Včelařská konference

Pálení umělohmotných včelařských prostředků je ekologická prasečina. S tím snad souhlasí každý.

Proč to dělat? Nestačí dotyčné plastové části znehodnotit a zakopat hluboko do země? Sice tak spory nezaniknou, ale riziko šíření onemocnění z hlubin země ( záleží na umístění... spodní vody ) je skoro nulové. I kdyby po letech bylo úložiště vykopáno, pochybuji, že si spory najdou v dostatečném počtu cestu do včelstev. Z plastů je lepší skládka než-li vatra. A recyklace nebo jiný ekologický způsob zpracování plastových odpadů by nešel?

S pozdravem...M. Václavek...

Pane Karle takhle funguje integrované dno, které včelaři neznají , protože nevyšlo v MV.
-----
Pokud vím, tak v MV nevyšlo proto, že předtím vyšlo ve Včelařství. Včelařství dostává 97% včelařů. MV je naštěstí ve stavu, že do obsahu je možné vybírat. Takže přednost mají věci jinde nepublikované a samozřejmě musí nějak být v koncepci, nárocích redakce atd. To je mimo moji oblast, takže k tomu se nijak nevyjadřuji.
O vašem dně vím, protože v případě vašeho dna jsme byli v redakční radě většinou pro, ale skončilo to na nedostatku plochy. Takže přednost dostali jiné věci.
Jako cenu útěchy berte citaci v Žihadle :-), mě osobně to inspirovalo k výrobě skleněných nástavků. Snad je letos v zimě dokončím :-)
Komu své články nabídnete, musíte rozvážit. Ale pravděpodobnost, že časopis s menším nákladem bude vědomě přetiskovat to co publikoval časopis s majoritním nákladem, je malá.
Takto reaguji, protože je tady Vaše dno a jeho nepublikování v MV opakovaně citováno.

Takže snad příště. :-)

Karel

Teplo výparné = teplo kondenzační - co když ta voda zkondenzuje v úlu? To by pak bylo výhodné, aby vlhkost kondenzovala v podmetu. Uvažoval jsem správně?

Pane Karle takhle funguje integrované dno, které včelaři neznají , protože nevyšlo v MV.
Včely si kondenzát odebírají.
Nový systém sledování varroázy nic neřeší, ale toto dno má určitý pokrok, protože na úlech takto vybavených zjistíte stav včelstva hned, aniž do něho zasáhnete.
Zatím mám zkušenost, že včely se zdržovaly celou zimu ve skleněném nástavku než ve dřevěném, protože měly dostatek vody.
B.V.

Antoni:>A nakoniec včelársky výskumy tvrdia, že invertované cukrové zásoby sú pre včely v zime výhodnejšie, ako medy, majú oveľa nižšie percento balastu.<
..........

Tak to chci vidět ty výzkumy. Je zcela jisté, že včelstva zimují nejkvalitněji za přítomnosti invertovaných zásob (běžný proces i u přírodního medu) a za dostatečného přísunu pylu. (potřebný stimulant pro klidné zimování)

Dostatečný přísun pylu se zajišťuje z vhodných zásob jak z pylových desek,(pro plod) tak z medu ve kterém je pyl.(ten stimulant klidu) Nevhodný "balast" je určitě úplně něco jiného. Technicky ale včela i tento problém sama často překonala a přežila ho. (na rozdíl od zásahů od člověka, kterého prý řídí rozum)

Včely nič nevyrábajú zadarmo (ani Tvoje), za všetko sa platí a trpí tým aj včelárova ekonomika. A nakoniec včelársky výskumy tvrdia, že invertované cukrové zásoby sú pre včely v zime výhodnejšie, ako medy, majú oveľa nižšie percento balastu.
..........

Bohužel včely vyrábí med zadarmo. Nedávám jim ani korunu (na Slovensku aktuálně brzy euro) Peníze chcou po mě ale jiní - lidé a proto musím vydělávat s jistým množství včelstev právě naně. Kolik se musí vydělat navíc kvůli cukrovému hospodářství navíc snad nemusím rozvádět. Jde vlastně o úspory a to podstatné.

Zásobní plásty včely potřebují a protože mám i jiný rozměr než je slovenké Bčko,(jinak se rozhoduji v sezoně a ponechávám více - nedělám čistý jednodruhový medy) dokáži s klidem v duši ponechat i více zásob s plodem. Letošek je opravdu slabý, ale protože narozdíl od Tebe Antoni mám více stanovišťích různé časové sledy vybírání medu - mám odlišné různé stavy zásob, které mohu prakticky až do posledních teplých dnů během podletí v tichosti (bez slídění) a rychlosti v rámci stanoviště ubírat nebo přidávat.

Gusto Pazderka nekrmí cukor. ;-) Ponechává (letos kvůli špatným snůškovým podmínkám občas uspořádá) zásobní plásty jako hotové a manipuluji poslední roky pro zimování pouze s medem, které včely vyrábí "zadarmo".
-------------------------------------------------------------
A o to práve ide, vždy nemusí byť "posvícení" a spoliehať len na zásobné plásty sa vždy nedá. Aj ja využívam prinesené zásoby včelstvami a posledné roky som max. doplnil v priemere len po 4 kg cukru na hodnotu min. 15 kg a to hlavne z dôvodu, že vo včelstvách tak ako je npr. tento rok tam kde je plod (je aj predpoklad, že tam včelstvo založí zimný chumáč), ostane minimum zásob, čo zimné včely negatívne ovplyvňuje.

V mojom prostredí do vytočenia 10.6 po dobrej agátovej znáške včely len paberkovali a celkovo od tohoto dňa ubudlo 11,5 kg zásob. Mohol by som sa spoľahnúť na prírodné zásoby?
A nasledujúce roky to má byť ešte horšie.

Včely nič nevyrábajú zadarmo (ani Tvoje), za všetko sa platí a trpí tým aj včelárova ekonomika. A nakoniec včelársky výskumy tvrdia, že invertované cukrové zásoby sú pre včely v zime výhodnejšie, ako medy, majú oveľa nižšie percento balastu.

Pane Turčáni, energetika je zase moje profese a to co říkáte mi nesedí.
------------------------------------------------------------
S tým sa ja nemôžem pochváliť, ale to čom som napísal, som zistil pred mnohými rokmi a stále to platí. Pri inverzii sacharózy je pri podávaní zásob v presakovacích kŕmidlách určit strata, menšia je pri podávaní teplého cukrového roztoku. Hovoríte len metabolickom teple pri odparovaní vody z roztoku, ale zabudli ste na prirodzené teplo, ktoré značne ovplyňuje odparovanie vody z roztoku. Strata cukru je hlavne pri štiepení sacharózy na ovocný a hroznový cukor, čo včely robia aj niekoľkodní.

Stačí pod včelstvo podložiť úľovú váhu, vložiť do presakovacieho kŕmidla určité množstvo cukru a vody
a zvážiť a zaznamenať. Po 48 hod. keď včely už vykonali určitú prácu, znovu zvážiť a potom môžete vyhodnotiť, koľko včelstvo uložilo zásob a to sa po 48 hod tento inverzie ešte neskončil. Preto odvážte úľ aj pod ďalších 48 hod., zistíte ešte ďalší úbytok zásob.

Pripájam niekoľko postrehov dr. Svobodu, ktoré po pokusoch so spracovaním cukrového roztoku, zistil a platí do dodnes.

a./ čím je cukrový roztok pre včely hustejší, tým pomalšie prebieha premena-inverzia repného cukru na hroznový a ovocný.

b./ čím je cukrový roztok podávaný včelám hustejší, tým väčšie je riziko jeho kryštalizácie v bunkách.

Dosť často sa stretávam s včelármi po jarných prehliadkach, že včelstvá majú v plástoch skryštalizované zásoby, čo pripisujú pôzdnej znášky z medovice.

Zistil aj nasledujúce:
Pri podávaní roztoku 1:1 ešte po 108 hod. (po 4 a 1/2 dňa) bolo od podania roztoku 26,1% sacharózy.
Pripodaní roztoku 2:1 ešte po 108 hod. bolo od popdania roztoku 40,2% sacharózy.

Z tohoto vidieť (a to sa hovorí o tepelne pripravenom roztoku), akú prácu musia vykonať včely a za prácu sa platí energiou, ktorú musia mať k dispozícii.

Ja osobne si myslím, že vody ako taká nie je pre včely problém (zásoby podávame v lete), ako samotná inverzia repného cukru na jednoduché cukry, k čomu používajú svoje enzýmy. Z toho vidieť, že ani v prírode nič nie je zadarmo.

Anton:>Prezraďte mi, ako by taký Gusto Pazderka nakŕmil svojich 500 včelstiev, keby kŕmil len večer.<
.........
Gusto Pazderka nekrmí cukor. ;-) Ponechává (letos kvůli špatným snůškovým podmínkám občas uspořádá) zásobní plásty jako hotové a manipuluji poslední roky pro zimování pouze s medem, které včely vyrábí "zadarmo". Za poslední tři roky jsem zimoval v součtu asi 1500 včelstev a ponechal jsem jim cca po 15-ti kilech medu. Pokud někdo umí počítat, tak musí dojít k závěru, že se krmení prakticky nevyplatí. Píšu prakticky, protože prakticky nejde jen o dutou úvahu jedince 1500x15xcenu medu minus cukr, ale o další minusy, které často (z té dutosti) a lidské hamižnosti včelám formou klidného podletí nedaruje a dělá ze včel "továrny na cukr" a má rád ve včelách "včelí zmatek". Cukr tu nebyl a včelaři měly včely také. Včelař má využívat přirozených zdrojů a postupů. To co představuje dnešní včelařství s medem a jeho čistotou a původem je v podstatě historická blamáž.


Pár mých poznámek k praktikám krmení ...


Rozdíly ve ztrátách sirupů jsou mi známy a musím je potvrdit. Na ochotě odebírat sirup je vedle ostatního velmi podstatná jeho teplota při převracení a kdy se podává. Krmil jsem s teplým roztokem a k večeru. Z dob pracného dokrmování nebylo vůbec překvapující, kdy dobré včelstvo odebralo naráz i 5 4l sklenic. Tolik se mi jich vleze do jednoho nástavku se světlostí mého standardizovaného kvadrátu 420 mm a pro rámek 39x24 cm. Protože mne nebalilo krmit a více si užívat rodiny, prostě již nekrmím a ponechávám kvalitní med. Ztráty kvůli zimování na medu u mne jsou zanedbatelné.

Je to jednoduché. Do stavu asi 250 - včelstev se zvládne zhodnotit a poznamenat křídou předem číslem na úl (tak aby neopršelo) počet sklenic sirupu během posledního vybírání medu. To číslo (součet všech flašek na stanovišti)se napíše v autě na papír vedle názvu stanoviště. Potom se vezmou nástavky, nepropustná víčka, a proložil a podložil jsem sklo na vozík aby se nerozbilo a naplnil teplým sirupem. Na dvou patrách nástavků po 8 (kapacita běžného vozíku za auto) to dělá cca 320 l sirupu na jednu rozveženou dávku. Na jeden cyklus čtyřech dnů lze zkrmit cca 1400 l sirupu. Mluvím o cyklu, protože pátý den se jede pro sklo k prvnímu stanovišti v pořadí a odebírají se včelstvům prázdné čtyřlitrovky pro další stanoviště kde se pokračuje.

Dojede se na staviště, rozdá se přesně podle čísel na úle sklo, přehodí se víčka (nástavky na krmení jsou předchytány) no a vlastní převracení sklenic se sirupem u ccca 40 včelstev dělalo v průměru "jen" kolem 5-ti minut. Ale samotný proces je zaměstnání pro jednoho pracovníka, který by nedělal nic jiného než krmil v podletí. (při 500 - 1500 včelstev) Nemluvím o energiích (benzin, el.energie), čas a zařízení na dezinfekci skla, čas na každoroční uskladnění, bezesné cestování atp.

Dejte pokoj s krmením, včelař nemá co mít přístup k průmyslovému cukru. Maximálně na lístky podle počtu včelstev. U vinařů je to také striktní. ;-)

Čím je roztok řidší (vyšší podíl vody), tím je přeměna méně efektivní. Řidší roztok se nepodává z důvodu lepší transformace cukru, ale proto, že včelstvo ploduje a potřebuje vodu pro plod. "Spalováním cukru" je konečným produktem také voda (je to vázaná voda) a kysličník uhličitý. Tu včely samozřejmně prvotně využívají v rámci svého metabolismu.
Pokud voda kondenzuje na stěnách úlu, není třeba ještě vodu dodávat, stačí koncentrovanější roztok pro podněcování. Řídký roztok by situaci ještě zhoršil a dojde k plesnivění rámků, stěn úlu a podmetu.
Voda v úlu kondenzuje vždy na nejstudenějším povrchu, který je málo paropropustný - např. fólie nebo propolisový povlak. Tam si včely chodí pro vodu, když nemohou ven.
Osobně se domnívám, že dodávat včelstvu vodu do úlu (řidší roztok) v našich podmínkách v dobře udělaném a nahoře těsném úlu není nutné.
V okolí včelstva je vysoká relativní vlhkost vzduchu. když ten vzduch odvětráme, musí včelstvo ohřát jiný, ohřátím se sníží relativní vlhkost a je nutné dodat vodní páru pro vyrovnání relativní vlhkosti. To spotřebuje výparné teplo a samozřejmě vodu.
Proto je nutné větrat úl dostatečně dole, ale pokud možno vůbec ne nahoře.Je třeba, aby docházelo k vnitřní cirkulaci vzduchu v úlu, čímž se nebude ztrácet voda ve formě vodní páry. Vnitřní cirkulací dojde k zpětnému předávání vody a k přísunu kyslíku do plodiště. Vnitřní cirkulace je "poháněna" teplem plodiště a studenými stěnami úlu.

Chtělo by to podrobnější popis. Pokud se příznaky stupňují, zvláště ty celkové(svědění celého těla, slzení,pocit tepla,kýchání,mdloby,křeče v břiše...)může být už příští žihadlo kritické, vedoucí k anafylaktické reakci!!!Ta může být tak rychlá,že než se člověk vzpamatuje,nestačí ani zavolat záchranku !!Nechci strašit,ale doporučuji co nejdříve navštívit alergologii a do té doby ke včelám raději s "doprovodem" .

Pavel:
...rozpustí se v 4 litrech vody, z toho se musí 2 litry vypařit - tuto energii musí včely dodat - to jest 2500 kJ/kg x 2 kg = 5000 kJ - to je výparné teplo, ať je voda teplá či studená. To je hlavní energetická zátěž. ....
-----
Jsem rád, že je tady odborník. Kdysi (když jsme počítal, kolika waty včelám přitápět)jsem to taky počítal a promýšlel.
Takže k tomuto mám dotaz, ani ne tak z hlediska krmení v podletí, ale z jara. To se m.j. podněcuje roztokem 1:1 - tedy je to v mnoha knihách doporučováno.

Teplo výparné = teplo kondenzační - co když ta voda zkondenzuje v úlu? To by pak bylo výhodné, aby vlhkost kondenzovala v podmetu. Uvažoval jsem správně?

Je z hlediska tepelné bilance (mám na mysli jaro, tam jde asi o energii nejvíce) dobré dodávat včelám vodu. Když jsem ji nedodával, tak měly včely suchou folii na stropě, když jsme ji jednomu včelstvu dával, na stropě byly loučičky.
Z hlediska energetického by dodávání vody nad určitou nutnou hranici danou metabolismem bylo odebíráním tepla.

Takže jsem nadhodil téma. Ještě že ty včely neví, že je to tak složité. :-)

Karel

Nevím, jaké je průkazné zastoupení v počtu včelstev na včelaře v USA ani
neznám podrobnosti, jak moc si tady v EU potravinový trh chráníme. Zato ale
vím, že tady v okolí, řekněme v okruhu do 5 kilometrů od bydliště, v
podstatě není pole, ze kterého by bylo k nejbližším včelstvům dále než 2
kilometry a většina polí je v okruhu 1 kilometru od nejbližších včelstev.
Sice zavčelení předepsané za socialismu, tuším 12 včelstev na hektar
řepkového pole to nedosáhne, ale v doletu včelstev to je.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 25, 2008 9:12 PM
Subject: Re: Plastové rámky?


> Polášek:>Placené opylení u nás nejspíš bude, až skončí malí včelaři v
> takovém
> rozsahu, že pole nebudou v doletu žádných včelstev. Teprve potom nejspíš
> budou naší zemědělci ochotni za opylování platit.<
> ............
>
> To je podle mého názoru všeoibecný český blud jak tč. v TV "Česká soda"
> nebo "Ta naše povaha česká". Když sdělím, že jde jednoduše zjistit ze
> statistik, že je průkazně v zastoupení v počtech včelstev na včelaře
stejné
> jak v USA tak také v EU, napadně mne, že se to není v doletech včel malých
> včelařů, ale úplně v něčem jiném. Na rozdíl od USA, si totiž potravinový
> trh nechráníme, protože je EU až moc "mladé". A to ssebou nese jistý
> rozvojový situace a cykly.

Pane Turčáni, energetika je zase moje profese, a to co říkáte mi nesedí.
Teplota vody z pohledu vyšší výtěžnosti uložených glycidových zásob nehraje tak významnou roli. Jedině, že nedojde k rozpuštění cukru a vynesení tuhého cukru včelami. Pokud je cukr rozpuštěn, má to jen nepatrný vliv a ne, jaký uvádíte.
10 kg cukru = 163 000 kJ
rozpustí se v 4 litrech vody, z toho se musí 2 litry vypařit - tuto energii musí včely dodat - to jest 2500 kJ/kg x 2 kg = 5000 kJ - to je výparné teplo, ať je voda teplá či studená. To je hlavní energetická zátěž.
"teplá voda"
z 10 kg se uloží 7,2 kg suchých glycidů, energetický rozdíl je 117360 kJ - toto teplo se přirozeně uvolní metabolismem včel.
"studená voda"
z 10 kg se uloží 6 kg suchých glycidů, energetický rozdíl je 97800 kJ - toto teplo se přirozeně uvolní metabolismem včel.
Rozdíl je 19560 kJ.

Tato energie podle Vás reprezentuje ztrátu tepla na ohřátí vody o 20°C.
Energii nelze ztratit, ta se uvolňuje z těla včely.

Na ohřátí roztoku o 20°C potřebujete jen 4,2 kJ/kg x 20°C x 4 litry 336 kJ. Tato hodnota reprezentuje potřebu tepla na ohřátí vody a Váš rozdíl je 19560 kJ.

Včela není perpetum mobile. Také na ni platí fyzika.

nejlepší informace dostanete vždy aj en u veterinářů, komtakt si najdete na webu www.svscr.cz

Martin:>Zatímco totiž slunce na má sluneční tavidla svítí zcela zadarmo, zamrazování si vyžaduje další náklady na energii, anebo čekání s "odloupáním" díla až do chladných zimních měsíců<
..........

To zamrazování a snadná těžba mi byla vysvětlována. Osobně si myslím, že lze vosk těžit i pouhým zdrhnutím za běžné teploty a po vytočení, a ještě nechat i odkapat. Řešení takového plastového rámku není jednoduché a rozhodující je vždy ta adheze vosku s plastem a situace pnutí materiálu za různých teplot, konečný povrch mezistěny, ... . Může se klidně stát, že nějaká novátorská neověřená směs může v pnutích materiálu udělat i paseku. Např. při převozu v jarních období za nižších teplot - odlepení sesuv díla po plastu, těžší zásoby, praskání plástu při manipulacích, prohyby materiálu po zatížení. ( to mne napadlo při těch 3 mm světlostech horní a spodní loučky NN plastového rámku )

Pierco ( http://www.pierco.net/ ) má hned několik variant a dává 10-ti letou garanci.

mlsat rum

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Plastov? r?mky?
> Datum: 25.8.2008 14:41:01
> ----------------------------------------
> > Chtěl bych podpořit pana Pazderku, vše co vyslovil má smysl.
>
>
> Jj, ale co budem delat celou zimu :-))
>
>
>

Polášek:>Placené opylení u nás nejspíš bude, až skončí malí včelaři v takovém
rozsahu, že pole nebudou v doletu žádných včelstev. Teprve potom nejspíš
budou naší zemědělci ochotni za opylování platit.<
.............

To je podle mého názoru všeoibecný český blud jak tč. v TV "Česká soda" nebo "Ta naše povaha česká". Když sdělím, že jde jednoduše zjistit ze statistik, že je průkazně v zastoupení v počtech včelstev na včelaře stejné jak v USA tak také v EU, napadně mne, že se to není v doletech včel malých včelařů, ale úplně v něčem jiném. Na rozdíl od USA, si totiž potravinový trh nechráníme, protože je EU až moc "mladé". A to ssebou nese jistý rozvojový situace a cykly.

Pane Stonjek, to jste asi nečetl úvodní příspěvek přítele V8 .

Jsem 15 km od Zlína, ale včely máme v pořádku, protože jsem posílal včely s osvědčením z veteriny se skleněným úlem až za Plzeň.
B.V.

Placené opylení u nás nejspíš bude, až skončí malí včelaři v takovém
rozsahu, že pole nebudou v doletu žádných včelstev. Teprve potom nejspíš
budou naší zemědělci ochotni za opylování platit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 25, 2008 8:57 PM
Subject: Re: Plastové rámky?


> Stojek:>No tak si zase vesele zadiskjutujeme, jsem rád, že je to podle GP
> tak jednoduché, teď ještě aby se toho někdo ujal zainvestoval a rozjel to.
> To je totiž nutné namísto sáhodlouhých úvah a keců. Divím se proč nikoho
> nenapadlo, když je to tak výhodné, proč to nefrčí více v USA, kde mají
plno
> výhod ovlivňujících cenu k dobru. Jednotnou míru, podstatně víc včelstev,
> profes. úroveň atd. atd.Zřejmě má tento problém svá pro a proti. Zdraví R.
> S.<
> .........
>
>
> S USA se můžeme ve statistikách v poměru malých a velkých včelařů snad i
> dobře srovnat. Jsou vlastně v zastoupení v průměrech počtů držení včelstev
> natom stejně. Je tam drtivá většina malovčelařů. Jsou tam ovšem i včelaři
s
> velkým V, kteří umí včelařit a ne jen příštipkařit a řešit nějaké kecy.
> Bohužel mezi kecy se dá jen kecat. Podmínky pro kočování po EU jsou v
> plenách a na kočování za placeným opylení si můžeme ještě nechat zdát.
Chce
> to situaci, kdy bude opravdu jasné, že zemědělci budou včely potřebovat a
> budou vhodné podmínky pro produkci medu. Takové podmínky můžeme opravdu
> závidět Spojeným státům zatímco tu čumíme na jakousi přiblblou podporu EU,
> která má ve včelařství něčím pomoci. Pamatuji se na aktivity, které byly
> popisovány ve včelařství, aby se v EU řešily společně na evropské úrovni
> problémy založením nějaké evropské organizace.
>
> Máme podmínky nyní jaké máme, národy v Evropě jsou zatím moc hrdý na
nějaké
> spočování a to je další živnou půdou pro situace pohřbu oboru. Já stím
> příteli Stonjeku nic sám nenadělám a kdo tu má nějakou moc jsou jiní páni.
>
>
>
> Momentálně teď v tuto dobu frčí dotace 1D a její kouzla. Až budou penízky
v
> kapse, zase jeden rok si můžeme výročně uzavřít blahopřát a rozdávat
> medaile za zářný příklad jak se má úspěšně včelařit ... to je to so frčí
> unás dobře a co je důležitější než nějaká koncentrace financí na např.
> formy na plastové rámky, s kterými se dokáže řešit částečně zdravotní
> rizika u včelstev.
>
> To jsi měl přitom frčení na mysli?

Stojek:>No tak si zase vesele zadiskjutujeme, jsem rád, že je to podle GP tak jednoduché, teď ještě aby se toho někdo ujal zainvestoval a rozjel to. To je totiž nutné namísto sáhodlouhých úvah a keců. Divím se proč nikoho nenapadlo, když je to tak výhodné, proč to nefrčí více v USA, kde mají plno výhod ovlivňujících cenu k dobru. Jednotnou míru, podstatně víc včelstev, profes. úroveň atd. atd.Zřejmě má tento problém svá pro a proti. Zdraví R. S.<
..........


S USA se můžeme ve statistikách v poměru malých a velkých včelařů snad i dobře srovnat. Jsou vlastně v zastoupení v průměrech počtů držení včelstev natom stejně. Je tam drtivá většina malovčelařů. Jsou tam ovšem i včelaři s velkým V, kteří umí včelařit a ne jen příštipkařit a řešit nějaké kecy. Bohužel mezi kecy se dá jen kecat. Podmínky pro kočování po EU jsou v plenách a na kočování za placeným opylení si můžeme ještě nechat zdát. Chce to situaci, kdy bude opravdu jasné, že zemědělci budou včely potřebovat a budou vhodné podmínky pro produkci medu. Takové podmínky můžeme opravdu závidět Spojeným státům zatímco tu čumíme na jakousi přiblblou podporu EU, která má ve včelařství něčím pomoci. Pamatuji se na aktivity, které byly popisovány ve včelařství, aby se v EU řešily společně na evropské úrovni problémy založením nějaké evropské organizace.

Máme podmínky nyní jaké máme, národy v Evropě jsou zatím moc hrdý na nějaké spočování a to je další živnou půdou pro situace pohřbu oboru. Já stím příteli Stonjeku nic sám nenadělám a kdo tu má nějakou moc jsou jiní páni.



Momentálně teď v tuto dobu frčí dotace 1D a její kouzla. Až budou penízky v kapse, zase jeden rok si můžeme výročně uzavřít blahopřát a rozdávat medaile za zářný příklad jak se má úspěšně včelařit ... to je to so frčí unás dobře a co je důležitější než nějaká koncentrace financí na např. formy na plastové rámky, s kterými se dokáže řešit částečně zdravotní rizika u včelstev.

To jsi měl přitom frčení na mysli?

No tak si zase vesele zadiskjutujeme, jsem rád, že je to podle GP tak jednoduché, teď ještě aby se toho někdo ujal zainvestoval a rozjel to. To je totiž nutné namísto sáhodlouhých úvah a keců. Divím se proč nikoho nenapadlo, když je to tak výhodné, proč to nefrčí více v USA, kde mají plno výhod ovlivňujících cenu k dobru. Jednotnou míru, podstatně víc včelstev, profes. úroveň atd. atd.Zřejmě má tento problém svá pro a proti. Zdraví R. S.

Anton Turčáni:>Doplatili na to plastové medzerníky, ktoré sa rozpustili a zmenili tvar. <
.........

Vždy je nutné při manipulacích rozlišovat i druhy plastů. Teplotně odolné plasty a jejich tání je někde kolem a od 150° C. (viz termostat na výrobku tavné svářečky na plastové vodovodní sítě 160 - 260°C) Ze zkušeností co mám s instalacemi je černý poliš na studenou tavný za nižších teplot a vysokohustotní na teplou jde razantně tavnost nahoru. Tam je rozlišení ještě podle DINu. (PN 10, 16, 20 - užitková, universální, rozvody topení)

Ty mezerníky typuji na dutý PP, které byly jeden čas na trhu.(černé, červené ...) Nebo bílé tvrdé - polystyrenové, které se deformují již u 90 °C.

Myslím, že potřebuji ne 9 dkg = 100 g, ale jen 10 gramů - jestli jste četl české překlady na Včelařství - tam je opravdu to číslo. Stačí jen vosk z odvíčkování, roztaví se na hladině horké vody ve velkém hrnci a pak už stačí jen namáčet rámky - udělá se na nich film vosku.

Uvědomte si všichni, že už nebudeme téměř potřebovat vosk.
-----------------------------------------------------------

To nemyslíte vážne, veď výrobca sľubuje , že budeme potrebovať 8-9 dag vosku na povoskovanie plastu a to len pri ideálnom stave, spotreba bude v skutočnosti ešte vyššia.
neviem ako sa stým zmieria sparcovatelia vosku na výrobu medzistien. Možno by pre včelárov bolo dobré, obidve strany by sa snažili o kvalitnú výrobu, npr. "voskári" by vosk v autoklávoch dokonale dezinfikovali (podozrenia včelárov pretrvávajú o čom svedčia nepredvídateľné ohniská MVP pre pretrvávanie spórov MVP), nepridávali by do vosk parafín a plastikári by vyrábali dokoné výrobky,ktoré by sa dali čistiť, nekrivili by sa a pod. Dať možnosť obidvom stranám sa prejaviť svojimi kvalitnými výrobkami.
Čas to vyrieši k spokojnosti včelárov, len škoda že už sa toho ja nedožijem! Alebo nie?

Mě by zajímalo, kde se bere jistota, že plastové rámky v zamořeném včelstvu,
třeba například včelím morem, nebudou kontaminovány. Obecně plast je přece
charakteristický tím, že do sebe absorbuje chemikálie i spory.

R. Polášek

Množství dodaných zásob se určuje podle množství suchého cukru, voda se nepočítá.
Pepa
-------------------------------------------------------------

Každá práca niečo stojí a to i včely, lebo pri iverzii - štiepení sacharózy na jednoduché cukry, časť podaného cukru a hlavne pri presakovancích 3,6 lit. fliaš, sa stratí a to už s vodou až 25% cukru, teda pri podaní roztoku týmto spôsobom včely uložia do plástov 7,5 kg glycidových zásob a to i s 18% vody. Pri podávaní teplého cukrového roztoku je to len 10%, teda podaných 10 kg cukru, uloží včelstvo do plástov 9 kg. Pre víkendových a kočujúcich včelárov je systém presakovacích kŕmidiel aj napriek vyšším stratám výhodnejší.
Keby som podával roztok len večer, tak by som mal problémy so zakŕmením včelstiev. Vychádzam z prakxe, ak sú včelstvá v poriadku, tak nemám absolútne problém podať im 3-4 litr. hoci aj ráno a počas dňa. nepamätám si, kedy by včely vylúpili včelstvá len preto, že som im podal roztok počas dňa a to aj primerane teplý a bez akéhokoľvek zúžovania letáču. Prezraďte mi, ako by taký Gusto Pazderka nakŕmil svojich 500 včelstiev, keby kŕmil len večer.

Ano, pánové. Já samozřejmě uznávám právo každého rozhodnout se, jak chce. Ale vaše rozhodnutí vám nezávidím.

1) Pan Pazderka uvádí, že "vosk se těží z plastu zamražením a vylupováním z plastu". A zde vidím výhodu mého konzervativního (ač značně modernizovaného) přístupu. Zatímco totiž slunce na má sluneční tavidla svítí zcela zadarmo, zamrazování si vyžaduje další náklady na energii, anebo čekání s "odloupáním" díla až do chladných zimních měsíců (což snad neplatí pouze u panenského vosku, který by zřejmě bylo možné vyloupat pro jeho křehkost již v létě). Naproti tomu já jsem již minulý týden (tj. měsíc po vytáčení) vytavil poslední ze všech 600 rámků (polovinu díla), kterou jsem se rozhodl vytřídit. Odpadly mi tak zcela zbytečné starosti se skladováním, uchováváním a ochranou díla před zavíječem apod. (a oněch přibližně 50 rámků, u kterých popraskaly drátky, většinou ještě pocínované, které jsem používal dříve, mám již vypleteny). Takže jsem v naprosté pohodě připravený na jaro a opravdu si nelámu hlavu tím, jak to vše přes zimu stihnu (a nemusím se ovšem také již zabývat vyvařováním a lisováním vosku z díla).

2) Argumentace absencí reziduí léčiv ve vosku (Pavel) se mi zdá mylná z toho důvodu, že přeci na nějakém vosku musíte svá včelstva zimovat, a tedy i přeléčit minimálně podzimním ošetřením proti varroáze. Vlivem toho rezidua ve vosku a ve včelích produktech budou příští rok nutně přítomná (navíc neznám ve svém okolí jiného včelaře, který by se tak jako já snažil každým rokem polovinu díla obnovit).

3) Zcela iluzorní je pak pro mne představa, že v případě nějaké obzvláště vážné nemoci včelstev bude majitel včelstev před nařízenou likvidací vylupovat tento nebezpečný vosk (nebo snad dokonce požádá veterinární správu, zda by nemohl počkat do zimy), očišťovat plastové rámky a pečlivě tyto dezinfikovat. Podle mne by k tomu neměl ani příležitost a určitě ani náladu. Ve výsledku by tak byly tyto rámky (nejlépe v kombinaci s polystyrénovými nástavky) zlikvidovány tradičním způsobem (ohněm) spolu se včelstvy někde na poli. Přitom by bylo asi nezbytné soustředit se na přesné složení přítomných plastů, aby se dotyčný mohl vůbec opatřit správnými ochrannými prostředky. V případě jakéhokoliv jiného řešení pak vlivem další manipulace hrozí, že se nákaza může rozšířit dále.

Chápu, že na tento poslední argument značná část osazenstva této diskuse prostě neslyší a slyšet nebude, což je dáno zřejmě tím, že jsem asi "environmentálně citlivější" (což je ovšem také na druhou stranu onen důvod, proč včelařím). Samozřejmě neberu nikomu jeho nadšení zlepšovatele, věřím ale, že na tom ve finále se svými dřevěnými rámky budu lépe. Nicméně samozřejmě přeju všem, ať se dílo daří.

Pokud se nepletu, dotyčný plast by měl vydržet teplotu až něco kolem 130°C, což se v běžném slunečním tavidle nebo při získávání vosku parou nedosahuje, takže lze tyto obvyklé způsoby na zpracování vosku použít i u plastových rámků.

V dobre pripravenom slnečnom tavidle sme namerali teploty pri naklonenej sklenej plochy kolmo ku slnečným lúčom až 136˚C. Doplatili na to plastové medzerníky, ktoré sa rozpustili a zmenili tvar.
Ale to nie je o tom, aby sme aj plastové rámiky museli ošetrovať v slnečnom tavidle. Niekde som čítal (neviem či je to pravda), plstové rámiky od včelej nadstavby sa nechajú zmraziť (v zime pri mínusovej tepl. alebo v mraziacich boxoch) a následne špachtľami sa bunky stiahnu a dočistia. Možno je to tak, toto by mal však vyriešiť výrobca informovať kupujúceho v letáku priloženom k nákupu, ako ošetrovať PR.

> Chtěl bych podpořit pana Pazderku, vše co vyslovil má smysl.


Jj, ale co budem delat celou zimu :-))

Chtěl bych podpořit pana Pazderku, vše co vyslovil má smysl. Uvědomte si všichni, že už nebudeme téměř potřebovat vosk. Pro navoskování rámků bude vždy stačit vosk ze stavebních rámků. Kolik stojí výroba mezistěny,přířezy a drátkování ???? a kolik stojí plastový rámek bez práce? To budu ty rámky rovnou likvidovat a s voskem se nebudu zdržovat. Časem tu vznikne jistě sběrna, která si s tím poradí. A možná právě dodavatel takových rámků. Věřím, že by na to byla získatelná dotace minimálně 50%. Zmizí rezidua ve vosku, zmizí falšování vosku, zmizí nebezpečí nákazy.
Nebojme se bezpečných plastů. Uvědomte si, že 50 až 80% všeho, co jíme bylo zabaleno v plastu. Koneckonců i ten med, případně je potaženo alespoň to víčko na sklenici.

Také bych měl zájem za tu cenu o 12 tisíc kusů o standard 39x24 .

Stonjek:>Kdysi jsem dělal mistra v lisovně plastů a tak o tom něco málo vím. V první řadě je nesmysl slibovat cenu 6 Kč za rámek.<
............

Ale přeci Dolský arzenál také není nejlevnější a přeci se točí. A že takto jsou úspěšné i malé trhy je toto důkazem. Nebo čisté dílo není důležité tak tako zdraví včel? Kalkulace s dotacemi jsou také kalkulace a jestli by měl český rámek (myšleno vyrobeno v česku) státi s dotací míň než americký a výše dotace přibližně 30-70%, koupím český.

400 000 včelstev x cca 30 rámků na úl je 12 000 000 ks. Pokud vezmu všechny schválené míry bývalého československa, jde o asi 15 forem. Forma (pro vakuový lis)je údajně v relacích kolem 200 - 300 tisíc, což v horizontu času a kusů co lze naní odfouknout nepředstavuje ani 1,- Kč náklady na kus hotového výrobku.(spíš haléře) Náklady pod jednu korunu by stlačilo to, kdo by první vyrobil plastový rámek na míru 39x24 a kdo by nebyl moc hamižný a začal jej bez okolků nabízet třebas jednoduše přes internet na eshopu plastikářské dílny. Výrazná na ceně je směs a cena ropy na světových trzích, dále náklady na mzdy a energie. Pokud opomenu možné patentové tahanice, měl by takový plastový rámek být levný až k propuknutí závisti jak je výhodný.


Kdyby státní úředník místo vyhazování peněz na ztráty a podobné nesmysly přispěl nevratně a dlouhodobě na tento zájem včelařům kteří chcou mít med nejvyšší kvality a tím pádem zákonitě v obnovovaném dílu, je to mnohem užitečnější než fronty u pokladního ZO za 1D.

S tím bych souhlasil. I mně se cena zdála nějaká malá. Krmítko by snad šlo
vyrábět nějakou náhradní "garážovou" technologií, kde by se nemusela použít
drahá forma za mnoho stovek tisíc, ale rámek s mezistěnou asi ne. Stačí se
projít supermarketem kolem regálů s plastovými výlisky a najít věc zhruba
stejně složitou jako je ten rámek......

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 25, 2008 12:56 PM
Subject: Re: Plastové rámky?


> Kdysi jsem dělal mistra v lisovně plastů a tak o tom něco málo vím. V
> první řadě je nesmysl slibovat cenu 6 Kč za rámek. Do toho se nevejdete
ani
> náhodou. Znamená to pouze, že sí neumíte spočítat kalkulaci na jeden
> kousek. Zájem by samozřejmě byl, i já bych se pořidal ale... Zdejší trh je
> příliš malý a rámkových měr je povícero, jen na šířku 39 asi 5 a kde je
> optimál a podobně. Na každou míru musí být forma a pěkně složitá a i když
> dá se předpokládat zájem, tak pouze malý, musí se laborovat s tím že
> naprostá většina včelařů jsou šetřílci a vůbec se této akce nezůčastní a
> tak bych mohl pokračovat. To co tady předvádíte to je pouze takové snění a
> na fabriku v třísměném provozu je asi i dost malá Evropa. Když jsem se
> zmiňoval o krmítku na Langstroth a paní Lenka něco zapindala o akci Svazu
a
> nadšených zájemcích, protože má ekonomické vzdělání, tak jí brzy došlo, že
> stvořila parádní nesmysl a rychle utichla. Prostě je to jen o velikosti
> trhu a penězích. A tyhle veličiny nikdy žádné sny ani přání neporazí.
Pokud
> je mi známo, tak k otočnému zázraku z Maďarska stojí plastik rámek do
> polonástavku cca 50 Kč. Zdraví R. Stonjek

Kdysi jsem dělal mistra v lisovně plastů a tak o tom něco málo vím. V první řadě je nesmysl slibovat cenu 6 Kč za rámek. Do toho se nevejdete ani náhodou. Znamená to pouze, že sí neumíte spočítat kalkulaci na jeden kousek. Zájem by samozřejmě byl, i já bych se pořidal ale... Zdejší trh je příliš malý a rámkových měr je povícero, jen na šířku 39 asi 5 a kde je optimál a podobně. Na každou míru musí být forma a pěkně složitá a i když dá se předpokládat zájem, tak pouze malý, musí se laborovat s tím že naprostá většina včelařů jsou šetřílci a vůbec se této akce nezůčastní a tak bych mohl pokračovat. To co tady předvádíte to je pouze takové snění a na fabriku v třísměném provozu je asi i dost malá Evropa. Když jsem se zmiňoval o krmítku na Langstroth a paní Lenka něco zapindala o akci Svazu a nadšených zájemcích, protože má ekonomické vzdělání, tak jí brzy došlo, že stvořila parádní nesmysl a rychle utichla. Prostě je to jen o velikosti trhu a penězích. A tyhle veličiny nikdy žádné sny ani přání neporazí. Pokud je mi známo, tak k otočnému zázraku z Maďarska stojí plastik rámek do polonástavku cca 50 Kč. Zdraví R. Stonjek

Něco mezi cukr voda 3:2 až 1:1. Pro roztok 3:2 se uvádí, že včely potřebují
k dobrému zpracování cukru do zásob ještě shánět vodu navíc, pro roztok 1:1
má voda přebývat. Podle mně to závisí na teplotě a vlhkosti. Za deštivého
počasí je vhodnější spíše 3:2, za sucha a tepla by se roztok měl blížit
spíše 1:1.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Polívková Vítězslava" <vpolivkova/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 24, 2008 9:28 PM
Subject: Re: krmení včel


> Prosím o upřesnění poměru voda/cukr pro krmení včel. Děkuji za odpověď.
> V.Polívková

Cosi prosakuje, že prý je na Zlínsku snad i 130 nových ohnisek moru včelího plodu? Může se někdo tady na konferenci k tomuto vyjádřit?

Matrine já bych rozšíření plastových rámků přímo nejlépe nařídil být navrcholu SVS. Právě proto, že nejenže nemusíte drátkovat, ale také vyvařovat vosk (dezifekce je jednodušší )a hlavně rozšiřovat najaře převážně čistými "mezistěnami" jednoduše. Tím řečeno oproti běžnému vyřezávámí, čištění drátkování zatavování jde o mnoho úkonů i s těmi Vašimi nerezovými drátky o míň úkonů a tím menší náročnosti s větším efektem obnovy včelího díla i u včelařů, kteří to zkrátka neprovádí. Ještě dodám, vosk se těží z plastu zamražením a vylupováním z plastu.

...........
Martin:>Já si plastové rámky nekoupím. Jednak si nedovedu představit, jak by bylo možné rámky s plastovou mezistěnou zpracovávat ve slunečním tavidle (přitom při použití nerezového drátku odpadá obrovské množství práce s následným drátkováním.<

M.Václavek:>Zatím s plastovými rámky nemám žádné zkušenosti.<
...........

Pane Václavek, z plastových rámků se vosk netěží teplem a mražením. Po zmrazení (mraznička, v zimním období) se nad krabicí uchopí oběma rukama za boční loučky a křížovým protipohybem a příčinou nižší adheze se oddělí vosk od plastu.

Je rozdíl mezi tvrzením "plast by měl vydržet teplotu až 130 st C" a mezi
tvrzením "vícenásobné nebo dlouhodobé vystavení vyšším teplotám do 130 st C
nezmění vlastnosti plastového rámku" Obecně většina plastových materiálů je
složitá směs mnoha komponent. Za vyšší teploty a v prostředí roztaveného
vosku, který se při vyšší teplotě chová podobně jako organické rozpouštědlo
může dojít k rychlému stárnutí plastu způsobeného právě změnou složení
plastu. Zkrátka klíčový je použitý plastový materiál, pokud se použije
nevhodný, může dojít rychle k znehododnocování plastového rámku praskáním
plastu, popřípadě jeho sníženou pevností. To vidím jako hlavní problém
plastového rámku. Výrobce plastového rámku musí v tom smyslu dávat na plast
v rámku záruku, musí zaručit při určité konkrétní technologii sundávání
vosku z rámku určitý počet cyklů, které plastový rámek vydrží. Jinak takový
plastový rámek ztrácí smysl a mění se spíše na jednorázový výrobek.

R. Polášek

V8 (85.70.83.69) --- 23. 8. 2008
Plastové rámky?
>Pracuji v oboru konečného zpracování plastů a napadlo mě vyrábět lisováním kompletní rámek<
> 1) Myslíte, že by to fungovalo a včelstva by tyto rámky běžně přijímala?
> 2) Koupili byste si takovéto rámky?
..........

1) Pracuji v oboru produkce medu a na takové otázky odbytu jsou povolaní obchodníci. Umíme každý dělat to, co umíme. Bohužel hodně lidí je stále "odborně" oblbováno, že obchodníky nepotřebujeme a že si máme mednou produkci prodávat sami. Jsou to dle mého názoru zcestné názory, kterým nerozumím stejně jako zájmům lidí, kteří takovou aktivitu vyvíjejí.

Podle předběžných kalkulací a porovnávání s konkurencí ale myslím, že by jste měl jít s cenou oněco ještě níž a vyjadřovat se při takových statisícových množství v přesnějších cenách.

2)
Konstrukční řešení celého rámku podle fotografií na webu ČSV je nové a asi i směs plastů. Rozhodně je potřeba takový výrobek standardizovat spolu s výrobci úlů a hlavně s těmi obchodníky.

Ať se daří G.Pazderka

Za přijatelnou cenu bych si rámky koupil - udejte co by asi stál takový plastový rámek na trhu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Rousek <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
> Předmět: RE: Plastové rámky?
> Datum: 25.8.2008 10:43:31
> ----------------------------------------
>
>
> Zděnek Žák z Jablonce již plastové rámky i s mezistěnami vyrábí.
> František
>
> Zdravím přátele.
>
> Pracuji v oboru konečného zpracování plastů a napadlo mě vyrábět lisováním
> kompletní rámek i s plastovou obdobou mezistěny. Samozřejmě z biologicky
> netečného plastu. K nápadu jsem došel kvůli velké pracnosti výroby
> dřevěného rámku s drátováním a jeho ne moc velké mechanické odolnosti. Díky
> pracnosti také není nejlevnější, jeho výrobní cena se pohybuje okolo 10
> korun. Při lisování by cena klesla pod 6 korun za rámek při počtu 100000
> prodaných kusů. Navíc by se ušetřilo za mezistěny a práci se zatavováním.
> Pro případné rozpracování návrhu potřebuji znát názor co možná nejvíce
> včelařů:
>
> 1) Myslíte, že by to fungovalo a včelstva by tyto rámky běžně přijímala?
> 2) Koupili byste si takovéto rámky?
>
> Děkuji.
>
>
>
>
>
>

... Nakonec se provede závěrečné důkladné vyčištění ( mechanická očista, horká vodní lázeň ) a pak by plastový rámek již neměl představovat infekční riziko. Spory původce moru se v plastu, narozdíl od dřeva, neschovají. Proto se domnívám, že pokud se dezinfekce provede pořádně, plastové rámky není nutné při výskytu moru likvidovat...

K problému likvidace: Takovýto postup je samozřejmě možný, problém je však v tom, že nikdy nebude uplatňován preventivně, ale případně vždy pouze ad hoc při zjištění určité nákazy (problém je, že se (nedejbože) přítomná nákaza dosud prostě nemusela pouze projevit). Když se rámek prostě opotřebí a nebude jej již možno dále využít, prostě jej dotyčný včelař (a to v tom lepším případě) vyhodí do kontejneru určeného na plasty, rozhodně jej však předtím nebude dezinfikovat. Naproti tomu dřevěný rámek včelař takto nevyhazuje, ale spálí jej prostě vždy (tedy alespoň neznám v mém okolí včelaře, který by vyřazený rámek vyhodil coby odpad).

K problému tavidla: Neměl jsem na mysli, že by plast neměl vydržet teplotu v tavidle, ale spíše zbytečně obtížnou manipulaci s vytaveným dílem. Při tavení staršího díla totiž v tavidle vždy zůstávají "netavitelné zbytky" (košilky, zbytky pylu atd.), které by nyní přes umělohmotnou mezistěnu prostě nemohly propadnout a vyjmutý rámek by bylo nutné (opět zcela zbytečně) pracně očišťovat.

Zděnek Žák z Jablonce již plastové rámky i s mezistěnami vyrábí.
František

Zdravím přátele.

Pracuji v oboru konečného zpracování plastů a napadlo mě vyrábět lisováním
kompletní rámek i s plastovou obdobou mezistěny. Samozřejmě z biologicky
netečného plastu. K nápadu jsem došel kvůli velké pracnosti výroby
dřevěného rámku s drátováním a jeho ne moc velké mechanické odolnosti. Díky
pracnosti také není nejlevnější, jeho výrobní cena se pohybuje okolo 10
korun. Při lisování by cena klesla pod 6 korun za rámek při počtu 100000
prodaných kusů. Navíc by se ušetřilo za mezistěny a práci se zatavováním.
Pro případné rozpracování návrhu potřebuji znát názor co možná nejvíce
včelařů:

1) Myslíte, že by to fungovalo a včelstva by tyto rámky běžně přijímala?
2) Koupili byste si takovéto rámky?

Děkuji.

Na zimní krmení (které by v této době mělo končit) se běžně používá cca 2:3, t.j. na 3kg cukru 2 litry vody. Způsobů krmení je mnoho, u krmítek na tekuté krmivo se směs ohřeje, až se cukr rozpustí a nechá vychladnout. Během ohřívání se musí míchat, jimak se cukr může dole připálit, i když je nahože studená voda. Včelám dáváme roztok vychladlý. Teplejší způsobuje nežádoucí slídění, horký jim ublíží. Nejvhodnější doba na krmení je večer, kdy již včely nelétají. U velkochovů nejvhodnější metoda. Kdysi jediná používaná metoda s balonovými krmítky.
Oblíbená je metoda prosakovací. Používají se čtyřlitrové sklenice, do poloviny se najije voda, nasypou se 3 kg cukru a voda dolije až po okraj. Nasadí se speciální prosakovací víčko a lahev se dá včelám otočená vzhůru dnem tak, aby včely mohly k víčku, které je teď dole. Výhodou je, že se nemusí připravovat roztok.
Množství dodaných zásob se určuje podle množství suchého cukru, voda se nepočítá.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Polívková Vítězslava
Sent: Sunday, August 24, 2008 9:29 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: krmení včel

Prosím o upřesnění poměru voda/cukr pro krmení včel. Děkuji za odpověď.
V.Polívková

Jednak si nedovedu představit, jak by bylo možné rámky s plastovou mezistěnou zpracovávat ve slunečním tavidle (přitom při použití nerezového drátku odpadá obrovské množství práce s následným drátkováním.
_______________________________________________________________

Také uvažuji o vyzkoušení plastových rámků ( mezistěn ). Líbí se mi jejich pevnost, kterou každý, kdo vytáčí med převážně z panenských plástů, velice ocení. Při použití celoplastových rámků spousta práce odpadá.

Pokud se nepletu, dotyčný plast by měl vydržet teplotu až něco kolem 130°C, což se v běžném slunečním tavidle nebo při získávání vosku parou nedosahuje, takže lze tyto obvyklé způsoby na zpracování vosku použít i u plastových rámků. Ale můžu se zcela mýlit. Zatím s plastovými rámky nemám žádné zkušenosti.

Co se týče té ekologie, nevidím v tom zas takový problém. Myslím, že plastové rámky je možné i při výskytu moru dostatečně dezinfikovat. Dílo na plastovém rámku se vytaví a vosk spálí. Poté se rámky naloží do horkého louhu. Nakonec se provede závěrečné důkladné vyčištění ( mechanická očista, horká vodní lázeň ) a pak by plastový rámek již neměl představovat infekční riziko. Spory původce moru se v plastu, narozdíl od dřeva, neschovají. Proto se domnívám, že pokud se dezinfekce provede pořádně, plastové rámky není nutné při výskytu moru likvidovat. Otázka je, zda se to časově a materiálově vyplatí? Z hlediska ekologie se to vyplatí určitě.

S pozdravem...M. Václavek...

ZUc vybor z prebytku r.1894 venovano na zarizeni spol.domu,vcelinu v Praze 1000 K.Penize pod zarukou predsedy,pokladnika,1.namestka ulozeny.Zrizena technicka komise,jejiz povinnosti bude zkoumati navrhovane vzory ulu,naradi.Pozadati obec prazskou,aby nam potrebne misto ku stavbe spolkoveho domu darovala
XII Sjezd vcelaru ceskoslovanskych v Praze na Letne. Ustredni spolek cita sdruzenych 32 jednot a 63 primych clenu.Nejmilostivejsi panovnik nas racil vyznamenati naseho velezaslouzileho starostu vdp. J.Kebrle zlatym zasluznym krizem.
Pan Ludvik Dolezal naducitel v Caslavicich podal podnet k zivemu rozhovoru,jak by se nejlepe cinnost spolkova dala rozvetviti,aby se nejsirsim kruhum stala uzitecnou.Po dlouhe debate dospeli k usneseni,aby opet byli ustanoveni jednatele,jak to pred byvalo.Z pritomnych prihlasil se za jednatele,.pro okoli Trebice a Budejovic L.Dolezal.

40.Sjezd rakousko-uhersko-nemeckych vcelaru v Lipsku
konan zaroven na oslavu Dzierzonova 60let kdy mel prvni prednasku.-Co mame mysliti o novem uceni jistych mlado ?- Ostrymi slovy odsuzoval touhu mnohych vcelaru neco neveho vynalezti.Byla namirena proti Gerstungovi i kdyz ho nejmenoval.Odsuzoval celou jeho theorii,jeho ul,ktery je nestastnou napodobeninou ulu jeho.Zastaval se nemecke sirky 23.5 cm

Já si plastové rámky nekoupím. Jednak si nedovedu představit, jak by bylo možné rámky s plastovou mezistěnou zpracovávat ve slunečním tavidle (přitom při použití nerezového drátku odpadá obrovské množství práce s následným drátkováním. Tento praská až po několikátém použití, takže mi stačí každý rok předrátkovat přibližně 10% vytavených rámků). Zejména by mě ale zajímalo, jak chcete takovéto plastové rámky likvidovat (i přes tu očekávanou zvýšenou pevnost zřejmě nevěříte, že by byly navěky nerozbitné, a už vůbec nehovořím o přítomnosti vážné nemoci). Víme přeci, že z hlediska nebezpečí přenosu chorob není vhodné takovéto rámky likvidovat dokonce ani běžnou cestou recyklace, ale nejúčinnějším způsobem je vyřazené včelařské vybavení jednoduše spálit již včelařem samotným. Proto nepoužívám ani jiné umělé materiály. Myslím to totiž s pozitivním dopadem včelařství na životní prostředí od srdce, tedy tak nějak celoročně, nikoli pouze v období, kdy se rozhoduje o přidělování různých dotací (a je tedy třeba doložit "společenskou prospěšnost oboru včelařství"). Já tedy zůstávám u dřeva (které mně, a věřím, že především i včelkám samotným, navíc příjemně voní).

Záleží jak je alergická reakce silná. Pokud dosud nevyžadovala lékařskou pomoc, tak při cca 1 žihadle ročně se tato situace nezmění.
Osobní zkušenost - začal jsem včelařit v roce 2000 jako silný alergik právě na včelí bodnutí (švědění celého těla, křeče v okolí žaludku atd.) Ke včelám jsem chodil jako kosmonaut, ale jak vám potvrdí každý včelař, včela, jež se rozhodne bodnout, tak vás bodne.
Po cca 10 bodnutích byla reakce již mnohem slabší, po 3 letech (cca 30 bodnutí) - již reakce normální - otok a cca 2-3 dny jsem o tom věděl.
Dnes po 8 letech a nepočítaně žihadel to je asi jao když mne píchne tříska pak cca 10 minit štípání a pak už nic.
Přesto všem doporučuji konzultovat s lékařem - já jsem netypický případ, který si musel včelaření trochu vytrucovat a nemohl to komplikovat nějakou alergií.

Také se připojuji, vzal bych jich 100 na zkoušku a pak cca 1500 - 2000 ks (každé 2 - 3 roky).
Spojte se s někým, kdo má již dovezené odzkoušené a poradí jek na to.

au (85.70.83.69) --- 24. 8. 2008
Alergie na včely?
Pokud má člověk příznaky mírné alergie na včelí bodnutí (do deseti minut od píchnutí zrudne na hlavě a krku, zacpe se mu nos rýmou a začnou pálit oči), tak se mu po dalších žihadlech začnou vytvářet v těle protilátky na bodnutí a alergie ustane, nebo se naopak zhorší?
-----------------------------------------------------------
To je otázka pro odborného lékaře. V každém případě navštivte alergologa. Můžeme však také s p e k u l o v a t o tom, že to mohou být také následky chemizace v zemědělství. Používané "jedy" včela "odfiltruje" z přinášených produktů (sladiny, pylu) a ukládá v jedovém váčku. Ty nám (lidem) pak následně vrací při bodnutí. To je však sezónní a místní záležitost tam, kdy a kde byly chemikálie použity.
Pepča

Polívková Vítězslava:
Kdyby jste cetla Vcelarstvi, tak vite.
Jde o pomer priblizne 2:3 voda:cukr.

Prosím o upřesnění poměru voda/cukr pro krmení včel. Děkuji za odpověď. V.Polívková

Za tuhle cenu a pokud budou dobré bych si vzal taky 500ks 39x24.Míra

Pokud matka ploduje v rámcích a ne v divočině a pokud to včelstvo má sílu
na
> rozšíření do dvou nastavků, asi bych co nejdřív rámky s plodem vyndal a
> přesunul do medníkového nastavku, volný prostor zaplnil novými rámky a
> koukal co nejdříve doplnit zásoby, pokud je ještě teplo. Divočinu bych

oprava: volný prostor zaplnil dalšími rámky, ne novými rámky. Dalšími rámky
ve smyslu přiměřeně zaplodovanými , ne novými rámky ve smyslu vystavěných
mezistěn.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 24, 2008 5:48 PM
Subject: Re: Jak zazimovat divocinu?


> Je třeba zhodnotit sílu včelstva, jestli včelstvo plně zaplňuje to
plodiště
> 39x24, potom má cenu ještě přidat další nastavek, za vyššího rizika
loupeže
> nebo jestli je včelstvo slabé, potom přidání dalšího nastavku by znamenalo
> jen vyšší zatížení slabého včelstva a jeho horší stav. Obecně bych řekl,
že
> pokud je v posledních a předposledních uličkách v tuto dobu dost včel,
> přidat ještě další nastavek má jakýsi smysl. Pokud v uličce mezi plástem a
> stěnou nastavku v tuto dobu už včely nejsou, včelstvo je slabé a přidávat
> další nastavek nemá smysl. Přidat další nastavek nahoru má smysl, ale jen
> prázdný s silnou vrstvou uteplení. Co se týká vyřezání divočiny, je to
> otázka. Ošetření fumigací nebo aerosolem by ta divočina v polovině plochy
> úlů neměla vadit. Problém bude, pokud bude třeba na jaře natírat plod a
> vůbec manipulovat se včelstvy. Včelstvo oslabené po zimě může manipulace s
> divočinou ještě dále oslabit a pokud se počká, až zesílí, zase bude
divočina
> zanesená zásobami a bude tam plno včel.
> Pokud matka ploduje v rámcích a ne v divočině a pokud to včelstvo má sílu
na
> rozšíření do dvou nastavků, asi bych co nejdřív rámky s plodem vyndal a
> přesunul do medníkového nastavku, volný prostor zaplnil novými rámky a
> koukal co nejdříve doplnit zásoby, pokud je ještě teplo. Divočinu bych
> vyřezal před fumigací a prostor zase doplnil rámky. Zásoby v divočině bych
> použil na medovinu nebo na podobný účel. Pokud včely jednoznačně plodují v
> divočině anebo pokud jsou slabé, doplnil bych jen mírně zásoby a počkal na
> začátek října před fumigací. V té době zvláště starší matka mívá plod jen
na
> 1 - 2 rámcích a jen několik dm2. Takže v té době bych zase divočinu
> vyřezal, pokud by v divočině byl plod, tak bych ho opatrně zařízl do rámku
> se zásobami a prostor po divočině doplnil plásty se zásobami, které bych
> vzal po jednom z ostatních úlů. Tudíž by se ostatním úlům mělo dát tak o
> dvě kila více. Jinak v říjnu bych ještě dokrmoval, protože moje krmítka
> umožňují krmit dlouho do podzimu.
> Doporučuji divočinu vyřídit do zimy, protože podle mých zkušeností je to
> víceméně jedno, jestli se vyřízne na podzim nebo na jaře, ale pokud se
> taková věc jako divočina nebo třeba zřícené rámky v úlu nechá na později,
> stejně práce k nápravě je stejná nebo dokonce horší než když se to udělá
> dříve. A člověk má pokoj, má takovou věc prostě vyřízenou. Navíc, pokud
je
> třeba časně na jaře nebo v zimě s úlem hýbat, divočina je křehká jako
sklo,
> se zásobama se snadno trhá, zásoby absorbují vodu a vytékají ven atd.
> Vyřezávat divočinu někdy na konci září nebo začátku října za teplého
> slunečného dne je nepoměrně příjemnější práce. Jenom v dobách, kdy je v
úlu
> málo plodu a zároveň je teplo je třeba při manipulaci s jednotlivými rámky
> dávat pozor na matku, v té době je matka mnohem pohyblivější a může se
> objevit na prakticky jakémkoliv rámku v úlu, takže nebezpečí nechtěného
> zamáčknutí matky je větší. Navíc před fumigací jsou zásoby v divočině
> nedotčené léčením a tudíž vhodné pro lidi. Příměsek cukru k medu pro
vlastní
> spotřebu a pro medovinu podle mně vůbec nevadí.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "JaroZem" <budo/=/post.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, August 24, 2008 2:59 PM
> Subject: Jak zazimovat divocinu?
>
>
> > Ve vceline, ktery mam na starost po otci, je ul, se kterym potrebuji
> > poradit. Tu situaci jsem, tusim zpusobil cca pred 1,5 rokem ja, nevim...
> > Jen plodiste bez nastavku. Chybi v nem cca 5-6 ramku. Prazdny prostor je
> > totalne zastaveny divocinou plnou medu. Loni jsem toto vcelstvo pred
zimou
> > dokrmil z lahve a osetruju jej stejne jako ostatni - fulmigace, gabony,
> > spady...
> > Letos jsem presel na system krmeni z kyblu se slamou (viz. Vcelarstvi
> > srpen). Rad bych konecne "zprovoznil" i tento ul.
> >
> > Vidim 2 varianty:
> > 1) otrocky divocinu vyrezat, coz je neprijemna prace, navic dle meho
> nazoru
> > vhodnejsi k provedeni ne koncem leta, ale brzy zjara.
> >
> > 2) pridal jsem nastavek s ramky bez mrizky a zkusil bych krmit lahvi,
> > jestli se vcelstvo nepremisti nahoru do toho nastavku. I kdyz moc tomu
> > neverim, kdyz je jiste dole rozkladeno.
> >
> > Co si o tom myslite vy ostatni? Mate jine napady nebo rady?
> > Diky.
>

Děkuji, Vaše odpověď bere v potaz všechny možné okolnosti a řešení pro svou situaci jsem z ní vyčetl. Dno oddělitelné není, medník je dostatečně zateplený, včelstvo silné. Budu postupovat dle Vaší rady viz:
"Pokud matka ploduje v rámcích a ne v divočině a pokud to včelstvo má sílu na
rozšíření do dvou nastavků, asi bych co nejdřív rámky s plodem vyndal a
přesunul do medníkového nastavku, volný prostor zaplnil novými rámky a
koukal co nejdříve doplnit zásoby, pokud je ještě teplo. Divočinu bych
vyřezal před fumigací a prostor zase doplnil rámky."

Díky, s pozdravem Jaroslav Zeman

Záleží o jaký úl jde jeli s oddělitelným dnem nebo ne
divoké dílo rozhodně vyřezat na jaře a doplnit připravenými rámky s mezistěnami nemá-li oddělitelné dno přeložit staré dílo do nástavku a dílo obměnit

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JaroZem <budo/=/post.cz>
> Předmět: Jak zazimovat divocinu?
> Datum: 24.8.2008 14:59:07
> ----------------------------------------
> Ve vceline, ktery mam na starost po otci, je ul, se kterym potrebuji
> poradit. Tu situaci jsem, tusim zpusobil cca pred 1,5 rokem ja, nevim...
> Jen plodiste bez nastavku. Chybi v nem cca 5-6 ramku. Prazdny prostor je
> totalne zastaveny divocinou plnou medu. Loni jsem toto vcelstvo pred zimou
> dokrmil z lahve a osetruju jej stejne jako ostatni - fulmigace, gabony,
> spady...
> Letos jsem presel na system krmeni z kyblu se slamou (viz. Vcelarstvi
> srpen). Rad bych konecne "zprovoznil" i tento ul.
>
> Vidim 2 varianty:
> 1) otrocky divocinu vyrezat, coz je neprijemna prace, navic dle meho nazoru
> vhodnejsi k provedeni ne koncem leta, ale brzy zjara.
>
> 2) pridal jsem nastavek s ramky bez mrizky a zkusil bych krmit lahvi,
> jestli se vcelstvo nepremisti nahoru do toho nastavku. I kdyz moc tomu
> neverim, kdyz je jiste dole rozkladeno.
>
> Co si o tom myslite vy ostatni? Mate jine napady nebo rady?
> Diky.
>
>
>

Pokud má člověk příznaky mírné alergie na včelí bodnutí (do deseti minut od píchnutí zrudne na hlavě a krku, zacpe se mu nos rýmou a začnou pálit oči), tak se mu po dalších žihadlech začnou vytvářet v těle protilátky na bodnutí a alergie ustane, nebo se naopak zhorší?

Je třeba zhodnotit sílu včelstva, jestli včelstvo plně zaplňuje to plodiště
39x24, potom má cenu ještě přidat další nastavek, za vyššího rizika loupeže
nebo jestli je včelstvo slabé, potom přidání dalšího nastavku by znamenalo
jen vyšší zatížení slabého včelstva a jeho horší stav. Obecně bych řekl, že
pokud je v posledních a předposledních uličkách v tuto dobu dost včel,
přidat ještě další nastavek má jakýsi smysl. Pokud v uličce mezi plástem a
stěnou nastavku v tuto dobu už včely nejsou, včelstvo je slabé a přidávat
další nastavek nemá smysl. Přidat další nastavek nahoru má smysl, ale jen
prázdný s silnou vrstvou uteplení. Co se týká vyřezání divočiny, je to
otázka. Ošetření fumigací nebo aerosolem by ta divočina v polovině plochy
úlů neměla vadit. Problém bude, pokud bude třeba na jaře natírat plod a
vůbec manipulovat se včelstvy. Včelstvo oslabené po zimě může manipulace s
divočinou ještě dále oslabit a pokud se počká, až zesílí, zase bude divočina
zanesená zásobami a bude tam plno včel.
Pokud matka ploduje v rámcích a ne v divočině a pokud to včelstvo má sílu na
rozšíření do dvou nastavků, asi bych co nejdřív rámky s plodem vyndal a
přesunul do medníkového nastavku, volný prostor zaplnil novými rámky a
koukal co nejdříve doplnit zásoby, pokud je ještě teplo. Divočinu bych
vyřezal před fumigací a prostor zase doplnil rámky. Zásoby v divočině bych
použil na medovinu nebo na podobný účel. Pokud včely jednoznačně plodují v
divočině anebo pokud jsou slabé, doplnil bych jen mírně zásoby a počkal na
začátek října před fumigací. V té době zvláště starší matka mívá plod jen na
1 - 2 rámcích a jen několik dm2. Takže v té době bych zase divočinu
vyřezal, pokud by v divočině byl plod, tak bych ho opatrně zařízl do rámku
se zásobami a prostor po divočině doplnil plásty se zásobami, které bych
vzal po jednom z ostatních úlů. Tudíž by se ostatním úlům mělo dát tak o
dvě kila více. Jinak v říjnu bych ještě dokrmoval, protože moje krmítka
umožňují krmit dlouho do podzimu.
Doporučuji divočinu vyřídit do zimy, protože podle mých zkušeností je to
víceméně jedno, jestli se vyřízne na podzim nebo na jaře, ale pokud se
taková věc jako divočina nebo třeba zřícené rámky v úlu nechá na později,
stejně práce k nápravě je stejná nebo dokonce horší než když se to udělá
dříve. A člověk má pokoj, má takovou věc prostě vyřízenou. Navíc, pokud je
třeba časně na jaře nebo v zimě s úlem hýbat, divočina je křehká jako sklo,
se zásobama se snadno trhá, zásoby absorbují vodu a vytékají ven atd.
Vyřezávat divočinu někdy na konci září nebo začátku října za teplého
slunečného dne je nepoměrně příjemnější práce. Jenom v dobách, kdy je v úlu
málo plodu a zároveň je teplo je třeba při manipulaci s jednotlivými rámky
dávat pozor na matku, v té době je matka mnohem pohyblivější a může se
objevit na prakticky jakémkoliv rámku v úlu, takže nebezpečí nechtěného
zamáčknutí matky je větší. Navíc před fumigací jsou zásoby v divočině
nedotčené léčením a tudíž vhodné pro lidi. Příměsek cukru k medu pro vlastní
spotřebu a pro medovinu podle mně vůbec nevadí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "JaroZem" <budo/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 24, 2008 2:59 PM
Subject: Jak zazimovat divocinu?


> Ve vceline, ktery mam na starost po otci, je ul, se kterym potrebuji
> poradit. Tu situaci jsem, tusim zpusobil cca pred 1,5 rokem ja, nevim...
> Jen plodiste bez nastavku. Chybi v nem cca 5-6 ramku. Prazdny prostor je
> totalne zastaveny divocinou plnou medu. Loni jsem toto vcelstvo pred zimou
> dokrmil z lahve a osetruju jej stejne jako ostatni - fulmigace, gabony,
> spady...
> Letos jsem presel na system krmeni z kyblu se slamou (viz. Vcelarstvi
> srpen). Rad bych konecne "zprovoznil" i tento ul.
>
> Vidim 2 varianty:
> 1) otrocky divocinu vyrezat, coz je neprijemna prace, navic dle meho
nazoru
> vhodnejsi k provedeni ne koncem leta, ale brzy zjara.
>
> 2) pridal jsem nastavek s ramky bez mrizky a zkusil bych krmit lahvi,
> jestli se vcelstvo nepremisti nahoru do toho nastavku. I kdyz moc tomu
> neverim, kdyz je jiste dole rozkladeno.
>
> Co si o tom myslite vy ostatni? Mate jine napady nebo rady?
> Diky.

Pokud vůbec, tak bych teď dal nástavek pod, jinak bych to nechal na jaro, tam pak nad. S dílem bych se nezaobíral.

Ve vceline, ktery mam na starost po otci, je ul, se kterym potrebuji poradit. Tu situaci jsem, tusim zpusobil cca pred 1,5 rokem ja, nevim...
Jen plodiste bez nastavku. Chybi v nem cca 5-6 ramku. Prazdny prostor je totalne zastaveny divocinou plnou medu. Loni jsem toto vcelstvo pred zimou dokrmil z lahve a osetruju jej stejne jako ostatni - fulmigace, gabony, spady...
Letos jsem presel na system krmeni z kyblu se slamou (viz. Vcelarstvi srpen). Rad bych konecne "zprovoznil" i tento ul.

Vidim 2 varianty:
1) otrocky divocinu vyrezat, coz je neprijemna prace, navic dle meho nazoru vhodnejsi k provedeni ne koncem leta, ale brzy zjara.

2) pridal jsem nastavek s ramky bez mrizky a zkusil bych krmit lahvi, jestli se vcelstvo nepremisti nahoru do toho nastavku. I kdyz moc tomu neverim, kdyz je jiste dole rozkladeno.

Co si o tom myslite vy ostatni? Mate jine napady nebo rady?
Diky.