Včelařská konference

máte-li embosovanou kreditní kartu třeba VISA ,zaplatite po netu-opravdu bezpečně-podle certifikatu prodejce a z ameriky do týdne max dvou je tu balík,poštovné jakkdy ale vetšinou kolem 300 Kč,není problém zrealizovat-pomoc ,nutná angličtina pro registrace apod..

Zdravím.Paní Lenka to nejspíš myslí dobře a špatný by to nebylo,ale jak chce donutit oněch 48000 včelařů aby se společně dohodli na tom jakou míru by chtěli?Ten má takovou a ten zas makovou.Ono není schopno se domluvit pár lidí v místní organizaci na jednoznačných věcech a ještě tohle?U nás je to asi nereálné.
Můj dotaz je ohledně ceny za doručení balíku na dobírku z USA.Máte s tím někdo zkušenost?
Objednával jste si už takhle někdo něco?
Kolik a za co se platí?
Díky Míra.

A tady dokument o uhynech v USA
http://www.youtube.com/watch?v=VRBJf57aNp4&feature=related

Jsou to dva dily.

Vcelar, kteremu uhynulo letos 2/3 vcelstev rika jasne:

Viry mame uz roky a vcely prevazime 30 let a vsechno bylo doposud vporadku. Ale ted zavedly ty nove insekticidy zvane neonikotinoidy. Za uhyny muzou tyto insekticidy.

Jinym vcelarum v USA uhynulo az 90% vsech vcelstev.

Díky pane Čáp za vysvětlení- s tou poznámkou jsem to ani nevěděl. F.Č





> ----------------------------------------
> Poznámky najdete po kliknutí na stanici v tabulce spadů.
> U některých spadů je červený růžek, který označuje, že ke spadu byla
> připojena poznámka. Po najetí myší na číslo spadu s poznámkou se tato
> poznámka zobrazí.
> Tabulka spadů má více řádků - každý řádek je pro spady při různých
> druzích léčení (viz. podbarvení, první je přirozený spad bez léčení),
> takže lze zaznamenat naráz jak spad přirozený, tak spad při léčení v
> případě, že jsou některé včelstva na stanici léčena a některá ne.
>
> Milan Čáp
>
> M. Václavek napsal(a):
> > Děkuji za vysvětlení. Nevěděl jsem to ( kde jsou ty poznámky??? ). Očekával
> > jsem podobné vysvětlení, bylo by dost nesmyslné sledovat přirozený spad u
> > nedávno přeléčených včelstev.
> >
> > S pozdravem...M. Václavek...
> >
> >
>
>
>

A tady reklama na celou akci
http://www.youtube.com/watch?v=7m5vt07W2n4

Akce na zachranu vcel v USA.
http://helpthehoneybees.com

Zdravím,

Při pročítání Vašich příspěvků se spousty nářků během let nad problémem zakrmování včel si tak říkám, proč nevyužijeme toho, že jsme v Česku organizovaní pod Včelařským svazem, kde je nás cca 48 000 včelařů, nedomluvíme se, že když cena formy na výrobu plastového rámkového krmítka bude např. cca 300 000,- Kč, tak každý včelař mimořádně v daném roce zaplatí příspěvek např. 7,- Kč do společné pokladny a Český svaz včelařů zajistí formu na výrobu krmítka specifikované míry pro českého včelaře...
Včelaři si poté budou moci objednávat plastová rámková krmítka dle své potřeby u smluveného výrobce za smluvenou cenu , stejně jako sklenice na med...

Myslím, že než skrytě zuřit a závidět nad americkými výrobky, bychom mohli místo nářků a hledání důvodů proč něco nejde, raději hledat způsoby, jak by to jít mohlo...

Jinak k danému krmítku z USA mohu dodat, že vnitřní povrch je zdrsnělý s jemným dezénem, bez plováku a včely se v něm netopí.

Toto konkrétní krmítko z USA je na 4,5 litru roztoku, ale mají i větší.

S přáním hezkého dne

Lenka Langerová

vem si jak na polních hnojištích včelky vesele tankují vodu

Pepan

Vždy keď čítam podobnú vetu, pomyslím si, že osoba čo to napísala, nikdy pri hnojiskách bola. Moja včelnica so 70- timi včelstvami je vybudovaná asi 1,2 km vzdušnou cestou do čistého zdroja vody- slušný potok, ktorý nie je znečisťovaný. Vo vzdialenosti 0,7 km je voľne "vybuduvané" 1 ha hnojisko, Už viackrát som sa bol presvedčiť po daždi, či z mlák okolo hnojiska včely odoberajú "vodu". Nič som nezistil, včely som odoberať vodu nenašiel. Zato po daždi včely odoberali v malom počte včiel po krátku dobu z jednej mláky pri ceste, asi 70 m od včiel.
Myslím si, že tento názor sa prenáša z generácie na generáciu len preto, že to raz niekto napísal.
Anton

Dovolím si nesouhlasit. Jde o příliš úzký pohled. Biologická rovnováha v
přírodě a vytváření potravinových řetězců je něco mnohem složitějšího, a
citlivého na mnohé podněty, které si ani nemusíme uvědomovat, a zůstávají
tak skryty nejen běžné populaci, ale pravděpodobně někdy i příslušným
vědeckým odborníkům.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 31, 2008 2:01 PM
Subject: Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET??


Varoa destruktor pochází z Indie kde se včely vždy vyskytovaly
----
Ne ale naše včela medonosná.

A které plodiny z naší výživy potřebují nutně včelu?
Obilí ne,
kukuřici a brambory jsme dovezli z oblastí bez včel,
ovoce (tam jenom někdy - je to i věc násady), řepka (tam už je podle mě
zbytečné uvažovat o nutnosti opylování - 300 000 haktarů a 300 000 včelstev
v letošním roce je docela dobrý experiment).

Takže zbývá jen divoká příroda. A ta si vždycky vystačila bez civilizace.

Neříkám, že včely jsou zbytečné, ale kdyby v ČR zůstalo 100 000 včelstev,
tak to nebude poznat.

A pokud budou někomu chybětt (ovocnáři, ekologové, atd) tak ať je začnou
chovat.


Karel


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3313 (20080731)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Mám dvě včelstva ostřejší. U jednoho ( letošní oddělek ) bych rád vyměnil matku. Nemáte prosím někdo oplozenou mírnou na prodej ? Druhé bych stejnak rušil, protože chci zazimovat jen 4 a spojovat s jiným nechci kvůli pracnému vyhledávaní matky, nabízím k prodeji. Včelstvo je v Zelené okres Chomutov.

V čínských oblastech kde se pěstiji známé hrušky Haši po nezříseném používaní cemikálií k podobné situaci došlo. Dnes sadaři musejí stromy opylovat ručně.
-----
Jestli ty chemikálie nezahubily i ostatní opylovače?

To je pak průser. Příroda to umí dát najevo, když s ejí něco nelíbí. V lepším případě se opyluje štětečkama, v horším se vynáší ze sklepů bahno, atd.

Karel

Varoa destruktor pochází z Indie kde se včely vždy vyskytovaly
----
Ne ale naše včela medonosná.

A které plodiny z naší výživy potřebují nutně včelu?
Obilí ne,
kukuřici a brambory jsme dovezli z oblastí bez včel,
ovoce (tam jenom někdy - je to i věc násady), řepka (tam už je podle mě zbytečné uvažovat o nutnosti opylování - 300 000 haktarů a 300 000 včelstev v letošním roce je docela dobrý experiment).

Takže zbývá jen divoká příroda. A ta si vždycky vystačila bez civilizace.

Neříkám, že včely jsou zbytečné, ale kdyby v ČR zůstalo 100 000 včelstev, tak to nebude poznat.

A pokud budou někomu chybětt (ovocnáři, ekologové, atd) tak ať je začnou chovat.


Karel

Zkusil jsem do googlu zadat "plastic foundation frame price" a zodkazu jsem vybral treba:
-------

Plastové rámky mě ani tak nezajímají, ty se vyrábějí v Čchách a právě jsem slyšel, že i když byl jeden v nástavku mezi normálním dílem, tak jej matka zakladla. Ani jsem se neptal po ceně (toho českého), ale snad by to mohlo být i míň než zde uváděných 45Kč. K cenám v USA musím přičíst DPH, takže mě to zas tak nevzrušuje, jestli 2USD nebo +-40Kč.

!!
Mě zajímala ta krmítka a hlavně reference na ten obchod. Protože předpokládám, že to bylo koupené z ČR a tak asi byla i dobrá cena za dopravu.

Protože vyrábět rámkové krmítko v takovém případě ztrácí pro mě smysl.

Ještě aby tak vyráběly dvojáky pro oddělky na půlení nástavku.

Karel

KaJi napsal(a):
> Ale ve kterém int.obchodě to koupil by snad řekl. :-)

Zkusil jsem do googlu zadat "plastic foundation frame price" a zodkazu jsem vybral treba:

http://www.mannlakeltd.com/catalog/page11.html
http://www.golden-bee.com/cart.php?target=category&category_id=269
http://www.betterbee.com/products.asp?dept=374
http://www.betterbee.com/products.asp?dept=352

Vypada to tedy plastovy ramek vcetne mezisteny kolem 2 dolaru, samotna plastova mezistena pod dolar. Platba kartou, zaslani do zahranici mozne.

Jiri Borik

vem si jak na polních hnojištích včelky vesele tankují vodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kravi moc pomaha!
> Datum: 31.7.2008 10:35:07
> ----------------------------------------
> Dobrou chuť! :-)))
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Když tak nad tím přemýšlím tak včela byla dovezena do Austrálie a Ameriky lidé tam přece také žily . v tom máš asi pravdu.Hustota osídlení však byla podstatně řidší a jejich potravní zdroje měly úplně jinou strukturu Naše evropská civilizace jim dala naše plodiny , ale musela přivést k nim i včelu.. Varoa destruktor pochází z Indie kde se včely vždy vyskytovaly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET??
> Datum: 31.7.2008 10:10:05
> ----------------------------------------
> ----- To je lhaní
> ...................
> omlouvámse , nějak jsem byl přerušen a nedposal to.
>
> mělo tam být:
> To je lhaní do vlastní kapsy.
> ------
> Tedy přeceňování výzmnamu včelařů k přežití včely. (A lidí k přežití
> přírody.)
>
> Lidé včely chovají asi tak 100, možná 200 let. Myslím tím, že se dá hovořit
> o tom, že většina populace včel(stev) byla v "úlech" a nikoli divoce (v
> Evropě - jinam jsme jí jen zavlekli a narušili tamní ekosystémy a časem se
> nám to vrátilo - třeba prostřednictvím VD).
>
> Z hlediska včely a její minulosti pouhá pikosekunda.
>
>
>

přesně tak. V čínských oblastech kde se pěstiji známé hrušky Haši po nezříseném používaní cemikálií k podobné situaci došlo. Dnes sadaři musejí stromy opylovat ručně.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: PŘEIJE VČELAŘSTVÍ 21. STOLETÍ?
> Datum: 31.7.2008 01:06:47
> ----------------------------------------
> Nesdílím Váš optimismus :-).
> Jednak - vezměte v úvahu početní zastoupení jedinců uvažovaných druhů.
> Druhak - proč myslíte, že podmínky vedoucí k vyhubení včely medonosné by se
> "nepodepsaly" také na ostatních druzích ?
> S přáním ať to osobně nepoznáme Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: ""ježek.obecný"" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 31, 2008 12:42 AM
> Subject: Re: PŘEIJE VČELAŘSTVÍ 21. STOLETÍ?
>
>
> slavny vyrok A. Eisteina (pokud ho kdy rekl) se nevztahuje jen na vcelu
> medonsku kterou my chovame, ale na vcelaky vseobecne, a jak jiste VITE,
> ruzných vcel samotarek je docela HAFO, nepocitaje brundibary cmelaky,
> .... takze bych si moc nefandil s tim, ze chovem vcel zachtranuji
> planetu :-)
>
> petr j.
>
>
>
> M. Václavek napsal(a):
> > Albert Einstein údajně řekl, že kdyby uhynuly včely, do čtyř let vymře
> > lidstvo. Nepřinese 21. století zkázu včelařům? Jaký vliv mají na včely
> > změny klimatu? Přežije-li obor, bude více malovčelařů, nebo převáží včelí
> > farmy? O tom bylo Milénium – pořad zpravodajského kanálu ČT 24.
> > http://www.ct24.cz/vysilani/2008/07/29/208411058030729-11:35-milenium/
> >
> >
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3311 (20080730)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Milý ježečku Vymizením včely medonosné začne docházet i k mizení druhů rostlin na nich závislých. Další fází je i pak úbytek ostatních opylovačů a následně se změní celá struktura vegetace a to by pak mělo obrovský dopad na pěstované plodiny

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: PŘEIJE VČELAŘSTVÍ 21. STOLETÍ?
> Datum: 31.7.2008 00:42:26
> ----------------------------------------
> slavny vyrok A. Eisteina (pokud ho kdy rekl) se nevztahuje jen na vcelu
> medonsku kterou my chovame, ale na vcelaky vseobecne, a jak jiste VITE,
> ruzných vcel samotarek je docela HAFO, nepocitaje brundibary cmelaky,
> .... takze bych si moc nefandil s tim, ze chovem vcel zachtranuji
> planetu :-)
>
> petr j.
>
>
>
> M. Václavek napsal(a):
> > Albert Einstein údajně řekl, že kdyby uhynuly včely, do čtyř let vymře
> > lidstvo. Nepřinese 21. století zkázu včelařům? Jaký vliv mají na včely
> > změny klimatu? Přežije-li obor, bude více malovčelařů, nebo převáží včelí
> > farmy? O tom bylo Milénium – pořad zpravodajského kanálu ČT 24.
> >
> > http://www.ct24.cz/vysilani/2008/07/29/208411058030729-11:35-milenium/
> >
> >
>
>
>

Nicméně močovina v medu až takový problém není, když se zamyslím nad tím, že většina medu se vytáčí ze starých, vícekrát zaplodovaných plástů.

S pozdravem...M. Václavek...

Dobrou chuť! :-)))

S pozdravem...M. Václavek...

Video o vysledcich prace indickych vedcu:
http://www.spiegel.de/video/video-32750.html

Kravi moc pomaha udrzovat vcelstvo zdrave a odolne proti infekcim. Plasty postrikane moci vykazovaly vetsi aktivitu vcel, lepsi cistici schopnosti, zdravejsi larvy...
Potvrdili vedci v Indii.

Kdo by to rekl?

----- To je lhaní
....................
omlouvámse , nějak jsem byl přerušen a nedposal to.

mělo tam být:
To je lhaní do vlastní kapsy.
------
Tedy přeceňování výzmnamu včelařů k přežití včely. (A lidí k přežití přírody.)

Lidé včely chovají asi tak 100, možná 200 let. Myslím tím, že se dá hovořit o tom, že většina populace včel(stev) byla v "úlech" a nikoli divoce (v Evropě - jinam jsme jí jen zavlekli a narušili tamní ekosystémy a časem se nám to vrátilo - třeba prostřednictvím VD).

Z hlediska včely a její minulosti pouhá pikosekunda.

Člověk by vymizení včely, i když z obtížemi, přežil.
----- To je lhaní
Asi by to dalo dost práce, je vymizet. Na čas by se dal jistě omezit jejich výskyt. To už příroda a různé katastrofy, změny klimatu apd v jejich miliony let trvajícím vývoji vyskytly.

A nejsou náhodou současné "kalamity" spíše přirozenou reakcí.

Pokud dojde k infekčním tlakům, tak se většina různých populací sníží, vyberou se ti, co mají pro novou situaci lepší genetické vybavení a to se pak šíří.

A nevím, jestli současným způsobem včelaření v zateplených úlech, podněcováním, posilováním atd. neděláme včelám medvědí službu.


Hustota zavčelení v Německu a v ČR je přeci několikanásobně rozdílná.
Pobýval jsme v jednom velkém městě, parky tam snad zakládal včelař - lípa, kašta, všude to kvetlo, ale včelu jsme tam za celou dobu neviděl. A to je v tom městě univerzita se "včelím" pracovištěm.

Poznámky najdete po kliknutí na stanici v tabulce spadů.
U některých spadů je červený růžek, který označuje, že ke spadu byla
připojena poznámka. Po najetí myší na číslo spadu s poznámkou se tato
poznámka zobrazí.
Tabulka spadů má více řádků - každý řádek je pro spady při různých
druzích léčení (viz. podbarvení, první je přirozený spad bez léčení),
takže lze zaznamenat naráz jak spad přirozený, tak spad při léčení v
případě, že jsou některé včelstva na stanici léčena a některá ne.

Milan Čáp

M. Václavek napsal(a):
> Děkuji za vysvětlení. Nevěděl jsem to ( kde jsou ty poznámky??? ). Očekával
> jsem podobné vysvětlení, bylo by dost nesmyslné sledovat přirozený spad u
> nedávno přeléčených včelstev.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>

Údajný výrok A. Einsteina o včelách jsem uváděl jako příklad. Tím nechci tvrdit, že s ním naprosto souhlasím. Podle mě je dost nadsazený.

Jisté je jen to, že bez včel nemůže existovat takový ekosystém, který máme nyní. Příroda bez včel by vypadala jinak ( hnusně ). Člověk by vymizení včely, i když z obtížemi, přežil.

S pozdravem...M. Václavek...

Nevěděl jsem to ( kde jsou ty poznámky??? ).

-------------------
Stačí se zaregistrovat a zadávat data. To je nejlepší na pochopení funkce programu. Pracovat s ním.

Karel

U stanice jsou i poznámky, ze kterých vyplívá, že je měřen u některých
včelstev spad přirozený a u některých problémových byla nasazena KM.
_______________________________________________________________

Děkuji za vysvětlení. Nevěděl jsem to ( kde jsou ty poznámky??? ). Očekával jsem podobné vysvětlení, bylo by dost nesmyslné sledovat přirozený spad u nedávno přeléčených včelstev.

S pozdravem...M. Václavek...

Stonjek:
Kamaráda do toho také netahám, ...
--------
Ale ve kterém int.obchodě to koupil by snad řekl. :-)

To o tom kontejneru bylo na jiného diskutujícího, který zřejmě nemá rád lidi, co dělají pro peníze.

Karel

Nesdílím Váš optimismus :-).
Jednak - vezměte v úvahu početní zastoupení jedinců uvažovaných druhů.
Druhak - proč myslíte, že podmínky vedoucí k vyhubení včely medonosné by se
"nepodepsaly" také na ostatních druzích ?
S přáním ať to osobně nepoznáme Petr

----- Original Message -----
From: ""ježek.obecný"" <jezek.obecny/=/gmail.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 31, 2008 12:42 AM
Subject: Re: PŘEIJE VČELAŘSTVÍ 21. STOLETÍ?


slavny vyrok A. Eisteina (pokud ho kdy rekl) se nevztahuje jen na vcelu
medonsku kterou my chovame, ale na vcelaky vseobecne, a jak jiste VITE,
ruzných vcel samotarek je docela HAFO, nepocitaje brundibary cmelaky,
.... takze bych si moc nefandil s tim, ze chovem vcel zachtranuji
planetu :-)

petr j.



M. Václavek napsal(a):
> Albert Einstein údajně řekl, že kdyby uhynuly včely, do čtyř let vymře
> lidstvo. Nepřinese 21. století zkázu včelařům? Jaký vliv mají na včely
> změny klimatu? Přežije-li obor, bude více malovčelařů, nebo převáží včelí
> farmy? O tom bylo Milénium – pořad zpravodajského kanálu ČT 24.
> http://www.ct24.cz/vysilani/2008/07/29/208411058030729-11:35-milenium/
>
>


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3311 (20080730)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

slavny vyrok A. Eisteina (pokud ho kdy rekl) se nevztahuje jen na vcelu
medonsku kterou my chovame, ale na vcelaky vseobecne, a jak jiste VITE,
ruzných vcel samotarek je docela HAFO, nepocitaje brundibary cmelaky,
.... takze bych si moc nefandil s tim, ze chovem vcel zachtranuji
planetu :-)

petr j.



M. Václavek napsal(a):
> Albert Einstein údajně řekl, že kdyby uhynuly včely, do čtyř let vymře
> lidstvo. Nepřinese 21. století zkázu včelařům? Jaký vliv mají na včely
> změny klimatu? Přežije-li obor, bude více malovčelařů, nebo převáží včelí
> farmy? O tom bylo Milénium – pořad zpravodajského kanálu ČT 24.
>
> http://www.ct24.cz/vysilani/2008/07/29/208411058030729-11:35-milenium/
>
>

Rozměry krmítek jsou délkou na Langstroty, hloubka podle jejich typů a do našich úlů nejdou kvůli délce. Možná by bylo zajímavé porovnat, jak by dopadly ceny nových úlů díky silné koruně, ale moje problémy jsou úplně jiné. Kamaráda do toho také netahám, neboť oba stíháme jen tak tak. Kontejner si nakonec stejně nikdo neobjedná a tak se jedná pouze o mlácení prázdné slámy. Ale kdybych měl horní loučku 435 nebo jak to ten L. má, vypadalo by mé rozhodování jinak. Zdraví R. Stonjek

mala moravka je vyložene horský region a tento spad kopíruje tamní snůšky....

zabírejte se vlastni objektivitou a snahou neco vytvořit pro ostatni

ale nemám rád ty, kteří chtějí rychle zbohatnout nebo chtějí, aby se jim náklady vrátily za 2 roky.
----------------
To je jednoduché. Objednej toho kontejner, doprava do přes oceán není ani moc drahá, pak autem sem, a pak to prodávej.
Pokud si opravdu nebudeš moc přirážet, a skromně si náklady necháš vracet déle jak dva roky, určitě se dostaneš na dobrou cenu a půjde to na dračku.
Pro mě ber pár těch krmítek.

Karel

P.S.
Náklady obsahují i odpisy z investic. Za kolik let by bylo slušné tu investici odepsat do nákladů?

nabízím několik neoplozených matek kmene Vigor (licenci vlastním), cena je 100Kč/ks, k odběru pouze dnes, možno i odeslat poštou. Objednávky telefonicky: 724 758 774, Valašské Meziříčí

U stanice jsou i poznámky, ze kterých vyplívá, že je měřen u některých
včelstev spad přirozený a u některých problémových byla nasazena KM.
Takto napsané je to vatržené z kontextu.

Milan Čáp

M. Václavek napsal(a):
> Na www.varroamonitoring.cz mě zaujaly výsledky stanice Leopolda Mately (
> obec: Malá Morávka ).
>
> Den......přirozený spad......spad po léčení kyselinou mravenčí
> 11.5.....0,07................12,4
> 6.7......0,11................200
> 13.7.....0,23................24
> 29.7.....0,85................300
>
>
>

To mě zajímá, nemohl by se Váš přítel podělit o zkušenosti?
To, že se našel výrobce plastových rámků u nás je jistě záslužné, ale....
Cena plastového rámku navoskovaného v US internetovém obchodě je $1,59 - 1,99, cena u nás nenavoskovaného a v neověřené kvalitě je 45,- Kč. Předpokládám, že cena přímo od výrobce v US by byla podstatně nižší. Je to otázka dohody a myslím, že by to nebyl zas až takový problém.
Přemýšlím nad tím, zda by se nevyplatilo třeba i jednorázově dovézt větší množství takových rámků a vychytaných pomůcek, a ne doslova vydělat, ale ušetřit řadě lidí docela dost peněz.
Možná už s tím máte někdo více zkušeností.
Ne že bych to někomu záviděl, ale nemám rád ty, kteří chtějí rychle zbohatnout nebo chtějí, aby se jim náklady vrátily za 2 roky.
Určitě si i těch předražených rámků pár koupím, abych je vyzkoušel, ale určitě to za tu cenu bude jen pár kousků.
zdenek


Musím naprosto souhlasit, něco na těch sjednocených rámkových mírách je. Kamarád si teď objednal podle katalogu něco na ukázku pro včely z USA a vzteky jsem skřípal zuby. umělohmotné rámkové krmítko konické, dá se skládat do sebe drsné stěny, takže krmení bez plováku, na 2 rámky a na všechny varianty Langstrothu. Cena něco kolem 100 kč. Česnové krmítko plast - nádherně vymazlené, také přijatelná cena. Do mých 39 však z toho nic nepasuje. Udělal jsem největší chybu, když jsem začal stavět Dadanty, že jsem nepoužil alespoň 42 Zander, když ne Langstroth. Ale kdo mohl tušit, že Internet spojí celý svět a dnes se dá po něm koupit téměř vše. Tak používám alespoň jejich misky na chov a ty české okamžitě putovaly do popelnice, protože jejich materiál, to je o něčem jiném. Takže, kdo začínáte, vyvarujte se stejné chyby, co jsem udělal já. Zdraví R. Stonjek

Albert Einstein údajně řekl, že kdyby uhynuly včely, do čtyř let vymře lidstvo. Nepřinese 21. století zkázu včelařům? Jaký vliv mají na včely změny klimatu? Přežije-li obor, bude více malovčelařů, nebo převáží včelí farmy? O tom bylo Milénium – pořad zpravodajského kanálu ČT 24.

http://www.ct24.cz/vysilani/2008/07/29/208411058030729-11:35-milenium/

Na www.varroamonitoring.cz mě zaujaly výsledky stanice Leopolda Mately ( obec: Malá Morávka ).

Den......přirozený spad......spad po léčení kyselinou mravenčí
11.5.....0,07................12,4
6.7......0,11................200
13.7.....0,23................24
29.7.....0,85................300

Podle provače je silnější ten na létající hmyz. Je taky o 20 Kč dražší. Plochy musí zůstat taky jedovaté, aby se vosy a sršně, které jsou v terénu nevraceli.
Tonda
>Lepší než biolit a podobný sprej na létající hmyz je Biolit apod. na lezoucí hmyz. Měl by být silnější, protože se u něho počítá s tím, že nastříkané plochy po nějaký týden zůstanou jedovaté pro hmyz, který po nich proleze.

Já dám do nízkého nastavku nádobu a tu potom zakryji muším pletivem. U
silných včelstev pletivo napnu na nastavek shora připínáčky, taky by šlo
jako nosič pletiva použít mateří mřížku, u slabých včelstev a zhruba od
konce září pletivo pokládám přímo na nádobu. Cukr se nalévá do nádoby přes
pletivo, se včelami se do styku nepřijde a taky to umožňuje krmení i večer
potmě. Nádoba nebo více nádob může mít objem od několika litrů pro srpen a
září a silná včelstva po 2 - 3 deci pro slabá včelstva a včelstvíčka a
krmení včel až do prosince, pokud je přes poledne aspoň 10 st C. Jako nádoby
používám hodně misky pod květináče, potom plastové vaničky od masa, dají se
použít jakékoliv plastové nebo jiné plošší nádoby. Síto je zakryto igelitem
kvůli zamezení průniku vlhkosti do tepelné izolace a dále tepelnou izolací z
filců nebo hadrů nebo třeba pytlíků slámy či sena, ta chrání taky proti
úniku vůně ze včelstva a tím přilákání zlodějek....
Viz http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003100201
Co se týká otvorů do nastavků a krmení přes ně, třeba do úlů, kde není
přístup shora, nabízí se varianta umístit nad rámky taky nádobu a dolívat ji
otvorem kusem hadičky. V dnešní době by neměl být problém hodit do nádoby
dva kontakty a sledovat okamžik naplnění nádoby jednoduchým indikátorem
pomocí změny vodivosti mezi kontakty. Výrobu tady toho krmítka jsem ale
nikdy nerealizoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 30, 2008 6:58 AM
Subject: Re: vyzuití loňských cukerných zásob


> Já myslím, že takové výrobky se brzy začnou vyrábět tady a na místní
> rámkové
> míry. Na jakou výšku a na jaký objem originální krmítko je?
>
> R. Polášek
>
> Dám jeden typ na skutočne dobrú pomôcku na dopĺňanie zásob, ktorú používam
> 20 rokov. Kŕmidlá urýchľujú prácu, roztok či pevné kŕmidlo sa podáva z
> vonkašieho prostredia individuálne pre každé včelstvo a do každej
debničky,
> do styku s včelami neprichádzate, sú bezpečné vhodné na podávanie roztokov
> v hociktorú dennú dobu v množstve od 0,1 do 4 litre. Na starších úľoch
> vyhotovených s hrubými uteplenými stenami sa kŕmny otvor dá ťažko spraviť,
> ale na tenkostenných úľoch to ide okružnou pílou alebo frézou,
> bezproblémov.
> No a výroba kŕmidiel, tú zvládne aj stredne šikovný amatér. ešte jedne
> poznámka, výroba drevených kŕmidiel je náročnejšia, hlavne aby netiekli,
> vnútorné steny a priehradka, musia byť natreté odolným lakom proti
> nasiakavosti sololitu. Anton
>
>
> vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=236&mode=&order=0&thold=0

Lepší než biolit a podobný sprej na létající hmyz je Biolit apod. na
lezoucí hmyz. Měl by být silnější, protože se u něho počítá s tím, že
nastříkané plochy po nějaký týden zůstanou jedovaté pro hmyz, který po nich
proleze. Když se jím k večeru nebo ráno, kdy je zima a hmyzáci nejsou moc
aktivní, stříkne pořádně otvorem do hnízda, zamoří se jim na pár
rozhodujících dní celé hnízdo a oni pochcípou. Jen upozorňuji, že vosy a
zvláště sršni jsou velkými lovci škodlivého hmyzu, takže pokud hnízdo není
těsně u nějakého frekventovaného místa, kde si s lidmi vzájemně vadí nebo
blízko včelstev, je škoda je likvidovat. Tento hmyz sám od sebe na člověka
neútočí, pokud se necítí přímo ohrožen.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 30, 2008 10:34 AM
Subject: Re: Mor nielen na Preloucsku


> Je to biolit na sršně a vosy za 90 Kč. Opradu to pomáhá. Včera jsem to
> použil na oboje. Sršni si dělali hnízdo v kadibudce na zahradě. Musel jsem
> je zlikvidovat. Bylo jich tam asi deset. Jednou jsem na ně stříkl a vzali
> do zaječích. Už se tam nevracejí, ani vosy. Asi jim to hodně smrdí.
> Tonda
> >existuje sprej, kterým se naplni dutina, kde jsou sršni a oni s kapou
> ,nevim jak se jmenuje,ale je to i na vosy apod.

Je to biolit na sršně a vosy za 90 Kč. Opradu to pomáhá. Včera jsem to použil na oboje. Sršni si dělali hnízdo v kadibudce na zahradě. Musel jsem je zlikvidovat. Bylo jich tam asi deset. Jednou jsem na ně stříkl a vzali do zaječích. Už se tam nevracejí, ani vosy. Asi jim to hodně smrdí.
Tonda
>existuje sprej, kterým se naplni dutina, kde jsou sršni a oni s kapou ,nevim jak se jmenuje,ale je to i na vosy apod.

Začal jsem vyrábět skleněná krmítka, která jsou součástí úlů po celý rok i jako stříška.
Včely se převážely na vzdálenost 400 km /6 hod. jízdy/ve skleněném úle. V autě jel pan učitel i s rodinou, tak jsem celý úl zabalil do folie abych snížil riziko úniku včel v případě porušení skla. Pro pohodu při převozu včely dostaly 1 litr rozpuštěného cukru do skleněného krmítka, jenž je součástí úlu, a cukr během jízdy odebraly, což svědčí o jejich vitalitě. Doufám, že v nových podmínkách zůstanou taky zdravé, protože mají více světla a slunce než v běžných zastaralých úlech.. Žáci mají možnost v tomto úle sledovat skutečný život a rozvoj včel a tak poznávat i učit se s přírodou spolupracovat a ne bojovat.Odborník pozná zdravotní stav jen pohledem na úl.
B.V.

Já myslím, že takové výrobky se brzy začnou vyrábět tady a na místní rámkové
míry. Na jakou výšku a na jaký objem originální krmítko je?

R. Polášek

Dám jeden typ na skutočne dobrú pomôcku na dopĺňanie zásob, ktorú používam 20 rokov. Kŕmidlá urýchľujú prácu, roztok či pevné kŕmidlo sa podáva z vonkašieho prostredia individuálne pre každé včelstvo a do každej debničky, do styku s včelami neprichádzate, sú bezpečné vhodné na podávanie roztokov v hociktorú dennú dobu v množstve od 0,1 do 4 litre. Na starších úľoch vyhotovených s hrubými uteplenými stenami sa kŕmny otvor dá ťažko spraviť, ale na tenkostenných úľoch to ide okružnou pílou alebo frézou, bezproblémov.
No a výroba kŕmidiel, tú zvládne aj stredne šikovný amatér. ešte jedne poznámka, výroba drevených kŕmidiel je náročnejšia, hlavne aby netiekli, vnútorné steny a priehradka, musia byť natreté odolným lakom proti nasiakavosti sololitu. Anton


vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=236&mode=&order=0&thold=0

Já myslím, že takové výrobky se brzy začnou vyrábět tady a na místní rámkové
míry. Na jakou výšku a na jaký objem originální krmítko je?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 29, 2008 4:49 PM
Subject: Re: vzuit? lo?sk?ch cukern?ch z?sob


> Musím naprosto souhlasit, něco na těch sjednocených rámkových mírách je.
> Kamarád si teď objednal podle katalogu něco na ukázku pro včely z USA a
> vzteky jsem skřípal zuby. umělohmotné rámkové krmítko konické, dá se
> skládat do sebe drsné stěny, takže krmení bez plováku, na 2 rámky a na
> všechny varianty Langstrothu. Cena něco kolem 100 kč. Česnové krmítko
plast
> - nádherně vymazlené, také přijatelná cena. Do mých 39 však z toho nic
> nepasuje. Udělal jsem největší chybu, když jsem začal stavět Dadanty, že
> jsem nepoužil alespoň 42 Zander, když ne Langstroth. Ale kdo mohl tušit,
že
> Internet spojí celý svět a dnes se dá po něm koupit téměř vše. Tak
používám
> alespoň jejich misky na chov a ty české okamžitě putovaly do popelnice,
> protože jejich materiál, to je o něčem jiném. Takže, kdo začínáte,
> vyvarujte se stejné chyby, co jsem udělal já. Zdraví R. Stonjek

Výkup medu
Výkup medu je za aktuální ceny od 45,- Kč.

Ceny ve výkupně:
Řepka voda do 19,5 % konve, plechovky tuhé 45,-
řepka voda do 19,5 % sudy nebo tekutá na přelití 46,-

květové medy voda do 19,5 % jednotně 45,-

akát voda do 20 % podle kvality 48 až 50,- Kč

smíšené medy směs medovice apod. 48 až 50,- Kč

Vykupujeme za hotovost v závislosti na množství. Výkuní cena se odvíjí od vodivosti medu a obsahu vody. Upřednostňujeme med v tekuté formě vhodné pro přelití do sudů nebo med přímo v sudech (á 280 kg).

Pro med jsme schopni po domluvě dojet, dopravu u odvozu sudů neúčtujeme.

Doporučujeme zapůjčit si u nás sudy (zdarma), po nahlášení že je med připraven zašleme penízky a odvoz se uskuteční jakmile vytížíme cestu.

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/povidani.php?id=1202578664

Stonjek:
umělohmotné rámkové krmítko konické, dá se skládat do sebe drsné stěny, takže krmení bez plováku, na 2 rámky a na všechny varianty Langstrothu. Cena něco kolem 100 kč.
-----
To mě zajímá. Zrovna tady přemýšlím, jestli by to šlo lepit z novoduru (mám laciný zdroj), ale za ty prachy radši budu vytáčet med a tohle koupím.
Zajímal by mě ten int. obchod. Přeci jen reference se v obchodě (i v zahraničním s USA:-) hodí.

Děkuji.

Karel

Nemůžu se zaregistrovat na Monitoring, nevím jak získat lokalitu mého stanoviště, kdo to zná ať poradí.

Franta
--------
Nalevé straně je volba:
JAK SE SYSTÉMEM PRACOVAT
po stisku se dostanete sem:
http://www.varroamonitoring.cz/vms/varroamonitoring/showArticle.do?id=Projekt_Varroamonitoring_Help

Je tam kapitolka:
Jak získat zeměpisné souřadnice stanoviště včelstev

doporučuji si zadat třeba na Seznam.cz název obce a stisknout nad tím MAPY, nebo přímo na
http://www.mapy.cz/
zadat obec a pak si to tam najít.

GPS se nezadává úplně přesně a nikde se nezveřejňuje. Je to jen pro zobrazení na mapě.

Jinak je tam mail na help
help"to zakroucené A"varroamonitoring.cz

To bylo spíše pro další zájemce.
------------
Stručná odpověď je zde:
Souřadnice Hvožďan u Bechyně
Loc: 49°17'10.736"N, 14°25'55.903"E

Vítejte:-)

Karel

Hvožďany jsou poblíž Lnář a Březnice - bude tam blízko ten radar.

hledat v mapách

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 29.7.2008 18:03:17
> ----------------------------------------
> Prosím jestli mi můžete nají lokalizaci Hvožďany u Bechyně . Díky
>
>
>

Prosím jestli mi můžete nají lokalizaci Hvožďany u Bechyně . Díky

Nemůžu se zaregistrovat na Monitoring, nevím jak získat lokalitu mého stanoviště, kdo to zná ať poradí.

Franta

Musím naprosto souhlasit, něco na těch sjednocených rámkových mírách je. Kamarád si teď objednal podle katalogu něco na ukázku pro včely z USA a vzteky jsem skřípal zuby. umělohmotné rámkové krmítko konické, dá se skládat do sebe drsné stěny, takže krmení bez plováku, na 2 rámky a na všechny varianty Langstrothu. Cena něco kolem 100 kč. Česnové krmítko plast - nádherně vymazlené, také přijatelná cena. Do mých 39 však z toho nic nepasuje. Udělal jsem největší chybu, když jsem začal stavět Dadanty, že jsem nepoužil alespoň 42 Zander, když ne Langstroth. Ale kdo mohl tušit, že Internet spojí celý svět a dnes se dá po něm koupit téměř vše. Tak používám alespoň jejich misky na chov a ty české okamžitě putovaly do popelnice, protože jejich materiál, to je o něčem jiném. Takže, kdo začínáte, vyvarujte se stejné chyby, co jsem udělal já. Zdraví R. Stonjek

existuje sprej, kterým se naplni dutina, kde jsou sršni a oni s kapou ,nevim jak se jmenuje,ale je to i na vosy apod.

kde je pak volání po možnosti záměny a univerzálnosti všichni si tady pak z tohoto pohledu protiřečíte aby k promíchávání nemohlo docházet pak by úly musely být každý na jinou rámkovou míru a tolik měr zase nemáme
______________________________________________________________

Sjednocování rámkových měr a úlových systémů se nečinní především kvůli možnosti neomezených výměn, ale pro snížení variability sortimentu včelařských potřeb, zvýšení využití velkovýroby a tím snížení nákladů.

Příklad z praxe:
Chci si pořídit a otestovat celoplastové rámky s mezistěnami. A hle PROBLÉM!...Na r. m. 42x17 cm se plastové rámky NEVYRÁBĚJÍ. Kdybych včelařil v Langstrothu, situace by byla úplně jiná.

Univerzalita není důvodem, proč bezhlavě promíchávat plásty mezi včelstvy. Je pravda, že vracení plástů na místo původu může být náročné ( např. u klasických úlů, kde se plásty převážejí ve speciálních přepravkách, také třeba při vysokonástavkovém včelaření, kdy se neodebírají celé nástavky plné medu ). Mi, co včelaříme s celými nástavkami ( nízkonástavkoví včelaři ), takové problémy nemáme. Pak je jen otázka dobré organizace a zvýšení pracovní doby se neprojeví významně. Ten čas navíc za jistotu zamezení případného rozšíření nákaz stojí. Každopádně bych neměnil dílo mezi stanovišti.

S pozdravem...M. Václavek...

To bývalo reálné a z dnešního pohledu neekonomické kde je pak volání po možnosti záměny a univerzálnosti všichni si tady pak z tohoto pohledu protiřečíte aby k promíchávání nemohlo docházet pak by úly musely být každý na jinou rámkovou míru a tolik měr zase nemáme

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vzuit? lo?sk?ch cukern?ch z?sob
> Datum: 29.7.2008 11:47:56
> ----------------------------------------
> U malého
> včelaře, který má jedno stanoviště, jsou všechny včelstva skrz jedny
> pomůcky
> používané pro ošetření všech včelstev a skrz výměny plástů promořena
> stejnými "breberkami"
> _______________________________________________________________
>
> Infekční tlak skrz pomůcky je ve srovnání s plásty velmi malý.
>
> Je snad takový problém si rámky označit číslem včelstva ( kombivčelstva ) a
> po vytočení je vrátit na místo původu? Razantně se tím sníží přenos
> infekčních onemocnění, i když se u všech včelstev používají tytéž pomůcky.
>
> Proč se při pozitivním klinickém nálezu moru včelího plodu musí všechna
> včelstva na stanovišti utratit? Protože ,,normální,, včelaři jsou líní a
> plásty nekontrolovatelně bezdůvodně míchají mezi včelstvy, takže je pak
> vysoká pravděpodobnost, že se nákaza rozšířila po většině včelstev ( u
> některých se ještě nemusí projevovat klinické příznaky ).
>
> Prvním článkem řetězce problémů s nemocemi jsou lajdáci, neumělové, kterým
> kvůli nedbalé péči vymřou včelstva, zdravá je vyloupí, čímž se nemoc
> rozšíří ( na další stanoviště ).
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Mě by zajímalo, kdo všechno z včelařů včelaří tak, že označuje rámky a
důsledně vrací rámky jen do téhož včelstva, ze kterého byly vybrány. Je sice
každého věc, jak to dělá, ale tato manipulace dost ztěžuje a prodlužuje
práci ve včelstvech. Připadá mi, že to je zdůvodnitelné jen ve speciálních
případech, třeba v ochranném pásmu kolem moru a tak podobně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 29, 2008 11:47 AM
Subject: Re: vzuití loňských cukerných zásob


> U malého
> včelaře, který má jedno stanoviště, jsou všechny včelstva skrz jedny
> pomůcky
> používané pro ošetření všech včelstev a skrz výměny plástů promořena
> stejnými "breberkami"
> _______________________________________________________________
>
> Infekční tlak skrz pomůcky je ve srovnání s plásty velmi malý.
>
> Je snad takový problém si rámky označit číslem včelstva ( kombivčelstva )
a
> po vytočení je vrátit na místo původu? Razantně se tím sníží přenos
> infekčních onemocnění, i když se u všech včelstev používají tytéž pomůcky.
>
> Proč se při pozitivním klinickém nálezu moru včelího plodu musí všechna
> včelstva na stanovišti utratit? Protože ,,normální,, včelaři jsou líní a
> plásty nekontrolovatelně bezdůvodně míchají mezi včelstvy, takže je pak
> vysoká pravděpodobnost, že se nákaza rozšířila po většině včelstev ( u
> některých se ještě nemusí projevovat klinické příznaky ).
>
> Prvním článkem řetězce problémů s nemocemi jsou lajdáci, neumělové, kterým
> kvůli nedbalé péči vymřou včelstva, zdravá je vyloupí, čímž se nemoc
> rozšíří ( na další stanoviště ).
>
> S pozdravem...M. Václavek...

U malého
včelaře, který má jedno stanoviště, jsou všechny včelstva skrz jedny pomůcky
používané pro ošetření všech včelstev a skrz výměny plástů promořena
stejnými "breberkami"
_______________________________________________________________

Infekční tlak skrz pomůcky je ve srovnání s plásty velmi malý.

Je snad takový problém si rámky označit číslem včelstva ( kombivčelstva ) a po vytočení je vrátit na místo původu? Razantně se tím sníží přenos infekčních onemocnění, i když se u všech včelstev používají tytéž pomůcky.

Proč se při pozitivním klinickém nálezu moru včelího plodu musí všechna včelstva na stanovišti utratit? Protože ,,normální,, včelaři jsou líní a plásty nekontrolovatelně bezdůvodně míchají mezi včelstvy, takže je pak vysoká pravděpodobnost, že se nákaza rozšířila po většině včelstev ( u některých se ještě nemusí projevovat klinické příznaky ).

Prvním článkem řetězce problémů s nemocemi jsou lajdáci, neumělové, kterým kvůli nedbalé péči vymřou včelstva, zdravá je vyloupí, čímž se nemoc rozšíří ( na další stanoviště ).

S pozdravem...M. Václavek...

Píšete, že v říjnu zahazujete klíč od úlů. Já si ale bohužel nemohu takový luxus, zahazovat od včelína klíč, dovolit. Vy, předpokládám také ne. Byl to od Vás jistě pouze bonmot.
______________________________________________________________

Samozřejmě jde o nadsázku. Staré včelařské přísloví: ,, V září úl zavři. Zahoď od něho klíč. Na jaře si kup nový. ,,...je v současnosti nereálné ( varroáza ).

S pozdravem...M. Václavek...

Zdravím. Ten dojem je správný. Pokud však akutně a bezprostředně ohrožují
obytnou zástavbu, dětské hřiště a podobně, pak se bere v úvahu, že člověk je
tak nějak chráněný také :-).
(Osobně ale se sršni problémy nemám - nevadí mi, vím, že pokud zrovna
náhodou nějakého nedopatření nestisknu, tak si mě nevšimne. Zatím jsem ještě
nikdy žádného nestiskl :-).
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Zdeněk Heřmánek" <ZHermanek/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 28, 2008 8:13 PM
Subject: Re: Mor nielen na Preloucsku



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor nielen na Preloucsku
> Datum: 28.7.2008 18:02:47
> ----------------------------------------
> existuje nejaky postrik na vyhubeni srsnu
> Mám takový dojem že jsou sršni chránění.
>
>


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3303 (20080728)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Fungovalo by zazimování záložních matek Vaší metodou s připojením oddělku v říjnu, co myslíte? Proč?
Ptám se, protože v říjnu ,,zahazuji klíč od úlů,,.
Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...
-----------------------------------------------------------
Nevím zda by tato metoda, která není moje, tuto metodu jsem v dřívějších letech částečně odkoukal od tehdy starších a zkušenějších a též po několika neúspěších vyzkoušel a nyní již mnoho let sám praktikuji, fungovala již v říjnu v podmínkách, kde chováte včely Vy. V podmínkách kde včelařím já je měsíc říjen nejistý. V roce 2006 jsem oddělky dokonce usazoval až počátkem prosince. Zde nemá smysl spěchat. Píšete, že v říjnu zahazujete klíč od úlů. Já si ale bohužel nemohu takový luxus, zahazovat od včelína klíč, dovolit. Vy, předpokládám také ne. Byl to od Vás jistě pouze bonmot. Ještě v říjnu provádíme fumigace s odstraněním plodu a koncem prosince někteří z nás aerosolují. Také čistíme česna od sněhu, kontrolujeme podložky, poslechem kontrolujeme včelstva, odebíráme v termínu zimní měl, někteří z nás, vlastníků mikroskopu alespoň školní kvality, připravují a kontrolují vzorky na akarinózu a nosemózu. O přípravách na příští sezónu ani nemluvím. Jóóó milý příteli Václavku, dnes již není vše pouze v rukou božích. Musíme sami sobě pomáhat. Přemýšlejte, vyzkoušejte a uvidíte, že to funguje. Z obsahu a kvalitay Vašich příspěvků soudím, že jste teoreticky dobře vybaven. Tak to dokažte i v praxi. Přeji mnoho úspěchů. Tím končím veškeré diskuse na toto téma.
Pepča