78183

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365)

Asi nejlíp to uvádí onen zmíněný Texlův článek.
Jinak podstatné podle mně asi budou místní snůškové možnosti. Někde v
oblasti přírodních rezervací, kde je souvislá včelí pastva od dubna po září
nebo v oblasti, kde je (bude možná v budoucnu) většina zemědělských ploch
obhospodařována alternativním či extenzívním způsobem ( v polích rostou po
celý rok plevely, takže je z nich snůška stejně jako v travních porostech
jsou ve větší míře kvetoucí rostliny, takže je to taky zdroj snůšky) jsou už
z principu podmínky mnohem lepší než v nějaké zemědělsky a lesnicky
intenzívně využívané oblasti.
Hospodářská sebevražda by asi bylo koupit do produkčního včelařství všechno
nové za běžné tržní ceny, úly, vybavení medárny, dopravní prostředky,
pronajmout si potřebné plochy a provozy atd.
Pokud produkční včelaření má být hospodářsky výnosné, bude nejspíš nutné
využít pro včelaření místní a osobní výhody a včelaření brát spíše jako
doplněk hospodaření. Třeba pro levnou výrobu úlů vlastní dřevo z vlastního
lesa zpracovávat v vlastní truhlárně nebo jako zemědělec na desítkách a
stovkách hektarů pole mít včely rozmístěné na polích a plánovat plodiny i s
ohledem na včely, totéž když by někdo vlastnil velkou rozlohu lesa nebo
třeba někdo, kdo z profese zná většinu zemědělců v kraji a má s nimi dobré
styky by toho mohl využívat ke kočování k plodinám.... Nebo třeba někdo, kdo
vlastní nějakou budovu, která by se bez větších úprav dala využít pro provoz
včelařství, nějaký postarší náklaďáček nebo dodávku na přepravu úlů třeba na
přívěsu za ním a kolem budovy několik tisíc metrů čtverečních, kde může
přezimovat třeba 100 - 150 včelstev, která bude od května do září vozit po
stanovištích kvůli medu a kvůli kvalitnímu zazimování.....
Tyhle věci jsou silně variabilní, cena medu je velice rozdílná od květového
do výkupu po tmavý červencový a srpnový med napůl z medovice prodávaný ze
dvora nebo dodávaný do obchodů. Když se využijí ty osobní výhody, tak zase
mohou dost klesnout náklady...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M/=/rsch" <schwarz.martin/=/o2active.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 05, 2008 12:17 AM
Subject: Re: Včelaření jako obiva


> Pan Polášek: ... Ročně by to mělo být nějak okolo 60 - 70 tisíc. ...
>
> Tzn. když bych počítal 80 Kč/kg medu (pokud je to méně, opravte mě), tak
> skoro tuna medu padne. Kolik asi včelstev je to v přepočtu na med (kdyby
to
> bylo jen z medu; další příjmy mohou být z prodeje oddělků atp. jako
> "přidaná hodnota") ? Je mi jasné, že to nejde říct přesně, ale odhad vás
> dlouholetých praktiků. Ať se pro sebe, a možná tato čísla budou zajímat i
> jiné, zhruba dopátrám počtu včelstev, které už by včelaři zajistily takový
> příjem, aby to mohl přestat kombinovat s HPP.
> Díky za názory, MartinS


příspěvek posílám znova, původní ani po půlhodině po odeslání na konferenci
nedoputoval. R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:M@rsch - Server 1TB
Předchozí:Radim Polá?ek - Re: Včelaření jako obiva


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu