Včelařská konference

Přesně tak. Označení je Epoxy1200, je třeba si dát pozor na záměnu s
laminovací pryskyřicí CHS Polyester, protože ta polystyren spolehlivě
rozpustí.
Jeden můj známý lepí nástavky maltou na lepení fasádního polystyrenu
(dělá se tak fasádní zateplení, malta se prodává po pytlích a vypadá
zhruba jako štuk) a je to sice poněkud hrbolaté - nástavek ve
výsledku vypadá na povrchu trochu jako tvárnice - ovšem funguje to.
Pevnost té hmoty je podobná betonu, jen nemá problém ztvrdnout v
tenké vrstvě. On to používá jak na lepení polystyrénových dílů k
sobě, tak na povrchovou úpravu.
Plánuji to zkusi taky.
Jirka


Dne 2 Jun 03, v 7:45, Nechanický Lubomír napsal(a):

> Epoxydová pryskyřice. Mám s tím zkušenosti. Slepoval jsem tímto způsobem surfový korpus.
>
> Nechanický Luboš

Epoxydová pryskyřice. Mám s tím zkušenosti. Slepoval jsem tímto způsobem surfový korpus.

Nechanický Luboš

Zdravím přátelé.

Mám dotaz na včelaře, kteří si vyrábějí nástavky z polystyrénu.
Jakým lepidlem je možné slepit polystyrén s polystyrénem?
Už jsem zkoušel dvě, co jsem dostal v prodeji a nic. Všechny
lepí poly. k něčemu :-( a i tvrdost spoje není nic moc

díky

mirek z vysočiny

BARCLAYS BANK PLC,
HIGH STREET BRANCH,
TAKORADI, GHANA



DEAR SIR,

MY NAME IS MR ROBERT KURUMA, I AM THE REGIONAL MANAGER OF
BARCLAYS BANK
OF DAKA BRANCH IN THE WESTERN REGION OF
TAKORADI. I GOT YOUR INFORMATION ON A RECENT BANK
CONFERENCE WITH OTHER WEST AFRICAN COUNTRIES HELD IN
LOME THE CAPITAL CITY OF TOGO IN WEST AFRICA. I WRITE
YOU THIS PROPOSAL IN GOOD FAITH, I AM 42 YEARS OLD
MARRIED WITH TWO KIDS. I AM A DEVOTED CHRISTIAN
AND A MAN OF PEACE.
I HAVE PACKAGED A FINANCIAL TRANSACTION THAT WILL
BENEFIT YOU AND I,AS THE REGIONAL MANAGER OF THE
BARCLAYS BANK IT IS MY DUTY TO SEND IN A FINANCIAL
REPORT TO MY HEAD OFFICE IN THE CAPITAL CITY ACCRA AT
THE END OF EACH BUSINESS YEAR. ON THE COURSE OF THE
LAST YEAR 2002 BUSINESS REPORT, I DISCOVERED THAT MY
BRANCH IN WHICH I AM THE MANAGER MADE SEVEN HUNDRED FIFTY THOUSAND US
DOLLARS($750,000) WHICH MY HEAD
OFFICE ARE NOT AWARE OF AND WILL NEVER BE AWARE OF. I
HAVE PLACED THIS FUNDS ON WHAT WE CALL ESCROW CALL
ACCOUNT WITH NO BENRFICIARY. AS AN OFFICER OF THIS BANK
I CANNOT BE DIRECTLY CONNECTED TO THIS MONEY, SO MY AIM
OF CONTACTING YOU IS TO ASSIST ME RECEIVE THIS MONEY IN
YOUR BANK ACCOUNT AND GET 20% OF THE TOTAL FUNDS AS
COMMISSION. THERE ARE PRACTICALLY NO RISK INVOLVED, IT
WILL BE A BANK TO BANK TRANSFER, ALL I NEED FROM YOU IS
TO STAND CLAIM AS THE ORIGINAL DEPOSITOR OF THIS FUNDS
WHO MADE THE DEPOSIT WITH MY BRANCH SO THAT MY HEAD
OFFICE CAN ORDER THE TRANSFER
TO YOUR DESIGNATED BANK ACCOUNT.
IF YOU ACCEPT TO WORK WITH ME I WILL APPRECIATE IT VERY
MUCH. YOU CAN REACH ME ON MY EMAIL AS APPEARED ON THIS MAIL
IF YOU THINK WE CAN WORK TOGETHER SO THAT WE CAN GO
OVER THE DETAILS.I WILL PROVIDE MY PHONE AND FAX NUMBERS ON YOUR
REQUEST, THANKS YOU IN ADVANCE AND MAY GOD
BLESS YOU AND YOUR FAMILY.
YOURS TRULY

MR ROBERT KURUMA
robertkuruma/=/yahoo.co.uk

Ahoj!
Srdečně vás všecky zdravím.
V pátek jsem byl na okresní schůzce kvůli léčivům. Mimo jiné zde
zaznělo pár zajímavých informací, o které se s vámi chci podělit.

Dle sdělení jednoho přítele proběhlo "výběrové řízení" chovatelů
matek. Vybráno bylo (přesné číslo si nepamatuji zcela přesně) asi 25
chovatelů. Ve Včelařství bylo zveřejněno asi 70 chovatelů matek.
Přitom pouze těchto 25 dodává dotované matky. Letošní cena výběrových
matek má být 300,- Kč, 150,- Kč má činit dotace. Je asi rozdíl mít
matku za 150 nebo 300...

Dle sdělení zástupce z Včelpa Obora je výkupní cena řepkového medu
75,- Kč, další týden zřejmě poklesne.

Mějte se prímově a ať nám to bzučí...

jose


______________________________________________________________________
Reklama:
http://www.MOBILKA.cz Zaváděcí ceny na mobily!

On Fri, 30 May 2003, tomas wrote:

> zdravim vas, vcely se mi zabydlely v okenim ramu a ja bych je chtel dostat
> pryc. uz jsem jednou to hnizdo? zrusil, ale ony se vraceji a buduji ho
> znova. meli by jste nejakou radu?

Pokud si staveji "hnizdo", asi to vcela medonosna nebude. Vcely by se
spise usadily v nejake dutine. Ale at je to vcela nebo jiny podobny hmyz
(vosa, srsen, cmelak), mel by na to zabrat sprej proti hmyzu (Biolit,
Actelic atd.). V navodu bude napsano, na jaky hmyz ucinkuje. Jine mirnejsi
metody presvedcovani asi nezaberou, pokud se matka na miste usadila, uz se
tezko rozhodne jit jinam. Nekolik opakovanych postriku do "hnizda" nebo
do vletoveho otvoru dutiny by melo cele spolecenstvi spolehlive
zlikvidovat.

Likvidaci povazuju za krajni reseni, pokud hmyzi spolecenstvi opravdu
prekazi. Zajimavejsi je pozorovat.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

zdravim vas, vcely se mi zabydlely v okenim ramu a ja bych je chtel dostat pryc. uz jsem jednou to hnizdo? zrusil, ale ony se vraceji a buduji ho znova. meli by jste nejakou radu?
diky
tomas

Včera jsem se bavil s přítelem (včelaří už 20 let a je velmi rozumný) i o
mnoha jiných věcech. :-) A rozhodl jsem se, že se podělím o jeho zkušenosti
při přesunech úlů. Už jsme se tu na toto téma bavili.
Pro přesuny na jakékoliv krátké vzdálenosti používá jednodenní světlé
věznění včelstva. Ono slovíčko světlé je dúležité a provádí se pomocí sítě
na velkém česnu. Větrání musí být zajištěno a světlo taky. Nebude-li světlo
nebude to fungovat. Druhý den, po 24hodinách (nejlépe večer) se síťka
odstraní, včely se orientují a na původní stanoviště se nevracejí.
Na jaře si dává na zahradu jedno včelstvo kvůli opýlení stromů a keřů. A pak
(asi před týdnem) ho přesunuje zpátky na trvalé stanoviště u lesa asi 2km.
Rovněž na stanovišti občas přesunuje úly, někdy o pár metrů, někdy o 50. A
tato metoda se světlým vězněním mu velmi dobře slouží.
Ale, připomínal, jako všechny zkušenosti u včel, jinému to fungovat nemusí.
:-)))
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

Protože jsem byl v nemocnici ,tak jsem až začátkem května dal NNn se
starými zásobami se 2 - 3 plásty dolů pod plodoštní nástavek vysoký a za
několik dní nahoru jako medník NN s mezistěnami a zbytkem z loňska
nedostavěných rámků. Stále jsem zjišťoval,že nahoru nechtějí nosit ani tam
stavět ač létání bylo hojné a nosily. Dnes jsem se rozhodl dole podszané
nástavky dát zase nahoru a zjistil jsem ,že jsou plné skoro zavíčkovaných
zásob. Jak to,že si udělaly medník dole na starých plástech NN ? Máte někdo
rozumné vysvětlení.
Zdraví Jarka

Cena medu na Třeboňskun opět stoupla k dnešnímu dni výkupci nabízejí 72,- kč za jeden kg. Cukr prodávají za dodaný med za cenu 13,90 kč. Jen tak dál ať má naše včelařská práce řádné ohodnocení. S pozdravem Vlasta.

Zdravim vcera som prehliadal ule a zistil som ze v skoro kazdom
su zakladene matecniky. Pred tyzdnom absolutne nic. Medniky su
skoro doplna, takze v sobotu sa chystam vytacat a urobit nejaky
zmetenec.

Moja otazka je ako je to u Vas s rojenim? (mal som pocit ze tento rok sa
ani nebudu rojit ale asi
sa to predlzilo o mesiac neskor)

Ako postupujete pri zalozeni vcelstva zo zmetenca?

Ako mam postupovat, ked som pred cca 2-3 tyzdnami zalozil oddelenec s
matecnikom, a matku asi zozrali vtaky
na prelete (vybehnuty plod, ziadne vajicka ). Ked si zadovazim opl.
matku a budem ju pridavat zoberu mi ju? nebudu tam uz trubcokladne
matky.

dakujem

Marek

---
Odchádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.484 / Vírusová databáza: 282 - dátum vydania: 27. 5. 2003

Měl jsem na mysli větší porosty. Pokud si zasadíš pár akátů, tak to neuvidíš. Ale myslím, že pokud nebudeš plochu udržovat, po pár letech nálety a kořenové odnože Ti zaplevelí velkou prostor a ten akátový les Ti tam vyroste.
Pavel

> Víš něco bližšího. Stačí povápnit a nebo nalít ocet ?
> ... Byl jsem zkontrolovat akáty v okolí. Trávník pod nimi vypadá
> normálně. :-))
> Vždy to je ojedinělý akát mezi mnoha jinými stromy.

Včera jsem byl na průzkumu kvůli kočování na les. Na třebíčsku je silně přemnožená puklice smrková, jejíž vývoj právě vrcholí. Nejvíce je v polohách nad 500 m n.m. Puklice jsou velké jako hrách a bohatě tvoří řídkou medovici. Maliník zde ještě nekvete. Pokud je možno považovat puklici smrkovou za indikátor výskytu puklice poloskryté, pak se na Vysočině schyluje k vydatné medovicové snůšce.

>Moje matka vylétá s velkým hejnem trubců a pozoroval jsem, že se k ní
>přidávají i trubci z ostatních včelstev. Jaká je pravděpodobnost, že právě
>v tento nedefinovaný okamžik na shromaždiště právě přilétnou trubci z
cizích
>včelstev (10 km!) a budou v kondici mou matku oplodnit? Myslím, že
>nejpravděpodobnější bude, že ji ojede pár mých trubců, kteří se na to
>připravili, těší se na to, a nespustí matku celou dobu letu z tykadel.
>Možná mám zcestné představy o těch aktech, ale to bych právě potřeboval
>vysvětlit.

Nečetl jsem v literatuře, že by trubci s matkou létali na páření na
shromaždiště jako doprovod. Ale úplně vyloučit se to nedá. - ono by se to
dalo obtížně zjišťovat. Spíš ale předpokládám, že to jde o shodu okolností,
když vyletují naráz. Také se dá předpokládat, že příroda to zařídila tak,
aby k příbuzenskému páření pokud možno nedocházelo - to ovšem je jen můj
odhad, jak to asi může či nemůže být.

K. Čermák

To se mi stalo minuly rok na jare. Nebyl cas cekat jestli se matka
vzpamatuje a rozklade nebo ne. Matku jsem zamackl a vcelstvo spojil s
jinym slabsim. Vyplatilo se mi to! Toto vcelstvo dalo nejvetsi medny
vynos (repka) a jeste jsem z neho udelal oddelek. Pokud ostatni matky
kladou jako "vztekle", tak bych tuto nekladouci vymenil.

Kuba

Dne 27. květen 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> To je pravda, jen mně zaráží, že matka ve včelstvu byla, žádnou tichou výměnu (matečníky) jsem nepozoroval a teď kde nic, tu nic. Plod, co ve včelstvu byl, zmizel (tím myslím, že vyběhl) a žádná vajíčka se neobjevují.
> Pavel
>
> > Dle literatury (Veselý) matka po oplození začne klást po 5-17 dnech,
> > většinou tedy nečekej že by se plod objevil dříve než 14 dní po
> > vylíhnutí matky.
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Díky službě Moje Rodina ušetříte minimálně 25% za volání svým nejbližším. Mějte výdaje vaší rodiny pod kontrolu na http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=53803%26url=http://www.oskarmobil.cz

SaMOZ�EJMĚ že jde množit semeny Le jde též množit odkopky kterých vatváří poměrně velké množství a také se dříve dočkáte květu.

Pepan

-----Original Message-----
From: Libor JarolĂ­m [mailto:jarolim/=/misel.cz]
Sent: Tuesday, May 27, 2003 1:59 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: akátová snùka

Ano, dá se mnozit semeny.
Predloni jsem porizoval sazenice (dle inzerátu ze Vcelarství) 3,-Kc za kus a
podle slov pestitelky, byly tyto sazenice pestovány ze semene.
Ted vsak musĂ­s pockat az lusky dozrajĂ­ a pak..... :-))))
Muj soukromý pokus o pestování ze semene nebyl nikdy dokoncen, nebot se mi
semĂ­nko vzdy stihlo nekde zasantrocit nez byl cas k setĂ­. :-(
A tak Ti preju Ăşspech
Ahoj
Libor JarolĂ­m
Stará Belá


> Nevíte nekdo jestli se dá akát mnozit semeny? V oblasti, kde jsem, je
> akát vzácnost.

Zdravim,

co vsichni blaznite s temi akaty? Pokud si dobre pamatuji, tak akat
meduje jen v nizsich a teplych polohach! Jeho vysadba, jako medonosne
dreviny, by pak mela vyznam tak akorat v oblastech jizni Moravy.

Mohu potvrdit, ze akat je velmi agresivni drevina, ktera se velmi
neodbytne siri predevsim korenovymi vystrelky. Je temer nemozne se ho
zbavit! Pricteme-li k tomu, ze neni puvodni drevinou a tak nachazi
jen male uplatneni v konzervativnim lesnictvi.

Pokud chcete sve sazenice chranit, tak je oplotte!

Kuba


Dne 28. květen 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Vysadil jsem 30 sazenic asi metr vysokých. Už při nákupu jsem se ptal zda
> je mám nějak chránit. I dozvěděl jsem se, že o tom nic neslyšeli, že by akát
> něco sežralo. Vždyť má trny a jaké! A tak mi přes zimu okousali sazenice
> zajíci a zbytek dorazili během jara a začátku léta srnci. Srnci to moc
> neokousali, ale jak mně myslivec poučil, ostrouhali mi je svými parůžky.
> Dodnes (po dvou zimách) přežily 3 stromky.
> Takové strouhání od srnce poznáte snadno. Ze stromku visí poměrně dlouhé
> pruhy kúry. Jsou i půl metru dlouhé, někdy se neoddělí úplně od stromku.
> Obvykle není ostrouhán celý stromek kolem dokola, ale jen ze dvou
> protilehlých stran. Nátěrem nebo zabalením poté, proti vysychání, se mi
> nepodařilo žádný zachránit. Rovněž nátěr bílým latexem sice ochránil
> (trochu) proti zajícům, srncům však nevadil při strouhání.
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
> > a příští rok na podzim jsem už 30-50 cm stromečky
> > přesazoval na cílové místo. Další jaro jsem byl nemile překvapen, ačkoli
> > má akát trny, mladé stromky zvěř ožírá.
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Připrav se na nejpříšernější zážitek v životě na http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=46466%26url=http://www.priserky.cz

Víš něco bližšího. Stačí povápnit a nebo nalít ocet ?
Ty moje sazeničky mají být maďarský kultivar = vysoký (až 16m) a štíhlý. A
mají být vhodné například na větrolamy.
Byl jsem zkontrolovat akáty v okolí. Trávník pod nimi vypadá normálně. :-))
Vždy to je ojedinělý akát mezi mnoha jinými stromy.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Navíc, pod nimi nic neroste, mění agresivně ph půdy.
> Pavel

Vcera jsem dostal do ruky nové císlo Vcelarství. A je zde k tomu clánek.
Takze pro ty co casopis nedostanou vyberu jen kousky:
1. odhad pro okres Opava - úhyn 70%, nejvetsí uhyny byly zaznamenány v
Hradci nad Moravicí a okolí.
2. Okres Nový Jicín - odhad 60%
3. Jesenicko bylo zasazeno predevsím ve vyssích polohách
4. podobne byla zasazena i Vysocina

Z clánku: Tragédie na severní Morave od pr.Prokese, str 127

Libor Jarolím
Stará Belá

Myslím, že to není jen otázka cizorodosti akátu.
Náš dřevozpracující průmysl si nedvede poradit z jinou surovinou naž smrkem
nebo borovicí, přičemž i borovice je méněhodnotná. (Ikdyž krásná)

Komerce blbne i přírodu. Kdo dnes dostane pokutu za vysázení smrkového
monobloku!?

Přičemž naši tátové věděli které dřevo na co použít. Dnes byste těžko
hledali dubové prkno (s výjimkou přířezů na prahy) natož akátové prkno.
Když by človék potřeboval prkno na nástavky z Vejmutovky, tak mu nezbývá než
na pilu a všechno si to zařídit.
Ve hypermarketech typu Baumax jsem nic takového nenašel. Jen smrk a smrk.
Ale možná se jen blbě dívám.
Takže kdo nebydlí na dědině a nemá kontakty na pile, tak asi jiné než
smrkové prkno těžko schání.
Tuším že se z akátu dělaly sudy na víno. Ale kdo by dnes dělal sud z akátu,
když koupí jednoduše nerezový čtverhranný skladný.

Takže si myslím, že by to stím akátem nemuselo být tak hrozné.

Co nám ničí životní prostředí je podle mě komerce, globalizace. Nemyslím, že
by jednotlivec zdevastoval přírodu až tak moc. Spíš bych řekl, že to dělají
neodpovědné korporace.

I přesto hezký den :o)!
Arnošt


----- Original Message -----
From: <nezmart/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 28, 2003 12:42 PM
Subject: Re: Re: akátová snuka


Včelařsky je akát jistě úžasná věc, ale rád bych
doplnil že se jedná o dřevinu nepůvodní a velmi
agresivní. Proto bych se přimlouval o
jeho "obezřetné" zanášení do krajiny. Nejsem
žádný radikální ekolog a proto se ho nezříkám,
ale roztroušené výsadby jsou dost neštastné
řešení. snažte se jím osázet pouze ucelené
plochy, které jsou pro běžné druhy nepoužitelné (
zavážky, haldy apod.)- PROSÍM. V současnosti to
může i narušit snahy o nastolení rovnováhy v naší
krajině ( na což stejně nejsou peníze ).
Teoreticky se tím vlastně i můžete vystavit
hrozbě postihu referátu životního prostředí -
narušení a poškození významných krajinných prvků
apod. Pro mě osobně je to otázka určité morálky a
úcty. Už jsem viděl spousty "bláznů" kteří si na
chaloupky přivezli různé rostliny i živočichy.
Jeden příklad za všechny :
U nás je omezená populace našich raků : r.kamenáč
a r.říční. Nějací chytráci přitáhli americké
druhy - jsou odolnější a přenášení mor aniž by se
sami nakazili a postupně decimují naše druhy. A
další chytré hlavičky jim urychlují postup po
proudu tím že je pár kilometrů svezou autem ( na
chaloupku - neznalí problému ). Je to stále
stejná věc - zdánlivě neškodná věc může
nenapravitelně narušit naší přírodu. Akát tu je
už hezkou řádku let není to tak vážný problém,
ale přesto bychom s ním měli pracovat opatrně.
PS : Vím o akátu který pravidelně překvétá -
remontuje - tj. kvete v sezoně dvakrát :-)

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Libor Jarolím <jarolim/=/misel.cz>
Datum: středa, 28. května 2003 v 8:32 dop.
Předmět: Re: Re: akátová snuka

> Vysadil jsem 30 sazenic asi metr vysokých.
> Už při nákupu jsem se ptal zda
> je mám nějak chránit. I dozvěděl jsem se, že
> o tom nic neslyšeli, že by akát
> něco sežralo. Vždyť má trny a jaké! A tak mi
> přes zimu okousali sazenice
> zajíci a zbytek dorazili během jara a
> začátku léta srnci. Srnci to moc
> neokousali, ale jak mně myslivec poučil,
> ostrouhali mi je svými parůžky.
> Dodnes (po dvou zimách) přežily 3 stromky.
> Takové strouhání od srnce poznáte snadno. Ze
> stromku visí poměrně dlouhé
> pruhy kúry. Jsou i půl metru dlouhé, někdy
> se neoddělí úplně od stromku.
> Obvykle není ostrouhán celý stromek kolem
> dokola, ale jen ze dvou
> protilehlých stran. Nátěrem nebo zabalením
> poté, proti vysychání, se mi
> nepodařilo žádný zachránit. Rovněž nátěr
> bílým latexem sice ochránil
> (trochu) proti zajícům, srncům však nevadil
> při strouhání.
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
> > a příští rok na podzim jsem už 30-50 cm
> stromečky> přesazoval na cílové místo. Další
> jaro jsem byl nemile překvapen, ačkoli
> > má akát trny, mladé stromky zvěř ožírá.
>
>
>

Přimlouvám se,
léta jsme se v chráněných územích snažili likvidovat právě nálety akátu. Ptáci na nich nehnízdí, zvěř se v nich neschovává - mají listy pozdě a brzy je ztrácejí, neposkytují potřebný úkryt. Navíc, pod nimi nic neroste, mění agresivně ph půdy.
Pavel


> ... snažte se jím osázet pouze ucelené
> plochy, které jsou pro běžné druhy nepoužitelné (
> zavážky, haldy apod.)- PROSÍM. V současnosti to
> může i narušit snahy o nastolení rovnováhy v naší
> krajině ( na což stejně nejsou peníze ).

Včelařsky je akát jistě úžasná věc, ale rád bych
doplnil že se jedná o dřevinu nepůvodní a velmi
agresivní. Proto bych se přimlouval o
jeho "obezřetné" zanášení do krajiny. Nejsem
žádný radikální ekolog a proto se ho nezříkám,
ale roztroušené výsadby jsou dost neštastné
řešení. snažte se jím osázet pouze ucelené
plochy, které jsou pro běžné druhy nepoužitelné (
zavážky, haldy apod.)- PROSÍM. V současnosti to
může i narušit snahy o nastolení rovnováhy v naší
krajině ( na což stejně nejsou peníze ).
Teoreticky se tím vlastně i můžete vystavit
hrozbě postihu referátu životního prostředí -
narušení a poškození významných krajinných prvků
apod. Pro mě osobně je to otázka určité morálky a
úcty. Už jsem viděl spousty "bláznů" kteří si na
chaloupky přivezli různé rostliny i živočichy.
Jeden příklad za všechny :
U nás je omezená populace našich raků : r.kamenáč
a r.říční. Nějací chytráci přitáhli americké
druhy - jsou odolnější a přenášení mor aniž by se
sami nakazili a postupně decimují naše druhy. A
další chytré hlavičky jim urychlují postup po
proudu tím že je pár kilometrů svezou autem ( na
chaloupku - neznalí problému ). Je to stále
stejná věc - zdánlivě neškodná věc může
nenapravitelně narušit naší přírodu. Akát tu je
už hezkou řádku let není to tak vážný problém,
ale přesto bychom s ním měli pracovat opatrně.
PS : Vím o akátu který pravidelně překvétá -
remontuje - tj. kvete v sezoně dvakrát :-)

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Libor Jarolím <jarolim/=/misel.cz>
Datum: středa, 28. května 2003 v 8:32 dop.
Předmět: Re: Re: akátová snuka

> Vysadil jsem 30 sazenic asi metr vysokých.
> Už při nákupu jsem se ptal zda
> je mám nějak chránit. I dozvěděl jsem se, že
> o tom nic neslyšeli, že by akát
> něco sežralo. Vždyť má trny a jaké! A tak mi
> přes zimu okousali sazenice
> zajíci a zbytek dorazili během jara a
> začátku léta srnci. Srnci to moc
> neokousali, ale jak mně myslivec poučil,
> ostrouhali mi je svými parůžky.
> Dodnes (po dvou zimách) přežily 3 stromky.
> Takové strouhání od srnce poznáte snadno. Ze
> stromku visí poměrně dlouhé
> pruhy kúry. Jsou i půl metru dlouhé, někdy
> se neoddělí úplně od stromku.
> Obvykle není ostrouhán celý stromek kolem
> dokola, ale jen ze dvou
> protilehlých stran. Nátěrem nebo zabalením
> poté, proti vysychání, se mi
> nepodařilo žádný zachránit. Rovněž nátěr
> bílým latexem sice ochránil
> (trochu) proti zajícům, srncům však nevadil
> při strouhání.
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
> > a příští rok na podzim jsem už 30-50 cm
> stromečky> přesazoval na cílové místo. Další
> jaro jsem byl nemile překvapen, ačkoli
> > má akát trny, mladé stromky zvěř ožírá.
>
>
>

Jen nevím , jak to bude fungovat teď. Na jaže je podle mě spojování
jednodušší, ale i tak si myslím, že se musí dodržet postup.

Systém brigáda jsem vyzkoušel letos taky (je zajímavé, jak lidi napadají
podobné věci :o) )...
Ale zkoušel jsem to se dvěma včelstvi a v jednom mi tu druhou přidanou
stejně ty původní zabyly.
V tom ve kterém se to povedlo, jsem to vlastně přidával přes mřížku a
noviny, ale mezi plodišti obou matek byl nad mřížkou jeden původně
neobsazený nástavek, kam jsem dal zásoby toho původního přidávaného
včelstva.

Takže s tím spojováním, pokud mají zůstat obě matky asi problém bude.
Mám stejný problém s předloňskými matkami. Všechna včelstva s předloň skými
matkami jsou slabá.
Dokonce stagnuje i jedno včelstvo s loňskou inseminovanou. Nevím, jestlti to
není následek zimy a následné nosemy matek.
Osobně jsem ty co by byly v kritickém stavu posílil a pěstuju jim nové
matky.
Ty plánuju oplodnit v oddělcích, které budu dělat při v průběhu týdne z při
vytáčení a jak začnou klást, tak je připojím k těm slabým. Určitě to
posichruju tím , že odstraním starou matku (pokud ji najdu).

Hezký den

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 28, 2003 8:42 AM
Subject: RE: matky


Pokud máš dvě dobré matky, které můžeš použít, proč ne. Jinak bych zvolil
metodu brigáda, kterou popsal př. Menšík v příspěvku 23.5.
Pavel

> Dve vcelstva v ktorych som nevymenil matku su uxtremne slabe.
> Rezmyslal som
> ich spojit. To mi neodporucali, ze uz je neskoro. Mam vraj
> iba vymenit matky
> a zazimovat silne 2 vcelstva.

Vysadil jsem 30 sazenic asi metr vysokých. Už při nákupu jsem se ptal zda
je mám nějak chránit. I dozvěděl jsem se, že o tom nic neslyšeli, že by akát
něco sežralo. Vždyť má trny a jaké! A tak mi přes zimu okousali sazenice
zajíci a zbytek dorazili během jara a začátku léta srnci. Srnci to moc
neokousali, ale jak mně myslivec poučil, ostrouhali mi je svými parůžky.
Dodnes (po dvou zimách) přežily 3 stromky.
Takové strouhání od srnce poznáte snadno. Ze stromku visí poměrně dlouhé
pruhy kúry. Jsou i půl metru dlouhé, někdy se neoddělí úplně od stromku.
Obvykle není ostrouhán celý stromek kolem dokola, ale jen ze dvou
protilehlých stran. Nátěrem nebo zabalením poté, proti vysychání, se mi
nepodařilo žádný zachránit. Rovněž nátěr bílým latexem sice ochránil
(trochu) proti zajícům, srncům však nevadil při strouhání.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> a příští rok na podzim jsem už 30-50 cm stromečky
> přesazoval na cílové místo. Další jaro jsem byl nemile překvapen, ačkoli
> má akát trny, mladé stromky zvěř ožírá.

Pokud máš dvě dobré matky, které můžeš použít, proč ne. Jinak bych zvolil metodu brigáda, kterou popsal př. Menšík v příspěvku 23.5.
Pavel

> Dve vcelstva v ktorych som nevymenil matku su uxtremne slabe.
> Rezmyslal som
> ich spojit. To mi neodporucali, ze uz je neskoro. Mam vraj
> iba vymenit matky
> a zazimovat silne 2 vcelstva.

Zdravicko


Mam problem.
Dve vcelstva v ktorych som nevymenil matku su uxtremne slabe. Rezmyslal som
ich spojit. To mi neodporucali, ze uz je neskoro. Mam vraj iba vymenit matky
a zazimovat silne 2 vcelstva.

Aky mate nazor Vy?
Dakujem

Pista

On Tue, 27 May 2003, [iso-8859-1] Libor Jarolím wrote:

> Ted vsak musís pockat az lusky dozrají a pak..... :-))))
> Muj soukromý pokus o pestování ze semene nebyl nikdy dokoncen, nebot se mi
> semínko vzdy stihlo nekde zasantrocit nez byl cas k setí. :-(

Já jsem lusky na podzim natrhal u lesa a hned dal do řádku na záhon. Na
jaře něco vyklíčilo a příští rok na podzim jsem už 30-50 cm stromečky
přesazoval na cílové místo. Další jaro jsem byl nemile překvapen, ačkoli
má akát trny, mladé stromky zvěř ožírá.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Pokud vím, tak scítání probíhá. Viz príloha v minulém císle Vcelarství.
Slysel jsem odhady pro Moravu s úhynem kolem 70%, jiný zdroj vsak
(pozdeji-minulý týden) tvrdil ze úhyn je jen 30%.
Znáte to :-)) Jedna paní povídala....... :-)
V nasí ZO je nekolik vcelaru bez vcel, pár dalsích prislo o jedno stanoviste
(ze dvou). Presná oficiální císla dosud nejsou známá. Pametníci tvrdí, ze
tak zlé výsledky nepamatují.

Vzhledem k tomu, ze vymrzly i ozimy (ozimá repka, psenice a td.) je
pravdepodobné, ze bude nizsí úroda.
Muj soused zemedelec osetril svoji repku nejakou chemií (ríkal, ze údajne
ekologickou) pro lepsí zakorenení. A pro kontrolu, zda to nebyly vyhozené
peníze, si nechal 2 hektary bez osetrení tímto prípravkem. Vyplatilo se mu
to. Na kontrolních 2 ha nekvetlo témer nic, rostlinky jso malé a slabé.
Osetrené porosty jsou normální, tak jak jsme zvyklí. (uz jsem mu poblahoprál
:-)))
Libor Jarolím
Stará Belá

> Čo je pravdy na údajne obrovskom úhyne včelstiev v
> Českej republike - dávali to u nás v televízii. Vraj
> budú aj nižšie poľnohospodárske výnosy v dôsledku
> nedostatku včelstiev a nedostatočného opelenia.

> ... údaje jako ... velikosti buněk

Čerstvě vystavené buňky pro dělnice nají průměr 5,37 mm. U buněk pro trubce je to 6,91 mm. Buňky na dělnice jsou hluboké mezi 10-12 mm. Podélná osa buňky směřuje asi o 5° šikmo vzhůru.
To jsem vyčetl.
Pavel

Ano, dá se mnozit semeny.
Predloni jsem porizoval sazenice (dle inzerátu ze Vcelarství) 3,-Kc za kus a
podle slov pestitelky, byly tyto sazenice pestovány ze semene.
Ted vsak musís pockat az lusky dozrají a pak..... :-))))
Muj soukromý pokus o pestování ze semene nebyl nikdy dokoncen, nebot se mi
semínko vzdy stihlo nekde zasantrocit nez byl cas k setí. :-(
A tak Ti preju úspech
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Belá


> Nevíte nekdo jestli se dá akát mnozit semeny? V oblasti, kde jsem, je
> akát vzácnost.

> No aspoň agát vyzerá na východe Slovenska slusne. Uz

Nevíte nekdo jestli se dá akát mnozit semeny? V oblasti, kde jsem, je
akát vzácnost.

Zdravím

No aspoň agát vyzerá na východe Slovenska slušne. Už
meduje asi 10 dní a odhadujem, že bude ešte do konca
týždňa. Vytočil som už raz po 15 Kg na rodinu a to som
ešte tak po 10 kg v úľoch nechal. Odhadujem denný
prínos na 8 kg na rodinu.

Peter M.

--- Bronislav Gruna <b.gruna/=/seznam.cz> wrote:
> Na znojemsku od pátku, kdy se zlepšilo počasí, pěkně
> meduje akát. Odhaduji
> denní přínosy u silných včelstev na 5-10 kg. Akáty
> už hnědnou a vypadá to,
> někdy od středy do pátku bude konec.


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

To je pravda, jen mně zaráží, že matka ve včelstvu byla, žádnou tichou výměnu (matečníky) jsem nepozoroval a teď kde nic, tu nic. Plod, co ve včelstvu byl, zmizel (tím myslím, že vyběhl) a žádná vajíčka se neobjevují.
Pavel

> Dle literatury (Veselý) matka po oplození začne klást po 5-17 dnech,
> většinou tedy nečekej že by se plod objevil dříve než 14 dní po
> vylíhnutí matky.

Zdravím Tě - ani jsem nevěděl, že jsi tak blízko - já včelařím v Krasové.
Manželka jela včera za mnou do Blanska přes Lažánky a tam hrnulo 15 cm vody
jako řeka po silnici dolů do Blanska. Lidi stáli u domů a drželi fošny a
plechy, aby jim to neteklo do domů. Vzal jsem digiťák, že to vyfotím, až
pojedu domů, ale už tam nebylo skoro nic, jenom bylo vidět, kudy ta voda
tekla. A ten Sloup, škoda mluvit !

Doufejme, že se tvoje včelky rychle vzpamatují.

Zdeněk Čejka

> Srdečně Vás zdravím.
> Před několika málo hodinami se přes Blanensko přehnala silná bouře s
> přívalovým deštěm. Nejvíce postiženy byly vesnice kolem řeky Svitavy a
> Sloup

Na znojemsku od pátku, kdy se zlepšilo počasí, pěkně meduje akát. Odhaduji denní přínosy u silných včelstev na 5-10 kg. Akáty už hnědnou a vypadá to, někdy od středy do pátku bude konec.

To by mne taky zajímalo - asi to dělám moc husté: 4kg cukru a 1kg medu na
tři ohřevy v troubě - od míchání jsem si obnovil zranění krční páteře.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
----- Original Message -----
From: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 26, 2000 9:13 PM
Subject: Těsto


Někde jsem četl o jednoduchém způsobu výroby medocukrového těsta-

do plastového barelu se nasype cukr, zalije se medem a postaví se na slunce.
Takto se má během snad 14 dnů vytvořit těsto i bez míchání.

Slyšeli jste o tom?



Pol


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 12.5.2003

Někde jsem četl o jednoduchém způsobu výroby medocukrového těsta-

do plastového barelu se nasype cukr, zalije se medem a postaví se na slunce. Takto se má během snad 14 dnů vytvořit těsto i bez míchání.

Slyšeli jste o tom?



Pol

To je fajn!
Jsem západním směrem cca 10-15 km. Moje holky tam sice nedoletí, ale mohla by tady být podobná situace. Nějaká snůžka je, zdroj jsem nezkoumal.
Ať to bzučí!!!

Srdečně Vás zdravím.
Před několika málo hodinami se přes Blanensko přehnala silná bouře s
přívalovým deštěm. Nejvíce postiženy byly vesnice kolem řeky Svitavy a Sloup
v Moravském Krasu.
Já jsem vyjel ve 12 hodin ke včelkám, které jsou u vesnice Žďár. Slunečno,
dusno. Včelky něco tušily. Nebyly nějak bodavé, ale "letový provoz"
minimální. Kolem 13.30 začaly blesky, taktak jsem stačil úly zadělat. Sám
jsem se schoval pod schodiště (včelnice je u vodárny - osamocený objekt u
lesa). Bouře byla silná, stejně jako déšť, z cesty byla řeka. Takový vítr
jsem snad ještě nezažil... 2,5 hodiny jsem čekal, než přestalo pršet a dalo
se vylézt. Co jsem uviděl mě překvapilo: úly mám pod malým svahem pod
polem. Kroupy (velké jako půl palce), které donesla voda z pole se zadržely
za úly (asi fungovaly jako hráz), dva úly byly převrácené, další 4 byly do
půli (asi 75 - 90 cm) zasypané naplavenými kroupami. Dna byly plné bahna.
Tak jsem převrácené úly přenesl a postavil, lopatou odházel kroupy od
zbylých úlů. Necítil jsem nohy, asi 3/4 hodiny jsem vlastně stál v
ledu.Zítra to musím dát do pořádku.
Škody nebudou tak hrozné jak to zprvu vypadalo, doufám. Zato lidi ve Sloupě
jsou na tom mnohem hůř (kdo jste viděl TV noviny...).
A ještě pro zajímavost: dojel jsem domů (asi 3,5 km vzdušnou čarou) a byl
sotva pokropený prach na silnici.

Krásné počasí přeje

Jose

Zdravim vespolek

Na stranku http://gw.dup.cz/vcelam

je pridan odkaz na chovnou stanici kranskych matek.
presne URL je <http://gw.dup.cz/vcelam/st_index.html>

Stranka je jeste ve velmi rozpracovanem stavu a rada udaju se bude menit a
doplnovat, prosim proto o shovivavost pri posuzovani. V tomto pripade jsem
ale dal prednost rychlosti, protoze sezona zacina.

Jeste upozorneni pro pripadne zajemce, chovatelka zatim nema moznost
prijimat objednavky mailem, takze vyuzijte telefon. Kontaktni udaje jsou v
poradku.

Chci tim reagovat na obsahlou diskusi o matkach a chvu, ktera zde probehla
a malinko prispet cele nasi veci - vcely&internet.

Zdravi PP.

údaje z Veselého: Včelařství:

matka 180-260mg
trubec 200-260mg
dělnice 100mg
(tj. 1kg dělnic= 10 000)


Ovšem v roji to bude zcela jiné, jelikož tě odnese medu co včely
unesou.

Jirka


Dne 26 May 03, v 9:09, Veselý Emanuel Ing. napsal(a):

> Nemáte někdo odkaz někam, kde by byly takové údaje jako váhy včely, matky, trubce, případně kolik spotřebuje potravy, jak rychle letí, velikosti buněk, tolerance, a podobné. Nemůžu to najít.
> Mám 3.5 kg roj a zajímalo by mě, kolik je tam asi včel.
> Díky Eman

No já bych řekl že tam matka bude, jen ještě neklade.

Dle literatury (Veselý) matka po oplození začne klást po 5-17 dnech,
většinou tedy nečekej že by se plod objevil dříve než 14 dní po
vylíhnutí matky.

Pokud by tam byly trubčice, už bys od nich našel vajíčka.
Moje zkušenosti s trubčicemi jsou tedy podstatně horší, pokud jsou ve
včelstvu trubčice, zlomím nad ním hůl, níkdy se mi s tím nic
nepodařilo, akorát to bylo vždycky spoustu práce k ničemu. Pokud tam
přidáš matku, spolehlivě ji zlikvidujou. Z přeletáku přeletěly bez
problému i trubčice - pravda, nenosil jsem to nijak daleko...
Jediné co by na ně možná mohlo platit jsou tyčinky s mateří látkou
(bylo o nich tuším v překladech), ale to se dělá jen v US a já tedy
pro takovéhle nevyzkoušené novinky moc nejsem.

Jirka Liška



Dne 26 May 03, v 7:40, Kristl Pavel napsal(a):

> Přátelé,
> v jednom včelstvu jsem nenašel žádný plod ani vajíčka. Včely cosi nosí, nechovají se nijak vyjímečně. Přidal jsem rámeček s plodem (otevřený, zavřený i vajíčka na jednom plástu) a teď po týdnu žádná reakce. Matečník nenarazily. Matku jsem neobjevil ani při zevrubné prohlídce. Předpokládám, že
je ve včelstvu buď trubčice nebo neoplodněná matka, která ještě neklade, ale nemůžu ji objevit.
> Myslím, že už se tady o tom diskutovalo, ale nějak mi to uniklo.
>
> Přidal jsem rámeček s vajíčky. Za týden se uvidí. Pokud po týdnu nebude matečník, chci vyzkoušet:
> Přenést úl jinam, na jeho původní místo dát do nástavku oddělek. Včely z původního úlu přenést o kus dál, na plachtu omést včechny včely z rámečků a nástavky bez včel vrátit na původní místo na nástavek s oddělkem.
> Jednou jsem se takhle trubčice zbavil.
> Máte, prosím, někdo nějakou konstruktivní připomínku?
> Děkuji,
> Pavel

Presné údaje sú v knihe od Valenta Čavojského: "Včelárstvo"

Matej

V jedné vesnici u Pardubic, kde vždy byla poslední roky cena ze dvora 60 Kč,
se dnes nabízí med za 90 Kč. Myslím, že to odpovídá situaci. V Praze to bude asi vyšší.
Kdo půjde příliš pod cenu, tak ho velmi rychle vykoupí.
Eman

:>-----Original Message-----
:>From: Vlasta [mailto:v.zemanek/=/post.cz]
:>Sent: Monday, May 26, 2003 12:45 PM
:>To: Včelařský mailing list
:>Subject: poptávka medu
:>
:>
:>Cena medu na Třeboňsku 68,- kč za 1kg. Chlapi na tržišti
:>letošní med za
:>100,- kč.
:>

Cena medu na Třeboňsku 68,- kč za 1kg. Chlapi na tržišti letošní med za 100,- kč.

A opravdu to jsou vlastní trubci ve smyslu příbuznosti ??
Trubci jsou přece velmi přelétaví a pokud dostanou krmení tak je jim jedno
kde bydlí :-)) ?
Nikdo jim nebrání při příchodu i odchodu. Vrátí-li se do stejného včelstva a
nebo sousedního je to všem zůčastněným srdečně jedno. A že říjní trubci cítí
kde je, nebo bude neoplozená matička, na tom bych neviděl nic divného.
Zaručeně přilétají z širokého okolí a čekají na svou příležitost. :-)))
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Ked som
> pracu skoncil a ul zatvoril bol som prekvapeny kolko trubcov poletuje
okolo
> ula. Bolo priam evidentne, ze postradali prave ten plast s matecnikom,
> ktory som im zobral. Poletovali okolo a boli velmi rozrusene. Skor sa teda
> priklanam k nazoru, ze matka je oplodnovana hlavne vlastnymi trubcami.

Zhodou okolnosti som vcera otvoril vcelstvo, kde prebieha ticha vymena matky. Natiahnute tri krasne matecniky na dvoch plastoch a starej matky nikde (najprv som zapochyboval, ci ide vobec o tichu vymenu). Vzal som teda jeden plast s matecnikom + dalsie dva plodove a urobil odlozenec. Ked som pracu skoncil a ul zatvoril bol som prekvapeny kolko trubcov poletuje okolo ula. Bolo priam evidentne, ze postradali prave ten plast s matecnikom, ktory som im zobral. Poletovali okolo a boli velmi rozrusene. Skor sa teda priklanam k nazoru, ze matka je oplodnovana hlavne vlastnymi trubcami.

peter

U roje jsou vcely nasate medem k prasknuti, pocita se 8500 vcel na
jeden kilogram. Josef

> -----Original Message-----
> From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Monday, May 26, 2003 9:09 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Kolik váží včela?
> Importance: Low
>
>
> Nemáte někdo odkaz někam, kde by byly takové údaje jako váhy
> včely, matky, trubce, případně kolik spotřebuje potravy, jak
> rychle letí, velikosti buněk, tolerance, a podobné. Nemůžu to
najít. > Mám 3.5 kg roj a zajímalo by mě, kolik je tam asi včel.
> Díky Eman
>

--
Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/

V knihách píší: 1kg včel = 10 tisíc včel. Na ostatní věci bych musel nakouknout do chytrých knih. Už jsem to kdysi viděl, ale nemám potřebu si to pamatovat. Možná by to mohlo být na CD včelařská encyklopedie. Ale to jsem si ještě nepořídil.
Pavel

> -----Original Message-----
> From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Monday, May 26, 2003 9:09 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Kolik váží včela?
> Importance: Low
>
>
> Nemáte někdo odkaz někam, kde by byly takové údaje jako váhy
> včely, matky, trubce, případně kolik spotřebuje potravy, jak
> rychle letí, velikosti buněk, tolerance, a podobné. Nemůžu to najít.
> Mám 3.5 kg roj a zajímalo by mě, kolik je tam asi včel.
> Díky Eman
>

Nemáte někdo odkaz někam, kde by byly takové údaje jako váhy včely, matky, trubce, případně kolik spotřebuje potravy, jak rychle letí, velikosti buněk, tolerance, a podobné. Nemůžu to najít.
Mám 3.5 kg roj a zajímalo by mě, kolik je tam asi včel.
Díky Eman

Přátelé,
v jednom včelstvu jsem nenašel žádný plod ani vajíčka. Včely cosi nosí, nechovají se nijak vyjímečně. Přidal jsem rámeček s plodem (otevřený, zavřený i vajíčka na jednom plástu) a teď po týdnu žádná reakce. Matečník nenarazily. Matku jsem neobjevil ani při zevrubné prohlídce. Předpokládám, že je ve včelstvu buď trubčice nebo neoplodněná matka, která ještě neklade, ale nemůžu ji objevit.
Myslím, že už se tady o tom diskutovalo, ale nějak mi to uniklo.

Přidal jsem rámeček s vajíčky. Za týden se uvidí. Pokud po týdnu nebude matečník, chci vyzkoušet:
Přenést úl jinam, na jeho původní místo dát do nástavku oddělek. Včely z původního úlu přenést o kus dál, na plachtu omést včechny včely z rámečků a nástavky bez včel vrátit na původní místo na nástavek s oddělkem.
Jednou jsem se takhle trubčice zbavil.
Máte, prosím, někdo nějakou konstruktivní připomínku?
Děkuji,
Pavel

Př. Kolomý matečníky s dřevěnou podložkou pouze pověsí mezi rámky za rohy podložky (pdložka je úhlopříčně). Nebo druhá varianta - vmáčkne čtvereček do spodní části plástu. Aspoň takto to prezentoval, když jsem u něj byl na exkurzi.
Pavel

> Používáte někdo podobné matečníkové misky jako př. Kolomý -
> tzn.- dřevěný čtvereček, na kterém je přilepená vosková miska?
> ... Jak se potom naražený matečník připevní k plástu?

Jedna se o les za Nezovicema smerem na Karlov. Dnes jsem tam byla a o
tom ze meduje není pochyb. Je to parada, mame vcely v lese a tak to
alespon nemají daleko do prace :-) Zdraví Dorotka

Zdravím všechny
Taky používám plastové kbelíky s výkem. Mám je z pekárny, kde v nich nakupují marmeládu a podobně. Jsou ale malé, mají objem 10l. Je s nimi snadná manipulace vejde se do nich 13 - 14 kg. Používám je pro skladování medu pro vlastní potřebu. Je pravda, že vštší množství bych takhle neukládal.
Ať to bzučí.

Pro letošní (2003) aktualizaci seznamů členů ZO (ÚV) ČSV v souvislosti s vyplácením "dotací" není centrálně řešena otázka vhodnosti programu pro počítačové zpracování!
Kdy bude přiděleno REGISTRAČNÍ ČÍSLO CHOVATELE?
Pomáhá počítačová varianta evidence? Jaký program používáte?

Dušan

Jsem pár km od Milevska. Tak by mne zajímalo v které lokalitě byl pozorován let včel do lesa. "Pokud to není tajné". Je pravda, že včely při návratu do úlů "padaly" pod česna. Obě váhy mám mimo provoz, takže nemohu blíže hodnotit.

Já jsem to délal následovně dvě slabá včelstva jsem spojil ve
dvojmatečné tak, že jsem mezi nádstavce vložil mřížku. Obě matky pak
rychle zakladly oba Pak jsem z každého zase jednu matku odebral a
vytvořil nový odělek a nasadil medníky Dnes mám z původních šestnácti
deset silných a pět oddělků. Říká se tomu způsobu brigáda.

Pepan

-----Original Message-----
From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
Sent: Thursday, May 22, 2003 12:07 PM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Řepka 2003
Importance: Low

:>žádné, rozhodl jsem se pro spojování.
:>Pavel
Taky mě to napadlo, ale nemám zkušenost jak to v tuhle dobu nejlíp
udělat.
Eman

Používáte někdo podobné matečníkové misky jako př. Kolomý - tzn.- dřevěný čtvereček, na kterém je přilepená vosková miska?

Jak se vám to osvědčilo?

Jak se potom naražený matečník připevní k plástu?

Pol

náadstavkové včelařství

T.zv. ostrost se ovlivnovana mnoha ciniteli. Pro posuzovani teto
vlastnosti - jako ostatne pri jakemkoliv porovnavani - musime
zajistit stejne podminky pro vsechny subjekty. mam na zahrade
misto, kam mohu dat jakekoliv vcelstvo a behem velmi kratke doby
jsou z nich nejvetsi zurivci. Tak tam nic nedavam. Vlastnosti
matky samozrejme jsou dulezite, ale nejsou samospasitelne.

Josef

Je možné, aby přidáním zaručeně mírné matky (rozkladená,
výběrová) do včelstva, které bylo původně velice "ostré"
se ona "ostrost" přenésla na včelstvo takto vzniklé?
(po výměně generací původních včel)
Tedy může z toho takto vzniknout včelsvo "ostřejší"?
Ovlivní prostředí kam matku přidám včelstvo takto vzniklé?
Asi jedině feromonem původní "ostré" matky, který by se uchoval v
původních plástech.
Co vy na to?

Přijemný den, zdraví a pohodu ;o)
Pavel Strnad


--
Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/

Je možné, aby přidáním zaručeně mírné matky (rozkladená, výběrová)
do včelstva, které bylo původně velice "ostré"
se ona "ostrost" přenésla na včelstvo takto vzniklé?
(po výměně generací původních včel)
Tedy může z toho takto vzniknout včelsvo "ostřejší"?
Ovlivní prostředí kam matku přidám včelstvo takto vzniklé?
Asi jedině feromonem původní "ostré" matky, který by se uchoval v původních
plástech.
Co vy na to?

Přijemný den, zdraví a pohodu ;o)
Pavel Strnad