Včelařská konference

> Chtěl bych podpořit pana Pazderku, vše co vyslovil má smysl.


Jj, ale co budem delat celou zimu :-))

Chtěl bych podpořit pana Pazderku, vše co vyslovil má smysl. Uvědomte si všichni, že už nebudeme téměř potřebovat vosk. Pro navoskování rámků bude vždy stačit vosk ze stavebních rámků. Kolik stojí výroba mezistěny,přířezy a drátkování ???? a kolik stojí plastový rámek bez práce? To budu ty rámky rovnou likvidovat a s voskem se nebudu zdržovat. Časem tu vznikne jistě sběrna, která si s tím poradí. A možná právě dodavatel takových rámků. Věřím, že by na to byla získatelná dotace minimálně 50%. Zmizí rezidua ve vosku, zmizí falšování vosku, zmizí nebezpečí nákazy.
Nebojme se bezpečných plastů. Uvědomte si, že 50 až 80% všeho, co jíme bylo zabaleno v plastu. Koneckonců i ten med, případně je potaženo alespoň to víčko na sklenici.

Také bych měl zájem za tu cenu o 12 tisíc kusů o standard 39x24 .

Stonjek:>Kdysi jsem dělal mistra v lisovně plastů a tak o tom něco málo vím. V první řadě je nesmysl slibovat cenu 6 Kč za rámek.<
............

Ale přeci Dolský arzenál také není nejlevnější a přeci se točí. A že takto jsou úspěšné i malé trhy je toto důkazem. Nebo čisté dílo není důležité tak tako zdraví včel? Kalkulace s dotacemi jsou také kalkulace a jestli by měl český rámek (myšleno vyrobeno v česku) státi s dotací míň než americký a výše dotace přibližně 30-70%, koupím český.

400 000 včelstev x cca 30 rámků na úl je 12 000 000 ks. Pokud vezmu všechny schválené míry bývalého československa, jde o asi 15 forem. Forma (pro vakuový lis)je údajně v relacích kolem 200 - 300 tisíc, což v horizontu času a kusů co lze naní odfouknout nepředstavuje ani 1,- Kč náklady na kus hotového výrobku.(spíš haléře) Náklady pod jednu korunu by stlačilo to, kdo by první vyrobil plastový rámek na míru 39x24 a kdo by nebyl moc hamižný a začal jej bez okolků nabízet třebas jednoduše přes internet na eshopu plastikářské dílny. Výrazná na ceně je směs a cena ropy na světových trzích, dále náklady na mzdy a energie. Pokud opomenu možné patentové tahanice, měl by takový plastový rámek být levný až k propuknutí závisti jak je výhodný.


Kdyby státní úředník místo vyhazování peněz na ztráty a podobné nesmysly přispěl nevratně a dlouhodobě na tento zájem včelařům kteří chcou mít med nejvyšší kvality a tím pádem zákonitě v obnovovaném dílu, je to mnohem užitečnější než fronty u pokladního ZO za 1D.

S tím bych souhlasil. I mně se cena zdála nějaká malá. Krmítko by snad šlo
vyrábět nějakou náhradní "garážovou" technologií, kde by se nemusela použít
drahá forma za mnoho stovek tisíc, ale rámek s mezistěnou asi ne. Stačí se
projít supermarketem kolem regálů s plastovými výlisky a najít věc zhruba
stejně složitou jako je ten rámek......

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 25, 2008 12:56 PM
Subject: Re: Plastové rámky?


> Kdysi jsem dělal mistra v lisovně plastů a tak o tom něco málo vím. V
> první řadě je nesmysl slibovat cenu 6 Kč za rámek. Do toho se nevejdete
ani
> náhodou. Znamená to pouze, že sí neumíte spočítat kalkulaci na jeden
> kousek. Zájem by samozřejmě byl, i já bych se pořidal ale... Zdejší trh je
> příliš malý a rámkových měr je povícero, jen na šířku 39 asi 5 a kde je
> optimál a podobně. Na každou míru musí být forma a pěkně složitá a i když
> dá se předpokládat zájem, tak pouze malý, musí se laborovat s tím že
> naprostá většina včelařů jsou šetřílci a vůbec se této akce nezůčastní a
> tak bych mohl pokračovat. To co tady předvádíte to je pouze takové snění a
> na fabriku v třísměném provozu je asi i dost malá Evropa. Když jsem se
> zmiňoval o krmítku na Langstroth a paní Lenka něco zapindala o akci Svazu
a
> nadšených zájemcích, protože má ekonomické vzdělání, tak jí brzy došlo, že
> stvořila parádní nesmysl a rychle utichla. Prostě je to jen o velikosti
> trhu a penězích. A tyhle veličiny nikdy žádné sny ani přání neporazí.
Pokud
> je mi známo, tak k otočnému zázraku z Maďarska stojí plastik rámek do
> polonástavku cca 50 Kč. Zdraví R. Stonjek

Kdysi jsem dělal mistra v lisovně plastů a tak o tom něco málo vím. V první řadě je nesmysl slibovat cenu 6 Kč za rámek. Do toho se nevejdete ani náhodou. Znamená to pouze, že sí neumíte spočítat kalkulaci na jeden kousek. Zájem by samozřejmě byl, i já bych se pořidal ale... Zdejší trh je příliš malý a rámkových měr je povícero, jen na šířku 39 asi 5 a kde je optimál a podobně. Na každou míru musí být forma a pěkně složitá a i když dá se předpokládat zájem, tak pouze malý, musí se laborovat s tím že naprostá většina včelařů jsou šetřílci a vůbec se této akce nezůčastní a tak bych mohl pokračovat. To co tady předvádíte to je pouze takové snění a na fabriku v třísměném provozu je asi i dost malá Evropa. Když jsem se zmiňoval o krmítku na Langstroth a paní Lenka něco zapindala o akci Svazu a nadšených zájemcích, protože má ekonomické vzdělání, tak jí brzy došlo, že stvořila parádní nesmysl a rychle utichla. Prostě je to jen o velikosti trhu a penězích. A tyhle veličiny nikdy žádné sny ani přání neporazí. Pokud je mi známo, tak k otočnému zázraku z Maďarska stojí plastik rámek do polonástavku cca 50 Kč. Zdraví R. Stonjek

Něco mezi cukr voda 3:2 až 1:1. Pro roztok 3:2 se uvádí, že včely potřebují
k dobrému zpracování cukru do zásob ještě shánět vodu navíc, pro roztok 1:1
má voda přebývat. Podle mně to závisí na teplotě a vlhkosti. Za deštivého
počasí je vhodnější spíše 3:2, za sucha a tepla by se roztok měl blížit
spíše 1:1.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Polívková Vítězslava" <vpolivkova/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 24, 2008 9:28 PM
Subject: Re: krmení včel


> Prosím o upřesnění poměru voda/cukr pro krmení včel. Děkuji za odpověď.
> V.Polívková

Cosi prosakuje, že prý je na Zlínsku snad i 130 nových ohnisek moru včelího plodu? Může se někdo tady na konferenci k tomuto vyjádřit?

Matrine já bych rozšíření plastových rámků přímo nejlépe nařídil být navrcholu SVS. Právě proto, že nejenže nemusíte drátkovat, ale také vyvařovat vosk (dezifekce je jednodušší )a hlavně rozšiřovat najaře převážně čistými "mezistěnami" jednoduše. Tím řečeno oproti běžnému vyřezávámí, čištění drátkování zatavování jde o mnoho úkonů i s těmi Vašimi nerezovými drátky o míň úkonů a tím menší náročnosti s větším efektem obnovy včelího díla i u včelařů, kteří to zkrátka neprovádí. Ještě dodám, vosk se těží z plastu zamražením a vylupováním z plastu.

...........
Martin:>Já si plastové rámky nekoupím. Jednak si nedovedu představit, jak by bylo možné rámky s plastovou mezistěnou zpracovávat ve slunečním tavidle (přitom při použití nerezového drátku odpadá obrovské množství práce s následným drátkováním.<

M.Václavek:>Zatím s plastovými rámky nemám žádné zkušenosti.<
...........

Pane Václavek, z plastových rámků se vosk netěží teplem a mražením. Po zmrazení (mraznička, v zimním období) se nad krabicí uchopí oběma rukama za boční loučky a křížovým protipohybem a příčinou nižší adheze se oddělí vosk od plastu.

Je rozdíl mezi tvrzením "plast by měl vydržet teplotu až 130 st C" a mezi
tvrzením "vícenásobné nebo dlouhodobé vystavení vyšším teplotám do 130 st C
nezmění vlastnosti plastového rámku" Obecně většina plastových materiálů je
složitá směs mnoha komponent. Za vyšší teploty a v prostředí roztaveného
vosku, který se při vyšší teplotě chová podobně jako organické rozpouštědlo
může dojít k rychlému stárnutí plastu způsobeného právě změnou složení
plastu. Zkrátka klíčový je použitý plastový materiál, pokud se použije
nevhodný, může dojít rychle k znehododnocování plastového rámku praskáním
plastu, popřípadě jeho sníženou pevností. To vidím jako hlavní problém
plastového rámku. Výrobce plastového rámku musí v tom smyslu dávat na plast
v rámku záruku, musí zaručit při určité konkrétní technologii sundávání
vosku z rámku určitý počet cyklů, které plastový rámek vydrží. Jinak takový
plastový rámek ztrácí smysl a mění se spíše na jednorázový výrobek.

R. Polášek

V8 (85.70.83.69) --- 23. 8. 2008
Plastové rámky?
>Pracuji v oboru konečného zpracování plastů a napadlo mě vyrábět lisováním kompletní rámek<
> 1) Myslíte, že by to fungovalo a včelstva by tyto rámky běžně přijímala?
> 2) Koupili byste si takovéto rámky?
..........

1) Pracuji v oboru produkce medu a na takové otázky odbytu jsou povolaní obchodníci. Umíme každý dělat to, co umíme. Bohužel hodně lidí je stále "odborně" oblbováno, že obchodníky nepotřebujeme a že si máme mednou produkci prodávat sami. Jsou to dle mého názoru zcestné názory, kterým nerozumím stejně jako zájmům lidí, kteří takovou aktivitu vyvíjejí.

Podle předběžných kalkulací a porovnávání s konkurencí ale myslím, že by jste měl jít s cenou oněco ještě níž a vyjadřovat se při takových statisícových množství v přesnějších cenách.

2)
Konstrukční řešení celého rámku podle fotografií na webu ČSV je nové a asi i směs plastů. Rozhodně je potřeba takový výrobek standardizovat spolu s výrobci úlů a hlavně s těmi obchodníky.

Ať se daří G.Pazderka

Za přijatelnou cenu bych si rámky koupil - udejte co by asi stál takový plastový rámek na trhu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Rousek <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
> Předmět: RE: Plastové rámky?
> Datum: 25.8.2008 10:43:31
> ----------------------------------------
>
>
> Zděnek Žák z Jablonce již plastové rámky i s mezistěnami vyrábí.
> František
>
> Zdravím přátele.
>
> Pracuji v oboru konečného zpracování plastů a napadlo mě vyrábět lisováním
> kompletní rámek i s plastovou obdobou mezistěny. Samozřejmě z biologicky
> netečného plastu. K nápadu jsem došel kvůli velké pracnosti výroby
> dřevěného rámku s drátováním a jeho ne moc velké mechanické odolnosti. Díky
> pracnosti také není nejlevnější, jeho výrobní cena se pohybuje okolo 10
> korun. Při lisování by cena klesla pod 6 korun za rámek při počtu 100000
> prodaných kusů. Navíc by se ušetřilo za mezistěny a práci se zatavováním.
> Pro případné rozpracování návrhu potřebuji znát názor co možná nejvíce
> včelařů:
>
> 1) Myslíte, že by to fungovalo a včelstva by tyto rámky běžně přijímala?
> 2) Koupili byste si takovéto rámky?
>
> Děkuji.
>
>
>
>
>
>

... Nakonec se provede závěrečné důkladné vyčištění ( mechanická očista, horká vodní lázeň ) a pak by plastový rámek již neměl představovat infekční riziko. Spory původce moru se v plastu, narozdíl od dřeva, neschovají. Proto se domnívám, že pokud se dezinfekce provede pořádně, plastové rámky není nutné při výskytu moru likvidovat...

K problému likvidace: Takovýto postup je samozřejmě možný, problém je však v tom, že nikdy nebude uplatňován preventivně, ale případně vždy pouze ad hoc při zjištění určité nákazy (problém je, že se (nedejbože) přítomná nákaza dosud prostě nemusela pouze projevit). Když se rámek prostě opotřebí a nebude jej již možno dále využít, prostě jej dotyčný včelař (a to v tom lepším případě) vyhodí do kontejneru určeného na plasty, rozhodně jej však předtím nebude dezinfikovat. Naproti tomu dřevěný rámek včelař takto nevyhazuje, ale spálí jej prostě vždy (tedy alespoň neznám v mém okolí včelaře, který by vyřazený rámek vyhodil coby odpad).

K problému tavidla: Neměl jsem na mysli, že by plast neměl vydržet teplotu v tavidle, ale spíše zbytečně obtížnou manipulaci s vytaveným dílem. Při tavení staršího díla totiž v tavidle vždy zůstávají "netavitelné zbytky" (košilky, zbytky pylu atd.), které by nyní přes umělohmotnou mezistěnu prostě nemohly propadnout a vyjmutý rámek by bylo nutné (opět zcela zbytečně) pracně očišťovat.

Zděnek Žák z Jablonce již plastové rámky i s mezistěnami vyrábí.
František

Zdravím přátele.

Pracuji v oboru konečného zpracování plastů a napadlo mě vyrábět lisováním
kompletní rámek i s plastovou obdobou mezistěny. Samozřejmě z biologicky
netečného plastu. K nápadu jsem došel kvůli velké pracnosti výroby
dřevěného rámku s drátováním a jeho ne moc velké mechanické odolnosti. Díky
pracnosti také není nejlevnější, jeho výrobní cena se pohybuje okolo 10
korun. Při lisování by cena klesla pod 6 korun za rámek při počtu 100000
prodaných kusů. Navíc by se ušetřilo za mezistěny a práci se zatavováním.
Pro případné rozpracování návrhu potřebuji znát názor co možná nejvíce
včelařů:

1) Myslíte, že by to fungovalo a včelstva by tyto rámky běžně přijímala?
2) Koupili byste si takovéto rámky?

Děkuji.

Na zimní krmení (které by v této době mělo končit) se běžně používá cca 2:3, t.j. na 3kg cukru 2 litry vody. Způsobů krmení je mnoho, u krmítek na tekuté krmivo se směs ohřeje, až se cukr rozpustí a nechá vychladnout. Během ohřívání se musí míchat, jimak se cukr může dole připálit, i když je nahože studená voda. Včelám dáváme roztok vychladlý. Teplejší způsobuje nežádoucí slídění, horký jim ublíží. Nejvhodnější doba na krmení je večer, kdy již včely nelétají. U velkochovů nejvhodnější metoda. Kdysi jediná používaná metoda s balonovými krmítky.
Oblíbená je metoda prosakovací. Používají se čtyřlitrové sklenice, do poloviny se najije voda, nasypou se 3 kg cukru a voda dolije až po okraj. Nasadí se speciální prosakovací víčko a lahev se dá včelám otočená vzhůru dnem tak, aby včely mohly k víčku, které je teď dole. Výhodou je, že se nemusí připravovat roztok.
Množství dodaných zásob se určuje podle množství suchého cukru, voda se nepočítá.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Polívková Vítězslava
Sent: Sunday, August 24, 2008 9:29 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: krmení včel

Prosím o upřesnění poměru voda/cukr pro krmení včel. Děkuji za odpověď.
V.Polívková

Jednak si nedovedu představit, jak by bylo možné rámky s plastovou mezistěnou zpracovávat ve slunečním tavidle (přitom při použití nerezového drátku odpadá obrovské množství práce s následným drátkováním.
_______________________________________________________________

Také uvažuji o vyzkoušení plastových rámků ( mezistěn ). Líbí se mi jejich pevnost, kterou každý, kdo vytáčí med převážně z panenských plástů, velice ocení. Při použití celoplastových rámků spousta práce odpadá.

Pokud se nepletu, dotyčný plast by měl vydržet teplotu až něco kolem 130°C, což se v běžném slunečním tavidle nebo při získávání vosku parou nedosahuje, takže lze tyto obvyklé způsoby na zpracování vosku použít i u plastových rámků. Ale můžu se zcela mýlit. Zatím s plastovými rámky nemám žádné zkušenosti.

Co se týče té ekologie, nevidím v tom zas takový problém. Myslím, že plastové rámky je možné i při výskytu moru dostatečně dezinfikovat. Dílo na plastovém rámku se vytaví a vosk spálí. Poté se rámky naloží do horkého louhu. Nakonec se provede závěrečné důkladné vyčištění ( mechanická očista, horká vodní lázeň ) a pak by plastový rámek již neměl představovat infekční riziko. Spory původce moru se v plastu, narozdíl od dřeva, neschovají. Proto se domnívám, že pokud se dezinfekce provede pořádně, plastové rámky není nutné při výskytu moru likvidovat. Otázka je, zda se to časově a materiálově vyplatí? Z hlediska ekologie se to vyplatí určitě.

S pozdravem...M. Václavek...

ZUc vybor z prebytku r.1894 venovano na zarizeni spol.domu,vcelinu v Praze 1000 K.Penize pod zarukou predsedy,pokladnika,1.namestka ulozeny.Zrizena technicka komise,jejiz povinnosti bude zkoumati navrhovane vzory ulu,naradi.Pozadati obec prazskou,aby nam potrebne misto ku stavbe spolkoveho domu darovala
XII Sjezd vcelaru ceskoslovanskych v Praze na Letne. Ustredni spolek cita sdruzenych 32 jednot a 63 primych clenu.Nejmilostivejsi panovnik nas racil vyznamenati naseho velezaslouzileho starostu vdp. J.Kebrle zlatym zasluznym krizem.
Pan Ludvik Dolezal naducitel v Caslavicich podal podnet k zivemu rozhovoru,jak by se nejlepe cinnost spolkova dala rozvetviti,aby se nejsirsim kruhum stala uzitecnou.Po dlouhe debate dospeli k usneseni,aby opet byli ustanoveni jednatele,jak to pred byvalo.Z pritomnych prihlasil se za jednatele,.pro okoli Trebice a Budejovic L.Dolezal.

40.Sjezd rakousko-uhersko-nemeckych vcelaru v Lipsku
konan zaroven na oslavu Dzierzonova 60let kdy mel prvni prednasku.-Co mame mysliti o novem uceni jistych mlado ?- Ostrymi slovy odsuzoval touhu mnohych vcelaru neco neveho vynalezti.Byla namirena proti Gerstungovi i kdyz ho nejmenoval.Odsuzoval celou jeho theorii,jeho ul,ktery je nestastnou napodobeninou ulu jeho.Zastaval se nemecke sirky 23.5 cm

Já si plastové rámky nekoupím. Jednak si nedovedu představit, jak by bylo možné rámky s plastovou mezistěnou zpracovávat ve slunečním tavidle (přitom při použití nerezového drátku odpadá obrovské množství práce s následným drátkováním. Tento praská až po několikátém použití, takže mi stačí každý rok předrátkovat přibližně 10% vytavených rámků). Zejména by mě ale zajímalo, jak chcete takovéto plastové rámky likvidovat (i přes tu očekávanou zvýšenou pevnost zřejmě nevěříte, že by byly navěky nerozbitné, a už vůbec nehovořím o přítomnosti vážné nemoci). Víme přeci, že z hlediska nebezpečí přenosu chorob není vhodné takovéto rámky likvidovat dokonce ani běžnou cestou recyklace, ale nejúčinnějším způsobem je vyřazené včelařské vybavení jednoduše spálit již včelařem samotným. Proto nepoužívám ani jiné umělé materiály. Myslím to totiž s pozitivním dopadem včelařství na životní prostředí od srdce, tedy tak nějak celoročně, nikoli pouze v období, kdy se rozhoduje o přidělování různých dotací (a je tedy třeba doložit "společenskou prospěšnost oboru včelařství"). Já tedy zůstávám u dřeva (které mně, a věřím, že především i včelkám samotným, navíc příjemně voní).

Záleží jak je alergická reakce silná. Pokud dosud nevyžadovala lékařskou pomoc, tak při cca 1 žihadle ročně se tato situace nezmění.
Osobní zkušenost - začal jsem včelařit v roce 2000 jako silný alergik právě na včelí bodnutí (švědění celého těla, křeče v okolí žaludku atd.) Ke včelám jsem chodil jako kosmonaut, ale jak vám potvrdí každý včelař, včela, jež se rozhodne bodnout, tak vás bodne.
Po cca 10 bodnutích byla reakce již mnohem slabší, po 3 letech (cca 30 bodnutí) - již reakce normální - otok a cca 2-3 dny jsem o tom věděl.
Dnes po 8 letech a nepočítaně žihadel to je asi jao když mne píchne tříska pak cca 10 minit štípání a pak už nic.
Přesto všem doporučuji konzultovat s lékařem - já jsem netypický případ, který si musel včelaření trochu vytrucovat a nemohl to komplikovat nějakou alergií.

Také se připojuji, vzal bych jich 100 na zkoušku a pak cca 1500 - 2000 ks (každé 2 - 3 roky).
Spojte se s někým, kdo má již dovezené odzkoušené a poradí jek na to.

au (85.70.83.69) --- 24. 8. 2008
Alergie na včely?
Pokud má člověk příznaky mírné alergie na včelí bodnutí (do deseti minut od píchnutí zrudne na hlavě a krku, zacpe se mu nos rýmou a začnou pálit oči), tak se mu po dalších žihadlech začnou vytvářet v těle protilátky na bodnutí a alergie ustane, nebo se naopak zhorší?
-----------------------------------------------------------
To je otázka pro odborného lékaře. V každém případě navštivte alergologa. Můžeme však také s p e k u l o v a t o tom, že to mohou být také následky chemizace v zemědělství. Používané "jedy" včela "odfiltruje" z přinášených produktů (sladiny, pylu) a ukládá v jedovém váčku. Ty nám (lidem) pak následně vrací při bodnutí. To je však sezónní a místní záležitost tam, kdy a kde byly chemikálie použity.
Pepča

Polívková Vítězslava:
Kdyby jste cetla Vcelarstvi, tak vite.
Jde o pomer priblizne 2:3 voda:cukr.

Prosím o upřesnění poměru voda/cukr pro krmení včel. Děkuji za odpověď. V.Polívková

Za tuhle cenu a pokud budou dobré bych si vzal taky 500ks 39x24.Míra

Pokud matka ploduje v rámcích a ne v divočině a pokud to včelstvo má sílu
na
> rozšíření do dvou nastavků, asi bych co nejdřív rámky s plodem vyndal a
> přesunul do medníkového nastavku, volný prostor zaplnil novými rámky a
> koukal co nejdříve doplnit zásoby, pokud je ještě teplo. Divočinu bych

oprava: volný prostor zaplnil dalšími rámky, ne novými rámky. Dalšími rámky
ve smyslu přiměřeně zaplodovanými , ne novými rámky ve smyslu vystavěných
mezistěn.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 24, 2008 5:48 PM
Subject: Re: Jak zazimovat divocinu?


> Je třeba zhodnotit sílu včelstva, jestli včelstvo plně zaplňuje to
plodiště
> 39x24, potom má cenu ještě přidat další nastavek, za vyššího rizika
loupeže
> nebo jestli je včelstvo slabé, potom přidání dalšího nastavku by znamenalo
> jen vyšší zatížení slabého včelstva a jeho horší stav. Obecně bych řekl,
že
> pokud je v posledních a předposledních uličkách v tuto dobu dost včel,
> přidat ještě další nastavek má jakýsi smysl. Pokud v uličce mezi plástem a
> stěnou nastavku v tuto dobu už včely nejsou, včelstvo je slabé a přidávat
> další nastavek nemá smysl. Přidat další nastavek nahoru má smysl, ale jen
> prázdný s silnou vrstvou uteplení. Co se týká vyřezání divočiny, je to
> otázka. Ošetření fumigací nebo aerosolem by ta divočina v polovině plochy
> úlů neměla vadit. Problém bude, pokud bude třeba na jaře natírat plod a
> vůbec manipulovat se včelstvy. Včelstvo oslabené po zimě může manipulace s
> divočinou ještě dále oslabit a pokud se počká, až zesílí, zase bude
divočina
> zanesená zásobami a bude tam plno včel.
> Pokud matka ploduje v rámcích a ne v divočině a pokud to včelstvo má sílu
na
> rozšíření do dvou nastavků, asi bych co nejdřív rámky s plodem vyndal a
> přesunul do medníkového nastavku, volný prostor zaplnil novými rámky a
> koukal co nejdříve doplnit zásoby, pokud je ještě teplo. Divočinu bych
> vyřezal před fumigací a prostor zase doplnil rámky. Zásoby v divočině bych
> použil na medovinu nebo na podobný účel. Pokud včely jednoznačně plodují v
> divočině anebo pokud jsou slabé, doplnil bych jen mírně zásoby a počkal na
> začátek října před fumigací. V té době zvláště starší matka mívá plod jen
na
> 1 - 2 rámcích a jen několik dm2. Takže v té době bych zase divočinu
> vyřezal, pokud by v divočině byl plod, tak bych ho opatrně zařízl do rámku
> se zásobami a prostor po divočině doplnil plásty se zásobami, které bych
> vzal po jednom z ostatních úlů. Tudíž by se ostatním úlům mělo dát tak o
> dvě kila více. Jinak v říjnu bych ještě dokrmoval, protože moje krmítka
> umožňují krmit dlouho do podzimu.
> Doporučuji divočinu vyřídit do zimy, protože podle mých zkušeností je to
> víceméně jedno, jestli se vyřízne na podzim nebo na jaře, ale pokud se
> taková věc jako divočina nebo třeba zřícené rámky v úlu nechá na později,
> stejně práce k nápravě je stejná nebo dokonce horší než když se to udělá
> dříve. A člověk má pokoj, má takovou věc prostě vyřízenou. Navíc, pokud
je
> třeba časně na jaře nebo v zimě s úlem hýbat, divočina je křehká jako
sklo,
> se zásobama se snadno trhá, zásoby absorbují vodu a vytékají ven atd.
> Vyřezávat divočinu někdy na konci září nebo začátku října za teplého
> slunečného dne je nepoměrně příjemnější práce. Jenom v dobách, kdy je v
úlu
> málo plodu a zároveň je teplo je třeba při manipulaci s jednotlivými rámky
> dávat pozor na matku, v té době je matka mnohem pohyblivější a může se
> objevit na prakticky jakémkoliv rámku v úlu, takže nebezpečí nechtěného
> zamáčknutí matky je větší. Navíc před fumigací jsou zásoby v divočině
> nedotčené léčením a tudíž vhodné pro lidi. Příměsek cukru k medu pro
vlastní
> spotřebu a pro medovinu podle mně vůbec nevadí.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "JaroZem" <budo/=/post.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, August 24, 2008 2:59 PM
> Subject: Jak zazimovat divocinu?
>
>
> > Ve vceline, ktery mam na starost po otci, je ul, se kterym potrebuji
> > poradit. Tu situaci jsem, tusim zpusobil cca pred 1,5 rokem ja, nevim...
> > Jen plodiste bez nastavku. Chybi v nem cca 5-6 ramku. Prazdny prostor je
> > totalne zastaveny divocinou plnou medu. Loni jsem toto vcelstvo pred
zimou
> > dokrmil z lahve a osetruju jej stejne jako ostatni - fulmigace, gabony,
> > spady...
> > Letos jsem presel na system krmeni z kyblu se slamou (viz. Vcelarstvi
> > srpen). Rad bych konecne "zprovoznil" i tento ul.
> >
> > Vidim 2 varianty:
> > 1) otrocky divocinu vyrezat, coz je neprijemna prace, navic dle meho
> nazoru
> > vhodnejsi k provedeni ne koncem leta, ale brzy zjara.
> >
> > 2) pridal jsem nastavek s ramky bez mrizky a zkusil bych krmit lahvi,
> > jestli se vcelstvo nepremisti nahoru do toho nastavku. I kdyz moc tomu
> > neverim, kdyz je jiste dole rozkladeno.
> >
> > Co si o tom myslite vy ostatni? Mate jine napady nebo rady?
> > Diky.
>

Děkuji, Vaše odpověď bere v potaz všechny možné okolnosti a řešení pro svou situaci jsem z ní vyčetl. Dno oddělitelné není, medník je dostatečně zateplený, včelstvo silné. Budu postupovat dle Vaší rady viz:
"Pokud matka ploduje v rámcích a ne v divočině a pokud to včelstvo má sílu na
rozšíření do dvou nastavků, asi bych co nejdřív rámky s plodem vyndal a
přesunul do medníkového nastavku, volný prostor zaplnil novými rámky a
koukal co nejdříve doplnit zásoby, pokud je ještě teplo. Divočinu bych
vyřezal před fumigací a prostor zase doplnil rámky."

Díky, s pozdravem Jaroslav Zeman

Záleží o jaký úl jde jeli s oddělitelným dnem nebo ne
divoké dílo rozhodně vyřezat na jaře a doplnit připravenými rámky s mezistěnami nemá-li oddělitelné dno přeložit staré dílo do nástavku a dílo obměnit

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JaroZem <budo/=/post.cz>
> Předmět: Jak zazimovat divocinu?
> Datum: 24.8.2008 14:59:07
> ----------------------------------------
> Ve vceline, ktery mam na starost po otci, je ul, se kterym potrebuji
> poradit. Tu situaci jsem, tusim zpusobil cca pred 1,5 rokem ja, nevim...
> Jen plodiste bez nastavku. Chybi v nem cca 5-6 ramku. Prazdny prostor je
> totalne zastaveny divocinou plnou medu. Loni jsem toto vcelstvo pred zimou
> dokrmil z lahve a osetruju jej stejne jako ostatni - fulmigace, gabony,
> spady...
> Letos jsem presel na system krmeni z kyblu se slamou (viz. Vcelarstvi
> srpen). Rad bych konecne "zprovoznil" i tento ul.
>
> Vidim 2 varianty:
> 1) otrocky divocinu vyrezat, coz je neprijemna prace, navic dle meho nazoru
> vhodnejsi k provedeni ne koncem leta, ale brzy zjara.
>
> 2) pridal jsem nastavek s ramky bez mrizky a zkusil bych krmit lahvi,
> jestli se vcelstvo nepremisti nahoru do toho nastavku. I kdyz moc tomu
> neverim, kdyz je jiste dole rozkladeno.
>
> Co si o tom myslite vy ostatni? Mate jine napady nebo rady?
> Diky.
>
>
>

Pokud má člověk příznaky mírné alergie na včelí bodnutí (do deseti minut od píchnutí zrudne na hlavě a krku, zacpe se mu nos rýmou a začnou pálit oči), tak se mu po dalších žihadlech začnou vytvářet v těle protilátky na bodnutí a alergie ustane, nebo se naopak zhorší?

Je třeba zhodnotit sílu včelstva, jestli včelstvo plně zaplňuje to plodiště
39x24, potom má cenu ještě přidat další nastavek, za vyššího rizika loupeže
nebo jestli je včelstvo slabé, potom přidání dalšího nastavku by znamenalo
jen vyšší zatížení slabého včelstva a jeho horší stav. Obecně bych řekl, že
pokud je v posledních a předposledních uličkách v tuto dobu dost včel,
přidat ještě další nastavek má jakýsi smysl. Pokud v uličce mezi plástem a
stěnou nastavku v tuto dobu už včely nejsou, včelstvo je slabé a přidávat
další nastavek nemá smysl. Přidat další nastavek nahoru má smysl, ale jen
prázdný s silnou vrstvou uteplení. Co se týká vyřezání divočiny, je to
otázka. Ošetření fumigací nebo aerosolem by ta divočina v polovině plochy
úlů neměla vadit. Problém bude, pokud bude třeba na jaře natírat plod a
vůbec manipulovat se včelstvy. Včelstvo oslabené po zimě může manipulace s
divočinou ještě dále oslabit a pokud se počká, až zesílí, zase bude divočina
zanesená zásobami a bude tam plno včel.
Pokud matka ploduje v rámcích a ne v divočině a pokud to včelstvo má sílu na
rozšíření do dvou nastavků, asi bych co nejdřív rámky s plodem vyndal a
přesunul do medníkového nastavku, volný prostor zaplnil novými rámky a
koukal co nejdříve doplnit zásoby, pokud je ještě teplo. Divočinu bych
vyřezal před fumigací a prostor zase doplnil rámky. Zásoby v divočině bych
použil na medovinu nebo na podobný účel. Pokud včely jednoznačně plodují v
divočině anebo pokud jsou slabé, doplnil bych jen mírně zásoby a počkal na
začátek října před fumigací. V té době zvláště starší matka mívá plod jen na
1 - 2 rámcích a jen několik dm2. Takže v té době bych zase divočinu
vyřezal, pokud by v divočině byl plod, tak bych ho opatrně zařízl do rámku
se zásobami a prostor po divočině doplnil plásty se zásobami, které bych
vzal po jednom z ostatních úlů. Tudíž by se ostatním úlům mělo dát tak o
dvě kila více. Jinak v říjnu bych ještě dokrmoval, protože moje krmítka
umožňují krmit dlouho do podzimu.
Doporučuji divočinu vyřídit do zimy, protože podle mých zkušeností je to
víceméně jedno, jestli se vyřízne na podzim nebo na jaře, ale pokud se
taková věc jako divočina nebo třeba zřícené rámky v úlu nechá na později,
stejně práce k nápravě je stejná nebo dokonce horší než když se to udělá
dříve. A člověk má pokoj, má takovou věc prostě vyřízenou. Navíc, pokud je
třeba časně na jaře nebo v zimě s úlem hýbat, divočina je křehká jako sklo,
se zásobama se snadno trhá, zásoby absorbují vodu a vytékají ven atd.
Vyřezávat divočinu někdy na konci září nebo začátku října za teplého
slunečného dne je nepoměrně příjemnější práce. Jenom v dobách, kdy je v úlu
málo plodu a zároveň je teplo je třeba při manipulaci s jednotlivými rámky
dávat pozor na matku, v té době je matka mnohem pohyblivější a může se
objevit na prakticky jakémkoliv rámku v úlu, takže nebezpečí nechtěného
zamáčknutí matky je větší. Navíc před fumigací jsou zásoby v divočině
nedotčené léčením a tudíž vhodné pro lidi. Příměsek cukru k medu pro vlastní
spotřebu a pro medovinu podle mně vůbec nevadí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "JaroZem" <budo/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 24, 2008 2:59 PM
Subject: Jak zazimovat divocinu?


> Ve vceline, ktery mam na starost po otci, je ul, se kterym potrebuji
> poradit. Tu situaci jsem, tusim zpusobil cca pred 1,5 rokem ja, nevim...
> Jen plodiste bez nastavku. Chybi v nem cca 5-6 ramku. Prazdny prostor je
> totalne zastaveny divocinou plnou medu. Loni jsem toto vcelstvo pred zimou
> dokrmil z lahve a osetruju jej stejne jako ostatni - fulmigace, gabony,
> spady...
> Letos jsem presel na system krmeni z kyblu se slamou (viz. Vcelarstvi
> srpen). Rad bych konecne "zprovoznil" i tento ul.
>
> Vidim 2 varianty:
> 1) otrocky divocinu vyrezat, coz je neprijemna prace, navic dle meho
nazoru
> vhodnejsi k provedeni ne koncem leta, ale brzy zjara.
>
> 2) pridal jsem nastavek s ramky bez mrizky a zkusil bych krmit lahvi,
> jestli se vcelstvo nepremisti nahoru do toho nastavku. I kdyz moc tomu
> neverim, kdyz je jiste dole rozkladeno.
>
> Co si o tom myslite vy ostatni? Mate jine napady nebo rady?
> Diky.

Pokud vůbec, tak bych teď dal nástavek pod, jinak bych to nechal na jaro, tam pak nad. S dílem bych se nezaobíral.

Ve vceline, ktery mam na starost po otci, je ul, se kterym potrebuji poradit. Tu situaci jsem, tusim zpusobil cca pred 1,5 rokem ja, nevim...
Jen plodiste bez nastavku. Chybi v nem cca 5-6 ramku. Prazdny prostor je totalne zastaveny divocinou plnou medu. Loni jsem toto vcelstvo pred zimou dokrmil z lahve a osetruju jej stejne jako ostatni - fulmigace, gabony, spady...
Letos jsem presel na system krmeni z kyblu se slamou (viz. Vcelarstvi srpen). Rad bych konecne "zprovoznil" i tento ul.

Vidim 2 varianty:
1) otrocky divocinu vyrezat, coz je neprijemna prace, navic dle meho nazoru vhodnejsi k provedeni ne koncem leta, ale brzy zjara.

2) pridal jsem nastavek s ramky bez mrizky a zkusil bych krmit lahvi, jestli se vcelstvo nepremisti nahoru do toho nastavku. I kdyz moc tomu neverim, kdyz je jiste dole rozkladeno.

Co si o tom myslite vy ostatni? Mate jine napady nebo rady?
Diky.

Koupím včelstva,pouze v jihočeském kraji.Nadídky na email fajmon.vcelar/=/seznam.cz

Podle mých zkušeností se téměř vždy jednalo vždy jednalo o ztrátu matky . Nikdy včelstvo nepřežilo zimu . Řešil bych to spojením s s oddělkem nebo jiným včelstvem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <A.Tur>
> Předmět: Re: loup
> Datum: 23.8.2008 10:58:24
> ----------------------------------------
> Upravil jsem česno na průchod jedné včely, pozabíjel minimálně 100 vos v
> úle a počkám jak včelky obstojí. Lojza
> --------------------------------------------------------------
>
> Osy v úľoch nehľadajú len glycidovú potravu, skôr potrebujú proteíny, ktoré
> im poskytujú zoslabnuté, choré a čerstvo uhynuté včely, ak majú voľnú cestu
> k zásobám, odnášajú aj tie. Vaše včelstvo nie je skonsolidované, nemá
> dostatok dospelých včiel, je značne zoslabnuté, preto ho tak či tak čaká
> úhyn. Bolo by dobré zbytok včiel aj so zásobami pridať k inému včelstvu, ak
> to má ešte význam, pretože môže byť aj choré npr. na nozematózu.
>
> V týchto prípadoch nepomôže žiadne zužovanie letáčového otvoru, osa aj cez
> maximálne zúžený otvor dostane do úľa v ktorom je taká lákavá ponuka
> potravy.
>
> Do normálneho včelstva (obsadnutý úľový priestor, plodujúca matka) sa osy
> nedostanú. Ja podávam zimné zásoby do všetkých včelstiev, bez zúženia
> letáča (20x380 mm) naraz 3-4 litrové dávky cukrového roztoku a to v
> priebehu celého dňa, pomocou povalových ale hlavne vonkajšími kŕmidlami
> umiestnenými na zadnej strane debničky. Je to v "pohode".
>
> Problém s osami je na každej včelnici, aj u mňa. Osy likvidujem pomocou 2
> litr. PET fliaš, do ktorých dávam medovú vodu, ktorá časom začne kvasiť
> (med vôňou láka osy) asi do 1/4. Bez úpravy hrdla fľaše sa osy dostanú z
> nej, preto treba urobiť malú úpravu lapača a potom je to OK.
>
> Z inej fľaše odstrihnem plochu asi 70x60 mm a skrútim do trubičky a
> zastrčím do ústia fľaše. Prečnievajúci koniec trubičky nedovolí osám z
> fľaše uniknúť, pretože prečnieva dovnútra.
>
> Potom stačí na začiatok nalákať osy nanesením medu na ústie fľaše zvonku a
> zdnuka. Včely na začiatok by mali mať k dispozícii viac medu, aby z neho
> odniesli do hniezda, kde odovzdajú informáciu ďalším osám a tie sa vrátia k
> zdroju potravy. Týchto lapačov môže byť na včelnici aj viac.       
>
>
>

jsem stará škola a je nás asi více - 390x240
o 500 mám zájem

Pridávam sa, na Slovensku je 85% úľov miery B 420x275 mm a to je poriadna sila.

jsem stará škola a je nás asi více - 390x240
o 500 mám zájem

Určitě to funguje, vyrábí se jich ve světě dost:
třeba
http://www.mannlakeltd.com/catalog/page9.html
v ČR
je to teď nafoceno na http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=novinky

Ale to je pro Lang.159mm

Dost výšek rámků je volných, mě by bodla 232mm :-)

Jestli budou dobré a budou za tu cenu, tak jich 1000beru :-)



Karel

Je taky možnost rezignovat u oddělku na přezimování. Potom je třeba jen
udržovat v oddělku zásoby na tak 2 - 4 kilech, aby jakž takž včely normálně
fungovaly, něco odplodovaly a potom v listopadu nebo později v prosinci
oddělek přidat do standartního včelstva a tím v něm vyměnit matku.
Listopadovou výměnu matek už tady v diskuzi včelaři popisovali.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 22, 2008 11:06 PM
Subject: Re: loupící vosy


> Já bych zkusil ještě v takovém případě ty neobsazené rámky vybrat a místo
po
> nich něčím zaplnit, buď nějakou sololitovou krabicí s nějakou výplní nebo
> nějakým filcem nebo slámou v látkovém sáčku. Aby v oddělku zůstaly jen
> obsazené rámky. 4 rámky 39x24 je takové minimum, na jakém ještě může
oddělek
> přežít zimu, pokud je jinak v pořádku. Ale je třeba si nenalhávat, s
> největší pravděpodobností tento oddělek nestihne do chladného počasí
> zpracovat dost zásob a vychovat dostatek včel na přezimování.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "lojza" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, August 22, 2008 10:05 PM
> Subject: loupící vosy
>
>
> > Deska jsem na stanovišti dával poslední cukr, a došel jsem k zjištění,
že:
> > u jednoho oddělku, kde matka klade pouze dva týdny, původně bylo
včelstvo
> > na 7 rámcích, dneska už jen na 4, je toto silně vylupováno vosami. Je
> > evidentně slabší než jiné sousední včelstva. Upravil jsem česno na
průchod
> > jedné včely, pozabíjel minimálně 100 vos v úle a počkám jak včelky
> > obstojí. Je velice zajímavé pozorovat jak jsou vosy oproti včelám daleko
> > lepší letci.
>

Upravil jsem česno na průchod jedné včely, pozabíjel minimálně 100 vos v úle a počkám jak včelky obstojí. Lojza
--------------------------------------------------------------

Osy v úľoch nehľadajú len glycidovú potravu, skôr potrebujú proteíny, ktoré im poskytujú zoslabnuté, choré a čerstvo uhynuté včely, ak majú voľnú cestu k zásobám, odnášajú aj tie. Vaše včelstvo nie je skonsolidované, nemá dostatok dospelých včiel, je značne zoslabnuté, preto ho tak či tak čaká úhyn. Bolo by dobré zbytok včiel aj so zásobami pridať k inému včelstvu, ak to má ešte význam, pretože môže byť aj choré npr. na nozematózu.

V týchto prípadoch nepomôže žiadne zužovanie letáčového otvoru, osa aj cez maximálne zúžený otvor dostane do úľa v ktorom je taká lákavá ponuka potravy.

Do normálneho včelstva (obsadnutý úľový priestor, plodujúca matka) sa osy nedostanú. Ja podávam zimné zásoby do všetkých včelstiev, bez zúženia letáča (20x380 mm) naraz 3-4 litrové dávky cukrového roztoku a to v priebehu celého dňa, pomocou povalových ale hlavne vonkajšími kŕmidlami umiestnenými na zadnej strane debničky. Je to v "pohode".

Problém s osami je na každej včelnici, aj u mňa. Osy likvidujem pomocou 2 litr. PET fliaš, do ktorých dávam medovú vodu, ktorá časom začne kvasiť (med vôňou láka osy) asi do 1/4. Bez úpravy hrdla fľaše sa osy dostanú z nej, preto treba urobiť malú úpravu lapača a potom je to OK.

Z inej fľaše odstrihnem plochu asi 70x60 mm a skrútim do trubičky a zastrčím do ústia fľaše. Prečnievajúci koniec trubičky nedovolí osám z fľaše uniknúť, pretože prečnieva dovnútra.

Potom stačí na začiatok nalákať osy nanesením medu na ústie fľaše zvonku a zdnuka. Včely na začiatok by mali mať k dispozícii viac medu, aby z neho odniesli do hniezda, kde odovzdajú informáciu ďalším osám a tie sa vrátia k zdroju potravy. Týchto lapačov môže byť na včelnici aj viac.

Zdravím přátele.

Pracuji v oboru konečného zpracování plastů a napadlo mě vyrábět lisováním kompletní rámek i s plastovou obdobou mezistěny. Samozřejmě z biologicky netečného plastu. K nápadu jsem došel kvůli velké pracnosti výroby dřevěného rámku s drátováním a jeho ne moc velké mechanické odolnosti. Díky pracnosti také není nejlevnější, jeho výrobní cena se pohybuje okolo 10 korun. Při lisování by cena klesla pod 6 korun za rámek při počtu 100000 prodaných kusů. Navíc by se ušetřilo za mezistěny a práci se zatavováním. Pro případné rozpracování návrhu potřebuji znát názor co možná nejvíce včelařů:

1) Myslíte, že by to fungovalo a včelstva by tyto rámky běžně přijímala?
2) Koupili byste si takovéto rámky?

Děkuji.

Já bych zkusil ještě v takovém případě ty neobsazené rámky vybrat a místo po
nich něčím zaplnit, buď nějakou sololitovou krabicí s nějakou výplní nebo
nějakým filcem nebo slámou v látkovém sáčku. Aby v oddělku zůstaly jen
obsazené rámky. 4 rámky 39x24 je takové minimum, na jakém ještě může oddělek
přežít zimu, pokud je jinak v pořádku. Ale je třeba si nenalhávat, s
největší pravděpodobností tento oddělek nestihne do chladného počasí
zpracovat dost zásob a vychovat dostatek včel na přezimování.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lojza" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 22, 2008 10:05 PM
Subject: loupící vosy


> Deska jsem na stanovišti dával poslední cukr, a došel jsem k zjištění, že:
> u jednoho oddělku, kde matka klade pouze dva týdny, původně bylo včelstvo
> na 7 rámcích, dneska už jen na 4, je toto silně vylupováno vosami. Je
> evidentně slabší než jiné sousední včelstva. Upravil jsem česno na průchod
> jedné včely, pozabíjel minimálně 100 vos v úle a počkám jak včelky
> obstojí. Je velice zajímavé pozorovat jak jsou vosy oproti včelám daleko
> lepší letci.

Deska jsem na stanovišti dával poslední cukr, a došel jsem k zjištění, že: u jednoho oddělku, kde matka klade pouze dva týdny, původně bylo včelstvo na 7 rámcích, dneska už jen na 4, je toto silně vylupováno vosami. Je evidentně slabší než jiné sousední včelstva. Upravil jsem česno na průchod jedné včely, pozabíjel minimálně 100 vos v úle a počkám jak včelky obstojí. Je velice zajímavé pozorovat jak jsou vosy oproti včelám daleko lepší letci.

Sledujem už dosť dlhu dobu tuto čs.konferenciu (do diskusie sa moc nazapajam ale je tu veľa poučného)a nepamätam sa, že by nebol v niektorý deň aspoň jeden príspevok. Tak teda aby nebol dnešný deň nulový, týmto pozdravujem všetkých priateľov včelárov v Čechách a na Slovensku. A nech Vám to píše ako doteraz. Len tak. Franek.Or. Veselé

Přesně tak. Přes zimu je vhodné prostor otevřít, zbytky po hnízdech
odstranit, dutinu, pokud to jde, něčím vyplnit a otvory a škvíry utěsnit.
Případně dutinu v předjaří naimpregnovat nějakým smradíkem, třeba karbolinem
nebo něčím jiným, co chrání dřevo proti napadení hmyzem. Mělo by to na jaře
odradit sršní samičku, aby tam udělala hnízdo. Jinak stará matka u vos a
sršnů sice hyne někdy snad v září, ale zbylé dělnice se mohou v hnízdě
zdržovat až do mrazů, kdy zkřehnou. Aspoň u vos to tak někdy je, takže na
podzim, pokud není kolem nuly, s hnízdem opatrně. Pak v květnu je třeba
místa sledovat, v té době venkovní hnízda, vosí a sršní "baně" jsou ještě
malinkaté, není problém je hodit třeba do sáčku a někdeodnést, než se
prokoušou nebo je rozmačkat mezi prkénky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 21, 2008 5:39 PM
Subject: Re: Roj srňů


> Sršni se mi vrací do mezistřešního prostoru mé chaty téměř každý rok.
> Hnízdí stále ve stejném místě a nalétávají vždy stejnou dírou po suku.
> Jediná možnost - na podzim po vylétnutí vše dobře ucpat.

Sršni a vosy jsou užitečný hmyz, pochytají hodně škodlivého hmyzu. Taky,
pokud hnízdo není těsně vedle míst, kde lidé denně pobývají a chodí,
nenechají se člověkem vyrušit a neútočí na něho, je to jinak, pokud si
nebudou myslet, že jim někdo chce zničit hnízdo, docela mírný hmyz. Hnízda
proto není třeba ničit jen proto, že tam jsou. Jedině když je hnízdo na
takovém místě, že soužití s lidmi nefunguje nebo když má někdo v domu
alergii na hmyzí bodnutí.
Když už se má hnízdo zničit, stačí úplně jakýkoliv sprej proti plazivému
hmyzu. Sprej proti plazivému hmyzu dokáže jedem smrtelně naimpregnovat
plochu, po které hmyz leze na dny až týdny, platí to i pro sršně a vosy a
okolí jejich hnízd. Nejlepší je časně ráno, kdy je chladněji a hmyzáci
nejsou tolik aktivní, postříkat zblízka okolí díry, kde lezou dovnitř do
hnízda a co nejhlouběji do vlastní díry. Když se stříká sprejem přímo do
díry, vyletět nemůžou a po nástřiku trvá jim tak 10 sekund, než se
vzpamatují a začnou vylétávat ven, takže je čas se uklidit z okolí hnízda.
V praxi je vhodné po nástřiku počkat tak 3 dny, obvykle v hnízdě zůstane
zbytek nejodolnějších nebo těch, co dostali jen slabý zásah, ty je třeba
druhým nástřikem dodělat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 21, 2008 1:58 PM
Subject: Re: Roj srňů


> Dobrý večer.. Prosím Vás o radu, jak odstranit velké hnízdo sršnů, které
se
> nám vyskytlo na půdě. Za Vaši radu předem děkuji.
>
> Ak Vás sršne ohrozujú, nik Vám nemôže zazlievať, ak sa ich chcete zbaviť.
> Celkom sa mi páči rada, v ktorej autor odporúča celé hniezdo odrezať,
> vložiť do vreca a odniesť na iné miesto.
> Na to však treba odvahu skúseného borca.
>
> Odvaha sa však vyžaduje vždy. Mám odkskúšaný sprej na osy (ocenia včelári
> v kočovných vozoch, medárňach a pod.), predávaný v drogériách pod názvom
> Super COBRA - insekt KILLER.
> Osy ale i sršne do 20 min. pohynú.

Sršni se mi vrací do mezistřešního prostoru mé chaty téměř každý rok. Hnízdí stále ve stejném místě a nalétávají vždy stejnou dírou po suku. Jediná možnost - na podzim po vylétnutí vše dobře ucpat.

Dobrý večer.. Prosím Vás o radu, jak odstranit velké hnízdo sršnů, které se nám vyskytlo na půdě. Za Vaši radu předem děkuji.

Ak Vás sršne ohrozujú, nik Vám nemôže zazlievať, ak sa ich chcete zbaviť. Celkom sa mi páči rada, v ktorej autor odporúča celé hniezdo odrezať, vložiť do vreca a odniesť na iné miesto.
Na to však treba odvahu skúseného borca.

Odvaha sa však vyžaduje vždy. Mám odkskúšaný sprej na osy (ocenia včelári v kočovných vozoch, medárňach a pod.), predávaný v drogériách pod názvom Super COBRA - insekt KILLER.
Osy ale i sršne do 20 min. pohynú.

Je skoro konec srpna, lepší je to nechat být. Přibližně koncem září - v říjnu sršni hnízdo opustí. Přezimují pouze sršní matky někde zahrabané v listí, ne v hnízdě. Do něj se už nevracejí, na jaře si staví vždy nové hnízdo. Sršeň patří mezi vosy a má stejný životní cyklus.
Sršni jsou velice mírumilovní, ovšem nějaké trestné výpravy na jejich hnízdo mohou být životu nebezpečné. Tiskem již letos proběhly zprávy o úmrtích po sršních bodnutí. Bodnutí vosou - opuchlinu mazat cibulí. Jedno bodnutí sršně často končí v nemocnici. Bodnutí více sršni - hrobník čeká...

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Antonie
Sent: Wednesday, August 20, 2008 11:05 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Roj srňů

Dobrý večer.. Prosím Vás o radu, jak odstranit velké hnízdo sršnů, které se nám vyskytlo na půdě. Za Vaši radu předem děkuji..

Refraktometry jsou přístroje které měří obsah vody na principu lomu světla přes hranol a nejsou schopny měřit v rozsahu 0 - 100 % tak se vyrábějí v několika verzích tak jak je požadovaný rozsah stupnice

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vilda <masek.beemaja/=/quick.cz>
> Předmět: Re: Refraktometr
> Datum: 21.8.2008 00:13:42
> ----------------------------------------
> Obsah cukru v medném roztoku na medovinu se měří tzv. moštoměrem.
> Refraktometrem se měří obsah vody v medu. Dvě naprosto odlišné veličiny.
>
>
>

Z jednoho hnízda jde do zimy až několik stovek samiček které zimují v různých škvírách nikoliv v hnízdě . Stejně tak jako vosy
Ochrana se týká všech živočichů ve volné přírodě nikoli v blízkosti lidských obydlí nebo v němpokud ohrožují obyvatele nebo působí škody.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vilda <masek.beemaja/=/quick.cz>
> Předmět: Re: Roj sr??
> Datum: 21.8.2008 00:10:49
> ----------------------------------------
> Oblek, klobouk a pytel. Pytel navléknout na hnízdo, navrchu opatrně
> odříznout a odnést do přírody. Zapomoci kuřáku někam umístit, aby do hnízda
> nepršelo. Sršni jsou zákonem chráněni. Fruhá možnost je v tuto dobu počkat
> ahnízdo zrišit na podzim, protože do zimy jde pouze sama matka-královna.
>
>
>

stačí Reid nebo také obyčejný benzín 0,5 dcl

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonie <antoniekuncarova/=/seznam.cz>
> Předmět: Roj sr??
> Datum: 20.8.2008 23:05:23
> ----------------------------------------
> Dobrý večer.. Prosím Vás o radu, jak odstranit velké hnízdo sršnů, které se
> nám vyskytlo na půdě. Za Vaši radu předem děkuji..
>
>
>

>>Sršni jsou zákonem chráněni.


Podle mých informací, jsou sršni zákonem chránění úplně stejně, jako většina ostatních živočichů. Nejedná se o zvláště chráněného živočicha.

Citace ze zákona zákona č. 114/1992 Sb.,

------------------------

(1) Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Při porušení těchto podmínek ochrany je orgán ochrany přírody oprávněn zakázat nebo omezit rušivou činnost.

-------------------------

Skuste e-shop : www.svicky.beemaja.cz

Obsah cukru v medném roztoku na medovinu se měří tzv. moštoměrem. Refraktometrem se měří obsah vody v medu. Dvě naprosto odlišné veličiny.

Oblek, klobouk a pytel. Pytel navléknout na hnízdo, navrchu opatrně odříznout a odnést do přírody. Zapomoci kuřáku někam umístit, aby do hnízda nepršelo. Sršni jsou zákonem chráněni. Fruhá možnost je v tuto dobu počkat ahnízdo zrišit na podzim, protože do zimy jde pouze sama matka-královna.

Dobrý večer.. Prosím Vás o radu, jak odstranit velké hnízdo sršnů, které se nám vyskytlo na půdě. Za Vaši radu předem děkuji..

Tímto refraktometrem měřím pouze správný roztok na medovinu. Na měření medu musí mít jinou stupnici - horní.Můžete měřit i různé mošty, také ho používají vinaři na cukernatost moštu.

Při těch 35Brix vašeho maxima by jste pak měl asi 65%vody.Tak s tím to asi nepůjde.Míra
-----
Škoda, holt mi osud naznačuje, že medovina je ta pravá budoucnost. :-)

A osudu se člověk nemá vzpouzet.

Karel

Při těch 35Brix vašeho maxima by jste pak měl asi 65%vody.Tak s tím to asi nepůjde.Míra

Zdravím.Já mám na refraktometru 20%vody risku 78%Brix(cukernatost)tak to vám asi ten refraktometr nebude k ničemu.Na tom mém z V.P.Ještěd začíná Brix od 58.Voda je tam značená od27% v úrovni 71 Brix.Míra

Jestli mravenci neodnášejí jen některé roztoče? Mohou je odnášet kvůli
bílkovinné potravě, takže odnesou právě zremřelého roztoče. Několik dní
starého roztoče, který už je zaschlý, odnášet nejspíš nebudou ?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 20, 2008 1:37 PM
Subject: Re: Mravenci a roztoči na podlokách


> Žádný nechybí. Mravenci jsou ve velikosti cca 4 - 5 mm. Nevím jaký je to
> druh. Ale patrně ne všechny druhy mravenců požírají roztoče ???
> Pepča
>
> Bol som prvý, ktorý túto tému dostal na stránky Včelára, tento článok je
> uvedený i na webe www.vcely.sk.
> Mravce, ktoré som pozoroval na podložke (chránenej sieťou) som zaradil
> (neviem či správne) do rodu Lasius niger L.- mravec čierny asi 4mm dlhý.
Je
> isté, že nie je to mravec hôrny- Formia rufa L., (vy spomínate, že mravce
> sa presúvajú po vychodenej cestičke), toho som v úli nikdy nevidel, hoci v
> okolí včelnice je niekoľko vysokých mravenísk.
> Skúste urobiť kontrolu inak, fixkou urobte okolo mŕtveho VD kruh,a
pripíšte
> dátum nálezu a robte kontrolu ráno a večer niekoľko dní po sebe.
> Majiteľ web. stránke vcely.sk L. Šebošík v r. 2007 nasnímal mravca, ktorý
> odnášal v hryzadlách mŕtveho klieštika.