78024

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Zdenek (79.127.160.5) --- 20. 7. 2008
CHEMICKE POSTRIKY ZABIJEJI

Lidi slysel jsem nazor, proc je v cesku takova hysterie kolem leceni a uhynu vcel.

Protoze kdyz se cesti vcelari dohaduji mezi sebou jestli lecit hodne nebo jeste vic, nebude cas na tema mnohem aktualnejsi, na UHYNY VCEL v dusledku postriku jedovatymi PESTICIDY. Takovy vyvoj mozna podporuji i ti tam nahore, nebot se jim diky mocnym chemickym koncernum vyplati.

Treba takovy povoleny clothianidin byl vyzkumnym ustavem v Nemecku prokazan jako pricina masovych uhynu v teto zemi.

Clothianidin se pouziva na kukurici, ale i na repku a jine plodiny a bylo zjisteno, ze prach z osetrenych porostu se dostane do ovzdusi a zabiji vcely, ktere letaji na uplne jine porosty. Takze je jedno, kde ty vcely mate.

Preji prijemne letni leceni proti varoaze.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30596


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 7. 2008
Re:Trub?? mezist?ny (30582)

máš pravdu jednou se vyjadřuje jako zkušený a velký včelař a hned nato píše koniny jako by teprve začínal???? :-))

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Dom?nek <emca5/=/seznam.cz>
> Předmět: Trub?? mezist?ny
> Datum: 19.7.2008 17:35:40
> ----------------------------------------
> Považuji přítele Václavka za nenormálního včelaře a spíše bych řekl,že si z
> nás ostatních utahuje.Nu,budiž,každý rozumný včelař mu nemusí skočit na
> špek a bude konat podle svého.Jenže jeho každodenní příspěvky do této
> konference matou normální lidi a natož začínající včelaře.Vyzývám tímto
> tohoto Václavka,aby již konečně přestal s jeho výmysly které jenom
> dezorientují včelařskou veřejnost na tomto webu a odmlčel se alespoň na
> měsíc a tím přispěje k tomu,že včelaři budou konat podle svého. Tento
> Václavek pokud opravdu je včelař a ne nějaký chudinka u počítače to snad
> pochopí a nebude do všeho mluvit tak jako doposud.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 7. 2008
Re: Trub (30569) (30575) (30579)

Včely to vědí lépe jako my
A používání trubčích mezistěn je jen komplikace která k ničemu nevede Jen ta představa rámek vydrátkovat, vlepit mezistěnu, pak si včely zaplodují jen malou část zbytek zanesou pylem a v půli července jim to vyhodím aby to tam nezůstalo na zimu. Když mezistěny nepoužiji tak si tu práci ušetřím a v létě budu mít dva plásty s čistým nekontaminovaným voskem který mohu zpeněžit nebo jinak použít

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <M. V>
> Předmět: Re: Trub
> Datum: 19.7.2008 16:28:19
> ----------------------------------------
> Nikdy se nejedná o chov s nadbytkem trubců alo ocho ve kterém se umožňuje
> cov jaký uznají včely za potřebný
> ______________________________________________________________
>
> Co je potřebné množství trubců? Kdyby šlo jen o počet trubců, který by
> vystačil na oplodnění matek, jednalo by se řádově o pár desítek trubců.
> Avšak je strategičtější větší počet ( stovky až tisíce ) trubců a to nejen
> kvůli tomu, že každý trubec nemusí být na oplodnění dostatečně kvalitní,
> nýbrž také pro zvýšení šance na přenos genů. Jaký je tedy optimální počet?
> To hodně závisí na kondici včelstva ( silnější včelstva si mohou bez
> problému dovolit vychovat větší množství trubců ). Nicméně v přírodě ani to
> nejsilnější včelstvo se zpravidla neskládá z více než 5 000 trubců.
>
> Má-li se dostavil žádaný efekt LBV metody, je třeba, aby zhruba čtvrtina
> plodové plochy byla tvořena trubčinou ( 10 000 - 15 000 trubčích plodových
> buněk ). Teprve takto velká trubčí biomasa je schopna zaručit odčerpání
> veškerých přebytků krmných kašiček vznikajících v období vrcholu síly nebo
> při přechodném(!) oslabení plodování, což zabrání spuštění rojové nálady.
> Pokud-li se tolik trubců nevytvoří ( stavební rámky zastavěny dělničinou,
> zaneseny zásobami ), nelze deklarovat záruku účinnosti metody.
>
> V přírodě včely taková kvanta trubců nechovají, což je odůvodnění, proč to
> není přirozené, tedy to není včelami chtěné. Kdyby to tak nebylo, včely by
> se nerojily a vyhynuly by. LBV metoda nadbytku trubců využívá přirozený
> instinkt včel zastavovat mezery v plástové ploše ( stavební rámky ) uvnitř
> plodového tělesa během období rozvoje výhradně trubčinou. Každé silnější
> zdravé včelstvo se tak zachová a vše zaploduje. Vytvoří se nadbytek trubčí
> biomasy, čímž se zamezí vznik rojové nálady.
>
> Trubčí mezistěny by mi velmi zjednodušili LBV metodu, protože bych měl u
> středu každého nástavku dva trubčí rámky a nemusel bych vkládat stavební
> rámky a starat se o dostatek trubčiny v plodové ploše.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
> PS
> Prý v Německu trubčí mezistěny vyrábějí.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30594


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 20. 7. 2008
Re: Krmení (30572) (30573)

Tak matka už je asi nenávratně pryč.Zůstalo tam několik matečníků asi na třech rámcích.Tak sem jeden rámek asi s pěti matečníky dal do plemenáče a přidal ještě jeden rámek s plodem.Teď už to asi nechám na včelách ať si vychovají tedy svou a já bych mohl získat ještě jednu náhradní v tom plemenáči kdyby něco.Děkuji všem za pomoc.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30593


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 20. 7. 2008
Trubčina Re: Re: (30586) (30591)

V mých včelách je poměr dělničiny ku trubčině odhadem tak 1:6 až 1 : 12,
kolísá to od včelstva ke včelstvu. Pokud včelstvo dostane víc plástů bez
mezistěn na vystavení, doplňuje poměr, obvykle má nadbytek dělničích buňek,
takže staví trubčinu. Když se ale do včelstva napere více vystavených
trubčích plástů než je zhruba 1 :5, včelstvo staví na stavebních rámcích
spíše dělničinu. Zase záleží na období, v období náběhu na rojení, v květnu
včelstvo zase staví trubčinu až několikrát ochotněji než v červenci v plné
snůšce z lip, kdy už rozmnožovací pud většinou odezněl a kdy často vystaví
stavební plást čistou dělničinou. Stejně tak stavbu dělničiny preferuje
usazený roj, smetenec a případně včelstvo při norském zimování. Přesně
číselně jsem to nestudoval, jsou to odhadovaná čísla. Jinak čistě stavební
rámky, když už se v nastavcích nedá koukat přes sklo jako v zadovácích,
nepoužívám, vytvářím trubčí rámky tak, že třetinu mezistěny 39x24 na výšku
odřežu a nechám rámek volný. Někdy se stane, že mi některé plásty poškodí
zavíječ, pokud to jsou světlé plásty, prostě je dávám do včel a ty potom
rámky vyčistí a na prázdném místě vytvoří trubčinu. Trubčinu a stavební
rámky na zimní zásoby používám jen ojediněle. Když se tam nějaký rámek
připlete a jsou v něm už zásoby, dávám ho ke kraji, aby v něm v zimě
neseděly, domnívám se, že trubčina je pro zimní sezení včel nevhodná,
nepasuje jim velikost buněk. Ostatně včely zásoby sice do trubčiny uloží,
ale jen nerady.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 20, 2008 9:55 AM
Subject: Re:


> Stačí, když si schováte dostavěné stavební rámky do období pozdního léta.
> Vložte jej do okraje, včely jej zanesou pylem a medem a do zimy jej
> přibližte nebo dejte rovnou do středu.
> -------
> Když jsme teď dával Gabon, prohlížel jsem v jednom včelstvu horní
nástavek.
> Shodu okolností se tam dostal ten, ve kterém bylo velké množství (asi
> polovina) stavebních rámků.
>
> (Možná by to chtělo najít jiný výraz, většina normálních včelařů považuje
> za stavební právě ten jeden co vyřezávají, někdy v souladu s klasickou
> literaturou ještě rozdělený loučkou, aby té trubčiny nebylo moc. Což
takhle
> "s přirozeným dílem - tedy Přírodních rámků :-) )
>
> A v tom včelstvu (nástavky L232mm) byly vesměs nezakladené, zanesené
> sladinou. Letos dostaly moje včely kolem jednoho nástavku (ale rozděleně
do
> několika nástavků)těchto rámků a už ve stávajících jich asi v průměru 6
> trubčích bylo. Překvapilo mě, že na těchto rámcích co jsem namátkou vyndal
> bylo velmi pravidelné a rovné dílo až po dolní loučku. A překvapivě s
vekým
> podílem trubčiny. Odhadem dolní 2/3.
>
> Až to budu na zimu přerovnávat, tak to schválně porovnám. Zajímá mě poměr
> trubčiny a dělničiny.
> Máte někdo už nějaké pozorování?
>
> P.S.
> Nejsem propagátorem LBV metody, a v pátek jsme dokonce objevil jedno
> včelstvo, které ji popírá - tedy že stačí jen chov trubců. Jinak proti
> trubcům nic nenamítám).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 20. 7. 2008
Re: (30586)

Stačí, když si schováte dostavěné stavební rámky do období pozdního léta. Vložte jej do okraje, včely jej zanesou pylem a medem a do zimy jej přibližte nebo dejte rovnou do středu.
-------
Když jsme teď dával Gabon, prohlížel jsem v jednom včelstvu horní nástavek. Shodu okolností se tam dostal ten, ve kterém bylo velké množství (asi polovina) stavebních rámků.

(Možná by to chtělo najít jiný výraz, většina normálních včelařů považuje za stavební právě ten jeden co vyřezávají, někdy v souladu s klasickou literaturou ještě rozdělený loučkou, aby té trubčiny nebylo moc. Což takhle "s přirozeným dílem - tedy Přírodních rámků :-) )

A v tom včelstvu (nástavky L232mm) byly vesměs nezakladené, zanesené sladinou. Letos dostaly moje včely kolem jednoho nástavku (ale rozděleně do několika nástavků)těchto rámků a už ve stávajících jich asi v průměru 6 trubčích bylo. Překvapilo mě, že na těchto rámcích co jsem namátkou vyndal bylo velmi pravidelné a rovné dílo až po dolní loučku. A překvapivě s vekým podílem trubčiny. Odhadem dolní 2/3.

Až to budu na zimu přerovnávat, tak to schválně porovnám. Zajímá mě poměr trubčiny a dělničiny.
Máte někdo už nějaké pozorování?

P.S.
Nejsem propagátorem LBV metody, a v pátek jsme dokonce objevil jedno včelstvo, které ji popírá - tedy že stačí jen chov trubců. Jinak proti trubcům nic nenamítám).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 20. 7. 2008
Re: Trubčí mezistěny (30582)

Dománek:
Považuji přítele Václavka za nenormálního včelaře a spíše bych řekl,že si z nás ostatních utahuje.Nu,budiž,každý rozumný včelař mu nemusí skočit na špek a bude konat podle svého.Jenže jeho každodenní příspěvky do této konference matou normální lidi a natož začínající včelaře.
------
Rozhodně nesouhlasím.
Normální lidi nechovají včely. Už tím je těžké stanovit, co to je normální včelař.
To je největší část včelařů - tedy průměr?
Podle statistiky včelaři, co mají kolem 6 včelstev.
Normální včelař (a nechci nikoho urážet, mám jen takový dojem) se nevzdělává, včelaří tak jak se kdysi naučil, leckdy podle informací založených spíše na tradovaných informacích, než čtením knížek, na schůze chodí pro dotace, pokud mu je nepřinesou, na výročku, protože tam dostane řízek, léčení ukázněně strpí od důvěrníka (a má správný moderní názor, že táta/děda nikdy neléčil a kolik měli medu), do včel zásadně nic nového nekupuje (má to nejlepší a léty vyzkoušené) a nedejbože aby nakoupil, nebo choval matky, vždyť ty jeho po dědovi jsou nejlepší. A jedině matky z roje, to ono.

Takže takové normální včelaře na této konferenci moc nenajdete a nemůžete je mást.

Ve statutu konference je napsáno, že je svobodná.
Tedy příteli Dománkovi doporučuji, aby se neposmíval a začal sám pracovat. Je zde jistě spousta čtenářů, kteří si se zájmem přečtou jeho příspěvky. I mě zajímá, jak postupuje normální včelař.

Přípěvky př. Václavíka čtu vzhledem k jejich počtu jen letmo
a nemohu říci, že bych vnich shledával něco, s čím bych zásadně nesouhlasil.
A podle jejich vzrůstající úrovni soudím, že přítel Václavek včely chová, a docela rád bych jeho včely i viděl. myslím že bych něco okoukl. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30590


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 20. 7. 2008
Re: Trubčí mezistěny (30582)

Považuji přítele Václavka za nenormálního včelaře a spíše bych řekl,že si z nás ostatních utahuje.Nu,budiž,každý rozumný včelař mu nemusí skočit na špek a bude konat podle svého.Jenže jeho každodenní příspěvky do této konference matou normální lidi a natož začínající včelaře.Vyzývám tímto tohoto Václavka,aby již konečně přestal s jeho výmysly které jenom dezorientují včelařskou veřejnost na tomto webu a odmlčel se alespoň na měsíc a tím přispěje k tomu,že včelaři budou konat podle svého. Tento Václavek pokud opravdu je včelař a ne nějaký chudinka u počítače to snad pochopí a nebude do všeho mluvit tak jako doposud.

Ja považujem p.Václavka za šikovného a dobrého komentátora, ktorý je veľmi sčítaný účastník tejto konferencie i keď niekedy "menej by bolo niekedy viac".Ale odsúdiť ho len preto, je sprostosť-blbosť. Každý má široké pole možností s ním diskutovať a jeho názory vyvrátiť, či s nimi súhlasiť. Možno na to práve čaká, ak nie exhibionista, tak nám to aj doloží svojimi, či externými názormi. Odsúdiť niekoho len tak, bez argumentov je o ničom.
Je pravda, že niektoré vyjadrenie sú v rozpore s tým čo prináša prax ako npr. zimná sila včelstiev, neviem kde chodí na tie hausnumerá o trojkilových a viac včelstvách, lebo už 1,5 kg hmotnosť je v našich stredoeurópskych podmienkach vysoká.

Tak ako so mnou nemusí každý súhlasiť, ani ja nesúhlasím vždy s jeho názormi, ale svoj nesúhlas s niektorými jeho názormi dám, ako sa hovorí, "na papier". Skúste to p. Dománek, nik to za Vás nespraví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 19. 7. 2008
Re: Trubčí mezistěny (30582) (30584)

Každý může mít svůj názor i svoji metodu, někdy hloupý jindy dobrý.Každý nechť si to přebere.
Když se seřízne souš /raději světlá/ až na mezistěnu, včely ji opraví trubčinou. Je možné také jen horní či pravou polovinu z jedné strany a z druhé spodní či levou. Rámek zůstane pevný. Vkládám takovýto rámek již začátkem dubna abych měl převahu trubců na nejranější matky Ale také to je u včelstev od kterých nechci mít trubce nejranější lapač na roztoče.. Kdysi o tom psal nějaký ruský včelař v Překladech. Osvědčuje se to. Já jsem se do nedávna domníval, že jsem vyšlechtil nerojivá včelstva a ono to možná je něco jiného. Ať se daří Nemusí být každý nápad ,který není schválen, hloupý. Mám na to nůž ze socialistické oceli,který se dal mírně ohnout asi v jedné třetině a po nahžátí řez je velmi čistý / na přelarvování /, ale na trubčinu to může být hrubě strženo. Dobře to včely opraví, když je to od medu po vytočení. Matka to rychleji zaklade než z loňska stavební rámek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (88.103.248.6) --- 19. 7. 2008
Re: Krmení (30572) (30573)

To, co Vám radí kolegové, abyste přidal matku novou v této fázi nedoporučuji. Nevím, zda včelaříte s "divočinou" a chcete si pořídit mírné včely. Pokud ano, je to běžný úkaz. Matku včely nechají zaklást kolečko plodu a okamžitě narazí matečníky. Je to přirozená obrana vůči cizímu plemenu. Nic nevylamujte, nechte matečníky vyběhnout a matku vyměňte až příští rok. Budete o krok blíže ke šlechtěnému kmeni. Už se to povede.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (88.103.248.6) --- 19. 7. 2008

Myslím, že to nemusíte lámat přes koleno. Stačí, když si schováte dostavěné stavební rámky do období pozdního léta. Vložte jej do okraje, včely jej zanesou pylem a medem a do zimy jej přibližte nebo dejte rovnou do středu. Dočkáte se dvou až tří generací z rámku plus jedné z dalšího stavebního rámku. Nedělám to kvůli LBV, ale kvůli časnému oplodňování. Nač se tedy dělat s mezistěnami, když to včely zvládají elegantně samy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 19. 7. 2008
Re: táhni pryč! (30582) (30584)

Považuji přítele Václavka za nenormálního včelaře a spíše bych řekl,že si z nás ostatních utahuje.
______________________________________________________________

To máte naprostou pravdu, že jsem nenormální včelař. Kdybych byl ,,normální včelař,,( nabízí se zde otázka, co je podle vás normální? ), nebyl bych včelaři-ignoranty, jako jste vy, označen za jakéhosi ,,kacíře,, a vyštváván z konference.

Mám právo zveřejňovat své názory, ať jsou sebevíce smyšlenější či sebevíce nepravdivější. Žijme snad ve svobodné zemi? Nebo se snad mýlím ( že by včelařská totalita :-)

Rozumný včelař si vše přebere a uzná, co je správné a co není. Rozumný včelař poradí začátečníkovi. Rozumný člověk určitě nikoho z konference vyhánět nebude a v žádném případě nebude nikoho urážet, což je známka primitivnosti a hulvátství!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 19. 7. 2008
Re: Trubčí mezistěny (30582)

Považuji přítele Václavka za nenormálního včelaře a spíše bych řekl,že si z nás ostatních utahuje.
______________________________________________________________

To máte naprostou pravdu, že jsem nenormální včelař. Kdybych byl ,,normální včelař,,( nabízí se zde otázka, co je podle vás normální? ), nebyl bych včelaři-ignoranty, jako jste vy, označen za jakéhosi ,,kacíře,, a vyštváván z konference.

Mám právo zveřejňovat své názory, ať jsou sebevíce smyšlenější či sebevíce nepravdivější. Žijme snad ve svobodné zemi? Nebo se snad mýlím ( že by včelařská totalita :-)

Rozumný včelař si vše přebere a uzná, co je správné a co není. Rozumný včelař poradí začátečníkovi. Rozumný člověk určitě nikoho z konference vyhánět nebude a v žádném případě nebude nikoho urážet, což je známka primitivnosti a hulvátství!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 19. 7. 2008
Re: Čevenec,měsíc GABONU (30576)

Normální včelstvo si přece rádo ve svém rozvoji postaví trubčinu na
prázdném rámku který každý schopný včelař do svých včelstev na jaře dá / i 2 /a dá se říci,že chudinka včelstvo ani na řekněme přidaném trubčím plástu / od loňska / nemá zájem tento opravit a natož matka zaklást.

______________________________________________________________

To určitě, ale pochybuji, že by včelstva vždy zastavěla vše trubčinou při vložení 6-8 stavebních rámků najednou, které jsou v NN úlech pro dosažení účinku LBV u velmi-silných včelstev potřeba. Včely se nedají jen tak jednoduše svést k něčemu, co je pro ně nepřirozené. Stavební rámky se musí vložit postupně ( alespoň během dvou zásahů ), aby se zaručilo zastavění trubčinou, což vyžaduje čas a rušení včelstva navíc. Kdybych měl trubčí mezistěny, se stavebními rámky ( trubčími rámky ) bych nemanipulovat. ,,Šachování rámkami,, je při včelaření s nízkonástavkovými úly hloupost a zdržovačka.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dománek (88.100.95.205) --- 19. 7. 2008
Trubčí mezistěny

Považuji přítele Václavka za nenormálního včelaře a spíše bych řekl,že si z nás ostatních utahuje.Nu,budiž,každý rozumný včelař mu nemusí skočit na špek a bude konat podle svého.Jenže jeho každodenní příspěvky do této konference matou normální lidi a natož začínající včelaře.Vyzývám tímto tohoto Václavka,aby již konečně přestal s jeho výmysly které jenom dezorientují včelařskou veřejnost na tomto webu a odmlčel se alespoň na měsíc a tím přispěje k tomu,že včelaři budou konat podle svého. Tento Václavek pokud opravdu je včelař a ne nějaký chudinka u počítače to snad pochopí a nebude do všeho mluvit tak jako doposud.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 19. 7. 2008
Re: Trubčí mezistěny (30569) (30571) (30574)

G.Pazderka
Běžnou mezistěnu lze ale za pomocí primitivního zařízení v pohodě roztáhnout.
______________________________________________________________

Mohl byste prosím pospat tento stroj a jakým způsobem funguje? Já si to nedovedu představit.

S pozdravem...M. Václavek....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30581


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 19. 7. 2008
Re: Krmení (30572)

Situace je taková že matka tam leze ale čerství vajíčka sem nevyděl,navíc je tam naraženo min.deset matečníků z toho dva už jsou zavřený.Mám ty matečníky zrušit a nebo je ještě čas na to že bych rámek s matečníkama dal do plemenáče a stačil udělat ještě jednu matku?
____________________________________________________________

Matka není plně přijata. Smeťte včely do rojáku, do kterého se vloží matka. Roják se umístí na dva dny do sklepa kvůli uklidnění včelstva. Včely je třeba krmit, aby se včelstvo stmelilo, přičemž bude matka zcela přijata ( 0,5 litru cukerného roztoku na 1 kg včel ). Plodové plásty dejte mezitím do nějakého silnějšího včelstva. Za dva dny se smetenec usadí zpět do úlu ( nejjednodušeji vysypáním na náběh ). Při vracení se z plodových plástů oklepají včely ( jsou cizí a mohli by zahubit matku ).

Nouzové matečníky všechny zrušte. I kdyby se matka vylíhnutá z nouzového matečníků dobře oplodnila, bude zpravidla nekvalitní... malá výkonnost v kladení a produkci mateřího feromonu ( mateří látka ), který podporuje pracovitost včel.

Pro jistotu lze matku vložit do izolační klícky ( klícka se vstupem přes mateří mřížku, aby matka klícku nemohla opustit a přitom včely měli přístup k matce a mohli z ní olizovat mateří látku, což pro zdárné přijatí je VELMI důležité ). Klícka s matkou se zavěsí u stropu rojáku poblíž krmného otvoru. Při usazování smetence se matka vypustí mezi včely u česna. Matka vběhne přímo do úlu, tedy se nemůže stát, že by případně někam zabloudila.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 19. 7. 2008
Re: Trubčí mezistěny (30569) (30575)

Nikdy se nejedná o chov s nadbytkem trubců alo ocho ve kterém se umožňuje cov jaký uznají včely za potřebný
______________________________________________________________

Co je potřebné množství trubců? Kdyby šlo jen o počet trubců, který by vystačil na oplodnění matek, jednalo by se řádově o pár desítek trubců. Avšak je strategičtější větší počet ( stovky až tisíce ) trubců a to nejen kvůli tomu, že každý trubec nemusí být na oplodnění dostatečně kvalitní, nýbrž také pro zvýšení šance na přenos genů. Jaký je tedy optimální počet? To hodně závisí na kondici včelstva ( silnější včelstva si mohou bez problému dovolit vychovat větší množství trubců ). Nicméně v přírodě ani to nejsilnější včelstvo se zpravidla neskládá z více než 5 000 trubců.

Má-li se dostavil žádaný efekt LBV metody, je třeba, aby zhruba čtvrtina plodové plochy byla tvořena trubčinou ( 10 000 - 15 000 trubčích plodových buněk ). Teprve takto velká trubčí biomasa je schopna zaručit odčerpání veškerých přebytků krmných kašiček vznikajících v období vrcholu síly nebo při přechodném(!) oslabení plodování, což zabrání spuštění rojové nálady. Pokud-li se tolik trubců nevytvoří ( stavební rámky zastavěny dělničinou, zaneseny zásobami ), nelze deklarovat záruku účinnosti metody.

V přírodě včely taková kvanta trubců nechovají, což je odůvodnění, proč to není přirozené, tedy to není včelami chtěné. Kdyby to tak nebylo, včely by se nerojily a vyhynuly by. LBV metoda nadbytku trubců využívá přirozený instinkt včel zastavovat mezery v plástové ploše ( stavební rámky ) uvnitř plodového tělesa během období rozvoje výhradně trubčinou. Každé silnější zdravé včelstvo se tak zachová a vše zaploduje. Vytvoří se nadbytek trubčí biomasy, čímž se zamezí vznik rojové nálady.

Trubčí mezistěny by mi velmi zjednodušili LBV metodu, protože bych měl u středu každého nástavku dva trubčí rámky a nemusel bych vkládat stavební rámky a starat se o dostatek trubčiny v plodové ploše.

S pozdravem...M. Václavek...

PS
Prý v Německu trubčí mezistěny vyrábějí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 7. 2008
Re: Trubčí mezistěny (30569) (30571)

Matky se teď mění "samy", výnosy jsou větší a rojivost podstatně klesla. Zdraví R. Stonjek

Je to odvážne tvrdenie, pretože pravda je zvláštny fenomén a ten sa za tak krátky čas nedá dokonale potvrdiť.
Veď včely sa vždy nemusia rojiť a ani sa neroja každý rok aj bez enormného chovu trúdov vo včelstve, preto si počkajme na 100%-né úsudky. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 7. 2008
Re: podložky (30570)

"roztoče-varroa jsem neobjevil", a čo ak je príčinou toho, že nenachádzate na podložke odpadnuté V.D. práve pre prítomnosť čiernych mravcov, ktoré veľmi často a rady odnášajú do svojho hniezda odpadnuté V.D.?

Už so niekoľkokrát poukázal na tento jav, ktorý môže do značnej miery skresliť varromonitoring? Podrobným sledovaním odpadu na podložke (zber každý deň spojený so značením počtu a ich polohy krúžkom a dátumom.
Redaktor vcely.sk Laco Šebošík dokázal zachytiť kamerou mravca v hryzadlách s mŕtvym VD. Je to dôkaz, že nejde o môj výmysel. Anton


Ostatné príšerky na podložke využívajú možnosť nájsť si niečo pod "zub", v podstate sú to sanitári pre zdravie včelstva a preto sú vítaní pod včelstvom.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dománek (88.100.95.205) --- 19. 7. 2008
Čevenec,měsíc GABONU

1. Jantar - malý štírek s klepítky je štírek knižní,který v každém úlu je velice užitečný a chraňte si ho.
2. Míra P. - rozlučte se asi s přidanou matkou,po přidání asi za týden když jsou v tom včelstvu matečníky,už tam asi přidávaná matka není a nebo má na kahánku.Vzácně se stane,že naražené matečníky po zavíčkování přidaná matka pokud to přežije je zruší a je to OK.Pokud matku v tomto případě naleznete,důsledně všechny plásty dobře prohlédnout a všechny matečníky zrušit.Pokud se matka nenajde,není tam a je znovu zapotřebí veškeré matečníky zrušit a přidat s odkladem matku oplozenou,která se dá na rámky v klícce a na pevno,stačí papírem ucpat otvor klícky.
Po 4 dnech dát klícku na těsto a mělo by to být na 100%.
3. Trubčí mezistěny - je to blbost na entou a divím se G...
že se vůbec touto problematikou zabývá a radí natahovat mezistěny.Takovýchto rádoby novátorů na této konferenci je povícero a uvádějí začínající včelaře v nejistoty.Přece proč vkládat do normálního včelstva trubčí rámek? Normální včelstvo si přece rádo ve svém rozvoji postaví trubčinu na
prázdném rámku který každý schopný včelař do svých včelstev na jaře dá / i 2 /a dá se říci,že chudinka včelstvo ani na řekněme přidaném trubčím plástu / od loňska / nemá zájem tento opravit a natož matka zaklást.
Jinak máme po letošní snůšce,moc toho mimo první med nebylo
a tak nastala doba vkládání Gabonu jako podpůrného prostředku před podzimní fumigací.Kdo tak dosud neučinil,neváhat a konat,vždyť chceme aby se naše včely dožily i příštího jara a dělaly nám jen samou radost...




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 7. 2008
Re:Trub (30569)

Nikdy se nejedná o chov s nadbytkem trubců alo ocho ve kterém se umožňuje cov jaký uznají včely za potřebný
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <M. V>
> Předmět: Trub
> Datum: 19.7.2008 08:16:26
> ----------------------------------------
> Při aplikaci LBV metody nadbytku trubců by byli velmi užitečnou pomůckou
> trubčí mezistěny. Když se vloží všechny potřebné stavební rámky najednou,
> často včely některé zastavějí dělničinou. Proto se stavební rámky musí
> vkládat postupně ve 2-3 zásazích, což vyžaduje čas navíc. Trubčí mezistěny
> by tento problém zcela vyřešili. Dají se sehnat také v ČR?
> Děkuji za odpověď.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 19. 7. 2008
Re: Trubčí mezistěny (30569) (30571)

Běžnou mezistěnu lze ale za pomocí primitivního zařízení v pohodě roztáhnout.
........
STONJEK:>Asi těžko. Jestli stojí běžné válce na mezistěny bez příslušenství něco málo pod 100 000 Kč, kolik by pak stála výroba nových s naprosto odlišným vzorem a požadavky trhu jsou prakticky nulové.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 7. 2008
Re: Krmení (30572)

Je jedno, jestli se krmení přeruší nebo nepřeruší. Z hlediska včel je to jen
snůška. Je teď jen nutné, aby včely měly aspoň 5 kilo zásob, lépe takových
10 a do konce srpna doplnit na potřebných 15 nebo více. Jestli jednorázově
nebo pomalu postupně je vcelku jedno, pokud se bude doplňovat pomalu
postupně, včely více plodují, mají větší spotřebu, ale taky asi stihnou
uložit více pylu, výsledek je ale jinak skoro stejný. Jenom jednorázové
krmení velkými dávkami zvládnou jen silná včelstva, slabá by mohla
zkolabovat.

Co se týká matky, včely ji zřejmě nepřijaly, když tam jsou nevykousané
matečníky. Matka je živá, možná ale je už poškozená a včely ji kdykoliv
mohou zabít.. Nemám s tím nijak zvláštní zkušenosti, ale já bych asi matku
znova vychytil do klícky s pár včelami a dal na nějaké dny mimo, matečníky
zrušil a přidával matku znova.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 19, 2008 10:34 AM
Subject: Krmení


> Zdravím.Mám dotaz-je možné a dobré přerušit krmení?Mám už zakrmeno 9až12kg
> a zdá se mi že to už odebírají pomálu a aby nezanesli všechny buňky cukrem
> a matka měla kam klást.Včera jsem nasadil Gabon a vajíčka byli třeba jen
na
> kousku(kolečko 6cm)zbytek naprásklej sladinou.
> Druhej dotaz je okolo matky.Udělal jsem výměnu a matka už se tam asi tři
> dni prohání tak jí asi přijali.Starou sem zamáčk a přidal hned klícku s
> novou.Přístup k těstu jsem uvolnil po dvou dnech.Situace je taková že
matka
> tam leze ale čerství vajíčka sem nevyděl,navíc je tam naraženo min.deset
> matečníků z toho dva už jsou zavřený.Mám ty matečníky zrušit a nebo je
> ještě čas na to že bych rámek s matečníkama dal do plemenáče a stačil
> udělat ještě jednu matku?
> Za prosím rychlou odpověď děkuji.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 19. 7. 2008
Krmení

Zdravím.Mám dotaz-je možné a dobré přerušit krmení?Mám už zakrmeno 9až12kg a zdá se mi že to už odebírají pomálu a aby nezanesli všechny buňky cukrem a matka měla kam klást.Včera jsem nasadil Gabon a vajíčka byli třeba jen na kousku(kolečko 6cm)zbytek naprásklej sladinou.
Druhej dotaz je okolo matky.Udělal jsem výměnu a matka už se tam asi tři dni prohání tak jí asi přijali.Starou sem zamáčk a přidal hned klícku s novou.Přístup k těstu jsem uvolnil po dvou dnech.Situace je taková že matka tam leze ale čerství vajíčka sem nevyděl,navíc je tam naraženo min.deset matečníků z toho dva už jsou zavřený.Mám ty matečníky zrušit a nebo je ještě čas na to že bych rámek s matečníkama dal do plemenáče a stačil udělat ještě jednu matku?
Za prosím rychlou odpověď děkuji.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 19. 7. 2008
Re: Trubčí mezistěny (30569)

Asi těžko. Jestli stojí běžné válce na mezistěny bez příslušenství něco málo pod 100 000 Kč, kolik by pak stála výroba nových s naprosto odlišným vzorem a požadavky trhu jsou prakticky nulové. S tou trubčinou u LBV je trochu problém. Pánové LBV to vykoumali u Čechoslováků, my ostatní si to musíme doladit a vymazlit. U Dadantů obzvlášť. Ale stojí to zato. Matky se teď mění "samy", výnosy jsou větší a rojivost podstatně klesla. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jantar (87.249.136.69) --- 19. 7. 2008
podložky

Zdar,
mám takový dotaz,denně sleduji spad na podložce,je to dobrý,že člověk vidí co se přibližně děje ve včelstvu,jaký pyl nosí atd.,ale o co mi jde:roztoče-varou jsem neobjevil,ale leze mi po podložce malý štírek s klepety,prý užitečný ,dále černý mravenec/že by něco žral -to nevím/,potom i škvor,potom i zvláštní tvor něco jako delší mšice s dlouhými tykadly a nakonec co jsem nikdy neviděl----tvor poloviční než varoa světle béžový-rychle leze sem tam,pod lupou nejde moc vidět kvůli rychlému pohybu---co by to mohlo být ??,Jiné roky takhle živo na podložce nebylo,naštěstí varoa chybí......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 19. 7. 2008
Trubčí mezistěny

Při aplikaci LBV metody nadbytku trubců by byli velmi užitečnou pomůckou trubčí mezistěny. Když se vloží všechny potřebné stavební rámky najednou, často včely některé zastavějí dělničinou. Proto se stavební rámky musí vkládat postupně ve 2-3 zásazích, což vyžaduje čas navíc. Trubčí mezistěny by tento problém zcela vyřešili. Dají se sehnat také v ČR?
Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 7. 2008
Re: Sundání z medníku (30521) (30531) (30537) (30561)

Zastaralý bude, hlavně pokud se použije úl o původní velikosti. Před 15 a
více lety byl už na hranici úl pro 2x14 rámků rámků 39x24. U univerzálů by
mělo být možné přidávat medníky a tím úlový prostor zvětšit. Pak je tam
ještě uzpůsobení úlu pro léčení. Co se týká časové náročnosti, je to podle
mně věc každého včelaře. Vlastní metoda včelaření by nejspíš měla vycházet z
metody včelaření v nastavkovém úlu s nastavky o zhruba stejném počtu a
velikosti rámků jako je v jednom patře univerzálu jenom pouze upravený na
možnosti a podmínky toho univerzálu. Třeba přístup zezadu, sledování
stavebních rámků přes sklo a možnost rozšiřovat a zužovat po jednotlivých
rámcích se docela hodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 18, 2008 9:19 PM
Subject: Re: Sundání z medníku


> Včelařím ve 2 prostorovém úle, už vidím jak píšete, že je to zastaralý
> způsob atd..Můj univerzál je přístupný ze zadu aji z hora a to jak medník
> tak plodiště - pracuji z horní části-.Včelky jsem stejně musel dát
částečně
> do medníku na 3 rámky, aji tak jich tam je mnoho, ale s přibývajícím
> podzimem se jejich počet bude zmenšovat tak je zklepnu do plodiska.
> Zasíťované dno by se hodilo - vzhledem k léčení atd..., to jsem už poznal
> několikrát a letos ještě více - při vkládání a vytahování Formidolu - plno
> včelek a docela dost žihadýlek.
> Pomalu jsem začal krmit, dvě kila cukru už padly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30568


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 7. 2008
Re: Sundání z medníku (30521) (30531) (30537) (30561) (30563)

Pokud je v zasítovaném dně podložka, musí se pravidelně měnit nebo čistit.
Jinak pokud je úl se zasítovaným dnem bez podložek venku, je vhodné, aby
smetí z úlu propadlo až na zem, tam se ztratí a na dně úlu je pořád čisto..
Pokud je síto s malými oky, třeba muší nebo úl je položen na desce,
nečistoty se musí jednou za 14 dní, měsíc odstranit. Na druhé straně, pokud
úlů je hodně dá se z nich získat nějaký vosk. Plesnivinu jsem na dnech
zaznamenal jen v zimě a na jaře, larvy zavíječů, mravence a jiný hmyz přes
léto. Takže kromě větrání přes včelařské síto ve dně smetí propadává a tím
se v létě nehromadí uvnitř na vysokém dnu. Z nízkého dna obvykle smetí
vynesou včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "PavelT" <tvpohoda/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 18, 2008 10:11 PM
Subject: Re: Sundání z medníku


> ..zasíťované dno by se hodilo ...
>
> Přináším dotaz na tuto připomínku. Zkusil jsem přes zimu na dvou úlech
> novou techniku zasíťovaného dna kvůli zkušenosti se srážením vody ve
starém
> typu úlu atd. Jsem nyní chytřejší o jednu zkušenost. Všechno co spadne na
> dno, propadne a stává se kořistí zavíječe a ostatních škůdců. Včely
> nepomohou, nevyčistí, nevysuší. Pokud 2-3 týdny nedohlídnu na vyčistění
> vložek, stanou se semeništěm škůdců a plísní. Otázka: Je toto normální
> praxe, nebo jsem si vyrobil ne úpně nejnovější zasíťované dno?
> Jinou výhodu totiž u toho dna nevidím, než účinné větrání.
> Přes jaro/léto není diagnostika spadu nezbytná.
>
> Dík pt

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30567


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 18. 7. 2008
Re: Sundání z medníku (30521) (30531) (30537) (30561) (30563)

Jinou výhodu totiž u toho dna nevidím, než účinné větrání.
Přes jaro/léto není diagnostika spadu nezbytná.
Dík pt
------
Na vcelarskenoviny.cz si zadej Zasitované dno.
S kondenzací jsem učinil podobné zkušenosti a je i tam, jak to řeším v zimě.
Tzv. varroadno je dobré na letní diagnostiku.
V zimě, protože mívám (tedy dříve jsme měl :-) ) úly pod sněhem, je lepší dávat podložku dovnitř. Nenafouká na ní tolik vlhkost.
To byla moje zkušenost.

Ale protože teď chci něco vyrábět, zajímala by mě taky zkušenost těch co zimují volně venku bez přístřešků.

Zatím to mám připravené tak, že budu větrat snadno zavíratelnými očky průměr 35mm na přední a zadní straně úlu. A tudy bych i aerosoloval.
Dno ruším jako buržoazní přežitek, budu mít jen standardní mezidno a na to nasadím prázdný nízká nástavek připravený na stavbu trubčiny jen na loučky. Tedy místo rámků tam budou jen horní laťky.

Vyrábí se ještě plechová mateří mřížka?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 18. 7. 2008
Re: (30560)

Nemyslím si, že by to bylo znevažování značky Český med.
--------
Na grafickou ochrannou známku ČSv s textem "český med", zvanou Značka Český med jsem ani nepomyslel:-)
Málokdo ji zná.

Já mluvím o pověsti medu od českých včelařů, tedy o českém medu, a to jsou podle mě dvě věci. To lidi už vnímají.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30565


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek K. (62.245.90.170) --- 18. 7. 2008
Re: (30560) (30562)

"Bohužel nejhorší je neznalost. Včem je problém s bioprodukcí a s chemickými syntetizovanými léčivy v ekoprodukci? G. Pazderka"

Plne souhlasim. Pro platne regule si staci precist zakon o ekologickem zemedelstvi. Kdo ma chut, energii a snahu, ziska i ekocertifikat. Pak zjistite, ze nejvetsim problemem bude najit misto, kde by se dali vcely chovat, aniz by nedoleteli na intenzivni hospodarske kultury. Pro chov hosp. zvirat a jejich leceni pamatuje cesky zakon vcelku jednoduse pouzitim konvencnich leciv (za urcitych podminek).

Sam ekologicky nevcelarim, nemam kde a stejne se mi v zemedelstvi libi spise stredni cesta, porovnam-li intenzivni a ekologicke systemy, tzv. intergrovana produkce. Porozumet principum, vztahum, diagnostikovat a zasahovat (treba i chemicky) v pravy cas.

Stejne sem se ale nasmal, kdyz mi jeden ekofarmar z N. Zelandu, presneji biodynamicky farmar (uceni Rudolfa Steinnera, v Evrope certifikuje svaz Demeter), vykladal o tom jeho chovu vcel a jak se mu osvecuji dvoumatecne systemy :-) Vec pro vcely z meho pohledu bezne neprirozena...

Jenda vec je filosofie, zivotni pohled na veci a deni, druha vec jsou predpisy a zakony. Ne vzdy jsou v souladu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30564


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelT (81.25.21.1) --- 18. 7. 2008
Re: Sundání z medníku (30521) (30531) (30537) (30561)

...zasíťované dno by se hodilo ...

Přináším dotaz na tuto připomínku. Zkusil jsem přes zimu na dvou úlech novou techniku zasíťovaného dna kvůli zkušenosti se srážením vody ve starém typu úlu atd. Jsem nyní chytřejší o jednu zkušenost. Všechno co spadne na dno, propadne a stává se kořistí zavíječe a ostatních škůdců. Včely nepomohou, nevyčistí, nevysuší. Pokud 2-3 týdny nedohlídnu na vyčistění vložek, stanou se semeništěm škůdců a plísní. Otázka: Je toto normální praxe, nebo jsem si vyrobil ne úpně nejnovější zasíťované dno?
Jinou výhodu totiž u toho dna nevidím, než účinné větrání.
Přes jaro/léto není diagnostika spadu nezbytná.

Dík pt

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30563


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 18. 7. 2008
Re: (30560)

Bohužel nejhorší je neznalost. Včem je problém s bioprodukcí a s chemickými syntetizovanými léčivy v ekoprodukci?



Pavel:>Připouštím možnost produkovat med bez chemického ošetřování.Dostaneli certifikaci řepkař (řepka je ve většině případů chemicky ošetřována)v intenzívní zemědělské obladi, pak žádnému Bio už nevěřím. Příslušná SVS nezmírnila požadavky na chemickou léčbu včelstev - jen se divila.<

...................

Zásady ekologického chovu včel:


6. Prevence chorob a veterinární péče
6.1 Prevence chorob ve včelařství spočívá na následujících zásadách:
a) výběr vhodných odolných plemen;
b) používání postupů, které podporují odolnost vůči chorobám
a prevenci infekcí, jako např. pravidelná výměna královen, systematická
kontrola úlů s cílem odhalení zdravotních anomálií,
kontrola samčího plodiště v úlech, pravidelná dezinfekce materiálů
a vybavení, zničení kontaminovaného materiálu nebo zdrojů,
pravidelná obnova vosku a vytvoření dostatečných zásob pylu
a medu v úlech.
6.2 Pokud přes všechna výše zmíněná preventivní opatření včelstva
onemocní nebo se nakazí, musí být okamžitě ošetřena a případně
mohou být umístěna do izolovaných včelínů.
6.3 Používání veterinárních léčivých přípravků se ve včelařství provozovaném
v souladu s tímto nařízením musí řídit následujícími zásadami:
a) mohou být podány, pokud je použití k tomuto účelu povoleno
v členském státě v souladu s příslušnými předpisy Společenství
nebo vnitrostátními předpisy v souladu s právem Společenství;
b) fytoterapeutické a homeopatické přípravky musí mít přednost
před chemicky syntetizovanými alopatickými léčivými přípravky
za podmínky, že mají skutečný terapeutický účinek na chorobu,
která je léčena;
c) pokud se výše zmíněné přípravky ukáží jako neúčinné nebo bude
hrozit, že se ukáží jako neúčinné k vymýcení choroby nebo
nákazy, která by mohla zničit včelstva, je možno se uchýlit
k chemicky syntetizovaným alopatickým léčivým přípravkům,
a to na zodpovědnost veterináře nebo jiných osob pověřených
členským státem a aniž tím jsou dotčeny zásady uvedené pod
písm. a) a b);
d) použití chemicky syntetizovaných alopatických léčivých přípravků
za účelem preventivní léčby je zakázáno;
e) aniž tím je dotčena zásada uvedená pod písmenem a), použití
kyseliny mravenčí, mléčné, octové a šťavelové a následujících
látek: mentholu, thymolu, eukalyptolu nebo kafru může být povoleno
v případě varroázy.
6.4 Mimo výše zmíněné zásady je povolena veterinární péče nebo ošetření
úlů, plástů atd., nařizují-li tuto péči či ošetření vnitrostátní předpisy
nebo předpisy Společenství.
6.5 Pokud je léčba prováděna pomocí chemicky syntetizovaných alopatických
léčivých přípravků, léčená včelstva musí být po dobu léčby
umístěna do izolovaných včelínů a veškerý vosk musí být vyměněn
za vosk odpovídající ustanovením tohoto nařízení. Od tohoto okamžiku
se na včelstva vztahuje roční přechodné období.
6.6 Požadavky uvedené v předchozím bodě se nevztahují na produkty
uvedené v bodě 6.3 písm. e).
6.7 Pokud musí být použity veterinární léčivé přípravky, je třeba jasně
zaznamenat druh přípravku (s upřesněním aktivních farmaceutických
látek), jakož i podrobné informace o diagnóze, dávkování, způsobu
podávání, době léčby a zákonné ochranné lhůtě. Tyto informace
musí být sděleny kontrolnímu orgánu nebo subjektu před uvedením
produktů na trh jako produktů ekologického zemědělství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30562


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 18. 7. 2008
Re: Sundání z medníku (30521) (30531) (30537)

Včelařím ve 2 prostorovém úle, už vidím jak píšete, že je to zastaralý způsob atd..Můj univerzál je přístupný ze zadu aji z hora a to jak medník tak plodiště - pracuji z horní části-.Včelky jsem stejně musel dát částečně do medníku na 3 rámky, aji tak jich tam je mnoho, ale s přibývajícím podzimem se jejich počet bude zmenšovat tak je zklepnu do plodiska.
Zasíťované dno by se hodilo - vzhledem k léčení atd..., to jsem už poznal několikrát a letos ještě více - při vkládání a vytahování Formidolu - plno včelek a docela dost žihadýlek.
Pomalu jsem začal krmit, dvě kila cukru už padly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30561


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (88.103.248.6) --- 18. 7. 2008

Nemyslím si, že by to bylo znevažování značky Český med. Připouštím možnost produkovat med bez chemického ošetřování. Zákazník si takové produkty žádá. Může být Český i Bio. Je ale zapotřebí, aby v tom byl pořádek a MZV a SVS vydaly podmínky rovné pro všechny. Dostaneli certifikaci řepkař (řepka je ve většině případů chemicky ošetřována)v intenzívní zemědělské obladi, pak žádnému Bio už nevěřím. Příslušná SVS nezmírnila požadavky na chemickou léčbu včelstev - jen se divila.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30560


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 18. 7. 2008
Re: Bio med = znevažovaní kvality Českého medu (30549) (30558)

no comment

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (88.103.248.6) --- 18. 7. 2008
Re: Bio med (30549)

Existuje na našem trhu, a všichni víme, kdo ho produkuje a jak asi získal certifikaci. Ve skutečnosti je produkce českého biomedu na území ČR protizákonná - nelze jej vyrábět legálně obcházením stávajících veterinárních předpisů, které jsou v rozporu s požadavky na ekologické zemědělství. Ano, když se najdou podvodné agentury, tak jde všechno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 18. 7. 2008
Re: Odstraňování medníků (30540) (30545) (30546) (30550) (30551) (30552) (30553)

Ty včely na česnech nevětraly, jen tam prostě byly a občas i dost daleko od
otvoru česna.
_____________________________________________________________

Včely vylézaly proto, aby v úlu nebylo dusno. Tím, že opustí úlový prostor, sníží se hustota obsazení plástů, čímž se ulehčí proudění vzduchu v úlu. Tímto způsobem se usnadní provětrávání, což kompenzuje zvýšenou venkovní teplotu. Včely, které jsou dále od česna nevětrají ( s výjimkou proletu mladušek ), protože vědí, že by to bylo k ničemu.

U hypotetického Budečáku s drátěným dnem by k tomuto jevu nedocházelo ( samozřejmě, pokud by nebyl zúžen ).

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (90.176.186.153) --- 18. 7. 2008
Re: Bio med (30549)

Pořád platí, že z na území ČR chovaných včel není možno produkovat biomed? /léčení/
------------
Jednak o podmínkách biovčelaření psal v minulých MV. Ing.Dvorský. Legislativa to umožňuje.

Bylo to tady na konferenci - tedy seznam biovčelařů v ČR.

Osobně to odhaduji, že z toho seznamu to jeden, či dva dávají do Včelpa.

V mladé frontě vtestu byla myslím jedna pylová analýza jednoho biomedu. Létaly na šumavskou biořepku:-)

Bude to docela zajímavé, až se toho někdo chytně. Proč je biomed lepší než český med. A proč si podsekává větev zrovna samo ČSV.
Bio med je velmi snadno produkován v nerozvinutých zemích, kde jsou tak zaostalí, že ještě nezačali práškovat.
Takže to bude sranda, až si lidi zvyknou na biomed a na trhu ho bude plno. Z dovozu.
V Německu jsem v jednom laciném obchodě koukal na ceny a překvapilo mě, že bio med (směska ze zemí Eu a mimo EU) tam byla jen o cca deset, dvacet procent dražší než laciný med. Myslím že tam vycházelo kilo něco těsně nad stovku.

Dobrýčlánek o včelaření v Keni (? a velkém zájmu obchodníků s medem, aby se tam zvýšila produkce byla na Fascinovaném včelaři.


Jinak jsem zaznamenal názor lidi z okruhu "těch co jsou posedlí zdravou výživou", že než aby jedli práškovaný med, tak raději sladili nějakými biovýrobky co se vařily snad z řepy nebo co. O tom co se dává do medu si prý nedělali iluze. Reklama, trh, konkurence,... tam je spousta výrobců čehokoli, co prosazuje své výrobky. Ty lidi jsou velmi lukrativní cílová skupina. Utrácejí za zdraví dost peněz.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30556


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 18. 7. 2008
Re: Bio med (30549) (30554)

Opravuji

Michal Pol:>Pořád platí, že z na území ČR chovaných včel není možno produkovat biomed? /léčení<
........

Ale proč by ne? Jestli se najde v ČR certifikační agentura, která uzná chovateli jeho bioprodukci včetně léčiv, kdy místo lití velkého kvanta kyseliny umí léčit s malým množstvím chemie, tak proč ne? :-) :-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30555


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 18. 7. 2008
Re: Bio med (30549)

Stonjek:>Pořád platí, že z na území ČR chovaných včel není možno produkovat biomed? /léčení<
........

Ale proč by ne? Jestli se najde v ČR certifikační agentura, která uzná chovateli jeho bioprodukci včetně léčiv, kdy místo lití velkého kvanta kyseliny umí léčit s malým množstvím chemie, tak proč ne? :-) :-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30554


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 7. 2008
Re: Odstraňování medníků (30540) (30545) (30546) (30550) (30551) (30552)

Ty včely na česnech nevětraly, jen tam prostě byly a občas i dost daleko od
otvoru česna. Dokonce co si pamatuji, pokud nastala snůška a včely v noci
skutečně větraly, aby odpařily sladinu, ty brady zmizely, včely zřejmě
zalezly dovnitř úlu a větraly tam.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 18, 2008 12:58 PM
Subject: Re: Odstraňování medníků


> Jenže když bylo v budečáku nízké
> dno, tak v létě občas za horkých nocí vyléhaly včely na česnech, i když
byl
> v úlech plný počet rámků, 2x14 rámků 39x24.
> ______________________________________________________________
>
> Toto je způsobeno nedostatečným větráním úlů.
>
> Odkazy, které jsem uváděl, se v obou případech týkají nástavkových včelařů
> s drátěnými dny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30553


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 7. 2008
Re: Odstraňování medníků (30540) (30545) (30546) (30550) (30551)

Jenže když bylo v budečáku nízké
dno, tak v létě občas za horkých nocí vyléhaly včely na česnech, i když byl
v úlech plný počet rámků, 2x14 rámků 39x24.
______________________________________________________________

Toto je způsobeno nedostatečným větráním úlů.

Odkazy, které jsem uváděl, se v obou případech týkají nástavkových včelařů s drátěnými dny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30552


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 7. 2008
Re: Odstraňování medníků (30540) (30545) (30546) (30550)

Už v 70 letech minulého století, ještě v době "budečákové" bylo zužování v
létě a z tohoto důvodu vyléhání brad včel na česně zastaralá technologie,
nechával se plný počet rámků, maximálně se od druhé poloviny srpna 2 - 4
vybraly, aby bylo místo na krmítko.... Jenže když bylo v budečáku nízké
dno, tak v létě občas za horkých nocí vyléhaly včely na česnech, i když byl
v úlech plný počet rámků, 2x14 rámků 39x24. Někdy to bylo docela zajímavé
poslední kočování na jetel poslední týden v červenci, přijelo se ráno před
rozedněním ke včelínu a z každého druhého česna trčela brada včel. To byl
takzvaný utěrkový převoz, kdy se včely zakryly připínáčky připevněnými
utěrkami.... Ještě že tehdy byly všechny cesty ráno před pátou šestou
hodinou prakticky liduprázdné. Zajímavé bylo, že včely v bradách se držely
tak pevně, že většina z nich přepravu ustála, jen se nesmělo nikde na
křižovatce delší dobu zastavit, to se začaly rozlétávat....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 18, 2008 11:57 AM
Subject: Re: Odstraňování medníků


> Naprosto souhlasím. Takto včelaří v nástavkovém úlu pouze neschopný ....
Je
> li to navíc propagováno a vyfotografováno a posláno do světa tak to už
> vůbec nechápu. Vyjímečně se to může stát a hned by se měla udělat náprava,
> tzn podhodit nástavek s plásty a co nejvíc větrat. Samozřejmě maj.
Budečáků
> nic nezmůže, ale u nástavkových úlů??? tO že oplodňáčky nejsou žádný
> zázrak se ví. Literatura udává ztráty 25 - 30 % a to je hodně. Největší
> radost jsem si v chovu matek udělal, když jsem je všechny rozdal nebo
> spálil a že jsem jich měl hezkou sbírku. Plemenáče na 5 plástů ze
styroduru
> které teď používám, to je jako porovnávat Mercedes a koloběžku. Ať se
daří,
> teď se rozhoduje o příští sezoně!! R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30551


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 18. 7. 2008
Re: Odstraňování medníků (30540) (30545) (30546)

Naprosto souhlasím. Takto včelaří v nástavkovém úlu pouze neschopný .... Je li to navíc propagováno a vyfotografováno a posláno do světa tak to už vůbec nechápu. Vyjímečně se to může stát a hned by se měla udělat náprava, tzn podhodit nástavek s plásty a co nejvíc větrat. Samozřejmě maj. Budečáků nic nezmůže, ale u nástavkových úlů??? tO že oplodňáčky nejsou žádný zázrak se ví. Literatura udává ztráty 25 - 30 % a to je hodně. Největší radost jsem si v chovu matek udělal, když jsem je všechny rozdal nebo spálil a že jsem jich měl hezkou sbírku. Plemenáče na 5 plástů ze styroduru které teď používám, to je jako porovnávat Mercedes a koloběžku. Ať se daří, teď se rozhoduje o příští sezoně!! R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30550


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (80.188.167.194) --- 18. 7. 2008
Bio med


Pořád platí, že z na území ČR chovaných včel není možno produkovat biomed? /léčení/

Ptám se, protože jsem narazil na
http://www.vcelpo.cz/index.php?str=kategorie-bio-med

Jen pro zajímavost, možná ani nejde o český med.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30549


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 7. 2008
Re: Odstra?ov?n? medn?k? (30540) (30542)

Stejně tak to není, že ze starých včel by nešel udělat smetenec vždyť s rojem odletí jen staré včely
______________________________________________________________

Z čeho tak usuzujete? Proč by roje měli být přednostně tvořeny starými včelami, tedy včelami opotřebovanými a tím náchylnějšími k chorobám, včelami jež nedávají záruku dobrého rozvoje nového včelstva?

Roje jsou zpravidla z valné většiny ( přes 80% ) tvořeny anatomickými trubčicemi ( pravými rojovými včelami ), které jsou fyziologicky mladé. Mají totiž velmi vyvinuté tukobílkovinné těleso, takže jsou dlouhověké ( na úrovni zimních včel ). Tyto včely vznikají z krmiček, které neupotřebily krmné kašičky ( málo otevřeného plodu k počtu krmiček ) a pozřely je. Anatomické trubčice nikdy nelétají na snůšku, tedy nejsou opotřebovány ani mechanicky. Po vyrojení představují ,,hnací motor,, budování nového včelstva. Ztratí svoji lenost a stanou se z nich včely mimořádně pracovité, přitom s vlekou životaschopností. To způsobuje výborný rozvoj usazených rojů. Anatomické trubčice každopádně nejsou žádné staré upracované létavky.

To je důvod, proč nedoporučuji tvorbu nových včelstev přes klasické přelétáky ( u včeltev bez rojové nálady ). Včely v přelétáku, než se vylíhne první plod, jsou značně přetížené a přestárlé, tedy náchylné k onemocnění. Některé tyto nemoci ( nosemóza, melanóza ) mohou nakazit i matku a zapříčinit její výměnu, v nejhorším případě její brzkou smrt. Tomu lze účinně bránit přidáním více plástů se zavíčkovaným a otevřeným plodem. Nicméně to už není pravý přeléták ( bez plodu ), který vždy přijme přidávanou matku, ale spíše oddělek posílený létavkami, jenž přidávanou matku může zahubit a raději si vychovat vlastní ( nouzovou ) matku. Odchov matky v pravém přelétáku je nanejvýš špatný.

Zvláště kritická situace nastává v oplodňáčcích. V nich je pravděpodobnost vzniku nemocných matek poměrně veliká. Není se čemu divit. Hrstka včel musí vystavit dílo, zpracovat cukernou potravu, udržet potřebné mikroklima, bojovat proti škůdcům a přitom se ještě postarat o zdárné oplození a rozkladení matky. To je pro pár stovek včel v dřevěné bedínce nelehký úkol. Výsledkem jsou upracované včely vůči patogenům velmi neodolné. Nemocné včely, jsou-li v přímém kontaktu s matkou, přenesou patogeny do jejího těla. Proto včelstva velkochovatelů matek ( běžně používající oplodňáčky ) nesmí trpět nosomózou, která by způsobovala velké ztráty mladých matek.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30548


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nezbav (77.48.30.130) --- 18. 7. 2008
Varroaspad a léčení

Na podložkách ve varroadnu , na stanovišti 10 včelstev,monitoruji až do dnešního dne u 2 nejsilnějších nulový spad kleštíka včelího. V okolí stanoviště ( nikoliv v bezprostřední blízkosti ) - Plzeňsko u Radyně - je dle VMS spad roztočů minimální. Protože nechci do včelstev zbytečně "cpát chemii" , prosím o názor zkušenějších na vhodnost, resp. nutnost léčení těchto včelstev. Díky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30547


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 7. 2008
Re: Odstraňování medníků (30540) (30545)

Brady před česny minulostí stále nejsou.

Stačí se podívat do publikace ,,Včelaříme jednoduše,, od G. Liebiga na str. 51. Rovněž v Moderním včelaři se dají najít podobné fotografie. Také zde autor považuje tento jev za ,,přirozený,,, což je samozřejmě nesmysl!
viz http://old.mendelu.cz/~apridal/mv/archiv/2004_04_MV.pdf str. 13

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30546


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 7. 2008
Re: Odstraňování medníků (30540)

No brady na česnech je v podstatě dávná minulost, spekulovat o tom cenu už
nemá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 17, 2008 5:21 PM
Subject: Odstraňování medníků


> Názor, že v bradách na letáči vyléhávají staré včely, které stejně brzy
> odejdou je podle mého názoru zcela scestný, Stačí jednoduchý pokus. Vemte
> bradu do dlaní a přitiskněte na ní tvář. Není potřeba žádné velké štěstí,
> aby vše proběhlo bez žihadel. Tzn, že v bradě je většina mladých včel,
> staré by vás hnaly. Kdysi, když jsem měl dvouprostorové úly jsem s tím
> oblboval návštěvníky včelnice. Včely potřebují žít na plástech, tak proč
> jim to neumožnit. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30545


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 17. 7. 2008
Re: Gabon prodloužení zavěšení (30528) (30534) (30536) (30538) (30539) (30543)

Cituji části vět článku Dr.Ing.F.Kamlera Ing.V.Veselého CSc. ve Cčelařství 7/08 str.177. Ga 92 obsahuje 120 mg účinné látky....po dvouletém užívání rok vynechat /rezidua ve vosku a rezistence na léčivo/
Maximální délka ve včelstvu 30 dní.
Ga92 obsahuje 1 mg účinné látky.Po jeho používání nebyla současnými metodami nalezena rezidua... je možno ho používat více roků za sebou... /ne ten samý pásek,ale Ga 92 jako léčivo/...Je-li období do první fumigace příliš dlouhé,mohou inspektoři KVS povolit prodloužení ponechání Ga pásků ve včelstvech o 14 dní.Pásky se však musí převěšovat k podu.Tolik slova odborníků k dotazům.
Podle mého je však lépe v červenci použít KM a v srpnu Ga 92. Gabonový pásek po vyjmutí má ještě účinnost, ale menší, pásky bývají potaženy voskem a propolisem.Je lépe je nepoužívat, vždyť cena je v podstatě zanedbatelná pro možné následky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30544


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 17. 7. 2008
Re: Gabon (30528) (30534) (30536) (30538) (30539)

Josefe s další. Měli by jsme dodržovat pokyn výrobce a tam je jasně uvedeno 24 až 30 dnů se vkládá Gabon 92 do včelstva.
----------------
On je v tom asi pěkný nevěstinec.

Teď jsem vkládal Formidol a čtu návod:
Ochranná lhůta: není- Vkládá se v po vytočení medu.
Tak nějak to na tom bylo napsáno a přitom se doporučeje dávat jej tam (i několikrát) před vytočením medu.

Porovnával jsem spad, a roztočům to nepomohlo, jsou pořád stejně nemocní a padají stále stejně:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 7. 2008
Re:Odstra?ov?n? medn?k? (30540)

Včely nejsou v bradách proto že se nemohou vlést do úlu ale proto že tak regulují teplotu v dášli jim dostatečně velký úl tak stejně ta bradu bude v podmetu udržují tak teplotu aby se jim nezbortilo dílo

Stejně tak to není, že ze starých včel by nešel udělat smetenec vždyť s rojem odletí jen staré včely

Smetence však ale vytváříme při sundávání medníků kdy včely přes smyk smetáme do rojáčku a těch plástech ale je jen minimum starých včel

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Odstra?ov?n? medn?k?
> Datum: 17.7.2008 17:21:40
> ----------------------------------------
> Názor, že v bradách na letáči vyléhávají staré včely, které stejně brzy
> odejdou je podle mého názoru zcela scestný, Stačí jednoduchý pokus. Vemte
> bradu do dlaní a přitiskněte na ní tvář. Není potřeba žádné velké štěstí,
> aby vše proběhlo bez žihadel. Tzn, že v bradě je většina mladých včel,
> staré by vás hnaly. Kdysi, když jsem měl dvouprostorové úly jsem s tím
> oblboval návštěvníky včelnice. Včely potřebují žít na plástech, tak proč
> jim to neumožnit. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30542


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 7. 2008
Re: Gabon (30528) (30534) (30536) (30538) (30539)

TĚCH 30 DNŮ BYLO DOPORUČENO PROTO, ŽE NĚKTEŘÍ VČELAŘI NEROZLIŠUJÍ GABON 90 a 92. Jelikož na G. 90 vznikala rezistence tak ho bylo nutné střídat s jinou účinnou látkou a proto se objevil G. 92 Který může mít expoziční dobu až 2 měsíce S toho se také odvodil názor ? že lze použít 2x ale ze stejných důvodů jak je uvedeno v úvodu se to nedoporučuje. Já sám bych to ani nikomu nedoporučoval a sám to nedělám . Těch pér korun za to riziko nestojí

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. ef??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Gabon
> Datum: 17.7.2008 17:19:07
> ----------------------------------------
> Josefe s další. Měli by jsme dodržovat pokyn výrobce a tam je jasně uvedeno
> 24 až 30 dnů se vkládá Gabon 92 do včelstva. Že to veterinář nařídil 6
> týdnů je možné, ale jde o to zdá je to správné? Rozhodně výrobce tj. VÚ má
> s tím asi nějaké zkušenosti. Veterinární správa to pouze schvaluje na
> zákadě zkoušek VÚ. Také schvalovala ten pokyn, který je uveden na obalu
> Gabonu 92. Aby to pak nedopadlo stejně jak u našich nejmenovaných sousedů,
> že po vložení mezistěn do včelstva padaly roztoče.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 17. 7. 2008
Odstraňování medníků

Názor, že v bradách na letáči vyléhávají staré včely, které stejně brzy odejdou je podle mého názoru zcela scestný, Stačí jednoduchý pokus. Vemte bradu do dlaní a přitiskněte na ní tvář. Není potřeba žádné velké štěstí, aby vše proběhlo bez žihadel. Tzn, že v bradě je většina mladých včel, staré by vás hnaly. Kdysi, když jsem měl dvouprostorové úly jsem s tím oblboval návštěvníky včelnice. Včely potřebují žít na plástech, tak proč jim to neumožnit. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Šefčík (90.176.2.8) --- 17. 7. 2008
Re: Gabon (30528) (30534) (30536) (30538)

Josefe s další. Měli by jsme dodržovat pokyn výrobce a tam je jasně uvedeno 24 až 30 dnů se vkládá Gabon 92 do včelstva. Že to veterinář nařídil 6 týdnů je možné, ale jde o to zdá je to správné? Rozhodně výrobce tj. VÚ má s tím asi nějaké zkušenosti. Veterinární správa to pouze schvaluje na zákadě zkoušek VÚ. Také schvalovala ten pokyn, který je uveden na obalu Gabonu 92. Aby to pak nedopadlo stejně jak u našich nejmenovaných sousedů, že po vložení mezistěn do včelstva padaly roztoče.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 17. 7. 2008
Re: Gabon (30528) (30534) (30536)

Ano, ale jde o mimořádné použití a vyžaduje během té doby pásky převěsit
znovu k plodu poté, co již z krajních plástů vyběhl.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 17, 2008 3:11 PM
Subject: Re: Gabon


Již jsem to sal jednou máme nařízen SVS gabon 92 6 týdnů



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 17. 7. 2008
Re: Sundání z medníku (30521) (30531)

Potom se taky včely v tuto
dobu zdržovaly na letáku, když se prováděla nyní už jednoznačně zastaralá
zadováková technologie, podle které se v tuto dobu zužovaly včely z letní
velikosti až dvakrát 14 rámků 39x24 na tehdy zimovací velikost 8 - 10 rámků
v plodišti, přebytečné včely vylézaly na letáky a nějaký týden tam byly, než
přirozeným způsobem odešly.
______________________________________________________________

Smrt včel vyhnaných z úlu přirozená rozhodně není. Zamyslete se: Proč ty včely během týdne vymizí, i když vůbec nepracují?

Včely přirozeně hynou následkem upracování, respektive opotřebováním tkání vlivem práce doprovázeným kritickým nedostatkem bílkovin ( létavky pyl zpravidla nekonzumují nebo jen ve velmi omezených dávkách ). Tento proces bývá různě dlouhý a vždy souvisí s fyzickým zatížením včel. Ovlivňuje ho množství bílkovin a tuku v těle včely uložených v době plodového vývoje a stádia krmičky.

Čím včely mají vyvinutější tukobílkovinné těleso, tím jsou odolnější vůči fyzické zátěži, a proto se dožívají vyššího věku. Během fáze létavky dochází nejen k mechanickému opotřebení ( ztráta ochlupení, roztřepení křídel ), ale také k jevu smrt razantně urychlujícímu... k ubývání tukobílkovinných zásob. Jakmile hladina těchto tělesných reserv klesne pod určitou mez, včela se stává neschopná práce a umírá. Nepracujícím včelám se proces stárnutí významně zpomaluje.

Včely vyvěšené venku před česny či v podmetu mimo dílo se nijak fyzicky ani mechanicky neopotřebovávají, nevykonávají prakticky žádnou činnost. Jsou si vědomi toho, že v úle pro ně není místo. Pozbývají touhu po životě. Umírají protože, ztratily význam existence ( pracovat pro dobro včelstva ).

Názor, že v chumáčích vylehávají jenom létavky ( staré upracované včely ) není pravdivý ( výsledek jedné odborné studie zveřejněné před léty v OVP ).

Ve dvouprostorových úlech se většinou dosáhne stejné zimní síly, i když se ponechají na zimu oba prostory ( ,,zimování v medníku,, ). Podle mě to hodně souvisí s tendencí včeltev k přizpůsobení se jednomu vysokému patru.
Viz můj článek z 7.7.08 ,,Konec produkčního období se blíží,,: http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=30372&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 7. 2008
Re: Gabon (30528) (30534)

Již jsem to sal jednou máme nařízen SVS gabon 92 6 týdnů


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. ef??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Gabon
> Datum: 17.7.2008 14:15:39
> ----------------------------------------
> Jozefe. Rozhodně bych sám nenamáčel KM do desek a pak jí vkládal. Nevím jak
> na Slovensku, ale asi to bude obdobné s dotaci na léčiva tj. na Formidol
> /KM/. Je otázkou zdá to má smysl něco vyrábět sám. Pokud se jedná o Gabon
> 90 nebo 92, ten po těch 30 dnech by se už neměl používat opakováně, ale
> hlavně nesmí být déle než 30 dnů. Podrobně to tam někdo také popisuje v
> této konfereni.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78024 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 30536 do č. 30596)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu