Včelařská konference

Obávám se, že paní kecala. Česká obchodní inspekce by asi naopak prudila po
stížnostech zákazníků na omezování volného prodeje - nákupu :-)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 14, 2008 10:44 AM
Subject: RE: Cukr 12,90


> Pracovní postup při limitovaném nákupu:
> http://sroll.net/pellmell/cukr/cukr.html
> Pepa
>
>

Pekny :-) Me se ted povedlo v tescu platit 60kg 6x :-) Nevsim sem si limitu
ale pani na kase byla natolik slusna ze mi nabidla dve variany bud platit po
deseti a nebo vratit :-))

Do nedavna nebyl problem s limitem (cerven, cervenec) ani v tesku ani v
kauflandu - pani rikala ze coika prudi.....

T.H.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3356 (20080814)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Někdo udělá něco desetkrát nebo dvakrát u 5 včelstev nebo 5 x u 10 včelstev
a včely se vždy chovají stejně. Tak usoudí a píše v tom smyslu, že se včely
chovají takhle vždy. Jenže tady platí statistika, jednotlivé včelstva jsou
pořád ještě geneticky různorodé a podmínky taky nikdy nejsou úplně stejné.
Desetkrát včely udělají totéž, po jedenácté z neznámých důvodů to udělají
jinak. Nebo 20x a po dvacáté prvé jinak. Nebo 50x a po padesáté prvé jinak.

Dva předchozí roky bylo jedno, jestli se včely usadí ve spodním nebo horním
nastavku, a jaká je v úle mezera, v těch mírných zimách každé včelstvo
dokázalo přejít k zásobám. Bude taková zima i letos? Když dle mého
skromného odhadu je taková mírná zima s obdobími mrazu ne delšími než 14
dní, necelý měsíc v průměru jen každý třetí rok. Vědět tak dnes, jaká bude
za půl roku v zimě zima, to by se ušetřilo práce a dalšího.


R. Polášek

Přátelé ze Skandinávie, Grónska, Islandu a přilehlých oblastí,....
-----------------
A/ Přátelé za polárním kruhem asi nemají památečné úly s několikacentimetrovou mezerou mezi plodištěm a medníkem.

B/ Včely jsou inteligentní a lecos si uspořádají sami. Občas ale příroda a selekce vyberou ty tupé, co si to nepřipraví dobře.

Párkrát jsme zažil, že včely jsem vymetal z horního nástavku a mnoho zásob bylo pod nimi. To u Brennerů.
U Langstrothů jsem zažil, že nepřešly do horního nástavku.

Ve Včelařství bylo popsáno jedno měření -počítání a vážení hladem uhynulých včelstev. Ten pokus se mohl konat jen proto, že se jednalo ovčely málo inteligentní ze střední Evropy a taky si nevynosily zásoby nahoru. A taky se jednalo o úzký rámek.

Souhlasím ale, že v nástavkovém úlu na dlouhém rámku s dostatkem zásob by silné včelstvo na dobrém díle nemělo mít problémy. Některá včelstva ovšem občas nesledují tuto konferenci, nečtou odbornou literaturu a doplatí na to:-)

Karel

máte někdo nějaké,zkušenosti,info,obrázky,...
-----
Ten pan Kašpar měl uteplené úly?

Já s tím laboroval, ale u neuteplených s dostatečným prostorem jsem zjistil, že včely nechaly vodu na folii být.

Udělal jsem si očkové krmítko. Pokud bych měl někdy dodávat vodu, vrátím se k tomu.
Nenaruším prostor a mají to přímo do středové uličky v horním nástavku.

Vzal jsme malou Petku od dětské limonády (cca2dcl). Do víčka udělal díru o něco menší než trubička z plastu. Tu jsem tam narval a na konec jsem nacpal kousek molitanu.
A nasadil pomocí drátku jako napaječku na klec pro křečky atd. Do očka. Pokud by to někdo chtěl zkoušet, navedu jej do instalatérství pro kousek izolace na trubky, šikmo seříznout, nahoře ucpat a má to zateplené.

Dělal jsem to v době, kdy jsme experimentoval s vytápěním.
Včely braly asi tak 2dcl denně.

Při prohlídce stropem jsem ale zjistil:
Nenapájená včelstva měla na stropě sucho. Napájené mělo na folii loužičky.
Nevím jestli jsem to vyhodnotil správně, ale usoudil jsem, že mají vody příliš a přestal s tím, jak včely začaly běžně létat. Zázrak jsme nepozoroval.

V té době vycházely ve Včelařství články doc.Ptáčka o objevech ve včelařství a jeden popisoval objev závislosti hygroskopičnosti medu na teplotě.

Proto se ptám, jestli to byly uteplené úly. V neuteplených a nezužovaných si myslím, že je vlhka dost. Ale pokud udělá někdo dobrý pokus, rád se nechám přesvědčit.

Karel

Přátelé ze Skandinávie, Grónska, Islandu a přilehlých oblastí, neznáte internetovou adresu na včelařskou konferenci v ČR?:)
Žiji v ČR a zatím jsem nepoznal vaši obavu, že by byla taková zima, že by včely nepřešly za zásobami přes mezeru nebo se jinak nedostaly k zásobám.
V tuhé zimě včely přijímají minimum potravy a vždy je v zimě dostatek teplejších období kdy včely přejdou přes mezeru k zásobám (musí být dostatek zásob). V těchto teplejších obdobích včely vykonávají prolety a i vždy se dostaly k zásobám. Taky v těchto teplejších obdobích se včely vydávají ke stropní fóli pro vodu a překonávají tak vzdálenost cca 25 cm. Mezera mezi nástavky (2 cm) pro ně nic neznamená.
Pokud je včelstvo dobře zakrmeno, tak si včelstvo zásoby uloží podle potřeby a nepamatuji zimu, kdy by se k zásobám nedostaly. Včelařím v nadmořské výšce 600 m n.m. vé středu ČR.

Já bych se hlavně zeptal, kdo z nástavkářů má rámky 39x30, jestli zimuje ve
dvou nastavcích nebo v jednom nastavku a jaké má zkušenosti. Co jsem slyšel
z ohlasů v diskuzi, běžně se v nastavcích zimuje v jednom nastavku s rámky
45x30 nebo 42 x 30, ( z hlavy přesné rozměry neznám) protože 10 takových
rámků už dává dostatečný prostor. O rámku 39 si nejsem tak jistý. Co se
týká překlenutí mezery mezi rámky 39x30, připomínám, že pokud mají včely
zůstat sedět dole, musí se nějak dosáhnout toho, aby zásoby v rámcích nad
sezením zimního chumáče sahaly až k spodní loučce rámku. Pokud tam bude
mezera, třeba jen 5 -10 centimetrů prázdných buněk, včelstvo je v mrazu
nepřejde a uhyne dole hladem. taky se může stát, že přejde jen část
včelstva a část uhyne. Jestli bude letošní zima stejná jako dvě poslední,
tak to je jedno, ale pokud ne.... Podle mého názoru je takový pruh prázdných
buněk bez zásob v zimě mnohem horší překážka než mezera nějaké dva
centimetry mezi rámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 14, 2008 10:46 AM
Subject: RE: Velka mezera mezi nastavky - zimovani


Tuto Pazderkovu metodu rozhodně nedoporučuji. Kdysi jsem takto postupoval,
ale včely v předjaří (tedy matka) tyto proužky velice ochotně zaklade. při
jarní prohlídce se pak tento plod trhá atd.
Lepší je vložit několik latěk napříč rámky - jakási "šplhadla". Stačí tak 3
až 4. Na jaře se pak prostě odstraní. Jinak hrozí odtržení včelího chomáče
od zásob, pokud jsou silné déletrvající celodenní mrazy. V posledních letech
byly velmi mírné zimy, ale ví někdo, jaká zima bude letos?
Pepa

Tuto Pazderkovu metodu rozhodně nedoporučuji. Kdysi jsem takto postupoval, ale včely v předjaří (tedy matka) tyto proužky velice ochotně zaklade. při jarní prohlídce se pak tento plod trhá atd.
Lepší je vložit několik latěk napříč rámky - jakási "šplhadla". Stačí tak 3 až 4. Na jaře se pak prostě odstraní. Jinak hrozí odtržení včelího chomáče od zásob, pokud jsou silné déletrvající celodenní mrazy. V posledních letech byly velmi mírné zimy, ale ví někdo, jaká zima bude letos?
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of G.Pazderka
Sent: Wednesday, August 13, 2008 3:13 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani

Zprominutím vymýšlíte a děláte kraviny. Jestli je problém s mezinástavkovou mezerou, tak udělat něco s úlem (rámkem) nebo je časem vyměnit. Jediný rozumný v tuto chvíly mne napadá - vzít nůž a nějaký rámek (souš) s plástem a nařezat proužky na propojení na plodiště s medníkem.Sundat medník, ümístit na hodní rámek do míst kladení vajíček buď po diagonále nebo rovnoběžně s horní loučkou. Na úl stačí tak pět až sedm propojení.

Fólii odstranit, zkontrolovat čistý přechod na zásoby popř. vhodnost plodové základny pro matku vpo slunovratu v prosinci.
..........

tomas (141.113.85.22) --- 13. 8. 2008
Velka mezera mezi nastavky - zimovani

Mam mensi problem s jednim vcelstvem ve 2N jehoz ul ma velkou mezeru mezi nastavky. Je to pozustalost (utepleny 39x30 se dnem spojenym s prvnim nastavkem), ve ktere se vzdy zimovalo v 1N, letos jsem je nechal na 2 nastavkach (jako vsechny ostatni) a az pote jsem zjistil, ze ta mezera je fakt velka - mozna i vic jak 2cm.

Mam obavu, ze by na tom mohli v zime dojet.

Ploduji ve spodnim nastavku, ktery je pevne spojen se dnem, jinak bych to asi vyresil prehozenim nastavku abych dostal plodove hnizdo nahoru, pak bych je dokrmil.
Po vytoceni jsem nakrmil 8kg, takze ve 2N je dost zasob.

Zatim jsem zvolil opacny postup a mezi nastavky vlozil folii s otvorem u kraje nastavku, aby tam vcely mohly k zasobam.

Otazka zni: Prenosi si zasoby k plodisti kdyz jsou jakoby odriznuti od medniku? Me to pripada jako krmeni v hornim nastavku ale nevim jestli se na to muzu spolehnout ze jim take?
Myslim, ze takovou drobnou zkusenost, ze si zasoby prenosi uz mam ale nejsem si uplne jisty.

Druha varianta na kterou jeste asi trochu casu mam je prendat plodiste nahoru, a dokrmit, ale do toho se mi nechce.

Dalsi reseni krom vyrobeni noveho nastavku me zatim nenapada

Diky za rady, chtel tu drobnou chybicku (1cm :-) ) nejak elegantne napravit.

T.H.

> Pracovní postup při limitovaném nákupu:
> http://sroll.net/pellmell/cukr/cukr.html
> Pepa
>
>

Pekny :-) Me se ted povedlo v tescu platit 60kg 6x :-) Nevsim sem si limitu ale pani na kase byla natolik slusna ze mi nabidla dve variany bud platit po deseti a nebo vratit :-))

Do nedavna nebyl problem s limitem (cerven, cervenec) ani v tesku ani v kauflandu - pani rikala ze coika prudi.....

T.H.

Pracovní postup při limitovaném nákupu:
http://sroll.net/pellmell/cukr/cukr.html
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
Sent: Wednesday, August 13, 2008 9:07 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Cukr 12,90

V Hypernově. 5kg tašky. U nás bez omezení.

Karel

Udelal jsem si cesnove krmitko dle clanku ve vcelarstvi. Funguje to i na krmeni ale toho bych se bal kuli loupezi (ale urcite by to slo lehce vyresit - zabezpecit), zkousel jsem zjara davat vodu v sedmickovejch flaskach. Nektere braly jine nee.

To krmitko je jednoduche - dve sololitove desticky (15x15 - ani ne - dle flasky), jedna s otvorem o neco menci nez je hrdlo flasky. Mezi sololit prijdou po obvodu - 3 stranach - laticky. 4 volna strana se zasune do cesna a tudy maj vcelky pristup - z teto strany jsou laticky delsi aby to v cesne drzelo.

Bude zalezet na typu dna. Mam vysoka dna s 2cm cestne po celym, takze u me nebyl problem

Foto bych mohl udelat, clanek bych asi mozna taky dohledal.


T.H.


> česnové krmítko
>
> máte někdo nějaké,zkušenosti,info,obrázky,...
>
> na jaře ho chci vyzkoušet a využít
>
> ..nedokážu si představit ,že bych měl další dekl(místo folie) na úl, s
> dírou na flašku ,na nástavkách venku,ale včely jsou na jaře nahoře a
> flašku maj pod nosem,ale potřebuji to jen minimálně ,po loňských úhynech,
> viděl sem včely p.kašpara ,které podněcuje vodou už brzo na jaře, je v
> důchodu ,má čas jim každej den dát flašku (sedmičku),síla takových
> včelstev je v už dubnu opravdu úctyhodná,jinak bych si pomohl oddělky ale
> letos to bylo jen o včelách a navíc mi       neznámí včelař několik odd. ukradl
>
>
>
>
>

česnové krmítko

máte někdo nějaké,zkušenosti,info,obrázky,...

na jaře ho chci vyzkoušet a využít

...nedokážu si představit ,že bych měl další dekl(místo folie) na úl, s dírou na flašku ,na nástavkách venku,ale včely jsou na jaře nahoře a flašku maj pod nosem,ale potřebuji to jen minimálně ,po loňských úhynech, viděl sem včely p.kašpara ,které podněcuje vodou už brzo na jaře, je v důchodu ,má čas jim každej den dát flašku (sedmičku),síla takových včelstev je v už dubnu opravdu úctyhodná,jinak bych si pomohl oddělky ale letos to bylo jen o včelách a navíc mi neznámí včelař několik odd. ukradl

Potom se někteří včelaří
> diví, že po vytočení se mu včely vyrojily, protože mřížku neumí používat.

Tady sem nechyt kdo ma tento problem??

> Při zimování mřížka není a mezera zůstává.

No prave ale u spatnych ulu (spis starsich - kde se predpokladalo zimovani v 1 N). Kdyz je materi mrizka v ramu, ktery ma rozmer vnejsiho rozmeru nastavku a polozi se na nastavek tak neni problem.


T.H.

Dodáním zvláště teplého roztoku se zvyšuje aktivita včel.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef <jozef.kurcina/=/ppg.com>
> Předmět: Lozenie po let??i
> Datum: 14.8.2008 07:09:55
> ----------------------------------------
> Včera večer po krmení včeličiek som zistil, že v dvoch úľoch sú včielky
> nejaké nepokojné - lozili dosť rýchlo po letáči. Je to normálne, alebo mám
> tam nejaký problém?
>
> Dik za odpoved
>
>
>

Včera večer po krmení včeličiek som zistil, že v dvoch úľoch sú včielky nejaké nepokojné - lozili dosť rýchlo po letáči. Je to normálne, alebo mám tam nejaký problém?

Dik za odpoved

> to jsou opravdu kraviny, stačí rámky pod oušky podložit na patřičnou výšku
>
> pepan
>

To je prave proc jdu s kuzi na trh - protoze nekdo je mnohem chytrejsi nez ja a poradi dokonalejsi a mnohem jednodussi reseni nez ja dokazu vymyslet. Jinak sem moh drzet klavesnici a nepsat a vyresit to posvem - myslim, ze i tak by si poradily.

Udelal jsem chybny predpoklad, proste me nenapadlo, ze v nastavkovym ulu bude mezera 2cm mezi nastavky - je to nejspis kuli mrizce ci co.

Pepane dik za super jednoduchy napad

a omlouvam se zas za nesmysli, mame tu ted rusno a jsou tu jine zajimavejsi temata :-))

Dik T.H.

A aby váš příspěvek byl víc k tématu o mezerách.

Díky

Radek Krušina

Zase jen stručně. Výrobci úlů počítají při včelaření s používáním mřížek. Mezera musí být taková, aby včela mohla po mřížce lozit. Některá včela lozí po mřížce než proleze, protože hledá širší díru atd. Tato překážka je určitá výhoda jen pro včelaře, ale ne pro včely. Potom se někteří včelaří diví, že po vytočení se mu včely vyrojily, protože mřížku neumí používat. Při zimování mřížka není a mezera zůstává.
Mřížky při včelaření nepoužívám, mezera minimální, protože úly i rámky si vyrábím. Tím, že nepoužívám horní a spodní široké loučky, včelám nezabírá prostor dřevo a mají více prostoru v úle. Na webu jsem měl pohled do úlu ze spodu, ale zase je tam jen rámek z obrázku a reklama, ale ukázka výroby rámku tam zatím zůstala.
B.V.

Inu ,informace je zbozi,ktere se take prodava.<
........

No co vím, tak se moc ma posledním sjezdu ČSV také moc nevytáhli, když tam nepustily vlastní a velmi iniciativní členy ČSV.
-----------
A co třeba takové informace k dotacím. To je zboží co se také dobře prodává:-)
Formuláře na poslední chvíli atd.
Asi proto, aby s tím obchodovali jen ti praví se ti leví nevpustili na sjezd.
Karel

Mam mensi problem s jednim vcelstvem ve 2N jehoz ul ma velkou mezeru mezi nastavky. Je to pozustalost (utepleny 39x30 se dnem spojenym s prvnim nastavkem), ve ktere se vzdy zimovalo v 1N, letos jsem je nechal na 2 nastavkach (jako vsechny ostatni) a az pote jsem zjistil, ze ta mezera je fakt velka - mozna i vic jak 2cm.

Mam obavu, ze by na tom mohli v zime dojet.
--------------------------------------------------------------

Je to naozaj menší problém, ktorý vyriešite preložením plodiskových plástov do medníka a opačne, plásty s malými zásobami do tradičného plodiska a doplňte zásoby.
Stavba úľov s uvádzaným rozmerom, bola prepracovaná so zaužívanou technológiou včelárenia, keď plodisko na zimu ostávalo dole, plásty z medníka sa odoberali a plodiskové plásty sa prekrývali povalovkami a preto medzera medzi plodiskom a medníkom väčšia. Zimovalo sa zákonite v jednej debničke a ešte sa aj zužovalo.
Pre včelstvo je priestor jednej debničky v uvádzanej miere dostatočný. Dobré včelstvo v zime zaujme v medziplástových uličkách max. 40% z celkového objemu úľového priestoru.

Vojtěch napsal:
>Mám takový dojem, že mezery máte někde jinde než v úle. Jen sleduji co Vaše včely všechno vydrží.
>Naposled jsem sahal do včel při posledním vytáčení. Jsou už zakrmené a mají klid.
>Pokud jdu kolem úlů, včely visí spokojené v podmetech, a mám je pořád pod kontrolou, nemusím na nic sahat, protože to vidím přes skla.
>Škoda, že je musím rušit při léčení. Při turistice po kraji jsem viděl v zahradě včely jak čistily medníky rozložené kolem včelína. Největší škodař je včelař!!
B.V.
.............

Příteli,
přeji vašim včelám spokojené visení.
Dokonce se jistě shodneme i na tom, že byhom byli raději, kdyby naše včely byly zdravé a nemuseli bychom je rušit léčením.
Ale pokud je to, co jste napsal, reakcí na můj příspěvek, asi by slušelo to víc rozvést.
Ať vím, kde mám ty mezery o kterých možná nevím, protože vím, že jich dost ještě jistě mám.

A aby váš příspěvek byl víc k tématu o mezerách.

Díky

Radek Krušina

Vojtěch:>Při turistice po kraji jsem viděl v zahradě včely jak čistily medníky rozložené kolem včelína. Největší škodař je včelař!!<
......

Tak to nejde o mezery ale o propastný rozdíl mezi včelařem a .. .

franta:>tajemnik MVDr Miloslav Peroutka CSc
Behem kongresu Apimondia bylo mozne navstivit vsechny prostory jednani.Jen do jednoho salu ac jsem se o to nekolikrat pokusil nepodarilo se dostat.Byl to sal,v nemz probihalo jednani obchodniku s medem.Inu ,informace je zbozi,ktere se take prodava.<
........

No co vím, tak se moc ma posledním sjezdu ČSV také moc nevytáhli, když tam nepustily vlastní a velmi iniciativní členy ČSV.

Mám takový dojem, že mezery máte někde jinde než v úle. Jen sleduji co Vaše včely všechno vydrží. Naposled jsem sahal do včel při posledním vytáčení. Jsou už zakrmené a mají klid.
Pokud jdu kolem úlů, včely visí spokojené v podmetech, a mám je pořád pod kontrolou, nemusím na nic sahat, protože to vidím přes skla. Škoda, že je musím rušit při léčení. Při turistice po kraji jsem viděl v zahradě včely jak čistily medníky rozložené kolem včelína. Největší škodař je včelař!!
B.V.

V Hypernově. 5kg tašky. U nás bez omezení.

Karel

To jste byl asi na návštěvě u nás. Používám na vosk ředidlo C6000. Obsahuje asi 40% toulenu a jiných velmi těkavých látek, takže se odpaří velmi rychle. Pro zpomalení zasychání přidávám druhý den po rozpuštění do 20% fermež. Nátěry provádím za slunného dne, vosk se dobře vsákne pod povrch a natrpí pak degradací UV zářením. Směs vytvářím v prázdné plechovce od barvy (fermeže). Našlapu ji zlomkami mezistěn asi 2 cm pod okraj. Zeliji do úrovně vosku ředidlem. Druhý den je z vosku vazelína, do které vmíchám trochu fermeže.
Detailně si můžete prohlédnout na mých stránkách
www.sweb.cz/jjvcela

Tomáš Heřman napsal:

>Zatim jsem zvolil opacny postup a mezi nastavky vlozil folii s otvorem u kraje nastavku, aby tam vcely mohly k zasobam.

>Otazka zni: Prenosi si zasoby k plodisti kdyz jsou jakoby odriznuti od medniku? Me to pripada jako krmeni v hornim nastavku ale nevim jestli se na to muzu spolehnout ze jim take?
>Myslim, ze takovou drobnou zkusenost, ze si zasoby prenosi uz mam ale nejsem si uplne jisty.
............

Pokud je mezera mezi nástavky, potom si myslím, že právě mezera mezi nástavky přiměje včely si zásoby přenést k plodu dolů, spíš než kdyby tam nebyla.
Přijde mi to, že mezera nad prostorem, kde je plodové hnízdo, nebo jakákoliv překážka v podobě folie nebo mateří mřížky, nedostavěných stavebních rámků, nezakladených plástů, apod. ovlivní u včel vnímání prostoru pro zimování.

Podle mé zkušenosti, když je nad plodištním nástavkem, nebo nástavky, takováto mezera, přiměje to včely ukládat zásoby pod tuto mezeru k plodu, dokud tam mají volné místo.

Využívám toho při krmení jak u zimování ve dvou nástavcích u nástavkových úlů 39x24, tak v budečácích v plodišti. Neoddělám před krmením mateří mřížku, nad mřížkou vynechám minimálně čtyři plásty pro vložení sklenic s prosakovacími víčky, ty ostatní plásty v medníku nad mřížkou proložím, pokud mám, třeba vystavěnými nezakladenými mezistěnami.
A krmím.
Ne najednou.
Většinou první dávka hned po medobraní 2 sklenice na 4 litry, jedna s krmícím víčkem, druhá s podněcovacím, aby to braly déle.
Koncem srpna, někdy ještě v září, podle potřeby dokrmím.

Tento nápad mám od jednoho starého pana včelaře, který jednou v době své nemoci nemohl zrušit medníky v budečácích a nechal jim je na zimu i s nasazenou mřížkou. A včely mu vyzimovaly vpořádku.

Vtip je zřejmě v tom, nedat jim všechno krmení v jedné dávce. To by asi něco uložili nad mřížku a zavíčkovali. Potom už by to dolů asi nestihly všechno dostat.

Tím mi odpadá starost o medníkové rámky. Včely se o ně starají až do podzimního ochlazení.

Možná je to trochu mimo dotaz, ale zkouším to už několik let, a zatím to funguje.

Radek Krušina

To byl asi úl přístupný zezadu, ta velká mezera je po mateří mřížce. Kdyby
to byly rámky 39x24, poradil bych jako nejlepší řešení po rámcích je prostě
přehodit do horního nastavku. Je to půlhodina až hodina práce a včelstvo je
zaopatřené až do jara, není téměř třeba nic kontrolovat a přehazovat a
vkládat nějaké můstky, které kolikrát včely ještě do zimy rozkoušou. U 39x30
váhám, jestli dva nastavky na sobě s rámky 39x30 není už příliš moc velký
prostor, hlavně pokud se nechá otevřené česno dole. Totiž později, jak by
upracované letní včely začaly postupně odcházet a zůstaly by zimní, jichž
je podstatně menší počet, bylo by v úlu hodně neobsazeného voští a to by
mohlo vyvolat loupež. Podobně by ale mohla vyvolat loupež ta fólie, která
odděluje horní a spodní nastavek, hlavně pokud by horní nastavek netěsnil a
propouštěl ven vůni plástů s zásobami. Pokud je v plodišti 10 - 12 rámků 39
x 30, já myslím, že klidně by se mohlo zimovat jen v plodišti, ta plocha je
dost velká, aby včelstvo bylo na zimu silné. Jinak myslím, že zásoby shora
dolů přenesou, určitě ty nezavíčkované, zavíčkované možná ne.
Takže já to vidím tak, dolů nacpat co nejvíc rámků, kolik se do toho
zadováku vejde a horní medníkový nastavek použít jen pro krmení. Přes zimu
upravit vratným způsobem jeden nastavek 39x24 na nastavek 39x30 a na jaře do
něho plásty 39x30 ze starého úlu přendat, přirozeným způsobem potom nechat
matku přejít do nastavků 39x24 a plástů 39x30 se potom po vylíhnutí plodu
zbavit.
Ale jinak by ani nebylo marné včelařit s 10 - 12 rámky 39x30 v plodišti
trvale a do medníku použít plásty 39x15 nebo dokonce 39x12, takové
uspořádání má taky svoje výhody.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomas" <herman.t/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 13, 2008 2:32 PM
Subject: Velka mezera mezi nastavky - zimovani


> Mam mensi problem s jednim vcelstvem ve 2N jehoz ul ma velkou mezeru mezi
> nastavky. Je to pozustalost (utepleny 39x30 se dnem spojenym s prvnim
> nastavkem), ve ktere se vzdy zimovalo v 1N, letos jsem je nechal na 2
> nastavkach (jako vsechny ostatni) a az pote jsem zjistil, ze ta mezera je
> fakt velka - mozna i vic jak 2cm.
>
> Mam obavu, ze by na tom mohli v zime dojet.
>
> Ploduji ve spodnim nastavku, ktery je pevne spojen se dnem, jinak bych to
> asi vyresil prehozenim nastavku abych dostal plodove hnizdo nahoru, pak
> bych je dokrmil.
> Po vytoceni jsem nakrmil 8kg, takze ve 2N je dost zasob.
>
> Zatim jsem zvolil opacny postup a mezi nastavky vlozil folii s otvorem u
> kraje nastavku, aby tam vcely mohly k zasobam.
>
> Otazka zni: Prenosi si zasoby k plodisti kdyz jsou jakoby odriznuti od
> medniku? Me to pripada jako krmeni v hornim nastavku ale nevim jestli se
> na to muzu spolehnout ze jim take?
> Myslim, ze takovou drobnou zkusenost, ze si zasoby prenosi uz mam ale
> nejsem si uplne jisty.
>
> Druha varianta na kterou jeste asi trochu casu mam je prendat plodiste
> nahoru, a dokrmit, ale do toho se mi nechce.
>
> Dalsi reseni krom vyrobeni noveho nastavku me zatim nenapada
>
> Diky za rady, chtel tu drobnou chybicku (1cm :-) ) nejak elegantne
> napravit.
>
> T.H.

to jsou opravdu kraviny, stačí rámky pod oušky podložit na patřičnou výšku

pepan
........

To může loučka narazit na medník zespodu. Takové Pražany nebo modifikace Univerzálů podle Pražana jsou dělané na dřevěnou vložku s mateří mřížkou, která se dává při "nasazování medníků" v dubnu či květnu. Standardizace z té doby(1950 - 1970) je pro nimrody s pár včelstvy dobrá. Osobně bych s něma udělal ale krátký proces.

to jsou opravdu kraviny, stačí rámky pod oušky podložit na patřičnou výšku

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani
> Datum: 13.8.2008 15:26:25
> ----------------------------------------
> > Zprominutím vymýšlíte a děláte kraviny. Jestli je problém s mezinástavkovou
> > mezerou, tak udělat něco s úlem (rámkem) nebo je časem vyměnit. Jediný
> > rozumný v tuto chvíly mne napadá - vzít nůž a nějaký rámek (souš) s plástem
> > a nařezat proužky na propojení na plodiště s medníkem.Sundat medník,
> > ümístit na hodní rámek do míst kladení vajíček buď po diagonále nebo
> > rovnoběžně s horní loučkou. Na úl stačí tak pět až sedm propojení.
> >
> > Fólii odstranit, zkontrolovat čistý přechod na zásoby popř. vhodnost
> > plodové základny pro matku vpo slunovratu v prosinci.
> >> ..........
>
> No vidite to me nenapadlo. Ano je to ma kravina, nevyhovujici ul, mam takove
> posledni dva, pritom jsou to dle me seriove vyrabene uly ne zadne uly delane na
> kolene. Jeden je silne utepleny a druhy normalne (odhadem 2cm polystyren), jsou
> nastavkove 39x30, mylne jsem predpokladal, ze tam bude vcely mezera dodrzena,
> je dodrzen pouze slabe utepleneho. Takze ted premyslim ja z toho ven. Chtel
> jsem je vymenit ale je to jina ramkova mira (mam39x24) a patri mezi nejlepsi
> vcelstva.
>
> Diky moc za radu
>
>
> T.H.
>
>
>

> Zprominutím vymýšlíte a děláte kraviny. Jestli je problém s mezinástavkovou
> mezerou, tak udělat něco s úlem (rámkem) nebo je časem vyměnit. Jediný
> rozumný v tuto chvíly mne napadá - vzít nůž a nějaký rámek (souš) s plástem
> a nařezat proužky na propojení na plodiště s medníkem.Sundat medník,
> ümístit na hodní rámek do míst kladení vajíček buď po diagonále nebo
> rovnoběžně s horní loučkou. Na úl stačí tak pět až sedm propojení.
>
> Fólii odstranit, zkontrolovat čistý přechod na zásoby popř. vhodnost
> plodové základny pro matku vpo slunovratu v prosinci.
>> ..........

No vidite to me nenapadlo. Ano je to ma kravina, nevyhovujici ul, mam takove posledni dva, pritom jsou to dle me seriove vyrabene uly ne zadne uly delane na kolene. Jeden je silne utepleny a druhy normalne (odhadem 2cm polystyren), jsou nastavkove 39x30, mylne jsem predpokladal, ze tam bude vcely mezera dodrzena, je dodrzen pouze slabe utepleneho. Takze ted premyslim ja z toho ven. Chtel jsem je vymenit ale je to jina ramkova mira (mam39x24) a patri mezi nejlepsi vcelstva.

Diky moc za radu


T.H.

Zprominutím vymýšlíte a děláte kraviny. Jestli je problém s mezinástavkovou mezerou, tak udělat něco s úlem (rámkem) nebo je časem vyměnit. Jediný rozumný v tuto chvíly mne napadá - vzít nůž a nějaký rámek (souš) s plástem a nařezat proužky na propojení na plodiště s medníkem.Sundat medník, ümístit na hodní rámek do míst kladení vajíček buď po diagonále nebo rovnoběžně s horní loučkou. Na úl stačí tak pět až sedm propojení.

Fólii odstranit, zkontrolovat čistý přechod na zásoby popř. vhodnost plodové základny pro matku vpo slunovratu v prosinci.
...........

tomas (141.113.85.22) --- 13. 8. 2008
Velka mezera mezi nastavky - zimovani

Mam mensi problem s jednim vcelstvem ve 2N jehoz ul ma velkou mezeru mezi nastavky. Je to pozustalost (utepleny 39x30 se dnem spojenym s prvnim nastavkem), ve ktere se vzdy zimovalo v 1N, letos jsem je nechal na 2 nastavkach (jako vsechny ostatni) a az pote jsem zjistil, ze ta mezera je fakt velka - mozna i vic jak 2cm.

Mam obavu, ze by na tom mohli v zime dojet.

Ploduji ve spodnim nastavku, ktery je pevne spojen se dnem, jinak bych to asi vyresil prehozenim nastavku abych dostal plodove hnizdo nahoru, pak bych je dokrmil.
Po vytoceni jsem nakrmil 8kg, takze ve 2N je dost zasob.

Zatim jsem zvolil opacny postup a mezi nastavky vlozil folii s otvorem u kraje nastavku, aby tam vcely mohly k zasobam.

Otazka zni: Prenosi si zasoby k plodisti kdyz jsou jakoby odriznuti od medniku? Me to pripada jako krmeni v hornim nastavku ale nevim jestli se na to muzu spolehnout ze jim take?
Myslim, ze takovou drobnou zkusenost, ze si zasoby prenosi uz mam ale nejsem si uplne jisty.

Druha varianta na kterou jeste asi trochu casu mam je prendat plodiste nahoru, a dokrmit, ale do toho se mi nechce.

Dalsi reseni krom vyrobeni noveho nastavku me zatim nenapada

Diky za rady, chtel tu drobnou chybicku (1cm :-) ) nejak elegantne napravit.

T.H.

Mam mensi problem s jednim vcelstvem ve 2N jehoz ul ma velkou mezeru mezi nastavky. Je to pozustalost (utepleny 39x30 se dnem spojenym s prvnim nastavkem), ve ktere se vzdy zimovalo v 1N, letos jsem je nechal na 2 nastavkach (jako vsechny ostatni) a az pote jsem zjistil, ze ta mezera je fakt velka - mozna i vic jak 2cm.

Mam obavu, ze by na tom mohli v zime dojet.

Ploduji ve spodnim nastavku, ktery je pevne spojen se dnem, jinak bych to asi vyresil prehozenim nastavku abych dostal plodove hnizdo nahoru, pak bych je dokrmil.
Po vytoceni jsem nakrmil 8kg, takze ve 2N je dost zasob.

Zatim jsem zvolil opacny postup a mezi nastavky vlozil folii s otvorem u kraje nastavku, aby tam vcely mohly k zasobam.

Otazka zni: Prenosi si zasoby k plodisti kdyz jsou jakoby odriznuti od medniku? Me to pripada jako krmeni v hornim nastavku ale nevim jestli se na to muzu spolehnout ze jim take?
Myslim, ze takovou drobnou zkusenost, ze si zasoby prenosi uz mam ale nejsem si uplne jisty.

Druha varianta na kterou jeste asi trochu casu mam je prendat plodiste nahoru, a dokrmit, ale do toho se mi nechce.

Dalsi reseni krom vyrobeni noveho nastavku me zatim nenapada

Diky za rady, chtel tu drobnou chybicku (1cm :-) ) nejak elegantne napravit.

T.H.

Behem kongresu Apimondia bylo mozne navstivit vsechny prostory jednani.Jen do jednoho salu ac jsem se o to nekolikrat pokusil nepodarilo se dostat.Byl to sal,v nemz probihalo jednani obchodniku s medem.Inu ,informace je zbozi,ktere se take prodava.
______________________________________________________________

Zlatý český med!...i když někdy to taky stojí za to :-)

Jednatel OV Blansko-podekoval za velmi kvalitni vyber aktualnich tematu...(v casopisu Vcelarstvi)Jen tak dal !

Redaktor :Nebyli vsak jedini kdo chvalil.Cinnosti redakce se zabyvalo predsednictvo UV a vyjadrilo spokojenost s urovni casopisu.

tajemnik MVDr Miloslav Peroutka CSc
Behem kongresu Apimondia bylo mozne navstivit vsechny prostory jednani.Jen do jednoho salu ac jsem se o to nekolikrat pokusil nepodarilo se dostat.Byl to sal,v nemz probihalo jednani obchodniku s medem.Inu ,informace je zbozi,ktere se take prodava.

clen CSV franta

Zdánlivě to nesouvisí, ale potřebuji natřít voskem prkna, která ....
-----------------------------------------------------------
Vosk nastrouhám a drť rozpustím za studena v ředidle na syntetické laky (terpentýn).
Pepča

Nedovedu si to moc představit, k jakému účelu by bylo třeba prkna natřená
luxolem ještě natřít voskem. Luxol je venkovní nátěr, vosk je vnitřní.
Včelí vosk se za studena rozpouští tuším v toluenu nebo v ředidlech s
vysokým obsahem toluenu, ale nijak zvlášť dobře. Lepší bude asi rozpustit
vosk za tepla, při teplotě aspoň 50 st C. Za tepla by se měl rozpustit ve
všech organických rozpouštědlech, potom při ochlazení záleží na tom, kolik
tam toho vosku je, vznikají potom směsi konzistence tekuté až tuhé vazelíny.
Mírným ohřátím, třeba jen na slunci na teplotu 30 - 40 st C se takové směsi
ztekucují, takže nátěr musí být za mírného tepla. Moc vhodné není používat
na rozpouštění aceton protože má nízkou teplotu varu, okolo 65 st C, vhodný
je toluen nebo xylen jako kvalitní rozpouštědlo a s teplotou varu okolo 110
st C nebo kvůli menší zdravotní nezávadosti technické a lakové benzíny. Z
cenových důvodu bude asi nejvhodnější prakticky libovolné ředidlo asi kromě
těch vyráběných z odpadních ropných surovin a tudíž intenzívně dlouhodobě
páchnoucích. Ředidlo na syntetiku by mohla být dobrá volba.
Jinak ale vosk a luxol jsou vzájemně nesnášenlivé hmoty. Nátěr voskem může
kontrastně odlišit plochy natřené luxolem podle intenzity nátěru nebo
vsakování luxolu do dřeva a vzniklé fleky nebudou už žádným způsobem
opravitelné kromě ohoblování do hloubky. Luxol bych nechal pořádně
proschnout aspoň několik dní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 12, 2008 7:19 PM
Subject: Barvy


> Zdánlivě to nesouvisí, ale potřebuji natřít voskem prkna, která jsou již
> natřená Luxolem. Na exkursi u jednoho přítele v severních čechách jsem
> viděl, že nástavky natírá nátěrem z rozpuštěného vosku , ale již si
> nepamatuji , v jakém ředidle.Snad to byla syntetika. Nevíte někdo jaké
> ředidlo to používá, respektive jak na to? Radime, ty jsi odborník na barvy
> , co udělá to ředidlo s cca 2 dny zaschlým Luxolem ?

Zdánlivě to nesouvisí, ale potřebuji natřít voskem prkna, která jsou již natřená Luxolem. Na exkursi u jednoho přítele v severních čechách jsem viděl, že nástavky natírá nátěrem z rozpuštěného vosku , ale již si nepamatuji , v jakém ředidle.Snad to byla syntetika. Nevíte někdo jaké ředidlo to používá, respektive jak na to? Radime, ty jsi odborník na barvy , co udělá to ředidlo s cca 2 dny zaschlým Luxolem ?

> Je to zase spíše praxe z nízkonástavkového včelaření, ale co tak kolem
> pozoruji, nevidím v mezeře problém, když se část chumáče vytvoří v horním
> nástavku. Jestliže se tak nestane, stálo by za to v zimně udělat Farrarovu
> úpravu. Jakmile se včely odříznou od zásob nastanou problémy.

Asi ano. Ostatně i v zadováku na 39x24, když se plod přesune do medníku, tak
v pozdním podzimu a na začátku zimy je zimní chumáč sice zavěšen na horních
rámcích, ale většina včel je v mezeře a část včel je taky na rámcích
plodiště. I za prvních mrazů obvykle visí chumel včel do mezery. Teprve po
nějakém týdnu, když vyberou nějaké buňky se zásobami a postoupí nahoru,
visící včely zalezou mezi medníkové rámky do uliček.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 12, 2008 3:11 PM
Subject: Re: Moem zimova aj v medniku?


> Pokud se ale do rámků 39x24 dá na zimu jen 12 nebo
> 15 kilo cukru, takhle to udělat nejde, protože ty zásoby se vejdou do
horní
> poloviny medníkových rámků, spodní je, pokud včely zůstanou v plodišti,
> prázdná a vytváří překážku, kvůli které může včelstvo v zimě uhynout
> hladem.
>
> ______________________________________________________________
>
> Je to zase spíše praxe z nízkonástavkového včelaření, ale co tak kolem
> pozoruji, nevidím v mezeře problém, když se část chumáče vytvoří v horním
> nástavku. Jestliže se tak nestane, stálo by za to v zimně udělat Farrarovu
> úpravu. Jakmile se včely odříznou od zásob nastanou problémy.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

omlouvam se za zdanlive zcestny prispevek - odpovida na dotaz, ktery jsem vygooglil v teto konferenci a zdal se byti poslednim prispevkem datovanym k cervnu 2004...

treba tady:
http://plasticke-hmoty.rempo.net/plachty-pytle-plotoviny-site-sitoviny-zastineni/monofilove-sitoviny-site-do-oken-proti-hmyzu-technicka-sita-uhelon/
... tedy jestli Vas po 4 letech zajima odpoved...

Pokud se ale do rámků 39x24 dá na zimu jen 12 nebo
15 kilo cukru, takhle to udělat nejde, protože ty zásoby se vejdou do horní
poloviny medníkových rámků, spodní je, pokud včely zůstanou v plodišti,
prázdná a vytváří překážku, kvůli které může včelstvo v zimě uhynout hladem.

______________________________________________________________

Je to zase spíše praxe z nízkonástavkového včelaření, ale co tak kolem pozoruji, nevidím v mezeře problém, když se část chumáče vytvoří v horním nástavku. Jestliže se tak nestane, stálo by za to v zimně udělat Farrarovu úpravu. Jakmile se včely odříznou od zásob nastanou problémy.

S pozdravem...M. Václavek...

Mam je ve včelíně již několik let a vcelku s nimi dobře vycházím. V podstatě jsou dva nepříznivé stavy. Když poprvé otevřu dveře a dojde ke změně světelných podmínek, tak vyletí na stráž. Pokud zůstanu minutku schovaný za dvěřmi, tak se zklidní a už si mě nešvímějí. Jednou jsem na to zapoměl a dostal žihadlo. A pak je potmě rozuší světlo z lamby či z baterky.
U alergiků jse to ale vždy problém. Většinou jsou trvale vybaveni nějakými léky, které by mněli v době zvášeného výskytu vos a jiného podobného hmyzu mít vždy u sebe. Ale nelze vyloučit, že reakce je tak prudká, že si léky nestačí aplikovat.

Aby zásoby v rámku 39x24 sahaly až k spodní loučce, musí se do jednoho rámku
nacpat 2 - 2,5 - 3 kila zásob. Pokud je v plodišti a v medníku po 10
rámcích, je to 20 - 30 kilo cukru na včelstvo. Možná to je co k čemu v
nastavkových úlech, ale v zadovácích stačí na vyzimování takových 12 -
maximálně 15 kilo. Kdo dával víc, byl potom "cukrář", podstatnou část
prvního vytáčení na jaře tvořil cukr ze zimních zásob. Využít takové
množství přebytečných zásob na jaře k tvorbě oddělků nebo jinak se sice dá,
ale těch zásob nadbývá. Pokud se ale do rámků 39x24 dá na zimu jen 12 nebo
15 kilo cukru, takhle to udělat nejde, protože ty zásoby se vejdou do horní
poloviny medníkových rámků, spodní je, pokud včely zůstanou v plodišti,
prázdná a vytváří překážku, kvůli které může včelstvo v zimě uhynout hladem.
Udělat to jde u nízkých rámků, 15 cm vysokých, tam připouštím, že optimální
množství zásob stačí k zaplnění po spodní loučku, ale u rámků vysokých 24 cm
to je problém. Možná, pokud by to bylo v medníku 8 rámků 39x24, tam snad s
přihmouřenýma očima by to šlo ne ale pokud tam je 10 nebo 11 rámků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 12, 2008 1:37 PM
Subject: Re: Moem zimova aj v medniku?


> Zásoby jsou uloženy převážně mimo chumáč, když se nakrmí příliš brzo, v
> srpnu a potom se "zavře" úl a o včely se nestará.
> ____________________________________________________________
>
>
> Účel je mít co nejvíce zásob nad chumáčem. Pokud se zakrmí najednou během
> srpna při zimování v jenom prostoru nebo v plodišti převěšeném do medníku,
> zpravidla zásoby včely uloží převážně po stranách místa budoucího zimního
> chumáče, protože z této polohy jsou vytlačeny plodovou plochou. Pokud se
> nad plodem po medobraní nechá prázdný nástavek s soušemi a začne se hned
> krmit, aby se celé plodové těleso nepřesunulo nahoru, včely uloží zásoby
> převážně do horního nástavku ( tedy nad plod ), takže chumáč bude mít
zásob
> dostatek.
>
> ____________________________________________________________
>
> Pokud na stanovišti není
> žádná snůška, včely sice ke konci srpna, v září a později plodují velice
> málo, takže i spotřeba je malá, ale to plodování stačí k tomu, aby nad
> plodem zásoby vybraly.
> ____________________________________________________________
>
>
> Pokud jsou nad plodem slabé věnce medu, je to možné. Pokud je nad plodem
> většina krmiva, není třeba se toho obávat.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Zásoby jsou uloženy převážně mimo chumáč, když se nakrmí příliš brzo, v
srpnu a potom se "zavře" úl a o včely se nestará.
____________________________________________________________


Účel je mít co nejvíce zásob nad chumáčem. Pokud se zakrmí najednou během srpna při zimování v jenom prostoru nebo v plodišti převěšeném do medníku, zpravidla zásoby včely uloží převážně po stranách místa budoucího zimního chumáče, protože z této polohy jsou vytlačeny plodovou plochou. Pokud se nad plodem po medobraní nechá prázdný nástavek s soušemi a začne se hned krmit, aby se celé plodové těleso nepřesunulo nahoru, včely uloží zásoby převážně do horního nástavku ( tedy nad plod ), takže chumáč bude mít zásob dostatek.

____________________________________________________________

Pokud na stanovišti není
žádná snůška, včely sice ke konci srpna, v září a později plodují velice
málo, takže i spotřeba je malá, ale to plodování stačí k tomu, aby nad
plodem zásoby vybraly.
____________________________________________________________


Pokud jsou nad plodem slabé věnce medu, je to možné. Pokud je nad plodem většina krmiva, není třeba se toho obávat.


S pozdravem...M. Václavek...

uložit převážně nad plod ( v horním nástavku ). Rozhodně do horního patra
> nepřevěšujte plodové plásty, protože tím byste sice mohl docílit vytvoření
> chumáče v horním patře rovnou od začátku zimy, nicméně v tomto případě by
> zásoby mohli být špatně uloženy...převážně mimo chumáč. Je nutné mít
> mezipatrovou mezeru nejvýše 1 cm a plásty v horním nástavku dostavené až k

Zásoby jsou uloženy převážně mimo chumáč, když se nakrmí příliš brzo, v
srpnu a potom se "zavře" úl a o včely se nestará. Pokud na stanovišti není
žádná snůška, včely sice ke konci srpna, v září a později plodují velice
málo, takže i spotřeba je malá, ale to plodování stačí k tomu, aby nad
plodem zásoby vybraly. Kritický je potom teplý říjen a listopad. Souvisí
to ale taky s rozměrem rámku a s dalšími věcmi, někdy to nedělá v zimě
problémy, někdy ano. Je to problém spíše kratších rámků na teplou stavbu.
Nicméně tuto věc je nutné sledovat a v některých úlech je vůbec nejlepší
řešení prostě pár kilo v teplých dnech září a začátku října doplnit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 12, 2008 12:46 PM
Subject: Re: Moem zimova aj v medniku?


> Do konce měsíce zakrmte na plnou dávku ( 15 kg ). Včely by měli zásoby
> uložit převážně nad plod ( v horním nástavku ). Rozhodně do horního patra
> nepřevěšujte plodové plásty, protože tím byste sice mohl docílit vytvoření
> chumáče v horním patře rovnou od začátku zimy, nicméně v tomto případě by
> zásoby mohli být špatně uloženy...převážně mimo chumáč. Je nutné mít
> mezipatrovou mezeru nejvýše 1 cm a plásty v horním nástavku dostavené až k
> dolní loučce, jinak by hrozilo nepřejití chumáče nahoru za zásobami. Pokud
> to splnit nelze, doporučuji včelstva klasicky zazimovat v jenom patře nebo
> ( nechcete-li zužovat ) jako p. Turčáni: plodiště převěste do horního
patra
> a opět zazimujte klasicky...dvou-etapové krmení = dokrmení půlky dávky v
> září.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Nevím, v jakém to je úlu.
V zadovácích s rámky 39x24 já automaticky vyberu z medníku rámky s poslední
snůškou, vyhodím mřížku a do medníku přesunu rámky z plodiště s plodem a
matkou, přirozeně hlavně ty kvalitní. Je to sice pracné, ale včely potom
automaticky sedí na zimu v medníku. Možná tak jedny ze 100 se přestěhují
zpátky do plodiště. Není to ale bezpodmínečně nutné, je to možné provést v
době, kdy je zakrmena polovina, dvě třetiny zimních zásob a náchylnost ke
slídění a loupeži už při práci ve včelstvech tolik neobtěžuje, ( je kratší
den a je chladněji).. Klidně je to možné provést i kdykoliv v září, říjnu i
později, pokud včely sedí v plodišti a zásoby jsou nad nimi v medníku, vzít
jeden - 3 rámky s posledním plodem a matkou a přemístit je z plodiště nahoru
do medníku mezi plásty se zásobami. Takhle pozdě je potom ale nutné zkrmit
dalších 1 - 4 kila cukru, aby se doplnily zásoby v rámcích přemístěných
nahoru, protože za mrazu budou včely sedět právě na těchto rámcích a žít z
zásob na nich. Tam je ale problém, že takhle pozdě je už dost chladno,
takže z některých krmítek už včely cukr neodebírají. Kdysi strašně dávno,
když jsem to ještě v zadovácích nedělal, myslím, že tak polovina, 2/3
včelstev přešla sama nahoru do medníku, ostatní měly v zimě občas problémy.
V nastavcích to je jednodušší, mřížka je obvykle na dvou nastavcích s rámky
39x24, takže vyberu medníkový nastavek nad mřížkou a zruším ho a zbytek
nechám tak Maximálně v horním plodištním nastavku vyberu problémové rámky a
místo nich dám kvalitní. Ale co se týká nastavců, si nejsem zkušenostmi zas
tak moc jistý.
Jinak podle mého názoru je pro včely v zimě nepropustná ani tolik vyšší
mezera mezi rámky než těch 8 milimetrů, ale hlavně souvislé pásy buněk
nenaplněných zásobami. Párkrát jsem v zimě za mrazu, jednou byl dokonce
mráz - 15 st C, připojoval v zadováku oddělek ke včelstvu. Rámek po rámku
se včelami jsem vyndával z oddělku a strkal do plodiště pod zimující
včelstvo v medníku. Mezi rámky v plodišti a medníku byla mezera tak 3, s pro
hnutými loučkami 4 centimetry. Stačily dvě tři minuty v úlu, zimní chumáč z
oddělku se natáhl o několik centimetrů nahoru nad loučky, zimní chumáč
včelstva se prodloužil dolů a vylezl mezi rámky medníku a během pár minut se
obě včelstva za mírného hučení spojila. Problém je podle mně tehdy, když se
včelstvo usadí dole, nad plod do dolních rámků natáhne 3 - 5 kilo zásob a
zbytek, 10 - 15 kilo usadí pod strůpek do horní poloviny horních rámků. V
polovině prosince, jak začnou mrazy, má dole včelstvo takových 1 - 2 kilo
zásob, které během mrazů spotřebuje, ale přes pás prázdných buněk v spodní
polovině horních rámků nemá šanci se přesunout na zásoby nahoře. Pokud je ve
správnou dobu, když už dobírají spodní zásoby, +- týden, 14 dní obleva,
včely se přesunou na zásoby v horních rámcích, často ale se ztrátou, část
včel uhyne hladem. V nástavcích včelstvo usazené dole hyne méně často,
protože tam je zvykem dávat na úl více cukru, tudíž i když včelstvo sedí
úplně vespod, zásoby shora mohou sahat až ke včelstvu nebo jenom s malou
mezírkou, takže včelstvo na ně může přejít i za mrazu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jozef" <jozef.kurcina/=/ppg.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 12, 2008 9:14 AM
Subject: Moem zimova aj v medniku?


> Kolegovia včelári,
> rád by som Vás poprosil o radu:
> Po vytočení medu som odstranil mriežku a preto, že sa mi zdá že su to
silné
> včelstvá tak som nechal aj mednik s rámikami za predpokladu že matka
prejde
> hore a može klasť aj do mednika.
> Samozrejme hned som začal s krmenim už spapali 10Kg cukru.
> Ked tak citam na tejto konferencii tak mam obavi, že zásoby ostanu hore a
> chumač ostane okolo posledného plodu, čim by som mohol prisť o kvalitné
> včeličky. Urobil som dobre alebo co by ste mi poradili. Dakujem

Do konce měsíce zakrmte na plnou dávku ( 15 kg ). Včely by měli zásoby uložit převážně nad plod ( v horním nástavku ). Rozhodně do horního patra nepřevěšujte plodové plásty, protože tím byste sice mohl docílit vytvoření chumáče v horním patře rovnou od začátku zimy, nicméně v tomto případě by zásoby mohli být špatně uloženy...převážně mimo chumáč. Je nutné mít mezipatrovou mezeru nejvýše 1 cm a plásty v horním nástavku dostavené až k dolní loučce, jinak by hrozilo nepřejití chumáče nahoru za zásobami. Pokud to splnit nelze, doporučuji včelstva klasicky zazimovat v jenom patře nebo ( nechcete-li zužovat ) jako p. Turčáni: plodiště převěste do horního patra a opět zazimujte klasicky...dvou-etapové krmení = dokrmení půlky dávky v září.

S pozdravem...M. Václavek...

O ty kvalitní včeličky přijdeš tak jak tak neb teprve teď vychovávají zimní generaci. Včely ukládají zásoby vždy nad plod a plodují dole tak je to v pořádku v podletí Postupem zimy se dostanou na horu a na jaře se toto pak opakuje plod se posouvá dole a zásoby mají nad sebou Jen by nad nimi neměly zůstat prázdné rámy na zimu To platí pro nástavkové úly které však mají mezi nástavky správnou mezeru mezi patry, To je nejvýše 10mm, jinak by nastal problém. Včely připraví zimní hrozen podle nejmenšího profilu tak aby měly tvar koule výška pak nemá téměř žádný vliv

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 12.8.2008 09:12:50
> ----------------------------------------
> Kolegovia včelári,
> rád by som Vás poprosil o radu:
> Po vytočení medu som odstranil mriežku a preto, že sa mi zdá že su to silné
> včelstvá tak som nechal aj mednik s rámikami za predpokladu že matka prejde
> hore a može klasť aj do mednika.
> Samozrejme hned som začal s krmenim už spapali 10Kg cukru.
> Ked tak citam na tejto konferencii tak mam obavi, že zásoby ostanu hore a
> chumač ostane okolo posledného plodu, čim by som mohol prisť o kvalitné
> včeličky. Urobil som dobre alebo co by ste mi poradili. Dakujem
>
>
>

Kolegovia včelári,
rád by som Vás poprosil o radu:
Po vytočení medu som odstranil mriežku a preto, že sa mi zdá že su to silné včelstvá tak som nechal aj mednik s rámikami za predpokladu že matka prejde hore a može klasť aj do mednika.
Samozrejme hned som začal s krmenim už spapali 10Kg cukru.
Ked tak citam na tejto konferencii tak mam obavi, že zásoby ostanu hore a chumač ostane okolo posledného plodu, čim by som mohol prisť o kvalitné včeličky. Urobil som dobre alebo co by ste mi poradili. Dakujem

Kolegovia včelári,
rád by som Vás poprosil o radu:
Po vytočení medu som odstranil mriežku a preto, že sa mi zdá že su to silné včelstvá tak som nechal aj mednik s rámikami za predpokladu že matka prejde hore a može klasť aj do mednika.
Samozrejme hned som začal s krmenim už spapali 10Kg cukru.
Ked tak citam na tejto konferencii tak mam obavi, že zásoby ostanu hore a chumač ostane okolo posledného plodu, čim by som mohol prisť o kvalitné včeličky. Urobil som dobre alebo co by ste mi poradili. Dakujem

Kolegovia včelári,
rád by som Vás poprosil o radu:
Po vytočení medu som odstranil mriežku a preto, že sa mi zdá že su to silné včelstvá tak som nechal aj mednik s rámikami za predpokladu že matka prejde hore a može klasť aj do mednika.
Samozrejme hned som začal s krmenim už spapali 10Kg cukru.
Ked tak citam na tejto konferencii tak mam obavi, že zásoby ostanu hore a chumač ostane okolo posledného plodu, čim by som mohol prisť o kvalitné včeličky. Urobil som dobre alebo co by ste mi poradili. Dakujem

Určení optimálního počtu včelstev podle toho, co v lese roste je orientační.
Odhad se potom musí potvrdit několika lety včelaření, aby se vyloučil vliv
kolísání počasí, nebo třeba toho, že někde v doletu zrovna někdo vykácí pár
hektarů lesa a na pasekách se se na pár let rozroste kvetoucí buřeň, než to
zase zaroste mladými stromky. Jsou stanoviště, která medují nejlépe, když
jsou vlhké roky a stanoviště, která naopak medují nejlépe, když je víc
sucho. Vliv má dost věcí. Nebo třeba někde vznikne pár hektarová oblast,
kde se vyhlásí nějaká přírodní rezervace nebo kde se snaží hospodařit více
přírodním způsobem. Kolikrát se stává, že včelaři "naperou" vysoké počty
včelstev na zahrady, sice ty zahrady jsou blízko u lesa, ale včelstev je tam
na ten les strašně moc, zatímco o pár kilometrů dál třeba nějaká členitá
oblast třeba jen 500 x 600 metrů nebyla přeměněna v pole, je tam les a
nejsou tam žádná včelstva. 500 x 600 metrů je zhruba 30 hektarů lesa a pokud
je to jen trochu vhodný les, bývá tam snůšky pro nějakou desítku včelstev
dost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 11, 2008 11:23 AM
Subject: Re: Včely v hlubokém lese


> Já bych to neviděl tak černě. Po dostupnosti autem, což považuji za
> nejdůležitější pak bych volil jako další ukazatel přírodní vodu a
polostín.
> Rozhodně nestavět do stínu pod vysoké stromy. V předjaří nám vhodnost
ukáže
> brzy roztátý sníh oproti okolí. Pak bych vzal mapu a kružítko a udělal
bych
> podle měřítka kruhy 2, 4, 6 km a znovu zvažoval, co tam bude za pastvu. I
z
> 6 km navzdory literatuře dobrá včelstva dokáží natahat z řepky zajímavé
> výnosy. Nejlepší a nejvíc vypovídající je postavit tam zkusmo 3 včelstva a
> ona nám to poví nejlépe. Když jsem zakládal jednu včelnici v lese v
průseku
> pod v. vedením tak jsem si říkal tady nic velkého nemůže být, ale zkusím
to
> a ejhle není to vůbec špatné, navíc vloni u 2 výnos o kterém jsem vždy
snil
> a za 30 let včelaření ani ťuk. A posuďte: nad vysoké napětí, jižní
expozice
> bez stínu a kromě medovice bych řekl že tam musí být hlad a není. A další
> dvě včelnice, ani jedna není na úplně ideálním místě a výnosy vůbec ne
> špatné. Tak bych tam dál na zkoušku pár včelstev a ty to poví nejlépe na
> rozdíl od ukecaných teoretiků.
> Zdraví R. Stonjek

Pokud nemá někdo o kilometr dál třeba 30 včelstev, pak je nějaké zkoušení
dost zbytečné, včelstva výsledky zkreslí, případně stačí se zeptat. Krajina
notoricky známá jako dobrá pro včely bude v současné době s největší
pravděpodobností převčelená. Zase obecně nejen v polích, kde je řepka, ale i
v lese je obvykle největší nabídka sladiny v květnu, horší v červnu, ještě
horší v červenci a nejhorší z produkčních měsíců v srpnu. Dříve bývalo
považováno za normální stanoviště, kde byla poslední pravidelná snůška
vytáčená tak v polovině srpna, krmilo se teprve až potom. Dneska se začíná
považovat pomalu za běžné, když je poslední snůška v polovině července a za
normální taková stanoviště, kde se po polovině července musí včelstva
automaticky krmit, jinak by po odebrání medu trpěla hladem. Já myslím, že i
toto je důvod, proč se propaguje včasné krmení a zpracování zásob na zimu,
na mnoha stanovištích by bez krmení v té době včely měly hlad. Dříve bylo
zhruba 20 včelstev v zadovácích horní limit počtu včelstev pro zaměstnaného
včelaře, více prostě po práci nemohl stihnout obhospodařovat. Bylo potom
typické, že v zadovácích byla na stanovišti v květnu a červnu
několikanásobně krát větší nabídka sladiny než mohly taková včelstva využít,
v červenci a srpnu se to vyrovnávalo. Dneska takový včelař "nadělá" a
obhospodařuje v nástavcích klidně několik desítek takových včelstev, ostatně
nic jiného mu nezbývá, pokud si má prodejem medu přilepšit. Průměrné výnosy
se sice zvýšily, ale reálná cena medu klesla tolik, že za med ze stovky
včelstev dneska dostane reálně zhruba stejné množství peněz jako dříve
včelař dostal za 10x menší množství medu z 20 zadováků. Včelstva potom v
nastavcích plně využijí velkou květnovou nabídku, v červnu vyberou v okolí
kdeco, co nabízí sladinu a v červenci už jen paběrkují, případně trpí
hladem. Že jsou potom taková stanoviště převčelená, jaksi včelaře ani
nenapadne, díky květnu má větší průměr výnosu medu na úl než kdysi v
zadováku. Akorát se změnilo složení medu, jak dříve převládal ve snůšce
obvykle tmavý a chutný med z červencové, srpnové a částečně ještě červnové
snůšky, dneska převládají květové světlé medy a tmavý med se pomalu stává
raritou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 11, 2008 11:23 AM
Subject: Re: Včely v hlubokém lese


> Já bych to neviděl tak černě. Po dostupnosti autem, což považuji za
> nejdůležitější pak bych volil jako další ukazatel přírodní vodu a
polostín.
> Rozhodně nestavět do stínu pod vysoké stromy. V předjaří nám vhodnost
ukáže
> brzy roztátý sníh oproti okolí. Pak bych vzal mapu a kružítko a udělal
bych
> podle měřítka kruhy 2, 4, 6 km a znovu zvažoval, co tam bude za pastvu. I
z
> 6 km navzdory literatuře dobrá včelstva dokáží natahat z řepky zajímavé
> výnosy. Nejlepší a nejvíc vypovídající je postavit tam zkusmo 3 včelstva a
> ona nám to poví nejlépe. Když jsem zakládal jednu včelnici v lese v
průseku
> pod v. vedením tak jsem si říkal tady nic velkého nemůže být, ale zkusím
to
> a ejhle není to vůbec špatné, navíc vloni u 2 výnos o kterém jsem vždy
snil
> a za 30 let včelaření ani ťuk. A posuďte: nad vysoké napětí, jižní
expozice
> bez stínu a kromě medovice bych řekl že tam musí být hlad a není. A další
> dvě včelnice, ani jedna není na úplně ideálním místě a výnosy vůbec ne
> špatné. Tak bych tam dál na zkoušku pár včelstev a ty to poví nejlépe na
> rozdíl od ukecaných teoretiků.
> Zdraví R. Stonjek

Já bych to neviděl tak černě. Po dostupnosti autem, což považuji za nejdůležitější pak bych volil jako další ukazatel přírodní vodu a polostín. Rozhodně nestavět do stínu pod vysoké stromy. V předjaří nám vhodnost ukáže brzy roztátý sníh oproti okolí. Pak bych vzal mapu a kružítko a udělal bych podle měřítka kruhy 2, 4, 6 km a znovu zvažoval, co tam bude za pastvu. I z 6 km navzdory literatuře dobrá včelstva dokáží natahat z řepky zajímavé výnosy. Nejlepší a nejvíc vypovídající je postavit tam zkusmo 3 včelstva a ona nám to poví nejlépe. Když jsem zakládal jednu včelnici v lese v průseku pod v. vedením tak jsem si říkal tady nic velkého nemůže být, ale zkusím to a ejhle není to vůbec špatné, navíc vloni u 2 výnos o kterém jsem vždy snil a za 30 let včelaření ani ťuk. A posuďte: nad vysoké napětí, jižní expozice bez stínu a kromě medovice bych řekl že tam musí být hlad a není. A další dvě včelnice, ani jedna není na úplně ideálním místě a výnosy vůbec ne špatné. Tak bych tam dál na zkoušku pár včelstev a ty to poví nejlépe na rozdíl od ukecaných teoretiků.
Zdraví R. Stonjek

Umrela na bodnuti srsnem. Pozor na to alergici!

http://www.novinky.cz/clanek/146917-zena-zemrela-po-bodnuti-srsni.html

Pak je ještě třeba vybrat stanoviště. Aby vyhovovalo včelám - vhodné přírodní podmínky, včelaři - dostatečná dostupnost autem nebo vozíkem atd, aby byly včely chráněny před zvířecími škůdci - správné úly a ochrany a aby byly úly chráněné před lidskými škůdci - úly nebyly zdaleka vystavené na obdiv všem kdo jdou kolem toho lesa.
---------------------------------------------------------------

... a k tomu všetkému prístupný zdroj čistej vody.

Odborné knihy říkají, že jedno včelstvo spotřebuje za rok asi 90 kg sladiny
a
20 - 30 kg pylu. Za rok, to je asi od dubna po září, takže denně musí jedno
včelstvo jen pro sebe přinést v průměru asi půl kilogramy sladiny a nějakou
desetinu kila pylu. Teprve to, co donese navíc, jsou zásoby medu, které
potom může včelař včelám vybrat. V předjaří a na jaře včelstvo létá kvůli
nízkým teplotám do vzdálenosti 100 - 500 metrů, v létě až na několik
kilometrů, ale plně využitelné zdroje sladiny jsou do vzdálenosti kilometru
až dvou kilometrů od stanoviště včelstva. Z toho vyplývá, že v tom lese do
určitého okruhu od včelstva zdroje být musí, a to hlavně květy, medovice je
zdroj příliš nárazový a nestejnoměrný a týká se jen sladiny. A květena taky
musí být tvořena množstvím rostlin a dřevin, které kvetou postupně od
předjaří do srpna a září, aby byl jakž takž přínos sladiny a pylu stálý tak,
jak to včely potřebují. Tady se dostáváme na úživnost stanoviště. Pokud má
včelař malý počet včelstev, může být úživnost stanoviště dobrá, pokud počet
včelstev třeba zdvojnásobí, zečtyrnásobí, nemusí úživnost stejného
stanoviště stačit. Včelař má včely kvůli snůškám, to jsou obvykle krátká
období, týden, 14 dní, kdy kvete nějaká včelařská rostlina, které je v okolí
včelstev hodně. V té době přináší včelstvo až několik kilogramů sladiny
denně. Úživnost stanoviště se naopak projeví v době mezi snůškama, kdy zdroj
sladiny je jenom onen průměrný mix právě kvetoucích různých rostlin. Pokud
je stanoviště na svou úživnost převčeleno, včely mimo snůšku pravidelně
nedonáší ani zdaleka tolik, kolik spotřebují a med nashromážděný za
snůškového období ubývá. Případně pokud včelař med vybral, včely trpí hladem
a neplodují, takže rychle slábnou. Včelař, aby včely udržel a získal zároveň
med, med sice může vybrat, ale včely potom musí krmit cukrem. A to je velký
problém, jednak to spotřebuje množství času, jednak je problém zabránit, aby
se cukr nedostal do medu. Na dostatečně úživném stanovišti naopak nasbírané
medné zásoby po ukončení snůšky neubývají, nebo jen velice pomalu a pokud
včelař med vybral, včelstvo je schopno se ze stanoviště i nadále uživit a
pomalu hromadit další zásoby. Snad kromě dlouhodobého deštivého období nebo
něčeho podobného, tak jednou za 4 - 5 roků. Takže tady je hlavní zásada a to
přizpůsobit počet chovaných včelstev úživnosti stanoviště. Například
"průmyslové" husté smrkové monokultury, kde pod stromy je jen jehličí, je
pro včely poušť. Ale pokud by tam byly nějaké lesní průseky a cesty, kde by
se dalo počítat s nějakými kvetoucími rostlinami, případně je tam vysadit,
mohly by tam mít trvalé stanoviště řekněme dvě včelstva, za předpokladu, že
by v okruhu tak dvou kilometrů žádná jiná včelstva nebyla. Dvě včelstva už
stačí vyproduvat med tak pro rodinu. Hospodářský les, kde by vedle sebe
byly v nějaké mozaice husté smrkové monokultury a husté listnaté lesy, sem
tam doplněné nějakou pasekou, tam by se mohlo uživit 5 - 10, možná 20
včelstev. Nějaké neobhospodařované lesy, třeba v rezervacích nebo ve
vojenských prostorech, kde bývá pod stromy nedotčené bylinné hodně kvetoucí
patro, případně různé pralesy, kde je plno polomů zarostlých spoustou
kvetoucích rostlin, tam by se mohlo uživit na jednom místě i několik desítek
včelstev. Případně mít možnost bez omezení určovat, co na nejméně několika
hektarech lesa nasadit, mohl by to být přímo les pro včelaře, to znamená
les, kde by podstatnou část stromů tvořily včelařské stromy. 500 metrů nad
mořem, to by u nás byly hlavně javory kleny, lípy velkolisté a malolisté,
možná nějaké jírovce maďaly, případně nějaké včelařské exoty. A těsně kolem
stanoviště včelstev dřeviny pro předjaří, ptačí třešeň, javor mléč, olše,
bříza, vrba, jíva, osika, líska.... Takový les by asi po 20 letech po
zasázení, kdy by stromy poprvé rozkvetly, začal produkovat pomocí včel med a
produkoval by ho každý rok po dalších 60 - 80 let, dokud by stromy nedosáhly
zralosti ke kácení.
Pak je ještě třeba vybrat stanoviště. Aby vyhovovalo včelám - vhodné
přírodní podmínky, včelaři - dostatečná dostupnost autem nebo vozíkem atd,
aby byly včely chráněny před zvířecími škůdci - správné úly a ochrany a aby
byly úly chráněné před lidskými škůdci - úly nebyly zdaleka vystavené na
odiv všem kdo jdou kolem toho lesa.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 10, 2008 10:32 AM
Subject: Re: Včely v hlubokém lese


> Les - to je široký pojem. Pokud tam jsou např. javory a na pasekách
> maliník, tak bych se nebál. Může to mít i své výhody, pokud je tam vřes.
> Medovice je hlavní snůška. Žádné terno to asi nebude ale ten med bude stát
> za to. Pozor na mravence, datly a strakapoudy - technická opatření na
> úlech.

Zkus ty lesy trochu popsat. Jehličnaté, listnaté, smíšené a hlavně podrost (co kromě stromů v lese roste za rostliny).
Rozhodně velké výnosy čekat nelze a včelaření bude rozhodně komplikované. Jde o pomalejší rozvoj na jaře a problémy s tvorbou oddělků a chovem matek.
Včely si sice vždycky najdou nějakou jívu, břízu, vrbu na pyl, ale jak potom není nektar pro rozvoj, tak je to špatné. Takové stanoviště ti rozhodně nikdo nebude závidět. Loukám, mýtinám a paloukům v doletu musí odpovídat počet včelstev, protože jinak budou živořit a o loupeže nebude nouze.

sorry,
http://eshop.a-jeto.sk

sorry,
http://eshop.a-jeto.sk

Les - to je široký pojem. Pokud tam jsou např. javory a na pasekách maliník, tak bych se nebál. Může to mít i své výhody, pokud je tam vřes. Medovice je hlavní snůška. Žádné terno to asi nebude ale ten med bude stát za to. Pozor na mravence, datly a strakapoudy - technická opatření na úlech.

Buďte zdrávi přátelé,

zdědil jsem pár hektarů lesa, který je situován zhruba v 500 metrech nad mořem a v okolí pár km není žádná louka nebo obydlí, prostě jen les. Budou mít včely dostatek potravy z medovice během roku? Je vhodné je do tohoto prostředí umístit?