Včelařská konference

Včelařsky je akát jistě úžasná věc, ale rád bych
doplnil že se jedná o dřevinu nepůvodní a velmi
agresivní. Proto bych se přimlouval o
jeho "obezřetné" zanášení do krajiny. Nejsem
žádný radikální ekolog a proto se ho nezříkám,
ale roztroušené výsadby jsou dost neštastné
řešení. snažte se jím osázet pouze ucelené
plochy, které jsou pro běžné druhy nepoužitelné (
zavážky, haldy apod.)- PROSÍM. V současnosti to
může i narušit snahy o nastolení rovnováhy v naší
krajině ( na což stejně nejsou peníze ).
Teoreticky se tím vlastně i můžete vystavit
hrozbě postihu referátu životního prostředí -
narušení a poškození významných krajinných prvků
apod. Pro mě osobně je to otázka určité morálky a
úcty. Už jsem viděl spousty "bláznů" kteří si na
chaloupky přivezli různé rostliny i živočichy.
Jeden příklad za všechny :
U nás je omezená populace našich raků : r.kamenáč
a r.říční. Nějací chytráci přitáhli americké
druhy - jsou odolnější a přenášení mor aniž by se
sami nakazili a postupně decimují naše druhy. A
další chytré hlavičky jim urychlují postup po
proudu tím že je pár kilometrů svezou autem ( na
chaloupku - neznalí problému ). Je to stále
stejná věc - zdánlivě neškodná věc může
nenapravitelně narušit naší přírodu. Akát tu je
už hezkou řádku let není to tak vážný problém,
ale přesto bychom s ním měli pracovat opatrně.
PS : Vím o akátu který pravidelně překvétá -
remontuje - tj. kvete v sezoně dvakrát :-)

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Libor Jarolím <jarolim/=/misel.cz>
Datum: středa, 28. května 2003 v 8:32 dop.
Předmět: Re: Re: akátová snuka

> Vysadil jsem 30 sazenic asi metr vysokých.
> Už při nákupu jsem se ptal zda
> je mám nějak chránit. I dozvěděl jsem se, že
> o tom nic neslyšeli, že by akát
> něco sežralo. Vždyť má trny a jaké! A tak mi
> přes zimu okousali sazenice
> zajíci a zbytek dorazili během jara a
> začátku léta srnci. Srnci to moc
> neokousali, ale jak mně myslivec poučil,
> ostrouhali mi je svými parůžky.
> Dodnes (po dvou zimách) přežily 3 stromky.
> Takové strouhání od srnce poznáte snadno. Ze
> stromku visí poměrně dlouhé
> pruhy kúry. Jsou i půl metru dlouhé, někdy
> se neoddělí úplně od stromku.
> Obvykle není ostrouhán celý stromek kolem
> dokola, ale jen ze dvou
> protilehlých stran. Nátěrem nebo zabalením
> poté, proti vysychání, se mi
> nepodařilo žádný zachránit. Rovněž nátěr
> bílým latexem sice ochránil
> (trochu) proti zajícům, srncům však nevadil
> při strouhání.
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
> > a příští rok na podzim jsem už 30-50 cm
> stromečky> přesazoval na cílové místo. Další
> jaro jsem byl nemile překvapen, ačkoli
> > má akát trny, mladé stromky zvěř ožírá.
>
>
>

Jen nevím , jak to bude fungovat teď. Na jaže je podle mě spojování
jednodušší, ale i tak si myslím, že se musí dodržet postup.

Systém brigáda jsem vyzkoušel letos taky (je zajímavé, jak lidi napadají
podobné věci :o) )...
Ale zkoušel jsem to se dvěma včelstvi a v jednom mi tu druhou přidanou
stejně ty původní zabyly.
V tom ve kterém se to povedlo, jsem to vlastně přidával přes mřížku a
noviny, ale mezi plodišti obou matek byl nad mřížkou jeden původně
neobsazený nástavek, kam jsem dal zásoby toho původního přidávaného
včelstva.

Takže s tím spojováním, pokud mají zůstat obě matky asi problém bude.
Mám stejný problém s předloňskými matkami. Všechna včelstva s předloň skými
matkami jsou slabá.
Dokonce stagnuje i jedno včelstvo s loňskou inseminovanou. Nevím, jestlti to
není následek zimy a následné nosemy matek.
Osobně jsem ty co by byly v kritickém stavu posílil a pěstuju jim nové
matky.
Ty plánuju oplodnit v oddělcích, které budu dělat při v průběhu týdne z při
vytáčení a jak začnou klást, tak je připojím k těm slabým. Určitě to
posichruju tím , že odstraním starou matku (pokud ji najdu).

Hezký den

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 28, 2003 8:42 AM
Subject: RE: matky


Pokud máš dvě dobré matky, které můžeš použít, proč ne. Jinak bych zvolil
metodu brigáda, kterou popsal př. Menšík v příspěvku 23.5.
Pavel

> Dve vcelstva v ktorych som nevymenil matku su uxtremne slabe.
> Rezmyslal som
> ich spojit. To mi neodporucali, ze uz je neskoro. Mam vraj
> iba vymenit matky
> a zazimovat silne 2 vcelstva.

Vysadil jsem 30 sazenic asi metr vysokých. Už při nákupu jsem se ptal zda
je mám nějak chránit. I dozvěděl jsem se, že o tom nic neslyšeli, že by akát
něco sežralo. Vždyť má trny a jaké! A tak mi přes zimu okousali sazenice
zajíci a zbytek dorazili během jara a začátku léta srnci. Srnci to moc
neokousali, ale jak mně myslivec poučil, ostrouhali mi je svými parůžky.
Dodnes (po dvou zimách) přežily 3 stromky.
Takové strouhání od srnce poznáte snadno. Ze stromku visí poměrně dlouhé
pruhy kúry. Jsou i půl metru dlouhé, někdy se neoddělí úplně od stromku.
Obvykle není ostrouhán celý stromek kolem dokola, ale jen ze dvou
protilehlých stran. Nátěrem nebo zabalením poté, proti vysychání, se mi
nepodařilo žádný zachránit. Rovněž nátěr bílým latexem sice ochránil
(trochu) proti zajícům, srncům však nevadil při strouhání.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> a příští rok na podzim jsem už 30-50 cm stromečky
> přesazoval na cílové místo. Další jaro jsem byl nemile překvapen, ačkoli
> má akát trny, mladé stromky zvěř ožírá.

Pokud máš dvě dobré matky, které můžeš použít, proč ne. Jinak bych zvolil metodu brigáda, kterou popsal př. Menšík v příspěvku 23.5.
Pavel

> Dve vcelstva v ktorych som nevymenil matku su uxtremne slabe.
> Rezmyslal som
> ich spojit. To mi neodporucali, ze uz je neskoro. Mam vraj
> iba vymenit matky
> a zazimovat silne 2 vcelstva.

Zdravicko


Mam problem.
Dve vcelstva v ktorych som nevymenil matku su uxtremne slabe. Rezmyslal som
ich spojit. To mi neodporucali, ze uz je neskoro. Mam vraj iba vymenit matky
a zazimovat silne 2 vcelstva.

Aky mate nazor Vy?
Dakujem

Pista

On Tue, 27 May 2003, [iso-8859-1] Libor Jarolím wrote:

> Ted vsak musís pockat az lusky dozrají a pak..... :-))))
> Muj soukromý pokus o pestování ze semene nebyl nikdy dokoncen, nebot se mi
> semínko vzdy stihlo nekde zasantrocit nez byl cas k setí. :-(

Já jsem lusky na podzim natrhal u lesa a hned dal do řádku na záhon. Na
jaře něco vyklíčilo a příští rok na podzim jsem už 30-50 cm stromečky
přesazoval na cílové místo. Další jaro jsem byl nemile překvapen, ačkoli
má akát trny, mladé stromky zvěř ožírá.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Pokud vím, tak scítání probíhá. Viz príloha v minulém císle Vcelarství.
Slysel jsem odhady pro Moravu s úhynem kolem 70%, jiný zdroj vsak
(pozdeji-minulý týden) tvrdil ze úhyn je jen 30%.
Znáte to :-)) Jedna paní povídala....... :-)
V nasí ZO je nekolik vcelaru bez vcel, pár dalsích prislo o jedno stanoviste
(ze dvou). Presná oficiální císla dosud nejsou známá. Pametníci tvrdí, ze
tak zlé výsledky nepamatují.

Vzhledem k tomu, ze vymrzly i ozimy (ozimá repka, psenice a td.) je
pravdepodobné, ze bude nizsí úroda.
Muj soused zemedelec osetril svoji repku nejakou chemií (ríkal, ze údajne
ekologickou) pro lepsí zakorenení. A pro kontrolu, zda to nebyly vyhozené
peníze, si nechal 2 hektary bez osetrení tímto prípravkem. Vyplatilo se mu
to. Na kontrolních 2 ha nekvetlo témer nic, rostlinky jso malé a slabé.
Osetrené porosty jsou normální, tak jak jsme zvyklí. (uz jsem mu poblahoprál
:-)))
Libor Jarolím
Stará Belá

> Čo je pravdy na údajne obrovskom úhyne včelstiev v
> Českej republike - dávali to u nás v televízii. Vraj
> budú aj nižšie poľnohospodárske výnosy v dôsledku
> nedostatku včelstiev a nedostatočného opelenia.

> ... údaje jako ... velikosti buněk

Čerstvě vystavené buňky pro dělnice nají průměr 5,37 mm. U buněk pro trubce je to 6,91 mm. Buňky na dělnice jsou hluboké mezi 10-12 mm. Podélná osa buňky směřuje asi o 5° šikmo vzhůru.
To jsem vyčetl.
Pavel

Ano, dá se mnozit semeny.
Predloni jsem porizoval sazenice (dle inzerátu ze Vcelarství) 3,-Kc za kus a
podle slov pestitelky, byly tyto sazenice pestovány ze semene.
Ted vsak musís pockat az lusky dozrají a pak..... :-))))
Muj soukromý pokus o pestování ze semene nebyl nikdy dokoncen, nebot se mi
semínko vzdy stihlo nekde zasantrocit nez byl cas k setí. :-(
A tak Ti preju úspech
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Belá


> Nevíte nekdo jestli se dá akát mnozit semeny? V oblasti, kde jsem, je
> akát vzácnost.

> No aspoň agát vyzerá na východe Slovenska slusne. Uz

Nevíte nekdo jestli se dá akát mnozit semeny? V oblasti, kde jsem, je
akát vzácnost.

Zdravím

No aspoň agát vyzerá na východe Slovenska slušne. Už
meduje asi 10 dní a odhadujem, že bude ešte do konca
týždňa. Vytočil som už raz po 15 Kg na rodinu a to som
ešte tak po 10 kg v úľoch nechal. Odhadujem denný
prínos na 8 kg na rodinu.

Peter M.

--- Bronislav Gruna <b.gruna/=/seznam.cz> wrote:
> Na znojemsku od pátku, kdy se zlepšilo počasí, pěkně
> meduje akát. Odhaduji
> denní přínosy u silných včelstev na 5-10 kg. Akáty
> už hnědnou a vypadá to,
> někdy od středy do pátku bude konec.


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

To je pravda, jen mně zaráží, že matka ve včelstvu byla, žádnou tichou výměnu (matečníky) jsem nepozoroval a teď kde nic, tu nic. Plod, co ve včelstvu byl, zmizel (tím myslím, že vyběhl) a žádná vajíčka se neobjevují.
Pavel

> Dle literatury (Veselý) matka po oplození začne klást po 5-17 dnech,
> většinou tedy nečekej že by se plod objevil dříve než 14 dní po
> vylíhnutí matky.

Zdravím Tě - ani jsem nevěděl, že jsi tak blízko - já včelařím v Krasové.
Manželka jela včera za mnou do Blanska přes Lažánky a tam hrnulo 15 cm vody
jako řeka po silnici dolů do Blanska. Lidi stáli u domů a drželi fošny a
plechy, aby jim to neteklo do domů. Vzal jsem digiťák, že to vyfotím, až
pojedu domů, ale už tam nebylo skoro nic, jenom bylo vidět, kudy ta voda
tekla. A ten Sloup, škoda mluvit !

Doufejme, že se tvoje včelky rychle vzpamatují.

Zdeněk Čejka

> Srdečně Vás zdravím.
> Před několika málo hodinami se přes Blanensko přehnala silná bouře s
> přívalovým deštěm. Nejvíce postiženy byly vesnice kolem řeky Svitavy a
> Sloup

Na znojemsku od pátku, kdy se zlepšilo počasí, pěkně meduje akát. Odhaduji denní přínosy u silných včelstev na 5-10 kg. Akáty už hnědnou a vypadá to, někdy od středy do pátku bude konec.

To by mne taky zajímalo - asi to dělám moc husté: 4kg cukru a 1kg medu na
tři ohřevy v troubě - od míchání jsem si obnovil zranění krční páteře.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
----- Original Message -----
From: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 26, 2000 9:13 PM
Subject: Těsto


Někde jsem četl o jednoduchém způsobu výroby medocukrového těsta-

do plastového barelu se nasype cukr, zalije se medem a postaví se na slunce.
Takto se má během snad 14 dnů vytvořit těsto i bez míchání.

Slyšeli jste o tom?



Pol


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 12.5.2003

Někde jsem četl o jednoduchém způsobu výroby medocukrového těsta-

do plastového barelu se nasype cukr, zalije se medem a postaví se na slunce. Takto se má během snad 14 dnů vytvořit těsto i bez míchání.

Slyšeli jste o tom?



Pol

To je fajn!
Jsem západním směrem cca 10-15 km. Moje holky tam sice nedoletí, ale mohla by tady být podobná situace. Nějaká snůžka je, zdroj jsem nezkoumal.
Ať to bzučí!!!

Srdečně Vás zdravím.
Před několika málo hodinami se přes Blanensko přehnala silná bouře s
přívalovým deštěm. Nejvíce postiženy byly vesnice kolem řeky Svitavy a Sloup
v Moravském Krasu.
Já jsem vyjel ve 12 hodin ke včelkám, které jsou u vesnice Žďár. Slunečno,
dusno. Včelky něco tušily. Nebyly nějak bodavé, ale "letový provoz"
minimální. Kolem 13.30 začaly blesky, taktak jsem stačil úly zadělat. Sám
jsem se schoval pod schodiště (včelnice je u vodárny - osamocený objekt u
lesa). Bouře byla silná, stejně jako déšť, z cesty byla řeka. Takový vítr
jsem snad ještě nezažil... 2,5 hodiny jsem čekal, než přestalo pršet a dalo
se vylézt. Co jsem uviděl mě překvapilo: úly mám pod malým svahem pod
polem. Kroupy (velké jako půl palce), které donesla voda z pole se zadržely
za úly (asi fungovaly jako hráz), dva úly byly převrácené, další 4 byly do
půli (asi 75 - 90 cm) zasypané naplavenými kroupami. Dna byly plné bahna.
Tak jsem převrácené úly přenesl a postavil, lopatou odházel kroupy od
zbylých úlů. Necítil jsem nohy, asi 3/4 hodiny jsem vlastně stál v
ledu.Zítra to musím dát do pořádku.
Škody nebudou tak hrozné jak to zprvu vypadalo, doufám. Zato lidi ve Sloupě
jsou na tom mnohem hůř (kdo jste viděl TV noviny...).
A ještě pro zajímavost: dojel jsem domů (asi 3,5 km vzdušnou čarou) a byl
sotva pokropený prach na silnici.

Krásné počasí přeje

Jose

Zdravim vespolek

Na stranku http://gw.dup.cz/vcelam

je pridan odkaz na chovnou stanici kranskych matek.
presne URL je <http://gw.dup.cz/vcelam/st_index.html>

Stranka je jeste ve velmi rozpracovanem stavu a rada udaju se bude menit a
doplnovat, prosim proto o shovivavost pri posuzovani. V tomto pripade jsem
ale dal prednost rychlosti, protoze sezona zacina.

Jeste upozorneni pro pripadne zajemce, chovatelka zatim nema moznost
prijimat objednavky mailem, takze vyuzijte telefon. Kontaktni udaje jsou v
poradku.

Chci tim reagovat na obsahlou diskusi o matkach a chvu, ktera zde probehla
a malinko prispet cele nasi veci - vcely&internet.

Zdravi PP.

údaje z Veselého: Včelařství:

matka 180-260mg
trubec 200-260mg
dělnice 100mg
(tj. 1kg dělnic= 10 000)


Ovšem v roji to bude zcela jiné, jelikož tě odnese medu co včely
unesou.

Jirka


Dne 26 May 03, v 9:09, Veselý Emanuel Ing. napsal(a):

> Nemáte někdo odkaz někam, kde by byly takové údaje jako váhy včely, matky, trubce, případně kolik spotřebuje potravy, jak rychle letí, velikosti buněk, tolerance, a podobné. Nemůžu to najít.
> Mám 3.5 kg roj a zajímalo by mě, kolik je tam asi včel.
> Díky Eman

No já bych řekl že tam matka bude, jen ještě neklade.

Dle literatury (Veselý) matka po oplození začne klást po 5-17 dnech,
většinou tedy nečekej že by se plod objevil dříve než 14 dní po
vylíhnutí matky.

Pokud by tam byly trubčice, už bys od nich našel vajíčka.
Moje zkušenosti s trubčicemi jsou tedy podstatně horší, pokud jsou ve
včelstvu trubčice, zlomím nad ním hůl, níkdy se mi s tím nic
nepodařilo, akorát to bylo vždycky spoustu práce k ničemu. Pokud tam
přidáš matku, spolehlivě ji zlikvidujou. Z přeletáku přeletěly bez
problému i trubčice - pravda, nenosil jsem to nijak daleko...
Jediné co by na ně možná mohlo platit jsou tyčinky s mateří látkou
(bylo o nich tuším v překladech), ale to se dělá jen v US a já tedy
pro takovéhle nevyzkoušené novinky moc nejsem.

Jirka Liška



Dne 26 May 03, v 7:40, Kristl Pavel napsal(a):

> Přátelé,
> v jednom včelstvu jsem nenašel žádný plod ani vajíčka. Včely cosi nosí, nechovají se nijak vyjímečně. Přidal jsem rámeček s plodem (otevřený, zavřený i vajíčka na jednom plástu) a teď po týdnu žádná reakce. Matečník nenarazily. Matku jsem neobjevil ani při zevrubné prohlídce. Předpokládám, že
je ve včelstvu buď trubčice nebo neoplodněná matka, která ještě neklade, ale nemůžu ji objevit.
> Myslím, že už se tady o tom diskutovalo, ale nějak mi to uniklo.
>
> Přidal jsem rámeček s vajíčky. Za týden se uvidí. Pokud po týdnu nebude matečník, chci vyzkoušet:
> Přenést úl jinam, na jeho původní místo dát do nástavku oddělek. Včely z původního úlu přenést o kus dál, na plachtu omést včechny včely z rámečků a nástavky bez včel vrátit na původní místo na nástavek s oddělkem.
> Jednou jsem se takhle trubčice zbavil.
> Máte, prosím, někdo nějakou konstruktivní připomínku?
> Děkuji,
> Pavel

Presné údaje sú v knihe od Valenta Čavojského: "Včelárstvo"

Matej

V jedné vesnici u Pardubic, kde vždy byla poslední roky cena ze dvora 60 Kč,
se dnes nabízí med za 90 Kč. Myslím, že to odpovídá situaci. V Praze to bude asi vyšší.
Kdo půjde příliš pod cenu, tak ho velmi rychle vykoupí.
Eman

:>-----Original Message-----
:>From: Vlasta [mailto:v.zemanek/=/post.cz]
:>Sent: Monday, May 26, 2003 12:45 PM
:>To: Včelařský mailing list
:>Subject: poptávka medu
:>
:>
:>Cena medu na Třeboňsku 68,- kč za 1kg. Chlapi na tržišti
:>letošní med za
:>100,- kč.
:>

Cena medu na Třeboňsku 68,- kč za 1kg. Chlapi na tržišti letošní med za 100,- kč.

A opravdu to jsou vlastní trubci ve smyslu příbuznosti ??
Trubci jsou přece velmi přelétaví a pokud dostanou krmení tak je jim jedno
kde bydlí :-)) ?
Nikdo jim nebrání při příchodu i odchodu. Vrátí-li se do stejného včelstva a
nebo sousedního je to všem zůčastněným srdečně jedno. A že říjní trubci cítí
kde je, nebo bude neoplozená matička, na tom bych neviděl nic divného.
Zaručeně přilétají z širokého okolí a čekají na svou příležitost. :-)))
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Ked som
> pracu skoncil a ul zatvoril bol som prekvapeny kolko trubcov poletuje
okolo
> ula. Bolo priam evidentne, ze postradali prave ten plast s matecnikom,
> ktory som im zobral. Poletovali okolo a boli velmi rozrusene. Skor sa teda
> priklanam k nazoru, ze matka je oplodnovana hlavne vlastnymi trubcami.

Zhodou okolnosti som vcera otvoril vcelstvo, kde prebieha ticha vymena matky. Natiahnute tri krasne matecniky na dvoch plastoch a starej matky nikde (najprv som zapochyboval, ci ide vobec o tichu vymenu). Vzal som teda jeden plast s matecnikom + dalsie dva plodove a urobil odlozenec. Ked som pracu skoncil a ul zatvoril bol som prekvapeny kolko trubcov poletuje okolo ula. Bolo priam evidentne, ze postradali prave ten plast s matecnikom, ktory som im zobral. Poletovali okolo a boli velmi rozrusene. Skor sa teda priklanam k nazoru, ze matka je oplodnovana hlavne vlastnymi trubcami.

peter

U roje jsou vcely nasate medem k prasknuti, pocita se 8500 vcel na
jeden kilogram. Josef

> -----Original Message-----
> From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Monday, May 26, 2003 9:09 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Kolik váží včela?
> Importance: Low
>
>
> Nemáte někdo odkaz někam, kde by byly takové údaje jako váhy
> včely, matky, trubce, případně kolik spotřebuje potravy, jak
> rychle letí, velikosti buněk, tolerance, a podobné. Nemůžu to
najít. > Mám 3.5 kg roj a zajímalo by mě, kolik je tam asi včel.
> Díky Eman
>

--
Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/

V knihách píší: 1kg včel = 10 tisíc včel. Na ostatní věci bych musel nakouknout do chytrých knih. Už jsem to kdysi viděl, ale nemám potřebu si to pamatovat. Možná by to mohlo být na CD včelařská encyklopedie. Ale to jsem si ještě nepořídil.
Pavel

> -----Original Message-----
> From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Monday, May 26, 2003 9:09 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Kolik váží včela?
> Importance: Low
>
>
> Nemáte někdo odkaz někam, kde by byly takové údaje jako váhy
> včely, matky, trubce, případně kolik spotřebuje potravy, jak
> rychle letí, velikosti buněk, tolerance, a podobné. Nemůžu to najít.
> Mám 3.5 kg roj a zajímalo by mě, kolik je tam asi včel.
> Díky Eman
>

Nemáte někdo odkaz někam, kde by byly takové údaje jako váhy včely, matky, trubce, případně kolik spotřebuje potravy, jak rychle letí, velikosti buněk, tolerance, a podobné. Nemůžu to najít.
Mám 3.5 kg roj a zajímalo by mě, kolik je tam asi včel.
Díky Eman

Přátelé,
v jednom včelstvu jsem nenašel žádný plod ani vajíčka. Včely cosi nosí, nechovají se nijak vyjímečně. Přidal jsem rámeček s plodem (otevřený, zavřený i vajíčka na jednom plástu) a teď po týdnu žádná reakce. Matečník nenarazily. Matku jsem neobjevil ani při zevrubné prohlídce. Předpokládám, že je ve včelstvu buď trubčice nebo neoplodněná matka, která ještě neklade, ale nemůžu ji objevit.
Myslím, že už se tady o tom diskutovalo, ale nějak mi to uniklo.

Přidal jsem rámeček s vajíčky. Za týden se uvidí. Pokud po týdnu nebude matečník, chci vyzkoušet:
Přenést úl jinam, na jeho původní místo dát do nástavku oddělek. Včely z původního úlu přenést o kus dál, na plachtu omést včechny včely z rámečků a nástavky bez včel vrátit na původní místo na nástavek s oddělkem.
Jednou jsem se takhle trubčice zbavil.
Máte, prosím, někdo nějakou konstruktivní připomínku?
Děkuji,
Pavel

Př. Kolomý matečníky s dřevěnou podložkou pouze pověsí mezi rámky za rohy podložky (pdložka je úhlopříčně). Nebo druhá varianta - vmáčkne čtvereček do spodní části plástu. Aspoň takto to prezentoval, když jsem u něj byl na exkurzi.
Pavel

> Používáte někdo podobné matečníkové misky jako př. Kolomý -
> tzn.- dřevěný čtvereček, na kterém je přilepená vosková miska?
> ... Jak se potom naražený matečník připevní k plástu?

Jedna se o les za Nezovicema smerem na Karlov. Dnes jsem tam byla a o
tom ze meduje není pochyb. Je to parada, mame vcely v lese a tak to
alespon nemají daleko do prace :-) Zdraví Dorotka

Zdravím všechny
Taky používám plastové kbelíky s výkem. Mám je z pekárny, kde v nich nakupují marmeládu a podobně. Jsou ale malé, mají objem 10l. Je s nimi snadná manipulace vejde se do nich 13 - 14 kg. Používám je pro skladování medu pro vlastní potřebu. Je pravda, že vštší množství bych takhle neukládal.
Ať to bzučí.

Pro letošní (2003) aktualizaci seznamů členů ZO (ÚV) ČSV v souvislosti s vyplácením "dotací" není centrálně řešena otázka vhodnosti programu pro počítačové zpracování!
Kdy bude přiděleno REGISTRAČNÍ ČÍSLO CHOVATELE?
Pomáhá počítačová varianta evidence? Jaký program používáte?

Dušan

Jsem pár km od Milevska. Tak by mne zajímalo v které lokalitě byl pozorován let včel do lesa. "Pokud to není tajné". Je pravda, že včely při návratu do úlů "padaly" pod česna. Obě váhy mám mimo provoz, takže nemohu blíže hodnotit.

Já jsem to délal následovně dvě slabá včelstva jsem spojil ve
dvojmatečné tak, že jsem mezi nádstavce vložil mřížku. Obě matky pak
rychle zakladly oba Pak jsem z každého zase jednu matku odebral a
vytvořil nový odělek a nasadil medníky Dnes mám z původních šestnácti
deset silných a pět oddělků. Říká se tomu způsobu brigáda.

Pepan

-----Original Message-----
From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
Sent: Thursday, May 22, 2003 12:07 PM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Řepka 2003
Importance: Low

:>žádné, rozhodl jsem se pro spojování.
:>Pavel
Taky mě to napadlo, ale nemám zkušenost jak to v tuhle dobu nejlíp
udělat.
Eman

Používáte někdo podobné matečníkové misky jako př. Kolomý - tzn.- dřevěný čtvereček, na kterém je přilepená vosková miska?

Jak se vám to osvědčilo?

Jak se potom naražený matečník připevní k plástu?

Pol

náadstavkové včelařství

T.zv. ostrost se ovlivnovana mnoha ciniteli. Pro posuzovani teto
vlastnosti - jako ostatne pri jakemkoliv porovnavani - musime
zajistit stejne podminky pro vsechny subjekty. mam na zahrade
misto, kam mohu dat jakekoliv vcelstvo a behem velmi kratke doby
jsou z nich nejvetsi zurivci. Tak tam nic nedavam. Vlastnosti
matky samozrejme jsou dulezite, ale nejsou samospasitelne.

Josef

Je možné, aby přidáním zaručeně mírné matky (rozkladená,
výběrová) do včelstva, které bylo původně velice "ostré"
se ona "ostrost" přenésla na včelstvo takto vzniklé?
(po výměně generací původních včel)
Tedy může z toho takto vzniknout včelsvo "ostřejší"?
Ovlivní prostředí kam matku přidám včelstvo takto vzniklé?
Asi jedině feromonem původní "ostré" matky, který by se uchoval v
původních plástech.
Co vy na to?

Přijemný den, zdraví a pohodu ;o)
Pavel Strnad


--
Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/

Je možné, aby přidáním zaručeně mírné matky (rozkladená, výběrová)
do včelstva, které bylo původně velice "ostré"
se ona "ostrost" přenésla na včelstvo takto vzniklé?
(po výměně generací původních včel)
Tedy může z toho takto vzniknout včelsvo "ostřejší"?
Ovlivní prostředí kam matku přidám včelstvo takto vzniklé?
Asi jedině feromonem původní "ostré" matky, který by se uchoval v původních
plástech.
Co vy na to?

Přijemný den, zdraví a pohodu ;o)
Pavel Strnad

Obrátil se na mne návštěvník mých www stránek se žádostí o prodej medu.
Protože jsem od Brna, je to pro mě trošku z ruky, přeposílám tedy Vám všem
jeho mejla a doufám, že se mu ozvete... Díky

jose

From: "Miloslav Hejda" <miloslavh1/=/centrum.cz>

| Dobrý den,
|
| Chtěl bych si koupit lesní med, asi tak 3kg. Nemáte kontak na včelaře
| nebo prodejce v okolí Mnichovic, Odnřejova nebo Stránčic (vše Praha-
| Východ)?
|
| M.Hejda

Ahoooj!
Vy máte řepku? Jste šťastní a nevíte o tom... :))) V mém okolí je asi tak
1/4 lánů řepky co byly původně zasety, zbytek vymrzl a byl zaorán a zaseto
bylo obilí nebo kukuřice. A ta 1/4 není v doletu...
Včelky mám docela "našlápnuté", ale vzhledem k počasí a "nesnůšce"
(pampeliška a jinak nevím) se bojím rojů. Uvidíme...

Ať nám to lítá...

jose


| Letošní řepka na podřipsku velmi zklamala. Po týdnu kvetení na sucho
přišly
| bouřky a ochlazení. Včely celou dobu intenzívně navštěvovaly napajedla bez
| zájmu o květy řepky. Průměrný výnos kolem 10kg, průměrná vlkost medu 19%.
| Med s velkým podílem medu z ovocných stromů (výrazné aroma). Úly plné
plodu
| ale bez náznaku rojové nálady.
| Jak jste na tom Vy?
| Honza
|

U nás ve výkupu nabídly 72 Kč/kg, ale není co dodávat.

V okolí Horažďdovic:
řepka částečně zaoraná ale "před nosem".
4.5. nasazeny medníky, 3 nejsilnější včelstva nyní medníky
plné, ale dosud nezavíčkováno úplně, ostatní jen tak
"prostříknuto". Řepka právě končí a tak mohu konstatovat,
že co si nanosily, to si také spotřebovaly.

Zato stavební činnost velmi dobrá: všech 8 včelstev
postavilo po dvou stavebních rámcích, 1 nástavku
11x 39x24 (na 2 etapy) a 3 nejsilnější navíc po 1 polonástavku
11x 39x14. A samozřejmě že téměř vše hned zakladeno.
Díky prostoru, který včelám nechávám, se rojivost neprojevila
a nyní už asi ani neprojeví - v neděli jsem všechna včelstva obral
o část zavíčkovaných plodových rámků a zásob, založil jsem oddělky
a vložil do nich vypěstované matečníky.

S pozdravem M.Valenta



>Podobně v Letohradu. Nasadil jsem u silnějších včelstev
>medníky 5.5. Co nanosilily, to stihly během opakujících se >chladných a pršlavých týdnů spotřebovat.
>Louky sice ještě kvetou, ale kvůli počasí z toho asi moc
>nebude.

>Ve třech včelstvech se osazenstvo rozhodlo pro tichou
>výměnu, našel jsem už pouze matečníky a matky nikde.
>Stavební aktivita nic moc, plodování u slabších dohromady
>žádné, rozhodl jsem se pro spojování.
>Mám pocit, že tato sezóna nebude nijak medově atraktivní.
>Pavel

> :>žádné, rozhodl jsem se pro spojování.
> ... ale nemám zkušenost jak to v tuhle dobu
> nejlíp udělat.

Chci je spojit přes noviny. To vždycky fungovalo. Pokud se sejdou dvě matky, předpokládám, že si to včely vyřídí samy.
Pavel

Na východnom Slovensku (okolo Košíc) je to katastrofa.
Vybral som z repky asi 10 kg na rodinu a zasa prišla
zima. Ešte taký týždeň a aj z agátu nebude nič. Pritom
včely sú v takej dobrej kondícii, že by z agátu
doniesli aj 30 kg na včelstvo keby boli ideálne
podmienky. Obávam sa o ich duševné aj fyzické zdravie
v prípade ich dlhodobej nezamestnanosti.
Keďže pracujem v Bratislave som si istý, že ani tu nie
je o nič lepšia sezóna a to už majú skoro po agáte.

Peter M.

--- Veselý_Emanuel_Ing. <eman.vesely/=/cesa.cz> wrote:
> :>žádné, rozhodl jsem se pro spojování.
> :>Pavel
> Taky mě to napadlo, ale nemám zkušenost jak to v
> tuhle dobu nejlíp udělat.
> Eman


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

Pardon až 70,-Kč/2,3 Euro/

S pozdravem G.Pazderka

:>žádné, rozhodl jsem se pro spojování.
:>Pavel
Taky mě to napadlo, ale nemám zkušenost jak to v tuhle dobu nejlíp udělat.
Eman

Cena medu by určitě měla jíti nahoru, a to v závislosti na dovozu. První vlaštovky říkají, že by měl jít výkup až na 70,- /1,3 Euro/ za květový. Osobně preferuji až jarní prodej, i když co hlavně na jaře hýbe z cenou je zmiňovaný dovoz./Není-li jde prudce nahoru, je-li cena zůstává,nebo jde i dolů./Dlouhodobě jde na jaře vždy nahoru. Zatím.

Podobně v Letohradu. Nasadil jsem u silnějších včelstev medníky 5.5. Co nanosilily, to stihly během opakujících se chladných a pršlavých týdnů spotřebovat.
Louky sice ještě kvetou, ale kvůli počasí z toho asi moc nebude.

Ve třech včelstvech se osazenstvo rozhodlo pro tichou výměnu, našel jsem už pouze matečníky a matky nikde.
Stavební aktivita nic moc, plodování u slabších dohromady žádné, rozhodl jsem se pro spojování.
Mám pocit, že tato sezóna nebude nijak medově atraktivní.
Pavel

Znáte někdo současné výkupní ceny medu, zatím slyším pouze dohady, děkuji Ducháč.

:>Letošní řepka na podřipsku velmi zklamala. Po týdnu kvetení
:>na sucho přišly
:>bouřky a ochlazení. Včely celou dobu intenzívně navštěvovaly

Stejná situace u mě. Mezi Pardubicemi a Chlumcem. Od pátka 9.5. jsem na váze nezaregistroval výrazný přírůstek. Maximálně 0.5 - 1 kg a pak po dešti a ochlazení úbytek.
Jinak včely lítají pěkně a nerojí se: Umělecký dojem 6, výsledky 2.
Mám medníky z mezistěn a tak z toho nejsem nadšený. Aspoň něco.
Kvete akát a začíná pomalu kvést lípa.
Eman

Matky se pari na trubcim shromazdisti, kam se sletaji trubci z
sirokeho okoli. V sezone je v kazdem vcelstvu normalne nekolik
set az tisicu trubcu, cast rijnych. Na shromazdisti jich je
obrovske mnozstvi. Matka pro dokonale oplozeni potrebuje cca
10-15 trubcu. A ti se tam najdou i v pozdnim lete. Josef


--
Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/

Letošní řepka na podřipsku velmi zklamala. Po týdnu kvetení na sucho přišly bouřky a ochlazení. Včely celou dobu intenzívně navštěvovaly napajedla bez zájmu o květy řepky. Průměrný výnos kolem 10kg, průměrná vlkost medu 19%. Med s velkým podílem medu z ovocných stromů (výrazné aroma). Úly plné plodu ale bez náznaku rojové nálady.
Jak jste na tom Vy?
Honza

Též jsem nad tím přemýšlel a mate mě ta skutečnost, že si včelstva chovají v
pozdním létě trubce,
pokud chtějí ještě provést tichou výměnu matky.
Za předpokladu, že je příroda maximálně úsporná, proč by to včelstva dělala,
když je nepravděpodobné,
že se s jejich trubci matka spáří? (Byť je toto imbrední páření vlastně z
genetického hlediska nežádoucí ....)

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 21, 2003 2:52 PM
Subject: Matky - pravděpodobnost čistého spáření


V předvčerejší diskusi o matkách byla několkrát zmínka o páření matek s
trubci od vlastních včelstev. Je dobré vědět, že pravděpodobnost spáření
naší matky s trubci s našich včelstev je velmi nízká! Zkusme počítat:
Trubci létají na shromaždiště k páření 12 někdy i více km, počítejme jen 10
km. Hustota včelstev v ČR je asi 7/km2. Znamená to, že naše matka se může
spářit s trubci z kteréhokoliv včelstva v okruhu 10 km kolem stanoviště.
Počet těchto včelstev je tedy 3,14 x 10x10 x 7 = asi 2200. Pravděpodobnost
"čistého" spáření (tj. s našimi trubci) je tedy:
1. pokud máme 1 včelstvo, tak 1/2200 = 0,045 %
2. pokud máme 10 včelstev, tak 10/2200 = 0,45 %
3. pokud máme 100 včelstev, tak 100/2200 = 4,5 %, atd.
Je zapotřebí si to uvědomit. Je tedy iluzorní myslet si, že malovčelař s
několika geneticky kvalitními včelstvy ovlivní přes trubce příznivě svoje
okolí a přispěje tak ke spáření matek s kvalitními trubci, pokud ostatní v
jeho blízkém okolí nemají kvalitní matky. Uvedené pravděpodobnosti se dají
dost zvýšit umisťováním matek do okolí chovatele (okrsky čistého chovu).
Jistěže je to teoretický výpočet, skutečnost se bude poněkud lišit - např.
pokud v našich včelstvech budeme mít více trubců a fyzicky zdatnějších než
včelaři v okolí, rovněž let trubců není stejnoměrný na všechna trubčí
shromaždiště, aj. Ale pro představu taková čísla postačují.

K. Čermák

:>včelstev je velmi nízká! Zkusme počítat:
:>Trubci létají na shromaždiště k páření 12 někdy i více km,

Moje matka vylétá s velkým hejnem trubců a pozoroval jsem, že se k ní přidávají i trubci z ostatních včelstev. Jaká je pravděpodobnost, že právě v tento nedefinovaný okamžik na shromaždiště právě přilétnou trubci z cizích včelstev (10 km!) a budou v kondici mou matku oplodnit? Myslím, že nejpravděpodobnější bude, že ji ojede pár mých trubců, kteří se na to připravili, těší se na to, a nespustí matku celou dobu letu z tykadel.
Možná mám zcestné představy o těch aktech, ale to bych právě potřeboval vysvětlit.

:>počítejme jen 10 km. Hustota včelstev v ČR je asi 7/km2.

Matka může ulétnout maximálně tak 2 km (na víc ji asi nestačí potrava) a směr už znám.
Pak stačí na mapě vyznačit oblast a počet včelstev vím dost přesně. Je toho dost, abych si spočítal, že měnit u nich matky je nereálné.

Ale stejně jsou mí trubci proti ostatním v obrovské časové výhodě.

Eman

Pro Vaší informovanost o "bzučícím" světě si dovoluji Vám zaslat malou
zprávičku :-)

S pozdravem
Miroslav Jakuš [http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav]
člen ZO ČSV DOKSY [mailto:zocsv.doksy/=/atlas.cz]
[http://mujweb.cz/www/zocsv-doksy]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

.
.
.
Britští čmeláci potřebují pomoc 15 milionů zahrádkářů

17. května 2003 08:11


LONDÝN (ČTK) - Moderní zahrady bez květin a s hybridními rostlinami
přispívají k mizení čmeláka v Británii. Jehož počty se v některých
oblastech snížily od roku 1960 o 95 procent, varují tamní ochránci
přírody.
Vyzvali proto majitele zahrad, aby se vrátili k pěstování tradičních
venkovských rostlin, jako je levandule a rozmarýn, a zajistili tak
čmelákům nektar, který by jim vynahradil rapidní úbytek divoce
rostoucích květin na farmářské půdě, informuje britský list The Daily
Telegraph.
Vládní ekologové dále apelují na majitele zahrad, aby se vyhýbali
moderním hybridním rostlinám, jako jsou petúnie, které jsou sterilní a
neprodukují žádný nektar. Z celkem 21 druhů čmeláků zůstává v zemi
rozšířených pouze šest druhů, zatímco dalším pěti hrozí vyhynutí.
Mizející louky a pastviny s hojně rostoucí divokou květenou přivodily
úplné vyhynutí dvou druhů čmeláků v Británii. První z těchto druhů,
Bombus collamanus, byl naposledy spatřen v roce 1941, druhý, Bombus
subterraneus, v roce 1999. Úbytek místních čmeláků však provází příchod
čmeláků z evropského kontinentu v důsledku globálního oteplování. Do
Británie se tak dostal zcela nový druh čmeláka, Bombus hypnorum, který
ještě nemá ani anglické jméno.
Čmeláci jsou hlavní opylovači ovoce a zeleniny, ale jejich kolonie na
rozdíl od včel dokáží uchovávat pouze několikadenní zásobu energie a
jsou mnohem zranitelnější vůči nedostatku potravy, když je například
málo květin.
"Bez čmeláků by naše zahrady byly sterilní, ale ne vždy se dostatečně
zamýšlíme nad tím, zda rostliny, jež v nich pěstujeme, podporují tento
prospěšný hmyz. Přes 15 milionů majitelů zahrad v této zemi by společným
úsilím mohlo jistě situaci výrazně zlepšit," řekla Fiona Reynoldsová z
Národního fondu na ochranu přírody .

Velmi mírná včelstva představil v loňském roce včelařům př.Jan Bajza
(viz.Včelařství č5)
Inseminované matky má od př.Havlína.(viz tamtéž)
Josef Řádek Liptál.

Pokud se mi podaří samičky roztoče schytat tak, abych je mohl ozářit,
tak bych je mohl i zlikvidovat mechanicky a nepotřebuji k tomu
ozařování. Samečci varroa destructor se líhnou v zavčkované plodové
buňce a poté, co vykonají to co se od nich požaduje, tj. oplodnění okolo
6 samiček vylíhlých po nich, tak hynou. Tam není moc času na ozařování
samečků.

s pozdavem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Pavel Hrabak [mailto:hrabakp/=/aquatest.cz]
> Sent: Monday, May 19, 2003 8:36 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: boj s varoázou
>
>
> jen mne tak napada, jestli by pri potlacovani roztocu nebyla
> mozna obdoba boje s komary v jizni americe, kdy jsou do
> prirody vypousteni ozareni samecci. k pareni dochazi, ale k
> oplodneni a lihnuti prezitischopneho potomstva uz ne. co na
> to odborni pracovnici csv? zdravim, pavel hrabak
>

Tento nepomer sa dá zlepšiť elimináciou trubčieho
plodu v nekvalitných včelstvách a jeho ponechaním v
tých kvalitných. Okrem toho je možné sa dohodnúť so
susedmi v okrsku, aby robili niečo podobné - veď aj
oni musia mať záujem o skvalitňovanie chovu.

Peter M.

--- Čermák K. <beestn.zubri/=/tiscali.cz> wrote:
> V předvčerejąí diskusi o matkách byla několkrát
> zmínka o páření matek s trubci od vlastních
> včelstev. Je dobré vědět, ľe pravděpodobnost spáření
> naąí matky s trubci s naąich včelstev je velmi
> nízká! Zkusme počítat:
> Trubci létají na shromaľdiątě k páření 12 někdy i
> více km, počítejme jen 10 km. Hustota včelstev v ČR
> je asi 7/km2. Znamená to, ľe naąe matka se můľe
> spářit s trubci z kteréhokoliv včelstva v okruhu 10
> km kolem stanoviątě. Počet těchto včelstev je tedy
> 3,14 x 10x10 x 7 = asi 2200. Pravděpodobnost
> "čistého" spáření (tj. s naąimi trubci) je tedy:
> 1. pokud máme 1 včelstvo, tak 1/2200 = 0,045 %
> 2. pokud máme 10 včelstev, tak 10/2200 = 0,45 %
> 3. pokud máme 100 včelstev, tak 100/2200 = 4,5 %,
> atd.
> Je zapotřebí si to uvědomit. Je tedy iluzorní myslet
> si, ľe malovčelař s několika geneticky kvalitními
> včelstvy ovlivní přes trubce příznivě svoje okolí a
> přispěje tak ke spáření matek s kvalitními trubci,
> pokud ostatní v jeho blízkém okolí nemají kvalitní
> matky. Uvedené pravděpodobnosti se dají dost zvýąit
> umis»ováním matek do okolí chovatele (okrsky čistého
> chovu).
> Jistěľe je to teoretický výpočet, skutečnost se bude
> poněkud liąit - např. pokud v naąich včelstvech
> budeme mít více trubců a fyzicky zdatnějąích neľ
> včelaři v okolí, rovněľ let trubců není stejnoměrný
> na vąechna trubčí shromaľdiątě, aj. Ale pro
> představu taková čísla postačují.
>
> K. Čermák
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

V předvčerejší diskusi o matkách byla několkrát zmínka o páření matek s trubci od vlastních včelstev. Je dobré vědět, že pravděpodobnost spáření naší matky s trubci s našich včelstev je velmi nízká! Zkusme počítat:
Trubci létají na shromaždiště k páření 12 někdy i více km, počítejme jen 10 km. Hustota včelstev v ČR je asi 7/km2. Znamená to, že naše matka se může spářit s trubci z kteréhokoliv včelstva v okruhu 10 km kolem stanoviště. Počet těchto včelstev je tedy 3,14 x 10x10 x 7 = asi 2200. Pravděpodobnost "čistého" spáření (tj. s našimi trubci) je tedy:
1. pokud máme 1 včelstvo, tak 1/2200 = 0,045 %
2. pokud máme 10 včelstev, tak 10/2200 = 0,45 %
3. pokud máme 100 včelstev, tak 100/2200 = 4,5 %, atd.
Je zapotřebí si to uvědomit. Je tedy iluzorní myslet si, že malovčelař s několika geneticky kvalitními včelstvy ovlivní přes trubce příznivě svoje okolí a přispěje tak ke spáření matek s kvalitními trubci, pokud ostatní v jeho blízkém okolí nemají kvalitní matky. Uvedené pravděpodobnosti se dají dost zvýšit umisťováním matek do okolí chovatele (okrsky čistého chovu).
Jistěže je to teoretický výpočet, skutečnost se bude poněkud lišit - např. pokud v našich včelstvech budeme mít více trubců a fyzicky zdatnějších než včelaři v okolí, rovněž let trubců není stejnoměrný na všechna trubčí shromaždiště, aj. Ale pro představu taková čísla postačují.

K. Čermák