku, když byla snůška.Někdy to vyjde a jindy zase ne, jsou léta rekordní jindy ne, zase jen průměr Snad by se měl počítat průměr -cukr: med - 1 : 2 nebo 1 : 4.
Chlubme se velkými čísly, FÚ bdí!!

Kyselinu mravenci (KM) kupuju normalne v lekarne, litr za 200,- (byl za 100).
Do desek formidolu naperu injekcni strikackou KM do vsech der co se tam vejde, az KM z toho skoro kape. A desky tam nenecham rozezrat, vyndam je vcas nez to zacnou zrat. Po opetovnem doliti KM muzu znovu pouzit. Uz jsem pouzil 4x.

Kyselina mravenčí je chemikálie, tudíž ji prodávají prodejci chemikálií. Dá
se objednat přes lékárníky, ti obvykle kontakt na prodejce chemikálií mají,
nebo rovnou u prodejců. Ti se najdou na internetu pod heslem prodej
chemikálií a podobnými hesly. Obvykle ale se na rozdíl od lékáren pro
kyselinu musí osobně zajet, je problém chemikálie posílat poštou. S kontakty
bývá problém, pokud jsou starší než tak dva roky, hodně často už pak
neplatí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 15, 2008 8:59 AM
Subject: spad kletíka včelího po Formidolu


> Letos jsem poprvé instaloval podložky pod zasíťovaná úlová dna a počal
> pravidelně sledovat spad kleštíka. Po aplikaci desek Formidol jsem měl
> podložky plné vaty z rozkousaných desek a podložka byla tím pádem
> nečitelná. Nabízí se dvě možnosti. Aplikace kyseliny mravenčí jinou
formou,
> nebo desky formidol uzavřít do "klece" tak, aby k nim včely neměli
přístup.
> Zvažuji obě formy použití. Na stránkách této konference se v minulosti
> objevila zmínka o dodavatelích kyseliny mravenčí. Nemohu to ale nalézt.
> Může to někdo zopakovat?? Prosím, prosím, smutně koukám.
> Za odpověď předem děkuji. Pepča

Polabí - Pečky
U nás právě rozkvetla slunečnice, včelky intenzivně létají a vracejí se celé
žluté od pylu. Tak čekám, jaká bude snůška ze slunečnice. HaF


----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 15, 2008 12:01 PM
Subject: Re: vytáčení


> Škoda, že se počasí zkazilo.
> Před týdnem jsem zaznamenal producenty medovice v okolí mého stanoviště a
> také silnější přínos. Teď vlivem deště a chladného počasí medovicová
> snůška
> zmizela a včely už jen paběrkují na jeteli. Příští týden jdu vytáčet a
> krmit.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3268
> (20080715) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>

Škoda, že se počasí zkazilo.
Před týdnem jsem zaznamenal producenty medovice v okolí mého stanoviště a také silnější přínos. Teď vlivem deště a chladného počasí medovicová snůška zmizela a včely už jen paběrkují na jeteli. Příští týden jdu vytáčet a krmit.

S pozdravem...M. Václavek...

Zdravím,
kyselinu mravenčí lze objednat u fa Eurošarm, mailová adresa :
ceralova.helena/=/eurosarm.cz. Dodávají min. množství v kanystru 20 l,
přivezou, cena i s dopravou cca 1 300,- Kč.
HaF


----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 15, 2008 8:59 AM
Subject: spad kletíka včelího po Formidolu


> Letos jsem poprvé instaloval podložky pod zasíťovaná úlová dna a počal
> pravidelně sledovat spad kleštíka. Po aplikaci desek Formidol jsem měl
> podložky plné vaty z rozkousaných desek a podložka byla tím pádem
> nečitelná. Nabízí se dvě možnosti. Aplikace kyseliny mravenčí jinou
> formou,
> nebo desky formidol uzavřít do "klece" tak, aby k nim včely neměli
> přístup.
> Zvažuji obě formy použití. Na stránkách této konference se v minulosti
> objevila zmínka o dodavatelích kyseliny mravenčí. Nemohu to ale nalézt.
> Může to někdo zopakovat?? Prosím, prosím, smutně koukám.
> Za odpověď předem děkuji. Pepča
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3267
> (20080714) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=27587
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=27619&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Josef Křapka napsal(a):
> Letos jsem poprvé instaloval podložky pod zasíťovaná úlová dna a počal
> pravidelně sledovat spad kleštíka. Po aplikaci desek Formidol jsem měl
> podložky plné vaty z rozkousaných desek a podložka byla tím pádem
> nečitelná. Nabízí se dvě možnosti. Aplikace kyseliny mravenčí jinou formou,
> nebo desky formidol uzavřít do "klece" tak, aby k nim včely neměli přístup.
> Zvažuji obě formy použití. Na stránkách této konference se v minulosti
> objevila zmínka o dodavatelích kyseliny mravenčí. Nemohu to ale nalézt.
> Může to někdo zopakovat?? Prosím, prosím, smutně koukám.
> Za odpověď předem děkuji. Pepča
>
>
>

Letos jsem poprvé instaloval podložky pod zasíťovaná úlová dna a počal pravidelně sledovat spad kleštíka. Po aplikaci desek Formidol jsem měl podložky plné vaty z rozkousaných desek a podložka byla tím pádem nečitelná. Nabízí se dvě možnosti. Aplikace kyseliny mravenčí jinou formou, nebo desky formidol uzavřít do "klece" tak, aby k nim včely neměli přístup. Zvažuji obě formy použití. Na stránkách této konference se v minulosti objevila zmínka o dodavatelích kyseliny mravenčí. Nemohu to ale nalézt. Může to někdo zopakovat?? Prosím, prosím, smutně koukám.
Za odpověď předem děkuji. Pepča

Jak ty viry uvidíš strč úl do auta a odvez k panu doktorovi

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JD <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vyt??en?
> Datum: 15.7.2008 08:27:41
> ----------------------------------------
> Aleš:
> Nepříjemně mne překvapila velká rozdílnost včelstev.
> ---------------------
> Podívej se u těch slabších zda tam nemáš nějaký vir - u nás to na to vypadá
> (situace velmi podobná).
> Loni v prosinci jsme některá včelstva spojili s oddělky - až na vyjímku to
> byla pak ta silnější, bez stop viróz s lepším výnosem. Ale je to jen
> jednoletá zkušenost.
>
> A pokud jde o nektarodárné rostliny, o kterých to včely zjevně nečetly a
> tudíž na ně nelétaly - stalo se nám totéž, ale s lípou... 10 metrů před úly
> a včely to fičely kolem květů někam do dáli...
>
>
>

Dotace je 50 %.

Pro Martina - ten malý medomet za 5.000 je naopak super záležitost (tak do ± pěti včelstev): je nerezový, sladný, lehký, ... a hlavně relativmě levný. Chce to k němu udělat podstavec a přikurtovat ho ráčnou, aby neházel (Flakatoši - kdyžtak pošli mejl - ukážu Ti fotky).

Jen bych trochu zapochyboval o možnosti udělat z něj stáčecí nádobu - ve spodku má "ďůlek" nahrazující dolní ložisko osy. A to je namazané vazelínou - tudíž med se nesmí dostat do jeho úrovně. Dno je konické při vytáčení to není problém. Při stáčení by se to muselo vymýt a pak zase namazat...

Aleš:
Nepříjemně mne překvapila velká rozdílnost včelstev.
---------------------
Podívej se u těch slabších zda tam nemáš nějaký vir - u nás to na to vypadá (situace velmi podobná).
Loni v prosinci jsme některá včelstva spojili s oddělky - až na vyjímku to byla pak ta silnější, bez stop viróz s lepším výnosem. Ale je to jen jednoletá zkušenost.

A pokud jde o nektarodárné rostliny, o kterých to včely zjevně nečetly a tudíž na ně nelétaly - stalo se nám totéž, ale s lípou... 10 metrů před úly a včely to fičely kolem květů někam do dáli...

Taká jsem tento víkennd vytočil a zahájil zazimování(krmení a vložení gabonů - pojištěno mravenčí). (Liberecko 330m/m).
Již 3 rokem nic moc - průměr 25 kg (v 2005 jsem měl 47 kg).
Šel jsem na to, protože jsem minulý týden nenašel žádné stopy po medovici, předpověď hlásila 14 dní chladno a včelstvo na váze ubylo za týden o 3,5 kg. (Tak raději vytočit a co nejdříve začít léčit, aby se to neprošvihlo jako loni).
Nepříjemně mne překvapila velká rozdílnost včelstev.
1/4 - velmi silná, výnos cca 60kg, plodu přes 2 nástavky.
1/2 - slabší či slabá, výnos 10-20 kg, plodu 3-5 rámků.
Co mne na stávající situaci štve je, že se nám poslední dobou stále zkracuje sezona - ze 3,5 měsíce byla letos jen cca 2,5 měsíce a k tomu od půlky května do půlky června sucho.
Pokud to tak půjde dál půjdu do dvojáků (už nějaké pokusy činím) - protože snůška na trvalém stanovišti bude jen v květnu a kočování mne zatím neláká.
Pozn.: Nevím jestli jste si toho také někdo všiml - měl jsem poprvé 100 m od včel řepku, tak jsem jásal, jak se poměju, ale chodil jsem se na ní koukat a neviděl sem na ní ani včelu !! a v jarním medu také nebyla (charakteristická vůně ani rychlá krystalizace se nedostavila)- prý stávající odrůdy včely nelákají.

Když je řeč o pastování medu, nemá někdo zájem o hliníkové konve s hliníkovým petlovým víkem? Za lidovou cenu v kraji Mladé Boleslavi na emajl : tvpohoda/at/volny.cz jsou k dispozici asi 4 ks.

...za sezonu v průměru 20 kg.

U mně taktéž. 30 kg v průměru a z toho asi 8kg tmavého. NV asi 300 m.n.m. Plodu dostatek. Asi bude tuhá zima. Začnu přikrmovat a léčit. pt

Okres Jindř.Hradec ,630 m v neděli jsem skončil s vytáčením.Pro sucho nebyla skoro žádná medovice.Výnos za sezonu v průměru 20 kg.Od 5.června nebyla žádná snůška,jen paběrkování a váha ubývala.Na rámkách 39x28 nad plodem všechny zásoby vybrané,ale zakladeno ze 14 rámků 12 skoro u všech včelstev.

A jaka je ta cena te dotace je presne urcena nebo se pocita procentualne z ceny. No na 1-2 včely ten za 5000 staci ne.

Jen bych doplnil, že těch dvacet tisíc nemusí být cena přímo toho medometu,
ale celkové faktury, takže například (vymyšlené cifry) medomet za 17 000 +
odvíčkovací nerez zařízení za 4 000 již podmínky pro dotaci splňují...
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Martin" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 14, 2008 6:55 PM
Subject: Re: Doatce na medomet.


Nemýlíte se v té části týkající se finanční výše. Pokud chcete medomet, tak
dle NV jeho cena musí být alespoň 20.000 Kč. Dotaci stihnete dostat ještě
letos. Pokud můžu poradit, kupte si již medomet nový a moderní s použitím
zmiňované dotace /cena 5000 Kč o modernosti nesvědčí/.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3266 (20080714)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Nemýlíte se v té části týkající se finanční výše. Pokud chcete medomet, tak dle NV jeho cena musí být alespoň 20.000 Kč. Dotaci stihnete dostat ještě letos. Pokud můžu poradit, kupte si již medomet nový a moderní s použitím zmiňované dotace /cena 5000 Kč o modernosti nesvědčí/.

Na dotaci na medomet už je asi pozdě, ale asi bych ji nemohl dostat, jestli se mýlím opravte mě. Pokud bych zakoupil nový medomet za cenu cca 5000,-od firmy Sedláček viz. odkaz http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelarsky_obchod.php?id=1203620684 tak by se to asi na to nevztahovalo , protože je dotace určena jen pro nákup zboží pro celkovou cenu cca 20000,- nemýlím-li se.

Nevylije se. Když ty vložky udrží při kvašení v konvi přetlak, třebas
mírný, tak se voda nevylije. Jestli se ale dneska ty vložky vyrábí a jestli
ty dnešní konve mají tak silné stěny jako ty moje staré. Obávám se, že pokud
budou stěny plastové konve tenčí, pod hmotností medu při otáčení by stěna
mohla pracovat a po mnohonásobném průhybu po delším otáčení povolit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 14, 2008 4:33 PM
Subject: Re:


Jde o pevné uzavření víka Skus plastovou konev naplnit vodou a kutálet ji po
zemi jestli se nevylije tak to půjde

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 14.7.2008 10:35:04
> ----------------------------------------
> Proč je to nepoužitelné pro plastové konve? Jako že jsou méně přesné než
ty
> hliníkové a házelo by to?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Michal Pol" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 14, 2008 9:34 AM
>
>
> > Ano, to je známé řešení. Pro plastové konve ale nepoužitelné.
>
>
>
>

Jde o pevné uzavření víka Skus plastovou konev naplnit vodou a kutálet ji po zemi jestli se nevylije tak to půjde

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 14.7.2008 10:35:04
> ----------------------------------------
> Proč je to nepoužitelné pro plastové konve? Jako že jsou méně přesné než ty
> hliníkové a házelo by to?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Michal Pol" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 14, 2008 9:34 AM
>
>
> > Ano, to je známé řešení. Pro plastové konve ale nepoužitelné.
>
>
>
>

Míchačky typu vibrační roviny s úchytem se velmi osvědčily pro promíchávání barevného pigmemtu v základech pro míchání barev. Míchačky tohoto typu ale i přesto, že jsou technicky ne nerez, pro jeden obal a tím celkem nic převratného, drahé. (přes 100 tis. Kč bez DPH) Dražší používají točivý pohyb bez vibrace nebo s vibrací a mají již zabudovaný i frekvenční měnič.

Samotné rovnoměrné rozmíchání pigmetu by mohlo znamenat, že lze řízenou krystalizaci provést.

1)Vibrační deska je něco jiného než právě tato míchačka, desku jsem si pokusně sestrojil výrobce Stavostroj s 1250 - 5000 N odstředivé síly. (nastavitelný excentr na obou stranách mororu) Používá se na třídičkách a u starších způsobů vibrace betonu atp.

Výsledek. Je vhodný pro odloučení vzduchu a vzduchových kapes. Není vhodný pro dlouhodobé studené rozbíjení zkrystalizovaných kusů, ale na "vlažnou" řízenou krystalizaci (očkování tekutého medu) v objemu asi do 1 tuny(záleží i na výkonu motoru) s odpovídající stolicí a nádoby ano. Nepočítat stím ,ale že by to šlo provádět někde v budově nebo poblíž, protože jde o dopravdy vibrace, které dokážou bez protivibračního prvku na kterém celý stroj leží narušit i základy domu.

2)Něco jiného tak vibrační míchačka jak jsem napsal v úvodu. Ta má zařízení ztlumující vibrace a jde o přesné upnutí, zavěšení a utlumení vibrace. Utlumení se řeší jako s tlumiči v autě nebo u automatických praček. To jsem plně ale netestoval.

Přemýšlel jsem o tom, mimo jiné vyrábíme "vibrátorky", tedy el.motorky do ABS s excentrem na hřídeli.

Taký "vibrátorík" je šikovná vec, ale ten sa používa na radostnejšie veci.

Všelijaké "udelátka" sa dajú používať na krémovanie- pastovanie vhodného medu, ale podstata krémového medu spočíva v jeho jemnej konzistenci, ktorú dosiahneme len v tekutom mede, ktorý naočkujeme a postupne premiešavame do nádoby s tekutým medom, v ktorom kryštáliky naberajú na seba ďalšie, až kým nevznikne pastová konzistencia medu. Technologický postup premiešavania medu je dôležité z hľadiska rozbíjania väčších kryštálikov na úplne malé, čím dosiahneme lahodný, jemný a netečúci krémový med. A to žiadnym vibrátorom a točením celej kaňvy nedosiahneme. Prirodzene skryštalizovaný med nemôžem považovať za krémový med.

Já mám pod víko ještě polyetylénové vložky, které těsní. Kolečka by asi
musela být gumová, protože povrch těch konví není na rozdíl od hliníkových
úplně rovný. Nebo by se musela konev chytit do držáku s ložiskem a otáčení
dělat přes ten držák, ne kolečky přímo na konev. Ale to jsou všechno jen
teorie.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 14, 2008 11:05 AM


> Nepoužitelné především proto, že víko při převrácení konve netěsní. A při
> otáčení by to bylo ještě horší.

Stonjek napsal:
>Milý Bronislave, dovolím si s tebou nesouhlasit. V loňské situaci by byl VMS úplně k ničemu. Jednoduše proto, že drtivá většina včelařů Internet nepoužívá, ve Včelařství, které dostává téměř každý, bylo dostatečně silné varování a v dostatečném časovém předstihu a co to bylo platné!!! Navíc situace s VD se lišila již v malých vzdálenostech. VMS jsou prostě zajímavé, možná nějak použitelné informace, ale pro včelaře, který chce zdárně vyzimovat platí pouze jediná rada" spoléhat pouze na sebe a hlavně něco o tom vědět. Tenhle společný "svazácký" přístup mě prostě nic neříká. Zdraví R. Stonjek

VMS je především pro včelaře, kteří spoléhají hlavně na sebe a chtějí o tom něco vědět. Má jim poskytnout doplňkové informace k vlastnímu rozhodnutí. Pokud vidím, že roztoči začínají padat v míře vyšší než obvyklé v různých částech ČR, můžu např. zvýšit počet monitorovaných vlastních včelstev, zkrátit interval sledování nebo si dát práci s důkladnějším sledováním trubčího plodu. Zatím jsme tu měli systém léčení založený na rozhodování v centru. Včelaři jsou zvyklí pasivně čekat na pokyny shora. To já považuji zas "svazácký" postup.

myslím že by byl problem s tesnosti vika... navic jsou ty plastove
kyble vetsinou do "kónusu" tak by to asi sjizdelo z kolecek dolu.....
(ale to by slo vyresit)

petr j.

Radim Polášek napsal(a):
> Proč je to nepoužitelné pro plastové konve? Jako že jsou méně přesné než ty
> hliníkové a házelo by to?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Michal Pol" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 14, 2008 9:34 AM
>
>
>
>> Ano, to je známé řešení. Pro plastové konve ale nepoužitelné.
>>
>
>
>

Nepoužitelné především proto, že víko při převrácení konve netěsní. A při otáčení by to bylo ještě horší.

Proč je to nepoužitelné pro plastové konve? Jako že jsou méně přesné než ty
hliníkové a házelo by to?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 14, 2008 9:34 AM


> Ano, to je známé řešení. Pro plastové konve ale nepoužitelné.

Navazuji na můj předchozí příspěvek.

Nechci znevažovat, ale také nadhodnocovat význam VMS. Včelaři by si měli uvědomit, že i když mají v blízkosti včelnice pozorovací stanici VMS neznamená to, že u vlastních včeltev nemusí provádět monitoring. VMS je pouze prvním varováním. Druhým a rozhodujícím varováním je zvýšený nález u vlastních včeltev, což je teprve argument k mimořádnému léčebnému opatření. Bylo by zbytečné léčit zdravé včely, mino jiné proto každý rozumný včelař varroamonitoring provádí.

VMS je významným přínosem pro řešení situace zamoření varroázou. Doufám, že vzbudí vyšší zájem o provádění monitoringu i z řad včelařů, kteří jsou líní, a tak dosud ( jak jim mimo jiné nařizuje zákon ) nečiní. Mnohé starší typy úlů znesnadňují sledování spadu, což znatelně přispívá k jeho neprovádění. Mladší včelaři by se takových úlů měli bez milosti zbavit a pořídit si racionální úlový systém. Varroadno je nejen pro monitoring velkým přínosem.

S pozdravem...M. Václavek...

Myslím, že každý včelař by měl v zájmu zdraví včelstev na každém svém stanovišti provádět varroamonitoring. Kvůli reinvazi se situace může nečekaně vyvíjet, proto se vyplatí aktuální stav zamoření v rizikových měsících ( červen-září ) stále sledovat. Včasným přeléčením ( Gabon, kyselina mravenčí ) se předejde možné zkáze. Nelze se spoléhat na ostatní včelaře, kteří monitoring provádějí. Množství roztočů na jednotlivých stanovištích ( i jednotlivých včeltev ) se mohou znatelně lišit, i když jsou relativně blízko sebe.

S pozdravem...M. Václavek...

Ano, to je známé řešení. Pro plastové konve ale nepoužitelné.

http://www.sweb.cz/JJVCELA/Michadlo_soubory/michadlo.htm

Zajímavé řešení vymyslel pan Jindra
http://www.sweb.cz/JJVCELA/Michadlo_soubory/michadlo.htm

S pozdravem...M. Václavek...

Přemýšlel jsem o tom, mimo jiné vyrábíme "vibrátorky", tedy el.motorky do ABS s excentrem na hřídeli. Mohlo by to snad fungovat. Budu rád za informace o pokusech.

Letos jsme to pastovali klasicky, spirála ve vrtačce Narex.
A protože jsem se k vytáčení dostal pozdě, med byl hodně připravený, vrtěli jsme jen asi 4x během týdne a pak pořádně během stáčení.
Ono to sice zatuhne, ale dobrá a výkoná vrtačka to rozhněte do lívancového těsta. Takže to mi taky nakonec přišlo dost bezobslužné. Udělali jsme dvě vytáčení, poprvé dva 35l hoboky a podruhé 3. Řekl bych, že při tomto množství výrobu udělátka zatím odkládám. Výhodu by to mělo, že by nádoba byla uzavřená.
Ale doufám, že příští rok bude lepší.:-)

Přátelé,

zajímalo by měm, co si myslíte o možnosti pastovat med pomocí vibračního stolu. Myslím tím, zjednodušeně, připevnit celou konev na vibrační stůl, přidat časový spínač a několikrát denně ji protřepat.

Zkoušel už to někdo?

Vím samozřejmě o všelijakých metodách pastování, ale nic mi nevyhovuje. Potřebuji něco bezobslužného a vhodného pro plastovou konev.

mp

Milý Bronislave, dovolím si s tebou nesouhlasit. V loňské situaci by byl VMS úplně k ničemu. Jednoduše proto, že drtivá většina včelařů Internet nepoužívá, ve Včelařství, které dostává téměř každý, bylo dostatečně silné varování a v dostatečném časovém předstihu a co to bylo platné!!! Navíc situace s VD se lišila již v malých vzdálenostech. VMS jsou prostě zajímavé, možná nějak použitelné informace, ale pro včelaře, který chce zdárně vyzimovat platí pouze jediná rada" spoléhat pouze na sebe a hlavně něco o tom vědět. Tenhle společný "svazácký" přístup mě prostě nic neříká. Zdraví R. Stonjek

Pokud sledujete spad, je škoda nevložit vaše data do systému.
Spad sleduji u každéhu úlu, ale zatím jsem ani jednoho kleštíka nenašel.
B.V.

Stonjek: > Do Varroa monitoringu přispívat nebudu, protože jeho výsledky jsou v praxi téměř nepoužitelné. Myslím, že důležité je roztoče si každý monitorovat sám a věnovat se tomu.

Nic nemůže nahradit vlastní sledování podložek. Společný monitoring může varovat ty, kteří nesledují spad a monitorujícím dát větší jistotu v rozhodování. Loňské úhyny dokládají, že k přemnožení roztoče došlo na rozsáhlém území, i když jistě existují místní rozdíly. Kdyby loni fungovaly stránky VMS, jistě by mnoho včelařů mělo šanci zachránit svá včelstva. Pokud sledujete spad, je škoda nevložit vaše data do systému. Přes vaši skepsi si myslím, že se na stránky VMS občas podíváte.

Nejde o to číslo, tady jde spíše o to tradované tvrzení, že Gabon se má dávat plošně najednou. To podle mě způsobuje značné problémy, když ne škody.

Tady zaznělo od znalých funkcionářů, že Gabon, Formidol atd. si objednává včelař u své ZO a ta mu to má do 30.6. zajistit.
V tomhle se neorientuji, to je vnitřní záležitost ČSV-SVS, ale podle vlastních zkušeností (nejen s naší ZO) je to poněkud problematické. Funkcionářům se nechce nechat zodpovědnost včelařům a mají snahy je ochránit od omylů.

Proto jsem tak vyjel, vloni dost včelařů a včel odneslo to, že museli čekat, až dá někdo bumážku.

Karel

Ano máte pravdu, můžete vyplnit jakékoliv číslo chcete.

V metodice varoamonitoringu je napsáno že se sleduje spad na podložkách.
-----
Ano je to tam. A zatím tam není sledování napadení trubčiny a děl. plodu atd. Takže jsem rozsvítil červenou zadáním "99". Nic mi to snad nezakazuje.:-)
-----
Vy ovšem uvádíte že jste si v podstatě toto číslo vymyslel jelikož jste objevil napadený plod. Zajímalo by mne jak se tyto hodnoty můžou lišit. Gabon se do včelstev vkládá po nařízení SVS právě proto aby bylo zajištěno plošné nasazení nevím nakolik je taková sólová akce účinná.
------
0 plošném nasazování Gabonu nic nevím. Podle mě je to fáma, co šíří neinformování.
Přesvědčte mě citací platné vyhlášky SVS.

Ve vyhlášce co platí je zhruba toto:

1) varroamonitoring je povinnen dělat každý včelař.
2) Gabon se nasazuje v červenci či v srpnu co nejdříve hned po vytočení medu.

Podle mě jsem postupoval v naprostém souladu s platnou vyhláškou, jedině jsem váhal s tím, zda to zveřejnit. A to byla asi opravdu chyba.

Karel

V metodice varoamonitoringu je napsáno že se sleduje spad na podložkách. Vy ovšem uvádíte že jste si v podstatě toto číslo vymyslel jelikož jste objevil napadený plod. Zajímalo by mne jak se tyto hodnoty můžou lišit. Gabon se do včelstev vkládá po nařízení SVS právě proto aby bylo zajištěno plošné nasazení nevím nakolik je taková sólová akce účinná. Většina včelařů ještě ani nevytočila med, takže samozřejmě Gabon vložit nemůže, proto se mi jako vhodnější jeví použití KM. Právě pro takový přístup ztráci systém monitorování vypovídací hodnotu. Všichni too známe kolik je výkladů jak se má provádět fumigace. Pouze jeden postuj je však správný. Možná jsem to špatně pochopil a nebo vy jste se špatně vyjádřil. Dle mého názoru je potřeba uvádět čísla spadu na podložkách.
Pavel

My máme nařízeno 6 týdnů s přesunutím po 4 týdnech do místa kde se aktuálně nachází plod A JEDNÁ SE O GABON 92, NAŘÍZENÍ 4 TÝDNŮ SE TÝKÁ GABONU 90

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kol??ek na Gabon
> Datum: 13.7.2008 17:35:52
> ----------------------------------------
> Nezbav:
> Příteli, Karle. Prosím o sdělení místa Tvého stanoviště s vysokým výskytem
> kleštíka včelího
> -----
> Na varroamonitoring.cz svítí červeně :-))
> ------
> Stonjek:
> Do Varroa monitoringu přispívat nebudu, protože jeho výsledky jsou v praxi
> téměř nepoužitelné-
> -------
> Pokud by to mělo sloužit k tomu, co se teď v některých krajích organizuje -
> v každé ZO dva signalizátoři, sběr za okres a kraj následně pokyny dolů jak
> a kdy léčit, tak tam smysl nevidím.
>
> Pokud mi to umožní se podivit, že já spad mám, soused ne, jak léčí on,
> zimuje, má stanoviště atd a umožní mi se "zlepšit", tak určitě ano.
>
> Všeobecně se má za to, že to vypukne v nějaký měsíc. Což není úplně tak
> pravda. Pokud toto bude varování pro sousedy, aby s podložkami neváhali,
> tak to taky smysl má. Možná to i některé pohne a začnou objednávat Gabon
> :-)
> Tam já momentálně vidím smysl.
>
> Pro mě osobně VMS být nemusí, já když měl čas, tak jsem na podložky chodil
> koukat už několik let. Kolik lidí ale má podložky?
> Já tipuji, že jsou stále ZO kde ani ani jeden.
>
> Takže tam ta nařízené monitorovací stanoviště i VMS smysl mají. Posunou je
> trochu dopředu.
>
> Jsme závislí na okolí. Gabon může být ve včelách 3 (4) týdny. A potřebovali
> by jsme dva měsíce. :-)
> K čemu mi moje léčení je, když v srpnu musím Gabon vyndat a okolo začnou
> padat včely?
>
>
> Karel
>
>
>

Nezbav:
Příteli, Karle. Prosím o sdělení místa Tvého stanoviště s vysokým výskytem kleštíka včelího
-----
Na varroamonitoring.cz svítí červeně :-))
------
Stonjek:
Do Varroa monitoringu přispívat nebudu, protože jeho výsledky jsou v praxi téměř nepoužitelné-
-------
Pokud by to mělo sloužit k tomu, co se teď v některých krajích organizuje - v každé ZO dva signalizátoři, sběr za okres a kraj následně pokyny dolů jak a kdy léčit, tak tam smysl nevidím.

Pokud mi to umožní se podivit, že já spad mám, soused ne, jak léčí on, zimuje, má stanoviště atd a umožní mi se "zlepšit", tak určitě ano.

Všeobecně se má za to, že to vypukne v nějaký měsíc. Což není úplně tak pravda. Pokud toto bude varování pro sousedy, aby s podložkami neváhali, tak to taky smysl má. Možná to i některé pohne a začnou objednávat Gabon :-)
Tam já momentálně vidím smysl.

Pro mě osobně VMS být nemusí, já když měl čas, tak jsem na podložky chodil koukat už několik let. Kolik lidí ale má podložky?
Já tipuji, že jsou stále ZO kde ani ani jeden.

Takže tam ta nařízené monitorovací stanoviště i VMS smysl mají. Posunou je trochu dopředu.

Jsme závislí na okolí. Gabon může být ve včelách 3 (4) týdny. A potřebovali by jsme dva měsíce. :-)
K čemu mi moje léčení je, když v srpnu musím Gabon vyndat a okolo začnou padat včely?


Karel

Něco jako háček jsem řešil černým drátem na jedno použití. Prakticky se zpětně nevrací do úlu kvůli možným nemocem a proto jsem ho nechával s polu s impregnovaným dřevem rozložit mimo úly (zakopal) nebo ho popřípadě spálím.

Varroamonitoring nezavrhuji naopak, ano, doporučuji ho každému kdo má problémy s vyzimováním zdravých včelstev. Takže. Jednak to je dobrá cesta pro začínající včelaře naučit se sledovat a rozhodovat nad roztočem a druhak je to projekt, který uchovává určitá data a ty mohou po vyhodnocení ukazovat na další aspekty, které by jinak nešlo spozorovat. Nad tím by se v ČSV měli zamyslet a plně tento projekt podpořit. (i spoonzorsky)





...........
Stonjek:>Do Varroa monitoringu přispívat nebudu, protože jeho výsledky jsou v praxi téměř nepoužitelné.

Myslím, že důležité je roztoče si každý monitorovat sám a věnovat se tomu.<

Nejlépe osobní odběr do vlastních přepravek, úlů.