78402

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



jantar (87.249.136.69) --- 19. 7. 2008
podložky

Zdar,
mám takový dotaz,denně sleduji spad na podložce,je to dobrý,že člověk vidí co se přibližně děje ve včelstvu,jaký pyl nosí atd.,ale o co mi jde:roztoče-varou jsem neobjevil,ale leze mi po podložce malý štírek s klepety,prý užitečný ,dále černý mravenec/že by něco žral -to nevím/,potom i škvor,potom i zvláštní tvor něco jako delší mšice s dlouhými tykadly a nakonec co jsem nikdy neviděl----tvor poloviční než varoa světle béžový-rychle leze sem tam,pod lupou nejde moc vidět kvůli rychlému pohybu---co by to mohlo být ??,Jiné roky takhle živo na podložce nebylo,naštěstí varoa chybí......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 19. 7. 2008
Trubčí mezistěny

Při aplikaci LBV metody nadbytku trubců by byli velmi užitečnou pomůckou trubčí mezistěny. Když se vloží všechny potřebné stavební rámky najednou, často včely některé zastavějí dělničinou. Proto se stavební rámky musí vkládat postupně ve 2-3 zásazích, což vyžaduje čas navíc. Trubčí mezistěny by tento problém zcela vyřešili. Dají se sehnat také v ČR?
Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 7. 2008
Re: Sundání z medníku (30521) (30531) (30537) (30561)

Zastaralý bude, hlavně pokud se použije úl o původní velikosti. Před 15 a
více lety byl už na hranici úl pro 2x14 rámků rámků 39x24. U univerzálů by
mělo být možné přidávat medníky a tím úlový prostor zvětšit. Pak je tam
ještě uzpůsobení úlu pro léčení. Co se týká časové náročnosti, je to podle
mně věc každého včelaře. Vlastní metoda včelaření by nejspíš měla vycházet z
metody včelaření v nastavkovém úlu s nastavky o zhruba stejném počtu a
velikosti rámků jako je v jednom patře univerzálu jenom pouze upravený na
možnosti a podmínky toho univerzálu. Třeba přístup zezadu, sledování
stavebních rámků přes sklo a možnost rozšiřovat a zužovat po jednotlivých
rámcích se docela hodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 18, 2008 9:19 PM
Subject: Re: Sundání z medníku


> Včelařím ve 2 prostorovém úle, už vidím jak píšete, že je to zastaralý
> způsob atd..Můj univerzál je přístupný ze zadu aji z hora a to jak medník
> tak plodiště - pracuji z horní části-.Včelky jsem stejně musel dát
částečně
> do medníku na 3 rámky, aji tak jich tam je mnoho, ale s přibývajícím
> podzimem se jejich počet bude zmenšovat tak je zklepnu do plodiska.
> Zasíťované dno by se hodilo - vzhledem k léčení atd..., to jsem už poznal
> několikrát a letos ještě více - při vkládání a vytahování Formidolu - plno
> včelek a docela dost žihadýlek.
> Pomalu jsem začal krmit, dvě kila cukru už padly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30568


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 7. 2008
Re: Sundání z medníku (30521) (30531) (30537) (30561) (30563)

Pokud je v zasítovaném dně podložka, musí se pravidelně měnit nebo čistit.
Jinak pokud je úl se zasítovaným dnem bez podložek venku, je vhodné, aby
smetí z úlu propadlo až na zem, tam se ztratí a na dně úlu je pořád čisto..
Pokud je síto s malými oky, třeba muší nebo úl je položen na desce,
nečistoty se musí jednou za 14 dní, měsíc odstranit. Na druhé straně, pokud
úlů je hodně dá se z nich získat nějaký vosk. Plesnivinu jsem na dnech
zaznamenal jen v zimě a na jaře, larvy zavíječů, mravence a jiný hmyz přes
léto. Takže kromě větrání přes včelařské síto ve dně smetí propadává a tím
se v létě nehromadí uvnitř na vysokém dnu. Z nízkého dna obvykle smetí
vynesou včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "PavelT" <tvpohoda/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 18, 2008 10:11 PM
Subject: Re: Sundání z medníku


> ..zasíťované dno by se hodilo ...
>
> Přináším dotaz na tuto připomínku. Zkusil jsem přes zimu na dvou úlech
> novou techniku zasíťovaného dna kvůli zkušenosti se srážením vody ve
starém
> typu úlu atd. Jsem nyní chytřejší o jednu zkušenost. Všechno co spadne na
> dno, propadne a stává se kořistí zavíječe a ostatních škůdců. Včely
> nepomohou, nevyčistí, nevysuší. Pokud 2-3 týdny nedohlídnu na vyčistění
> vložek, stanou se semeništěm škůdců a plísní. Otázka: Je toto normální
> praxe, nebo jsem si vyrobil ne úpně nejnovější zasíťované dno?
> Jinou výhodu totiž u toho dna nevidím, než účinné větrání.
> Přes jaro/léto není diagnostika spadu nezbytná.
>
> Dík pt

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30567


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 18. 7. 2008
Re: Sundání z medníku (30521) (30531) (30537) (30561) (30563)

Jinou výhodu totiž u toho dna nevidím, než účinné větrání.
Přes jaro/léto není diagnostika spadu nezbytná.
Dík pt
------
Na vcelarskenoviny.cz si zadej Zasitované dno.
S kondenzací jsem učinil podobné zkušenosti a je i tam, jak to řeším v zimě.
Tzv. varroadno je dobré na letní diagnostiku.
V zimě, protože mívám (tedy dříve jsme měl :-) ) úly pod sněhem, je lepší dávat podložku dovnitř. Nenafouká na ní tolik vlhkost.
To byla moje zkušenost.

Ale protože teď chci něco vyrábět, zajímala by mě taky zkušenost těch co zimují volně venku bez přístřešků.

Zatím to mám připravené tak, že budu větrat snadno zavíratelnými očky průměr 35mm na přední a zadní straně úlu. A tudy bych i aerosoloval.
Dno ruším jako buržoazní přežitek, budu mít jen standardní mezidno a na to nasadím prázdný nízká nástavek připravený na stavbu trubčiny jen na loučky. Tedy místo rámků tam budou jen horní laťky.

Vyrábí se ještě plechová mateří mřížka?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 18. 7. 2008
Re: (30560)

Nemyslím si, že by to bylo znevažování značky Český med.
--------
Na grafickou ochrannou známku ČSv s textem "český med", zvanou Značka Český med jsem ani nepomyslel:-)
Málokdo ji zná.

Já mluvím o pověsti medu od českých včelařů, tedy o českém medu, a to jsou podle mě dvě věci. To lidi už vnímají.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30565


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek K. (62.245.90.170) --- 18. 7. 2008
Re: (30560) (30562)

"Bohužel nejhorší je neznalost. Včem je problém s bioprodukcí a s chemickými syntetizovanými léčivy v ekoprodukci? G. Pazderka"

Plne souhlasim. Pro platne regule si staci precist zakon o ekologickem zemedelstvi. Kdo ma chut, energii a snahu, ziska i ekocertifikat. Pak zjistite, ze nejvetsim problemem bude najit misto, kde by se dali vcely chovat, aniz by nedoleteli na intenzivni hospodarske kultury. Pro chov hosp. zvirat a jejich leceni pamatuje cesky zakon vcelku jednoduse pouzitim konvencnich leciv (za urcitych podminek).

Sam ekologicky nevcelarim, nemam kde a stejne se mi v zemedelstvi libi spise stredni cesta, porovnam-li intenzivni a ekologicke systemy, tzv. intergrovana produkce. Porozumet principum, vztahum, diagnostikovat a zasahovat (treba i chemicky) v pravy cas.

Stejne sem se ale nasmal, kdyz mi jeden ekofarmar z N. Zelandu, presneji biodynamicky farmar (uceni Rudolfa Steinnera, v Evrope certifikuje svaz Demeter), vykladal o tom jeho chovu vcel a jak se mu osvecuji dvoumatecne systemy :-) Vec pro vcely z meho pohledu bezne neprirozena...

Jenda vec je filosofie, zivotni pohled na veci a deni, druha vec jsou predpisy a zakony. Ne vzdy jsou v souladu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30564


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelT (81.25.21.1) --- 18. 7. 2008
Re: Sundání z medníku (30521) (30531) (30537) (30561)

...zasíťované dno by se hodilo ...

Přináším dotaz na tuto připomínku. Zkusil jsem přes zimu na dvou úlech novou techniku zasíťovaného dna kvůli zkušenosti se srážením vody ve starém typu úlu atd. Jsem nyní chytřejší o jednu zkušenost. Všechno co spadne na dno, propadne a stává se kořistí zavíječe a ostatních škůdců. Včely nepomohou, nevyčistí, nevysuší. Pokud 2-3 týdny nedohlídnu na vyčistění vložek, stanou se semeništěm škůdců a plísní. Otázka: Je toto normální praxe, nebo jsem si vyrobil ne úpně nejnovější zasíťované dno?
Jinou výhodu totiž u toho dna nevidím, než účinné větrání.
Přes jaro/léto není diagnostika spadu nezbytná.

Dík pt

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30563


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 18. 7. 2008
Re: (30560)

Bohužel nejhorší je neznalost. Včem je problém s bioprodukcí a s chemickými syntetizovanými léčivy v ekoprodukci?



Pavel:>Připouštím možnost produkovat med bez chemického ošetřování.Dostaneli certifikaci řepkař (řepka je ve většině případů chemicky ošetřována)v intenzívní zemědělské obladi, pak žádnému Bio už nevěřím. Příslušná SVS nezmírnila požadavky na chemickou léčbu včelstev - jen se divila.<

...................

Zásady ekologického chovu včel:


6. Prevence chorob a veterinární péče
6.1 Prevence chorob ve včelařství spočívá na následujících zásadách:
a) výběr vhodných odolných plemen;
b) používání postupů, které podporují odolnost vůči chorobám
a prevenci infekcí, jako např. pravidelná výměna královen, systematická
kontrola úlů s cílem odhalení zdravotních anomálií,
kontrola samčího plodiště v úlech, pravidelná dezinfekce materiálů
a vybavení, zničení kontaminovaného materiálu nebo zdrojů,
pravidelná obnova vosku a vytvoření dostatečných zásob pylu
a medu v úlech.
6.2 Pokud přes všechna výše zmíněná preventivní opatření včelstva
onemocní nebo se nakazí, musí být okamžitě ošetřena a případně
mohou být umístěna do izolovaných včelínů.
6.3 Používání veterinárních léčivých přípravků se ve včelařství provozovaném
v souladu s tímto nařízením musí řídit následujícími zásadami:
a) mohou být podány, pokud je použití k tomuto účelu povoleno
v členském státě v souladu s příslušnými předpisy Společenství
nebo vnitrostátními předpisy v souladu s právem Společenství;
b) fytoterapeutické a homeopatické přípravky musí mít přednost
před chemicky syntetizovanými alopatickými léčivými přípravky
za podmínky, že mají skutečný terapeutický účinek na chorobu,
která je léčena;
c) pokud se výše zmíněné přípravky ukáží jako neúčinné nebo bude
hrozit, že se ukáží jako neúčinné k vymýcení choroby nebo
nákazy, která by mohla zničit včelstva, je možno se uchýlit
k chemicky syntetizovaným alopatickým léčivým přípravkům,
a to na zodpovědnost veterináře nebo jiných osob pověřených
členským státem a aniž tím jsou dotčeny zásady uvedené pod
písm. a) a b);
d) použití chemicky syntetizovaných alopatických léčivých přípravků
za účelem preventivní léčby je zakázáno;
e) aniž tím je dotčena zásada uvedená pod písmenem a), použití
kyseliny mravenčí, mléčné, octové a šťavelové a následujících
látek: mentholu, thymolu, eukalyptolu nebo kafru může být povoleno
v případě varroázy.
6.4 Mimo výše zmíněné zásady je povolena veterinární péče nebo ošetření
úlů, plástů atd., nařizují-li tuto péči či ošetření vnitrostátní předpisy
nebo předpisy Společenství.
6.5 Pokud je léčba prováděna pomocí chemicky syntetizovaných alopatických
léčivých přípravků, léčená včelstva musí být po dobu léčby
umístěna do izolovaných včelínů a veškerý vosk musí být vyměněn
za vosk odpovídající ustanovením tohoto nařízení. Od tohoto okamžiku
se na včelstva vztahuje roční přechodné období.
6.6 Požadavky uvedené v předchozím bodě se nevztahují na produkty
uvedené v bodě 6.3 písm. e).
6.7 Pokud musí být použity veterinární léčivé přípravky, je třeba jasně
zaznamenat druh přípravku (s upřesněním aktivních farmaceutických
látek), jakož i podrobné informace o diagnóze, dávkování, způsobu
podávání, době léčby a zákonné ochranné lhůtě. Tyto informace
musí být sděleny kontrolnímu orgánu nebo subjektu před uvedením
produktů na trh jako produktů ekologického zemědělství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30562


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 18. 7. 2008
Re: Sundání z medníku (30521) (30531) (30537)

Včelařím ve 2 prostorovém úle, už vidím jak píšete, že je to zastaralý způsob atd..Můj univerzál je přístupný ze zadu aji z hora a to jak medník tak plodiště - pracuji z horní části-.Včelky jsem stejně musel dát částečně do medníku na 3 rámky, aji tak jich tam je mnoho, ale s přibývajícím podzimem se jejich počet bude zmenšovat tak je zklepnu do plodiska.
Zasíťované dno by se hodilo - vzhledem k léčení atd..., to jsem už poznal několikrát a letos ještě více - při vkládání a vytahování Formidolu - plno včelek a docela dost žihadýlek.
Pomalu jsem začal krmit, dvě kila cukru už padly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30561


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (88.103.248.6) --- 18. 7. 2008

Nemyslím si, že by to bylo znevažování značky Český med. Připouštím možnost produkovat med bez chemického ošetřování. Zákazník si takové produkty žádá. Může být Český i Bio. Je ale zapotřebí, aby v tom byl pořádek a MZV a SVS vydaly podmínky rovné pro všechny. Dostaneli certifikaci řepkař (řepka je ve většině případů chemicky ošetřována)v intenzívní zemědělské obladi, pak žádnému Bio už nevěřím. Příslušná SVS nezmírnila požadavky na chemickou léčbu včelstev - jen se divila.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30560


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 18. 7. 2008
Re: Bio med = znevažovaní kvality Českého medu (30549) (30558)

no comment

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (88.103.248.6) --- 18. 7. 2008
Re: Bio med (30549)

Existuje na našem trhu, a všichni víme, kdo ho produkuje a jak asi získal certifikaci. Ve skutečnosti je produkce českého biomedu na území ČR protizákonná - nelze jej vyrábět legálně obcházením stávajících veterinárních předpisů, které jsou v rozporu s požadavky na ekologické zemědělství. Ano, když se najdou podvodné agentury, tak jde všechno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 18. 7. 2008
Re: Odstraňování medníků (30540) (30545) (30546) (30550) (30551) (30552) (30553)

Ty včely na česnech nevětraly, jen tam prostě byly a občas i dost daleko od
otvoru česna.
_____________________________________________________________

Včely vylézaly proto, aby v úlu nebylo dusno. Tím, že opustí úlový prostor, sníží se hustota obsazení plástů, čímž se ulehčí proudění vzduchu v úlu. Tímto způsobem se usnadní provětrávání, což kompenzuje zvýšenou venkovní teplotu. Včely, které jsou dále od česna nevětrají ( s výjimkou proletu mladušek ), protože vědí, že by to bylo k ničemu.

U hypotetického Budečáku s drátěným dnem by k tomuto jevu nedocházelo ( samozřejmě, pokud by nebyl zúžen ).

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (90.176.186.153) --- 18. 7. 2008
Re: Bio med (30549)

Pořád platí, že z na území ČR chovaných včel není možno produkovat biomed? /léčení/
------------
Jednak o podmínkách biovčelaření psal v minulých MV. Ing.Dvorský. Legislativa to umožňuje.

Bylo to tady na konferenci - tedy seznam biovčelařů v ČR.

Osobně to odhaduji, že z toho seznamu to jeden, či dva dávají do Včelpa.

V mladé frontě vtestu byla myslím jedna pylová analýza jednoho biomedu. Létaly na šumavskou biořepku:-)

Bude to docela zajímavé, až se toho někdo chytně. Proč je biomed lepší než český med. A proč si podsekává větev zrovna samo ČSV.
Bio med je velmi snadno produkován v nerozvinutých zemích, kde jsou tak zaostalí, že ještě nezačali práškovat.
Takže to bude sranda, až si lidi zvyknou na biomed a na trhu ho bude plno. Z dovozu.
V Německu jsem v jednom laciném obchodě koukal na ceny a překvapilo mě, že bio med (směska ze zemí Eu a mimo EU) tam byla jen o cca deset, dvacet procent dražší než laciný med. Myslím že tam vycházelo kilo něco těsně nad stovku.

Dobrýčlánek o včelaření v Keni (? a velkém zájmu obchodníků s medem, aby se tam zvýšila produkce byla na Fascinovaném včelaři.


Jinak jsem zaznamenal názor lidi z okruhu "těch co jsou posedlí zdravou výživou", že než aby jedli práškovaný med, tak raději sladili nějakými biovýrobky co se vařily snad z řepy nebo co. O tom co se dává do medu si prý nedělali iluze. Reklama, trh, konkurence,... tam je spousta výrobců čehokoli, co prosazuje své výrobky. Ty lidi jsou velmi lukrativní cílová skupina. Utrácejí za zdraví dost peněz.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30556


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 18. 7. 2008
Re: Bio med (30549) (30554)

Opravuji

Michal Pol:>Pořád platí, že z na území ČR chovaných včel není možno produkovat biomed? /léčení<
........

Ale proč by ne? Jestli se najde v ČR certifikační agentura, která uzná chovateli jeho bioprodukci včetně léčiv, kdy místo lití velkého kvanta kyseliny umí léčit s malým množstvím chemie, tak proč ne? :-) :-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30555


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 18. 7. 2008
Re: Bio med (30549)

Stonjek:>Pořád platí, že z na území ČR chovaných včel není možno produkovat biomed? /léčení<
........

Ale proč by ne? Jestli se najde v ČR certifikační agentura, která uzná chovateli jeho bioprodukci včetně léčiv, kdy místo lití velkého kvanta kyseliny umí léčit s malým množstvím chemie, tak proč ne? :-) :-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30554


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 7. 2008
Re: Odstraňování medníků (30540) (30545) (30546) (30550) (30551) (30552)

Ty včely na česnech nevětraly, jen tam prostě byly a občas i dost daleko od
otvoru česna. Dokonce co si pamatuji, pokud nastala snůška a včely v noci
skutečně větraly, aby odpařily sladinu, ty brady zmizely, včely zřejmě
zalezly dovnitř úlu a větraly tam.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 18, 2008 12:58 PM
Subject: Re: Odstraňování medníků


> Jenže když bylo v budečáku nízké
> dno, tak v létě občas za horkých nocí vyléhaly včely na česnech, i když
byl
> v úlech plný počet rámků, 2x14 rámků 39x24.
> ______________________________________________________________
>
> Toto je způsobeno nedostatečným větráním úlů.
>
> Odkazy, které jsem uváděl, se v obou případech týkají nástavkových včelařů
> s drátěnými dny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30553


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 7. 2008
Re: Odstraňování medníků (30540) (30545) (30546) (30550) (30551)

Jenže když bylo v budečáku nízké
dno, tak v létě občas za horkých nocí vyléhaly včely na česnech, i když byl
v úlech plný počet rámků, 2x14 rámků 39x24.
______________________________________________________________

Toto je způsobeno nedostatečným větráním úlů.

Odkazy, které jsem uváděl, se v obou případech týkají nástavkových včelařů s drátěnými dny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30552


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 7. 2008
Re: Odstraňování medníků (30540) (30545) (30546) (30550)

Už v 70 letech minulého století, ještě v době "budečákové" bylo zužování v
létě a z tohoto důvodu vyléhání brad včel na česně zastaralá technologie,
nechával se plný počet rámků, maximálně se od druhé poloviny srpna 2 - 4
vybraly, aby bylo místo na krmítko.... Jenže když bylo v budečáku nízké
dno, tak v létě občas za horkých nocí vyléhaly včely na česnech, i když byl
v úlech plný počet rámků, 2x14 rámků 39x24. Někdy to bylo docela zajímavé
poslední kočování na jetel poslední týden v červenci, přijelo se ráno před
rozedněním ke včelínu a z každého druhého česna trčela brada včel. To byl
takzvaný utěrkový převoz, kdy se včely zakryly připínáčky připevněnými
utěrkami.... Ještě že tehdy byly všechny cesty ráno před pátou šestou
hodinou prakticky liduprázdné. Zajímavé bylo, že včely v bradách se držely
tak pevně, že většina z nich přepravu ustála, jen se nesmělo nikde na
křižovatce delší dobu zastavit, to se začaly rozlétávat....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 18, 2008 11:57 AM
Subject: Re: Odstraňování medníků


> Naprosto souhlasím. Takto včelaří v nástavkovém úlu pouze neschopný ....
Je
> li to navíc propagováno a vyfotografováno a posláno do světa tak to už
> vůbec nechápu. Vyjímečně se to může stát a hned by se měla udělat náprava,
> tzn podhodit nástavek s plásty a co nejvíc větrat. Samozřejmě maj.
Budečáků
> nic nezmůže, ale u nástavkových úlů??? tO že oplodňáčky nejsou žádný
> zázrak se ví. Literatura udává ztráty 25 - 30 % a to je hodně. Největší
> radost jsem si v chovu matek udělal, když jsem je všechny rozdal nebo
> spálil a že jsem jich měl hezkou sbírku. Plemenáče na 5 plástů ze
styroduru
> které teď používám, to je jako porovnávat Mercedes a koloběžku. Ať se
daří,
> teď se rozhoduje o příští sezoně!! R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30551


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 18. 7. 2008
Re: Odstraňování medníků (30540) (30545) (30546)

Naprosto souhlasím. Takto včelaří v nástavkovém úlu pouze neschopný .... Je li to navíc propagováno a vyfotografováno a posláno do světa tak to už vůbec nechápu. Vyjímečně se to může stát a hned by se měla udělat náprava, tzn podhodit nástavek s plásty a co nejvíc větrat. Samozřejmě maj. Budečáků nic nezmůže, ale u nástavkových úlů??? tO že oplodňáčky nejsou žádný zázrak se ví. Literatura udává ztráty 25 - 30 % a to je hodně. Největší radost jsem si v chovu matek udělal, když jsem je všechny rozdal nebo spálil a že jsem jich měl hezkou sbírku. Plemenáče na 5 plástů ze styroduru které teď používám, to je jako porovnávat Mercedes a koloběžku. Ať se daří, teď se rozhoduje o příští sezoně!! R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30550


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (80.188.167.194) --- 18. 7. 2008
Bio med


Pořád platí, že z na území ČR chovaných včel není možno produkovat biomed? /léčení/

Ptám se, protože jsem narazil na
http://www.vcelpo.cz/index.php?str=kategorie-bio-med

Jen pro zajímavost, možná ani nejde o český med.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30549


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 7. 2008
Re: Odstra?ov?n? medn?k? (30540) (30542)

Stejně tak to není, že ze starých včel by nešel udělat smetenec vždyť s rojem odletí jen staré včely
______________________________________________________________

Z čeho tak usuzujete? Proč by roje měli být přednostně tvořeny starými včelami, tedy včelami opotřebovanými a tím náchylnějšími k chorobám, včelami jež nedávají záruku dobrého rozvoje nového včelstva?

Roje jsou zpravidla z valné většiny ( přes 80% ) tvořeny anatomickými trubčicemi ( pravými rojovými včelami ), které jsou fyziologicky mladé. Mají totiž velmi vyvinuté tukobílkovinné těleso, takže jsou dlouhověké ( na úrovni zimních včel ). Tyto včely vznikají z krmiček, které neupotřebily krmné kašičky ( málo otevřeného plodu k počtu krmiček ) a pozřely je. Anatomické trubčice nikdy nelétají na snůšku, tedy nejsou opotřebovány ani mechanicky. Po vyrojení představují ,,hnací motor,, budování nového včelstva. Ztratí svoji lenost a stanou se z nich včely mimořádně pracovité, přitom s vlekou životaschopností. To způsobuje výborný rozvoj usazených rojů. Anatomické trubčice každopádně nejsou žádné staré upracované létavky.

To je důvod, proč nedoporučuji tvorbu nových včelstev přes klasické přelétáky ( u včeltev bez rojové nálady ). Včely v přelétáku, než se vylíhne první plod, jsou značně přetížené a přestárlé, tedy náchylné k onemocnění. Některé tyto nemoci ( nosemóza, melanóza ) mohou nakazit i matku a zapříčinit její výměnu, v nejhorším případě její brzkou smrt. Tomu lze účinně bránit přidáním více plástů se zavíčkovaným a otevřeným plodem. Nicméně to už není pravý přeléták ( bez plodu ), který vždy přijme přidávanou matku, ale spíše oddělek posílený létavkami, jenž přidávanou matku může zahubit a raději si vychovat vlastní ( nouzovou ) matku. Odchov matky v pravém přelétáku je nanejvýš špatný.

Zvláště kritická situace nastává v oplodňáčcích. V nich je pravděpodobnost vzniku nemocných matek poměrně veliká. Není se čemu divit. Hrstka včel musí vystavit dílo, zpracovat cukernou potravu, udržet potřebné mikroklima, bojovat proti škůdcům a přitom se ještě postarat o zdárné oplození a rozkladení matky. To je pro pár stovek včel v dřevěné bedínce nelehký úkol. Výsledkem jsou upracované včely vůči patogenům velmi neodolné. Nemocné včely, jsou-li v přímém kontaktu s matkou, přenesou patogeny do jejího těla. Proto včelstva velkochovatelů matek ( běžně používající oplodňáčky ) nesmí trpět nosomózou, která by způsobovala velké ztráty mladých matek.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30548


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nezbav (77.48.30.130) --- 18. 7. 2008
Varroaspad a léčení

Na podložkách ve varroadnu , na stanovišti 10 včelstev,monitoruji až do dnešního dne u 2 nejsilnějších nulový spad kleštíka včelího. V okolí stanoviště ( nikoliv v bezprostřední blízkosti ) - Plzeňsko u Radyně - je dle VMS spad roztočů minimální. Protože nechci do včelstev zbytečně "cpát chemii" , prosím o názor zkušenějších na vhodnost, resp. nutnost léčení těchto včelstev. Díky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30547


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 7. 2008
Re: Odstraňování medníků (30540) (30545)

Brady před česny minulostí stále nejsou.

Stačí se podívat do publikace ,,Včelaříme jednoduše,, od G. Liebiga na str. 51. Rovněž v Moderním včelaři se dají najít podobné fotografie. Také zde autor považuje tento jev za ,,přirozený,,, což je samozřejmě nesmysl!
viz http://old.mendelu.cz/~apridal/mv/archiv/2004_04_MV.pdf str. 13

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30546


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 7. 2008
Re: Odstraňování medníků (30540)

No brady na česnech je v podstatě dávná minulost, spekulovat o tom cenu už
nemá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 17, 2008 5:21 PM
Subject: Odstraňování medníků


> Názor, že v bradách na letáči vyléhávají staré včely, které stejně brzy
> odejdou je podle mého názoru zcela scestný, Stačí jednoduchý pokus. Vemte
> bradu do dlaní a přitiskněte na ní tvář. Není potřeba žádné velké štěstí,
> aby vše proběhlo bez žihadel. Tzn, že v bradě je většina mladých včel,
> staré by vás hnaly. Kdysi, když jsem měl dvouprostorové úly jsem s tím
> oblboval návštěvníky včelnice. Včely potřebují žít na plástech, tak proč
> jim to neumožnit. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30545


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 17. 7. 2008
Re: Gabon prodloužení zavěšení (30528) (30534) (30536) (30538) (30539) (30543)

Cituji části vět článku Dr.Ing.F.Kamlera Ing.V.Veselého CSc. ve Cčelařství 7/08 str.177. Ga 92 obsahuje 120 mg účinné látky....po dvouletém užívání rok vynechat /rezidua ve vosku a rezistence na léčivo/
Maximální délka ve včelstvu 30 dní.
Ga92 obsahuje 1 mg účinné látky.Po jeho používání nebyla současnými metodami nalezena rezidua... je možno ho používat více roků za sebou... /ne ten samý pásek,ale Ga 92 jako léčivo/...Je-li období do první fumigace příliš dlouhé,mohou inspektoři KVS povolit prodloužení ponechání Ga pásků ve včelstvech o 14 dní.Pásky se však musí převěšovat k podu.Tolik slova odborníků k dotazům.
Podle mého je však lépe v červenci použít KM a v srpnu Ga 92. Gabonový pásek po vyjmutí má ještě účinnost, ale menší, pásky bývají potaženy voskem a propolisem.Je lépe je nepoužívat, vždyť cena je v podstatě zanedbatelná pro možné následky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30544


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 17. 7. 2008
Re: Gabon (30528) (30534) (30536) (30538) (30539)

Josefe s další. Měli by jsme dodržovat pokyn výrobce a tam je jasně uvedeno 24 až 30 dnů se vkládá Gabon 92 do včelstva.
----------------
On je v tom asi pěkný nevěstinec.

Teď jsem vkládal Formidol a čtu návod:
Ochranná lhůta: není- Vkládá se v po vytočení medu.
Tak nějak to na tom bylo napsáno a přitom se doporučeje dávat jej tam (i několikrát) před vytočením medu.

Porovnával jsem spad, a roztočům to nepomohlo, jsou pořád stejně nemocní a padají stále stejně:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 7. 2008
Re:Odstra?ov?n? medn?k? (30540)

Včely nejsou v bradách proto že se nemohou vlést do úlu ale proto že tak regulují teplotu v dášli jim dostatečně velký úl tak stejně ta bradu bude v podmetu udržují tak teplotu aby se jim nezbortilo dílo

Stejně tak to není, že ze starých včel by nešel udělat smetenec vždyť s rojem odletí jen staré včely

Smetence však ale vytváříme při sundávání medníků kdy včely přes smyk smetáme do rojáčku a těch plástech ale je jen minimum starých včel

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Odstra?ov?n? medn?k?
> Datum: 17.7.2008 17:21:40
> ----------------------------------------
> Názor, že v bradách na letáči vyléhávají staré včely, které stejně brzy
> odejdou je podle mého názoru zcela scestný, Stačí jednoduchý pokus. Vemte
> bradu do dlaní a přitiskněte na ní tvář. Není potřeba žádné velké štěstí,
> aby vše proběhlo bez žihadel. Tzn, že v bradě je většina mladých včel,
> staré by vás hnaly. Kdysi, když jsem měl dvouprostorové úly jsem s tím
> oblboval návštěvníky včelnice. Včely potřebují žít na plástech, tak proč
> jim to neumožnit. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30542


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 7. 2008
Re: Gabon (30528) (30534) (30536) (30538) (30539)

TĚCH 30 DNŮ BYLO DOPORUČENO PROTO, ŽE NĚKTEŘÍ VČELAŘI NEROZLIŠUJÍ GABON 90 a 92. Jelikož na G. 90 vznikala rezistence tak ho bylo nutné střídat s jinou účinnou látkou a proto se objevil G. 92 Který může mít expoziční dobu až 2 měsíce S toho se také odvodil názor ? že lze použít 2x ale ze stejných důvodů jak je uvedeno v úvodu se to nedoporučuje. Já sám bych to ani nikomu nedoporučoval a sám to nedělám . Těch pér korun za to riziko nestojí

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. ef??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Gabon
> Datum: 17.7.2008 17:19:07
> ----------------------------------------
> Josefe s další. Měli by jsme dodržovat pokyn výrobce a tam je jasně uvedeno
> 24 až 30 dnů se vkládá Gabon 92 do včelstva. Že to veterinář nařídil 6
> týdnů je možné, ale jde o to zdá je to správné? Rozhodně výrobce tj. VÚ má
> s tím asi nějaké zkušenosti. Veterinární správa to pouze schvaluje na
> zákadě zkoušek VÚ. Také schvalovala ten pokyn, který je uveden na obalu
> Gabonu 92. Aby to pak nedopadlo stejně jak u našich nejmenovaných sousedů,
> že po vložení mezistěn do včelstva padaly roztoče.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 17. 7. 2008
Odstraňování medníků

Názor, že v bradách na letáči vyléhávají staré včely, které stejně brzy odejdou je podle mého názoru zcela scestný, Stačí jednoduchý pokus. Vemte bradu do dlaní a přitiskněte na ní tvář. Není potřeba žádné velké štěstí, aby vše proběhlo bez žihadel. Tzn, že v bradě je většina mladých včel, staré by vás hnaly. Kdysi, když jsem měl dvouprostorové úly jsem s tím oblboval návštěvníky včelnice. Včely potřebují žít na plástech, tak proč jim to neumožnit. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Šefčík (90.176.2.8) --- 17. 7. 2008
Re: Gabon (30528) (30534) (30536) (30538)

Josefe s další. Měli by jsme dodržovat pokyn výrobce a tam je jasně uvedeno 24 až 30 dnů se vkládá Gabon 92 do včelstva. Že to veterinář nařídil 6 týdnů je možné, ale jde o to zdá je to správné? Rozhodně výrobce tj. VÚ má s tím asi nějaké zkušenosti. Veterinární správa to pouze schvaluje na zákadě zkoušek VÚ. Také schvalovala ten pokyn, který je uveden na obalu Gabonu 92. Aby to pak nedopadlo stejně jak u našich nejmenovaných sousedů, že po vložení mezistěn do včelstva padaly roztoče.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 17. 7. 2008
Re: Gabon (30528) (30534) (30536)

Ano, ale jde o mimořádné použití a vyžaduje během té doby pásky převěsit
znovu k plodu poté, co již z krajních plástů vyběhl.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 17, 2008 3:11 PM
Subject: Re: Gabon


Již jsem to sal jednou máme nařízen SVS gabon 92 6 týdnů



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 17. 7. 2008
Re: Sundání z medníku (30521) (30531)

Potom se taky včely v tuto
dobu zdržovaly na letáku, když se prováděla nyní už jednoznačně zastaralá
zadováková technologie, podle které se v tuto dobu zužovaly včely z letní
velikosti až dvakrát 14 rámků 39x24 na tehdy zimovací velikost 8 - 10 rámků
v plodišti, přebytečné včely vylézaly na letáky a nějaký týden tam byly, než
přirozeným způsobem odešly.
______________________________________________________________

Smrt včel vyhnaných z úlu přirozená rozhodně není. Zamyslete se: Proč ty včely během týdne vymizí, i když vůbec nepracují?

Včely přirozeně hynou následkem upracování, respektive opotřebováním tkání vlivem práce doprovázeným kritickým nedostatkem bílkovin ( létavky pyl zpravidla nekonzumují nebo jen ve velmi omezených dávkách ). Tento proces bývá různě dlouhý a vždy souvisí s fyzickým zatížením včel. Ovlivňuje ho množství bílkovin a tuku v těle včely uložených v době plodového vývoje a stádia krmičky.

Čím včely mají vyvinutější tukobílkovinné těleso, tím jsou odolnější vůči fyzické zátěži, a proto se dožívají vyššího věku. Během fáze létavky dochází nejen k mechanickému opotřebení ( ztráta ochlupení, roztřepení křídel ), ale také k jevu smrt razantně urychlujícímu... k ubývání tukobílkovinných zásob. Jakmile hladina těchto tělesných reserv klesne pod určitou mez, včela se stává neschopná práce a umírá. Nepracujícím včelám se proces stárnutí významně zpomaluje.

Včely vyvěšené venku před česny či v podmetu mimo dílo se nijak fyzicky ani mechanicky neopotřebovávají, nevykonávají prakticky žádnou činnost. Jsou si vědomi toho, že v úle pro ně není místo. Pozbývají touhu po životě. Umírají protože, ztratily význam existence ( pracovat pro dobro včelstva ).

Názor, že v chumáčích vylehávají jenom létavky ( staré upracované včely ) není pravdivý ( výsledek jedné odborné studie zveřejněné před léty v OVP ).

Ve dvouprostorových úlech se většinou dosáhne stejné zimní síly, i když se ponechají na zimu oba prostory ( ,,zimování v medníku,, ). Podle mě to hodně souvisí s tendencí včeltev k přizpůsobení se jednomu vysokému patru.
Viz můj článek z 7.7.08 ,,Konec produkčního období se blíží,,: http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=30372&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 7. 2008
Re: Gabon (30528) (30534)

Již jsem to sal jednou máme nařízen SVS gabon 92 6 týdnů


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. ef??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Gabon
> Datum: 17.7.2008 14:15:39
> ----------------------------------------
> Jozefe. Rozhodně bych sám nenamáčel KM do desek a pak jí vkládal. Nevím jak
> na Slovensku, ale asi to bude obdobné s dotaci na léčiva tj. na Formidol
> /KM/. Je otázkou zdá to má smysl něco vyrábět sám. Pokud se jedná o Gabon
> 90 nebo 92, ten po těch 30 dnech by se už neměl používat opakováně, ale
> hlavně nesmí být déle než 30 dnů. Podrobně to tam někdo také popisuje v
> této konfereni.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 7. 2008
Re: Sund?n? z medn?ku (30521) (30524)

Těch 30 dnů se týká gabonu 90

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. ef??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sund?n? z medn?ku
> Datum: 17.7.2008 08:11:10
> ----------------------------------------
> Včely na letáku : Pokud máte jenom starý úl cca 11 nebo 12 rámečku o
> průměru 39x24, je to rozhodně málo. Včely by měly zimovat alespoň na cca 22
> rámcích uvedené velikosti. Malý neodvětráný prostor nutí někdy včely vyset
> na letáků. Při velkým počtu - síle včelstva je také řešením smetec.
> Formidol : Rozhodně má smysl, ale musí se postupovat přesně podle
> popisu. Ten účinkuje pouze krátkodobě. Poté bude nutné použit desky Gabonu,
> tak jak to bylo uvedeno v posledním čísle Včelařství. N e s m í tam být
> déle než 30 dnů !
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Šefčík (90.176.2.8) --- 17. 7. 2008
Re: Gabon (30528)

Jozefe. Rozhodně bych sám nenamáčel KM do desek a pak jí vkládal. Nevím jak na Slovensku, ale asi to bude obdobné s dotaci na léčiva tj. na Formidol /KM/. Je otázkou zdá to má smysl něco vyrábět sám. Pokud se jedná o Gabon 90 nebo 92, ten po těch 30 dnech by se už neměl používat opakováně, ale hlavně nesmí být déle než 30 dnů. Podrobně to tam někdo také popisuje v této konfereni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 7. 2008
Re: Sundání z medníku (30521) (30525)

Včely, které vyléhávají mimo úl, během týdne umřou. M.V.

Prečo potom dávate radu inému včelárovi, aby z nich vytvoril nové včelstvo pomocou zmetanca, prípadne posilnil slabé včelstvo? Veď tieto včely už majú atrofované kŕmne žľazy a naozaj rýchlo uhynú! Prečo robiť zbytočnú prácu!

Potom je rozumnejšie včelstvo neupravovať týmto spôsobom. Predpokladám, že majiteľ zužoval len preto, aby mohol pohodlnejšie vkladať Formidol nad plásty a mohol položiť do prázdnej debničky presakovacie kŕmidlo.

Je rozumnejšie medníkovú debničku i s včelami podložiť pod plodisko, nad ktoré nadstaviť prázdnu deb. a urobiť potrebné zásahy do včelstva. Prebytočné včely nebudú vysedávať na letáči a môžu prípadne využiť i menšiu znášku a prinášať aj peľ. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 7. 2008
Re: Sundání z medníku (30521) (30525)

Není pravda, že podletní zúžení se v dvouprostorových úlech nijak neprojeví.
V srpnu až září včelstvo počet vychovaných zimních včel přizpůsobuje
prostoru, v září až listopadu některé vychované zimní dlouhověké včely se
stanou krátkověkými a hynou do začátku zimy. Jiná otázka je, že čím
silnější včelstvo na jaře, tím rasantnější musí být v dvouprostorovém úlu
protirojová opatření, aby ta síla byla k něčemu. Na druhé straně dříve byla
květnová snůška jen jednou z mnoha snůšek od května až po srpen. Nyní
červencové a srpnové snůšky obvykle nejsou, buď v přírodě skutečně nejsou
nebo a to spíše, současné chované linie meumí tak dobře medovicovou snůšku
využít, kapky medovice na porostech v lese jsou dneska zhruba ve stejném
počtu jako bývaly kdysi. Takže rozhodující pro výnos je dneska květnová
snůška a kdo nepřezimuje silná včelstva, nevyužije ji a ztrácí podstatnou
část ročního výnosu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 17, 2008 9:30 AM
Subject: Re: Sundání z medníku


> Dnes jsem sundal včely z medníku a teď mám plno včel venku na letáku.
> _____________________________________________________________
>
> V jakém úlu včelaříte? Pokud máte nástavkový úl ( nízkonástavkový ),
> nevidím důvod, proč by jste měl tuto dobou zužovat. Připravujete se tím o
> větší množství dlouhověkých zimních včel ( zvláště, jsou-li včelstva v
> nízkonástavkových úlech ).
>
> Pokud včelaříte v dvouprostorových úlech, podletní zúžení se na zimní síle
> zpravidla nijak neprojeví. Včely, které vyléhávají mimo úl, během týdne
> umřou. Jestli máte nějaká velmi slabá včelstva, využijte tyto
> ,,přebytečné,, včely tak, že z nich uděláte smetenec, kterým posílíte
> nedostatečně silné včelstvo. Také lze silnější smetenec ( alespoň 1 kg )
> využít na tvorbu nového včelstva, máte-li k dispozici oplozenou matku.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 7. 2008
Re: Sundání z medníku (30521)

No když je koncentrace kyseliny mravenčí na horní hranici, včely hromadně
vylézají z úlu ven na leták. Třeba je to tím. Potom se taky včely v tuto
dobu zdržovaly na letáku, když se prováděla nyní už jednoznačně zastaralá
zadováková technologie, podle které se v tuto dobu zužovaly včely z letní
velikosti až dvakrát 14 rámků 39x24 na tehdy zimovací velikost 8 - 10 rámků
v plodišti, přebytečné včely vylézaly na letáky a nějaký týden tam byly, než
přirozeným způsobem odešly. V současnosti je cílem dosáhnout co nejvyššího
počtu zimních včel, aby včely využily co nejlépe rané květnové snůšky a to
je tehdy, když v červenci a srpnu mají včely dostatek prostoru, tak 20 rámků
39x24 a dostatek zásob. Faktem je ale, že slabá včelstva tak velký prostor
nemusí udržet, protože velký prostor znamená v tuto dobu taky vysoké nároky
na obranu včelstva před zlodějkami.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 16, 2008 8:07 PM
Subject: Sundání z medníku


> Dnes jsem sundal včely z medníku a teď mám plno včel venku na letáku.
Nemám
> udělat nějaký smetenec, nebo dát nějaké ráměčky do medníku. Dnes jsem již
> dal desky s Formidolem a nevím jestli to bude účinné. Díky za rady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 17. 7. 2008
RE: Gabon (30528)

GABON PA 92 proužky ad us. vet.

Držitel registrace a výrobce:
Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Máslovice-Dol 94, 252 66 pošta Libčice n.Vltavou

Složení:
1 proužek obsahuje 1,5 mg acrinathrinu zabudovaného v polymerní směsi z termoplastického kaučuku, tvořící mikrovrstvu na povrchu proužku z gabonového dřeva.

Indikační skupina:
Antiparazitika

Charakteristika:
Přípravek působí kontaktně. Účinná látka (acrinathrin) se z proužku difusně uvolňuje v malých množstvích na jeho povrch. Ve včelstvu se rozšiřuje vzájemným kontaktem včel s proužkem a včel mezi sebou navzájem. Roztoči z plodových buněk jsou postihováni po vyběhnutí včel z buněk při kontaktu s kontaminovanými včelami.

Indikace:
GABON PA 92 je určen k léčení včel proti varroáze, a to zejména k ochraně zimní generace včel v podletí a na podzim, tj. v době, kdy je ve včelstvu zavíčkovaný plod.

Kontraindikace:
Nepoužívá se v době, kdy je ve včelstvech konzumní med. Léčíme vždy po vytočení medu.

Nežádoucí účinky:
Nežádoucí účinky na včelstva ani interakce s jinými léčivy nejsou známy.

Dávkování:
2 proužky pro středně silné včelstvo na dobu 24-30 dní.

Způsob použití:
Včelstvo rozebereme a do mírně rozšířených uliček mezi plodové plásty symetricky ke středu plodového tělesa zavěsíme 2 proužky (např. do 2. a 5. uličky). Jen u zvláště silných včelstev, která mají plod ve dvou nástavcích, zavěsíme ještě další l až 2 proužky. Proužky zavěšujeme na háčky, jejichž vzor je přiložen ke každému balíčku proužků, tak, aby proužek visel volně mezi plásty, nedotýkal se plástové plochy a neporušil se otvor k zavěšení proužku. Proužky ponecháme ve včelstvu po dobu dvou period zavíčkovaného plodu, tj. 24 dní ev. 30 dní je-li přítomen trubčí plod. Po této době proužky vyjmeme.

Upozornění:
Včely musí mít přístup k proužku z obou jeho stran. Pokud se v průběhu léčení změní poloha plodového tělesa tak, že proužky jsou mimo kontakt s líhnoucími se včelami, je nutné proužky převěsit! Včelstvo musí vykazovat plnou aktivitu vzájemného kontaktu včel. Při snížené aktivitě klesá účinnost léčby (např. u včelstva staženého do zimního chumáče nebo u včelstva již poškozeného rozsáhlou parazitací plodu roztočem Varroa).

Uchovávání:
GABON PA 92 skladujte při obyčejné teplotě (15 - 25°C) odděleně od potravin a krmiv, mimo dosah dětí a nepovolaných osob.

Varování:
Proužky nepřipevňujte v úlu jinak než na háčky, jejichž vzor je přiložen v každém balení.
Balení obsahuje: 50 proužků a l háček k zavěšení (vzor)

Ochranná lhůta:
Med je bez ochranné lhůty, jelikož GABON PA 92 se nepoužívá v době, kdy je ve včelstvech konzumní med.
Doba použití je vyznačena na obalu.

Datum poslední revize textu: 20.7.1999

S proužky manipulujte v rukavicích. V případě kontaktu umyjte pokožku vodou a mýdlem. Při práci nejezte, nepijte a nekuřte. Použité proužky zneškodněte spálením.



Návod k použití-Formidol

Popis a funkce
Odparná deska o rozměrech 250 x 180 x 1,2 mm je vyrobena z krátkovláknité celulózy, zaručující rovnoměrnost nasáknutí a odparu kyseliny mravenčí. Obsahuje 40 ml technicky čisté kyseliny mravenčí o koncentraci 85% dle ČSN 66 1471. Odparná deska je uložena v obalu, který je opatřen pěti otvory o průměru 20 mm.
Odparná deska účinkuje dvoufázově.
V první fázi, která trvá obvykle 48 hodin, se kyselina odpařuje pouze pěti otvory regulačního obalu. Otvory při plném nasycení desky přiléhají na povrch a regulují tak počáteční intenzivní odpař. Regulace zmírní i počáteční rozrušení včelstva po vložení odparné desky, které by jinak mohlo vést ke ztrátě matky. Postupným vysycháním se deska zkroutí, čímž se otvory odtáhnou od desky a klesající odpař opět stoupne. Tak se udržuje účinná koncentrace par kyseliny v úlu, která stačí k zasažení vývojových stádií roztoče v plodových buňkách. Je pozorovatelný i spad dospělých roztočů.
V druhé fázi, po úplném odstranění regulačního obalu s otvory, dojde k rychlému odparu zbytku kyseliny. Vytvoří se krátkodobě zvýšená koncentrace par kyseliny, která se projeví dalším spadem roztočů.

Dávkování se upravuje dle potřeby zakrýváním otvorů a hlavně termínem odstranění regulačního obalu.
Odparná deska v regulačním obalu je zatavena do dalších dvou obalů. Desky jsou baleny po dvou kusech.

Termín použití
Odparná deska s kyselinou mravenčí je určena k letnímu léčení včelstev. Pokud denní maximální teploty přesahují 25°C, nevkládáme nebo neodstraňujeme regulační obal po poledni, kdy je teplota i provoz česna maximální, ale ráno nebo večer po uklidnění včelstva.

Vložení odparné desky do úlu
Odparnou desku uvolníme z obalů tak, aby zůstala pouze v posledním regulačním obalu s pěti otvory. Strana s otvory je označena kroužkem.
Desku v regulačním obalu vložíme do podmetu pod plásty se zavíčkovaným plodem. Pokud je podmet vysoký, podložíme desku v celé ploše tak, aby vzdálenost od spodní lišty rámků nebyla větší než 1-2 cm. Otvory směřují nahoru do uliček plodových plástů. Česno ponecháme otevřené.
Česno musí být včelami obsazeno, aby mohly aktivně větrat.
Pokud konstrukce úlu neumožňuje umístění v podmetu, položíme desku nad rámky, otvory směrem dolů mezi plodové plásty. U vícenástavkových úlů ji vložíme mezi plodiště a medník. Mezi desku a loučky rámků položíme dvě
lišty, aby deska nepřiléhala na rámky. Pod otvory musí být volný prostor, nejlépe přímo plástová ulička.
Při vkládání desky se nesmí regulační obal porušit nebo shrnout, musí přiléhat těsné na desku. (Pozor při odkládání desek.)
Po uplynutí obvykle 48 hodin (viz též Doporučení) desku vyjmeme, odstraníme regulační obal a vrátíme opět do úlu. Za další dva dny desku z úlu odstraníme, jinak ji včely - již suchou - začnou rozkousávat a vynášet z úlu.

Účinnost a počet léčení
Po jednom léčebném ošetření odparnou deskou docílíme v průměru snížení populace roztočů asi na polovinu. Při nižších intenzitách nákazy to postačuje k ochraně zimující generace včel až do pravidelného podzimního léčení.
Při vyšších intenzitách nákazy můžeme vložit druhou desku za 5-8 dní po odstranění první desky. Stejný postup - t.j. opakované léčení volíme u zvláště silných včelstev ve velkoprostorových úlech.
V oblastech s extrémně silnou intenzitou varroázy doporučujeme použít raději účinnější přípravky (GABON PF-90, GABON PA-92). Léčbu kyselinou mravenčí vždy doplňujeme podzimním ošetřením vysoce účinnými látkami (Taktivar, nebo MP-1O):
Při správné koncentraci pař působí kyselina mravenčí i proti zvápenatění plodu a nosematóze. Jsou-li ve včelstvu larvy a kukly napadené zvápenatěním plodu, vyvolá kyselina mravenčí jejich odstranění z buněk včelami. Doporučujeme nemocné kukly a mumie spadlé na dno úlu pravidelné odstraňovat a spalovat (spad trvá 3-5 dní), aby včely byly co nejméně ve styku s nakažlivou. U silné napadených včelstev, kde zvápenatění již ohrožuje jejich existenci, doporučujeme předávkovat kyselinu mravenčí tak, aby včely zrušily veškerý plod.

Riziko poškození včelstev
Při dodržení metodiky je poškození včelstev zanedbatelné. Ve většině případů lze zaregistrovat po vložení desek a po odstranění regulačního obalu jen zahučení, zvýšenou letovou aktivitu včel a větší obsazení letáku. K uklidnění dochází za 15-20 minut.
V jednotlivých případech můžeme pozorovat poškození menšího počtu trubců, právě vylíhlých mladušek a plodu těsně před líhnutím. Tato stadia jsou ke kyselině mravenčí nejcitlivější. Ztráty matek jsou zcela ojedinělé. Možné poškození však nepředstavuje, s ohledem na roční dobu aplikace, pro včelstva vážné ohrožení. Nejúčinnější jsou koncentrace na hranici poškození včel.

POZOR!!! Doporučení
jelikož rychlost odparu a tím i koncentraci par ovlivňuje chování včel i typ úlu, doporučujeme před hromadným ošetřením vyzkoušet odparné desky na několika úlech. Pokud by rozrušení včel bylo příliš velké (část včelstva opustí úl, větší počet mrtvolek nebo kukel na dně úlu) snížíme odpař tak, že zakryjeme 1-2 otvory a prodloužíme termín odstranění regulačního obalu o 1-2 dny. Termín odstranění regulačního obalu prodloužíme i tehdy, když první dny po vložení desky v regulačním obalu jsou extrémně chladné a vlhké.
Při snímání obalu musí být patrný úbytek kyseliny, který se pozná tak, že otvory jsou zahnědlé a deska začíná tvrdnout. Pokud je deska stále houbovitá, je nutno s odstraněním obalu vyčkat.
Základní dávkování (5 otvorů v první fázi, odstranění regulačního obalu za 48 hodin) se předpokládá pro včelstvo ve dvou nástavcích.

Ochrana včelích produktů
Kyselina mravenčí je z hlediska hygieny včelích produktů přijatelná a ekologicky neškodná. Ošetření se může projevit pouze zvýšenou kyselostí medných zásob, která se po čase zase sníží. Jedno ošetření nevyžaduje žádné zvláštní opatření k ochraně medu. Pochopitelné před ošetřením med vytočíme. Při opakovaném ošetření však již nesmíme připustit, aby ve včelstvech byly zásoby konzumního medu. Větší počet aplikací nedoporučujeme.
Před ošetřením odstraňujeme z úlu kovové předměty, zejména z pozinkovaného plechu nebo hliníku (např. krmítka). Kovové mateří mřížky nahradíme plastovými.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Kyselina mravenčí je žíravina. Pracujeme v rukavicích, při práci nejíme, nepijeme a nekouříme. Po práci ruce důkladně umyjeme. Dbáme, abychom se rukama před důkladným omytím nedotkli obličeje, hlavně očí.

První pomoc
Při zasažení pokožky zasažené místo důkladně omýt v tekoucí vodě. Při zasažení očí vyplachovat proudem čisté vody po dobu minimálně 10 minut. Vyhledat lékařské ošetření.

Likvidace desky po použití
Odparná deska s obalem se po upotřebení spálí.

Skladováni
Skladujeme v chladnu na místech nepřístupných dětem a nepoučeným osobám.

>Niekde na tejto konferencii som precital ze Gabon uplatnujeme max. 30 dni,
>je to pravda? A čo potom,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30530


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 17. 7. 2008
Re: vytáčení (30499) (30502) (30513) (30517) (30522) (30526)

Aleš:
statistika .... nedá nic jiného než nesmysl - a to vím, že mnoho včelařu ze strachu z FÚ uvádí jen cca polovinu výnosu.
----
A to je proto, že mnoho lidí je straší FÚ.
Viz můj příspěvek.

Včelaři jsou cvičeni v naříkání, plakání a prošení o dotace.

A jde jim to čím dál líp. :-))

Tak dlouho se křičí o vlkovi, až tomu nikdo nebude věřit a až bude opravdu zle, tak se zjistí, že vše sežrali ti, co nejvíc naříkali.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30529


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef (194.151.249.214) --- 17. 7. 2008
Gabon

Niekde na tejto konferencii som precital ze Gabon uplatnujeme max. 30 dni, je to pravda? A čo potom, tie dostičky sa dajú použiť viac krát?
Kyselinu mravenčiu aplikujem tak, že namočim koniec lepenkového pasiku o rozmere 2 x 0,5 cm a cez letáč ho vsuniem medzi včielky. Poradte mi prosim či to robim správne. Dakujem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30528


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Danihlík - registrovaný chov (88.101.12.73) --- 17. 7. 2008
Oddělky

Nabízím 2 desetirámkové oddělky, RM 39*24, letošní matka Vigor - F1 volně pářená (vlastním licenci k chovu Vigor). Oddělky jsou přeléčeny proti V.D. kyselinou mravenčí. Samozřejmostí je atest na moru včelího plodu.Jsou částečně zakrmeny. Cena 1500Kč/ks. Odběr asi za 1-2 týdny.
Valašské Meziříčí, Krhová 121, tel: 724 758 774

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 17. 7. 2008
Re: vytáčení (30499) (30502) (30513) (30517) (30522)

Statistika průměrného výnosu (jde o velmi nízké číslo v ČR cca 10 kg) vycházející z podzimního hlášení je opravdu nesmysl. Vzít výnos z roku a podělit ho počtem včelstev, včetně dorostlých oddělků (záloha na úhyny, na jarní výměnu matek, na dvouvčelstva, na rozšiřování atd.- např. já jich mám vždy na počet matečních včelstev 50 - 60%), nedá nic jiného než nesmysl - a to vím, že mnoho včelařu ze strachu z FÚ uvádí jen cca polovinu výnosu.
A to jsem pominul vychcánky, jež hrabou i na dotaci!?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30526


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 17. 7. 2008
Re: Sundání z medníku (30521)

Dnes jsem sundal včely z medníku a teď mám plno včel venku na letáku.
_____________________________________________________________

V jakém úlu včelaříte? Pokud máte nástavkový úl ( nízkonástavkový ), nevidím důvod, proč by jste měl tuto dobou zužovat. Připravujete se tím o větší množství dlouhověkých zimních včel ( zvláště, jsou-li včelstva v nízkonástavkových úlech ).

Pokud včelaříte v dvouprostorových úlech, podletní zúžení se na zimní síle zpravidla nijak neprojeví. Včely, které vyléhávají mimo úl, během týdne umřou. Jestli máte nějaká velmi slabá včelstva, využijte tyto ,,přebytečné,, včely tak, že z nich uděláte smetenec, kterým posílíte nedostatečně silné včelstvo. Také lze silnější smetenec ( alespoň 1 kg ) využít na tvorbu nového včelstva, máte-li k dispozici oplozenou matku.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30525


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Šefčík (90.176.2.8) --- 17. 7. 2008
Re: Sundání z medníku (30521)

Včely na letáku : Pokud máte jenom starý úl cca 11 nebo 12 rámečku o průměru 39x24, je to rozhodně málo. Včely by měly zimovat alespoň na cca 22 rámcích uvedené velikosti. Malý neodvětráný prostor nutí někdy včely vyset na letáků. Při velkým počtu - síle včelstva je také řešením smetec.
Formidol : Rozhodně má smysl, ale musí se postupovat přesně podle popisu. Ten účinkuje pouze krátkodobě. Poté bude nutné použit desky Gabonu, tak jak to bylo uvedeno v posledním čísle Včelařství. N e s m í tam být déle než 30 dnů !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 7. 2008
Re:zaciatok (30518)

Je to již zavrhnutý systém i když má přednosti vhodné pro staré včelaře nebo invalidy kdy se v něm může pracovat vsedě v moderních úlech nástavkových je práce mnohem rychlejší

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jojo <jozef.kultan/=/post.sk>
> Předmět: zaciatok
> Datum: 16.7.2008 14:13:03
> ----------------------------------------
> Chcem zacat vcelarcit.Chcem sa opytat ci je vhodny ul zadovak.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 16. 7. 2008
Re: vytáčení (30499) (30502) (30513) (30517)

Plně s Vámi pane Václavku souhlasím. Nešlo mi o FÚ, to jen na okraj k chlubilům.
Předložil jsem tuto otázku z praktického hlediska. Výpočet průměru pro zářijovou statistiku. Jen z vytočených včelstev? a co s těmi, které uhynuly nebo se v době řepky vůbec nedostala do medníku a potom už snůška nebyla. Možná si řeknete, že vás nějaká hlášení nezajímají. Není to výmysl dneška, v knihovně máme statistiky, kdy o nějakém Svazu nebylo ani ponětí /statistiky jednotlivých hejtmanství - a jsou to zajímavá čtení/.Mnozí včelaři uvádí jen ta nejlepší včelstva nebo nahlásí nulu. Když tento průmšr vynásobím počtem včelstev, pak je to nepravda a jen hausnumero.
Pochopitelně dělám taková chovatelská opatření, abych dosáhl nejlepších a nejekonomičtějších výsledků, ale co s tím ošidným průměrem.Včelaři se mě ptají a já bych měl konkrétně odpovědět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 16. 7. 2008
Sundání z medníku

Dnes jsem sundal včely z medníku a teď mám plno včel venku na letáku. Nemám udělat nějaký smetenec, nebo dát nějaké ráměčky do medníku. Dnes jsem již dal desky s Formidolem a nevím jestli to bude účinné. Díky za rady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 7. 2008
Re: zaciatok (30518)

Vývoj zadováků skončil před 20 - 30 lety s nástupem nástavkových úlů. Pokud
by se v nich mělo dneska s dnešními včelstvy včelařit, musely by se upravit.
Za prvé by se musel zvýšit jejich objem, až na dvojnásobek, na minimálně 40
rámků 39x24, jinak většinu času v létě by se nedělalo nic jiného než
opatření proti vyrojení z nedostatku prostoru. Za druhé musely by se upravit
pro potřeby dnešního léčení a diagnostiky, aby bylo možné sledovat spad
roztočů bez kontaktu se včelami, léčit formidolem atd. Muselo by se vymyslet
a zavést velkoobjemové krmítko, aby krmení na zimu se nemuselo dělat na
dvacetkrát 0,7 litrovou lahví. A velké problémy v současné době dělají v
tepelné izolaci úlů mravenci.

Takto upravené zadováky by se hodily buď jako okrasné úly na nějakou
parkovou zahradu, třeba zvenku upravené jako kláty případně v nějakém
okrasném včelíně. Nebo v případě, kdy včelař má problémy se zdviháním
těžších věcí a s chůzí, u dobře umístěných zadováků se při ošetřování
včelstev jen sedí a manipuluje jen s jednotlivými rámky. To je sice možné i
u nastavkových úlů, ale připadá mi, že tak trochu oklikou, nástavky s rámky
se stejně musí nějak z úlu sundávat, včelař pracovat vestoje nebo vstávat a
zase sedat. Sice nízkonastavkové úly mají i zaplněné nastavky s rámky
poměrně lehké.... U nástavkových úlů v případě špatného zdravotního stavu
vychází jako nejlepší varianta zvedání nastavků pomocí nějakého mechanického
hejblete, jeho položení někde na pracovní plochu a teprve tam pohodlné
manipulování s jednotlivými rámky.

Jinak ošetřování včelstev v zadovácích je časově 5 - 10 x náročnější než
ošetřování včelstev v nastavcích, nehodí se tedy v případě, kdy se po
včelaření požaduje ekonomická návratnost a v případě většího počtu včelstev.
Nehodí se taky varianta vyučit se včelaření na levně získaných starých
zadovácích a potom přejít na nové nástavkové včelaření, protože ošetřování
je odlišné a spousta návyků z včelaření v zadovácích je při včelaření v
nastavcích zbytečná, jen zdržuje nebo dokonce mírně snižuje výnosy.

Takže zadováky ano, ale jen v málo případech a potom s hodně upravenými úly.
V převážné většině případů je dneska mnohem vhodnější začínat včelařit s
nastavkovými úly než s zadováky, třeba i darovanými.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jojo" <jozef.kultan/=/post.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 16, 2008 2:12 PM
Subject: zaciatok


> Chcem zacat vcelarcit.Chcem sa opytat ci je vhodny ul zadovak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 7. 2008
Re: zaciatok (30518)

Včelařit se dá v ledasčem. Úl medu nepotí, ale významně ovlivňuje efektivitu včelaření. V různých úlech se dá vyprodukovat stejné množství medu ale z rozdílnou složitostí a nákladovostí ( odlišný počet včelstev, množství zásahů do včelstva, délka zásahů, charakter zásahů, produktivita včelstev ).

Pokud chcete včelařit racionálně, tedy efektivně, s minimem zásahů a maximem medu, s nízkými náklady, velkou rentabilitou, se silnými a zdravými včelstvy... doporučuji si pořídit nástavkový úl. Pokud chcete včelařit opravdu s velmi silnými včelstvy, pak uděláte nejlépe, když si pořídíte tenkostěnný nízkonástavkový úl ( Optimal, Langstroth ). Zadovák je spíše jen taková ,,hračka,, pro staré včelaře.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jojo (91.127.36.63) --- 16. 7. 2008
zaciatok

Chcem zacat vcelarcit.Chcem sa opytat ci je vhodny ul zadovak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 7. 2008
Re: vytáčení (30499) (30502) (30513)

Zprůměrňování všech včelstev je dost relativní. Nelze směrodatně uvádět oddělky a produkční včelstva společně v jednom souboru statistických vzorků. Spíše než průměr všech včelstev je zajímavější a přínosnější střední hodnota jednotlivých skupin včelstev ( produkční včelstva, oddělky, kombivčelstva ). Já preferuji uvádění průměrných nákladů a výnosů souvisejících s provozem jednoho kombivčelstva.

KOMBIVČELSTVÍ ( dříve jsou používal pojem souvčelství ) je pojem označující běžně soustavu dvou včelstev ( produkční (kmenové) včelstvo + oddělek ) vzájemně na sobě závislých ( produkční včelstvo na jaře poskytne materiál na tvorbu oddělku, který na podzim poslouží k posílení a výměně matky včelstva kmenového ).

Já včelařím jen s kombivčelstvy, tím pádem každým rokem vyměním všechny matky. Netvrdím, že plné kombivčelstevné včelaření má tak velký efekt na zvětšení výnosů, aby to převážilo zvýšené časové náklady ( souvisejících s chovem matek ). Já jsem malovčelař a můžu si tento luxus dopřát, protože času k chovu matek mám dostatek ( nehledě na to mě výchova matek baví, přináší mi velký prožitek ze včelaření... chov matek je poezie včelaření ). Každopádně mám s jednoročními matkami jistější snůšku a nemám komplikace s nečekanými tichými výměnami. Ale kdybych byl velkovčelař, během daného roku bych kombi-chov udržoval u první poloviny včelstev, další rok u poloviny druhé ( = půlené kombivčelaření ). Tříleté matky se vyznačují poklesem plodnosti a to si u velmi silných včelstev nemůžu dovolit.

Oddělky nekrmím, po vytočení na ně nasadím medné komory z produkčních včelstev. Zpravidla na celé kombivčelstvo spotřebuji 24 kg cukru. Kdybych bych měl uvést průměrné množství zkrmeného cukru na všechny včelstva, jedná se tedy o 12 kg cukru na jedno včelstvo. Průměrně jednomu kg zimních včel ( = 10 000 včel ) poskytnu 5 kg cukru. Na každé 1 kg vytočeného medu zakrmím v průměru 0,3-0,2 kg cukru. Nemyslím si, že mám velkou spotřebu cukru.

Jindřich Boháč v ČR zavedl dvoumatečné včelaření, stal se jeho hlavním propagátorem. Boháč včelařil dvoumatečně kvůli zvýšení medného výnosu. Zkušenosti však ukázaly, že dvojvčelstva sice vedou ke zvýšení průměrného medného výnosu na jednotlivé produkční včelstvo, ale ne produktivity práce, jak se prve myslelo. Uváděné 3-4násoné zvýšení medného výnosu neodpovídá skutečnosti. Naopak často se stává, že dvoumatečná včelstva nedají ani takový výnos jako dvě průměrná včelstva jednomatečná. Příčin je více. Když pominu skutečnost, že za mnohé snížení výnosu může latentní rojová nálada ( rojová nálada, která se neprojevuje zakládáním matečníků a vyrojením, ale jen celkovou sníženou aktivitou včelstva vlivem nadbytku anatomických trubčic... tento jev se díky chovu ,,nerojivých,, včel objevuje v současnosti poměrně dost hojně ), zbývá toto:

Blud o mnohonásobném zvýšení produktivity včelstev vznikl na základě nesprávných interpretací Bretschových a Farrarových tezí. Dvakrát silnější včelstva ( pokud se nedostanou do rojové nálady ) mají opravdu více jak dvakrát větší medný výnos ( podle roku a snůšky i 2-3x zvětšený oproti standartu slabších včelstev ). Souvisí to s tím, že jdou pomaleji do síly...jejich vrcholová síla se tak zásadně neliší od síly zimní. V důsledku toho na jaře nejsou krmičky tolik zatížené výchovou plodu jako u slabých včelstev, což jim umožňuje krmit larvy kvalitnější potravou, jež má za následek vznik včel dožívajících se vyššího věku, tedy vytvoření i početnějšího společenství. To společně s efektivnějším vytvářením vhodného mikroklimatu u plodového tělesa umožněného větší biomasou dělnic, dále společně s nižším počtem vychovaných buněk plodu na jednotku včel ( např. tisíc včel ) a vyšším podílem létavek ve včelstvu vede k nižší spotřebě zásob a vyššímu výnosu na jednotku včel. Taková včelstva ušetří spoustu medu na výchově plodu.

Dvakrát silnější včelstva při správném vedení poskytnou více jak dvakrát tolik medu.
To však neplatí pro dvoumatečná včelstva!!! Dvojvčeltva mají dvakrát větší plodovou plochu než je obvyklé. Při rozvoji je třeba na ně nahlížet jako na dvě včelstva, která se vzájemně podporují. A právě proto dojde k urychlenému růstu plodových ploch, nicméně čímž se však vyruší efekt silnějších včelstev ( neprojeví se dlouhověkost letních včel a věci s ní spojené ). Proto nelze od dvoumatečných včelstev očekávat průměrný výnos více jak dvakrát tak vyšší než je tomu tak u průměrných jednomatečných včelstev. Mimo jiné dvojvčelstva valnou většinu předjarní a časně jarní snůšku proplodují, přitom špičková jednomatečná včelstva v tuto dobou vyprodukují i přes 20 kg medu ( a při řepce minimálně dvakrát tolik ).

Dvoumatečné včelaření nevede ke zvýšení rentability a efektivity provozu. Dle mého názoru se vyplatí jen v při vytváření nového produkčního včelstva, kdy je potřeba větší množství plodu, které dvoumatečné včelstvo bez problému poskytne.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.164.130) --- 16. 7. 2008
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1892

Ustredni spolek pro kralovstvi ceske pristoupil za clena -Hospodarske spolecnosti-.Zalozen fond pro zalozeni vzorneho vcelinu a vlastniho domu.Od posledni schuze(3mes.)pristoupilo k ustredi 19 vcelarskych 12 hospodarskych spolku.Stezovano ze ze 400 spolku hospodarskych pristoupilo pouze 12 ac v prvni rade na rozkvetu vcelarstvi jim zalezeti musi.

Zemrel Josef Mikulas Boleslavsky ve veku 62veku sveho. Spolecnikem nakladatelske firmy Mikulas a Knnap.Zalozili casopis Vcelar,redaktorem do r.1883.Bohuzel okolnosti prinutili jej vzdati se se verejne cinnosti i ucastenstvi pri vydavani-Ceskeho Vcelare-

Sjezd a vystava v Chrudimi se i v nepriznive dobe nebezpeci cholery nade vse ocekavani vydarila,nikoliv vsak recene sjezdy.Konstatujeme to s politovanim.Bylo by chybou velikou,kdyby ututlali to meli.Nepritomnost svou omluvili pisemne dp.Buchar a jednatel ustr.spolku V.Svarc.

Sjezd 37. nem-rak-uherskych vcelaru v Pesti,vznikl spor v otazce parthenogenese.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 16. 7. 2008
Re: spad kleštíka včelího po Formidolu (30506)

Děkuji všem přispěvatelům za podnětné návrhy jak kyselinu získat. Uspěl jsem u fy Eurošarm s.r.o., zašlou 20 l kanystr i s dopravou za cca 1600,- Kč
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 16. 7. 2008
Re: vytáčení (30499) (30502) (30513)

Chlubme se velkými čísly, FÚ bdí!!
-------------
Svobodu slova si cením víc, než pár korun daní co FÚ za včely posílám. Oproti jiným podstatným částkám. :-)
Nesměšujme výnos ze včel pronásobený nějakou cenou s příjmem, natožpak se ziskem. Tedy po odpočtu nákladů.
Zatím snad se počítají náklady pušálem 80%.
Takže i když vytočím tunu a neprodám ji, tak se nic neděje.

Pokud by FÚ zajímaly peníze okolo včel, tak navštíví výkupce medu.
Ze své pravomoci je může požádat o informace za několik let nazpátek. A podle zjištěných informací může poplatníky zpětně dodanit a případně i penalizovat.

A pokud jsem si všiml, tak většina výkupců, po té co vykoupily všelijaký med, si velmi pečlivě eviduje od koho lije med do kterého sudu.

Takže spíše by pak varování mělo znít: "Pozor, neprodávejte tam, kde si vás poznamenají!" :-)
Takže bacha, nezanechá stop, mlčí jako hrob.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 15. 7. 2008
Re: vytáčení (30499) (30502)

Dobrý večer.
Již mám také vytočeno a první dávku krmení odbytou.Některá včelstva se vytáhla, ale jinak nic moc, horší než bída.
Výpočet průmšrů vytočeného medu je v podstatě jasný. Sleduji však, že většina včelařů uvádí číslo které vytočil od mnohých včelstev, možná i od většiny nebo opravdu uvádí průměr ze včelstev, které vytáčel Domnívám se však, že skutečnost je trošku jiná. Průměr /aspoň na podzim pro úřady/ by se měl vypočítávat ze včelstev, které v minulém roce krmil pro snůšku v příštím roce nebo které aspoň zazimoval. Když spojím silný oddělek se včelstvem, je vytočený med z jednoho nebo dvou včelstev? Když vytvářím dvou či vícematečné včelstvo /jak doporučuje Farrar/ a vytočím např. 100 kg, je to jen od jednoho včelstva? Oddělek zbaštil nejméně 10 kg cukru a včelstvo 15, tak 30 kg medu nic moc. A letos hodně včelařů, řekl bych většina, měla snůšku jen z poloviny včelstev,ostatní se ani nedostala do medníku, když byla snůška.Někdy to vyjde a jindy zase ne, jsou léta rekordní jindy ne, zase jen průměr Snad by se měl počítat průměr -cukr: med - 1 : 2 nebo 1 : 4.
Chlubme se velkými čísly, FÚ bdí!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

chech (212.20.74.126) --- 15. 7. 2008
Re: spad kleštíka včelího po Formidolu (30506)

Kyselinu mravenci (KM) kupuju normalne v lekarne, litr za 200,- (byl za 100).
Do desek formidolu naperu injekcni strikackou KM do vsech der co se tam vejde, az KM z toho skoro kape. A desky tam nenecham rozezrat, vyndam je vcas nez to zacnou zrat. Po opetovnem doliti KM muzu znovu pouzit. Uz jsem pouzil 4x.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 7. 2008
Re: spad kletíka včelího po Formidolu (30506)

Kyselina mravenčí je chemikálie, tudíž ji prodávají prodejci chemikálií. Dá
se objednat přes lékárníky, ti obvykle kontakt na prodejce chemikálií mají,
nebo rovnou u prodejců. Ti se najdou na internetu pod heslem prodej
chemikálií a podobnými hesly. Obvykle ale se na rozdíl od lékáren pro
kyselinu musí osobně zajet, je problém chemikálie posílat poštou. S kontakty
bývá problém, pokud jsou starší než tak dva roky, hodně často už pak
neplatí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 15, 2008 8:59 AM
Subject: spad kletíka včelího po Formidolu


> Letos jsem poprvé instaloval podložky pod zasíťovaná úlová dna a počal
> pravidelně sledovat spad kleštíka. Po aplikaci desek Formidol jsem měl
> podložky plné vaty z rozkousaných desek a podložka byla tím pádem
> nečitelná. Nabízí se dvě možnosti. Aplikace kyseliny mravenčí jinou
formou,
> nebo desky formidol uzavřít do "klece" tak, aby k nim včely neměli
přístup.
> Zvažuji obě formy použití. Na stránkách této konference se v minulosti
> objevila zmínka o dodavatelích kyseliny mravenčí. Nemohu to ale nalézt.
> Může to někdo zopakovat?? Prosím, prosím, smutně koukám.
> Za odpověď předem děkuji. Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Hazdra (e-mailem) --- 15. 7. 2008
Re: vytáčení (30499) (30502) (30509)

Polabí - Pečky
U nás právě rozkvetla slunečnice, včelky intenzivně létají a vracejí se celé
žluté od pylu. Tak čekám, jaká bude snůška ze slunečnice. HaF


----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 15, 2008 12:01 PM
Subject: Re: vytáčení


> Škoda, že se počasí zkazilo.
> Před týdnem jsem zaznamenal producenty medovice v okolí mého stanoviště a
> také silnější přínos. Teď vlivem deště a chladného počasí medovicová
> snůška
> zmizela a včely už jen paběrkují na jeteli. Příští týden jdu vytáčet a
> krmit.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3268
> (20080715) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78402 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 30510 do č. 30570)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu