78110

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Jozef (194.151.249.214) --- 22. 7. 2008
Ošetrenie plástov

Dobrý den páni skúsený včelári.
Prosím Vás o radu ako najlepšie a akým sposobom ošetriť plásty z ktorých som vytočil medík, aby ich nenapadla moľa voštinová. Ako to robite?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 22. 7. 2008
Ke každému tak trochu . . . (30601) (30602) (30605) (30608) (30617)

V zimě si z MÚ zatop ....

S chovem včel jsem začínal právě v MU a dodnes mám na jedné včelnici 2 ks těchto úlů. Byly doby kdy jsem tyto úly pálil - mimochodem jde to dost špatně. Pak jsem lehce zmoudřel a dnes je mám zachované jako památku na mého dědu. Včely v nich chovám více než 20 let a za tu dobu mi v nich neuhynulo ŽÁDNÉ VČELSTVO ! ! ! Pouze lehce jsem je modifikoval a přidal jeden nástavek. Jinak v porovnání s nástavkovými úly - MÚ má 2 nevýhody - těžší nástavky a pevně spojené dno. Pokud se s tím naučí včelař pracovat, nevidím problém. Navíc souhlasím s Antonem - pokud někomu vyhovuje zadovák - proč ne ?

. . . p. Václavek a konference.

Konfernence, jak alespoń doufám, slouží ke svobodnému vyjádření názorů - pokud se tak samozřejmě děje v mezích slušného chování. Takže nesouhlasím s vyhazováním někoho od někud.

Druhá stránka věci je, že některé příspěvky výše uvedeného jsou z mého pohledu poněkud "ultra". Ale patří to k jeho způsobu prezentace, takže s tím se dá asi těžko něco dělat. Jen bych si p. Václavka dovolil poctít malou radou. A nemyslím to nijak ve zlém.

Před nějakým časem zde p. Čermák psal o převedení teoretických poznatků do praxe a o srovnávacích pokusech na kontrolních skupinách včelstev. Pro mě z toho jasně vyplynulo jediné - pokud chci dogmaticky prosazovat své názory - např. metodu LBV, vhodnost nást. včelaření, měl bych si na včelnici vše prakticky vyzkoušet a pak s tím vyrazit do světa. A takové srovnání vyžaduje destítky včelstev a léta zkoumání.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 7. 2008
Re: Váha zimujících včelstev, pesticidy (30601) (30611)

Stále trvám na tom, že stredoeurópska včela má geneticky zakotvenú skutočnú prirodzenú strednú silu zimujújúceho včelstva 1,3 +-0,3 kg. Tento údaj oficionálne oznámil po pokuse trvajúcom niekoľko rokov, keď na viacerých stanovišťiach robili renomovaní vedci v Bielefelde, napriek tomu, že skupiny včelstiev dlhodobo a cielene podnecovali. Podnecovaním dosiahli rozsiahlejšie plodovanie, ale celková sila včelstsiev v priemere neprekročila udanú hodnotu.
Tým nechcem povedať, že ojedinele sa vyskutujú aj silnejšie včelstvá, ako je udávaný priemer.

Prikkladám krátky článok, ktorý som napísal práve pred 10 rokmi, je to trochu iná téma, ale podstata je tá istá.


Pravda je relatívna (Uverej. vo Vč.č.5/98 str.69)

Úle našich otcov, tzv. zadováky, dzierzonáky či zerzonáky už vidieť len sporadicky na našich včelniciach, kde dožívajú svoju históriu. Systém úľov prístupných zozadu využívajú včelári v kočovných, ale s moderným vysúvacím zariadením, v ktorých sa pracuje v typických úľoch prístupných zhora. Všade okolo nás sa moderné nadstavkové včelárenie, pri ktorom môže včelár bez obmedzenia nadstavovať úle do výšky podľa sily včelstva. To sú fakty. Ale pohľad na úľovú otázku môže byť z tohoto pohľadu relatívny o čom som sa presvedčil na vlastnej včelnici.
Včelár v rokoch okolo päťdesiatky, učiteľ gymnázia si prišiel v lete pre oplodnené matky, ktoré som mal preňho pripravené v bankomate matiek. Sadli sme si do tieňa prístrešku pred zoradené úle ako sa na včelárov patrí, vymieňali sme si skúsenosti z uplynulej agátovej znášky, preberali problémy a skúsenosti okolo včiel. Jedna z jeho otázok bola: "Ako môžete včeláriť v týchto úľoch"?. Včelárim v ľahkých troj a štvornádstavkových úľoch (objem 146 litrov) vlastnej konštrukcie. "Veď to musí byť strašne namáhavé dvíhať a prekladať toľko debničiek kým sa dostanete do plodiska". Od údivu nad jeho otázkou som sa pozrel naňho, či to myslí vážne. Vzápätí som sa spýtal ja. "V akých úľoch potom včelárite vy"?, "no predsa v tradičných zadovákoch". Keď som oponoval, že je to anachronizmus- prežitok v čase, keď moderný svet včelári vo viacnadstavkových úľoch v ľahkých systémoch. Môj argument ho nezaskočil a odpovedal v tom zmysle, že on s jeho telesnou konštitúciou by to nezvládol. Vo svojich "zadovákoch“ dosahuje dobré výsledky, o nič horšie ako včelári v nadstavkových úľoch a pokiaľ by on včelárenie v nich nezvládol, v zaznávaných úľoch je schopný úspešne včeláriť.
Zhováral som sa s ďalším zástancom tohoto typu úľa a to s dobým včelárom, ktorý vlastní kočovné vozy. Má ich vybavené úľmi prístupnými zozadu, bez vysúvacieho zariadenia. On argumentoval tým, že je za jednoduchý úľ, bez akýchkoľvek technických doplnkov, pretože aj to najdokonalejšie vysúvacie zariadenie je často prekážkou aj pri jednoduchom zákroku vo včelstve. V každom takomto zhotovenom úli všetko funguje dokonale dotiaľ, pokiaľ včely úľ a jeho časti nezatmelia propolisom. A čo sa týka vyberania rámikov pomocou včelárskych klieští? Až tak často do včelstva nezasahuje a keď, tak si pohodlne sadne na stoličku a potrebné plásty z plodiska vyberie rýchlejšie ako keby mal odobrať a vrátiť dva ťažké nadstavky.
Z praxe dvoch včelárov a ich vlastného pohľadu na úle prístupné zozadu, môže byť pravda o modernom včelárení úplne iná. To čo mne vyhovuje, iným nemusí. Nakoniec, podstatný je vždy výsledok a nie aký úľový systém používame.
Je dobré, že vo včelárení existuje možnosť výberu, každý má možnosť zvoliť si to, čo jeho letore a telesnej konštrukcii vyhovuje. Nakoniec po zrelej úvahe ma títo včelári priviedli na myšlienku aspoň čiastočne sa vrátiť k úľom prístupným zozadu, ale využiť v nich všetko moderné, čo nadstavkové včelárenie umožňuje. Výsledok je štvoretážový panelový úľ PUT-4xB 10 OBOR prístupný zozadu, ktorom uplatňujem chov včiel v systéme dvoch včelstiev. Len toľko som chcel povedať o včelárskej pravde

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 7. 2008
Re: Trub (30569) (30575) (30579) (30594) (30598) (30600) (30604)

Používání nízkých rámků se skošelo snad u všech systémů již v druhé polovině 19 století a stoho jak se prosazuje se dá usoudit na jeho výhodnost
Ta se asi lišit nebude od jiných výšek

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Trub
> Datum: 20.7.2008 23:29:01
> ----------------------------------------
> Pepan:
> Tak to by jsi se divil Nízké rámky postupně ruším Jedinou výhodou jsou
> lehčí plné nástavky
> ------
> A já je začal vyrábět. První protyp.serie 20ks nástavků, dalších 40 nulté
> serie rozpracováno.
>
> Kdo vůbec ty rámky vymyslel. Kdyby jich nebylo, ... :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 21. 7. 2008
Re: Zuzeni na zimu (30603)

V univerzálech s
dvěma medníky je prostoru více a rojová nálada se lépe zvládá, já si
myslím, že důvod zužovat v něm v létě před krmením včely na plodiště není.
Jediný důvod by byl tehdy, kdyby včely byly příliš slabé, kdyby potom seděly
jen na plodu nahoře, nezvládaly by přes prázdné plásty v plodišti ochraňovat
česno dole před zlodějkami a ty by úl pomalu vylupovaly. V takovém případě
by se včelstvo zůžit muselo, jinak by mu byly minimálně vykradeny zásoby,
matka by přestala plodovat, létavky by se postupně rozletěly jinde a v úlu
by nakonec zbyla matka a malé množství včel. Ale i tomu se dá trochu pomoct,
když se česno dole zúží nebo úplně zavře a včely se nechají létat jen očkem
v medníku.

____________________________________________________________

Napadlo mě řešení tohoto problému, při kterém není nutné zadělávat hlavní česno.

-Stříška proti loupeži-

Včely vytvářejí zimní sedisko v horních nástavkách a spodní patra opouštějí, čím také přestanou kontrolovat hlavní česno. Včely raději lítají horními česny ( očky ). Při ponechaní hlavního česna otevřeného hrozí vznik loupeže. Pokud se uzavře, znesnadní se včelám uklízení mrtvol a odpadu spadlého na dno.

Lupičky se orientují podle pachu ( feromonových stop včel, vůně medu ). Toho lze využít. Stačí do hlavního česna zasunou tvarovatelnou tmavou fólii patřičných rozměrů, nebo něco podobného ( neprůhledný úzký tvarovatelný materiál ), čímž lze vytvarovat stříšku vycházejí přímo z česna a pokračující vzduchem nejméně 10 cm od letáku, ke kterému musí přímo doléhat, aby ji včely dosedlé na leták nemohli podlézat. Lupičkám se tak zamezuje nalezení hlavního česna ( pachové stopy se zamaskují ). Ani včely z dotyčného včelstva hlavní česno nenajdou, při tom může být klidně zcela rozšířené. Hlavní česno včelstvo využívá jen k vylétávání. Žádná lupička by tedy neměla být schopná nalézt hlavní česno zamaskované touto stříškou. Fóliová stříška je velmi skladná, po použití se fólie vyndá a narovná.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 7. 2008
Re:Zuzeni na zimu (30601) (30602)

Mor un. stačí jen plodiště které se rovna zhruba 1,1/2 nástavku a mezera mezi nástavky je příliš velká.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vcely/=/mudroch.cz>
> Předmět: Zuzeni na zimu
> Datum: 20.7.2008 22:07:52
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
> zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
> treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
> jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
> ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
> ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.
>
> Dekuji za info
>
> TM.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (82.208.33.254) --- 21. 7. 2008
Re: CHEMICKE POSTRIKY ZABIJEJI (30596)

Mohl byste prosím napsat, v kterém přípravku se clothianidin přímo používá a způsobuje Vámi popsané úhyny včel?

Podle všeho by měl být tento insekticid používán jen při moření osiva. A "prach z porostů" jste myslel přímo použitý postřik při ošetření kvetoucích porostů?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 7. 2008
Re: Zuzeni na zimu (30601) (30602) (30605) (30608) (30617)

V těchto úlech musí při krmení na zimu být plodové hnízdo vždy v horním
nastavku. Včely sice občas umí překročit i docela širokou mezeru, podstatné
je, aby v horních rámcích byly zásoby už odspodu, na prázdné rámky nejdou,
ale spoléhat se na nejde, proto je umístění plodového hnízda před nebo během
krmení do horního nadstavku - medníku jistota. Potom může být meziplástová
mezera klidně i několik centimetrů. Včely potom sedí na podzim a na začátku
zimy napůl na horních plástech a napůl visí do mezery , případně obsedají
vrch spodních plástů. Jak vyberou prvních pár dm2 zásob, posunou se potom
nahoru a meziplástovou mezeru opustí, "vsajou" se do rámků v medníku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 12:50 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu
> Naprosto souhlasím.
>
> Co se týče zimování ve více prostorech, je třeba si u vysokých rámkových
> mírách dávat pozor na meziplástovou mezeru, zvláště, pokud se chumáč
> nevytvoří v horním nástavku ( kde je většina zásob ). Mezipatrová mezera
by
> neměla být větší než 1 cm ( u univerzálů bývá i přes 2 cm ). U vysokých
> plástů se objevuje problém nedostavování díla ke spodní loučce, což může
> rozšířit mezeru i o více jak 1,5 cm. Jsou-li mezery příliš velké ( také to
> znatelně podporuje plod ve spodním patře ), často se stává, že chumáč
> utvořený ve spodním prostoru nepřejde během zimy na zásoby do horního a
> včelstvo uhyne hlady. Univerzály nepovažuji za úly vhodné k vícepatrovému
> způsobu zimování a včelaření se silnými včelstvy.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 7. 2008
Re: Zuzeni na zimu (30601) (30602) (30605) (30612) (30616)

Okénko je spíše až druhé, první je v každém případě možnost rozšiřování nebo
zužování po rámcích. Manipulace v době slídění přirozeně problém je, s tím
se musí počítat, tady se ale jako výrazné plus projeví právě možnost onoho
rozšiřování nebo zužování po rámcích přesně na velikost včelstva. V takovém
případě potom není zas tak zvlášť moc na závadu, když během půl až hodiny,
kdy je včelstvo rozebrané, dojde na rámky ze včelstva k intenzívnímu náletu
zlodějek. Pokud se složí do úlu rámky tak, že všechny jsou obsazené,
neobsazené rámky se tam nedají a včelstvo je v pořádku, to znamená nedošlo
nešťastnou náhodou k zamáčknutí matky, včelstvo se během pár minut po
uzavření vzpamatuje a zlodějky do úlu nepustí, zvláště když se patřičně zůží
česno. A mohla být při rozebírání včelstva loupež jakkoliv intenzívní,
včelstvo zůžené na přesný počet rámků, které obsedá a při zůženém česnu
prostě žádné zlodějky dovnitř nepustí. A je jedno, jestli to je silné
včelstvo na dvakrát 20 rámcích 39x24 nebo oddělek na 5 rámcích, když počet
včel odpovídá počtu rámků, česno zůžené na průchod jedné až několka včel
prostě ubrání. U nástavků to nejde, nástavky se vždy musí doplnit na plný
počet rámků, ať je včelstvo obsedá nebo neobsedá, jenže jak mají včely v úlu
nějaké neobsednuté rámky, obvykle u česna, přestávají přes tyto rámky bránit
vlastní česno a zlodějky tak mají volné pole k průniku do úlu. Kromě toho
česna nastavkových úlů ani nejde běžnými prostředky zůžit na průchod jedné
včely, to znamená na otvor zhruba 0,8x1 cm. Ve výsledku jsou tak včelstva v
nastavkových úlech mnohem citlivější na loupež vyvolanou třeba prací ve
včelstvech nebo čímkoliv jiným než v zadovácích. Přirozeně je to taky o tom,
že včelař si může dovolit, když zpracuje dva, tři úly a vidí, že loupež se
začíná intenzívně rozvíjet, tak přestat s prací a dokončit to další dny. V
praxi, pokud úly se zadním přístupem byly ve včelíně, bylo možné i v době
intenzívního slídění v podletí i kdykoliv po snůšce pracovat ve včelstvech
celý den, včelín se uzavřel tak, že zlodějky se dovnitř nedostávaly, práce
byla obtížnější, ale loupež se zastavila v takovém stadiu, které včelstvům
nijak zvlášť nevadilo. Pokud jsou úly samostaně venku, tak tam to je horší.
Co se týká přerovnávání rámků na zimu, toho se zmocnili teoretici a zavedli
na to rozsáhlá pravidla a složité návody. V praxi úplně stačí na zimní
krmení vyhodit rámky, co se příliš odlišují od ostatních, to jest příliš
svétlé, příliš tmavé a taky trubčí a ostatní nechat v takovém pořadí, v
jakém byly předtím a doplnit dalšími podobnými.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 12:27 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu


> Zrušit univerzály
> vnímám jako špatnou radu.
> -------
> V tom případě je třeba poradit, jak má přerovnat rámky na zimu.
> Okénko můžu mít i v nástavku, to mě osobně nepřesvědčuje, ale na koci
> podletí v období slídivosti a zvýšené bodavosti rozebírat medníky a plod.
a
> zásobní plásty převěšovat do plodiště, k tomu bych se už nechtěl vracet.
> A asi to nebylo ani dobré pro včely.
> Tím že případně odeberu spodní nástavky jim toho moc v jejich uspořádání a
> přípravě na zimování nenaruším.
>
>
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 21. 7. 2008
Re: Trub (30599) (30609)


> Pán Václavek, ty už fakt nepíš.
> ______________________________________________________________
>

V klidu,

me vase prispevky nijak nepohorsuji, rad o tom premyslim, zejmena z poslednich zminim zajimave: o pridani matky a od KM a kapesnicich -to jsou ty spravne prukopnicke prizpevky :-) Jine si moc nepamatuji takze u me dobry :-) Lepsi nez prognozy o rojivych a nerojivych rocich :-) Ono napsat ci dokonce tvrdit, ze lze zimovat i na panenskych sousich nebo dokonce na trubcine je dost odvazne :-))

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 21. 7. 2008
Re: Zuzeni na zimu (30601) (30602) (30605) (30608)

V zimě si z MÚ zatop, to je nejlepší k čemu tyto úly mohou sloužit ! V současné době se již nenechají v těchto úlech chovat včely. Malý prostor, těžké, atd. Opravdu jenom podpálit a pořídit si jednoduché nástavky a radějí s nižší rámkovou mírou.
______________________________________________________________

Naprosto souhlasím.

Co se týče zimování ve více prostorech, je třeba si u vysokých rámkových mírách dávat pozor na meziplástovou mezeru, zvláště, pokud se chumáč nevytvoří v horním nástavku ( kde je většina zásob ). Mezipatrová mezera by neměla být větší než 1 cm ( u univerzálů bývá i přes 2 cm ). U vysokých plástů se objevuje problém nedostavování díla ke spodní loučce, což může rozšířit mezeru i o více jak 1,5 cm. Jsou-li mezery příliš velké ( také to znatelně podporuje plod ve spodním patře ), často se stává, že chumáč utvořený ve spodním prostoru nepřejde během zimy na zásoby do horního a včelstvo uhyne hlady. Univerzály nepovažuji za úly vhodné k vícepatrovému způsobu zimování a včelaření se silnými včelstvy.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.53) --- 21. 7. 2008
Re: Zuzeni na zimu (30601) (30602) (30605) (30612)

Zrušit univerzály
vnímám jako špatnou radu.
-------
V tom případě je třeba poradit, jak má přerovnat rámky na zimu.
Okénko můžu mít i v nástavku, to mě osobně nepřesvědčuje, ale na koci podletí v období slídivosti a zvýšené bodavosti rozebírat medníky a plod. a zásobní plásty převěšovat do plodiště, k tomu bych se už nechtěl vracet.
A asi to nebylo ani dobré pro včely.
Tím že případně odeberu spodní nástavky jim toho moc v jejich uspořádání a přípravě na zimování nenaruším.



Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 21. 7. 2008
Re: Trubčí mezistěny - plastové (30599) (30609) (30610)

Děkuji za odkaz p. Radka a nabídku p. Pazderky.

Zaujaly mě plastové mezistěny.
Líbí se mi, protože se nemusí drátkovat, dílo je pevné, i když je panenské, včely nemohou mezistěny vykousat, mezistěny se používají opakovaně .

Četl jsem, že včely hůře na plastových mezistěnách stavějí. Máte někdo s nimi zkušenosti?

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 7. 2008
Re: Trubčie medzisteny (30599) (30609) (30610)

No jako "novinku" to mají už hodně let. Je to vynález, který zase o trochu
více usměrňuje včelstvo. Pokud se nechá včelám vystavit rámek bez mezistěny,
občas tam místo trubčiny postaví dělničinu, s trubčí mezistěnou se budou
podstaně více "rozmýšlet" ji vykousat a postavit místo ní dělničinu. Ale kdy
je přebytek trubčích plástů bude příliš tlačit, klidně trubčí mezistěnu
vykoušou a postaví dělničinu, stejně jako se to děje naopak. Jen nevím, co
udělají s plastovou mezistěnou, když se jim rozměry buněk nebudou líbit, ta
vykousat asi nejde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 10:54 AM
Subject: Re: Trubčie medzisteny


> No, zkusil sem se podivat do nabidky zahranicnich vyrobcu, co oni a trubci
> mezisteny - presneji rovnu plastove ramky.
>
> Mozna si pane Vaclavku objednejte vse ze zahranici - tam to maji jako
> novinku.
>
> http://www.pierco.net/products_dronecomb.htm
>
> radek k.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 21. 7. 2008
Re: Trubčie medzisteny (30599) (30609) (30610)

Pane Václavku. Hodnoťmě, a diskutujme nad tím, co stojí za diskuzi. Někteří účastníci konference nemají smysl pro diskuzi o něčem, ale o někom. Teď jsem dokonce četl článek o našich politicích, kteří se už nějakou dobu dopouští - odborně řečeno - slovní onanie. Mají to asi rádi a někteří lidé to i baští a hodnotí to jako že jsou borci. Já vím ale, že to kničemu nevede a nikomu takové narážky vlastně nepomůžou. Je to hrozbou asi řešením je to nejlépe ignorovat a nereagovat.

K úpravě těch klasických mezistěn na trubčí.

Jde to určitě snadno seřídit na mých válcích.

Kdyby to měl být samostatný stroj, tak by měly stačit dva válce (první a druhý) blízko sebe a propojené převodem 1:1 (zubový, řetězový) dva jako zátěž nanich a jeden z těch spodních bude mít větší obvod. Ten obvod u druhého spodního válce bude na jedné čtvrtině táhnout mezistěnu, takže navíc bude asi čtyřikrát delší dráha rozdílu mezi dělničí a trubčí buňkou v součtu té čtvrtiny dráhy(obvodu) než u čtvrtiny dráhy prvního válce. Jak první tak také druhý válec bude mít nad sebou další válec - zatížení ukotvené (vložené) ve vidličce, zajišťující vlastní postupný roztah. Takže rozdíl může být v obvodu mezi prvním a druhým válcem nepatrný, ale ve dvou fázích nebo násobku úkonů by to mělo fungovat velmi pohodlně. Zaříznutí a upevnění mezistšny na drátek by neměl být už problém.

Mezistěny by měly být temperovaný včetně válců. (provoz ve vodě)

Jestli by jste o toto měl vážný zájem, asi by to bylo možné i vyrobit. Když tak se ozvěte, mohl bych to zadat soustružníkovi. gupa(zavináč)seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 7. 2008
Re: Zuzeni na zimu (30601) (30602) (30605)

Nejpohodlnější práce v úlu je práce v zadováku. Pokud je úl dostatečně
nízko, člověk celou dobu při práci sedí a nemanipuluje s ničím těžším než je
jeden plný rámek. Teprve druhá na řadě je práce v nastavkovém úlu, když je
možné nějakým zařízením zvednout celý nástavek a umístit na nějakou pracovní
plochu a tam s ním pracovat. Práce v nástavkových úlech, pokud se pracuje
hlavně s celými nastavky, je jednoznačně nejproduktivnější, za jednotku času
včelař vyprodukuje až několikrát více medu než v zadovácích ale je to pro
včelaře v produktivním věku a dobrém zdravotním stavu. Práce v zadovácích je
pro včelaře v jakémkoliv zdravotním stavu, prakticky až do smrti. Univerzál
má tu výhodu, že se v něm dá pracovat obojím způsobem. Nevýhodu vidím v tom,
že je to úl na užší rámky na teplou stavbu, studená stavba v nastavcích na
rámky 42 nebo rámky 45 vytvářejí na zimu trochu silnější včelstva než teplá
stavba na rámky 39. Možnost zužování nebo rozšiřování po jednom rámku nebo
možnost okýnka, když už v tom úlu je, je vítaný bonus a využívání těchto
možností je podstatou včelaření v úlech s zadním přístupem. V nastavkových
úlech, kde jemné rozšiřování nebo zužování po rámcích není možné, se to musí
dohánět sílou chovaných včelstev, slabší včelstva rozšiřování po celých
nastavcích snášejí špatně a vykazují potom proti zadovákům velký propad ve
výnosech. Sledování děje na stavebním rámku přes sklo okýnka je u nastavků
nahraženo podrobnějším sledováním chování včelstev obecně, na česně, na
podložkách, shora, pokud tam je průhledná fólie atd, ale nikdy to není tak
bezprostřední jako sledování děje přímo v úlu přes průhledné okýnko. Na
druhé straně dnešní včelař ani nemá čas něco na všech včelstvech nějak
podrobně sledovat, musí přijít, kouknout, udělat během minut to, co je třeba
a zase jít na další úl, jinak by v konkurenci ostatních nástavkových včelařů
ani neobstál, pokud se chce s nimi porovnávat počtem úlů a výnosem. Takže
se jedná o dvě docela dost odlišné technologie ošetřování včelstev a způsobu
myšlení včelaře. Kdo byl zvyklý na včelaření v úlech se zadním přístupem,
těžko si zvyká na včelaření v nastavcích, je pořád něčím nečekaným omezen a
kdo včelařil jen v nastavcích, včelařit v úlech se zadním přístupem neumí a
nedokáže si to představit.
U univerzálů vidím docela dobrou možnost, jak včelařit se silnými včelstvy
prakticky stejně jako v dnešních nastavkových úlech a přitom využít
rozšiřování po rámcích a stavební rámek za okýnkem. Zrušit univerzály
vnímám jako špatnou radu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 20, 2008 11:39 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu


> Dobry den,
>
> mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> dvemi medniky.
> -------
> Mám takový nestandardní návrh:
>
> Vezmi tři latě, raději však prkna, přibij k nim něco - překližku,
sololit,
> prkny napříč, nějak udělej uzávěr česna na zimu. A máš dno. Doporučuji
> výšku alespoň 7cm.
>
> Včely nech tak jak jsou, nakrm je pořádně a na konci srpna dva medníky
> posaď na to vyrobené dno.
>
> Za zimních měsíců si s plodištěm zatop a vyrob si neuteplené medníky.
>
> Příští rok zazimuj včely v neuteplených a uteplených
nástavcích(mednících),
> pozoruj rozdíly a pokud dojdeš k závěru co já, tak si zatopíš i s těmi
> zateplenými medníky.
> Nebo z nich uděláš něco na odchov matek, atd.
>
> Když ne, tak budeš jako soused včelařit jen v zateplenách mednících.
>
> Podle mě, žádné okénko a přístup do plodiště nenahradí pohodlí práce v
> podletí u úlů s odnímatelným dnem. Tedy s pravým amerikáncem, jak psali
> osvětlení včelaři již před sto lety:-)
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 21. 7. 2008
Re: Váha zimujících včelstev, pesticidy (30601)

Do února mi neuhynulo žádné včelstvo. Koncem měsíce mou nedbalostí uhynula dvě včelstva - váha mrtvých včel 2,5 kg a 2,4 kg a ještě mnoho včel v plástech Takovou ostudu není radno zveřejňovat,to jen proto, že nemusí někdo mluvit o hausnumerech. Nebývá to běžně, ale je to normální.
______________________________________________________________

Podobných případů ( nejen u mě ) se najde více. A přesto se najdou včelaři-ignoranti, kteří to považují za nemožné.

Další příklad:
Kdysi jedno z produkčních včelstev p. Zeleného ( www.mirzeleny.cz ) skoro celé uhynulo hladem ( zřejmě na podzim vyloupeno ). Část včelstva se mu podařilo ještě zachránit ( přeživší včely odsedly zhruba 1 NN ). Když zjišťoval váhu mrtvolek, navážil něco přes 3 kg včel.
Jestli mi nevěříte, klidně se p. Zeleného zeptejte. On to potvrdí.

Takže žádné nesmysly, ale skutečná fakta!

Plně souhlasím s p. Tichým. Tento úkaz není běžný, ale reálný. Jeho výskyt je úzce spojen s abnormálním včelařením. Při klasickém včelaření se tohoto dosáhne leda ve snu. Včelstva potřebují optimální podmínky, nesmějí být omezována, aby.............................................. už musím končit, nebo mě hackerové, najmutí normálními včelaři, vypátrají a zavirují mi počítač. Druhá varianta je, že mi nějaký normovaný přítel hodí zápalnou láhev do domu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek (88.100.133.122) --- 21. 7. 2008
Re: Trubčie medzisteny (30599) (30609)

No, zkusil sem se podivat do nabidky zahranicnich vyrobcu, co oni a trubci mezisteny - presneji rovnu plastove ramky.

Mozna si pane Vaclavku objednejte vse ze zahranici - tam to maji jako novinku.

http://www.pierco.net/products_dronecomb.htm

radek k.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 21. 7. 2008
Re: Trubčie medzisteny (30599)

Pán Václavek, ty už fakt nepíš.
______________________________________________________________

Přesně to jsem čekal! Tyto a podobné reakce dokazují, že se stačí zmínit o něčem, co nikdo nezkoušel, co odporuje tradicím, a hned podle ,,normálních,, včelařů jde automaticky o nesmysl a strůjce myšlenky je blázen.

Svůj ,,kacířský,, nápad bych případně odvolal, kdyby včelaři-ignoranti napsali např. něco takového:
,,Zkoušel jsem zimovat s trubčími plásty a většina pokusných včelstev přezimovala špatně, neboť je postihlo to a to a chovaly se tak a tak. Včelařím v tom a v tom. Zazimoval jsem tak a tak. Tento systém má tu a tu nevýhodu. Myslím si, že je to způsobeno tím a tím. Proto a proto je nevhodné zimovat s trubčinou v sedisku,,

Ale oni místo něčeho takového novinku hned vyvracejí, proklínají autora myšlenky, snaží se ho vyobcovat z komunity, aniž by se nad nastolenou problematikou a důsledky jejich počínaní objektivně zamysleli. Jediným argumentem ,,normovaných,, včelařů je, že to odporuje ,,normě,,. Tento přístup v diskuzi považuji za ignorantský. Tyto ignorantské články představují nejprimitivnější formu nesouhlasu, složí k urážení a zdiskreditování autora opozičních myšlenek. Do věcné diskuze se nehodí a snižují úroveň konference. Je to jen projev osob neschopných zformulování nesouhlasu podloženého pádnými důvody.

Amen

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 21. 7. 2008
Re: Zuzeni na zimu (30601) (30602) (30605)

- V zimě si z MÚ zatop, to je nejlepší k čemu tyto úly mohou sloužit ! V současné době se již nenechají v těchto úlech chovat včely. Malý prostor, těžké, atd. Opravdu jenom podpálit a pořídit si jednoduché nástavky a radějí s nižší rámkovou mírou.
Přejít na nástavkový způsob včelaření nestačí si pořídit pouze tyto úly, ale musí se změnit způsob ošetřování včel v těchto úlech. Každý kdo se snaží včelařit nástavkovým způsobem tak jak včelařil jeho děda a praděda, bude na nízké rámky nadávat stejným způsobem jak přítel, kteřý níže popisuje nevýhody nízkých rámků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 21. 7. 2008
Re: nákazová situace (30456) (30460) (30462) (30463) (30606)

Měl jsem je u nějkolika včelstev také - viz. konference Optimal, kde
všichni usuzovali na Nosema Ceranae, která se prý projevuje v létě.
Poslal jsem vzorky včel do Dolu, na protokolu byla nosemóza pozitivní.
Vložil jsem kyselinu mravenčí, za pár dní už před česny tyto včely nebyly.

Milan Čáp

Radek HUBAČ napsal(a):
> Já jsem zatím moc roztočů neviděl, ale objevil jsem před úly bezletné
> včely, myslím, že to dělá virus.
> Máte někdo podobná pozorování?
>
> MUDr. Radek Hubač
> drh/=/seznam.cz
> mobil: 774 028 601
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> KaJi
> Sent: Sunday, July 13, 2008 1:43 PM
> To: V
> Subject: Re: Kol
>
> Já je dělám z kancelářských sponek.(koukám na krabičku zn.RON 27,5mm ,
> ale
> to je věc značení výrobce.)
> Nemusím chodit pro drát do dílny a ti co mají hodného šéfa ocení i to,
> že
> to udělají v prac. době:-)
>
> Vyjde to delší, než ten vzorový háček. Ale Gabon dávám podruhé a při
> minulé
> aplikaci jsem si všiml, že některé se nalepily na plást a tedy tam byla
> poloviční akt. plocha.
>
> Ten kolíček změřím, možná tam byl svisle a bylo by to pod věnec. Měl
> jsem
> za to, že v té vychytávce byl vodorovně.
> Pro mě by to mělo výhodu, že kolíček spíš nepřehlédnu, na tom drátku by
> tam
> Gabon mohl viset až do jara.
>
> Karel
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 21. 7. 2008
nákazová situace (30456) (30460) (30462) (30463)

Já jsem zatím moc roztočů neviděl, ale objevil jsem před úly bezletné
včely, myslím, že to dělá virus.
Máte někdo podobná pozorování?

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
KaJi
Sent: Sunday, July 13, 2008 1:43 PM
To: V
Subject: Re: Kol

Já je dělám z kancelářských sponek.(koukám na krabičku zn.RON 27,5mm ,
ale
to je věc značení výrobce.)
Nemusím chodit pro drát do dílny a ti co mají hodného šéfa ocení i to,
že
to udělají v prac. době:-)

Vyjde to delší, než ten vzorový háček. Ale Gabon dávám podruhé a při
minulé
aplikaci jsem si všiml, že některé se nalepily na plást a tedy tam byla
poloviční akt. plocha.

Ten kolíček změřím, možná tam byl svisle a bylo by to pod věnec. Měl
jsem
za to, že v té vychytávce byl vodorovně.
Pro mě by to mělo výhodu, že kolíček spíš nepřehlédnu, na tom drátku by
tam
Gabon mohl viset až do jara.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 20. 7. 2008
Re: Zuzeni na zimu (30601) (30602)

Dobry den,

mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
dvemi medniky.
-------
Mám takový nestandardní návrh:

Vezmi tři latě, raději však prkna, přibij k nim něco - překližku, sololit, prkny napříč, nějak udělej uzávěr česna na zimu. A máš dno. Doporučuji výšku alespoň 7cm.

Včely nech tak jak jsou, nakrm je pořádně a na konci srpna dva medníky posaď na to vyrobené dno.

Za zimních měsíců si s plodištěm zatop a vyrob si neuteplené medníky.

Příští rok zazimuj včely v neuteplených a uteplených nástavcích(mednících), pozoruj rozdíly a pokud dojdeš k závěru co já, tak si zatopíš i s těmi zateplenými medníky.
Nebo z nich uděláš něco na odchov matek, atd.

Když ne, tak budeš jako soused včelařit jen v zateplenách mednících.

Podle mě, žádné okénko a přístup do plodiště nenahradí pohodlí práce v podletí u úlů s odnímatelným dnem. Tedy s pravým amerikáncem, jak psali osvětlení včelaři již před sto lety:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 20. 7. 2008
Re: Trub (30569) (30575) (30579) (30594) (30598) (30600)

Pepan:
Tak to by jsi se divil Nízké rámky postupně ruším Jedinou výhodou jsou lehčí plné nástavky
------
A já je začal vyrábět. První protyp.serie 20ks nástavků, dalších 40 nulté serie rozpracováno.

Kdo vůbec ty rámky vymyslel. Kdyby jich nebylo, ... :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 20. 7. 2008
Re: Zuzeni na zimu

V červenci, srpnu a část září by měly být včely tak na 20 rámcích 39x24
nebo více, v té době velikost úlu se podílí na množství zimních dlouhověkých
včel, které půjdou do zimy a které potom využijí na jaře řepku a jinou ranou
snůšku. V zadovácích, jak skončila snůška, jsem přendával plodové hnízdo s
matkou z plodiště do medníku a včely udržoval na 2x11 až 2x14 rámcích, jak
začalo krmení, ubíral jsem zespodu 2 - 3 rámky, aby se tam krmítko vešlo.
Definitivní uspořádání na zimu jsem dělal prohlídkou na konci září, kdy jsem
kontroloval, jestli včely skutečně sedí v horních plástech pod zásobami a
ubral rámky na 2x9, 2x10 rámků 39x24. Zimování jen v jednom nastavku je
zastaralé, způsobuje, že na jaře se včely nestihnou dostatečně rozvinout do
síly a nevyužijí první jarní snůšku. Je to dnes zdůvodnitelné snad jen při
včelaření ve starých neupravených zadovácích, kde se dá vložit maximálně 2x
12 rámků 39x24 a kde proto v květnu prudce nastupuje rojová nálada, v tak
malém prostoru se silným včelstvem obtížně zvládnutelná. V univerzálech s
dvěma medníky je prostoru více a rojová nálada se lépe zvládá, já si
myslím, že důvod zužovat v něm v létě před krmením včely na plodiště není.
Jediný důvod by byl tehdy, kdyby včely byly příliš slabé, kdyby potom seděly
jen na plodu nahoře, nezvládaly by přes prázdné plásty v plodišti ochraňovat
česno dole před zlodějkami a ty by úl pomalu vylupovaly. V takovém případě
by se včelstvo zůžit muselo, jinak by mu byly minimálně vykradeny zásoby,
matka by přestala plodovat, létavky by se postupně rozletěly jinde a v úlu
by nakonec zbyla matka a malé množství včel. Ale i tomu se dá trochu pomoct,
když se česno dole zúží nebo úplně zavře a včely se nechají létat jen očkem
v medníku.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: <vcely/=/mudroch.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 20, 2008 10:08 PM
Subject: Zuzeni na zimu


> Dobry den,
>
> mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
> zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
> treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
> jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
> ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
> ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.
>
> Dekuji za info
>
> TM.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 7. 2008
Zuzeni na zimu (30601)

Dobry den,

mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.

Dekuji za info

TM.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30602


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 20. 7. 2008
Váha zimujících včelstev, pesticidy

Každý z dopisujících má asi nějaký kousek pravdy, možná ještě nepotvrzenou, ale stojí za zamyšlení
Roztoče ve včelstvech mám, počítám je však díkybohu jen na desítky, ne na tisíce.Viz tabulky ing. Veselého ve Včelařství
Odpověď panu Turčanymu. Do února mi neuhynulo žádné včelstvo. Koncem měsíce mou nedbalostí uhynula dvě včelstva - váha mrtvých včel 2,5 kg a 2,4 kg a ještě mnoho včel v plástech Takovou ostudu není radno zveřejňovat,to jen proto, že nemusí někdo mluvit o hausnumerech. Nebývá to běžně, ale je to normální.
Úhyny, oslabení či mizení včelstev jsem zaznemenal /a ne jen já/ až na jaře a k novému zamyšlení mě přivedl pan Zdeněk. Nosemu mám velmi malou, v laboratoři zjištěna do 5 %. Rortočů v zimní měli bylo zjištěno 0,12 roztoče na včelstvo. Na jaře koncem dubna jsem vkládal mezi medníky a plodiště mřížky /nevčelařím s nízkými nástavky/. Některá včestva se mi zdála proti zimě slabá, tak jsem je pospojoval, středně silným jsem dal méně mezistěn a v mednících nechal prostor pro rozšíření. Při vytáčení medu jsem však u řady /více než 1/3 medníky sundával nebo jsem nevytočil ani rámek.Dnes jsou už zase v plné síle. Nebylo to tedy ani varroazou ani nosemou či špatnými matkami, domníval jsem se , že je to viroza či nějaké jiné onemocnění. Že by pesticidy? nedalo se nic zjistit včely zmizely - že by byl ten neznámý fenomén objeven?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30601


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 7. 2008
Re: Trub (30569) (30575) (30579) (30594) (30598)

Tak to by jsi se divil Nízké rámky postupně ruším Jedinou výhodou jsou lehčí plné nástavky
A dva stavební rámky na nástavek pro mne není žádnou novinkou to praktikuji již tak 7 let. Letos postavily velmi málo trubčiny pod pojmem stavební rámek já používám Nízké rámky bez drátků a vysoké jen vydrátkované Samozřejmě bez jakékoli mezistěny

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Trub
> Datum: 20.7.2008 19:26:46
> ----------------------------------------
> A používání trubčích mezistěn je jen komplikace která k ničemu nevede Jen
> ta představa rámek vydrátkovat, vlepit mezistěnu, pak si včely zaplodují
> jen malou část zbytek zanesou pylem a v půli července jim to vyhodím aby to
> tam nezůstalo na zimu. Když mezistěny nepoužiji tak si tu práci ušetřím a v
> létě budu mít dva plásty s čistým nekontaminovaným voskem který mohu
> zpeněžit nebo jinak použít
> _____________________________________________________________
>
> Kdybyste rozuměl LBV metodě a nízkonástvakovému včelaření, uvědomil by jste
> si význam trubčích mezistěn.
>
> Žádné stavební rámky nechci! Pro nástavkové včelaření jsou zbytečným
> harampádím, přežitkem z dob Budečáků. Ve srovnání s trubčími mezistěnami
> představují stavební rámky v nízkonástvkových úlech jen samé komplikace. Na
> vosku ze stavebních rámků se skoro nic nevydělá.
>
> Je zbytečné v podletí vyndávat trubčí plásty. Včelstva na nich
> bezproblémově zimují. Buď je včely zanesou zásobami, nebo do nich v zimně
> zalezou, takže překážet chumáči nebudou.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30600


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro KE (217.119.114.42) --- 20. 7. 2008
Trubčie medzisteny

Žádné stavební rámky nechci! Pro nástavkové včelaření jsou zbytečným harampádím, přežitkem z dob Budečáků. Ve srovnání s trubčími mezistěnami představují stavební rámky v nízkonástvkových úlech jen samé komplikace. Na vosku ze stavebních rámků se skoro nic nevydělá. Napísal Václavek

Pán Václavek, ty už fakt nepíš. Sú to samé nezmysly čo ty vytvoríš vo svojom mozgu. Nič v zlom. Keby si aspoň písal v intenciách : "myslím si, zdá sa mi, pravdepodobne", tak by som to ešte bral.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30599


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 20. 7. 2008
Re: Trub (30569) (30575) (30579) (30594)

A používání trubčích mezistěn je jen komplikace která k ničemu nevede Jen ta představa rámek vydrátkovat, vlepit mezistěnu, pak si včely zaplodují jen malou část zbytek zanesou pylem a v půli července jim to vyhodím aby to tam nezůstalo na zimu. Když mezistěny nepoužiji tak si tu práci ušetřím a v létě budu mít dva plásty s čistým nekontaminovaným voskem který mohu zpeněžit nebo jinak použít
_____________________________________________________________

Kdybyste rozuměl LBV metodě a nízkonástvakovému včelaření, uvědomil by jste si význam trubčích mezistěn.

Žádné stavební rámky nechci! Pro nástavkové včelaření jsou zbytečným harampádím, přežitkem z dob Budečáků. Ve srovnání s trubčími mezistěnami představují stavební rámky v nízkonástvkových úlech jen samé komplikace. Na vosku ze stavebních rámků se skoro nic nevydělá.

Je zbytečné v podletí vyndávat trubčí plásty. Včelstva na nich bezproblémově zimují. Buď je včely zanesou zásobami, nebo do nich v zimně zalezou, takže překážet chumáči nebudou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 20. 7. 2008
Re: Bio med (30549) (30556)

>Bio med je velmi snadno produkován v nerozvinutých zemích, kde jsou tak zaostalí, že ještě nezačali práškovat.

Nevim, velke firmy pesticidy levne prodavaji prave do chudych zemi, tam maji "neomezene" moznosti pusobeni.

A i kdyby to bylo bez postriku, tak takovy biomed z afriky, kde si domorodec vytrel zadek lopouchem a sel rukama sbirat med ze stromu, to musi byt ta prava pochoutka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 20. 7. 2008
CHEMICKE POSTRIKY ZABIJEJI

Lidi slysel jsem nazor, proc je v cesku takova hysterie kolem leceni a uhynu vcel.

Protoze kdyz se cesti vcelari dohaduji mezi sebou jestli lecit hodne nebo jeste vic, nebude cas na tema mnohem aktualnejsi, na UHYNY VCEL v dusledku postriku jedovatymi PESTICIDY. Takovy vyvoj mozna podporuji i ti tam nahore, nebot se jim diky mocnym chemickym koncernum vyplati.

Treba takovy povoleny clothianidin byl vyzkumnym ustavem v Nemecku prokazan jako pricina masovych uhynu v teto zemi.

Clothianidin se pouziva na kukurici, ale i na repku a jine plodiny a bylo zjisteno, ze prach z osetrenych porostu se dostane do ovzdusi a zabiji vcely, ktere letaji na uplne jine porosty. Takze je jedno, kde ty vcely mate.

Preji prijemne letni leceni proti varoaze.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30596


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 7. 2008
Re:Trub?? mezist?ny (30582)

máš pravdu jednou se vyjadřuje jako zkušený a velký včelař a hned nato píše koniny jako by teprve začínal???? :-))

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Dom?nek <emca5/=/seznam.cz>
> Předmět: Trub?? mezist?ny
> Datum: 19.7.2008 17:35:40
> ----------------------------------------
> Považuji přítele Václavka za nenormálního včelaře a spíše bych řekl,že si z
> nás ostatních utahuje.Nu,budiž,každý rozumný včelař mu nemusí skočit na
> špek a bude konat podle svého.Jenže jeho každodenní příspěvky do této
> konference matou normální lidi a natož začínající včelaře.Vyzývám tímto
> tohoto Václavka,aby již konečně přestal s jeho výmysly které jenom
> dezorientují včelařskou veřejnost na tomto webu a odmlčel se alespoň na
> měsíc a tím přispěje k tomu,že včelaři budou konat podle svého. Tento
> Václavek pokud opravdu je včelař a ne nějaký chudinka u počítače to snad
> pochopí a nebude do všeho mluvit tak jako doposud.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 7. 2008
Re: Trub (30569) (30575) (30579)

Včely to vědí lépe jako my
A používání trubčích mezistěn je jen komplikace která k ničemu nevede Jen ta představa rámek vydrátkovat, vlepit mezistěnu, pak si včely zaplodují jen malou část zbytek zanesou pylem a v půli července jim to vyhodím aby to tam nezůstalo na zimu. Když mezistěny nepoužiji tak si tu práci ušetřím a v létě budu mít dva plásty s čistým nekontaminovaným voskem který mohu zpeněžit nebo jinak použít

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <M. V>
> Předmět: Re: Trub
> Datum: 19.7.2008 16:28:19
> ----------------------------------------
> Nikdy se nejedná o chov s nadbytkem trubců alo ocho ve kterém se umožňuje
> cov jaký uznají včely za potřebný
> ______________________________________________________________
>
> Co je potřebné množství trubců? Kdyby šlo jen o počet trubců, který by
> vystačil na oplodnění matek, jednalo by se řádově o pár desítek trubců.
> Avšak je strategičtější větší počet ( stovky až tisíce ) trubců a to nejen
> kvůli tomu, že každý trubec nemusí být na oplodnění dostatečně kvalitní,
> nýbrž také pro zvýšení šance na přenos genů. Jaký je tedy optimální počet?
> To hodně závisí na kondici včelstva ( silnější včelstva si mohou bez
> problému dovolit vychovat větší množství trubců ). Nicméně v přírodě ani to
> nejsilnější včelstvo se zpravidla neskládá z více než 5 000 trubců.
>
> Má-li se dostavil žádaný efekt LBV metody, je třeba, aby zhruba čtvrtina
> plodové plochy byla tvořena trubčinou ( 10 000 - 15 000 trubčích plodových
> buněk ). Teprve takto velká trubčí biomasa je schopna zaručit odčerpání
> veškerých přebytků krmných kašiček vznikajících v období vrcholu síly nebo
> při přechodném(!) oslabení plodování, což zabrání spuštění rojové nálady.
> Pokud-li se tolik trubců nevytvoří ( stavební rámky zastavěny dělničinou,
> zaneseny zásobami ), nelze deklarovat záruku účinnosti metody.
>
> V přírodě včely taková kvanta trubců nechovají, což je odůvodnění, proč to
> není přirozené, tedy to není včelami chtěné. Kdyby to tak nebylo, včely by
> se nerojily a vyhynuly by. LBV metoda nadbytku trubců využívá přirozený
> instinkt včel zastavovat mezery v plástové ploše ( stavební rámky ) uvnitř
> plodového tělesa během období rozvoje výhradně trubčinou. Každé silnější
> zdravé včelstvo se tak zachová a vše zaploduje. Vytvoří se nadbytek trubčí
> biomasy, čímž se zamezí vznik rojové nálady.
>
> Trubčí mezistěny by mi velmi zjednodušili LBV metodu, protože bych měl u
> středu každého nástavku dva trubčí rámky a nemusel bych vkládat stavební
> rámky a starat se o dostatek trubčiny v plodové ploše.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
> PS
> Prý v Německu trubčí mezistěny vyrábějí.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30594


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 20. 7. 2008
Re: Krmení (30572) (30573)

Tak matka už je asi nenávratně pryč.Zůstalo tam několik matečníků asi na třech rámcích.Tak sem jeden rámek asi s pěti matečníky dal do plemenáče a přidal ještě jeden rámek s plodem.Teď už to asi nechám na včelách ať si vychovají tedy svou a já bych mohl získat ještě jednu náhradní v tom plemenáči kdyby něco.Děkuji všem za pomoc.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30593


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 20. 7. 2008
Trubčina Re: Re: (30586) (30591)

V mých včelách je poměr dělničiny ku trubčině odhadem tak 1:6 až 1 : 12,
kolísá to od včelstva ke včelstvu. Pokud včelstvo dostane víc plástů bez
mezistěn na vystavení, doplňuje poměr, obvykle má nadbytek dělničích buňek,
takže staví trubčinu. Když se ale do včelstva napere více vystavených
trubčích plástů než je zhruba 1 :5, včelstvo staví na stavebních rámcích
spíše dělničinu. Zase záleží na období, v období náběhu na rojení, v květnu
včelstvo zase staví trubčinu až několikrát ochotněji než v červenci v plné
snůšce z lip, kdy už rozmnožovací pud většinou odezněl a kdy často vystaví
stavební plást čistou dělničinou. Stejně tak stavbu dělničiny preferuje
usazený roj, smetenec a případně včelstvo při norském zimování. Přesně
číselně jsem to nestudoval, jsou to odhadovaná čísla. Jinak čistě stavební
rámky, když už se v nastavcích nedá koukat přes sklo jako v zadovácích,
nepoužívám, vytvářím trubčí rámky tak, že třetinu mezistěny 39x24 na výšku
odřežu a nechám rámek volný. Někdy se stane, že mi některé plásty poškodí
zavíječ, pokud to jsou světlé plásty, prostě je dávám do včel a ty potom
rámky vyčistí a na prázdném místě vytvoří trubčinu. Trubčinu a stavební
rámky na zimní zásoby používám jen ojediněle. Když se tam nějaký rámek
připlete a jsou v něm už zásoby, dávám ho ke kraji, aby v něm v zimě
neseděly, domnívám se, že trubčina je pro zimní sezení včel nevhodná,
nepasuje jim velikost buněk. Ostatně včely zásoby sice do trubčiny uloží,
ale jen nerady.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 20, 2008 9:55 AM
Subject: Re:


> Stačí, když si schováte dostavěné stavební rámky do období pozdního léta.
> Vložte jej do okraje, včely jej zanesou pylem a medem a do zimy jej
> přibližte nebo dejte rovnou do středu.
> -------
> Když jsme teď dával Gabon, prohlížel jsem v jednom včelstvu horní
nástavek.
> Shodu okolností se tam dostal ten, ve kterém bylo velké množství (asi
> polovina) stavebních rámků.
>
> (Možná by to chtělo najít jiný výraz, většina normálních včelařů považuje
> za stavební právě ten jeden co vyřezávají, někdy v souladu s klasickou
> literaturou ještě rozdělený loučkou, aby té trubčiny nebylo moc. Což
takhle
> "s přirozeným dílem - tedy Přírodních rámků :-) )
>
> A v tom včelstvu (nástavky L232mm) byly vesměs nezakladené, zanesené
> sladinou. Letos dostaly moje včely kolem jednoho nástavku (ale rozděleně
do
> několika nástavků)těchto rámků a už ve stávajících jich asi v průměru 6
> trubčích bylo. Překvapilo mě, že na těchto rámcích co jsem namátkou vyndal
> bylo velmi pravidelné a rovné dílo až po dolní loučku. A překvapivě s
vekým
> podílem trubčiny. Odhadem dolní 2/3.
>
> Až to budu na zimu přerovnávat, tak to schválně porovnám. Zajímá mě poměr
> trubčiny a dělničiny.
> Máte někdo už nějaké pozorování?
>
> P.S.
> Nejsem propagátorem LBV metody, a v pátek jsme dokonce objevil jedno
> včelstvo, které ji popírá - tedy že stačí jen chov trubců. Jinak proti
> trubcům nic nenamítám).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 20. 7. 2008
Re: (30586)

Stačí, když si schováte dostavěné stavební rámky do období pozdního léta. Vložte jej do okraje, včely jej zanesou pylem a medem a do zimy jej přibližte nebo dejte rovnou do středu.
-------
Když jsme teď dával Gabon, prohlížel jsem v jednom včelstvu horní nástavek. Shodu okolností se tam dostal ten, ve kterém bylo velké množství (asi polovina) stavebních rámků.

(Možná by to chtělo najít jiný výraz, většina normálních včelařů považuje za stavební právě ten jeden co vyřezávají, někdy v souladu s klasickou literaturou ještě rozdělený loučkou, aby té trubčiny nebylo moc. Což takhle "s přirozeným dílem - tedy Přírodních rámků :-) )

A v tom včelstvu (nástavky L232mm) byly vesměs nezakladené, zanesené sladinou. Letos dostaly moje včely kolem jednoho nástavku (ale rozděleně do několika nástavků)těchto rámků a už ve stávajících jich asi v průměru 6 trubčích bylo. Překvapilo mě, že na těchto rámcích co jsem namátkou vyndal bylo velmi pravidelné a rovné dílo až po dolní loučku. A překvapivě s vekým podílem trubčiny. Odhadem dolní 2/3.

Až to budu na zimu přerovnávat, tak to schválně porovnám. Zajímá mě poměr trubčiny a dělničiny.
Máte někdo už nějaké pozorování?

P.S.
Nejsem propagátorem LBV metody, a v pátek jsme dokonce objevil jedno včelstvo, které ji popírá - tedy že stačí jen chov trubců. Jinak proti trubcům nic nenamítám).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 20. 7. 2008
Re: Trubčí mezistěny (30582)

Dománek:
Považuji přítele Václavka za nenormálního včelaře a spíše bych řekl,že si z nás ostatních utahuje.Nu,budiž,každý rozumný včelař mu nemusí skočit na špek a bude konat podle svého.Jenže jeho každodenní příspěvky do této konference matou normální lidi a natož začínající včelaře.
------
Rozhodně nesouhlasím.
Normální lidi nechovají včely. Už tím je těžké stanovit, co to je normální včelař.
To je největší část včelařů - tedy průměr?
Podle statistiky včelaři, co mají kolem 6 včelstev.
Normální včelař (a nechci nikoho urážet, mám jen takový dojem) se nevzdělává, včelaří tak jak se kdysi naučil, leckdy podle informací založených spíše na tradovaných informacích, než čtením knížek, na schůze chodí pro dotace, pokud mu je nepřinesou, na výročku, protože tam dostane řízek, léčení ukázněně strpí od důvěrníka (a má správný moderní názor, že táta/děda nikdy neléčil a kolik měli medu), do včel zásadně nic nového nekupuje (má to nejlepší a léty vyzkoušené) a nedejbože aby nakoupil, nebo choval matky, vždyť ty jeho po dědovi jsou nejlepší. A jedině matky z roje, to ono.

Takže takové normální včelaře na této konferenci moc nenajdete a nemůžete je mást.

Ve statutu konference je napsáno, že je svobodná.
Tedy příteli Dománkovi doporučuji, aby se neposmíval a začal sám pracovat. Je zde jistě spousta čtenářů, kteří si se zájmem přečtou jeho příspěvky. I mě zajímá, jak postupuje normální včelař.

Přípěvky př. Václavíka čtu vzhledem k jejich počtu jen letmo
a nemohu říci, že bych vnich shledával něco, s čím bych zásadně nesouhlasil.
A podle jejich vzrůstající úrovni soudím, že přítel Václavek včely chová, a docela rád bych jeho včely i viděl. myslím že bych něco okoukl. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30590


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 20. 7. 2008
Re: Trubčí mezistěny (30582)

Považuji přítele Václavka za nenormálního včelaře a spíše bych řekl,že si z nás ostatních utahuje.Nu,budiž,každý rozumný včelař mu nemusí skočit na špek a bude konat podle svého.Jenže jeho každodenní příspěvky do této konference matou normální lidi a natož začínající včelaře.Vyzývám tímto tohoto Václavka,aby již konečně přestal s jeho výmysly které jenom dezorientují včelařskou veřejnost na tomto webu a odmlčel se alespoň na měsíc a tím přispěje k tomu,že včelaři budou konat podle svého. Tento Václavek pokud opravdu je včelař a ne nějaký chudinka u počítače to snad pochopí a nebude do všeho mluvit tak jako doposud.

Ja považujem p.Václavka za šikovného a dobrého komentátora, ktorý je veľmi sčítaný účastník tejto konferencie i keď niekedy "menej by bolo niekedy viac".Ale odsúdiť ho len preto, je sprostosť-blbosť. Každý má široké pole možností s ním diskutovať a jeho názory vyvrátiť, či s nimi súhlasiť. Možno na to práve čaká, ak nie exhibionista, tak nám to aj doloží svojimi, či externými názormi. Odsúdiť niekoho len tak, bez argumentov je o ničom.
Je pravda, že niektoré vyjadrenie sú v rozpore s tým čo prináša prax ako npr. zimná sila včelstiev, neviem kde chodí na tie hausnumerá o trojkilových a viac včelstvách, lebo už 1,5 kg hmotnosť je v našich stredoeurópskych podmienkach vysoká.

Tak ako so mnou nemusí každý súhlasiť, ani ja nesúhlasím vždy s jeho názormi, ale svoj nesúhlas s niektorými jeho názormi dám, ako sa hovorí, "na papier". Skúste to p. Dománek, nik to za Vás nespraví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 19. 7. 2008
Re: Trubčí mezistěny (30582) (30584)

Každý může mít svůj názor i svoji metodu, někdy hloupý jindy dobrý.Každý nechť si to přebere.
Když se seřízne souš /raději světlá/ až na mezistěnu, včely ji opraví trubčinou. Je možné také jen horní či pravou polovinu z jedné strany a z druhé spodní či levou. Rámek zůstane pevný. Vkládám takovýto rámek již začátkem dubna abych měl převahu trubců na nejranější matky Ale také to je u včelstev od kterých nechci mít trubce nejranější lapač na roztoče.. Kdysi o tom psal nějaký ruský včelař v Překladech. Osvědčuje se to. Já jsem se do nedávna domníval, že jsem vyšlechtil nerojivá včelstva a ono to možná je něco jiného. Ať se daří Nemusí být každý nápad ,který není schválen, hloupý. Mám na to nůž ze socialistické oceli,který se dal mírně ohnout asi v jedné třetině a po nahžátí řez je velmi čistý / na přelarvování /, ale na trubčinu to může být hrubě strženo. Dobře to včely opraví, když je to od medu po vytočení. Matka to rychleji zaklade než z loňska stavební rámek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (88.103.248.6) --- 19. 7. 2008
Re: Krmení (30572) (30573)

To, co Vám radí kolegové, abyste přidal matku novou v této fázi nedoporučuji. Nevím, zda včelaříte s "divočinou" a chcete si pořídit mírné včely. Pokud ano, je to běžný úkaz. Matku včely nechají zaklást kolečko plodu a okamžitě narazí matečníky. Je to přirozená obrana vůči cizímu plemenu. Nic nevylamujte, nechte matečníky vyběhnout a matku vyměňte až příští rok. Budete o krok blíže ke šlechtěnému kmeni. Už se to povede.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (88.103.248.6) --- 19. 7. 2008

Myslím, že to nemusíte lámat přes koleno. Stačí, když si schováte dostavěné stavební rámky do období pozdního léta. Vložte jej do okraje, včely jej zanesou pylem a medem a do zimy jej přibližte nebo dejte rovnou do středu. Dočkáte se dvou až tří generací z rámku plus jedné z dalšího stavebního rámku. Nedělám to kvůli LBV, ale kvůli časnému oplodňování. Nač se tedy dělat s mezistěnami, když to včely zvládají elegantně samy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 19. 7. 2008
Re: táhni pryč! (30582) (30584)

Považuji přítele Václavka za nenormálního včelaře a spíše bych řekl,že si z nás ostatních utahuje.
______________________________________________________________

To máte naprostou pravdu, že jsem nenormální včelař. Kdybych byl ,,normální včelař,,( nabízí se zde otázka, co je podle vás normální? ), nebyl bych včelaři-ignoranty, jako jste vy, označen za jakéhosi ,,kacíře,, a vyštváván z konference.

Mám právo zveřejňovat své názory, ať jsou sebevíce smyšlenější či sebevíce nepravdivější. Žijme snad ve svobodné zemi? Nebo se snad mýlím ( že by včelařská totalita :-)

Rozumný včelař si vše přebere a uzná, co je správné a co není. Rozumný včelař poradí začátečníkovi. Rozumný člověk určitě nikoho z konference vyhánět nebude a v žádném případě nebude nikoho urážet, což je známka primitivnosti a hulvátství!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 19. 7. 2008
Re: Trubčí mezistěny (30582)

Považuji přítele Václavka za nenormálního včelaře a spíše bych řekl,že si z nás ostatních utahuje.
______________________________________________________________

To máte naprostou pravdu, že jsem nenormální včelař. Kdybych byl ,,normální včelař,,( nabízí se zde otázka, co je podle vás normální? ), nebyl bych včelaři-ignoranty, jako jste vy, označen za jakéhosi ,,kacíře,, a vyštváván z konference.

Mám právo zveřejňovat své názory, ať jsou sebevíce smyšlenější či sebevíce nepravdivější. Žijme snad ve svobodné zemi? Nebo se snad mýlím ( že by včelařská totalita :-)

Rozumný včelař si vše přebere a uzná, co je správné a co není. Rozumný včelař poradí začátečníkovi. Rozumný člověk určitě nikoho z konference vyhánět nebude a v žádném případě nebude nikoho urážet, což je známka primitivnosti a hulvátství!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 19. 7. 2008
Re: Čevenec,měsíc GABONU (30576)

Normální včelstvo si přece rádo ve svém rozvoji postaví trubčinu na
prázdném rámku který každý schopný včelař do svých včelstev na jaře dá / i 2 /a dá se říci,že chudinka včelstvo ani na řekněme přidaném trubčím plástu / od loňska / nemá zájem tento opravit a natož matka zaklást.

______________________________________________________________

To určitě, ale pochybuji, že by včelstva vždy zastavěla vše trubčinou při vložení 6-8 stavebních rámků najednou, které jsou v NN úlech pro dosažení účinku LBV u velmi-silných včelstev potřeba. Včely se nedají jen tak jednoduše svést k něčemu, co je pro ně nepřirozené. Stavební rámky se musí vložit postupně ( alespoň během dvou zásahů ), aby se zaručilo zastavění trubčinou, což vyžaduje čas a rušení včelstva navíc. Kdybych měl trubčí mezistěny, se stavebními rámky ( trubčími rámky ) bych nemanipulovat. ,,Šachování rámkami,, je při včelaření s nízkonástavkovými úly hloupost a zdržovačka.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dománek (88.100.95.205) --- 19. 7. 2008
Trubčí mezistěny

Považuji přítele Václavka za nenormálního včelaře a spíše bych řekl,že si z nás ostatních utahuje.Nu,budiž,každý rozumný včelař mu nemusí skočit na špek a bude konat podle svého.Jenže jeho každodenní příspěvky do této konference matou normální lidi a natož začínající včelaře.Vyzývám tímto tohoto Václavka,aby již konečně přestal s jeho výmysly které jenom dezorientují včelařskou veřejnost na tomto webu a odmlčel se alespoň na měsíc a tím přispěje k tomu,že včelaři budou konat podle svého. Tento Václavek pokud opravdu je včelař a ne nějaký chudinka u počítače to snad pochopí a nebude do všeho mluvit tak jako doposud.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 19. 7. 2008
Re: Trubčí mezistěny (30569) (30571) (30574)

G.Pazderka
Běžnou mezistěnu lze ale za pomocí primitivního zařízení v pohodě roztáhnout.
______________________________________________________________

Mohl byste prosím pospat tento stroj a jakým způsobem funguje? Já si to nedovedu představit.

S pozdravem...M. Václavek....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30581


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 19. 7. 2008
Re: Krmení (30572)

Situace je taková že matka tam leze ale čerství vajíčka sem nevyděl,navíc je tam naraženo min.deset matečníků z toho dva už jsou zavřený.Mám ty matečníky zrušit a nebo je ještě čas na to že bych rámek s matečníkama dal do plemenáče a stačil udělat ještě jednu matku?
____________________________________________________________

Matka není plně přijata. Smeťte včely do rojáku, do kterého se vloží matka. Roják se umístí na dva dny do sklepa kvůli uklidnění včelstva. Včely je třeba krmit, aby se včelstvo stmelilo, přičemž bude matka zcela přijata ( 0,5 litru cukerného roztoku na 1 kg včel ). Plodové plásty dejte mezitím do nějakého silnějšího včelstva. Za dva dny se smetenec usadí zpět do úlu ( nejjednodušeji vysypáním na náběh ). Při vracení se z plodových plástů oklepají včely ( jsou cizí a mohli by zahubit matku ).

Nouzové matečníky všechny zrušte. I kdyby se matka vylíhnutá z nouzového matečníků dobře oplodnila, bude zpravidla nekvalitní... malá výkonnost v kladení a produkci mateřího feromonu ( mateří látka ), který podporuje pracovitost včel.

Pro jistotu lze matku vložit do izolační klícky ( klícka se vstupem přes mateří mřížku, aby matka klícku nemohla opustit a přitom včely měli přístup k matce a mohli z ní olizovat mateří látku, což pro zdárné přijatí je VELMI důležité ). Klícka s matkou se zavěsí u stropu rojáku poblíž krmného otvoru. Při usazování smetence se matka vypustí mezi včely u česna. Matka vběhne přímo do úlu, tedy se nemůže stát, že by případně někam zabloudila.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 19. 7. 2008
Re: Trubčí mezistěny (30569) (30575)

Nikdy se nejedná o chov s nadbytkem trubců alo ocho ve kterém se umožňuje cov jaký uznají včely za potřebný
______________________________________________________________

Co je potřebné množství trubců? Kdyby šlo jen o počet trubců, který by vystačil na oplodnění matek, jednalo by se řádově o pár desítek trubců. Avšak je strategičtější větší počet ( stovky až tisíce ) trubců a to nejen kvůli tomu, že každý trubec nemusí být na oplodnění dostatečně kvalitní, nýbrž také pro zvýšení šance na přenos genů. Jaký je tedy optimální počet? To hodně závisí na kondici včelstva ( silnější včelstva si mohou bez problému dovolit vychovat větší množství trubců ). Nicméně v přírodě ani to nejsilnější včelstvo se zpravidla neskládá z více než 5 000 trubců.

Má-li se dostavil žádaný efekt LBV metody, je třeba, aby zhruba čtvrtina plodové plochy byla tvořena trubčinou ( 10 000 - 15 000 trubčích plodových buněk ). Teprve takto velká trubčí biomasa je schopna zaručit odčerpání veškerých přebytků krmných kašiček vznikajících v období vrcholu síly nebo při přechodném(!) oslabení plodování, což zabrání spuštění rojové nálady. Pokud-li se tolik trubců nevytvoří ( stavební rámky zastavěny dělničinou, zaneseny zásobami ), nelze deklarovat záruku účinnosti metody.

V přírodě včely taková kvanta trubců nechovají, což je odůvodnění, proč to není přirozené, tedy to není včelami chtěné. Kdyby to tak nebylo, včely by se nerojily a vyhynuly by. LBV metoda nadbytku trubců využívá přirozený instinkt včel zastavovat mezery v plástové ploše ( stavební rámky ) uvnitř plodového tělesa během období rozvoje výhradně trubčinou. Každé silnější zdravé včelstvo se tak zachová a vše zaploduje. Vytvoří se nadbytek trubčí biomasy, čímž se zamezí vznik rojové nálady.

Trubčí mezistěny by mi velmi zjednodušili LBV metodu, protože bych měl u středu každého nástavku dva trubčí rámky a nemusel bych vkládat stavební rámky a starat se o dostatek trubčiny v plodové ploše.

S pozdravem...M. Václavek...

PS
Prý v Německu trubčí mezistěny vyrábějí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 7. 2008
Re: Trubčí mezistěny (30569) (30571)

Matky se teď mění "samy", výnosy jsou větší a rojivost podstatně klesla. Zdraví R. Stonjek

Je to odvážne tvrdenie, pretože pravda je zvláštny fenomén a ten sa za tak krátky čas nedá dokonale potvrdiť.
Veď včely sa vždy nemusia rojiť a ani sa neroja každý rok aj bez enormného chovu trúdov vo včelstve, preto si počkajme na 100%-né úsudky. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 7. 2008
Re: podložky (30570)

"roztoče-varroa jsem neobjevil", a čo ak je príčinou toho, že nenachádzate na podložke odpadnuté V.D. práve pre prítomnosť čiernych mravcov, ktoré veľmi často a rady odnášajú do svojho hniezda odpadnuté V.D.?

Už so niekoľkokrát poukázal na tento jav, ktorý môže do značnej miery skresliť varromonitoring? Podrobným sledovaním odpadu na podložke (zber každý deň spojený so značením počtu a ich polohy krúžkom a dátumom.
Redaktor vcely.sk Laco Šebošík dokázal zachytiť kamerou mravca v hryzadlách s mŕtvym VD. Je to dôkaz, že nejde o môj výmysel. Anton


Ostatné príšerky na podložke využívajú možnosť nájsť si niečo pod "zub", v podstate sú to sanitári pre zdravie včelstva a preto sú vítaní pod včelstvom.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dománek (88.100.95.205) --- 19. 7. 2008
Čevenec,měsíc GABONU

1. Jantar - malý štírek s klepítky je štírek knižní,který v každém úlu je velice užitečný a chraňte si ho.
2. Míra P. - rozlučte se asi s přidanou matkou,po přidání asi za týden když jsou v tom včelstvu matečníky,už tam asi přidávaná matka není a nebo má na kahánku.Vzácně se stane,že naražené matečníky po zavíčkování přidaná matka pokud to přežije je zruší a je to OK.Pokud matku v tomto případě naleznete,důsledně všechny plásty dobře prohlédnout a všechny matečníky zrušit.Pokud se matka nenajde,není tam a je znovu zapotřebí veškeré matečníky zrušit a přidat s odkladem matku oplozenou,která se dá na rámky v klícce a na pevno,stačí papírem ucpat otvor klícky.
Po 4 dnech dát klícku na těsto a mělo by to být na 100%.
3. Trubčí mezistěny - je to blbost na entou a divím se G...
že se vůbec touto problematikou zabývá a radí natahovat mezistěny.Takovýchto rádoby novátorů na této konferenci je povícero a uvádějí začínající včelaře v nejistoty.Přece proč vkládat do normálního včelstva trubčí rámek? Normální včelstvo si přece rádo ve svém rozvoji postaví trubčinu na
prázdném rámku který každý schopný včelař do svých včelstev na jaře dá / i 2 /a dá se říci,že chudinka včelstvo ani na řekněme přidaném trubčím plástu / od loňska / nemá zájem tento opravit a natož matka zaklást.
Jinak máme po letošní snůšce,moc toho mimo první med nebylo
a tak nastala doba vkládání Gabonu jako podpůrného prostředku před podzimní fumigací.Kdo tak dosud neučinil,neváhat a konat,vždyť chceme aby se naše včely dožily i příštího jara a dělaly nám jen samou radost...




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 7. 2008
Re:Trub (30569)

Nikdy se nejedná o chov s nadbytkem trubců alo ocho ve kterém se umožňuje cov jaký uznají včely za potřebný
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <M. V>
> Předmět: Trub
> Datum: 19.7.2008 08:16:26
> ----------------------------------------
> Při aplikaci LBV metody nadbytku trubců by byli velmi užitečnou pomůckou
> trubčí mezistěny. Když se vloží všechny potřebné stavební rámky najednou,
> často včely některé zastavějí dělničinou. Proto se stavební rámky musí
> vkládat postupně ve 2-3 zásazích, což vyžaduje čas navíc. Trubčí mezistěny
> by tento problém zcela vyřešili. Dají se sehnat také v ČR?
> Děkuji za odpověď.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 19. 7. 2008
Re: Trubčí mezistěny (30569) (30571)

Běžnou mezistěnu lze ale za pomocí primitivního zařízení v pohodě roztáhnout.
........
STONJEK:>Asi těžko. Jestli stojí běžné válce na mezistěny bez příslušenství něco málo pod 100 000 Kč, kolik by pak stála výroba nových s naprosto odlišným vzorem a požadavky trhu jsou prakticky nulové.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 7. 2008
Re: Krmení (30572)

Je jedno, jestli se krmení přeruší nebo nepřeruší. Z hlediska včel je to jen
snůška. Je teď jen nutné, aby včely měly aspoň 5 kilo zásob, lépe takových
10 a do konce srpna doplnit na potřebných 15 nebo více. Jestli jednorázově
nebo pomalu postupně je vcelku jedno, pokud se bude doplňovat pomalu
postupně, včely více plodují, mají větší spotřebu, ale taky asi stihnou
uložit více pylu, výsledek je ale jinak skoro stejný. Jenom jednorázové
krmení velkými dávkami zvládnou jen silná včelstva, slabá by mohla
zkolabovat.

Co se týká matky, včely ji zřejmě nepřijaly, když tam jsou nevykousané
matečníky. Matka je živá, možná ale je už poškozená a včely ji kdykoliv
mohou zabít.. Nemám s tím nijak zvláštní zkušenosti, ale já bych asi matku
znova vychytil do klícky s pár včelami a dal na nějaké dny mimo, matečníky
zrušil a přidával matku znova.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 19, 2008 10:34 AM
Subject: Krmení


> Zdravím.Mám dotaz-je možné a dobré přerušit krmení?Mám už zakrmeno 9až12kg
> a zdá se mi že to už odebírají pomálu a aby nezanesli všechny buňky cukrem
> a matka měla kam klást.Včera jsem nasadil Gabon a vajíčka byli třeba jen
na
> kousku(kolečko 6cm)zbytek naprásklej sladinou.
> Druhej dotaz je okolo matky.Udělal jsem výměnu a matka už se tam asi tři
> dni prohání tak jí asi přijali.Starou sem zamáčk a přidal hned klícku s
> novou.Přístup k těstu jsem uvolnil po dvou dnech.Situace je taková že
matka
> tam leze ale čerství vajíčka sem nevyděl,navíc je tam naraženo min.deset
> matečníků z toho dva už jsou zavřený.Mám ty matečníky zrušit a nebo je
> ještě čas na to že bych rámek s matečníkama dal do plemenáče a stačil
> udělat ještě jednu matku?
> Za prosím rychlou odpověď děkuji.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 19. 7. 2008
Krmení

Zdravím.Mám dotaz-je možné a dobré přerušit krmení?Mám už zakrmeno 9až12kg a zdá se mi že to už odebírají pomálu a aby nezanesli všechny buňky cukrem a matka měla kam klást.Včera jsem nasadil Gabon a vajíčka byli třeba jen na kousku(kolečko 6cm)zbytek naprásklej sladinou.
Druhej dotaz je okolo matky.Udělal jsem výměnu a matka už se tam asi tři dni prohání tak jí asi přijali.Starou sem zamáčk a přidal hned klícku s novou.Přístup k těstu jsem uvolnil po dvou dnech.Situace je taková že matka tam leze ale čerství vajíčka sem nevyděl,navíc je tam naraženo min.deset matečníků z toho dva už jsou zavřený.Mám ty matečníky zrušit a nebo je ještě čas na to že bych rámek s matečníkama dal do plemenáče a stačil udělat ještě jednu matku?
Za prosím rychlou odpověď děkuji.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 19. 7. 2008
Re: Trubčí mezistěny (30569)

Asi těžko. Jestli stojí běžné válce na mezistěny bez příslušenství něco málo pod 100 000 Kč, kolik by pak stála výroba nových s naprosto odlišným vzorem a požadavky trhu jsou prakticky nulové. S tou trubčinou u LBV je trochu problém. Pánové LBV to vykoumali u Čechoslováků, my ostatní si to musíme doladit a vymazlit. U Dadantů obzvlášť. Ale stojí to zato. Matky se teď mění "samy", výnosy jsou větší a rojivost podstatně klesla. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jantar (87.249.136.69) --- 19. 7. 2008
podložky

Zdar,
mám takový dotaz,denně sleduji spad na podložce,je to dobrý,že člověk vidí co se přibližně děje ve včelstvu,jaký pyl nosí atd.,ale o co mi jde:roztoče-varou jsem neobjevil,ale leze mi po podložce malý štírek s klepety,prý užitečný ,dále černý mravenec/že by něco žral -to nevím/,potom i škvor,potom i zvláštní tvor něco jako delší mšice s dlouhými tykadly a nakonec co jsem nikdy neviděl----tvor poloviční než varoa světle béžový-rychle leze sem tam,pod lupou nejde moc vidět kvůli rychlému pohybu---co by to mohlo být ??,Jiné roky takhle živo na podložce nebylo,naštěstí varoa chybí......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 19. 7. 2008
Trubčí mezistěny

Při aplikaci LBV metody nadbytku trubců by byli velmi užitečnou pomůckou trubčí mezistěny. Když se vloží všechny potřebné stavební rámky najednou, často včely některé zastavějí dělničinou. Proto se stavební rámky musí vkládat postupně ve 2-3 zásazích, což vyžaduje čas navíc. Trubčí mezistěny by tento problém zcela vyřešili. Dají se sehnat také v ČR?
Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 7. 2008
Re: Sundání z medníku (30521) (30531) (30537) (30561)

Zastaralý bude, hlavně pokud se použije úl o původní velikosti. Před 15 a
více lety byl už na hranici úl pro 2x14 rámků rámků 39x24. U univerzálů by
mělo být možné přidávat medníky a tím úlový prostor zvětšit. Pak je tam
ještě uzpůsobení úlu pro léčení. Co se týká časové náročnosti, je to podle
mně věc každého včelaře. Vlastní metoda včelaření by nejspíš měla vycházet z
metody včelaření v nastavkovém úlu s nastavky o zhruba stejném počtu a
velikosti rámků jako je v jednom patře univerzálu jenom pouze upravený na
možnosti a podmínky toho univerzálu. Třeba přístup zezadu, sledování
stavebních rámků přes sklo a možnost rozšiřovat a zužovat po jednotlivých
rámcích se docela hodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 18, 2008 9:19 PM
Subject: Re: Sundání z medníku


> Včelařím ve 2 prostorovém úle, už vidím jak píšete, že je to zastaralý
> způsob atd..Můj univerzál je přístupný ze zadu aji z hora a to jak medník
> tak plodiště - pracuji z horní části-.Včelky jsem stejně musel dát
částečně
> do medníku na 3 rámky, aji tak jich tam je mnoho, ale s přibývajícím
> podzimem se jejich počet bude zmenšovat tak je zklepnu do plodiska.
> Zasíťované dno by se hodilo - vzhledem k léčení atd..., to jsem už poznal
> několikrát a letos ještě více - při vkládání a vytahování Formidolu - plno
> včelek a docela dost žihadýlek.
> Pomalu jsem začal krmit, dvě kila cukru už padly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30568


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 7. 2008
Re: Sundání z medníku (30521) (30531) (30537) (30561) (30563)

Pokud je v zasítovaném dně podložka, musí se pravidelně měnit nebo čistit.
Jinak pokud je úl se zasítovaným dnem bez podložek venku, je vhodné, aby
smetí z úlu propadlo až na zem, tam se ztratí a na dně úlu je pořád čisto..
Pokud je síto s malými oky, třeba muší nebo úl je položen na desce,
nečistoty se musí jednou za 14 dní, měsíc odstranit. Na druhé straně, pokud
úlů je hodně dá se z nich získat nějaký vosk. Plesnivinu jsem na dnech
zaznamenal jen v zimě a na jaře, larvy zavíječů, mravence a jiný hmyz přes
léto. Takže kromě větrání přes včelařské síto ve dně smetí propadává a tím
se v létě nehromadí uvnitř na vysokém dnu. Z nízkého dna obvykle smetí
vynesou včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "PavelT" <tvpohoda/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 18, 2008 10:11 PM
Subject: Re: Sundání z medníku


> ..zasíťované dno by se hodilo ...
>
> Přináším dotaz na tuto připomínku. Zkusil jsem přes zimu na dvou úlech
> novou techniku zasíťovaného dna kvůli zkušenosti se srážením vody ve
starém
> typu úlu atd. Jsem nyní chytřejší o jednu zkušenost. Všechno co spadne na
> dno, propadne a stává se kořistí zavíječe a ostatních škůdců. Včely
> nepomohou, nevyčistí, nevysuší. Pokud 2-3 týdny nedohlídnu na vyčistění
> vložek, stanou se semeništěm škůdců a plísní. Otázka: Je toto normální
> praxe, nebo jsem si vyrobil ne úpně nejnovější zasíťované dno?
> Jinou výhodu totiž u toho dna nevidím, než účinné větrání.
> Přes jaro/léto není diagnostika spadu nezbytná.
>
> Dík pt

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30567


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78110 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 30567 do č. 30627)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu